Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 25. ledna
Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Toto přání posílám i do zlínského studia Českého rozhlasu Ivanu Hoffmanovi. Dobrý den.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také hezké ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jaké události uplynulých dní rozebereme? Například vražedné plutonium, diskvalifikační kofein nebo číslo na přání. Dobrý poslech. Začněme u nás doma v Česku. Ve věku nedožitých 63 let zemřel v pátek europoslanec Miloslav Ransdorf. Podle předsedy KSČM, pana Filipa ztratila celá levicová scéna výrazného intelektuála nejenom v Česku, ale v celé Evropě. Jak vy se díváte na tohoto politika, historika?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak určitě souhlasím se všema, kteří říkají, že Miloslav Ransdorf byl politik důležitý, zajímavý, originální, byl nesmírně vzdělaný. Zvláštní je, že na jeho případu anebo příklad vidíme, že takové extrémní anebo výjimečné vzdělání vůbec neznamená automaticky, že vám pomůže v politice, že vám pomůže v podnikání. Extra vzdělání z vás neudělá dobrého řidiče. Miloslav Ransdorf prostě občas havaroval, občas zkrachoval v politice, občas zkrachoval v podnikání, ale vlastně vždy byl zajímavý, vždy poutal pozornost, číst rozhovory s ním bylo daleko zajímavější než s mnoha jinými politiky, protože doopravdy přemýšlel, měl co nabídnout, ale pro mě ten jeho život je takové velké tajemství. Vlastně nikdy jsem nepochopil, proč, když došlo ke změně poměrů, tak se přidal k lidem, kteří zde se rozhodli udržet u života nebo při životě komunistickou stranu, když vlastně celou dobu, těch nějakých 25 let, místo toho, aby řekli, co ta komunistická strana chce udělat, tak se soustředili na to, aby řekli, čím vším je jiná, jak od ní nic nehrozí, jak je to strana vlastně už státotvorná, jak není třeba prostě se těch nových komunistů bát tak jako těch starých a tak dále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, proč neodešel, rozumím tomu správně, nevystoupil z této strany?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Proč buďto se nesnažil doopravdy obhajovat, obhajovat komunismus, anebo proč nešel do nějaké jiné strany? To jsem vlastně já nikdy nepochopil, prostě to mně nejde dohromady s tím, s tou jeho erudicí, s tím jeho vzděláním. V tom ten jeho osud byl předem nenaplněný anebo v tom vlastně ..., nikdy se nemohl dobrat prostě úspěchu. On vlastně nemohl být s tou politickou stranou úspěšný, přesto jí věnoval obrovské množství práce, to jsem nikdy nepochopil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš kolega, ale v Hospodářských novinách, Petr Fischer mimo jiné napsal, že s odchodem pana Ransdorfa definitivně z KSČM mizí teoretická touha brát politiku i jako prostor k aplikaci a zkoumání sociálních věd. Zůstává ryzí pragma, účelovost, mocenská utilitarita, tolik citace komentátora Petra Fischera. Co to vlastně bude znamenat pro tuto formaci?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem to u Petra Fischera četl také. Na rozdíl od něj jsem ale nečetl tu knížku, kterou on tam rozebírá, o které říká, že vlastně byla neuspořádaná, neutříděná, roztěkaná, vlastně on vzpomínal na Miloslava Ransdorfa jako na člověka, který vlastně měl vize, představy, ale vlastně, když si s ním člověk povídal, tak byl nesoustředěný, roztěkaný, stále myšlenkama úplně někde jinde a tak dál. Já si ho takhle úplně nepamatuju, až tolik jsem ho neznal. Samozřejmě potkával jsem ho ve studiu, ale tam odpovídal na konkrétní otázky, tam se to nějak nepoznalo. To znamená, docela věřím tomu, že ten, že to, co napsal Petr Fischer je hodně blízko pravdě. Komunisté nemají takové teoretiky a mám pocit, že tato strana ani už vlastně nikdy nemůže být takovou tou užitečnou, autentickou levicí, kterou každá společnost potřebuje podobně jako na druhé straně potřebuje seriózní konzervativce. Zřejmě, zřejmě ta strana nepřekročí už ten horizont a už se vlastně z toho stavu, ve kterém je, nikdy nevzpamatuje. Bude to už pokaždé takový spolek lidí, kteří sice v té politice jsou, dostanou nějaké hlasy, ale vlastně nikdy neměli za posledního čtvrt století politickou odpovědnost, nikdy nevládli, nikdy se nepodíleli na správě země, a tak vlastně nikdo ani neví, jak by to dělali, ale já si myslím, že by byli stranou systémovou, stranou, která obhajuje to, co je ..., už nikdy by komunisté se zřejmě nestali, a to myslím ani s Miloslavem Ransdorfem, stranou revoluční, která chce provést nějakou změnu. Já myslím, že většina těch jejích členů chce dožít, a je to strana spíše nostalgická, která vzpomíná na to, co v jejich mládí anebo v tom minulém systému bylo dobré a vlastně tím vzpomínám nijak příliš společnosti prospět nemohou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně byla třetí nebo léta je třetí nejsilnější formací v této zemi.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak, ale úplně zbytečně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale je, to je realita. Uvidíme, jak dopadnou nebo jak zaboduje v těch dalších volbách. Podívejme se teď na jinou stranu, na ODS. V jejím čele zůstává Petr Fiala, profesor, bývalý rektor Masarykovy univerzity. V jaké kondici je tato strana, pane Ivane, co nabízí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, především přestala být trapná a poté, co od ní se odklonili voliči, tak ti, kteří se teprve postupně teda začínají vracet, tak myslím první se vracejí ti, které odradila Občanská demokratická strana tím, že prostě začala dělat za Mirka Topolánka, ale potom i za Petra Nečase ostudu. S Petrem Fialou je ta strana seriózní, možná trochu nudná nebo fádní, by se dalo říct, ale to vůbec není na škodu, protože oni si toho musí strašně moc vyříkat a musí se rozhodnout, co dál. A mám pocit, že už to těžko může znovu být Občanská demokratická strana, která kdysi vznikla. Já si na to období velmi přesně pamatuju. Ve společnosti po listopadu 89 velmi brzo zavládlo takové, taková nejistota, takové, taková netrpělivost. Měli pocit, že ti politici noví, kteří nám přišli, stále nic nedělají. A přesně na té vlně ještě za Václava Klause a s Václavem Klausem a hlavně díky jemu se zrodila strana, která slíbila lidem - my to vyřešíme, budeme akceschopní, my nebudeme jenom stále mluvit, ale doopravdy provedeme rychle radikální změny, a ty se vyplatí, zbohatnete na nich, přinesou úspěch, brzo budeme na tom stejně dobře jako je Západ. Ten slib lidi motivoval a vyvolal nadšení napříč republikou. Všude se našli aktivní lidé, kteří řekli - ano, to je konečně strana, která prostě chce něco dělat, a tím získala velkou, nejen voličskou podporu, ale mnoho lidí se rozhodlo do politiky zapojit. To už dneska se nestane. Dneska je takové rozčarování z politiky a je jasné, že tak jednoduché to prostě není, že lidé něco slíbí, ale už máme mnohokrát zkušenost s tím, že se jim to pak velmi těžko plní, někdy to ani splnit nechtějí, ale někdy chtějí, a prostě jim to nejde, protože narazí na systémové zákonitosti a tak dál. Petr Fiala to bude mít těžké, ale určitě to bude strana, která se bude mít o co opřít a myslím, že udělali dobře, že se přeorientovali od strany klientelistické, která je tady pro ty nejbohatší, pro oligarchy na stranu, která zde chce být pro podnikatele, pro střední vrstvu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nový rukopis ODS, cítíte to tak?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je, určitě je to lepší, ovšem úplně nejlépe by udělali, kdyby se stali stranou, a já teď jako kolikrát trochu přeháním, která by se pokusila s konzervativními hodnotami svrhnout tenhle ten liberální systém, který prostě jim nemůže být v žádném případě sympatický, ale museli by přijít na to jak a museli by mít nějakou dobrou nabídku. Zatím je to strana systémová, tím pádem její možnosti jsou omezené.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odstřihla se ODS od minulosti pod Petrem Fialou?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Do značné míry ano, ale ono je to tak, že nejprve tu stranu všichni opustili a dneska ODS je stále ještě stranou, ve které jsou ti, kteří zbyli, a to je málo. Musí se stát stranou, do které lidé začnou přicházet, protože uvěří, že to má smysl a že politické angažmá jim i něco přinese a společnosti něco přinese. To znamená, to mají teprve před sebou, ale říkám, je to strana, která už není pro ostudu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké voliče chce podle vás ODS oslovit? Odkud?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak oni chtějí samozřejmě voliče pravicového, středového. Já si myslím, že to je první, co je čeká, je takový ten, ono to zní jako fráze, boj o prvenství na pravici. Asi to první, co musí udělat, je, že musí dokázat, že jsou smysluplnější stranou, než je TOP 09, protože to je jejich vlastně konkurence na pravici. No, a ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je smysluplná strana? Co si pod tím představit? Nechci vás teď chytat za slovíčko, ale ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ne, ta otázka je správná. Většina těch našich stran mají prostě takové klientské pozadí, ať už teda v centru, ale hlavně v regionech jsou napojeny na místní podnikatele, na jejich zájmy a ve chvíli, kdy se tyto strany dostávají k moci, tak vlastně počínají si s tím státem jako s kořistí, kterou si dělí mezi sebou a málo, málokdo z nich přemýšlí o tom, jaká rozhodnutí přijmout, aby z nich měli voliči doopravdy i nějaký prospěch. To znamená, to se musí změnit. Tehdy ta strana je smysluplná, když dělá něco pro společnost, pro veřejnost, nikoliv pro své členy, pro své sponzory, pro své klienty. No, a takovou ta ODS se bohužel po X letech u vlády stala a od toho se vlastně musí odstřihnout od toho politického stylu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Strana zelených si o víkendu zvolila nové vedení, v čele bude Matěj Stropnický, exnáměstek pražské primátorky, paní Krnáčové. Bude to, pane Ivane, živá voda pro zelený čtyřlístek, který mají ve svém znaku?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Když jsme teď mluvili o ODS, tak mám pocit, že Strana zelených řešila v jiné, na jiné straně politické bariéry, jak by se tak řeklo, ale stejný problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlevo tedy.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano. Zatímco ODS se musela nějakým způsobem odstřihnout od éry Petra Nečase, tak zelení se museli zbavit dědictví Martina Bursíka. To znamená, s Matějem Stropnickým se podle mě zelení rozhodli pro levicovou orientaci, pro přímý otevřený politický styl. To znamená, určitě tou volbou předsedy zelení toho říkají hodně, co chtějí. Stanou se vlastně takovými levými zelenými, zatímco s Martinem Bursíkem to byli liberální zelení. To jsou úplně jiné koncepce. Zatímco Martin Bursík, když se dostal se zelenými do parlamentu, tak rovnou se dostal také do vlády a to, čemu se věnoval, byl ekologický byznys, tak Matěj Stropnický je ideolog, který říká, že zelená politika je neslučitelná se systémem, odmítá být středovým politikem, chce být radikálem, chce, nechce být volební stranou, ale chce vytvářet hnutí, to znamená, dávat dohromady lidi, kteří jsou akční, kteří mají podobnou, řekl bych, krevní skupinu, a to je úplně jiná koncepce politiky. A já mám takový pocit, že to by mohla být autentická levice, o které jsem říkal, že každá, každá země ji potřebuje, tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděli jsme v Německu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak zelení by mohli být, řekl bych, levicovější než je KSČM.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba v Německu jsme viděli spojení sociálních demokratů se Stranou zelených, která byla ve vládě. Dovedete si představit něco takového i na české politické scéně?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Těm našim zeleným to bude chvíli trvat, a mám pocit, že ze začátku by byli daleko užitečnější jako skutečná opozice. To se na tom Matěji Stropnickém ukazovalo vlastně velmi dobře na pražském magistrátu, kdy, kdy v těch stojatých vodách, kde prostě všichni přesně vědí, co a jak, najednou přišel živel, člověk, který to začal brát vážně a chtěl udělat něco anebo obhajovat politiku, která by byla výhodná nikoliv pro jednotlivé politické strany, ale pro Pražany a najednou se ukázalo, že je naprosto neslučitelná tak, řekl bych, přímá jednoznačná razantní politika zelených se všemi ostatními, že to prostě nejde dohromady, že takhle, takhle se nedá vládnout. To znamená, to je přesně ten model, proč si myslím, že by zelení ze začátku vůbec neměli jít do koalice s někým, ale naopak udělat tu velmi užitečnou opoziční práci, to znamená, odkrývat všechno, co se v té politice dělá špatně, pojmenovávat to naprosto nekompromisně a ono už si to potom občané přeberou, už si člověk řekne, že co a jak. První je mít informace. Ve chvíli, když je máte, tak pak můžete hodnotit co a jak dál. To znamená, že by zelení se dostali do parlamentu a rovnou šli do vlády, to by byla, to by bylo opakování chyby, kterou už jednou kvůli Martinu Bursíkovi udělali.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změnila volba šéfa strany v tomto případě také ideový profil tedy?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No určitě ano. Tak měli možnost zvolit člověka, který se domluví s každým a místo něho zvolili člověka, se kterým se nedomluví nikdo, tak to udělali jasné rozhodnutí, jací chtějí být. Mně to je teda sympatické.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtělo by to tedy, pane Ivane, víte Matějů Stropnických v politice?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ono jich zase hodně být nemusí. Já mám pocit, že určitě jsou důležití i lidé, kteří jsou konsensuální a kteří umějí udělat kompromis a tak dále, ale bez, bez těchto lidí s jasnou vizí, tvrdohlavých se ta politika taky nedá dělat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše další téma bychom možná mohli nechat koňovi, ten má větší hlavu, pane Ivane. Narážím samozřejmě na debatu kolem Nikase, který vyhrál-nevyhrál Velkou pardubickou. Kůň měl během dostihu v krvi zakázané látky, jak ukázala analýza zpracovaná britskou laboratoří. Jaký je váš pohled na celý tento případ? Na internetu se rozjela už velká petiční akce s názvem Chceme, aby Nikas a Marek Stromský zůstali vítězi Velké pardubické.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já si myslím, že v srdcích lidí zůstanou, protože ukázalo se, že za prvé těch zakázaných látek bylo velmi malé množství, jenom těsně prostě byl překročen ten limit. Za druhé se jedná o látky, u kterých se odborníci shodují, že nemohly ani zvýšit výkon toho koně, ani nemohly ovlivnit prostě jeho vnímání bolesti, to znamená, k tomu vítězstvím tomu Nikasovi ani tomu jeho jezdci Marku Stromskému tu zakázané látky nepomohly a tím pádem z jedné strany se musí dodržet regule, protože v zákonech anebo v pravidlech není napsáno, že je možné za určitých okolností jako ignorovat ten výsledek, ale z druhé strany, pokud je to doopravdy tak, známe prostě to pozadí toho celého, tak myslím si, že je sympatické, že lidé dávají najevo jak jezdci, tak tomu koňovi to může být jedno, ten ví, že byl nejrychlejší, takže ten to neřeší, ale hlavně teda tomu jezdci, vlastníkovi a tak dále, že jsou, že jsou na jejich straně. Ještě je tam samozřejmě problém, co se stalo, jestli teda ta, ty zakázané látky se dostaly s krmivem do potravy tomu koni, nebo jak říkají některé konspirační teorie, že nějaká dívka, nějaká fanynka toho koně, mu dala tabulku čokolády a najednou prostě zničila tím celé výsledky a tak dál. Mně je ta konspirační teorie bližší než taková ta představa, že někdo úplně nesmyslně kontaminuje krmivo, protože z toho vlastně ani ten výrobce krmiva, ani vlastník toho koně žádný prospěch nemohli mít a neměli, ale ještě je na tom pěkné to, že ta Velká pardubická se u nás doopravdy sleduje, je to krásný závod, kde běží pěkná zvířata, je kolem toho taková slavnostní atmosféra. Je to prostě něco, co patří i k nějakému kulturnímu životu, dějství a tak dále, no, a právě v souvislosti s tou Velkou pardubickou je ten šrám o to bolestnější, když se dopuje ve sportu kvůli výkonům, kvůli penězům, tak to ještě prostě chápeme, ale tady je to takové strašně smutné, to znamená, i z toho důvodu jsem docela rád, že to lidi nenechá lhostejnými a že nepřevládne takový názor, že prostě dopovali, ale že o tom přemýšlejí a že se našlo hodně lidí, kteří uvažují, jakým způsobem dodat tomu jezdci, který je samozřejmě zklamaný a řekl, že už jezdit nebude a rozplynuly se mu jeho životní sny, tak dodat mu nějakou dobrou náladu a ukázat mu, že jsou, že jsou lidé s ním, tak to se mi na tom moc líbí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komu posloužila, prospěla smrt Litviněnka? Vraždu bývalého ruského agenta pravděpodobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, to říkají závěry soudního vyšetřování, které zveřejnili minulý týden v Londýně. Soud po výslechu 60 lidí dospěl k tomuto závěru. Jaký je váš pohled, pane Ivane?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Myslím si, že to je politická kauza a vždy byla samozřejmě. Žijeme ve světě, kde existují špioni, kteří se snaží zjistit něco, nějaké informace na někoho, někomu je prodat, mezi těmi špioni jsou zrádci, kteří, kteří hrají na obě strany a ti špioni se samozřejmě chytají, likvidují, zabíjejí, prostě takhle to vždycky bylo, zřejmě až ..., vždycky bude, ale zjistit přesně, jak je to v kterém konkrétním případě, to je docela těžké. Existují i úvahy o tom, že mnoho těch věcí zmanipuluje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapil vás vůbec ten závěr, toto konstatování Britů?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak za prvé vůbec nevím, jestli to brát vážně. Nějak mě to, ani by nepřekvapilo. Překvapilo mě možná to, že možná s tím, s takovým závěrem prostě přijde soud, ale jako nevím, co si o tom myslet. Putin to nemá zapotřebí, aby nechal zlikvidovat špiona, který už všechno řekl, že to znamená, už tu škodu udělal. Z druhé strany určitě, pokud je možné se zbavit toho špiona, tak se tak činí pro výstrahu těm dalším, aby nezradili, ale to jsou takové obecné věci, které asi každý ví. Nemyslím si, že náš svět určují špioni, že oni rozhodují o tom prostě, jak se zde žije. Mám pocit, že určitě jejich služby kde kdo rád využije a všichni se vzájemně špiclujeme, ale možná ty hlavní informace se získávají dneska daleko modernějšími metodami, než že se někam pošle nějaký člověk, který infiltruje to prostředí a něco v něm získá. Dnes se maximálně využívá technologie, odposlechy, to znamená, řekl bych, Litviněnko to je ještě špion z té staré školy, něco, něco, co už zřejmě nemá ani do budoucna nějakou velkou, velký smysl, velkou budoucnost a docela bych se divil, kdyby prezident prostě nechal takovéhoto špiona zlikvidovat, protože to je kontraproduktivní. Čím, jinými slovy, přijde mi ten Putin chytřejší, než že by nechal někoho takhle, takhle zavraždit plutoniem, ale vím, že mnoha lidem se ta teorie může zdát logická.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v posledních letech vzbuzují ve světě pozornost vraždy ruských významných osobností, oponentů režimu. Dodnes nejsou známí u mnohých pachatelé, ať už se podíváme na případy Politkovská, Němcov, Magnickij a další.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, máte pravdu, to je, to je, pokaždé je to tak, že i když známe nějaké informace, tak nikdy se nedozvíme úplnou pravdu, protože tu každý prostě se snaží vykreslit tak, aby se mu to hodilo. To znamená, vůbec v této informační době, je to takový paradox, že informací máme hodně, ale odfiltrovat je, zjistit, které prostě jsou důvěryhodné, které jsou pravé, kterým máme věřit, to je velký problém. Většinou si každý vybere ty, kterým chce věřit, které se mu nejvíc líbí, a ta nabídka je tak široká, že pokaždé najdete události, více vysvětlení a nikdy se všichni neshodnou na tom, které to /nesrozumitelné/.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď by mě ještě na závěr, pane Ivane, zajímalo, jakou SPZ má vaše vozidlo, které parkuje před Českým rozhlasem? Teď narážím na naše poslední téma SPZ na přání, kterou si můžeme pořídit od nového roku? Jestli to je třeba JTV IH nebo něco takového?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ne, ne, ne, jediná SPZ, kterou jsem si pamatoval, byla ta úplně první, a pak už, pak už se vždycky musím podívat někam do papírů, to nedržím v hlavě, ale vím, na co se ptáte. Po obrovsky dlouhé době a po velkých debatách, jestli ano nebo ne, nakonec u nás je možnost si objednávat značky a si ji zvolit. Ale mám pocit, že zatím se to nesetkalo s nějakým velkým nadšením, protože ta cena je velmi vysoká a je to pouze pro lidi, kteří na sebe chtějí nějakým způsobem upozornit a mám pocit, že ve snaze na těch značkách vydělat nakonec se vymyslelo něco, co není úplně pro všechny. Já myslím, že to není hit. Jo, dlouho to tak vypadalo, že prostě budou úřady zavaleny lidmi, kteří chtějí mít nějakou speciální značku, ale zdá se, že lidé jsou docela rozumní a většinou, když si zjistí ty podmínky, tak se na to vykašlou a nechají si takovou, jaká jim zrovna připadne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna tabulka 5 tisíc korun.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ale na auto potřebuje dvě a když je ztratíte, tak musíte kupovat další a už nemůžete si znovu objednat tu, kterou jste si vybrali, to znamená, navíc jsou tam písmena, která se nemohou použít, zatím v jiných zemích ano. No, ten, kdo to vymýšlel, tak ten doopravdy prostě se snažil hodně zkomplikovat a myslím, že se to nakonec i povedlo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neláká to, protože už to vlastně může mít každý, skončila ta doba výjimečnosti?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Daleko jednodušší je mít originální značku tím, že člověk uplatí nějakého úředníka, než tím, že si ji koupí. Zdá se, že prostě, kdo, kdo chce mít nějakou zvláštní kombinaci čísel, tak je schopen to pořídit za úplatek levněji.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor Deníku a náš spolupracovník. Děkuji za vaše názory. Za týden na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, mějte se hezky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra nabídnu pohled klavíristy a generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka. Zita Senková vám přeje dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...