Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 2. prosince

3. prosinec 2013

S komentátorem Ivanem Hoffmanem jsme probírali povolební situaci u nás. Hovořili jsme o lustračním zákoně a tunelu Blanka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlas. Přeji do Zlína hezký dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také zdravím. Srdečně přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Námluvy ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL přecházejí do finální fáze. Dnešní schůzka je označována za klíčovou. Lidovci mají nicméně výhrady. Žádají na příklad jasnou dohodu projednání všech otázek. Jak vy to vidíte, budoucnost?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, že dráždí hada bosou nohou, bych řekl. Je to zvláštní situace doopravdy. Z jedné strany už slyšíme o tom, kdy bude rozpočet, do kdy se sestaví vláda, všechna prohlášení jsou taková optimistická, říkají: Na 99 % jsme se dohodli. A tak dál. Ale je zde stále ta otázka, jestli doopravdy ta koalice bude v tom složení, jak se o ní stále hovoří, protože najednou se dovídáme, že lidovcům se to zacházejí, které s nimi, teda to jak s nimi zacházejí ANO a ČSSD, příliš nelíbí, mají pocit, že množství, počet ministrů, které jim nabízejí je nedůstojný návrh, říkají, že je to tak 50:50 jestli v té vládě vůbec budou. Že mnoho věcí se nemůže odložit, ale musí se domluvit už teď. Protože jinak v budoucnu by se to celé rozpadlo. A když se člověk potom podívá, jak to komentují jejich perspektivní nebo budoucí političtí partneři, včera například, když se člověk díval na pana Stropnického, jak o tom hovoří s takovou lehkou ironií a tak jako lehce otráven, jako co furt chtějí, tak si člověk uvědomí, že doopravdy ta dnešní schůzka bude klíčová. Protože ta vyjednávací pozice předsedy Bělobrádka vůbec není snadná. On licituje o co nejlepší podmínky pro lidovce v té nové koalici, ale současně i za ní neustále alternativa. V pozadí je Tomio Okamura a jeho hnutí Úsvit přímé demokracie, který je ochoten klidně bez velkých nároků tu vládu podpořit a nečiní si žádné nějaké velké, ani personální požadavky, ani v té vládě nemusí být. Stále opakuje jedno, když podpoříte náš program, posílení prvků přímé demokracie, tak máte naši podporu. To znamená, říkám lidovci doopravdy to vyjednávání nemají snadné a velmi lehce se může stát, že se sami z té vlády vyšachují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik vůbec stojí o tu spolupráci s lidovci hnutí ANO a sociální demokraté?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Pokud jde o hnutí ANO, řekl bych, že skoro vůbec. Pokud jde o sociální demokracii, tak tam bych řekl, že hodně. Musíme si stále uvědomit, že po těchto volbách se strašně znepřehlednila ta situace v politice tak, jak jsme na ní dlouhá léta byli zvyklí. Ze zavedených stran, těch doopravdy prostě, které zde známe a víme prostě, jak fungují a oni vědí, jak fungují, vlastně zůstala pro tu koalici jenom jedna, to jsou sociální demokraté a jim by určitě bylo příjemné, kdyby měli ještě partnera, někoho rovněž prostě s historií, zavedeného, a to jsou lidovci. Oni, jakkoliv lidem v publiku, posluchačům, divákům připadají nevyzpytatelní, člověk jako kdyby nikdy nevěděl, co od nich může čekat, tak je potřeba říct, že v zákulisí takoví nejsu. V zákulisí se přesně ví, jak se budou chovat protože je to tradiční strana, která v té politice vždycky byla a tak dál. Je to snazší partner pro podobně zavedenou sociální demokracii. Takže pokud by to bylo jenom na sociálních demokratech, tak si určitě vyberou spíše Bělobrádka než Tomia Okamuru, protože jinak, když v té trojkoalici budoucí bude další hnutí, které nově přišlo do politiky, tak z toho bude prostě pro ty zavedené politiky obrovská divočina. Oni nebudou vědět, co můžou čekat, co se bude dít a těch změn, které prostě sice občané žádají, ale politici o ně až tak moc nestojí, najednou může být příliš mnoho a nikdo neví, kam se to celé posune. Navíc přijmou Tomiho Okamuru znamená, pustit do politiky občany, to znamená posílit ty prvky přímé demokracie a najednou být konfrontován s tím, že politici si něco vymyslí, ale lidi něco úplně jiného chtějí, a to se musí nějakým způsobem sladit a to vůbec není jednoduché a jak říkám, politici o to příliš nestojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stanou se, Ivane, podle vás lustrace kámenem úrazu potenciální trojkoalice sociální demokraté, ANO a lidovci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je jeden z těch momentů, kde KDU-ČSL trvá na tom, že lustrační zákon má dál platit a tím pádem se dostávají do řekl bych menšiny. Ti ostatní, těm na tom až tak moc nezáleží. To má samozřejmě svoje kořeny, svoji historii, ale momentálně ta situace stojí tak, že v čele druhé nejsilnější parlamentní strany je člověk, který, jak se zdá, má problém dosáhnout na čisté lustrační osvědčení, teda negativní a pokud bude někdo trvat na té interpretaci, že bez tohoto papíru ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například prezident Zeman.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... prezident Zeman, přesně tak, nemůže být ministrem, ale všichni ostatní můžou soudit, že má tak silný politický mandát vzešlý z voleb, do kterých šel s tím, že všichni věděli, že má tento problém a jak se ukázalo, velkému množství lidí to vůbec nevadí, nepovažují to za podstatné už dnes, tak samozřejmě jsou jenom dvě možnosti. Buďto mu musí říct, že milý Andreji Babiši, vy jste politikem druhé kategorie, který ve vládě nemá co pohledávat, na to zapomeňte. A druhá možnost je, že musí buďto ten zákon buďto zrušit anebo ignorovat. A obojí je problém samozřejmě. A já mám pocit, že teď vlastně doplácíme na to, že se ta debata o smyslu a potřebnosti lustračního zákona nevedla v minulosti a on už dávno měl prostě skončit, jeho platnost měla dávno vypršet, ale politikům se z ideologických důvodů, některým teda hodně hodilo neustále tu jeho platnost prodlužovat a tvrdit, že ještě stále je nutný a potřebný a teď ho teda mají a nevědí teda, co s ním udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zrušit lustrace z principu jako přežitek, jako řekněme relikt z porevoluční doby, nebo kvůli jedné jediné osobě?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak rušit nějaký zákon kvůli jednomu politikovi, to je od pohledu nevkusné, to každý si to uvědomuje a takhle se to vlastně ani nedá zdůvodnit. Jiná věc je, jak se na ten lustrační zákon dívat. Jeho smysl, důvod, proč byl zaveden, byl ten, že po převratu v roce 89 existovala obava, že by lidé, kteří figurují v těch záznamech, mohli být vydíratelní, to znamená, že někdo by je mohl vydírat tím, že to o nich ví a aby se prostě předešlo selhání státní správy právě kvůli tomu, tady byl přijat zákon, že tito lidé se o funkce státní správy nemůžou ucházet. Jenomže dnes prostě jsme o 20 let, dál. To, že někdo je v těch záznamech už dávno, není nic, čím by mohl být vydírán, protože většina lidí, kteří byli označeni za agenty, vyhrála ty procesy, nakonec celá ta historie už je dnes doopravdy hodně dávno, hodně pryč. To znamená, že tento argument neplatí a spíš se postupně staly ty lustrace v očích lidí jakýmsi nástrojem spravedlnosti. Jenomže já, protože si to pamatuju od samého začátku a znám vlastně hodně těch lidí, kteří byli nařčeni z toho, že byli agenty Státní bezpečnosti, mnoha lidem a řeknu slušným lidem to zničilo život, tak já jsem nikdy tento zákon příliš nepovažoval za šťastný, protože v těch seznamech bývalé státní bezpečnosti, to je potřeba si uvědomit, jsou oběti všeho druhu. Na ten seznam se dostal člověk, na kterého tajná policie něco věděla, pak ho vydírala a vesměs to byli lidé, kteří nenašli kuráž říct těm estébákům prostě kde jsou dveře a říct, že se s nima nemaj o čem bavit. Ti lidé prostě měli strach, také z té instituce šla hrůza a snažili se to prostě nějak okecat, prostě něco jim říct, ale tak, aby nikomu neublížili, ale vesměs teda to byli lidé, kterým chyběla kuráž. Bylo mezi nimi jenom velmi málo lidí, kteří byli opravdu záludní, vnitřně zlí, chtěli ublížit někomu druhému ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to byla menšina?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To byla menšina, to byla menšina vesměs teda mezi těmi agenty byli lidé, kteří měli prostě z té instituce strach a já se jim ani vůbec nedivím, protože pár takových výslechů jsem na té StB zažil, a on to doopravdy nebylo nic příjemného. Jiná věc je, jestli prostě lidé, kteří mají s tím režimem špatné zkušenosti a doplatili na něj a ten režim jim ublížil, tak u těch ještě chápu, že doopravdy jsou pro řekl bych takový ostrý a drsný přístup k lidem, kteří tu kuráž tenkrát neměli, ale většina těch lidí, kteří hájí dnes lustrační zákon, ale i většina těch lidí, kteří ho prosazovali, to byli lidé, kteří spíš měli špatné svědomí, že za toho minulého režimu byli zbabělí a byli to takoví dodateční bojovníci proti režimu, tehdy, když už ten režim padl. Protože z toho období, kdy byl v plné síle, si teda kolem sebe moc těch kurážných lidí nepamatuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už tedy ten lustrační zákon nepotřebujeme, znamená to, že jsme se vyrovnali s minulostí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
S tou minulostí je potřeba se vyrovnat úplně jinak. To právě není možné tím, že se bude na někoho ukazovat prstem, ale to je možné jedině tak, že se člověk zamyslí sám nad sebou a, o ale samozřejmě k tomu je strašně malá ochota a těch lidí, kteří by prostě museli zpytovat svědomí a říct, byli jsme zbabělí a už nebudeme, jo prostě tak takových moc nenajdete. A navíc já, když se na to dívám zpětně, tak mám pocit, že lidé, kteří tenkrát byli zbabělí, jsou dnes zase, ale jiným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak také říká mimo jiné ústavní expert Jan Kysela, více než lustrace nás ohrožují kmotři v dnešní době.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě. Dnes prostě ten stav společnosti, jaký je, o ten se postarali lidé s čistým lustračním osvědčením, to je potřeba si uvědomit, jo. To jsou lidé, kteří jakoby oficiálně z minula žádný šrám, žádného kostlivce ve skříni nemají a přesto prostě to pokazili, co se dalo, na co sáhli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostavbu tunelu Blanka může rozhodčí soud zastavit až na tři roky. Jak uvedl včera jeho předseda. 6 měsíců až 3 roky, tak dlouho totiž obvykle trvají miliardové spory u rozhodčího soudu, který bude rozhodovat o platnosti smluv na provedení tunelového komplexu. Lze se v tom ještě, Ivane, vůbec vyznat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To jsou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohla mít i, promiňte, monstrózní stavba třeba méně ostudný průběh i konec?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, první věc je, že samozřejmě takový tunel Blanka bude pro automobilisty v Praze s velkou pravděpodobností velice užitečný a zjednoduší jim život. To by bylo spousta staveb v historii v mnoha městech užitečných, ale mnoho z nich nevzniklo, protože jednoduše politici museli zkonstatovat, že si takový luxus nemohou dovolit. Praha si dovolila luxus vybudovat největší tunelový komplex v Evropě za peníze, které nejsou a určitě to teda nakonec pomůže, ale celé to rozhodnutí od začátku je velmi sporné. A protože si byli zřejmě vědomi toho, že ta situace jim jako nepřeje a že to levný nebude, tak hovořil Pavel Bém od začátku o 21 miliardách a až dodatečně nám říká, že měl tenkrát na mysli pouze díru v zemi, kterou ještě potom je potřeba různě upravit a něco k tomu tunelu ještě přidat, samozřejmě za peníze, aby se v něm dalo doopravdy jezdit. To znamená, hovořilo se o tunelu Blanka, ale každý si pod tím představoval něco jiné. Veřejnost si představovala, že do 21 miliard se to prostě vejde celé kompletně, teď se ukazuje, že to může být 38 miliard a pro mě nejzajímavější je, že stejný Pavel Bém dneska říká, vždyť to vlastně není žádný nějaký dramatický rozdíl. Prostě tak. Já když se na to dívám, tak se mi otevírá kudla v kapse, protože tohle to doopravdy není seriózní hospodaření, politici doopravdy rozhodují podle hesla: Z cizího krev neteče. Oni to neplatí, je to z veřejných peněz, oni se dohodnou, že něco by se hodilo, že by bylo užitečné a pak se rozjede proces, ve kterém se ukáže, že, když se člověk podívá na to, jak funguje české stavebnictví a protože je všechno drahé, tak dnes už se dočteme, že všechno je dáno tím, že těch několik málo největších stavebních firem se předem mezi sebou jak to v správných kartelech bývá, domluví, co kdo postaví, ti ostatní dva potom dají do výběrového řízení, tak vysoké nabídky, že nejlevnější je ta předražená od toho, který byl vytipován mezi nima předem a takhle se tady hospodaří. Ti politici, dokud s tímto nic neudělají, tak všechny stavby samozřejmě budou předražené a budou se přijímat špatné smlouvy, které nejsou výhodné pro investora, pro nás, pro občany, pro stát, ale které jsou výhodné pro ty stavebníky a bude tam vždy spousta doložek na základě kterých se potom zaplatí ještě víc, než nakolik, než jaká byla ta vysoutěžená částka. To znamená, budou tam vždycky vícepráce a tak dál. No a samozřejmě, když člověk poslouchá ty politiky, tak oni jsou schopni vysvětlit úplně cokoliv. Na všechno mají vysvětlení, pro všechno mají nějakou polehčující okolnost a tak dál, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale, promiňte ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ale já jim nevěřím ani slovo prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... zodpovědnost nechce převzít nikdo. Ostatně ani tu vinu za prodražení i oddálení otevření Blanky nikdo necítí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. Oni jsou neuvěřitelní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Imunní.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Imunní, bez odpovědnosti, bez odpovědnosti politické, bez odpovědnosti hmotné, trestní, oni vlastně neručí za nic. Já si doopravdy myslím, že to podstatné je, podívat se znovu na způsob, jakým se u nás ty zakázky zadávají, kdo je zadává, jak je za ně odpovědný, protože bez toho se nic nezmění. Ono tady nejde jenom o tu Blanku, to je prostě klasický český "tunel", ale já když se na to dívám, tak si uvědomuju, tunelářům jako každému s jídlem roste chuť, Blankou nic nekončí, pokud tady prostě se něco zásadního nevyřeší, tak příště se dočkáme téhož v bleděmodrém, to znamená, zatímco všichni říkají, ten tunel by se hlavně měl dostavět, tak já říkám možná by pro nás do budoucna bylo výhodnější, kdyby tady zkrachovala nějaká doopravdy velké stavební firma a rozrušil by se prostě ten zavedený systém, který nás stojí obrovské peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude vůbec návratnost těch miliardových investic?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ta návratnost nikdy nemůže být. To, jak se řeší dopravní infrastruktura a vůbec doprava ve městě, v různých metropolích, na to jsou různé pohledy. Kdyby prostě se Praha dala cestou zlepšení, zkvalitnění, zlevnění hromadné dopravy, tak by možná v ní nebylo tolik aut a nebylo by nutné ji podkopávat komplikovanými tunely. Ale to je věc prostě zvážení různých alternativ. Já myslím si, že u nás zásadně vybírá alternativa, na které někdo nejlépe vydělá. A a ne ta, která je nejlepší pro občany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o financích, tak Česko nedostane žádné peníze jako odškodné. Hovořím teď už o kauze Mostecké uhelné. Je to rozhodnutí švýcarského soudu. Přesné vyčíslení vzniklé škody by si totiž podle švýcarské strany vyžádalo nepřiměřené úsilí a Česko může tuto škodu, která vznikla, prokázat maximálně občansko-právní cestou. Dalo se to čekat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi se to nečekalo, protože ví se přesně, že na tom, na těch švýcarských kontech uvízlo 13 a 3 miliardy korun. Ta částka prostě těch peněz, které se tam praly, ta se ví. To znamená, že tohle to není konečné rozhodnutí, zase se ještě všichni budou odvolávat a tak dál. Jisté je, že k nějaké částce se možná může Česká republika dopracovat v nějakém jiném typu soudního sporu, ale podstatné na tom je, že tak dlouho se česká strana tvářila, že to není problém, že o tom neví a že by to měl řešit jednou ministerstvo financí, jednou někdo jiný, až nakonec prostě Švýcarům došla trpělivost a zřejmě si řekli, tak asi prostě jim ty miliardy nechybí. A já mám pocit, že jim doopravdy nechyběly, protože dokud o věci rozhodovali lidé, kteří přímo nepřímo byli v tom celém namočeni a byl to jejich problém, tak raději dělali mrtvé brouky a teď když už prostě ta situace je nepřehlédnutelná, když už se o tom hodně napsalo, kdy už se o tom hodně ví, tak už jenom hledají alibi a svalují jeden na druhého vinu, ale to byl, to byly takové peníze, které se pohybovaly prostě kolem tohoto byznysu a tak silné politické tlaky a tolik chytrých a šikovných lobbistů, kteří zpracovávali média, že ani není divu, že prostě se dneska nikomu nechce toto celé otevírat. Já si pamatuji jednoho kamaráda novináře, který se potom stal lobbistou těhle uhlobaronů a pamatuji si, jak to tam vypadalo v té jeho kanceláři, kde, když měl nějaký bankéř z toho jeho okruhu známých narozeniny, tak jak mu posílali 5 litrovou Becherovku po nějakém kurýrovi, to byl svět mocných, bohatých, vlivných lidí, kteří si mysleli, že jim patří svět. A teď samozřejmě nikomu z nich se za to nechce pykat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem aktéři, či zainteresovaní na této kauze Mostecké uhelné jsou dnes ještě stále v politice, nebo opět. Zajímá to vůbec někoho?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To se všechno strašně těžko řeší zpětně a protože to by znamenalo otevřít celou tu dobu a se vším všudy a dopátrávat se toho, co, kdo, kdy udělal s neschopností a kdo co udělal ze špatného záměru, co se dalo předem naplánovat a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, Ivane, pardon, že jsme to zakonzervovali?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že to je dneska už téma pro historiky. Já vlastně celý život se snažím spíš uvažovat o tom, co se dá udělat do budoucna než co se dá udělat s minulostí. S tou minulostí bylo potřeba dělat něco tehdy, když byla a lidé, kteří by rádi něco změnili zpětně, tak to je už pozdě bycha honit, jo, ale ta zkušenost z toho, co se stalo, by měl vést k tomu, že se nově nastaví pravidla a poměry tak, aby se ty věci neopakovaly. To je daleko větší vítězství než zjistit, kdo byl lump. To se stačí podívat, kdo byl předseda vlády a už to víme, jo, prostě to na to není prostě potřeba detektivy. Ale, ale to, co bude, to, co se, to co se udělá do budoucna, tak to ovlivnit můžeme, to je v našich silách a na tom je potřeba trvat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slíbila jsem ještě jedno téma. Kritika ankety Český slavík sílí. Důvodem je vyřazení rapera, který si říká Řezník v kategorii Hvězda Internetu. Udělali, Ivane, organizátoři dobře, když odmítli respektovat výsledky internetového hlasování, a to kvůli násilnickým textům tohoto zpěváka? Měli vyhovět hlasování v anketě, kterou sám Český slavík vyhlásil?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem stará škola, to znamená, já bych ho vyřadil taky jo, ale druhá věc je, že on chtěl být vyřazen a udělal všechno pro to, aby byl vyřazen, protože pochopitelně tím získal obrovské PR. To, že se teď někdo prostě na celý problém dívá jako na ohrožení svobody slova, to je jedna z možných interpretací, dá se na to tak dívat, ale ten hlavní problém Českého slavíka je v tom, jak vlastně dnes, když se tak změnil svět, měřit popularitu. Kdysi to bylo jednoduché. Měřilo se to buďto počtem prodaných desek a dneska se těch CD prodává málo a když si ten autor je všechny koupí sám, tak najednou je populární. Někteří lidé jsou populární ne proto, jak zpívají, ale proto, že sedí v různých přiblblých porotách a tam prostě hodnotí všelijaké soutěžící a přitom se různě tváří a smějí a lidem se to líbí a tak potom vlastně ani si neuvědomují, že ten člověk už ani moc nezpívá, ale už jenom dělá show. Anebo potom jsou staromilci a z takové retrosentimentality budou stále dávat hlas lidem, kteří jsou spojeni s jejich mládím a s hezkými okamžiky v životě, kdy něco zažili a přitom z rádia slyšeli od toho interpreta písničky a takhle to vždycky bylo. To opět úplně řekl bych neukáže na to, co je dobré, co je populární. Nakonec pěkné na téhle době je, že doopravdy vzniká velké množství velmi kvalitní hudby, je mnoho výborných muzikantů a je to trochu pracné, je potřeba je na tom Internetu hledat, když člověk nějakého najde, tak to řekne známým, kamarádům a jeden pro druhého můžeme objevovat, že tam se prostě něco dobrého, nového v muzice děje, ale věřit tomu, že nějaká manstreemová anketa je relevantní, tak z toho jsem dávno teda vyrostl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypovídá tato kauza, vy už jste se teď o tom zmínil právě i o sílícím vlivu Internetu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já díky Internetu teď jsem objevil skupinu Passengers, jo, to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, tu neznám.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... prostě neuvěřitelně, no, nikdo je nezná, samozřejmě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď už ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... protože to nikdy v žádném nikdo nebude hrát, jako podle mě nikdo nezná skupinu Vipis, ale já to říkám proto, že, abych řekl něco konkrétního, ale určitě jsou lidé, kteří už zůstanou při tom, co znají a co slyšeli a budou si to stále opakovat, ale já prostě nejsem příznivec těch selektorů, které pouští lidem to, co zná 9 lidí z 10, aby nepřeladili na jinou stanici, kde je něco, co teda náhodou neznají a co když se jim to nebude líbit. Ten alibismus dnešních hudebních redaktorů, který stojí na marketingových studiích, jak se lidi chovají a je to sociologicky podloženo a tak dál, tak to je taková už falešná doba, no, tam to, co na hudbě je krásné, to se prostě nedá měřit a to se nedá nastrkat do selektorů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše komentáře, Ivane Hoffmane, si naladíme opět za týden v Jak to vidí. Těším se na to. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude dění kolem komentovat profesor Richard Hindls. Dobrý den všem přeje Zita Senková, na slyšenou.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.