Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 25. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prvním hostem Jak to vidí v novém týdnu je komentátor Ivan Hoffman, přeji do Zlína hezké pondělí.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také vám i posluchačům hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí dnešní host tahanice o výši minimální mzdy, hru o biopaliva nebo rozpínavost Islámského státu. Odpovědi přinesou následující minuty. Lidovci se musí zbavit nálepky klerikální strany, voličům by KDU-ČSL měla ukázat, že není jen stranou křesťanů pro křesťany. Těmito slovy popsal svou vizi o víkendu směřování formace na sjezdu strany její staronový předseda Pavel Bělobrádek a jak to hodnotí Ivan Hoffman?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já jsem přijel dnes ráno do Zlína, a protože vím, že když člověk má informace o nějaké události pouze z médií, tak ne vždy se to kryje se skutečností, tak jsem se kolegy zeptal, jestli tam byl a jaký ten sjezd na něj udělal dojem a od očitého svědka jsem se dozvěděl, že to byl sjezd velmi klidný, nekonfrontační, který se odehrával v přátelské atmosféře mezi lidmi, kteří se rádi vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je krásný, to nevidíme často v politice.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Zatímco já, když jsem se podíval na výstupy mediální z toho sjezdu, tak vlastně to první, co mě napadlo je, že místo toho, aby se hovořilo o tom, co udělat pro lidi a jak by měl lépe vypadat svět a republika, tak jsem byl svědkem toho, co na všech sjezdech, to znamená, že se ti politici soustředí na technologii moci. Začnou studovat cílové skupiny, nahlas uvažují proti komu by se na politické scéně měli vymezit, aby prostě oslovili své potenciální voliče, o kterých se dozvěděli v průzkumu, že by jich vlastně mohlo být 12 až 15 % v případě lidovců. Zatímco dnes anebo poslední dobou ten zisk lidovců podle volebních preferencí se pohybuje kolem 7 %. To znamená ve vidině toho mít více voličů. Mít větší vliv na politické scéně, politické strany uvažují o tom, co by tak asi měly udělat, ale mám pocit, že to je většinou slepá cesta ve chvíli, když toto prostě převáží, tak ten volič zpozorní, začne váhat a většinou v tom spatří spíše politikaření než snahu něco udělat pro lidi a většinou to k nějakému růstu těch volebních hlasů, získaných volebních hlasů nevede. U KDU-ČSL je problém, že se příliš jasně vymezuje, to znamená, když oni neříkají: Jsme strana, která se domluví s každým, protože jsme konsensuální, protože nasloucháme i druhým, chceme prostě to nejlepší, to znamená, jdeme do koalice s tím, že společně něčeho docílíme, tak ten, řekl bych koaliční potenciál je velmi vysoký, zatímco ve chvíli, když ta strana řekne, my jsme strana jasně pravicová, tohle to nesouhlasí, se socialisty prostě nesouhlasíme v tomhle, s liberály se nedomluvíme na tomto. To znamená, že okamžitě se ta strana řekl bych, zbavuje možnosti některými svými dobrými pozitivními vlastnostmi oslovit i voliče, kteří jinak by třeba po tom jejich programu nesáhli, ale rozhlédnou se po politické scéně a řeknou si, no, vlastně tohle to jsou mi ze všech politici nejbližší, protože, dejme tomu,se nehádají, drží slovo, jsou prostě přeci jen slušní, něco to křesťanství na nich zanechalo, nehádají se, tak jak ostatní, nemluví sprostě a já nevím, těch důvodů by se našlo víc. Ve chvíli, když ale ten ambiciózní mladý předseda má pocit, že se musí vůči někomu vymezovat, tak si myslím, že to není úplně nejšťastnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejde ale, Ivane, každé politické straně o to, aby získala ještě více voličů, aby posílila, aby třeba také se udržela například v té koalici nebo hrála tu silnější roli?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je mi jasné, že úplně bez té technologie moci, bez všech těchto věcí, o kterých hovoříme, se ta politika dělat nedá, ale protože ty technologie často převažují nad obsahem, tak proto ta politika je tak nesnesitelná, že si o ní neradi povídáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vůbec role nebo postavení lidovců v koalici?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Lidovci měli už za první republiky zavedení svého vlastně takového nejslavnějšího lídra pan Šrámka "Být u toho", to znamená, oni vždy hleděli hrát v politice nějakou roli. To znamená, toto s nimi vlastně odjakživa šlo. Protože strana, která není v koalici, tak už jen té politice přihlíží. To znamená, že lidovci, i když nemívali vždycky ten nejvyšší zisk, tak pokaždé měli velmi vysoký vliv a je zvláštní slyšet dnes od jejich předsedy, že nechce, aby ta strana byla jazýčkem na vahách, ale tím jazýčkem na vahách vždy byla a vůbec to nebyla špatná pozice politická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná chce víc.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak asi ano, tak s jídlem roste chuť. Ta strana se dostala po určité pauze do Poslanecké sněmovny, do vlády. To znamená, dnes už si myslí na vítězství v krajských volbách, má jak říkám, prostě vymezuje se vůči komu, kde to jde. Ale nemyslím si, že to je prostě to, co je učiní nějakou silnější stranou. Lidovi podle mě i v budoucnu se budou pohybovat kolem těch 7 %, budou tím jazýčkem na vahách, bude to strana důležitá, ale volby vyhrávat nebudou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odbory a zaměstnavatelé se na tripartitě nedohodli na růstu minimální mzdy, na tahu bude tedy evidentně vláda, ta navrhuje růst o 700 korun v příštím roce. Proč se u nás, pane Ivane, neustále tolik debatuje o výši minimální mzdy?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že ta debata je dána tím, že jak v politice, tak v ekonomice dnes mají slovo lidé, kteří se učili ze starých učebnic, ve kterých bylo prostě psáno anebo se tradovalo, že minimální mzda je strašně nebezpečná věc, která způsobuje nezaměstnanost, připravuje o práci především mladé lidi, staré. Od té doby, co bylo takto napsáno heslo ve Wikipedii, když si to člověk najde, tak tam vidí, kolik procent ekonomů, tuším 80, přes 80 %, prostě vidí minimální mzdu jako největší ekonomický nešvar, tak od té doby se situace změnila. Ve všech zemích kolem nás je minimálně mzda vyšší. V Německu velmi vysoká. Dokonce už i světová banka tvrdí dnes, že takové ty řeči o negativních dopadech minimální mzdy byly velice přehnané, že se to vlastně nepotvrdilo a dnes se ukazuje, že v otázce zaměstnanosti jsou daleko vážnější problémy a úplně jiné, z nichž největší asi je pracující chudoba. To znamená, lidé chodí do práce, ale to co vydělají jim nestačí na provoz domácnosti rodiny, to znamená, že jsou chudí i přestože pracují. A to, že se tento trend, to není nic nového a není to jen u nás, tak nějak zažil, tak to je už od nějakých 70. let, kdy se pozoruje, že roste produktivita práce, ale stagnují mzdy. To znamená, že ty peníze, které se vytváří navíc, se rozdělují nějakým způsobem jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vlastně slýcháme, že česká ekonomika roste, míra zaměstnanosti patří k nejnižší v rámci Evropské unie, tady samozřejmě nemáme na mysli tu kategorii dlouhodobě nezaměstnaných, tak by se to mělo promítnout i do výdělků.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, určitě ano. Ale pak je zvláštní, že ekonomové jsou tak proti tomu a hlavně zaměstnavatelé, aby se zvyšovala ta minimální mzda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho se bojí tedy?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Oni se bojí toho, že někteří zaměstnavatelé by zkrachovali, někteří podnikatelé, protože by nebyli schopni vyplácet tu minimální mzdu vyšší, ale vlastně když se na to podíváme z pohledu ochrany práce a celé společnosti, tak mám pocit, že by zanikli přesně ti podnikatelé, kteří by i měli zaniknout, protože vlastně nejsou schopni dát lidem za práci tolik, kolik si zaslouží a kolik potřebují k tomu, aby přežili, to znamená, nevím, jaký je zde strach a proč právě tento typ podnikatelů vlastně nějakým způsobem uměle zachraňovat to je vlastně také takové sociální inženýrství, vůči kterému existují výhrady. Ale ten hlavní důvod říkám, je ten, že je potřeba se nově podívat na vůbec problémy práce a je faktem, že právě ta minimální mzda je jedním z posledních možných způsobů, jak práci chránit a že je jí potřeba chránit, tak to asi v dnešní době se ukazuje docela jasně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak bychom se asi měli spíše zabývat tím, když ti zaměstnavatelé varují před třeba mzdovými náklady a podobně před tím, jak zamezit tu práci načerno, nebo takzvaný švarcsystém, což je asi jedna ta z těch obav.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Víte, ono je to všechno v situaci, kdy z České republiky ročně odteče do zahraničí 300 miliard korun. To jsou prostě zisky, které zde vytvoří zahraniční investoři, které zmizí ven a v té ekonomice musí někde chybět. Prostě to je. Třetina této částky je náš roční deficit. To prostě ta ekonomika je tím tak těžce poškozená, že my, když tady budeme hledat nějaká opatření, jak něco zlepšit, tak to budou jen opatření kosmetická. To zásadní je, že zde došlo k drsné ekonomické kolonizaci, která prostě úplně mění pravidla hry. A tím pádem, když ještě k tomu přičteme rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, takovou tu známou věc, o tom, že není problém nakrmit chudé, ale uspokojit nároky bohatých, tak se dostáváme přesně k té podobě ekonomiky, kterou zde máme. A která je prostě vadná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak řekl například šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, kdyby mzdy rostly současným tempem, tak ty rakouské bychom měli až za sto let. Jenom připomenu, že mzdy Čechů jsou na třetině těch německých.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Odbory chtějí, aby se ta minimální mzda zvyšovala, tuším, o tisíc korun. Zaměstnavatel o 500, stát nabízí 700 a někde mezi tím, a to se ještě i ti odboráři drží stále hodně u zdi a je zvláštní,že jim na to nikdo nechce kývnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní podpora biopaliv bude pokračovat. Návrh na ukončení jejich daňového zvýhodnění sněmovna zamítla. Zrušení příspěvků původně navrhovalo hnutí ANO. Jeho poslanci ale nakonec předlohu nepodpořili.Podle exministra financí Kalouska se tím dopustili veřejného podvodu. Proč vládní poslanci, pane Ivane, zachovali podporu biopalivům?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Protože mají rádi svého šéfa pana Babiše. To je úplně nejjednodušší odpověď. Když budeme hledat cokoliv jiného, tak budeme vymýšlet kvadraturu kruhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ANO před časem slíbilo opak. Co se stalo?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že kdyby Andrej Babiš nevlastnil Mafru, tak by ho iDNES a Lidovky musely roznést v zubech. Ostatní prostě tomu přihlížejí, píšeme o tom tak všichni zlehka, s takovou jako lehkou ironií, že však se ten posluchač čtenář vlastně domyslí, jak to je, ale natvrdo to nikdo neřekne. Já si myslím, že když sledujeme ten konflikt mezi Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem ve sněmovně, tak konečně nám dochází smysl té poslanecké imunity. Ti jsou k sobě tak alergičtí a mluví o sobě tak hrozně, tak drsně, tak naštvaně a tak napřímo prostě se obviňují ze lží a z toho, že jsou zloději. My máme takovou tendenci, myslím, každý to má, když naslouchá sporu, přemýšlet o tom, kdo z těch dvou má pravdu, kdo a koho se zastat, kterého vidět za toho dobrého, který je ten zlý, ale u politiků, kteří se takto obviňují, mám pocit, že bychom ještě měli zvážit i tu možnost, že mají pravdu oba, respektive všichni. Jinými slovy, že všichni lžou a všichni kradou a ono je to nepříjemné takto si to říct, ale musíme si uvědomit, že oba dva se v té politice pohybují dlouho, vědí hodně, vědí víc než my. A když něco takového říkají, tak pro to mají i určitě nějaké svoje argumenty. Nicméně, když já naslouchám tomu sporu, tak si říkám, Andrej Babiš má možná pravdu, když kritizuje v něčem Miroslava Kalouska jako symbol takové zvláštní politiky, která tady dlouhá léta byla. Propojení politiky s byznysem a tak dál. Nicméně Miroslav Kalousek, když kritizuje ten Babišův konflikt zájmů, tak ho popisuje velmi přesně. On říká, že je zvláštní, když někdo vlastní firmu, která žije z nějakého byznysu a současně je ministrem financí a ovládá podniky, které s jeho firmami dělají byznys. A v té situaci přijde návrh zákona, který, aby to nevypadalo hloupě, předloží koaliční ministr za zemědělství Jurečka, který umožní získat Andreji Babišovi pět miliard korun ročně na nezaplacených daních, což on říká, že není tolik a tak dále. A to není podstatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy i ti ostatní tak.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ten konflikt zájmů, si říkám, ten je viditelný a zřejmý a tady vlastně nelze říci, že když to říká Kalousek, že ho nebudeme brát vážně. On to v podstatě rozebírá velmi věcně, velmi přesně. Mám pocit, že tady prostě nevystačíme s tím, že si řekneme, který je dobrý a který je zlý a jednoho budeme poslouchat a druhého ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy ostatní hlasovali tak, jak hlasovali, mimochodem, myslím, že pan Babiš nehlasoval, zdržel se hlasování, byl pro návrh, aby se ta podpora biopaliv omezila.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak, on cítí, že politicky mu to neobyčejně škodí, zatímco v tom jeho byznysu těch 5 miliard, tak je to hodně peněz, ale on jich má daleko víc a klidně by s bez nich obešel, ale toto je taková citlivá věc. Ale ve chvíli, když máme stranu, kdy šéf je na úrovni generálního ředitele, rozhoduje o všem, všichni jsou tak loajální, že doopravdy uvažují,co by pro ně udělali. Udělají pro něj všechno, co mu vidí na očích z očí, tak on vlastně jen těžko může zabránit, aby mu pomohli vydělat další peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pravicová opozice prosadila na zítra kvůli právě biopalivům hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, což asi za daného rozložení sil bychom snad i mohli odhadnout, pane Ivane, jak dopadne?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to samozřejmě formalita. Oni považují za důležité, aby se o tomto problému mluvilo, protože to jsou pro ně politické body, ale mám takový pocit, že ne všichni voliči budou právě tuto kauzu, která je docela komplikovaná, z textů, které k tomu člověk si může přečíst tak asi nejlepší je Lenka Zlámalová, která velmi podrobně popisuje, o co šlo v těch jednotlivých parlamentních tiscích a jak došlo k té konstrukci toho, jak na biopalivech ještě více vydělat. Ale jinak jsou to komplikované texty, ne každý tomu rozumí. Proto také to politici převádí do takové strašně jednoduché rétoriky a řeší, kdo kolik ukradl a kdo toho kolik vypil, protože mají pocit, že s tím se lidí lépe ztotožní, ale zase, ono když už ta intenzita těch urážek, nadávek je příliš velká, tak nakonec se to proti těm politikům obrací jako proti celku, protože lidi to nemají rádi, když se prostě mluví neslušně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodující verdikt v případě dětí Evy Michalákové padne v Norsku v polovině září. Tamní úřad péče o dítě trvá na zrušení kontaktu chlapců s matkou. Odůvodňuje to i medializováním případu. Na straně druhé otci dětí mají zůstat práva ke staršímu synovi. Lze tomuto případu ještě vůbec porozumět?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak někteří lidé hlavně ze začátku této debaty tvrdili, že o tom případě strašně málo víme a že slyšíme jen něco a jen to, co se hodí. Myslím, že to už dnes není pravda. Prostě ten případ je tak zajímavý, že je zpracován novináři, médii všeho druhu, těmi hlavními i nezávislými tak důkladně, že dnes už o tom případě víme doopravdy všechno, a to co především víme je, že ta norská sociální služba, což je privátní organizace, která žije z velmi štědrých státních příspěvků ve své podstatě dělá byznys s dětmi. To znamená, ty jejich pravomoci jsou tak obrovské, že se nakonec obrací proti tomu smyslu a těch případů, kdy jsou uneseny rodičům pod úplně absurdními záminkami děti a bývají to hlavně tedy děti cizinců, i Norů, ale hlavně cizinců, tak jich je mnoho. Jsou zdokumentované a vidíme z nich, že to doopravdy není něco, co je v zájmu těch dětí, v zájmu těch rodičů. Já mám pocit, že to, co zkouší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že opravdu známe všechno, abychom mohli jaksi zodpovědně říct tak či onak?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím ano. Můj názor je, že ano, že známe všechno podstatné a že to, čeho jsme svědky, je prostě zvůle jedné instituce, která se vymkla z normálního nějakého demokratického procesu, prostě zprivatizovat tak citlivou oblast lidských vztahů, jako je rodina a vztah k dětem, to podle mě nelze. A ti politici norští, řekl bych, že oni jsou v té situaci na tom tak, že oni, i kdyby chtěli, tak vlastně do toho příliš zasahovat nemohou. Sami si to vlastně legislativně znemožnili, to znamená, hovořit s nimi už mi dnes přijde zbytečné. To, co naši politici vyzkoušeli, to je asi maximum, co udělat mohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy může český stát, eventuálně úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí udělat?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že kdyby se to mělo řešit dál po té politické linii, tak by bylo potřeba odvolat velvyslance, zrušit mezinárodní smlouvy některé, já nevím, vy hlásíme Norsku válku, tudy cesta nevede. Prostě to tady ti naši vyzkoušeli to, co jsou standardně politické mechanismy, nevedou k ničemu. Já si myslím, že by měla buďto v rámci armády nebo BIS vzniknout nějaká zásahová jednotka, měli by být vycvičeni lidé, kteří by ty děti jednoduše unesli. Prostě s únosci se nevyjednává, s únosci se bojuje, kdybych měl přeložit tedy to, co se říká o teroristech. Tady jsme svědky toho, že jedině ty případy dopadly dobře, kdy si rodiče najali soukromého detektiva, který prostě do toho Norska přijel, dítě unesl a pak ho všichni oslavovali a věc dopadla dobře, měla šťastný konec. To znamená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby to nebylo nabádání k nějakému nezákonnému postupu.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že to by se mělo uzákonit, aby to nebylo nezákonné. Mělo by to být požehnání parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k jednomu tématu dobytí antické perly Palmýry, která je ale zároveň i strategickým místem. Kontroluje Islámský stát nyní už vlastně zhruba polovinu území Sýrie, ovládá téměř všechny syrské zdroje ropy a plynu. Spolu s dobytím západoiráckého Ramádí je to vlastně další z nečekaných úspěchů Islámského státu. To už jsme si mysleli, že je vojensky jaksi oslabený.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě je dobré se podívat, co psali arabisté, ale i co říkali politici loni v listopadu. Tehdy panoval takový všeobecný názor, že Islámský stát narazil na své limity, že dál už nebude růst a když teď vidíme, jak se vlastně opakuje stejný scénář, že početně menší oddíly, ale odhodlanější těch bojovníků Islámského státu, tak opět vítězí nad armádou, ať už nad Iráčany nebo nad Syřany. Tak je to doopravdy zvláštní. Mám pocit, že je to určitě do značné míry to jejich odhodlání, které je v té válce rozhodující, jako kdyby prostě byli ochotni více riskovat a neměli co ztratit. Je to zvláštní. Ale celkově na té válce mi přijde podstatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nedokážeme Západ, spojenci, Spojené státy americké, porazit Islámský stát? Na čem to vázne? Je to tak těžké?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že je to za prvé asi těžké, protože těžko jen pouhými nálety lze něco zastavit. Druhá věc je, že pochybuji, že je k tomu i nějaká ochota. Princip té velmocenské politiky na Blízkém východě, ale vlastně i v jiných oblastech je ten, že když se dva perou, tak se třetí směje a to dělal už Reagan, když válčil Irák s Íránem. Tak podporoval obě strany konfliktu pro to, aby se vzájemně vyčerpaly, aby z toho konfliktu nevzešel vítěz, se kterým by v budoucnu byl problém. Mám pocit, že i dnes prostě světu je výhodnější, že z toho, co se dnes děje, z té mely na Blízkém východě, nevzejde silný vítěz, ale mnoho slabých poražených, se kterými se pak bude lépe pracovat. Tam ta geopolitika má navrch nad zájmem o záchranu lidských životů a tak dále. Mám pocit, že nevede s ten konflikt jenom s ekonomických důvodů, jen z náboženských. Nejde jenom o to, která mocná královská rodina na Blízkém východě si udrží vliv. Ale mám pocit, že se válčí také kvůli válce samotné, kvůli tomu, že z války je zisk, a proto vlastně všichni místo toho, aby se snažili tam prosadit mír, tak přilévají oheň do ohně a vlastně podporují všechny a mnou si ruce, jak se tam mezi sebou lidé vyvražďují. Tak z toho mě jímá děs, a mám pocit, že doopravdy to takto je a že toto je jeden z hlavních důvodů, proč ten konflikt zatím nemá konce a proč se znovu rozhořel, i když teoreticky vlastně se ta situace měla začít uklidňovat a obracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Ivan Hoffman a vaše názory. Já vám za ně děkuji a přeji hezký den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.