Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 3. října 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního pořadu je Ivan Hoffman, se kterým si budu povídat prostřednictvím radiomostu Brno - Praha. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, zdravím tentokrát z Brna, hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jak komentátor Deníku vidí poslání i témata krajských a senátních voleb, smysl referenda v Maďarsku, či překvapení z Kolumbie. Nenechte si ujít odpovědi. Tento týden nás čekají krajské volby i první kolo hlasování do Senátu. Zastavme se nejdříve u těch prvních. Jaké postavení mají podle vás, pane Ivane, krajské volby mezi těmi ostatními. V čem se liší třeba od těch parlamentních?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já bych řekl, že mají postavení asi úplně nejhorší. Důležité volby u nás, které rozhodují o tom, kdo sestaví vládu a kdo bude vlastně na 4 roky rozhodovat o zásadních věcech v České republice, tak to jsou volby do Poslanecké sněmovny, volby parlamentní. No, a druhé nejdůležitější jsou pak volby obecní, kde lidé volí lidi, které dobře znají ve svých obcích, kteří se budou starat o jejich každodenní starosti. No, a pokud jde o ty volby senátní, tak tam ta horní komora Poslanecké sněmovny co do vlivu je stále velmi v pozadí za Poslaneckou sněmovnou. Velký, velký vliv na politiku nemá. No, a krajské volby, tak to jsou volby do, do krajů, které jsou od občanů také docela, docela vzdálené. Řekl bych, že kraje mají malé kompetence, to znamená, oni nerozhodují o něčem doopravdy podstatném, no, a to se také projevuje na volební účasti, která bývá kolem 15 %, to znamená skoro zanedbatelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou ale ty kraje přece jenom mnohem důležitější? Vždyť přece v krajských volbách se rozhoduje přímo o té regionální politice. Když třeba teď i jsem sledovala různé ty debaty, tak je to pro občany naprosto klíčové.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Těžko říct. Já si myslím, že není. My jsme svědky, že i v těch krajských volbách samozřejmě proběhne volební kampaň. Ono politické strany sice v krajích nemají, nemají příliš o co bojovat, ale nemohou si dovolit v nich příliš výrazně prohrát, protože ty krajské volby jsou i testem popularitu vlivu politických stran a pak všechno samozřejmě směřuje k těm volbám do Poslanecké sněmovny, a ten, kdo by příliš v těch krajích neuspěl, tak cítí, cítí, že tím může být poškozen. Ale když se podíváme na, na témata, tak vidíme, že žádné nějaké silné téma ty volby nemají. Hovoří se samozřejmě o silnicích, hovoří se o místním školství, o zdravotnictví, ale tam žádná z těch stran nemá šanci nabídnout nějaký zvláštní recept, všechno záleží na penězích a těch ty kraje mají stále stejně a vesměs málo. To znamená ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemají ještě více naopak?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemají ještě více těch prostředků finančních kraje?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jak říkám, to nejsou, nejsou prostě, to není ta pravá volební kořist, o kterou se ti politici perou. Také když vidíme celou tu názornou agitaci kolem voleb, ta se většinou nevěnuje tématům. Vidíme politiky, kteří něco slibují, snaží se především ukázat, jak vypadají, aby, aby vůbec volič věděl, jak ten jeho příští hejtman nebo, nebo senátor může vypadat. Je to taková bezmoc. Doopravdy ty plakáty, a hlavně letos, postrádají, postrádají jakýkoli nějaký vtip, nápad, něco překvapivého. Ty plakáty hodně stojí, ale nikde jsem si nevšiml, že by se prostě lidé shlukli před tím billboardem a teď debatovali mezi sebou, jestli právě tento člověk jim v kraji změní život, bude jim užitečný, jestli ho poslat do Senátu, anebo do krajského zastupitelstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba debatují doma nebo někde, nevím, na jiném místě, v kavárně.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Neslyšel jsem o tom. Popravdě moc tomu nevěřím. Mám pocit, že hodně lidí, kteří půjdou k volbám, tak tam půjdou proto, protože jsou dlouhodobě přesvědčeni, že prostě k volbám se chodí a že je to tak správné, že to tak má být. A to odpovídá potom té volební účasti, která krajské volby jakoby, kolik jich teda k těm krajským volbám chodí, pardon, teď jsem se do toho nějak zamotal, ale, ale víc lidí přichází k volbám tehdy, když cítí, že to může doopravdy něco podstatného rozhodnout, něco podstatného změnit. To tehdy je ta účast vyšší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co voliče podle vás nejvíce ovlivňuje v krajských volbách? Na jakou kartu třeba letos vsadili politici?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak já jsem žádnou výraznou nezaznamenal, protože ukazuje se, že tím tématem není ani elektronická evidence tržeb, jak by se přál Miroslav Kalousek, není to ani migrace, jak by si přály strany, které jsou tímto směrem orientované. Možná by někteří chtěli, aby tím tématem byla pravdomluvnost. Zaregistroval jsem plakát s jedním hejtmanem, který je znám tím, že, že má vztah k pravdě poměrně volný a je tam prostě vyobrazen a vedle, vedle je text Kdo lže ten krade, v závorce české přísloví. Ale myslím si, že ani toto neovlivní voliče v konkrétním kraji, aby prostě to změnilo nějak jejich, jejich preference. Doopravdy to téma se hledalo velice těžko. Některé strany říkají volte nás proto, protože je potřeba, aby naše strana i v krajích měla stejně silné slovo jako má na celostátní úrovni. Ale to je, to je něco tak komplikovaného, že na to ten volič neslyší. To znamená, podle mě silné téma není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem i názor, zdali strany právě před těmi krajskými volbami tak trochu nešetří silami i penězi pro ty parlamentní volby, které se budou konat v příštím roce. Nevím? Váš názor třeba i na tenhle ten úhel pohledu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Myslím, že to napsal Martin Zvěřina v Lidovkách, abysme citovali a mám pocit, že se docela možná trefil. Ono, ono politické strany dávají většinu těch peněz, které získávají na svoji činnost, ne do toho, aby prostě najímaly experty a nechaly si vypracovat analýzy, co je dobré udělat pro občany. Většinu těch peněz dávají doopravdy do reklamy, no, a já úplně nerozumím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by ta kampaň, promiňte, měla tedy podle vás vypadat? Jak by politické strany měly možná lépe efektivněji, nevím, z vašeho pohledu oslovovat voliče?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak co vím jistě, je, že ve chvíli, kdy uvěří reklamním kreativcům, lidem, kteří v těch reklamních agenturách jsou celý život a za ne malé peníze, vysvětlují politikům, jaký to bude mít dopad na jejich cílové skupiny a kolik lidí to uvidí a jaký to může mít vliv na volební výsledek, tak kdyby jim nevěřili a žádné billboardy nezaplatili a domluvili se mezi sebou a neudělal to nikdo, tak by nula z nuly pošla a efekt by byl úplně stejný a ty peníze by se ušetřily, jak říkám, na, na něco jiného, na, na to, aby se v těch stranách setkávali lidé, diskutovali o něčem, co jim přijde důležité a z toho potom vytvářeli nějakou nabídku pro, pro voliče. Myslím, že to se vesměs neděje. Ta politika se strašně zformalizovala. To už dávno není situace, kdy se sejdou lidé, kteří mají starost o věci veřejné a hledají, co je dobré, co by se mělo. Doopravdy jenom uvažují o tom, co mají udělat pro to, aby měli moc. A to je strašně málo. Proto se teda hovoří o vyprázdněnosti politiky, o její, o její až zbytečnosti, o tom, že vlastně z politiků není žádný velký užitek. Tady, tady je někde ten začátek, že oni dostanou peníze a nakoupí za ně billboardy, na kterých prostě hezky vypadají, ale říkám, efekt z toho je nulový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je to jenom součást určitého období, ale přece politik pracuje.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Viděla jste takového? Já teda moc ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ano. Já myslím, že jo, jak by to jinak fungovalo?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano? Tak to je dobře, tak to aspoň někdo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o volbách, tak proběhne i první kolo těch senátních. Senát vůbec má vlastně tyto volby nejhorší účast ze všech. Existuje 20 let. Jak vy vnímáte vůbec jeho roli a třeba i budoucnost?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem kdysi na to téma debatoval s Petrem Pithartem, který byl velkým obhájcem té myšleny horní komory a měl pocit, že nebýt Senátu, tak je, z Poslanecké sněmovny odejde daleko více chyb, různých nedokonalých, nedokonalých zákonů, že ten Senát vlastně opravuje to, co se v té Poslanecké sněmovně nepovede a že je současně takovým korektorem toho, toho dění. Senát by měl být i chytřejší než Poslanecká sněmovna, neboť jsou tam lidé voleni většinový systém, musí se prosadit daleko lépe než kandidát do parlamentu, který tím, že se ocitne na kandidátce, tak se vlastně sveze s popularitou své strany a tam doopravdy můžou přijít i lidé, jejichž kvalita je tedy velice, velice sporná, velice pofidérní. U senátorů by ta situace měla být lepší, ale vidíme, že poslední dobou v Senátu velmi často končí lidé, kteří se tam dostávají kvůli jakému klientelismu, kteří dovedou si získat popularitu tím, že se dostanou do médií v tom svém regionu. Velmi často jsou voleni, protože jsou jednoduše vlivní, bohatí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jsou zvoleni.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ale mají, mají silnější mandát. To znamená teoreticky by ten Senát měl být v tom našem parlamentním systému něco lepšího, něco noblesnějšího. Ale jak říkám, jejich image ve veřejnosti je stále bídný, hodně lidí prostě neví, k čemu ten Senát je. Kdyby se hlasovalo o jeho existenci, tak by lidé pravděpodobně lidé odhlasovali jeho zrušení jako, jako komory zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Známe ale, uvědomujeme si my voliči vůbec tedy ale význam toho Senátu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Právě jsem o tom hovořil, že existují takové, já bych řekl polehčující okolnosti pro, pro existenci toho Senátu, ale, ale nakonec já stejně mám pocit a to dlouhodobý, že vůbec samotný ten princip liberální parlamentní demokracie je už dlouhou dobu v troskách a že, aby byl zachráněn, tak vlastně je potřeba ho z druhé strany motivovat, vyvážit posilováním prvků demokracie přímé, to znamená až ve chvíli, když ti politici, kteří už tak nějak zkostnatěli, prostě mají své jisté a už se nemusí snažit, kdyby znovu byli nuceni vlastně poměřovat to své rozhodování s tím, jak přemýšlejí občané, jak přemýšlejí lidé a řídit se nějak i jejich, jejich názorem, což by bylo právě při posílení prvků přímé demokracie, tak by se i ta parlamentní demokracie mohla zlepšovat. Dokud ale, dokud ale lidi nemají co do toho politikům mluvit, no tak ti politici nikdy nebudou lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale máme možnost do toho mluvit tak, že půjdeme volit. Půjdeme volit v krajským volbách, v senátních, v parlamentních a vůbec, že ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je, ten, ten, ten vliv na, na tu politiku formou, formou voleb je doopravdy velmi malý. Je dán tím, že ten mechanismus vlastně umožňuje, umožňuje politikům dělat si doopravdy, co chtějí. A to se, to se vlastně moc nezmění. Ten, ten formální proces je, je takový, že, že hlas občana nemá, nemá velkou váhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale máme tady volby, kde třeba v těch senátních můžou přímo zvolit reprezentanta svého obvodu, můžou se přímo podílet na tom vlastně, koho si vyberu, komu dám ten hlas, tudíž důvěru.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je takový starý bonmot, to je ještě z Ameriky, že kdyby mohli něco volby změnit, tak by je zakázaly. A je to sice bonmot, ale strašně je to blízké pravdě. Ta, ta možnost hlasování ovlivnit ten, ten vývoj je doopravdy velice malá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak teda můžu podle vás, když to nejsou volby, ovlivnit dění v zemi, ve společnosti, když teda ne volby. Co by za to v jiných zemích dali lidé, kde jsou diktatury, kde mají jednu stranu, kde ani k volbám jít nemusí, protože bude odhlasováno za ně, za to, kdyby měli možnost svobodně se vyjádřit.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, to už bych se opakoval. Já bych znovu musel 3 minuty hovořit o potřebě přímé demokracie a to už jsem ale udělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to je teda přímá demokracie?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, to je to, že lidé sami jsou dotázáni, jak věci mají být a politici se tomu přizpůsobí, to jsou ty dva různé koncepty. Jeden je, že politici jsou ti chytří, kteří vědí, jak to má být a lidé jsou nekompetentní, nezkušení, moc o tom nevědí, tak by vlastně měli poslouchat a měli by si nechat od politiků poradit, jak to má být. Pak je druhá věc, že politik je ten, který slouží lidu, protože ten, ten lid je tím subjektem moci ve státě a od něj se odvozuje, jak situace bude vypadat. A politici jsou od toho, aby mu sloužili, aby dělali to, co lidé chtějí. Nikoli proto, aby se nad něj vyvyšovali a aby byli za chytré, ale aby prostě odpracovali to, k čemu byli povoláni. Když se podíváte na Švýcarsko, to je země, kde hodně dají na, na lidové hlasování, na referenda, a vidíme, že prostě ti lidi zdaleka nejsou tak pitomí, jak si naši politici o nás myslí a proto nás k tomu referendu raději ani nepustí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ve Švýcarsku o tom hlavním rozhoduje vláda, parlament a referendum se týká věcí jako je třeba silnice ve vesnici a podobně. Má se, zeptám se tedy jinak, v referendu, ostatně třeba dvě důležitá se konala například včera v Kolumbii a také v sousedním Maďarsku. Má se v referendu podle vás rozhodovat o zásadních zahraničněpolitických například věcech, strategii, směřování země?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano. To maďarské referendu, kde se debatovalo o tom, jestli souhlasit s kvótami, anebo nesouhlasit, tak i když mělo účast pod 50 % a formálně je neplatné, tak z těch lidí, kteří k volbám přišli, jich 98,2 % dalo za pravdu vládě, že diktát Bruselu, pokud jde o přidělování migrantů do jednotlivých zemí není v pořádku, to znamená, že teď má ta vláda, která má určitý názor, oporu v názorech svých občanů a může jejich názor i na mezinárodním fóru určitě daleko lépe hájit. Když se podíváme na, na Kolumbii, tam je to jiný případ. Tam prostě přišlo k volbám 37 %, protože byl nějaký hurikán, prudké deště, a tak zatímco v před, předvolebních průzkumech to vypadalo, že teda předreferendových průzkumech to vypadalo, že 2/3 Kolumbijců jsou pro mírovou smlouvu, tak nakonec v tom samotném referendu jich 49,8 % bylo pro mír a ostatní tu smlouvu odmítli. Prakticky se mnoho nezmění. Příměří zřejmě trvá, debaty o míru budou pokračovat dál, ale formálně je ta země nadále ve válečném stavu, a teď je otázka, jestli je normální, když je platné referendum, kde přijde jenom 37 % a zase není platné takové, kde je 45. U nás budou platné volby do Senátu, i když, i když přijde každý desátý. Měl by se v tom asi udělat nějaký pořádek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se vrátím zpět k tomu Maďarsku. Není i to, vlastně můžete číst v těch prvních reakcích, v podstatě takové referendum, které stejně vládu nebo parlament k ničemu nezavazuje, protože není platné tudíž má jenom poradní charakter, v podstatě vyhazování peněz daňových poplatníků?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Asi není, protože i když parlament i v případě platného referenda by stejně musel nakonec rozhodovat, tak je úplně něco jiného, jestli politici o něčem rozhodnou, protože si myslí, že to tak je lepší, anebo o něčem tak rozhodnou, protože mají silnou podporu od, od svých občanů a voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když přišlo ani ne polovina toho elektorátu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Přišlo 3,8 milionu lidí. A když někdo řekne, že prostě neměli zájem a že se na to vykašlali, tak, tak to je, řekl bych, skoro až urážka těch, těch lidí, těch milionů lidí, kteří k tomu referendu přišli. Ono v referendech málokdy je účast vyšší než, než je těch 50 %. To, to je doopravdy vzácné, protože koneckonců Maďarsko není odlišné od jiných zemí. I tam taková skepse vůči politice obecně je, je velmi vysoká. To znamená, já bych řekl, že těch lidí, kterých přišlo, nebylo málo, ale řekl bych na to, jakou asi prestiž mají politici obecně v dnešních době, tak jich bylo hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale tam přece nešlo o vztah k politikům, ale o vyjádření svého názoru. Proč tedy Maďaři se nedostavili, tak všichni to je ideál, to asi neexistuje, ale proč teda ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Šlo, šlo i, šlo i o politiku, protože opoziční strany vybízely k neúčasti. Měly za to, že i když lidé by odpověděli v souhlasu s tou vládou, tak vlastně podpoří Orbána, který, který to referendum podle nich udělal proto, aby se opět zviditelnil, aby, aby se stal vlastně takovým silným lídrem. To znamená, tam šlo hodně i o tu politiku a právě ten odpor vůči tomu referendu a výzva k neúčasti mohly, mohly tu účast snížit, určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Levicová opozice v Maďarsku právě poukazuje na nedodržování právního státu. Také se veřejně hovoří o tom, že vlastně Orbánovi jde o hlasy voličů, které by mu mohla vzít posilující strana Jobik.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě znalci těch maďarských poměrů najdou tak jako v každé zemi mnoho vysvětlení proč a jak to bylo. To už bysme šli do ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli šlo o kvóty nebo o domácí politiku?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Šlo o obojí určitě, ale především teda samozřejmě o ten vztah k migraci. Musíme si uvědomit, že v Maďaři mají s tou migrací daleko živější zkušenost než my. Maďarskem protékaly prostě statisíce uprchlíků, kteří přes Maďarsko mířily do Rakouska, potom dál do Německa a ta situace byla, byla, byla velmi často dramatická. Nakonec Maďaři, když se rozhodli, že, že ten proud přeruší plotem, tak byli celou Evropou kritizováni, všichni se jim vysmívali, než sami ty ploty začali stavět na mnoha jiných místech, protože nic jinýho se udělat v takové situaci asi nedá. To znamená tam určitě je mohl ten postoj Evropy, mimochodem, Maďaři jsou velcí zastánci členství v Evropské unii, ale, ale v tomto, v tomto bodě je zřejmě ta politika Bruselu a těch velkých zemí naštvala, takže tam vzniklo i prostě takové, řekl bych, v tom referendu určitě hrála roli i uražená národní hrdost a tak dál. Tak určitě šlo o ty kvóty, samozřejmě, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občanská válka podle některých expertů hrozí v Afghánistánu, kde před více než 15 lety začala takzvaná válka proti teroru a kde je nyní nejhorší situace vlastně od roku 2001. Jaký je váš pohled vlastně na tu celou situaci, Afghánistán v podstatě synonymum pro nekončící války?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak tam jsme se také v minulém týdnu dozvěděli, že afghánský prezident stvrdil mírovou dohodu s vůdcem islamistů. Šlo, šlo, jde o členy fundamentalistické sunnitské islámské strany a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ďáblův pakt je označován.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Opět, opět je to tak, že, že se vlastně místo toho, aby byli lidi pohnáni před soud, tak se jim odpustí ve vidině toho, že, že už těch mrtvých bylo dost a nemá cenu, nemá cenu se vyvraždit do posledního člověka. Ono je to vždycky těžké hledat, hledat rovnováhu mezi potřebou spravedlnosti a potrestání hříchů minulosti a mezi, mezi potřebou složit ty zbraně a začít prostě mluvit, začít spolu jednat a pokusit se na všechna ta vzájemná příkoří nějakým způsobem zapomenout. Ale mír je vždycky lepší než válka. To je, to je hlavně v těch situacích, kde, kde ani jedna strana nemůže vyhrát, tak pak je nejlepší asi se na to vykašlat a nějak se domluvit. Ale samozřejmě vždycky se najdou lidé principiální jako, jako je to například v té Kolumbii, kteří, kteří prostě nechtějí odpustit, nechtějí zapomenout, chtějí, aby, aby vlastně se ta věc vyřešila a na bojišti. To je případ Sýrie, kde, kde rovněž každé to příměří nakonec zkrachuje na tom, že, že ne všichni ho chtějí. Ne všichni chtějí, aby prostě se přestalo zabíjet. Někteří chtějí doopravdy, aby zůstali v tom teritoriu jenom oni a to, to potom samozřejmě ta mírová dohoda je strašně obtížná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil tedy o tom takzvaném ďáblově paktu v Afghánistánu, tak třeba i v případě Kolumbie, kde teda je velké překvapení to odmítnutí mírové dohody vlády s povstalci z takzvaného hnutí FARC, respektive radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly, jsou i ty důvody vlastně to, že amnestie pro únosce a i drogové mafiány by byla příliš pro Kolumbijce?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Pro některé. To jsme opět u toho. Tam kdyby zřejmě ta účast byla vyšší, tak by se asi potvrdily výsledky, výsledky těch předběžných průzkumů, které nasvědčovaly souhlasu s tou mírovou dohodou, ale musíme si uvědomit, že v té společnosti by stejně zůstali lidé, kteří po těch 52 letech jednoduše nemohou odpustit, protože, a nechtějí a nemohou, protože přišli o své blízké, protože jim někdo někoho zabil, a tam jak, jak chcete očekávat od takového člověka, aby, aby, aby, aby mávnul rukou a řekl zapomeňme. To je dost, dost dobře nemožné. To až dlouhý čas prostě některé, některé věci zahojí, vyléčí, na něco se zapomene, ale, ale trvá to dlouho a jak říkám, tam to je strašně individuální. To znamená, ta Kolumbie, i kdyby referendum dopadlo jinak, tak stejně by zůstala v této otázce po mnoho let rozdělená. Tam ale důležité je, že samotní ti povstalci už toho zřejmě mají po krk, už, už taky chtějí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
52 let trval ten konflikt.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, no, chtějí složit zbraně a ta představa, že se z nich stane politická síla a že místo toho, aby stříleli, tak budou, budou hlasovat, budou ty svoje argumenty přednášet na mítincích, v parlamentu, tak je to určitě civilizovanější řešení než, než bojovat dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Ivan Hoffman, komentátor Deníku a náš spolupracovník. Děkuji za vaše názory a těším se za týden na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Přeji hezký den ať se daří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory vojenského historika Eduarda Stehlíka. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.