Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 30. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Do zlínského studia zdravím komentátora deníků a našeho spolupracovníka Ivana Hoffmana. Pěkné pondělí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přeji vám hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí drama se šťastným koncem? Dvě unesené Češky jsou na svobodě. Americký konvoj projíždějící naší zemí a reakce sympatizantů i odpůrců. Tragédii německého airbusu a takzvaný lidský faktor. Názory hosty i na další témata přinese dnešní rozhovor. V sobotu se do vlasti vrátily dvě české mladé ženy, které byly před dvěma lety uneseny v Pákistánu, a jsou rády, že konečně vidí slunce a úsměvy. Jak málo někdy, Ivane, stačí ke štěstí nakonec.

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přijal jsem teď oponentu, protože jste řekla přesně to, co mně na tom příběhu připadalo doopravdy nejsilnější. Ono samozřejmě takovou to životní zkušenost nikdo nechce získat, nikdo se dobrovolně nenechá někde unést a zavřít na dva roky, aby pochopil, co je v životě důležité, ale to je jedna stránka věci. Druhá je, že my to slyšíme, že to říkají, ale pochybuju, že si to umíme představit, že bychom se vzdali takových těch našich často žabomyších sporů a nebo úplně přízemních tužeb, ambicí kvůli věcem doopravdy zásadním, důležitým. Jednoduše žijeme ten svůj všední svět a pokud z něj nejsme vytrženi, tak myslím, že jim vůbec ani nerozumíme, co nám říkají, ale cítíme, že to je poznání hluboké a důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se říká zkušenost je nepřenositelná. Když se podíváme na ty různé reakce, pane Ivane, které přicházejí, debatuje se o tom, kdo má na jejich svobodě zásluhu. Já jenom připomenu, že propuštění Češek zprostředkovala turecká humanitární organizace IHH, ale svou roli, jak píší i dnes noviny a různé servery, měl mít údajně také Katar. Co všechno je tady důležité?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak ty, pokud někdo říká, že něco ví, ale nám řekne nebo je to tajné a nedá se to z nějakého důvodu říct a tak dál, tak bych to tak bral, že to asi doopravdy je tajné, nemáme to vědět, ale tím pádem mě to ani příliš nezajímá. Mě zajímá spíše to, že se nakonec na svobodu dostaly, na tom se všichni shodují, díky muslimské humanitární organizaci, která zřejmě má velké slovo, má velký vliv a ten má proto, protože to nejsou specialisté na osvobozování rukojmí, nejsou to ani bojovníci s terorismem, to jsou prostě lidé, kteří se snaží pomoci, snaží se udělat něco dobrého, protože k tomu mají nějaké vnitřní poslání. No, a toto je organizace turecká, jejich většina zaměstnanců ve více než sto zemí světa jsou turečtí muslimové, kteří pomáhají. My známe u nás velmi úspěšné humanitární organizace, které zase jsou úspěšné díky tomu, že v nich pracují přesvědčení křesťané, kteří chtějí pomoc. Ukazuje se, že to není náboženství, ale je to touha lidí pomáhat, která je důležitá, proto nám kromě na to případu je zajímavé hlavně to, že ty dvě mladé ženy osvobodili hodní muslimové ze spárů zlých muslimů, což, to tady mnoho lidí chce slyšet, protože muslimské a nebo islámské nebezpečí je vlastně takový hit dnes evropský, kdy islámu se Evropa bojí už proto, že mu nerozumí, že je jiný a tak dále. To znamená asi, aby se to lepé odkomunikovalo, tak bychom měli říkat, to je takový můj návod, jak se dostat z tohoto hlavolamu, že tyto dvě naše mladé ženy osvobodila nevládka, která v Africe organizuje bezplatné operace šedého zákalu. To si myslím, to každý přijme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ještě doufat nebo už jen doufat, že bude osvobozen i další český občan, který byl přednedávnem unesen v Libyi.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Možná, to uvidíme, tam taky to má nějaký posun. Mimochodem tady ještě jedna vlastně zajímavá věc je kolem tohoto, která by možná se dala zmínit. Pan prezident velmi hlasitě řekl, že se s těmi dívkami nechystá sejít. Vysvětlil to tím, že neměly cestovat, že vlastně to bylo neodpovědné, že nadělaly všem problémy, a to mně přijde od něj docela zvláštní, protože z jedné strany slýcháme prezidenta říkat, že terorismu je potřeba čelit, že se mu nesmí ustupovat, že se s nimi nemá vyjednávat, ale bojovat. A najednou nám tady říká, že lidé, kteří cestují, dělají chybu, že by vlastně cestovat neměli, to znamená navrhuje ustoupit teroristům, přijmout ten špatný svět, nekritizovat to, že se unáší, brát to jako normální věc, ale jako chybu brát někoho, kdo s tím nepočítal, kdo prostě chodí a chce poznávat jiné světy, jiné kultury. Jako kdyby najednou tady s tím ustupoval. To mi trochu překvapilo, a taky mě ještě napadlo, že je v tom kus takové té politické pýchy, poč si myslí, že ony ho chtějí potkat. To je, každý zřejmě politik, prezident si myslí, že je tak strašně důležitý, že první, co napadne člověka, který se dostane na svobodu po dvou letech, takže se s ním chce potkat. Nevím, možná chtějí, ale já spíš myslím, že asi jim je to jedno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná to byl jenom apel, pane Ivane, na to, abychom vždy zvážili třeba různé rizika různých cest a možná z něj také hovoří otec.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Těžko říct, těžko říct, já, mě to zaujalo, mně to přišlo zvláštní, taky mi to přišlo trochu hrubé, musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím ale, že se také na rozdíl od těch dvou mladých dívek, by se možná i sešel se zástupci té turecké humanitární organizace, pokud se nepletu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To by určitě bylo správné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. České hranice včera překročil konvoj 120 amerických vojenských vozidel, který přes naše území se vrací ze cvičení v Pobaltí na základnu v Německu. Mezi obyvateli má své sympatizanty i odpůrce, vyvolává reakce z obou názorových pólů. Jsou i tací, kteří nechápou tuto debatu vzhledem k našemu členství v Severoatlantické alianci. Co u vás převažuje?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak, myslím, že dobré je začít tím, jak ten příběh začal, protože to je docela zajímavé. Naši spojenci se k nám iniciativně pozvali sami a když to vešlo ve známost, tak vládě nezbylo než přispěchat s prohlášením, že je to vlastně dobrý nápad, že jsou to spojenci, konec konců jenom projíždějí. Neměli bychom po nich nic házet, blokovat silnice, ale naopak jim ukázat, že jsme dobří partneři a tak dál, což myslím si i děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom mě napadá, omlouvám se, kudy tedy měli možná podle vás jet, když se vraceli?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, běžně se technika přesunuje po železnici a zakrývá plachtami, to znamená, že tohle není obyčejný přesun, to je samozřejmě politický signál. To není ani válečná operace, protože nacvičovat přesun po silnici, to asi není moc potřeba, protože každý řidič ví jak asi řídit, těžší by bylo projíždět terénem, horami, nějakým potokem, ale jet po silnici asi problém není. To znamená já mám pocit, že tady jde o symbol, konec konců neustále slyšíme, že je to prostě snaha ukázat připravenost Angličanů dostát svým závazkům, které mají vůči ostatním členským zemím v Severoatlantické alianci. A já myslím, že to i takto lze dobře chápat a že ty vášně kolem toho konvoje jsou docela řekl bych zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy demonstrovaly, podle vás, sílu nebo jak to vidíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já myslím, že to, co Američané demonstrují, tak to je odhodlání hájit své zájmy. No, a naše zájmy budou samozřejmě hájit rovněž, pokud se s jejich zájmy ztotožníme. Problém by mohl nastat tehdy, kdybychom my, coby spojenci NATO, ale nejen my, ale i jiné členské země, chtěly po Američanech, aby respektovaly jiné než jejich zájmy, to znamená, kdyby se ty zájmy z nějakého důvodu rozešly, kdyby nebyly v souladu. Potom by samozřejmě byla otázka, jestli je zde někdo, kdo ostatním diktuje, jak vůbec mají být, anebo jestli dochází ke konsensu, kdy si partneři o věcech demokraticky povídají a tak dále. A taková situace samozřejmě nastat může, protože my jako země, která nemá nějaké velké imperiální ambice a která chce především klid, tak na mnoho věcí ve světě se dívá úplně jinak, než jak se na ně dívají velmoci, to znamená ten soulad, pokud je mír, je naprosto dokonalý a všichni si rozumíme. Ve chvíli, když se vyhlašují války a začíná se někde bojovat, tak pochopitelně tam ty zájmy se můžou rozejít a taková situace nervózní, která dnes je, je možná právě proto, že nevíme, co bude a je zde prostě cítit ve vzduchu strach z budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte americké zájmy, naše zájmy, nejsou to tedy vzhledem k našemu členství v Severoatlantické alianci zájmy stejné?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Určitě, určitě jsou a pro lidi, kteří důvěřují v ten systém kolektivní bezpečnosti a mají pocit, že je svět rozdělený do vojenských bloků a příslušnost k některým z těch silných je činí bezpečnými, tak ti jsou samozřejmě spokojení. Já jenom chci říct, že jsou i lidé, kteří to tak úplně nevidí. No, a to co dnes vidíme, je docela zvláštní, protože když je někde válka, tak tehdy lidé touží po míru, to jasné, zatímco, když je mír, tak ta válka a nebo válečné akce a přesuny vojáků a tak dále, vypadají velice sexy, zatímco ten mír, to je taková nuda, tak válka nabízí velké příběhy o statečnosti, o hrdinství. 70 let po válce se neustále v televizi díváme na záběry různých operací z 2. světové války, mnoho lidí má vztah k vojenské technice, jezdí s historickými vojenskými vozidly a tak dále, to znamená ta válka je pro lidi docela zajímavá a já bych to i pochopil, ale zase z druhé strany jako odvěký pacifista, tak když vidím v ukrajinské televizi jak prezident obdarovává hrdinu válečného invalidu, který přišel o nohy a teď mu dával prostě nějaký metál a k tomu ještě přidal fotbalový míč Dynama Kyjev jako dárek, tak já v to nevidím žádný nějaký strašně hrdinský příběh, mně se svírá srdce a je mi z toho špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho aktuálního přejezdu amerických tří kolon, tak jako proč je kolem toho tolik povyku, když třeba loni se přes území naší republiky uskutečnilo 131 podobných přesunů, bylo to 1631 zahraničních vojáků, 601 kusů techniky. Kdo si třeba vzpomene na cvičení nizozemské, belgické, dánské armády v Česku nebo loňské cvičení letů Severoatlantické aliance?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Dávám si stejnou otázu jako vy, vůbec tomu nerozumím. Myslím, že by se tomu vůbec až takový, řekl bych taková pozornost neměla připisovat. Všímám si jiné věci, že vlastně to cvičení nebo tenhle ten přesun, to, co se kolem něj píše, že jsou odpůrci, příznivci, to vlastně pomáhá tomu, abychom si vyjasnili kdo je kdo. Kdo je proti, kdo je pro, zjišťujeme, kdo není s námi, a tím pádem je proti nám. Jako kdyby se ta společnost měla nějak zvláště rozdělit, což mě ale přijde trošku naivní, protože to se přeci nedá říct, kdo je proruský, kdo je proamerický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale právě ta společnost, i to přispívá k té polarizaci? Jestli je vůbec nutná takhle to hrotit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, právě, že není, má mám pocit, že ne, že o některých věcech je potřeba debatovat ve velkém, ve velkém klidu, všechno má prostě svoje různé stránky lepší, horší, a i ta představa, že by se lidé měli rozdělit a jedni se postavit za zájmy teď, to řeknu velmi škaredě a stát se milovníky amerického vojenského průmyslového komplexu, protože být stoperem Ameriky přece znamená, mít rád americkou hudbu. Já mám hodně oblíbených anglických fotografů, kteří mě ovlivnili, mám v Americe bratrance, má tam několik přátel, mám tam kamarádku Jone Basovou, ale přitom si myslím, že to, co dělají američtí politici, všem těm mým kamarádům a známým vůbec neprospívá, že to je naprostá řekl bych mezinárodněpolitická katastrofa. Ale tím přece nejsem protiamerický, když se mi nelíbí, že někdo vydělává na válce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle dosavadních reprezentativních průzkumů s přejezdem konvoje nesouhlasí menšina společnosti, třeba v aktuálním průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi asi 80 respondentů uvedlo, že jim průjezd nevadí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To je jedna věc. Pak je ještě také zajímavý průzkum, ve kterém se studuje do jaké míry naše veřejnost považuje to, co dělají dnes Rusové za agresi, a tam je zvláštní, že ti lidé, kteří jsou přesvědčeni jednoznačně o tom, že Rusové si počínají agresivně, je 19 %, na druhé straně je tuším 12 % a nebo tak nějak, kteří jsou rozhodně proti, a ti ostatní jsou spíše ano, spíše ne, a to je naprostá většina. Já bych řekl, že to je optimistický průzkum. Já to vidím i ten, který zmiňujete vy, i ten druhý, že společnost stále ještě přemýšlí, že je přístupná argumentům, že ještě není jednoznačně rozdělená. To bude tehdy, když teď jednoznačně přesvědčených bude 50 na jedné straně, 50 na druhé a nebo 60 ku 40, když vymizí ti nerozhodní, to znamená ti, kteří ještě přemýšlejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman se v květnu chystá do Moskvy, neúčast oslavách 9. května by považoval za urážku 150 tisíců ruských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa. Jak, pane Ivane, hodnotíte jeho rozhodnutí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, já si myslím, že on tam jede doopravdy jako sólista, to je potřeba si uvědomit. Hodně představitelů zemí Evropské unie, NATO, tam prostě nejednou, vysvětlují to tím, co se momentálně děje, zatímco Miloš Zeman tam jede. Ty jeho argumenty samozřejmě všichni akceptují, uctít hrdinství vojáků je věc, která se mu vytýkat nedá, ale já mám pocit, že to, co vidíme, je potřeba číst tak, že náš prezident bude až do poslední chvíle důsledně usilovat o dobré vztahy se všemi stranami konfliktu. On se ani v případě toho přejezdu amerických vojáků nevymezoval proti Americe, on se nevymezuje proti Rusku, nevymezuje se ani proti Evropské unii, ani proti Ukrajině, řekl bych, že je to strategie, která zájmům České republiky odpovídá, že to je tak v pořádku, protože doopravdy v našem zájmu je oddálit nějaký ještě větší chaos, ještě větší válku. My doopravdy na válce nemám jak vydělat, to znamená prezident jede do země, se kterou nejsme ve válečném stavu, a já si dokonce myslím, že ani nebudeme, protože i když se stále hovoří o tom, že bude válka, tak současně se hovoří o tom, že ta válka, pokud bude, tak doopravdy nebude dlouho trvat, protože v tomto konfliktu, který teď by začal, všichni použijí všechny zbraně, které mají, hned, úplně na začátku, protože pak už to nemá smysl. Ten, kdo to neudělá, tak prostě už potom nemůže udělat nic. To znamená, to vědomí, že ta válka bude jaderná, že bude totální, zničující, ji zřejmě může oddálit. Navíc my tady zatím stále máme takový pocit, že jsme na té silnější straně, ale to už pomalu přestává být pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná se zbraně ani vůbec nedostanou ke slovu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já v to doufám, samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyšetřování havárie německého dopravní letadla se 150 lidmi na palubě dostalo nečekaný a šokující zvrat. Vyšetřovatelé označili za viníka neštěstí druhého pilota, sedmadvacetiletého Andrease Lubitze, jak už určitě víme ze zpráv, v pátek německá prokuratura uvedla, že trpěl nespecifikovanými zdravotními obtížemi, chorobu před zaměstnavatelem skrýval. Německá média tvrdí, že se léčil u psychiatrů, údajně měl také problémy se zrakem. Co o tom celém případu soudíte vy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Samozřejmě je to obrovská tragédie, protože ukazuje se, že taková ta honba za co největším ziskem a ta konkurence v tom leteckém provozu tlačí na všechny ty společnosti, aby byly co nejlevnější, co nejekonomičtější, to znamená, že potom ti zaměstnanci jsou pod neustálým tlakem, stresem. takové ty doby, kdy pilot extrémně vydělával a byl vážnou osobou, to pomalu končí a zdá se, že už se prostě dostane do té kabiny i člověk, který tam doopravdy nepatří a že všechna jiná opatření bezpečnostní se zpřísňují, ale pokud jde o ty samotné piloty, tak tam zřejmě se něco zanedbalo, to je jedna stránka věci. Druhá, která mě v té souvislosti napadá je, že poslední dobou, když dojde k nějakému pádu letadla, tak se automaticky rychle hned druhý den nezávislé pátrá, komu se havárie mohla hodit, kdo mohl tu havárii způsobit, co, kdo mohl tou havárií sledovat a v tomto případě se samozřejmě také objevila konspirační teorie o tom, že se v té oblasti testovaly lasery nějaké a tak dále. Ale mám pocit, že ta skutečnost vlastně přebila všechny konspirační teorie, že to vysvětlení je takové, že tentokrát zřejmě toto bude jedna z mála havárií, u kterých budeme znát pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asociace evropských pilotů i německá profesní pilotní organizace upozornily na nestandardně rychlý postup a únik neúplných informací do médií, ohradili se proti předčasnému odsuzování jednotlivce, dokud nejsou zcela známé všechny a jasné důvody. Jak toto na vás působí? Mimochodem francouzské odbory prý zvažují dokonce trestní oznámení za vyzrazené služební tajemství.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak z pohledu těch leteckých společností, z pohledu pilotů je to možná nepříjemnost, a takové to informace by unikat asi neměly. Ale z druhé strany, když to vezmu jako člověk, který se dívá na nějakou takovou tragédii a nebo jako člověk, který zvažuje, jestli poletí letadlem, tak i když to asi bude znít hloupě, ale jsem rád za to, že nějaké informace, a z dá se, že hodnověrné se objevily velice brzy, a to z toho důvodu, že stejně rychle je možné přijmout i nějaká opatření. Přece pokud se tady ukázalo, že člověk, který v té kabině nemá, co hledat, se tam objevil, tak snad v budoucnu dojde k tomu, že budou lidé lépe kontrolováni a možná, já nevím, třeba také lépe zaplaceni, protože objevila se také spekulace o tom, že ten pilot, který schválně navedl letadlo do skály, byl nespokojen s poměry a rozhodl se udělat demonstrativní čin, který změní systém a tak dál. No, tak to, řekl bych, je docela drahá změna systému, když někdo zlikviduje spolu se sebou ještě 150 lidí, aby upozornil na nějaký problém. Nicméně asi kdyby na něj někdo upozornil v nějakých novinách nebo napsal článek, že věci se dělají špatně, tak asi bychom se to stejně nikdy nedozvěděli, zatímco takto jsme se to teda dozvěděli, aby někdo další nepřišel s tím, že upozorní na chyby systému a tím, že sundá další letadlo, tak zase z toho hlediska čím dřív ta zpráva se dostala ven, tím lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, myslíte, že se tedy změní, možná ne svět, létání, ale třeba i ta pravidla? Víme, že je tady rozdíl ve srovnání se Spojenými státy, co se týče i pilotů v kokpitu a tak dále.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Pokaždé, když se stane taková tragédie, tak se něco změní, na něčem pracuje a něco se zlepší. Někdy paradoxně vzniknou byrokratická opatření, která jenom tu věc zkomplikují, ale tohle, myslím, není ten případ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teď k ekonomice. Pane Ivane, agentura CzechInvest zprostředkovala loni v Česku 147 domácích a zahraničních investic v celkové hodnotě 87 miliard korun, což je téměř dvakrát více než v roce 2013, tak to je z kategorie těch dobrých zpráv.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ano, vypadá to, jako kdybychom to mohli přidat ještě k tomu gólu v 90. minutě proti Lotyšsku, jako jednu ze dvou dobrých zpráv v tomto týdnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ta remíza zase moc nepotěšila.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já vím, ale po tom průběhu, kdy jsme u všeho byli pozdě, jak říkal Tomáš Rosický, tak aspoň nějaká náplast pro toho, kdo věnoval 90 minut života tomuto zápasu, to byla. Ale pardon, to jsem odbočil. Chci tím říct, že vlastně i ta zpráva CzechInvestu je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se lákají investoři?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, právě, je to taky takové, no, v těch daných podmínkách tak, jak jsou nastaveny, kdy jednotlivé státy bojují o příliv zahraničních investic a dělají všechno proto, aby právě u nich skončili ti bohatí investoři a něco postavili, tak je to samozřejmě zpráva dobrá, protože jednak CzechInvest meziročně získal o polovinu více těch přitékajících miliard do České republiky a také v zahraniční konkurenci, když se to porovná se Slovenskem, Maďarskem, Polskem, jinými zeměmi, tak k nám těch investic přiteklo daleko více. Ale to má i obecnou stránku, když se podíváme na ten boj o investice, tak nakonec tím vítězem jsou ti velcí investoři, protože ti licitují tak dlouho až jim někdo nabídne nulové daně, obrovské pobídky, příspěvek za každé vytvořené pracovní místo a tak dál, takové to podbízení se těm investorům, těm, kteří mají peníze, nakonec znamená, že vítězem jsou ti investoři a ne ty jednotlivé vlády, které v jednotném ekonomickém prostoru mezi sebou bojují tím, kdo se více podbízí. To znamená do budoucna tenhle ten systém asi ideální není, zřejmě by bylo daleko lepší, kdyby byla jednotná pravidla, kdyby se například daně platily tam, kde ta firma vydělává a ne tam, kde sídlí, ale to by se museli na tom všichni domluvit, a to se podle mě domluví těžko, protože tady o tom jaká budou pravidla, rozhodují peníze těch investorů. Takže nemá to nějaké velké řešení. Z jedné strany můžeme CzechInvestu gratulovat, že zvítězil, z druhé strany můžeme být smutni, že zvítězil v naprosto devastovaných ekonomických podmínkách, kde prostě nefunguje normální trh, ale klientelismus, korupce a všechny nešvary, které s sebou nese globální kapitalismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale lepší se to?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Horší se to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Horší se to?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Horší se to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už nestačíme rozebrat. To si musíme nechat na příště. Ivan Hoffman, komentátor deníků a spolupracovník Českého rozhlasu. Já vám děkuji za vaše dnešní názory a těším se za dva týdny opět na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Také, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Zítra bude hostem Jak to vidí od půl deváté vojenský historik plukovník Eduard Stehlík a řeč bude nejenom o americkém konvoji a jeho přejezdu Českem. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.