Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 3. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve zlínském studiu usedl dnešní host Jak to vidí, komentátor Ivan Hoffman, já vás zdravím, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
I já vás zdravím, pěkné ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké otázky vám dnes mimo jiné položím? Sobotkova vláda má za sebou první rok. Jak dosud obstála? Co očekávat od superúředníka, kterého vláda konečně našla? Hrozí nám snad super holocaust, jak varuje hlava státu? Umíme vůbec ještě žít bez sociálních sítí? Dobrý poslech. Uplynul rok od jmenování nového kabinetu. Co se dosud, Ivane, naplnilo z jeho slibů. Jednak zásadní změny ve způsobu vládnutí, nápravy kroků předchůdců a promyšlenějšího způsobu hospodaření. To byly vlastně takové ty tři pilíře.

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak my, když se podíváme na tu novou vládu, tak pochopitelně máme tendenci srovnávat s tím, co jsme zažili v minulosti a především s tou vládou, která bezprostředně předcházela a kterou si ještě pamatujeme. A tam je ten rozdíl na první pohled zřejmý. Je to vláda stabilní, kde spíše řeší problémy, které si uložila ve svém programovém prohlášení, než že by řešila sama sebe. Nevidíme žádné nějaké dramatické koaliční spory a také nevidíme, že by jednotliví ministři se odměňovali kvůli tomu, že co chvíli někdo z nich figuruje v nějaké korupční kauze. Po té stránce je tato vláda takovým příjemným osvěžením a příjemnou změnou. My popravdě řečeno už o politicích toho víme tolik, že jsme si od ní příliš mnoho neslibovali a tím pádem vlastně hezké je na ní už to, že o ní málo slyšíme, že se nehádá mezi sebou a pokud ještě k tomu navíc doopravdy se jí něco podaří, tak to je takový bonus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je hotová selanka. Jak to popisujete, faktem je, alespoň tedy podle nejnovějších průzkumů, že vládní trojkoalici věří 44 % lidí, což je opravdu číslo, o kterém si zejména ten předchozí kabinet mohl nechat jen zdát. Nicméně jak plní ty volební sliby, koaliční smlouvu.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já myslím, že ta důvěra ve vládu je přehnaně vysoká. Kdybychom tedy měli hodnotit to, co se jí doopravdy povedlo, protože to hlavní, co od nich slyšíme je, že věci jdou ztuha, že se nedaří tak rychle, že předpokládali, že naráží na stereotypy, které jsou prostě hluboké a na smlouvy, které byly uzavřeny a nelze je vypovědět a změnit. To znamená, já bych řekl, že slyšíme od nich takovou dlouho sérii výmluv místo toho, aby prostě přicházela velmi rychle a velmi konkrétní promyšlená řešení ve prospěch občanů. Ale jak říkám, ono to volební období je na začátku. To je ještě stále je dost času na to, aby prostě se rozkoukali kolem sebe a tu práci, kterou slíbili odvést, aby odvedli, to znamená, dáváme jim ještě nějakou naději, nějaký čas. V tom zřejmě spatřuji výšku té důvěry u veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěla jsem jenom říct, že třeba opravdu to dědictví v uvozovkách, co dostala do vínku ta nová koalice, bylo opravdu složité.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak asi ano, také to nebylo dědictví jenom jedné vlády, ale musíme si uvědomit, že ten systém, který se zde vypracovává dlouhá léta, má prostě obrovskou setrvačnost a druhá věc, kterou si vlastně říkáme stále, že jakákoliv vláda v jakékoliv zemi v Evropské unii velmi těžko pohne prostě s některými systémovými nešvary, které nás trápí na celém kontinentě všechny společně, to znamená, ty možnosti politiků, možnosti vlád národních, jsou omezené, jsou limitované a i při velmi dobré vůli některé věci prostě změnit nemohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to první vláda, která se snaží nebo začala odpolitizovávat státní správu. To bychom jí mohli přičíst k dobru.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Na toho superúředníka, který vlastně buďto dnes anebo už včera, ale předpokládám, že v neděli začal pracovat, ale dneškem začíná fungovat. Stal se jím Josef Postránecký, když se podíváme na jeho kariéru, tak vidíme, že ve státní správě pracuje 17 let a je to zřejmě tedy úředník, který s politiky učinil prostě spoustu zkušeností, ale i politici s ním. Já mám pocit, že na tomto kandidátovi se politici dobře shodli, protože z jedné strany vyhovuje tomu zadání, které máme od Evropské unie, aby se státní správa odpolitizovala, ale z druhé strany, není to člověk, který by přicházel odjinud, který by prostě mohl ten systém nějakým způsobem zásadně změnit. Je to člověk systémem prověřený, takhle bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby byl ale, řekněme, úplně nepopsaný list státní správou, tak zase by mu mohly chybět určité zkušenosti. Není to spíše jistý bonus?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Podle toho, jak to vezmeme. Mně samozřejmě tak jako všechny dlouhou dobu zajímal ten konflikt mezi úředníky, politiky z toho pohledu, že ten nápad odpolitizovat státní správu mi přišel chytrý, protože politici mají tendenci prosazovat v tom svém čtyřletém volebním období některé věci a potom, když přijdou noví, tak mají zase tu svoji agendu a tak dále a chybí jakási kontinuita. To je určitě pravda, ale existuje ještě jiný pohled na to, proč vlastně Bruselu tak strašně záleží na tom, aby byla státní správa nepolitická, o tom se hovoří méně, zaregistroval jsem k tomu možná takový článek od Ivana Davida. Jde o to, že politici se mění a může se stát, že se vymknou takové té kontrole lidí vlivných, bankéřů, korporací, a to se teď například právě děje v Řecku a kontinuitu systému toho stávajícího řádu, pak spíše zaručuje lokální, tedy loajální neodvolatelný státní úředník, který samozřejmě na žádných změnách systému nemá zájem. On prostě hlídá, aby ten systém fungoval v těch mantinelech, v jakých je nastaven a také ani nemá žádný politický mandát, aby něco měnil a aby chtěl, aby prostě některé věci se přehodnotily a začaly se dělat jinak, to znamená, aby se měnil systém. To znamená, ono to má vždy více pohledů a tenhle ten mi přijde také zajímavý. Vlastně tím ideálem pro občana by samozřejmě bylo, kdyby politik, kterého zvolil, měl prostě doopravdy velký mandát a aby tento mandát využíval kuprospěchu občanů, což se samozřejmě skoro nikdy neděje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá právě ten takzvaný super úředník hlídat nebo dohlížet na tom, aby asi 70 tisíc státních úředníků právě nepodlehlo těm politickým tlakům a jak jako máme garanci, že se to povede, že to nebude jenom řadový náměstek na ministerstvu vnitra?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Pan Postránecký na tiskové konferenci, když byl uváděn do funkce, řekl, že bude i hlídat, aby úředníci nebyli v příliš těsných kontaktech s politickou scénou. A když si tuhle tu větu promyslíme, přečteme, tak z toho je jasné, že v nějakých kontaktech s politickou scénou je ten úředník vždycky. To prostě odmyslet asi nelze. Podstatné je, aby prostě tu svou práci odvedl podle možnosti profesionálně a aby nebyl těmi politickými tlaky veden k nějaké nehospodárnosti nebo aby nepodpořil nějaké klientelistické nebo korupční vazby a tak dále. To je zřejmě ten důvod, proč má být apolitický, neboť automaticky předpokládáme, že ten politik je někdo, kdo prostě má pokušení, ať už věci dělat špatně tak věříme, že ten úředník právě bude ušetřen tohoto pokušení a že to bude prostě něco lepšího, že to bude člověk, na kterého se spíše můžeme spolehnout. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte prezidentův návrh na společnou mezinárodní ozbrojenou akci proti islámskému státu. Sklidil za to kritiku, například od ministra zahraničí. Zase naopak výroky pana Zaorálka panu Zemanovi připomínají politiku appeasementu 30. let minulého století.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
My musíme oddělit dvě věci. Za prvé takovou tu naši interní debatu o Miloši Zemanovi, která je průběžná, věčná, jsou lidi, které ho nesnáší a využijí každou příležitost a nenechají na něm nit suchou a jsou takoví, kteří mu odpustí úplně cokoliv, protože zase nemají rádi jeho odpůrce. Ten výrok v každém případě byl zaznamenán ve světě. Objevil se v různých médiích a když člověk přemýšlí proč, tak mám pocit, že se podařilo Miloši Zemanovi prostě vymyslet slovo, které zaujme. Když někdo řekne super holokaust, tak holokaust samotný už to slovo zní doopravdy děsně a superholokaust by tedy mělo být něco děsivějšího, než je čirý děs.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to vůbec možné, aby bylo něco děsivějšího, jako posílání milionů do plynu?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že skoro ne, protože samozřejmě může se měnit rozsah něčeho, ale ta podstata už je sama o sobě hrozná. Miloš Zeman varuje před recidivou, která by podle něj mohla zahrnout ne šest milionů Židů, ale příslušníky celé řady vyznání, atheisty a dokonce i muslimy. Tak proto podle jeho názoru by mělo mezinárodní společenství v zárodku eliminovat tuto hrozbu hrubou silou. To má samozřejmě různá úskalí a nato více lidí upozornilo, ale mě napadlo, že pokud skutečně je Islámský stát tak děsivou hrozbou, tak asi to úplně první, co bychom mohli udělat, je že bychom ho přestali vyzbrojovat moderními americkými zbraněmi a že bychom ho přestali ekonomicky podporovat tím, že od něj a teď myslím Západ, nerozlišuji to na jednotlivé země, nakupujeme ropu. Potom se nabízí, to je druhá věc, když slyším o takovéto hrozbě. Spojit se proti radikálům a proti těm radikálním islamistům s mírumilovnými muslimy, o kterých Miloš Zeman říká, že jsou ohroženi spolu s námi. Jenomže tady narážíme na to, že když už se řekne mírumilovný muslim, tak to mnoha lidem zní jako protimluv. Vůbec si to neumí představit mají pocit, že žádný není mírumilovný, neboť mírumilovné není jejich vyznání. Když je tahle strčíme do jednoho pytle, tak potom si zaděláváme na velký problém, protože těch lidí je moc. Nemáme se potom tedy s kým spojit a bojujeme proti nepříteli, kterého nosíme spíš i ve vlastní hlavě. Tím nechci bagatelizovat to riziko. Ono je velké. Ale chci upozornit na to, že podobně jako my vnímáme druhé jako velké nebezpečí a bojíme se nějakého super holocaustu, tak podobně mohou zase jiní lidé vnímat hrozbu toho Západu anebo hrozbu, kterou představujeme pro ně my a mohou mít pocit, že jim vnucujeme naše hodnoty bezohledně, drsně a uvažují, jak se oni mají bránit. To znamená, pokaždé, když se ten oheň rozhoří, tak už je potom pozdě. To znamená, já místo takové válečné rétoriky pokaždé spíše si vážím lidí, kteří jsou schopni nacházet smír a nějakou domluvu. Prostě zemře méně lidí, znásilní se míň žen, vypálí se míň vesnic. Když lidé pohrdají mírovými řešeními a tak dále, tak vlastně pohrdají životem. Mně dává spíš smysl hledat dobrá řešení a hledat v tom druhém to lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli jsem vám rozuměla správně, jak víte, že Spojené státy vyzbrojují Islámský stát? Snad jsem se nepřeslechla?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ne. To ví v Americe úplně každý, ale hlavně poslední dobou se zjišťuje, že i v tomto konkrétním konfliktu všichni ti opozičníci umírnění, přecházejí na stranu Islámského státu a spatřuje se v tom velké selhání CIA, která neumí přesně odhadnout, koho má vycvičit, koho má vyzbrojit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze doložit tato tvrzení, kdo to vlastně říká nebo a základě čeho to víme, mimochodem pro kurdské bojovníky putuje i naše munice.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Vyzbrojují se vždy všechny strany konfliktu. Já mám pocit, že to je právě ten princip, kdy vlastně ani nejde příliš o to, kdo vyhraje, ale jak vytvořit co největší chaos. My si stále hrajeme na to, že jsme exportéry demokracie a nějakého dobrého vkusu, dobrých mravů, ale ve skutečnosti já o tom velice pochybuji. To je vlastně ta debata je stále stejná. Jestli bylo potřeba vyzbrojovat Al Kajdu, tak ano, jistě, vypadalo to velice rozumné, když bojovali proti tenkrát Sovětskému svazu a staly se prostě v té studené válce velice účinným bojovníkem proti nepříteli, se kterým Západ tehdy nechtěl se konfrontovat přímo. Ve chvíli, když prostě pominou tyto konflikty a vojáci dobrovolníci, žoldnéři různí jsou vlastně nepotřební, tak tehdy prostě se pozornost přesměruje jinam, ale v něm zůstává ten výcvik, zůstávají zbraně, zůstává munice a najednou se velice často obracejí proti svému chlebodárci, to je ale princip desítek konfliktů, ve kterých prostě podpoříme některou stranu toho konfliktu, ale ta se pak obrátí proti nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový slovenský nezávislý Denník N, založili ho mimochodem dva bývalí redaktoři listu SME, napsal, že výrok pana Zemana vyhovoval ruské propagandě. Ten výrok ohledně tažení proti Islámskému státu na konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. Co vy si o tom myslíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Každý výrok vždy někomu vyhovuje. Někdo se ho chytí, někdo ho cituje a vlastně to je součástí toho, v čem dnes žijeme a to je propagandistická nějaká válka, konflikt, který se neodehrává jenom na bojištích, ale odehrává se v myslích lidí. Když se desetkrát něco někomu zopakuje, tak potom tomu věří a tak dále. Ne vždy je tomu ale tak, že ten novinář, který něco takového napíše, že tím chce něco ovlivnit anebo tak velmi často je to i řekl bych, důsledek jeho postojů ke světu, které se utvářely velmi dlouho, které má člověk pod kůží a které není ochoten příliš přehodnocovat. To znamená, i když se doba v něčem mění, tak lidé, kteří ten svět popisují, zůstávají sami sebou a velmi často prostě jsou už, já bych řekl, k nepotřebě nebo k neužitku, pokud od nich očekáváme nějakou nezaujatou analýzu, která je oproštěna od jejich představ a kde myšlenka prostě není jak se to řekne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Denník N rozhodně tedy není jediný, do to napsal nebo má z tohoto výroku a souvislostech tento pocit. Možná až přesvědčení. Možná budu pokračovat e-mailem od pana Milana Březiny, který se vás ptá: Pane Hoffmane, mohl byste prosím vysvětlit vaše tvrzení z předposledního Jak to vidí o tom, že kyjevská vláda hodlá vybít část vlastního lidu, ze kterého vládního pramenu jste tohle načerpal? Tolik e-mail. Děkuji za něj.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Jsem rád, že se k tomu vracíme. Já jsem jméno toho ukrajinského novináře si zpětně potom dohledal. On se jmenuje Bohda Vudkevič. Ta televize, která to odvysílala, tak je zajímavé, že tento jeho plamenný projev sledovalo a to se dá na internetu dohledat přes 1 milion lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to není tedy vládní zdroj, jak se pán ptá?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ne, ne, já jsem hovořil o novináři a hovořil jsem o atmosféře, která je prostě určující. Proto, řekl bych, pro to zoufalství, které vidíme na Ukrajině někde, doopravdy ti lidé jsou ve strašné situaci a já bych dokonce řekl, že jsou na tom všichni stejně, i ti, kteří vyhrávají, kteří prohrávají, že ten konflikt všechny zasáhl a zasáhne na dlouhou dobu a ta představa o tom, že na Donbasu vlastně nejde o nic jiného než prostě získat to území a že tam žije půldruhého milionu zbytečných lidí, které je prostě potřeba zabít, jak to tento novinář prostě řekl do té veřejné televize, tak to jen svědčí o té doopravdy hrůze, kde už lidi prostě se nekontrolují a kde ta čirá nenávist prostě převažuje nad jakýmkoliv rozumným hledáním nějakého výsledku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy jeho osobní názor?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to názor, který je hodně sdílený, řekl bych, těmi radikály, těmi ukrajinskými, někdo řekne nacionalisty, někdo řekne vlastenci, ta představa, že ty lidi na východě Ukrajiny už nelze získat zpět, že už je nelze přesvědčit, protože když vám někdo bombarduje obytné čtvrti a z bezpečné vzdálenosti likviduje všechno, co je nezbytné k životu, školy, nemocnice, tak ti lidé už vlastně tu kyjevskou vládu nikdy nebudou mít rádi. To každý ví. A teď co s tím. Z jedné strany žádná vláda se nevzdá ani metru svého území dobrovolně. Z druhé strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by také měla.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak, to prostě takové zvíře neexistuje. Každý prostě to území bude bránit, ale na něm žijí lidé, které už nelze prostě ani ovládnout ani přesvědčit. To znamená. Vlastně jediné, co zbývá, je nějakým způsobem je porazit, ale jak chcete porazit lidi, kteří nemají kam odejít, kteří tam kde jsou, jsou doma. To je prostě věčný konflikt, mezi z jedné strany územní celistvostí z druhé strany právo lidí na sebeurčení a pokaždé jde o to, kdy se zdůrazní nebo postaví se ke které části toho problému a čemu dáme za pravdu a už vůbec to, že vznikne toto dilema, je tragédie, protože ono nemá řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaměstnanci pražské záchranky, největší v zemi, vstoupili koncem minulého týdne do stávkové pohotovosti. Vadí jim chování jejich ředitele Zdeňka Schwarze, který své lidi údajně ponižuje, uráží. Požadují proto jeho odvolání. Ředitel Schwarz již 17 let na tomto postu kritiku odmítá. Nevím, Ivane, asi těžko nahlédneme do těch interních sporů docela vleklých, navíc co si o tom myslíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Mně se zdá, že asi by ti zaměstnanci těžko prostě šli do stávkové pohotovosti v době, kdy je každý rád, že má práci, kdyby k tomu nebyl vážný důvod. Na druhé straně máte pravdu, šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz, jakákoliv pochybení odmítá. Tvrdí, že nic z toho, co mu je vyčítáno, nezpůsobilo. Asi jediná možnost je doopravdy udělat audit, zjistit to nezávisle a pokud jsem správně zaregistroval, tak pražský magistrát má zájem tu situaci vyřešit. Jak by také neměl, protože když by byl problém se záchrannou službou, tak to se dotýká lidí, kteří často jsou v ohrožení života, tak tam by pořádek být měl, otázka je, jestli by měl být pořádek takovým způsobem, jak si ho představuje pan ředitel, ale to ukáže až audit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On říká, že vlastně do podřízených vyžaduje jenom disciplínu.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to možné, ale tam asi nejhorší je, že na veřejnost vyšly takováto jeho osočování, že záchranka nebo lidé, kteří v ní pracují, okrádají pacienty. Tak to sice on tvrdí, že to nikdy neřekl, ale současně také řekl, že se to děje, takže on to asi někdy doopravdy nějak řekl a tady se nedivím, že ti lidé jsou uraženi a že to prostě jako trápí a že to neslyší rádi, tak to by asi neslyšel rád nikdo, a pokud pro to má nějaký důkaz, pokud se něco takového ukázalo, tak pak je potřeba potrestat přímo viníka, ale předjímat to, že v rámci toho systému je to něco, co se běžně děje, tak tam si vykoledoval doopravdy asi ten odpor zaslouženě a myslím si, že pokud to není schopen prokázat, tak tam nemá na tom místě co dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odlehčeme dnešní témata. Uživatelé dvou největších sociálních sítí Facebook a Instagram minulý týden nemohli kvůli technickým problémům ráno přihlásit, připojit. Tu situaci nebo spíše stav uživatelů dokonce komentovali někteří psychologové s tím, že pro lidi mnozí jsou až závislí na sociálních sítích. To mohla být velmi stresující situace.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je takový nějaký průzkum, kde se ukázalo, že mezi teenagerkami asi 40 % z nich ráno, když se probudí, tak se nejprve podívají, co je nového na Facebooku a až pak jdou na toaletu, na záchod. Ta závislost je asi velká, obrovská. My žijeme ve světě, kde ty sociální sítě mají obrovskou roli. Asi je to dáno tím, že je to pro mnoho lidí i velká zábava a současně je to i v některých profesích pro někoho užitečné. Ale současně, bych řekl, že stále existuje ten starý svět, paralelní, ve kterém se člověk obejde bez Facebooku a kde prostě nepotřebuje sociální sítě k tomu, aby měl nějaké sociální cítění, aby prostě se setkával s lidmi a tak dále. To znamená, nemyslím si, že bychom měli si dělat z lidí, kteří jsou závislí na Facebooku a 40 minutový výpadek v něm způsobuje pomalu nějaký srdeční kolaps, tak asi smát se tomu člověk nesmí, určitě ne. Ten svět má svoje trendy, kterými směřuje a tak dále a také si myslím, že je potřeba jim rozumět a je chápat. A zase osobně řekl bych, že po třídenní zkušenosti, kdy jsem na tom Facebooku byl a pak jsem rychle se pokusil dostat pryč a vůbec to tedy nebylo jednoduché se z toho zpátky vyvázat, tak si myslím, že to není úplně pro každého. Někdo dá přednost raději určitému soukromí a klidu a zase jiný má rád prostě tu, řekl bych, virtuální společnost a je mu to blízké. Asi bych to nerozlišoval, že jsou lidi v pořádku a druzí mají nějaký problém, ale jak říkám existuje i svět bez Facebooku a myslím si, že je docela hezký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně i dnešní Jak to vidí s vámi, Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku a naším spolupracovníkem najdou posluchači jak na webu dvojky, tak v našem facebookovém i twitterovém účtu. Mějte se hezky, na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také, hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.