Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 4. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Do zlínského studia zdravím komentátora Deníku Ivana Hoffmana. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já také zdravím, hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí například jedno výročí i výroky diplomata, kvóty pro uprchlíky, vlajky na autech i igelitky zdarma. Od dob, co byly zrušeny povinné prvomájové průvody, se Svátek práce slaví čím dál méně. Do ulic vyrazili kromě zamilovaných na 1. máje opět také politici i extremisté. Jak si, Ivane, připomínat Svátek práce, či možná ještě lépe práci? Co si v této souvislosti uvědomit?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No je pravda, že zatímco v době, kdy ta práce byla povinná, tak nám ty povinné oslavy připadaly takové absurdní. Dnes ta pracovní povinnost skončila. Z druhé strany neexistuje ani právo na práci, i když je deklarováno v Chartě OSN, tak práci má ten, kdo si ji sežene, ale, ale nemá na ní nikdo automaticky právo. A navíc té práce ubývá, chybí. V Evropě je dnes nezaměstnanost po dlouhé době pod 10 % a téměř to oslavujeme. Česká republika je na tom lépe. Jsme na nějakých 6 % nezaměstnanosti, ale vidíme, že ta práce logicky ubývá. S člověkem je prostě v práci problém, děláme chyby, chceme hodně peněz, racionální je člověka nahradit automatem, strojem, robotem, to znamená doopravdy slavit práci je zvláštní hlavně proto, protože těch lidí, kteří chodí do práce proto, protože je to baví, protože se tím realizují, asi stále není většina. Většina lidí jde do práce proto, aby vydělala peníze a měla za co žít. To znamená, moje, můj nápad, jak z toho ven, je, slavit na 1. máje den dobrovolníků, protože to jsou lidé, kteří oslavují práci, mají ji rádi a dělají ji dobrovolně zadarmo. Takže já bych to změnil z nějakého toho 5. prosince, kdy je Den dobrovolníků, bych ho posunul právě na ten, na ten 1 máj, protože je to den, který s prací hezky souvisí a jak říkám, zdá se, že je volný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy jste, snad to není moc intimní otázka, oslavil Svátek práce nebo vůbec 1. máj?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak samozřejmě prací, ale, ale já jsem to dělal už i za toho minulého režimu, když ostatní chodili slavit, tak já jsem pokaždé někde, někde něco dělal a nějak pracoval a vyhýbal jsem se tomu. Musím se přiznat, dnes je mi to trochu líto, protože je to takové retro a všichni o tom vyprávějí a já jsem to nezažil, takže asi to byla chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letos byl 1 máj ale zřejmě také ve znamení hokeje, protože začal světový šampionát, který hostí Česko. Sledujete zápasy? Vy jste velký fanoušek tenisu, tak nevím, jak jste na tom s hokejem.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem obecně sportovní fanoušek. Mně se sport líbí. Je to, je to takové soutěžení, ve kterém, ve kterém vyhrává lepší, má to nějaká pravidla, sport se nepojí s nenávistí. Já mám pocit, že je to vidět dobře i na tom hokejovém mistrovství, že my jsme takoví, takoví hokejoví vlastenci a to je, myslím, docela pěkné. To vlastenectví se obejde právě bez těch nepřátel, bez nenávisti, je to vlastenectví dobrovolné a radostné. Řekl bych, že, že je sváteční. To znamená tak, jak, jak to má asi být. Ale musíme si uvědomit, že za tento typ vlastenectví vděčíme míru, protože jakmile dojde k nějakému napětí ve společnosti, lidé se vůči někomu, něčemu vymezují a berou ty prapory do rukou s hněvem, tak potom většinou na to vlastenectví, anebo na vlastence buďto doplatí zdravím někdo, někdo dokonce životem, to znamená, já bych nepohrdal tímhle tím hokejovým vlastenectvím. Řekl bych, že to je veliká vymoženost a to mistrovství jednoho dne skončí a tehdy my ty prapory, ať už vyhrajeme a jsme zlatí, anebo, nebo prohrajeme, protože jsme měli smůlu, tak když si řekneme s Jágrem, že je to sport, no a prapory dáme do skříně a vybereme je zase za rok, až přijde další mistrovství. Já si myslím, že takhle je to správně tohle to uměřené, takové příjemné vlastenectví, které, které já, já ho považuju za, za lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy zbyde z toho vlastenectví, jak říkáte, když odložíme všechny ty vlajky?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že ono je tam odložené, je to takové, čeká se, čeká se na další příležitost, kdy, kdy začne další hokejové mistrovství. Já myslím, že je to takové potenciální skryté, skryté vlastenectví a jak říkám, příjemné a není namířené proti nikomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak na Petříně, který se stal přírodní památkou, dostaneme nově za utrhnutí větvičky třešně pokutu. Platí také nově zákaz kol na trávě, no a jeden pád z kola exhejtmana Davida Ratha a jeho důsledky poslouží ministerstvu spravedlnosti jako případová studie, jak zabránit vleklým procesům. Jak vy to vidíte, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Pan Rath je doktor a ví, že prostě jezdit na kole je riskantní a ve chvíli, když má před sebou soud, u kterého chce očistit své jméno, dokázat, že je nevinen, určitě se na ten soud těší, tak by neměl jezdit na kole. Já si myslím, že zbytečně riskoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak rozumíte poslancům, kteří odsouhlasili zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů v hodině?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Popravdě řečeno, asi každý řidič tu rychlost na té dálnici někdy, někdy překročil. Nejsme úplně disciplinovaní, někdy člověk se soustředí na něco jiného a když má silné auto, tak, tak prostě jede rychleji, ale, ale já si myslím, že podpořit to a umožnit tu vyšší rychlost je asi riskantní, protože doopravdy u nás na těch silnicích hodně lidí umírá a ta rychlost společně s alkoholem je jedním z hlavních důvodů, to znamená asi to chytré úplně není, i když většina řidičů by to k plné koncentraci zvládla, auta jsou pevná, víc vydrží a tak dál, takže dají se najít pro to argumenty, ale člověk se nemá dívat jenom na sebe, má se dívat na ty ostatní rovněž a pak víme, že mezi náma je hodně řidičů nezodpovědných, kteří nepojedou 150, ale 160, to znamená moc se mi to nelíbí. Já mám pocit, že, že i když se dají pro to snést dobré důvody, tak ve skutečnosti budoucnost by mělo mít v zájmu lidského zdraví a bezpečnosti spíše snižování a omezování rychlosti než její zvyšování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyjádření zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky pro web Neovlivni.cz vyvolala bouři nevole. Pan Bartuška popisoval nebezpečí neoznačených civilních ozbrojenců na Ukrajině, kteří se rekrutují z řad Rusů. Podle něj se s nimi v různých ukrajinských městech popasovali různě a podle toho to taky dopadlo. Jak vy se díváte na tento výrok, který pan Bartuška pak v týdnu relativizoval s tím, že upalování a jiné hrůzy rozhodně neschvaluje a že ten rozhovor byl překroucen?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No tak on, já si myslím, že překroucen nebyl, že on řekl to, co řekl, řekl to naprosto jasně. Řekl, že když se k tomu postavíte čelem a ty lidi upálíte, postřílíte, tak válka není, když to neuděláte, tak máte válku. Ten výrok sám o sobě, asi, asi to řekl tak, jak to cítí. Je potřeba si uvědomit, že pan Bartuška není žádný primitiv. To je diplomat, je nepochybné, že sám sebe považuje za člověka slušného, který si ošklivý válku, násilí, ale tady hovořil prostě takovým tím geopolitickým jazykem a jazykem lidí, kteří jsou pokaždé v pokušení odhalit prostě takové jednoduché řešení složitých případů a já si myslím, že on není sám, že vlastně podobně jako on se vlastně k tomu nepříteli, protivníkovi i v minulosti stavili jiní lidé, kteří také prostě se považovali za chytré, kultivované Evropany. Když se díváme na výroky nacistů, kteří budovali koncentrační tábory a v nich prostě nechávali umírat lidi, tak sami měli takové dilema, říkali je to strašně těžké zůstat slušným člověkem a dívat se na ty hromady mrtvol. To je, ten výrok je prostě nepřijatelný, to, co řekl, ale, ale je pochopitelný. Je prostě v období, v určité atmosféře, která vznikne, která je vypjata, ve které prostě stojíme na prahu války, tak lidé uvažují takto, uvažují jinak, jo, prostě snaží se odhalit, jak by prostě zabránili tomu, tomu vývoji a hledají jednoduchá řešení. Ono já si myslím, že existují určitě lidé, kteří si říkají, jenom to neřekli nahlas, ale myslí si to, že kdyby Janukovyč na tom Majdanu ty provokatéry, násilníky, lidi vyzbrojené už zbraněmi, tyčemi, zápalnými lahvemi, kdyby je byl tenkrát zlikvidoval, tak je dneska klid a není válka. Je to prostě způsob myšlení. To, co pan Bartuška řekl, já bych ho nesoudil, ale soudil bych tu atmosféru a řekl bych, že toto je přesně ten způsob uvažování, který si jednoduše musíme zakázat, protože doopravdy nevede k dobrým cílům, dobrým koncům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten výrok se určitě nelíbil ministru zahraničí panu Zaorálkovi a také prezidentovi Miloši Zemanovi. Dotaz pro vás, pane Ivane, od Zdeňka Kratochvíla: "Myslíte si, že by měl ministr Zaorálek odvolat Václava Bartušku za jeho slova schvalující upalování lidí v Oděse?"

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že ano, že diplomatovi nepřísluší takovým to způsobem, takovým to způsobem mluvit a vlastně se divím, že, že ho neodvolal, protože tím vlastně dává signál, že tímto způsobem můžeme o věcech přemýšlet a tak já si myslím, že nemůžeme, že tady, tady byla překročena hranice a je těžké se prostě odteď dívat na Václava Bartušku jako na odborníka, experta na, na energetickou bezpečnost, který mimochodem asi je, on o tom hodně ví a je, je nepochybně v tomto směru asi expertem na svém místě, ale, ale myslím si, že se teda znemožnil a handicapoval pro, pro práci diplomata. To si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ty jeho názory na zdroje, surovinové zdroje jsou zajímavé. Nedávno varoval, že české energetické společnosti si prý nedostatečně uvědomují rizika, která pro podnikání představuje to prudké zhoršení vztahů mezi Evropou a Ruskem?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak on už před časem říkal, že by možná nám prospělo, kdybychom byli několik dnů bez plynu, přesně říká, kolik dní to smí být, neboť pak už se rozpadá civilizace a to už zase by prostě pozitivní nebylo, ale asi abychom si to uvědomili. Nicméně právě povinností politiků je nejen zvažovat prostě ta rizika, ale dělat všechno pro to, aby nenastala, to znamená doopravdy v našem zájmu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělají všechno pro to?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že, já mám pocit, že ne, že v našem zájmu je doopravdy být zadobře se všemi, to znamená, být zadobře s Ukrajinou, přes kterou ten plyn vede, ale současně být zadobře s Ruskem, odkud přichází, být zadobře s dodavateli jiných energií, sami uvažovat o tom, jestli jsme a v jaké míře schopni ty energie nahradit, ale zase ne takovým hurá systémem, jako když jsme začali budovat solární elektrárny a místo toho, abychom chtěli mít alternativní zdroj energie, tak jsme vymýšleli pro určitý typ podnikatelů přímo na míru co nejvýhodnější byznys, to znamená o těch věcech samozřejmě je, je potřeba uvažovat z mnoha stran, ale ten základ je, že s někým, od koho ten plyn bereme, bychom doopravdy měli co nejlépe vycházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to nakonec třeba euroasijská ekonomická unie jako platforma pro tu spolupráci Evropy, Evropské unie a Ruska, protože už to vlastně podpořila i německá kancléřka Merkelová, i francouzský prezident Hollande.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak všichni na jedné straně musí nějak si zachovat tvář. Pustili se do takového experimentu se sankcemi, který je, jak se zdá, už i pro některé z těch důležitých velkých zemí Evropské unii kontraproduktivní, ale jak říkám, nemůžou prostě ze dne na den otočit a nechat v tom Američany sami, kteří to mimochodem vymysleli, ale zase z druhé strany dávají najevo, že budoucnost je spolupráci. Budoucnost doopravdy není, není ve válčení. Evropa tu válku nepotřebuje, navíc se ukazuje, že jí ani není schopna vyhrát, to znamená, je to taková sebevražedná Mission: Impossible, co se teď děje, ale budoucnost je doopravdy v nějaké kooperaci. Ale já mám pocit, že tohle je model, takový ten vin vin, kde všichni mohou vyhrát. Koneckonců já bych byl nejraději, kdyby na tom a na té budoucí spolupráci vyhráli i Ukrajinci, protože ti jsou na tom vlastně úplně nejhůř. Tady prostě mají takový ten svůj smutný vtip o tom, že to, co se u nich děje, je válka mezi Američany a Rusy do posledního Ukrajince a ono to tak často vypadá. My si to neuvědomujeme, ale tam prostě na jedné, na druhé straně umírají lidé, nevrací se Ukrajinci ze západu domů, na východě prostě přicházejí o obydlí. Doopravdy nemá budoucnost. To prostě nemůže skončit jinak, než nějakým smírem, příměřím a postupnou dlouhodobou obnovou důvěry a nějakých, nějakých vztahů. Jinými slovy, když hovoříte o té vzájemné budoucnosti, tak já myslím, že na ní by vlastně vydělali i samotní ti Ukrajinci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem prezident Miloš Zeman minulý týden v jednom rozhovoru mimo jiné řekl, že rusko-evropská unie se ekonomicky vzájemně doplňují, že Rusko potřebuje nové technologie a Evropa a surovinové zdroje a z toho vyvodil, že Rusko v horizontu 20 let vstoupí do Evropské unie nebo Unie do Ruské federace. Jak vám se to jeví?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Takhle daleko nikdo z nás nevidí, ale toto, právě toto, řekl bych tato závislost mezi Ruskem, Německem, to je vlastně noční můra všech amerických geopolitických stratégů odjakživa, prostě to je to, čemu oni chtějí za každou cenu, v každé době nějakým způsobem zabránit a jsou, jsou prostě někteří politologové, kteří tvrdí, že to je, že to je přehnané, že to je vlastně taková jejich posedlost a je to, prostě to staré římské rozděl a panuj. Pokud někdo chce být hegemonem, tak musí těm ostatním zabránili v nějaké spolupráci a s každého partnerství má takovou paranoidní obavu, že se potom to namíří, teda zaměří, anebo dopadne to proti němu, ale, ale že to tak je, tak to si samozřejmě odjakživa uvědomují Němci, uvědomují si to Rusové, ta aknita je tam prostě dlouhodobá, historická, ale vždycky do toho něco, něco přijde a zřejmě ne náhodou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Europoslanci se shodli na tom, že by Evropská unie měla zavést kvóty pro přijímání uprchlíků. Jak vy to hodnotíte? Čemu by to prospělo, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Měl k tomu hezký komentář Jan Keller před časem autor tohoto pořadu Jak to vidí, no a on říká, že vlastně je to, je to neštěstí, protože on sám o tom musel hlasovat a měl s tím velkým problém, protože z jedné strany kdo odmítne ty kvóty, tak vlastně tím říká, že odmítá solidaritu s lidmi, kteří, kteří prostě doopravdy, anebo ze zeměmi jako je Řecko, Itálie, kde už jsou dnes těch uprchlíků statisíce a proč by zrovna oni měli nést následky geopolitických rozhodnutí, které navíc ani nepochází z Evropy a které to celé začali a vlastně solidarita s nimi asi by měla být, protože když není, tak k čemu Evropská unie? Z druhé strany říká - žádná politická strana u nás neměla v programu, že budeme přijímat uprchlíky a to v jakémkoli počtu, který nám nadiktuje Brusel, to znamená, asi by bylo korektní, kdyby se opakovaly evropské volby, v nich by strany se vyjádřily k tomu, jaký mají k tomuto postoj k tomu přijímání uprchlíků a tak dál, a říká, že následkem takovýchto eurovoleb s takovou to otázku by zřejmě teda byl rozpad Evropské unie, přičemž jednotlivé státy by potom nebyly schopny vyřešit to, co nejsou dnes schopny vyřešit společně jinými způsoby, jinými slovy Honza Keller říká, že tohle to nemá řešení, že to je prostě naprosto nešťastná a tragická situace a navíc vidíme, že těch uprchlíků přibývá a ta situace je nezvladatelná a prognóza je, že se bude jenom zhoršovat, to znamená, mít na to názor, si, si doopravdy netroufám, jsme doopravdy v pekelné situaci a z jedné strany máme samozřejmě spoluodpovědnost, to je potřeba, abysme si taky řekli, že, že naše vláda tu akci proti Libyi podporovala, náš ministr zahraničí Schwarzenberg jednoznačně podpořil to americké stanovisko, to znamená, a my se od toho bombardování, vyzbrojování rebelů, kteří teď bojují mezi sebou a zapřičiňují exodus civilistů, my se od toho vlastně těžko můžeme distancovat, když jsme, když jsme vlastně jedni z těch, kteří k tomu řekli ano. Doopravdy nevím, jak to dopadne. Samozřejmě pokud by k nám ti uprchlíci měli přicházet, tak je potřeba o tom velmi vážně přemýšlet a minimalizovat bezpečnostní rizika, to, to nám, v tom nám samozřejmě bránit nikdo nemůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co může tedy Evropská unie podle vás udělat v zemích původu uprchlíků pro zlepšení tamní situace, protože tenhle ten motiv se neustále vrací?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě. Já mám pocit, že potápět lodě úplně nepomůže. Ti převaděči jsou motivovaní a ti lidé, kteří utíkají, tak si chtějí zachránit holý život, jsou v situaci často beznadějné, to znamená jestli zemřou tam, kde jsou, anebo se cestou utopí, to už jim potom takovému zoufalému člověku už vyjde skoro nastejno. To znamená doopravdy řešením je pomoci tam, kde jsou, a já mám pocit, že to sotva se stane tím, že budeme dodávat další zbraně a že budeme zase někoho vyzbrojovat. Znamená to doopravdy přicházet s nějakou pomocí. A zvláštní je, že to je vlastně to jediné, co neumíme. My umíme doopravdy jenom dodávat zbraně, vyzbrojovat umírněné radikály, umírněné nacionalisty, ale ve chvíli, když prostě máme pomoct, tak najednou zjišťujeme, že nemáme peníze a že bychom je potřebovali spíš sami pro sebe a pomoct neumíme, ale tohle to se musí změnit, jo. Doopravdy by musíme se naučit i pomáhat tam, kde jsme předtím v podstatě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomáhali jinak?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
... jako nepomohli, tak bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by ta pomoc podle vás měla vypadat, nebo v čem by měla spočívat?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Jak by konkrétně měla spočívat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo jak pomoct těm zemím?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Znám, znám, znám člověka, který když zbohatl, tak na vlastní peníze vybudoval v Africe několik studní, kde lidé díky tomu mají vodu, tak to je, dá se pomáhat velmi konkrétně, velmi, velmi cíleně lidem ne, ne tak abych já z toho měl efekt a výhodu, ale zeptat se těch lidí, co potřebujete a s tím jim pomoct jako ten, který je na tom momentálně lépe a který na tom nemusí být vždycky lépe, ale zase počítá s tím, že jemu pomohou. Já mám pocit, že, já neřeknu nic technologického, já, já jenom řeknu, že je potřeba mít dobré srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás další od paní Ivany Čechové, cituji: "Nemělo by se v úvahách o moderním světě vycházet z úvah po postavení běžného občana? Nikoli o zájmech vyšších vrstev a byznysu? Je to hodně naivní. Například zmíněná Ukrajina a ničení obydlí a životů Ukrajinců na obou stranách sporu, proč se neuvažuje o tom, poslat na Ukrajinu odborníky na zemědělství, na průmysl a hospodářství, ne odborníky na vojenský výcvik, na zbraně. Stejně tak i v jiných oblastech světa."

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
To, to je otázka, která v sobě obsahuje odpověď, se kterou souhlasím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak výstižně, stručně, máme ještě tři minutky na poslední téma. Evropu čeká výrazné omezení používání igelitových tašek. Ve Štrasburku to schválili europoslanci, kteří se na tom už dříve dohodli s členskými státy Unie. Jak vy se na to díváte? Uleví se přírodě a ubyde plastového odpadu?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já předem děkuju za to, že tato otázka zůstala nakonec, že můžeme skončit nějak optimisticky. Ono já mám pocit, že ve chvíli, když vznikly plasty, tak člověk to vnímal jako, jako obrovské vítězství, jako, jako velikou vymoženost a jako velký pokrok, protože ty plasty nahradily spoustu papírů, spoustu skla. Mám pocit, že jsme se dostali do situace, že se ukázalo, že ty plasty jsou také odpadem, se kterým si nevíme rady, postupně ho přibývá, že je toho plný oceán, žijeme na skládce a tak příště bude pokrokem, když, když ty plasty nahradíme papírem a sklem. Ale to je samozřejmě smělá vize, ještě předtím budeme zkoušet nahradit jedny plasty nějakými jinými plasty, milosrdnými, které prostě se rozpadnou, nebudou zatěžovat tu přírodu, anebo sklo nahradíme ještě předtím plastem tvrzeným, který, který bude ..., lahve, lahve z tohoto plastu budou, budou zálohované a budou se měnit, nebudou na jedno použití a tak dál, ale s těmi igelitovými taškami, tak tam je to krok jasným směrem. Řekl bych, tentokrát to není diktát Bruselu, je to, je to prostě diktát zdravého rozumu, protože ve chvíli, když ta taška je zadarmo, tak každý si jí vezme, zahazuje jí, ale já si pamatuju, že úplně pěkně se dá nahradit ta igelitová taška síťovkou, protože s tou jsme chodili ještě v dětství a ty plasty se dají nahradit bandaskou na mléko. Já si myslím, že tudy vede cesta. Cesta vede zpět, krok zpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak četla jsem, že každý Evropan za rok spotřebuje průměrně 200 igelitových tašek a vyprodukujeme, Evropané tedy, ročně přes 20 milionů tun plastového odpadu. Takže se blýská na lepší časy v tomto směru?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já věřím v síťovku a v bandasku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem by ještě měl zvítězit zdravý rozum, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já, já si myslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spontánně.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
... prostor pro zdravý rozum je úplně všude, jenom, jenom, jenom si musíme uvědomit, že, že tuto možnost máme a že je možné ho použít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor Deníku a dnešní host Jak to vidí. Děkuji vám za to. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zítra bude hostem od půl deváté světící biskup pražský Václav Malý. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.