Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 7. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína krásný, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také, velmi pěkné ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za tři týdny, Ivane, bychom měli v tomto čase už analyzovat výsledky předčasných parlamentních voleb. Dnes již nicméně víme, jak nanečisto volili středoškoláci. Jak se vám vůbec líbí myšlenka Člověka v tísni, který pořádá tyto volby v rámci vzdělávacího programu Jeden svět?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já jsem slyšel na tyto volby studentské nanečisto, jak pozitivní chválu, tak i výhrady. Ta chvála spočívá v tom, že již mladý člověk je jako vtažen do uvažování o tom, jak má vypadat společnost, ve které potom celý život bude žít. A má to být takový pokus ho přivést k takovému zájmu a péči o správu státu a o politiku. A to je asi pozitivní. Druhá věc, to je ten opačný názor je, že vlastně těsně před volbami se zde objeví výsledky od skupiny občanů, obyvatelů, kteří zaprvé vesměs nemají volební právo, zadruhé ani nějaké valné životní zkušenosti a někteří lidé to vnímají jako určitou formu manipulace, anebo ovlivňování těch ostatních, výsledkem, který z jejich pohledu není relevantní. A já mám pocit, že hodně to v té předvolební atmosféře je dáno tím, že lidé už jakoukoliv informací vnímají s ohledem na to, koho se sami chystají volit, jak jsou sami napravo nebo nalevo nastaveni a už toto podezření jejich, že se zde něco manipuluje, je velmi, je velmi silné. Kdyby ty volby nanečisto byly zcela mimo ten volební cyklus, tedy nikoliv před volbami, ale dejme tomu dva roky po volbách ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo ty výsledky po nich.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ano, tak tehdy by se to zřejmě bralo úplně jinak. Jinak já mám pocit, že asi z jedné strany je jasné, že výsledky těch voleb nemáme přeceňovat, ale oni určitým způsobem poskytují obraz o mladých lidech, když se podíváme na ty výsledky, tak můžeme si z toho my dospělí udělat určitou představu o tom, jaká generace dorůstá a já, když se na to dívám, tak předně je pro mě zajímavý ten výsledek Pirátů, kdybychom prostě nepočítali Prahu, kde je velká náklonnost a velká móda volit knížete Schwarzenberga, tak by ti Piráti zřejmě všude jinde vyhráli. A to je velice zajímavé, protože já z toho usuzuji, že mládež je svobodomyslná, otevřená výzvám moderní vzdělanostní společnosti a bral bych to třeba jako dobrý signál. Ale z druhé strany mezi studenty silně rezonují idee dělníků, Dělnické strany. No a to zase je, řekl bych, takový varovný signál, protože ten jednoznačně svědčí o nízké toleranci, o takové kolektivní komformitě a nevraživosti k jinakosti. To prostě takhle lze číst ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pardon ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... to znamená, je to i dobrá i špatná zpráva, kdybych to třeba takhle chtěl říkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom jsem chtěla dodat, že ty první volby nanečisto si studenti mohli zkusit v roce 2010. Ty volili také do sněmovny a tehdy sklidili i negativní reakce, jak už jste řekl, ze strany některých politiků a nejčastěji jim vytýkali údajné porušení školského zákona, který zakazuje propagaci konkrétních stran na půdě školy. Nicméně to pořadatelé rezolutně odmítají. Cílem toho projektu, jak už jste řekl, je zvýšit účast, řekněme prvovoličů v těch volbách. Ten zájem byl velký. Pokud by vydržel, tak nám roste vlastně nová generace voličů? Mohla by narůst ta voličská účast?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já nevím, jak letos. Mám pocit, že letos už ta účast nebyla tak masová. No, ale stejně byla vysoká. A když se člověk na to dívá, tak z těch výsledků je jednoznačné, že ta dnešní mládež volí spíše doprava. A to je zvláštní, protože, když si vzpomeneme na takovou starou, takový starý, myslím Churchillův bonmot, tak ten zněl, že pokud mladí lidé nevolí levici, tak jim chybí srdce. Zatímco člověk, kterému je nad 30 a ještě stále volí levici, tak mu chybí rozum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mění se věkem, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je bonmot. Já mám pocit, že dnes je to asi jinak a že dneska mládež je formována tím společenským klimatem a tím, co představuje nějaké hodnoty, úplně jinak a ten mladý člověk vypadá, jako, že mu chybí jak srdce, tak rozum. Protože ten pohled mládeže, která, a to je úplně zjevné, pohrdá lidmi, kteří jsou slabší, sockami už taky tak naznačuje změnu klimatu a já mám pocit, že ten typicky mladý člověk je prostě sobec a až životními zkušenostmi se vyprofiluje teprve v tu bytost, která disponuje srdcem anebo rozumem, a ta jeho volba začne odpovídat nějakým jeho životním zkušenostem. To znamená, já doopravdy výsledek těch voleb nepřeceňuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští vědci podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka špatně hospodaří s penězi. Výsledky vědců převedené do praxe, které by přinesly peníze, jsou podle něj žalostné, nynějších více než 50 ústavů Akademie věd by pan Rusnok klidně zredukoval na 30. Jaký je váš komentář, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak úplně první, co je potřeba říct je, že on sám k těm svým výrokům řekl, že to jsou jenom takové moje myšlenky, vím, že prostě se realizovat nebudou a tak dál. Jinými slovy, on nám popsal svůj názor, svůj pohled na určitý segment společnosti, anebo, a to z pohledu ekonoma, to si musíme taky uvědomit. On kritiku nemá nikdo rád. To znamená, ta reakce, kterou přišla z Akademie věd a vůbec od vědců, byla samozřejmě ostrá, hlasitá, drsná, protože se dotkl jejich živobytí a smyslu jejich činnosti, něčeho, čemu zasvětí život, a to nikomu prostě není příjemné. Kdyby takhle někdo zkritizoval ekonomy, tak možná bychom se dočkali stejného křiku. Já bych k tomu řekl ale dvě věci. Zaprvé, že všimněme si, že každý je pro šetření, ale jenom v případě, že se šetří na těch druhých. To znamená určitě, když se podíváme na různé oblasti života, tak můžeme uvažovat, jestli právě tam se má šetřit, anebo naopak tam peníze chybí a je potřeba je tam přidat. A já bych řekl, že šetřit na vědě, je samozřejmě krátkozraké, protože od vědy se odvíjí kvalita života. To znamená, to je spíše otázka, jestli umíme výsledky té vědy, toho základního výzkumu nějakým způsobem uvést v praxi. Existuje názor, že schopnost této společnosti, ve které už vlastně většina těch průmyslových podniků jsou jenom jakési montovny, které patří zahraničním firmám, tak vlastně absorpční schopnost pro jakoby nasávání toho vědeckého pokroku, toho, co lidé objeví a vyzkoumají, je téměř nulová, anebo minimální. To znamená, jako kdyby ta věda neměla nějaký význam. Navíc, a to platí pro celou tuto dobu, kterou žijeme globálně, tak se říká, že vlastně v dnešní době je kreativních lidí, tvořivých, tvůrčích vědců, umělců více než jich bylo v celé dosavadní historii lidstva. Jenomže 90 % jejich aktivity padne na udržení se ve své funkci, na své židli, vůbec na zachování toho postavení, které se jim podaří získat. To znamená, ten efekt z toho, jako kdyby nebyl velký. Ale my si musíme uvědomit, že do budoucna bude právě díky pokroku, díky vědě, těch pozic, kde lidé pracují manuálně, neustále ubývat, bude ubývat práce a co jiného bychom teda měli dělat, než přemýšlet, bádat, zkoumat, učit se a nějakým způsobem se kultivovat a zlepšovat, protože jinou práci mít nebudeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle pana Rusnoka nefunguje propojení soukromé a akademické sféry, podle něj například lidé z byznysu si stěžují, že mnohokrát měli poptávku, ale, že nebyla vyslyšena. Jak se díváte na ten stávající model Akademie věd? Možná, mohlo by mu něco prospět? Nebo vůbec české vědě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já bych zaprvé řekl, že nejsem vědec a do toho prostředí nevidím, ale odjakživa mám jakýsi přirozený respekt k lidem, kteří něco objeví, něco odhalí, na něco přijdou, něco vyzkoumají. To jsou, já prostě si myslím, že jednou ze základních věcí v životě je zvědavost. Chtít vědět něco víc, než vím. Nespokojit se jenom s tím, jako chtít nezemřít blbý, jak se říká. A proto, když bude debata o tom, kde se má šetřit, tak si vždycky řeknu, no, dokud nejsme schopni zabránit a nechceme jako stát zabránit miliardovým únikům při, já nevím, které vznikají při dovozu načerno nějakého benzínu, nafty, tak do té doby hovořit o tom, že je potřeba šetřit na vědcích, ale stejně tak na lidech, kteří mají hluboko do kapsy, anebo, kteří mají problém s bydlením, tak to je nemravnost. Do doby, dokud se krade, tak prostě není možné šetřit na lidech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže určitě nesouhlasíte s tím, že by s v naším vědě plýtvalo penězi?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Možná, že se někde plýtvá, možná, že někdo nastaví ten svůj vědecký projekt tak, že ví, že nic nevyzkoumá, ale pokusí se na to získat peníze, anebo hlavní je pro něj získat peníze a pak už se rozhodne, co bude zkoumat. To se klidně může stát, protože všichni jsou lidi a všude takové jakoby nějaké pochybení vzniknout může. Ale od toho je vlastně ta komunita vědců, která má prostě mít tu schopnost vytřídit teda to zrno od plev a vytipovat, které ty projekty doopravdy někam vedou a stojí za to, do nich dát peníze a rozhodování o tom, bych rozhodně nesvěřil premiérovi v demisi, jakkoliv je sympatický a třetina lidí ho považuje za chytrého. Tady prostě on žádným arbitrem prostě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by jím měl být, když ne premiér v demisi? Mimochodem pan Rusnok je členem, nebo byl členem vládní rady pro výzkum, vědu a inovace. Takže není to až tak úplně mimo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já si stále nemůžu pomoct, on to musí vidět z pohledu ekonoma a zvažovat, co se vyplatí, co se nevyplatí, ale jsou i jiná kritéria, než jsou peníze. Kdo by to měl být? No měli by to být renomovaní vědci, v každém případě, určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nového šéfa má nejenom Pražský dopravní podnik, ale i Ředitelství vodních cest a Drážní úřad. Šéf resortu dopravy v demisi pan Žák shledal v jejich dosavadním řízení manažerská pochybení. Odvolal taky šéfa Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, který se sice podle ministerstva nedopustil chyb, ale nebyl dostatečně razantní vyjednavač se stavebními firmami. Co říkáte personálním změnám ve třech klíčových úřadech?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak to odůvodnění je zajímavé tím, že u nás, když někdo někoho vymění tak okamžitě hned tento personální akt dostane název čistka. Jo? Pokaždé je to tak, že někdo někoho připravil o zaměstnání a neuvažuje se o tom, proč to udělal, jestli to mělo smysl, jestli to něčemu prospěje. Pokud je to doopravdy tak, jak říká ministr dopravy, že kdyby se ty pozastavené stavby, které zastavil ještě Vít Bárta jako tehdejší ministr dopravy a u kterých se jedná zhruba o 30 miliard korun, že kdyby se teda zadávaly výběrová řízení dnes, tak, že by ty stavby vyšly na polovinu, tak to je důležité tvrzení a můžeme si všimnout, že vlastně ty stavební firmy, respektive prezident Svazu podnikatelů, konkrétně, na to ostře zareagoval s tím, že říkal, že ty stavby byly naceněny standardně, že marže tam byla jenom drobná pro stavební firmy a že je potřeba, aby zde platily smlouvy, protože když ty neplatí, tak už neplatí vůbec nic. Tak ta obrana vůči tomu od těch developerů, stavitelů je ostrá proto, protože tam doopravdy jde o velikánské peníze a jestli stát mám být v tomto jednání zastoupen konsensuálním vyjednavačem, který umí najít prostě řekl bych zkosit hrany, zabrousit hrany a aby se prostě všichni nějak přátelsky v dobrém rozešli, a skutečně takový pozitivní, příjemný dojem z toho bývalého ředitele silnic a dálnic opticky byl, tak jestli ho má nahradit člověk, který bude naopak drsný a který vyjedná co nejlepší cenu a kvalitu a navíc podmínky, kdy nebudou dodatečně se proplácet nějaké nadpráce, no, tak potom ta změna se nám vyplatí, protože nám ušetří peníze, které z našich daní plynou do rozpočtu. To znamená, já bych řekl, že potom by taková změna asi byla pozitivní. Ale pochopitelně už i ten nastupující ministr říkal, že hned zkraje, že zjednat nějaké lepší podmínky vůbec nebude jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kauza tří představitelů vytunelované společnosti H-System definitivně skončila. Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti soudnímu rozhodnutí o aplikaci prezidentské amnestie. Někdejší manažeři se tak vyhnou případnému trestu. Jaký je váš názor na to?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman se vlastně dovolával k tomu Nejvyššímu, poslední soudní instanci, konečné s takovou myšlenkou, nebo s takovým odůvodněním, že on, že přece prezident republiky Václav Klaus tou svou milostí nemohl mít zájem na tom, aby někoho poškodil, aby někdo přišel o peníze, že se pouze smiloval, což bylo jeho právo, nad podvodníky, pro které on má teda z nějakého osobního důvodu slabost, to už je prostě jeho věc morálky, ale, že určitě nechtěl někoho, někomu udělat škodu. No, ale ukázalo a Nejvyšší soud vlastně to jeho dovolání zamítnul a vycházel tedy z toho, že asi ano, že prostě to, že někomu vznikne škoda tím, že se zastaví řízení s člověkem, který je obvině ze zpronevěry, takže to je asi v pořádku. A teď nepříjemné na tom je, že už se tito manažeři v případném civilním řízení té povinnosti zaplatit škodu, definitivně vyhnou. To znamená lidé, kteří od nich vymáhali peníze, o které byli okradeni, už se jich vlastně u těchto lidí nikdy nedomůžou, nedovolají. Já prostě, když si tohle to uvědomuji, tak se divím, že ještě někdo tomu bývalýmu prezidentovi dává mikrofon, zajímá se o jeho názory, bere ho jako takovou příjemnou celebritu, která komentuje jednou politiku, jednou tamto. Ten by měl prostě chodit kanálama, mít z ostudy kabát a už bych prostě se s ním nikdy nebavil. Ale vidím, že to tak není a že mnoho lidí si ho stále jako celebritu cení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by se tím třeba zabývat vláda, jak navrhují někteří z advokátů postižených? Jde o jednu z největších, nejznámějších, podvodných kauz v novodobé historii Česka.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že ano, že tady jde o i o určitou symboliku a o jednoduše o mravnost. Tady už nejde jenom pouze o ty peníze, ale toto je prostě taková vlajková loď toho veškerého podvodu, toho veškerého zklamání, které zde přišlo z těch poměrů, ve kterých už bylo možné někoho beztrestně, záměrně, předem promyšleně oklamat, připravit o peníze, dokonce několikrát. V této kauze by se mělo najít spravedlivé řešení a udělat v ní pořádek, jak říkám nejen z toho ekonomického důvodu, ale z důvodu, z jakéhosi vyššího principu mravního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem tento týden ve čtvrtek padne ve Švýcarsku rozsudek v případu Mostecká uhelná. V čem je vůbec ten celý proces, který se koná tisíce kilometrů od nás, významný pro Česko, pro možná přístup naší policie, našich státních zástupců?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak asi tu vidíme, že tak, jak my si tady vykládáme právo, není úplně obvyklé, v jiných zemích se vykládá jinak a možná bychom měli přemýšlet, jestli jsou divní oni anebo jestli je to zvláštní u nás a měli bychom hledat nějaký kompatibilní právní systém se zeměmi, kde už to teda aspoň se tak nějak zdá, léta funguje a tráva je zelenější. Tak u nás zřejmě jsme si zvykli na poměry, které normální nejsou a právě ten švýcarský soud je zajímavé sledovat z tohoto pohledu, jestli se doberou stejné nemožnosti něco napravit a jestli tam také výsledkem bude nakonec jakási marnost, nedá se nic dělat, už je to pryč, zapomeňme, snad to příště bude líp.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je komentátor Ivan Hoffman. Fungování americké vlády je nadále utlumené na minimum. Rozpočtová krize dál pokračuje na 400 tisíc zaměstnanců ministerstva obrany by se nicméně dnes mělo vrátit znovu do práce. Vývoj ve Washingtonu označil věhlasný investor Warren Buffet za idiotský a hazardérský. Nepochopitelným jej zase nazval exšéf Evropské centrální banky Trichet. Jak jej nazvete vy, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak tam jde o víc než jenom o jeden rozpočet, o zvýšení nějakého dluhového stropu a dokonce si myslím, že jde o víc než jenom o zdravotní reformu, která vlastně komplikuje celé to jednání a celou tu situaci a vypadá, že se všichni soustředí zrovna na ní. Když to pozorovatelé komentují, tak zjišťují, že obě dvě strany, místo toho, aby jednaly, tak se stále více zakopávají ve svých pozicích, a to pochopitelně může mít dalekosáhlé důsledky. Ve chvíli, kdy se ukáže, protože zajímavé termíny budou v polovině října a ještě potom v listopadu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že 17. je nejbližší ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ano ten se čeká velmi vážně. Pokud do té doby se nedohodnou, tak pak už Spojené státy se dostanou do situace, kdy nebudou schopni splácet své závazky. To by okamžitě, kromě té ekonomické krize vyvolalo i vnitřní chaos a následně pravděpodobně snížení ratingu, pak problémy s dlužníky, kteří naivně nastřádali americké pokladniční poukázky, a ty se prostě mohou jednoho dne znehodnotit. To znamená potom by mohlo dojít, to je taky další taková spekulace, k devalvaci dolaru a to není až tak hloupý scénář pro lidi, kteří by celý ten proces odstartovali, protože právě oni by to byli, kdo by vzápětí jediní drželi hotovost a obrovsky na tom vydělali. To znamená, tady je, pokud se teda tam nedomluví, a ti neokonzervativci odmítnou prostě akceptovat tu zdravotní reformu, a to je zas debata na, o zdravotním systému ve Spojených státech, který je mimořádně drahý a mimořádně neefektivní a vlastně i z našeho evropského pohledu docela ostudný, tak ale o tom, to je na jinou debatu, ale tam potom ještě se může od pádu dolaru odvinout pád současného finančního systému a to je chvíle, když by prostě přestal být dolar mezinárodně používanou měnou ve velkém a začalo by se obchodovat v bezpečnějších, nebo čímsi krytých měnách. A to je už ale situace, kam se prostě ti politici v Americe zřejmě dostat nechtějí, protože to už by se Spojené státy skutečně začaly zbavovat svého mezinárodního vlivu a mířily by na velmocenskou periferii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže reforma zdravotnictví je dobrá záminka. O co tedy jde? Jde o polarizaci politické scény mezi demokraty a republikány?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že tam jde jako vždycky o peníze, ale to zvláštní je, že v té situaci, která teď je, tak pochopitelně ti politici to profesionálně dělají, tu politiku, celý život a zvláštní je, že v té konzervativní straně, tak právě ti neokonzervativci, republikáni, získali zjevně úplně navrch, to znamená i ti, řekl bych umírnění republikáni, konsensuální, kteří by se s demokraty rádi dohodli, tak se toho obávají. Jakoby se zradit tu svoji stranu republikánskou, protože jim hrozí, že v primárkách by vůbec nemuseli se už dostat prostě k těm svojim pozicím. To znamená, oni zůstávají věrni prostě tomu republikánskému trendu z kariérních důvodů. A to je vlastně nejvážnější. To, když člověku jde o jeho vlastní zaměstnání, tak tehdy /nesrozumitelné/ stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jednou právě americký novinář Erik Best, který bude shodou okolností zítra naším hostem ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Moc ho pozdravte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... říkal, ráda vyřídím, hovořil o tom, že vlastně v Americe probíhá ten předvolební boj permanentně.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že není to jedna předvolební kampaň, která trvá pár měsíců, ale nonstop.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano. Je to ale země, ve které ten politický systém je o hodně jiný než náš, takže tady je velmi těžké hledat nějaké paralely, ale některé věci, které se ve Spojených státech dějí, tak asi bychom sledovat měli. Já si vzpomínám, jak u nás před lety sociolog Večerník psával články o tom, jak je potřeba, aby v České republice vznikla střední třída. To jsou lidé, o které se ten systém opírá, to jsou, na nich to vlastně všechno stojí. A ta střední třída nejen, že u nás nevznikla, ale z Ameriky teď přicházejí zprávy a studie o tom, jak tam střední třída postupně mizí. Jak mezi tou vrstvou těch lidí úplně nejbohatších, kteří prostě si jsou, jsou schopni vždycky vylobbovat příjemné daňové zákony a zisky. No a potom je vlastně dlouhá mezera a pak už ta střední třída se stále víc blíží k chudině. A to je prostě špatné, protože vidíte, že ten trend, který je globálně nastartován, je nepříznivý pro nás, ale říkám, jinak porovnávat náš systém a jejich systém, to asi moc nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik pro dnešek postřehy komentátora Ivana Hoffmana. Děkuji za ně, ať se vám daří. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
I vám hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a zítra se těší na slyšenou Zita Senková.