Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 22. únor 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Celý nový týden vám hezký přeje Zita Senková a toto přání posílám i do zlínského studia komentátorovi Deníku Ivanu Hoffmanovi, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já vás zdravím srdečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jaké události uplynulých dní rozebereme? Kompromis Evropské unie a Velké Británie. Je brexit skutečně zažehnán? Nové emoce kolem údajné spolupráce Lecha Walesy s tajnou policií. I boj člověka s komárem. Dobrý poslech. Představitelé zemí osmadvacítky se domluvili na reformě vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Je to kompromis, pane Ivane? Kdo tím co získal?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, tak je to kompromis proto, protože Británie přichází s celou řadou požadavků, se kterými kdyby přišel někdo jiný, tak zřejmě by se asi takový summit nekonal. Nebyl by kolem toho takový, takový problém, takový zájem, ale Británie je pro Evropskou unii nesmírně důležitá. Ve chvíli, kdy by se Evropa zmenšila o Británii, tak by dramaticky pokles její vliv ve světě. To si všichni uvědomují a také v Británii se vede debata, zda je užitečné odejít a udělat se sami pro sebe, anebo zda to společenství pro ně přináší nějaké výhody. To znamená, ten důvod, proč všichni tak pozorně ten summit sledujeme, anebo jsme ho sledovali, byl v tom, že některé ty požadavky Británie jsou svým způsobem zajímavé i pro nás, anebo jsou i v našem zájmu. To znamená, Evropská unie vyžaduje nějakou reformu a jsou to Britové, kteří jsou dostatečně silní, aby na to mohli upozornit, aby se o tom začalo debatovat. To znamená, v tom summitu nešlo jenom o Británii, jde o celou Evropskou unii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zůstalo ze slibů nebo cílů britského premiéra Camerona reformovat Evropskou unii v její prospěch?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, tak on jasně řekl, že Británie nikdy nebude součástí evropského superstátu, že nikdy nepřijme euro, no a že se bude účastnit pouze toho, co ji vyhovuje. To znamená, vymezil prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Extra postavení?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Extra postavení, ale právě problém toho summitu byl, jak to udělat, aby se neporušila určitá pravidla. To znamená, aby bylo možné vyjít vstříc Británii, tak bude nutné některá pravidla pozměnit. To znamená, tím se otevírá i pro další členy taková, řekl bych, výzva, aby se zamysleli, jestli také nechtějí něco změnit, jestli také se nechtějí v některém jiném ohledu udělat sami pro sebe a tím pádem před Evropskou unií stojí otázka, jestli v zájmu jejího přežití a zachování je větší integrace anebo naopak větší volnost jednotlivých členů. To znamená, řekli bychom to zjednodušeně, méně Bruselu, ano a my z tohoto summitu vidíme, že nic, o čem se říká, že je definitivní a neměnné, takové není, že pravidla, když se neosvědčí, tak je možné je také přepsat, že má smysl trvat pouze na tom, z čeho mají všichni, nikoli pouze někteří, užitek a tak dál, to znamená, ta Evropská unie, jako kdyby tímto summitem se dostala k mnoha takovým otázkám a nabírala nějaký nový dech, ale musí si uvědomit, že stále hovoříme o něčem, co svoji tečku bude mít až 23. června, kdy v referendu občané Velké Británie rozhodnou, jak to doopravdy bude, protože na jejich názoru se to všechno bude lámat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, je brexit takzvaný, vystoupení Velké Británie z Evropské unie, skutečně zažehnán, nebo to uvidíme až toho 23. března?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Přesně tak, to nevíme, protože teď se pozorně sleduje, kteří politici se v Británii staví na stranu odchodu, kteří naopak by chtěli v Evropské unii setrvat. Tam hrají roli vnitřní vztahy, vztahy s Irskem, se Skotskem. To znamená, těch faktorů, které mohou ovlivnit to rozhodnutí voličů, je mnoho a také je důležité si uvědomit, že ty čtyři měsíce, které zbývají, mohou přinést události, které, to jejich rozhodnutí významně ovlivní. To znamená, dnes to neumíme říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle předsedy britské protievropské strany UKIP ta dohoda z Bruselu mezi Evropskou unií a Británií nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná a proti Cameronovi doma jsou přinejmenším čtyři ministři.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Čtyři ministři a vlivný starosta Londýna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
To znamená, doopravdy uvidíme. Dnes, dnes by to bylo takové věštění z křišťálové koule, nicméně bez té dohody by vyhlídky na setrvání Británie zřejmě doopravdy nebyly velké. S tou dohodou má čím britský premiér argumentovat, no a když se tak o tom bavíme, tak já bych připomněl jeden, jeden z důvodů, který bychom asi měli chtít, aby Británie v Evropské unii zůstala. Zmínil to v rozhovoru nedávno jednom Alexander Vondra a ten říkal, že by se nerad učil nějakou jinou řeč kromě angličtiny, kterou dneska všichni používáme a odchodem Británie, tak najednou bychom se museli začít učit všichni zřejmě německy a francouzsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane Ivane, od pana Zdeňka. "Proč Německo nedokáže posoudit kritické myšlení V4 a zaměňuje je za odmítání řešení. Tento fenomén se projevuje nejen vůči Východu, ale i uvnitř spolkové země, kde je premiér Bavorska považován za vnitřního nepřítele vzhledem k požadavku, aby Ústavní soud prošetřil nezajištění hranic spolkové země spolkovou vládou?"

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Určitě by se našlo hodně takových přístupů, řekl bych, politických, politologických, ale já si myslím, že jedním velkým problémem je samotná vnitřní německá politika, kdy bojuje o své přežití Angela Merkelová. Ona je zvyklá, že měla velké slovo, velký vliv, najednou prostě ta její pozice je otřesena, no a všechno, co dnes sledujeme, do značné míry se odvíjí od, řekl bych, jejích osobních možností, ambicí a tak dále. Uvidíme, jak ona bude reagovat, protože, jak říkám, těch vysvětlení je mnoho a ten hlavní, ten hlavní problém spočívá v tom, že všechno závisí, nebo všechno je koncentrováno na jednu vlivnou političku, která má mnoho klíčů ve svých rukou a uvidíme, jak, jak ona se bude rozhodovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukrajinská vláda, kterou k rezignaci vyzval prezident Petr Porošenko, ustála hlasování o nedůvěře. Ty průzkumy veřejného mínění jsou nicméně alarmující. Vládě věří necelých 9 % dotázaných a něco přes 12 % veřejnosti věří, že prezident s premiérem opravdu chtějí vymýtit korupci. Jaký je váš pohled na to současné dění, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Ano, jsou to, jsou to strašně smutná čísla. My o Ukrajině jsme už dlouho nemluvili a já mám pocit, že ten důvod, proč média vlastně trochu mlčí, je ten, že nechtějí moc kritizovat, protože všichni Ukrajincům, nebo mnozí nebo většina držela palce, aby jim alespoň ten druhý, druhý pokus o nějakou revoluci demokratickou vyšel, no, ale z jedné strany my ... chceme kritizovat, z druhé strany není co chválit a nemají co chválit ani samotní Ukrajinci a to právě vyplývá z těch dramaticky nepříznivých procent ve výzkumech veřejného mínění, protože pokud 82 % lidí neschvaluje práci vlády, tak to je doopravdy situace, kdy logicky zvenku by se zdálo, že to je vhodná chvíle pro předčasné volby, ve kterých by znovu občané rozdali karty a zvolili si někoho, kdo by tu, kdo by tu zemi řídil lépe, nicméně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tam, vidíte tam vy někoho, kdo by byl lepší? Nabízí se nějaká alternativa? Třeba, nevím, strana expremiérky Julije Tymošenkové?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Těch možností samozřejmě, jak tu politiku přeskládat, je víc, ale hlavní důvod je a ten se ukázal vlastně ... hlavní problém je, a ten se ukázal právě na této vládní krizi, kdy všichni deklarovali, že jsou proti té vládě a tak dále a ve chvíli, kdy došlo na hlasování, tak se ukázalo, že ze zákulisí, zpovzdálí je řídí mocní oligarchové, kteří podle některých hlasů nabídli poslancům významné částky za to, že odejdou z hlasovací síně, nedají hlas, takže vlastně všichni potom kritizovali to hlasování jako, jako divadlo, jako frašku, no a to podstatné je, že výsledkem té vzpoury proti oligarchům a korupci je nakonec, jak se dnes zdá, ještě větší moc oligarchů a ještě větší korupce. To znamená ....

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se to nedaří?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, tak Ukrajina se dostala do objektivních problémů. Není to jenom otázka lídrů a otázka politického vedení, politického stylu. Ukrajina ztratila ruský trh a neotevřel se jí Evropský. To znamená, celá odvětví jsou v krizi, země je na pokraji bankrotu a ta závislost na západních věřitelích, kteří požadují drsné reformy, které pro politiky jsou problém, je daleko větší, než byla před převratem závislost na Rusku. To znamená, Ukrajina je v objektivně špatné situaci a z toho najít nějaké východisko, to bychom mohli dávat jim hraběcí rady, ale, ale moc, moc na výběr teda nemají a je to teda především smutek, když se člověk na tu situaci dívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže předčasné volby by byly žádným řešením?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Předčasné volby by byly politickým řešením, nicméně, zdá se, že si je nepřejí zahraniční sponzoři, to znamená, především Mezinárodní měnový fond, Spojené státy, Evropská unie, z toho důvodu, že trvají na tom, aby ta vláda zaváděla nějaké reformy a je předpoklad, že ta nová vláda by k tomu měla ještě menší chuť, protože ty reformy jsou spojené s velmi drsnými sociálními opatřeními a to se samozřejmě těm Ukrajincům, kteří už teď jsou na tom špatně, nemůže líbit. To znamená, na předčasných volbách nemají zájem sponzoři. Samozřejmě zájem by měli občané, ale ti, ti o tom, co se bude dít na Ukrajině, prakticky nerozhodují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou pozornost věnuje Evropská unie vlastně té situaci na Ukrajině?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, Evropská unie má jiné priority, to znamená, Ukrajinci sami vnímají, že jsou, že se octli na okraji zájmu, že vlastně Evropu v jistém smyslu zklamali, Evropa předpokládala, že ten vývoj půjde jiným směrem. To se nestalo. To znamená, řekl bych, že Evropská unie teď si řeší vlastní problémy a sleduje Ukrajinu pouze takovým periferním zrakem a nic, nic zřejmě si od ní neslibuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem před půl druhým rokem Jean-Claude Juncker, šéf Evropské komise slíbil, že v budoucnosti bude Unie rozlišovat mezi důležitým a nedůležitým tématem nebo agendou. Jak vám v tomto kontextu přijde vlastně to, jakou pozornost věnuje Brusel, ať už Ukrajině, a ostatně vracím se zpět i k tomu jednání s Velkou Británií. Bylo to od Davida Camerona, řeknu to teď, správný timing, dobré načasování, když máme už několik let třeba válku v Sýrii a Evropská unie se zabývá sociálním systémem mimo jiné tedy ve Velké Británii a dávkami?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, když zmíníte Jeana-Claude Junckera, tak mě skoro přijde zbytečné komentovat cokoli, co řekne, protože mám pocit, že to dnešní vedení Evropské unie, ti lidé, kteří rozhodují, jsou, jsou tak málo důležití, tak málo kompetentní, že, že je skoro jedno, co říkají. Já mám pocit spíš, že Evropská unie jedná až pod tlakem událostí, které se stanou, že nemá žádnou nějakou vizi, ti lidé nemají žádnou nějakou jinou představu, než, než jak přežít politicky. Vesměs jsou to lidé druhé, třetí garnitury, kteří dostali v Bruselu nějakou trafiku a tam, tam vlastně tu svoji kariéru dožívají, ale nejsou to lidé nějakého bystrého myšlení a lidé, kteří by inspirovali nějakým vůdcovstvím, lídrovstvím. To znamená, jak říkám, skoro bych ho ani nezmiňoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já zmíním teď, co píše pan posluchač Jiří, cituji: "Rozpad Evropské unie nebude žádná katastrofa, jen bolestný, ale nutný krok k zachování našeho demokratického a stále ještě částečně svébytného systému. Jediné, co potřebujeme a co funguje, je volný obchod mezi zeměmi Evropy. Nahraďme smlouvu o přistoupení k Evropské unii smlouvou o volném obchodu, kterou některé země Evropy s Unií mají. Co si o tom myslíte?"

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já si myslím, že to je docela dobrý postřeh. Všichni vidí, že, že vlastně pokud ti politici dnes v Evropské unii, v jejich centru asistují agonii projektu, který jim přerostl přes hlavu, tak tehdy v takové situaci je nutný nějaký restart a je potřeba prostě věci znovu přeskládat, no a někdy se říká, že politika osciluje mezi pravicí a levicí, ale daleko podstatnější je, že osciluje mezi centralizací a decentralizací. To znamená, jsou období, kdy se všichni dávají dohromady a cítí potřebu najít sílu v tom, že, že budou spolu, že vymyslí společná pravidla a tak dál. V jedné chvíli ta centralizace prostě začne hubit tu myšlenku, kvůli které, kvůli které vznikala a naopak dojde k takovým odstředivým tendencím, všichni potřebují uvažovat i trochu sami za sebe, získat nějakou svobodu, nějaký pohyb, nějaký prostor, aby v daném, v dané zemi, v daném regionu věci vyřešili nějak přirozeněji, než, než jak se řeší zdálky a shora a tak dál. To znamená, ve chvíli, když ta centralizace vede k tomu, že se přestane vládnout, ale spíše slouží k ovládání, no, tak tehdy prostě je potřeba to rozložit a uspořádat jinak a vrátit se opět od toho ovládání lidí k tomu, že lidé začnou vládnout. Proto se říká o deficitu demokracie. To je vlastně deficit možnosti lidí podílet se na, na svých osudech, na tom, jak věci, jak věci budou. Já mám pocit, že teď jsme v tom období, kdy nám spíše může pomoc decentralizace než, než ta centralizace, která už strašně otravuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umí, Ivane euroskeptici vysvětlil, vyargumentovat lidem, co je přesně, nebo co by je tedy po vystoupení z Evropské unie čekalo a jakou cenu za to zaplatí?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
To samozřejmě se snaží ..., každá strana z jedné strany straší těmi negativy a snaží se zase svůj argument podpořit nějakými pozitivními sliby a tak dál, ale nakonec, nakonec ta situace, která nastane, je vždy jiná, než jaká se dala předpokládat předem, protože vzniknou, vzniknou nové věci, které nikdo nepředjímal, to znamená, úplně přesně říct, co bude, to, to schopen nikdo není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Virus zika, který děsí zejména Brazílii, se za posledních pár týdnů rozšířil do čtyř desítek zemí. Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli viru celosvětový stav nouze. Dosud neexistuje účinný lék ani vakcína, přitom je vlastně virus známý, kolik? Půl století? Ještě víc? Jak vy se díváte na celou t situaci?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak úvodem řeknu, že tím, že nejsem lékař, tak samozřejmě ten můj pohled je asi z toho lékařského hlediska málo významný, ale zajímá mě to jako, jako událost, která hýbe médii a v tom směru si samozřejmě člověk všimne podobnost mezi tímto virem a různými epidemiemi a jinými viry, které, o kterých se psalo a mluvilo v minulosti. Jako, jako vždy se vlastně hodně hovoří a málo se ví. Víme, že prostě ta nemoc, ta mikrocefálie, postižení mozku u novorozenců, může být způsobena komárem, který přenáší ten virus zika, ale ten komár se nebývale rozmnožil podle některých teorií poté, co byly v té oblasti nasazeni komáři geneticky modifikovaní, kteří měli ty původní vyhubit. Nicméně to někteří označují spíše za konspirační teorii, říkají, že ... a brání teda ty farmy na genetické komáry jako cosi pokrokového a říkají, že asi už problémem může být vakcína, která se v tom konkrétním období začala, začala povinně aplikovat, TDAP, proti tetanu, záškrtu, černému kašli. To zase vakcinologové říkají, že je, že je naprostý nesmysl, že i když teda nebyla úplně prověřena, takže škodit nemohla, no a teď se nejnověji hovoří o pesticidu, který se přidával do pitné vody v roce 2014, teď právě v minulých dnech místní vláda v Brazílii, v té oblasti, kde se tak dělo, ho zakázala kvůli předběžné opatrnosti. To znamená, máme několik možností, několik hypotéz a u všech prostě současně nám vědci říkají, že je to prostě šíření jakési paniky, že to asi říkají lidé, kteří problému nic nevědí a tak dál a my si můžeme teď vlastně vybrat, a pokaždé si vybíráme mezi tím, zda věřit lidem, kteří dělají takovou tu investigativní novinářskou práci, anebo zda věřit vědcům, kteří ovšem samozřejmě neradi přiznávají jakoukoli chybu, jakékoli pochybení a tak dále. To znamená, my máme problém, víme, že se rodí prostě děti s nemocí, vypadá to hrozně a vlastně v tom našem přístupu je rozhodující se rozhodnout nakonec, komu budeme věřit. A to mně přijde jako docela hrozivé, že, v době, kdy by měla být informovanost prostě na vysoké úrovni, kdy máme technologické prostředky, jak tu informaci šířit, lepší, než kdykoli v lidské historii, tak jsme vlastně odkázáni na to, komu se rozhodneme věřit. To je prostě absurdní situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch konspiračních teorií mimochodem je opravdu hodně. Dokonce jsem četla teorii bývalého hlavního ruského hygienika, podle kterého by Spojené státy mohly vést biologickou válku proti Rusku prostřednictvím ziky šířené v oblasti Černého moře, takto bych mohla pokračovat ....

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Určitě, určitě. To je právě to, co říkám. My vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lepší by bylo najít tu vakcínu.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, naučit se, naučit se ..., no, najít vakcínu, možná, možná je to otázka teda vakcíny, ale když si vzpomeneme, jak se v minulosti hledaly vakcíny, pak se vyvinuly a pak se hromadně vyhazovaly, protože se nakonec ukazovalo, že jsou nepotřebné a že byly vyrobeny jenom kvůli tomu, aby měla nějaká farmaceutická firma dobrou zakázku, tak se klidně může stát, že se některé ty chyby z minulosti zopakují. Ono ve chvíli, když potom pomine ta, ta krize, tak se vlastně celá pozornost naše přesune jinam a tak vlastně ty staré příběhy nemají konec, nemají zakončení, nemají pointu, no a díky tomu se prostě potom totéž může zopakovat znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou pointu má, Ivane, příběh dlouhý Lecha Walesy? A teď vlastně dalšího dílu nařčení, ne, že spolupracoval, byl agentem polské tajné policie. Ono totiž domě někdejšího polského komunistického ministra vnitra se našly dvě složky, které podle expertů dokazují tu spolupráci zakladatele hnutí Solidarita s tajnou policií.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Každý, každý režim, ten náš i ty minulé, na kterémkoli místě na světě má potřebu vyprávět oslavné příběhy, adorovat národní hrdiny. Lech Walesa se stal symbolem změny, člověkem, který dostal Nobelovu cenu a tak dál a byl vylíčen jako, jako národní hrdina, no a pochopitelně Lech Walesa, kromě toho, že je tím symbolem, tak je také obyčejný člověk, který má prostě spoustu silných vlastností, ten jeho příběh je dramatický, strhující ale je to příběh nejen o vzestupech, ale také o pádech a nejen o vůdcovství a statečnosti, ale také o určité ješitnosti, malichernosti. Lech Walesa prostě je člověk z masa a kostí, který prošel tím divokým obdobím dějin jako všichni ostatní a ten jeho příběh není prostě černobílý. Určitě se dostal do kontaktu s lidmi, kteří ho sledovali, určitě se snažil jim přejít přes rozum, mluvit s nima musel, protože to jinak nejde, když vás prostě zavolají na nějaký výslech, tak těžko jim řeknete: "Já se s váma nebudu bavit." Ale určit se snažil z toho nějak vybruslit, určitě jsou situace, kdy řekl něco, čeho potom litoval. Naopak mnohokrát určitě řekl něco, o čem stejně věděl, že to vědí a tak dál. To znamená, jakmile člověk s tou mocí vstoupí do nějakého kontaktu, tak nikdy neuvažuje o tom, jak to bude interpretováno za 30, za 40 let. Co si pak lidi pomyslí a jak budou pracovat s nějakou složkou, kterou na něj napsali jeho nepřátelé a tak dále. To se dostaneme do takového bludného kruhu. Co chci říct, je, že, že Lech Walesa prostě není ani světec, není to ani padouch, je to prostě člověk, který dělal chyby, ale také se o něco pozitivního zasloužil a ta historie v jeho případě se nedá jen tak lehce uzavřít. Ona navíc stále žije, to teda ..., on ten svůj příběh stále ještě píše, stále ještě není uzavřen. Ta novodobá historie se prostě nedá uzavřít. Ta je prostě živá. Lech Walesa by ještě zatím neměl vůbec být v učebnicích dějepisu, protože ještě nevíme, co všechno ještě od něj, od něj můžeme čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On sám tvrdí k tomu novému obvinění, že agentem nebyl, pouze udělal chybu, o které nesmí mluvit, protože prý dal slovo, že to neodhalí, protože jakási řídící osoba v této záležitosti stále žije. Mimochodem je pro vás nějak zajímavé, proč se tyto složky objevily právě není? Spekuluje se hodně, jestli by to mohlo mít nějakou souvislost třeba s kritikou Walesy, strany Právo a Spravedlnost, která je u moci a s Jaroslawem Kaczynským? Oba pánové se příliš nemusí, mírně řečeno.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, to je pravda. Taky mě to napadlo, že by taková souvislost mohla být, ale také se říká, že poté, co zemřel ten poslední ministr vnitra, který ty složky měl doma, což je taky teda kuriózní, že někdo si nechává doma archiv věcí, se kterými může potom v budoucnu nějak pracovat, no, tak že se ty materiály jeho manželka pokusila za úplatu nabídnout, prodat, no a tehdy prostě ta bezpečnost přišla a ty materiály zabavila. To znamená, to může být i časová shoda. Ale je pravda, že i někteří ti původní přátelé, anebo řekl bych takoví odbojníci z takového toho politického undergroundu, kteří prostě byli vedle sebe, tak se potom znepřátelili a je zvláštní, že vlastně to jejich nepřátelství přetrvá dlouhé roky a potom se i vlastně zpětně promítá do politiky, tak nic bych za to nedal, kdyby to bylo tak, jak říkáte a byla by to nějaká pomsta dnešních mocných bývalým mocným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lech Walesa totiž právě chtěl, nebo ještě chce iniciovat referendum o nezákonnosti postupu pravicové vlády v mnoha otázkách. Necháme se překvapit, jak to dopadne.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Ano, svět je ve všem otevřený a těch 30 minut, jak říkal Jan Kovařík, bylo trestuhodně málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, dívám se na hodiny. Neúprosně ukrajují z dnešního "Jak to vidí". Já vám děkuji, Ivane Hoffmane, za vaše dnešní postřehy, názory a budu se těšit, pokud se nepletu přesně za týden opět na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Také se těším, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Zítra se, milí posluchači, můžete těšit na názory Břetislava Turečka, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.