Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 2. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji vám do Zlína dobrý den, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Podobně i já přeji hezký den ze Zlína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké poselství vydaly volby do Evropského parlamentu? Lze to číst různě. Posílili extrémisté, na straně druhé ale většina lidí volila strany proevropské. Volební účast se dokonce ve srovnání s rokem 2009 zvýšila o 5 %. Jak to vy vidíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak předpokládalo se, že k volbám by mělo přijít nějaká, nějaká třetina občanů. Nakonec nepřišla ani pětina a já, když se dívám na těch 18 %, tak vlastně se ze všeho nejvíc divím tomu, že se vůbec ty volby vyhodnocují, že se hovoří o vítězství, o prohře, jako kdyby prostě lidi přišli volit. Ale já mám pocit, že z těch voleb je jednoznačný vzkaz, že k těm volbám prostě občané nepřišli. A tak vlastně místo komentářů, zda je to občanů chyba, anebo neodpovědnost, anebo, nebo jestli je to ostuda, tak bych očekával od politiků, že vezmou ten vzkaz občanů naprosto vážně, no a že se podle něj nějakým způsobem zařídí. Těch možností je samozřejmě víc. Protože vyměnit voliče je problém. Občany, prostě ti zde jsou a jsou takoví, jací jsou, tak asi by se měl nějakým způsobem v reakci na tu, na tu neúčast změnit volební zákon tak, aby to bylo podobné jako například při obecních referendech, kde, když nepřijde 35 %, tak vlastně ten zákon prostě neprojde, neplatí. Podobně si myslím, že u nás by prostě exemplárně se z toho měla vyvodit taková zkušenost, že ty volby prostě neplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si lze ale vysvětlit, jak jsme volili my u nás v Česku? Jde o druhou nejnižší účast ve volbách do Europarlamentu v celé Evropské unii.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Těch důvodů samozřejmě může být víc. Jedním z nich může být pocit občanů, že Evropská unie nefunguje, může být přesně opačný důvod, že, že mají pocit, že funguje po svém a že nejsou schopni to ovlivnit. Někdy je vysoká volební účast dána tím, že jsou lidé znejištěni, že mají pocit, že jsou ohroženi a tak vlastně houfně k těm volbám jdou a naopak to, že k nim nejdou, může, může znamenat úplně obyčejný nezájem, pocit, že, že vlastně účastnit se něčeho takového nic nepřinese, nic to, nic to lidem nedá. Nedá se určitě říct, že by nízká volební účast byla dána jak, jakýmsi nezájmem politiků nebo médií. Proběhle úplně standardní volební kampaň, ve které skončilo obrovské množství peněz, média se evropským volbám věnovala, viděli jsme debaty kandidátů, všichni měli možnost představit své programy. Dokonce se ani nedá říct, že by chybělo volební téma, protože společnost dlouhodobě je rozdělená na, na eurooptimisty, euroskeptiky, to znamená vlastně bylo možné rozhodovat o, o tom, jaké směřování Evropské unie by naši zástupci měli, měli řekl bych preferovat. To znamená, já bych prostě z toho vyvodil, že podle občanů není podstatné, aby nás někdo v Evropské unii zastupoval. Všechno běží tak, jak má. My tam vlastně zástupce poslat nemusíme, musíme dostát svým závazkům, které máme, ale český občan vlastně se vyjádřil tak, že klidně za něj mohou v Evropském parlamentu rozhodovat Evropané z jiných částí Evropy a bude to stejně v pořádku, jako kdyby tam jsme poslali nějaké naše. To znamená, já bych na nich šetřil, neposlal bych tam nikoho, na místě kandidátů bych řekl: Sorry, nemáme mandát, 18 % to je nic, zůstaneme doma, tady budeme užitečnější a na místě politiků bych řekl: příště, když budete mít zájem, tak přijďte a někoho tam, někoho tam pošleme, ale za těchto okolností je to, je to nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom ale asi 80 % všech nových zákonů a regulací u nás, vlastně vytváří v Evropské unii a ten europarlament má na tom velký vliv. Znamená to, Ivane, že třeba nerozumíme úplně tomu smyslu Evropského parlamentu, nebo nemáme chuť se politikou zabývat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak teď, když odpovím, že Evropský parlament má smysl, a já si myslím, že má, protože já jsem přesvědčený Evropan, tak, tak vlastně bych tím jakoby vysvětlil, vystavil těm, těm nevoličům nějakou, nějakou nálepku z těch, které teda běžně dostávají. To znamená: neodpovědnost, ostuda, chyba. Ale já to beru tak, že to vědí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vidíte ten míč spíš na straně těch politiků, kteří by to měli více vysvětovat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nevím. Oni to, oni to také prostě do značné míry vysvětlili, možná mohli víc, možná mohli lépe, to je možné, ale já předpokládám, že to, co, to, co říkáte o Evropském parlamentu, že to občané v České republice vesměs vědí. Že ten nevolič, který nešel k volbám ví, že tam vzniká 80 % zákonů, že ten Evropský parlament má prostě svůj smysl, že jeho kompetence rostou, že vlastně je to místo, které by mělo být protiváhou Evropské komise, kde se prostě scházejí lidé delegováni národními vládami, to znamená tam, tam vlastně je daleko nepříjmější nás vliv na to, kdo tam bude sedět v Evropské komisi než v parlamentu, kde to můžeme rozhodnout ve volbách. To znamená, já předpokládám, že český volič byl informovaný, všechno věděl, smysl toho Evropského parlamentu zná, nepochybuje o tom, že bude rozhodovat ku jeho prospěchu, jenom má pocit, že tam vůbec nemusí být Češi, že jsou zbyteční, protože ostatní to za ně udělají taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto tedy zůstal doma.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, já vím, že přeháním trochu kvůli kráse. Ale jak to jinak říct? Prostě 18 % to je, to je nejzávažnější vzkaz z těchto voleb, všechno ostatní je podružné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na volební účast se dotazuje také pan Stanislav z Nového Bydžova, který se ptá, jestli si myslíte, že je normální, že normální bylo se těchto neúčastnit. Mě to, cituji dál z e-mailu, z morálního hlediska nesedí, ale pokud se to bere jako normální chování většiny, tak já jsem asi nenormální. Co vy? Jak si vy připadáte, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, možná, že to, těch 18 %, protože to je doopravdy velká menšina, jsou, jsou takoví jak se kdysi říkávalo pozitivní devianti, lidé obdaření mimořádným smyslem odpovědnosti, který napříč tou politickou scéno a napříč celou společností vymizel, ale pokaždé je určité procento lidí, kteří mají řekl bych větší, větší odpovědnost za to, jak se vyvíjí to společné, ten, ten celek. To znamená, já si myslím, že jít k volbám určitě nebyla ostuda. Takhle bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeden důvod nám nabízí posluchač prostřednictvím SMS. Cituji: "Hlavním důvodem, proč občané nevolili, byli špatní kandidáti. Hlasovací lístky vypadaly jako telefonní seznamy potenciálních trafikantů."

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Pokud by se jednou měnil nějak náš přístup, anebo přístup našich politiků ke způsobu voleb v Evropských volbách, tak možná jednou z možností, jak přilákat lidi je, doopravdy více dát prostor jednotlivým osobnostem a, a méně politickým stranám. To by možná trochu změnilo teda ty kandidátky, ale já musím říct, že mezi těmi kandidáty do Evropského parlamentu bylo, byla celá řada lidí, kteří zaprvé teda byli na to jazykově připraveni, měli, byli, byli dobře vybaveni, aby tam něco dokázali a byli to mnohokrát i řekl bych lidsky kvalitní kandidáti. To znamená, nedá se říct, že, že by se z nich vybrat nedalo. Ale určitě by mohli být příště volby do Evropského parlamentu změněny a měla by tam být větší šance volit, volit teda jednotlivé zajímavé osobnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Charles Grant, ředitel Centra pro evropské reformy v Bruselu říká, že Evropská unie je jako kočka s 9 životy. Několik klinických smrtí už přežila. Jaké ponaučení by si, Ivane, podle vás nyní měla vzít i z toho hlasování do Evropského parlamentu a co jí vůbec čeká v tom novém složení?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak Evropský parlament by podle mě měl doopravdy být protiváhou Evropské komise, měl by, měla by tam vzniknout jakási rivalita, přičemž ten Evropský parlament by měl být vždy více na straně evropských občanů, anebo, nebo Evropanů. Pokud jde o Evropskou komisi, tak ta samozřejmě dělá takovou tu, tu globální politiku, respektuje nejrůznější zájmy a mezi nimi jsou zájmy těch nejvlivnějších lobbistů a navíc ještě mezi sebou jednotlivé, jednotlivé země v rámci té Evropské komise soupeří o podíl na, na, na celkovém vlivu, podíl na moci. To znamená ten Evropský parlament je z hlediska náš občanů, Evropanů daleko důležitější instituce a ta by měla vlastně tu Evropskou komisi hlídat. To znamená, jestli je tam nějaké poučení, tak co nejvíc přesvědčit, europoslanec by měl co nejvíc přesvědčovat své voliče, Evropany, že tam teda sedí pro ně a že tam pro ně něco dělá. Já si nemyslím, že by tam měl hájit český zájem, francouzský zájem, německý zájem, já si myslím, že by tam měl hájit společný zájem obyčejných Evropanů. To znamená, že by měl pracovat na tom, aby byla lepší Evropa, v lepší Evropě potom samozřejmě se bude lépe žít Čechovi, Francouzi, Němcovi a každému. To znamená celá ta, celá ta, celé to slibování, jak tam prostě půjdou Češi hájit český zájem, tak to mně od začátku přišlo skoro řekl bych nevhodné, protože v tom Evropském parlamentu jde doopravdy o něco jiného. Český zájem se hájí v českém parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy si představujete pod tou lepší Evropou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si stále myslím, že politika by měla být pro lidi, že by se měla vrátit k obhajobě toho, co lidé potřebují, co je, co je dobré, co je konkrétně zajímá. Pokaždé, když se začne pod politikou vnímat technologie moci a, a rozdělování vlivu, tak, tak hned cítím, že to je špatně, že to je ta odvrácená, ta špatná tvář politiky. To znamená spravedlivější společnost, více práva, možnost, možnost se dovolat, větší solidarita mezi lidmi, řekl bych zdůrazňování toho, toho přátelského co, co je v lidech, jo, nerozdělovat lidi, ale hledat, co je spojuje. Já si pamatuju, dnes jsem jel do práce a tak měl jsem takovou zajímavou vzpomínku, na autě přede mnou byl takový starý favorit, byla taková evropská samolepka s těmi hvězdičkami a já jsem si vzpomněl, že před 20 lety jsem při první cestě na Západ, nebo 25, si koupil takovou samolepku a nalepil jsem si ho na svého, tenkrát prvního červeného favorita a, a měl jsem pocit, že, že tím šířím něco pozitivní a bohužel jsem teda to auto si tou samolepkou prodal. Měl jsem si ji nechat. A, a dneska jsem ji viděl a pamatuji si, že vlastně to byla doba, kdy, kdy evropanství bylo sexy, jo, prostě to bylo příjemné, to bylo něco, něco fajn. A já té, té ztrátě důvěry v Evropu vůbec nerozumím, jo, prostě to je tak pěkný projekt a tolik stojí za to o něj pečovat, že, že říkám, to, to rozladění z Evropy doopravdy moc nechápu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to chtít vrátit ty samolepky asi, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si ji nalepím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem poté, co Zelení a Piráti ohlásili, že podají ústavní stížnosti na 5% hranici nutnou pro získání mandátu v eurovolbách, tak senátorka Eliška Wagnerová napsala novelu volebního zákona, která by rušila tuto hranici v evropských a komunálních volbách. Byl byste pro?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ta 5% hranice by se měla zrušit všude. My si vzpomeňme, že ona se zaváděla kvůli tomu, že krátce po pádu minulého režimu zde panovala nechuť k vládě jedné strany, najednou se prostě těch subjektů, které chtěly prostě se podílet na moci, rozhojnilo, tady bylo jich strašně moc a politici najednou nabyli dojmu, že je to vlastně extrém, že to je od zdi ke zdi, že v parlamentu, kde je strašná spousta subjektů budou, budou, bude velmi obtížné hledat prostě nějakou, nějakou dohodu a, a vůbec vládnout. Dnes se ukazuje, že když je těch subjektů málo, tak to vůbec neznamená pro občana nějaký větší komfort z politiky, ale naopak, že by politici právě měli být v co nejpestřejším složení a co nejvíce zastupovat, co největší část občanů a to, že to budou mít obtížné, že se jim bude obtížně vládnout, to vůbec není chyba, to je z hlediska občana právě dobře, protože, když se jim vládne jednoduše, tak na to většinou doplatíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukrajina si zvolila nového prezidenta. Hlavou státu se podle očekávání stal Petr, Petro Porošenko, promiňte, zvaný čokoládový car. Co lze od něj očekávat? Bude jen dočasným prezidentem, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak jsou takové politické analýzy, které říkají, že tím, že nemá za sebou politickou stranu, tak vlastně bude slabý v té místní politice. Ale z druhé strany je to člověk, který, od kterého si teda většina Ukrajinců zřejmě slibuje nějakou stabilitu, protože má pověst člověka, který se umí domluvit s každým a tak vlastně asi Ukrajinci očekávají, že se domluví na jedné straně se, s dnešními ukrajinskými sponzory, což jsou, což jsou Američané, ale současně s ukrajinskými věřiteli, což jsou Rusové a to by zřejmě pro ty Ukrajince, kteří ho volili, byla ta úplně nejlepší zpráva, protože zatímco stále prostě máme pocit, že Ukrajina si má vybrat a že si vybírá, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vybrala dobře? Promiňte.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ono ve skutečnosti by si asi nejlépe vybrala to, co byla před tou krizí, než, než, než začalo to násilí. To znamená, já mám pocit, že ten postoj toho nového prezidenta tím, tím, jak, jak ho prostě teda zatím známe, protože uvidíme teprve, co, co přijde, tak, že, že asi dává té volbě logiku a nějaký smysl. Ale z druhé strany je to oligarcha, jo, je to člověk, který prostě, jehož kvalifikací politickou jsou jeho miliardy a to je vlastně dnes takový nový zvláštní zvyk, že ve chvíli, když jsou lidé znejištěni, ohroženi a nevědí kam, tak vlastně hledají někoho mocného, ke komu by se přimknuli a v případě Ukrajiny jsou to tito oligarchové. Neuvěřitelné bylo vidět prostě, jak jeden, jeden z těch mocných oligarchů na tom ruském, ukrajinském, pardon, východě, poslal své dělníky z továren, aby prostě rozebrali barikády a ti tam šli v těch helmách a odvedli prostě tu práci a jeho prostě příkaz pro ně byl víc než příkazy různých politiků, protože oni, protože on jim dává práci. Já si vzpomínám, jak kdysi jsem dělal pořad o klientelismu a Jan Keller mi v něm prostě řekl větu, která mi na dlouho utkvěla v hlavě. Že totiž moderní státy kdysi vznikly slučováním jakýchsi lokálních klientelistických sítí, kdy panovník a místě, lidi na něj pracovali, ale když bylo zle, tak on prostě otevřel brány toho svého hradu a tam je schoval a oni díky němu přežili a potom zase oni pracovali na něj a byl to takový zvláštní vztah toho, toho místního panovníka a lidí kolem a on říkal, že dnes to vypadá, že se ten stát, který přestává plnit funkce, kvůli kterému vznikl, kvůli kterým vznikl a, a kvůli kterým prostě lidé se cítí bezpečněji a tak dál, znovu rozpadal na takové to klient..., na takové to klientelistické sítě. A když se podíváme na Ukrajinu, tak teď mi teprve dochází, jak on to vlastně myslel. Tak lidi už se na stát nemůžou spolehnout, ten je neochrání, potulují se tam různé, různé bandy radikálů, kteří si vezmou co potřebují a to na jedné straně, na druhé straně no a najednou přijde někdo, kdo je silný, kdo řekne, já to za vás zařídím, tak tomu člověku potom oni dávají hlas a, a v řekl bych do péče těchto místních lokálních panovníků odevzdávají své osudy. No, zní to prostě neuvěřitelně, ale zřejmě, když to Honza Keller říkal, on je chytrý člověk, tak to asi tak bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Bývalý náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška byl odsouzen za vydírání na 6 let, bývalý šéf IT oddělení ministerstva Milan Hojer dostal 5 let, zatím nepravomocně. Takže rezignace tehdejšího šéfa resortu pana Drábka byla opodstatněná?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano. On, on tu situaci tenkrát vyhodnotil správně, zatímco teda všichni ho obhajovali, byl vydáván za velkého profesionála, který dá do pořádku resort, kterým protékají obrovské peníze a pokaždé se dá říct, že z nich se něco vyplatí neoprávněně a že se z nich něco ztratí, tak nakonec ukázalo se, že, že asi nebyl tím pravým profesionálem na svém místě z různých důvodů, ale jeden hlavní je ten, že měl tam prostě pod sebou lidi, které dobře znal, za které politicky ručil a ti se vlastně zabývali svými, svými kšefty, místo toho, aby se zabývali tím, co je prospěšné pro občana, a to se prostě s tím už nedá nic, nic dělat, to už se dnes nedá z toho nějak vylhat. Ten rozsudek sice ještě není pravomocný, určitě se budou všichni odvolávat, ale to, že není pravomocný, znamená, že taky ještě může dostat ne 6, ale, ale 12. To znamená uvidíme, jak to teda celé dopadne. Ale já z toho mám jeden takový pocit a slíbili jsme, že budeme optimističtí minule, když jsme si povídali a nevím, jestli se nám to daří teda, ale, ale pro mě na té situaci je optimistické, že ono se většinou říká, že, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř. Ale já si myslím, že hůř než bylo prostě za té Nečasovy vlády, která teda doopravdy byla vrcholem vlastně nezájmu o, o občana a vrcholem takové jakési arogance a, a dokonce i nekompetentnosti a celá se vyměnila, protože každý z nich prostě měl nějaký skandál, tak já si myslím, že hůř už doopravdy nemůže být. Ale ne proto, že by politici nechtěli, ale, že se snad poučili, že viděli prostě, jaké to má konce, jo, že, že, že lidé nejsou neteční, že v jedné chvíli už se teda doopravdy naštvou a tu politickou scénu vymění tím způsobem, že, že už nevyměňují jednotlivé politiky, ale, ale odsouvají do jakési, do jakéhosi propadliště dějin celé politické strany a, a dokonce ty velké. To znamená, já si myslím, že tydle ty soudy, které probíhají vždy s velkým zpožděním a tak dál, tak nám vlastně nás upomínají prostě na poměry, které už zde naštěstí nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spor mezi ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou a její první náměstkyní Hanou Marvanovou skončil. Paní Marvanová odchází z ministerstva a vrací se do advokacie. O co vlastně šlo, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To nikdo z nás neví, ale jedno víme jistě, že lidé, kteří hezky vypadají na kandidátkách a které prostě, protože jsou originální, zvláštní, prostě nejsou, takoví ti typičtí prostě straníci, tak většinou ta jejich originalita se později v politice projeví tak, že, že se stanou jakými potížisty. Prostě nejsou to týmoví hráči. A to platí, jak se zdá, o Haně Marvanové. Ta taková byla vždy. Platí to asi o ministryni Válkové, ale platí to i o dalších kandidátech, které hnutí ANO vždycky vyhledala ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme se ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Vypadá to sympaticky, můžeme přidat Jana Kasla ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A nebo poslankyni Kleslovou, bývalo sociální demokratku, dnes šéfku pražské organizace ANO, ti také prostě mezi sebou se prostě nesnesli. Je to tak, že být populární silnou osobností a současně být týmovým hráčem, tak to je prostě zvíře, které neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním, že ANO bude hledat nového lídra pro ty pražské komunální volby. Teoreticky ryze, mělo by hnutí ANO kým nahradit ministryni Válkovou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To já nevím, ale určitě zase najdou někoho, kdo bude mediálně dobře vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
ANO původně slibovalo rychlé přijetí protikorupčních zákonů, dalších důležitých změn včetně personálních. Nic zásadního se ale zatím neudálo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Z jedné strany chápu, že všechno potřebuje nějaký svůj čas, ale politici zas by měli pochopit, že jsme už teda docela netrpěliví a, a chceme vidět výsledky. Musí se jim to stále opakovat, protože oni už sedí v těch lavicích, už si vzali všichni hypotéky na, na různé své nemovitosti a tak a teď se jim začne ten poslanecký život líbit, je tam příjemná restaurace, levná strava, ale nejsou tam kvůli tomu, aby si to užívali, jsou tam proto, aby pracovali a, a oni budou pracovat jedině pod tlakem, to je tak vždy. To znamená, jakmile je něco v nepořádku, tak je potřeba jim to okamžitě omlátit o hlavu, no, jak to jinak říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ministerstvu práce a sociálních věcí vzniká zákon o náhradním výživném, které by ze neplatiče platil stát. Má mít podobu dávku v hmotné nouzi. Je to dobrý nápad? Má šanci na úspěch? U nás je skoro 40 % neplatičů alimentů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to jsou, tady je potřeba říct dvě věci, ale říct je současně. První je, že to, že žena, která se stará o dítě, se octne bez prostředků, protože otec neplatí, to je prostě skandální situace, ta představa, že si, že si, kterou mají někteří zákonodárci a že prostě ta žena může strčit na několik měsíců to dítě do ledničky, než, než přijdou peníze, tak to je, to je samozřejmě nesmysl. To znamená, to se musí odstranit a stát je zde od toho, aby lidem v nouzi pomohl, protože jinak je, jinak je k ničemu a může se skutečně rozpustit na, na ty klientelistické sítě. Druhá strana je, že ve chvíli, kdy se připravuje zákon, na základě kterého stát ženě, která je bez prostředků a stará se o to dítě, samozřejmě v některých případech to může být muž, ale těch, těch, těch je daleko méně, tak na jedné straně když se připravuje teda ten, ten zákon, tak je podle mě naprosto vyloučené, aby se rovnou předpokládalo, že stát ty peníze už potom od těch neplatičů nevybere. Těch lidí, kteří neplatí, je, je hodně, to je 38 % rodičů alimenty vůbec nezaplatí, jo, to, to je druhý problém a s tím také je potřeba něco udělat a to, to řešení, když to nejde po dobrém a když lidi nejsou soudní a, a odpovědní, no, tak prostě to musí po zlém. Tak potom je potřeba, aby ty zákony byly drakonické, ale doopravdy ty peníze je potřeba vyplatit jako, jako zálohu, ale potom od těch, kteří jsou povinni prostě je zaplatit, je potřeba je vybrat. To znamená mně, mně teď se zdá, že z jedné strany ano, pochválíme ministerstvo práce a sociálních věcí za to, že konečně tu ostudnou situaci řeší, ale z druhé strany chtějme po této vládě, aby našla taková opatření, aby prostě se ty peníze vybraly od těch, kteří je mají platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to tak drakonické opatření tedy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To musí být jediné, úplně drakonické, protože jinak všichni to obejdou. Já, já trochu to nemám rád, když se prostě u lidí, kteří jsou blízko sociálního dna, mluví o tom, jak zneužívají dávky a přitom z druhé strany o těch úplně nejbohatších, miliardářích se hovoří o tom, jak šikovně optimalizují daně, jo, to by se dalo říct i obráceně, že ti dělají všechno pro to, aby přežili a tak, tak něco obejdou. Naopak ti nejbohatší dělají všechno pro to, aby byli ještě bohatší a tak dále a tím se rozevírají ty nůžky a to bysme se dostali zase k těm chudým a bohatým a jak, jak to prostě celé zařídit, aby svět byl spravedlivý, když stejně víme, že být nemůže, ale tady je to myslím velmi jednoduché. Prostě takový člověk, který nemá vztah k těm nejmladším, bezbranným, dětem, tak prostě patří za mříže. Prostě co, co na tom. A tam, tam za těmi mřížemi nemá mít pohodlný život, ale tam má prostě ty peníze vydělat. Já nevím, v kamenolomu třeba, nebo na nějaké stavbě, v panelárně, jo, prostě v dolech, to je jedno, ale, ale jiným způsobem to totiž nefunguje a také země, ve kterých to funguje, tak tam jsou ta opatření drakonická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, říká Ivan Hoffman, komentátor Deníku. Děkuji vám za to.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Byla to dobrá zpráva na závěr?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na slyšenou za týden.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.