Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 8. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Prvním hostem Jak to vidí v novém týdnu je komentátor Ivan Hoffman. Přeji vám do Zlína hezké pondělí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes mě bude mimo jiné zajímat pohled hosta na budíček pro ministry, brzdu pro prezidenta či stop cigaretám. Dobrý poslech. Začněme ale vzpomínkou na Ludvíka Vaculíka, spisovatele a novináře, který v sobotu navždy odešel. Aktivně vystupoval v době Pražského jara, je autorem manifestu 2000 slov, v 70. a 80. letech se angažoval v opozici jako signatář Charty 77, například založil taky samizdatovou edici Petlice. S čím vy si, Ivane, budete tuto osobnost spojovat?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou stopu zanechal Ludvík Vaculík v dějinách české literatury, ale i žurnalistiky a v neposlední řadě také v tom politickém, ve veřejném životě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak určitě obrovskou, protože už teď se všichni shodují, že žádný další Ludvík Vaculík zde není. Je to člověk, který měl obrovský dar slova. To je, když člověk čte jeho větu a i po letech, tak jako autor propadá beznaději, že vlastně takhle geniálně se mu vyjádřit nikdy nepovede. Je to takový nedostižný vzor, ale současně na Vaculíkovi je strašně podstatné to, jak v době, kdy všichni rezignovali a měli pocit, že se nic neděje, tak on byl schopen objevovat život s mnoha jeho podobách. On se zabýval vším možným, kromě toho, že zahradničil, tak byl dobrý v astronomii, anebo glosoval politiku, cokoli, co přinesl den. Uměl popsat objevně. Vaculík uměl žít a tím pádem tito lidé umějí možná potom také lépe psát. Těžko říct, ale jak říkám pro mě on je nenapodobitelný a geniální člověk, prostě s nepřekonatelnou krásnou větou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vidíte u nás možná další pány Vaculíky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já myslím, že ne. Ještě bych řekl, že Vaculík proto je pro nás tak zřejmě nedostižnou postavou, protože on měl vlastně štěstí na strašně špatnou dobu. Takto ty doby, o kterých říkáme, že v nich není svoboda slova a nebo, že v nich vládne totalita, tak ty vlastně tomu slovu dávají obrovský význam. Vaculík za toho minulého režimu, když něco napsal, tak to byla prostě i společenská událost. Na jeho fejetony Jaro je tady se prostě čekalo, co vymyslí, co zas napíše, jak to napíše, člověk to prostě četl mnohokrát. Dnes to slovo takovou váhu nikdo nemá. Ono je to asi logické, ve chvíli, kdy zavládne svoboda slova, tak současně ta jeho váha výrazně klesne, to znamená, asi musí být velmi těžko, aby prostě se vynořil umělec, který najednou za druhé lidi řekne to, co buďto se říct bojí a nebo je to ani nenapadne a najednou jim objevuje jiné horizonty, jiné rozměry světa, a to všechno v tom Vaculíkovi bylo. Takže on vlastně po té změně režimu už vlastně řekl bych nebyl tak slyšet. Ty jeho věty jsou stále legardní, on do poslední chvíli ji nenapsal špatně, protože to ani prostě neuměl, ale už vlastně byl vlastně umlčen takovým tím mluvením lidí, kteří nemají co říct. A já mám pocit, že v tom se právě pohybujeme, v takovém prostoru, kde všichni mluví, ale nikdo nemá co.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to slovo už nemá tu moc?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si to vysvětlujete, nebo proč nemá takovou moc? Našel byste důvody toho, souvisí to třeba s odvahou nebo nevím jak to možná popsat nebo charakterizovat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ne, ne, ne, souvisí to jenom s tím, že v takové době, kdy si může mluvit doopravdy každý, a to je taková výsada, to je potřeba si nejprve vybojovat, tak vlastně dál to vede k tomu, že všechno rozžvaní, že se prostě toho namluví takové spousty, a že to slovo, které doopravdy má váhu, které míří k něčemu, takže už nezazní. Já jsem si včera otevřel Český snář a úplnou náhodou teda zrovna na stránce, kde měl Vaculík na návštěvě Zdeňku Procházkovou, ještě jako autorku, a popisuje, jak ji opravuje, jak ji napomíná a učí ji prostě něco, jak se má a odhaluje psát a chyby. Já jsem si uvědomil, že vlastně jedna z prvních věcí, která mě napadla, když Vaculík zemřel, tak jsem si vzpomněl na Lenku Procházkovou, protože já jsem ji zažil v době, kdy patřili k sobě. A mám pocit, že to je dnes naprosto skvělá a výjimečná autorka. Nevím, jestli tam něco zůstalo z toho soužití s Ludvíkem Vaculíkem, asi ano, nicméně určitě to v něm muselo být, takový ten dar, prostě říkat v pravou chvíli vážená těžká slova a také prostě myslím si, že to publikum v dnešní době, které ona má, je ve nevelkém, ale když něco napíše, tak pokaždé jsem dojat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvýšenou aktivitu chce od svých ministrů za sociální demokracii premiér a šéf strany Bohuslav Sobotka, jak řekl na víkendovém zasedání nejširšího vedení ČSSD: "Ministři mají být dravé štiky, ne líní spokojení kapři." Co vy, Ivane, vidíte v našem politickém rybníku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak on to říká proto, protože teď je v takové špatné situaci, kdy za takových poměrně trapných okolností se vzdal ministra školství, protože mu na něj druhé nažalovali a ocitl se na takovém mediálním pranýři, no, a v té chvíli chce zřejmě vypadat rozhodně, tak volí prostě takováto slova, ale já jsem docela skeptický vůči tomu, že se dá v politice s těmi lidmi, kteří už tam jsou, něco, něco udělat, nějak je jinak nastartovat a jinak nasměrovat. Takže já to beru jenom jako takový takové slovo, nevím, nevím vůbec jak by to chtěl provést?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On si přeje, jak řekl doslovně, budíček pro ministry. Vy byste je také chtěl třeba popohnat, probudit, zazvonit jim?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já, popravdě řečeno já od nich doopravdy nic nečekám, doufám, že toho co nejmíň pokazí, ale že bych byl nějak, očekával nějaké zlepšení poměrů nebo něco, tak to tam určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude štikou, kdybych zůstala u té terminologie Bohuslava Sobotky, právnička Kateřina Valachová, která má vystřídat Marcela Chládka na postu šéfa resortu školství?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já věřím premiérovi, když o ni říká, že je vzdělaná, dynamická, že je velmi pracovitá a že má jasnou představu o tom, co na tom ministerstvu chce udělat. Nicméně byla vybrána proto, protože umí se orientovat v politice, umí v tom chodit. Už nějakou dobu prostě se pohybuje v politickém prostředí. No, a já mám pocit, že právě u tohoto ministerstva, u ministerstva školství by mělo jít o něco jít, než jenom zadministrovat prostě všechny ty věci, které je třeba. Já bych očekával, že ministrem školství, bude někdo u koho se respekt k tradici potkává s vizí. Třeba vizí vzdělanostní společnosti. Měl by to být určitě člověk, který kromě takové profesní schopnosti má i neformální autoritu. Líbilo by se mi, kdyby uměl spíše naslouchat než dávat druhým pokyny a kdyby dával lidi dohromady, kdyby je nadchnul pro nějakou věc společnou. Nežli je jenom řídil a nebo dokonce šikanoval. To znamená očekával bych tam někoho, kdo sám je vzdělancem a umí se těmi vzdělanci obklopit a k tomu vzdělání přitáhnout další. Jenomže to je přesně takový člověk, určitě je hodně takových, ale mám pocit, že tito se s politikou, s tím prostředím a s politickým stylem nesnesou, že to je jako oheň a voda, že takový člověk ministrem bohužel nikdy nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale třeba z akademické éry byl svého času pan Fiala na tomto postu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, to byl taky jeden z nejlepších ministrů školství. Já nechci komentovat jak se mu daří, coby předsedovi strany, ale jako ministr školství byl podle mě uvážlivý, také jeho projev ke školákům byl jediný který měl smysl za posledních 25 let, ve kterém doopravdy něco řekl. To znamená pro mě to byl velmi dobrý ministr školství a je škoda, že žijeme v takovém politickém prostředí, že když ten člověk je v jiném nevhodné stranickém dresu, dresu těch, kteří prohráli, tak není možné s ním udělat kontrakt, najmout ho, prostě, aby pokračoval dál. Ale to je můj subjektivní názor, protože pochopitelně jako člověk přicházející z akademické obce, a dejme tomu, někteří řeknou, že příliš preferoval jenom jeden směr a nebo že si to představuje ještě nějak jinak. Ale jak říkám, byl to člověk uvážlivý, uměl s druhými domluvit, najednou prostě proti němu, proti teda tomu ministrovi jako proti resortu nestávkovali odboráři, najednou se byl schopen domluvit v těžké situaci kolem jmenování profesorů a najít způsob, jak smířit nebo vyřešit prostě takový téměř neřešitelný konflikt mezi prezidentem a univerzitními profesory, kteří byli naštvaní že pan Putna nedostane profesuru z jeho ruky. A to on vlastně celé vyžehlil, že nikdo neztratil tvář, všichni prostě politicky přežili. Ten se mi líbil, to byl šikovný ministr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš byste tedy, Ivane, hledal v těch vodách akademické oblasti na pozici šéfa ministra školství, rozumím tomu správně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Hledal bych chytrého člověka, kterému jde o vzdělání o školství a ne o učitele a zaměstnance toho resortu, protože tam je vlastně ta největší chyba. Nová ministryně, první, co řekne, je, že sežene víc peněz. Tak to když slyším, tak už nad tím mávám ruku a říkám, no, počkám ještě 100 dní, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkáme.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ale počkáme 100 dní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ještě bych se zeptala k tématu poslední otázku. Proč podle vás tedy musel odejít nebo musí odejít ministr Chládek ze své pozice?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Nevím, nebyl jsem u toho, když údajně se špatně choval k ženám a křičel na zaměstnance. Nicméně ta otázka, kdo, kdy ještě je ten řídící pracovník přísný a kdy už je neurvalý a hrubý, to je taková, řek bych, hodně subjektivní věc, to znamená já k tomu nechci ho ani kritizovat ani obhajovat, doopravdy nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér jinak není spokojen, respektive dal by průměrnou 3. Ne, on ji nedal, to dali ve známkování občané, abych to uvedla na pravou míru pro kabinet Bohuslava Sobotky, s čím tedy premiér není spokojen. Jaké vysvědčení vy byste třeba vystavil současné vládě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Pokaždé to musíme dávat do nějakých souvislostí Je to vláda daleko lepší, než jaké jsme mívali, to znamená, asi bychom měli být spokojeni, ale zase, aby neusnuli na vavřínech, tak musíme je kontrolovat a nemůžeme je nějak příliš chválit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstal byste u té 3?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Asi jo, takový nějaký průměr. Je to vláda, která podle některých dosud pouze minimalizovala škody předchůdců a teď teprve začíná dělat nějaká vlastní rozhodnutí. Tak uvidíme jaká budou, jak daleko se s čím dostanou. Ono se ukazuje, že pokaždé ty volební sliby jsou ambiciózní a potom, když se politici dostanou k moci, tak už toho, tak nemají takovou potřebu ty sliby plnit. Takže uvidíme, co z těch původních plánů nakonec zbude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlava státu by měla přijít o možnost suverénně jmenovat členy Bankovní rady České národní banky. Ústavní žalobu pro vlastizradu by mohlo podávat nejenom Senát, ale také sněmovna, a v ústavě má být výslovně řečeno, že ministry odvolává prezident jen na návrh premiéra. Jak se díváte na ty ústavní změny, které by omezily prezidentovy pravomoci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak ten návrh připravil Jiří Dienstbier, který byl protikandidátem Miloše Zemana, to je na tom takové trochu pikantní. Problém je, že ty změny sice projednává vláda, ale nekonzultovala je příliš s opozicí, to znamená bavíme se o něčem, že zřejmě nakonec spadne ze stolu, protože ústavní většinu na to koaliční strany nemají. To snad nejde říct, že o ústavě nemá smysl mluvit jako o a nebo si ji představovat jako posvátnou krávu, určitě není nedotknutelná, ale z druhé strany zasahovat do ní jako do hlavního zákona země, by se mělo co nejuvážlivěji, opatrně, doopravdy s respektem a nejlépe tak jednou za 50 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by se přepisovat ústava kvůli konkrétnímu vykonavateli úřadu, prezidentského úřadu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Určitě, určitě ne. Tím by se založila taková směšná tradice, že se bude hlavní zákon republiky šít na míru tomu, kterému prezidentovi, to znamená právě tento argument vlastně vadí i opozici, i když vlastně se asi shodně s koalicí na tom, že některé kroky Miloše Zemana jsou zvláštní, netradiční, že prostě nemají úplně oporu v tradici, ale zase nejsou protiústavní, to znamená doopravdy jsme svědky prezidenta, který má za prvé jiný mandát a za druhé jiný styl a ti politici se s tím musí nějakým způsobem porvat, je to konec konců i dobré, že věci se musí znovu promýšlet a musí se o nich uvažovat. To znamená hodně lidí, kteří měli z počátku velké obavy z toho, jak bude vypadat Miloš Zeman na Pražském hradě, tak dnes říkají, že v podstatě mnoho z toho, co dělá, je právě pro kultivaci politiky paradoxně docela přínosné a že je to dobrý prezident. To znamená měnit ústavní zákon kvůli jednomu člověku určitě ne a pokud by se měl měnit, tak potom s ohledem na ten silnější mandát by se pravomoci prezidenta měly spíše posilovat než oslabovat, to znamená bylo by asi dobré, kdyby se politici asi zamysleli a řekli - no, neměl by být ten prezident, když je přímo volen lidmi, třeba právo rozpustit parlament, když se tady prostě chováme nedůstojně, ale to je něco, co je samozřejmě nikdy nenapadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, co by tyto změny znamenaly z pohledu voliče, protože přímo zvolený prezident by pak měl menší pravomoci než prezidenti zvoleni nepřímo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přesně, to je nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně před 25 lety jsme šli poprvé svobodně volit, volební účast v roce 1990 přesáhla 95 %, o tom si dnes můžeme nechat zdát, že.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Je to zvláštní. Já, když prostě jsme si posílali e-maily, o čem by dnes bylo dobré mluvit, a zmínila jste právě toto výročí, tak jsem se zamyslel a říkal jsem si, tak co, mě nic nenapadá. Tak měl bych asi si otevřít Wikipedii a tam se podívat, co to vlastně před tím čtvrtstoletím bylo. A pak jsem si říkal ne, nebudu se na nic dívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomněl jste si na něco?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, jediné, na co jsem si doopravdy vzpomněl je, že před těmi 25 lety určitě, a tím jsem si jist, žádná strana, která kandidovala v těch volbách, neslibovala lidem, že bude zde budovat kapitalismus, to určitě nikdo, jo. Prostě to je něco, co potom tak samo spontánně jaksi vzniklo krok za krokem, ale to byly volby, ve kterých ta vysoká účast byla dána nadějí. Za prvé bylo možné si doopravdy vybrat z pestré nabídky různých lidí, kteří různé věci slibovali, ten počet hnutí, stran byl velký, těch lidí, kteří měli chuť se zapojit do politiky, bylo mnoho a nebyli mezi nimi pouze ti, kteří věděli, že být v politice znamená získat přátele, známé, vliv, ale také peníze, ale byli tam lidé, kteří měli pocit, že chtějí nějak pomoc, chtěli se nějak přidat. Lidé, kteří se rozhodli obětovat na tu práci pro druhé, to znamená ta politika úplně jinak byla braná. A to, co si tenkrát mnoho lidí představovalo, já jsem k nim určitě patřil také, bylo, že se vrátíme těch 20 let zpátky někam před srpen 68, před okupaci a že se bude pokračovat v tom, co si pamatuju z dětství, v hledání nějakého vyváženého modelu někde mezi tím socialismem, kapitalismem, něco, co dává smysl, co je solidární a současně to funguje, co je praktické. No, a v této naději vlastně tenkrát ty volby probíhaly a pak se ukázalo, že se chceme vrátit k něčemu, co jsme opustili proto, protože to fungovalo blbě. Tak to zpětně jsem z toho zklamán, samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenašel jste nějaký svůj komentář třeba z toho roku 1990? To by bylo zajímavé.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já nejsem, Vaculík, já nejsem, Vaculík a bojím se číst své staré komentáře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mě napadá, Ivane, jestli jsme už tehdy debatovali o zákazu kouření v restauracích?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ne, asi ne, já myslím, že ne. To je až dnes, kdy za prvé teda bráníme nekuřáka. Loni kuřáci zabili 3 tisíce nekuřáků a tak to prostě samozřejmě na to politici reagují. Současně dneska to kouření není tak IN, když si vezmeme jednom tu statistiku, že 7 z 10 kuřáků chce přestat, tak co to je za kuřáky? Kuřák má být člověk, kterého to baví, kterému to chutná, který prostě se na tu cigaretu těší a ne ten, který si ji zapaluje a je sám ze sebe otrávený, že zase utratil peníze a ničí si zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už nemá kde kouřit.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
A navíc nemá kde. Ten zákaz je velmi přísný, který teď navrhuje vláda, zakázat v hospodách, na koncertech, na tanečních zábavách kouření, nicméně mně na tom nejvíc vadí, že je to takové pokrytectví, protože k tabáku je možné zaujmout úplně přesně stejný postoj jako k jiným drogám, u kterých je zjištěno, že ničí zdraví, lze tabák prostě pojednávat v režimu, který platí vůči kokainu a nebo heroinu, no, a pak by došlo k zajímavé věci. Pro těch 7 z 10 by najednou se tabák stal nedostupným a pro ty 3 z 10, kteří kouří rádi, tak by se najednou z kouření stala znovu taková adrenalinová zábava, takový sport něco, zakázané ovoce, něco, co navalí dohromady, aby spiklenecky někde si dali tu cigaretu a měli z toho pocit takového dobrodružství. To by možná bylo pro všechny dobré taková, takový zásadní boj proti kouření, nicméně k tomu nedojde, protože i když léčení kuřáků stojí 80 miliard, tak zisk státu z kouření je 50 miliard, a těch 50 miliard to jsou peníze, které prostě by najednou chyběli politikům na nějaké přerozdělování, to prostě, které strašně potřebují jo. To znamená bude se kuřák pomlouvat, bude se šikanovat, ale cigarety se mu vždycky prodají, protože z toho stát žije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má zdravý obyvatel přednost před zájmy trhu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Peníze jsou až na prvním místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Asociace hotelů a restaurací uvádí, že po zavedení toho zákazu kouření v restauracích, na koncertech i tanečních zábavách by mohlo zkrachovat prý až třetina vesnických pivnic?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já myslím, že ne, ono je to vyzkoušené v Irsku, a tam prostě ve všech hospodách se kouřilo a dým se dal krájet a ty hospody jsou plné, i když je tam čerstvý vzduch, tak to, tenhle ten argument je zřejmě překonaný. Já jako jak bych to řekl abstinující kuřák, který si sice mnoho let už nezapálil, ale stále mu ten tabák voní a připadá mu příjemný a kouření mi přijde takové elegantní, tak já se na to dívám tak, že v té hospodě jsme schopen si dát pivo a kafe i bez té cigarety, je to možné, prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevnímáte to jako zmenšování životního prostoru pro kuřáky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ne, ne, ne, určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl byste tedy spíše než kouření, zakázat kouření, zakázat výrobu cigaret?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Zakázat výrobu, prodej, postavit mimo zákon, přesně tak, to by bylo pro kuřáky to úplně nejlepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, určitě nekouří Lucie Šafářová, co myslíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já jsem rád, že jsme aspoň na chvilku se dostali i k tomu, k této události. Mně se zdá, že všichni mluví o sportu a tak dále, mně se na ni líbí víc věcí. Jedna z nich je, že má takové pestré kamarádky, když v prvním kole porazila Pavlu Čenkovou, tak, protože to je její kamarádka, tak ji pozvala na večeři a tuším zašly spolu do kina, pak na závěr vyhrála s tou Američankou takovou veselou zábavnou. Jedna je Ruska, druhá je Američanka, zřejmě v tom tenise prostě se nehledí na nějakou politiku, na to, jak vypadají politické zájmy a kdo je Rus a kdo je Američan, ale kdo je příjemný člověk a veselý a přátelský a ti si k sobě najdou cestu. Já si myslím, že i toto je dobré prostě tak nějak připomenout. Nejen ty její úsměvy, které si vlastně všichni všímáme až vlastně ve chvíli, kdy je šampionka, kdy je bezvadná, kdy vyhrává jeden zápas za druhým, ale ona se tak při tom usmívala vždycky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže každopádně gratulace české tenistce, určitě jsme si užili to dramatické finále, i když se ji nepodařilo ve finále Roland Garros.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já myslím, že se podařilo, že vlastně všichni z měli radost. Kdyby vyhrála, tak by nevěděli jak s tím naložit, a takhle byla taková vítězná porážená, takové to bylo zvláštní, i ta Serena Williamsová najednou prostě si vážila po dlouhé době zase jednou něčeho, že vyhrála, protože to vůbec neměla lehké a všichni byli takoví přátelští a pozitivní. Bylo to hezké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor deníků a náš spolupracovník Ivan Hoffman. Děkuji za vaše názory a za dva týdny se těším opět na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem v Jak to vidí vojenský historik Eduard Stehlík. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.