Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 18. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Do zlínského studia zdravím komentátora Deníku Ivana Hoffmana. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Zdravím vás. Hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí například 7 kilometrů čtverečních meandru Dunaje? Směr kyvadla současné politiky? Hazardování s hazardem? I fenomén na bruslích? Hokejový šampionát v Česku skončil triumfem Kanady. Během mistrovství světa jsme byli opět svědky hokejového vlastenectví. Pane Ivane, zůstanou vlajky a pastelky s barvami trikolóry další rok ve skříni?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak asi ano. To, čeho jsme byli svědky, tak od Říma už se doporučuje dopřát lidu chléb a hry a tohle to byly ty hry. Těch jsme si teda užili naplno. Já myslím, že to bylo, že to bylo pěkné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou i jiné důvody, kdy bychom se mohli projevit jako vlastenci a mávat tou vlajkou?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že už jsme o tom jednou tady hovořili. Že úplně ideální je, když je to spojené se sportem. A tohle to mistrovství bylo celé velmi přátelské. Všichni, kdo sem přijeli, zahraniční hráči, návštěvníci, tak vlastně si nás zapamatovali jako vášnivé milovníky sportu a, a byli až, až překvapeni, jak, jak intenzivně těm našim hokejistům fandíme. A myslím si, že máme takovou dobrou PR ve světě momentálně. Jiná věc je, že asi jsme si přáli trochu lepší výsledek, ale zase jsme realisté. Víme, že na lepší výsledek by bylo potřeba mít výrazně lepší obranu, ale to, že naši hráli pěkně, to všichni viděli a řekl bych, že dokonce i od té vynikající Kanady jsme dostali nejméně gólů, jenom dva v tom druhém zápase. Takže já myslím, že, že to bylo fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak říká Jaromír Jágr, pro kterého byl zřejmě podle jeho slov ten světový šampionát posledním, na kterého...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Opět poslední, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kterém, ano, opět poslední, tak on říká, že výsledek je samozřejmě důležitý, ale není to to hlavní, proč se hokej hraje a dovolte citaci jeho slov: "Dostal jsem spoustu fotek na Facebooku, jak šly děti spát ve výstroji. To je to nejkrásnější. V celkovém ohledu ani výsledek není tak důležitý, protože kdo si vzpomene, co bylo před 10 lety? Malým dětem se může hokej zalíbit, protože jim změní život, mají nové vzory. Nechtějí se flákat na ulici, ale chtějí sportovat." Tolik tedy citace Jaromíra Jágra. Co říkáte vy tomuto fenoménu vůbec?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že on je nejen dobrý hráč, to, na tom se shodují všichni, ale současně je nesmírně zábavný, vtipný, což u sportovců není úplně pravidlem. Běžně na tiskových konferencích rozesměje novináře jak u nás, tak, tak v Americe a, a navíc se ukazuje, že je i chytrý, je, on, když řekne prostě je to sport, tak najednou prostě se doopravdy zapomene na to, jak, jak to dopadlo a všichni se spíš radují z té hry a, a to, že sport je alternativou k zahálce a, a k nepravostem, tak to je, to je pravda odjakživa a, a investovat do sportu a, a věnovat se sportu je, je vždy, je vždycky fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak po jeho fantastickém výkonu ve čtvrtfinále, tak se objevili opět na sociálních sítích příznivci jeho prezidentské kandidatury. To už jsme tady měli vlastně i v roce 2013. Jágr na Hrad.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
To byl Hašek myslím tenkrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, tak...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tehdy jsme chtěli za prezidenta, myslím, brankáře, teď útočníka, ale já si myslím, že na takovou funkci je lidí jako je Jaromír Jágr velká škoda a, a je to samozřejmě nadsázka, ale sportovec prezidentem, to je, to je asi, já si to neumím moc představit a nevím, jestli bych to chtěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Češi na hokejový šampionát prosázeli přes miliardu. Nejvíce tipovali přes internet. Podívejme se teď na návrh zákona o hazardních hrách. Jsou ta opatření, která jsou v něm proti gamblerství, dostatečná, respektive dostatečně účinná? Protože ministerstvo financí tu svojí původní hodně tvrdou verzi, řekněme zjemnilo.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No tak ministr financí sliboval už před volbami, že jeho hnutí zatočí u nás s hazardem, neboť to je takové přání občanů, kterým množství heren a tak dál, docela vadí. Nakonec vidíme, jak ten zákon z vlastní dílny nakonec přepsal. Ta novela loterijního zákona je dnes tak změkčená, že kritici hazardu říkají, že je úplně zbytečná, že takový zákon přijímat vůbec nemá cenu, že může zůstat současný stav, že se mnoho nezmění k lepšímu. Na tom pro mě je zajímavé, že vlastně sledujeme stále totéž už dlouhou dobu. Před volbami politici vždycky slibují, že s hazardem zatočí a po volbách nám pravidelně vždy, bez ohledu na to, z které jsou politické strany, vysvětlují, že je vlastně škoda na hazardu nevydělat, že plní státní pokladnu a tato figura se stále opakuje. To znamená, že nejde o to, o jakého jde politika, ale jde o, o ten fenomén, kdy politik před volbami něco slibuje, po volbách nám říká, že, že to vlastně ani tak úplně nemyslel. Současný ministr financí říká, že jde o takovou taktiku, že nastavil jakoby velmi přísná kritéria, čekal, co na to udě... řekne teda ta hazardní lobby a pak jako mohl trošku z toho slevit a dobrat se na nějaký výsledek. Zatímco kdyby nabídnul nějaké jenom mírné zlepšení, tak, tak by nedosáhl ničeho. Je to takové hokynářství. Je to takové, takový zvláštní, zvláštní způsob taktizování, ale mně z toho vychází, že politikům vadí vlastně dvě věci. Zaprvé vadí jim, když něco slibují a říkáme jim, že jim nevěříme a že to nesplní. Tehdy chtějí, abychom je brali vážně. To je před volbami, když se snaží získat naše hlasy. Ale po volbách, když jim připomínáme, co slíbili, tak se na nás oboří, že jsme vlastně naivní, že jsme přece mohli rovnou vědět, že něco takového se splnit nedá, že to byla jenom taková taktika. To znamená podruhé jim zase vadí, že jsme je brali vážně, že, že to, co slibovali, jsme si mysleli, že chtějí také splnit. Pro mě ten posun názorový znedůvěryhodňuje politiku, protože ukazuje se, že my, my je volíme podle nějakých slibů, ale oni je nemyslí vážně. To je vlastně ten úplně nejhorší signál, když, když politik vlastně nám řekne, že, že jenom tak něco plácnul a že vlastně si to ani neověřil a tak dál. Vlastně couvne z těch slov, z těch prohlášení, která před tím učinil. Já si myslím, že takové politiky se prostě, že by se neměli volit. Jo? Že volit bychom měli ty, kteří řeknou jenom to, co splní a pak se to doopravdy pokusí splnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, co se týče toho zákona, tak ministerstvo financí říká, že není pravda, že by ta účinná opatření proti vzniku závislosti vypadla, ale vůbec mě napadá, pane Ivane, chceme regulovat hazard? Protože těch pokusů bylo, nevím, několik desítek.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No hazard je neštěstí. Hazard je tragédie a jestliže někdo vydělává na neštěstí druhých, tak si myslím, že to je nemravné, to je potřeba takhle jasně říct. A pokud někdo souhlasí s nemravností v případě, že je zdaněná a tím pádem vynáší, no tak to je cynismus. To znamená v případě hazardu jsme svědky toho, že stát, nejen u nás, ale u nás také, dlouhá léta toleruje zlo. Prostě já si myslím, že hazard by vůbec neměl být v kompetenci ministerstva financí, on je tam jenom proto, že se jedná o penězích. Ve skutečnosti se podle mě jedná o kriminalitu a zákon proti hazardu by se měl sepisovat na ministerstvu spravedlnosti. To znamená, že té problematice automatů, terminálů, heren, které se dnes věnuje ministr financí, by se podle mě měla věnovat kriminálka. A nevím, jak to jinak říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono zajímavé je teda i statistika, nebo čísla. Podle národního protidrogového koordinátora je v Česku v současnosti kolem 150 tisíc rizikových hráčů a 40-80 tisíc z nich se hráčsky věnuje patologicky. Myslíte, že ten návrh zákona o regulaci hazardu zohledňuje třeba i fakt, jak se změnily ty hráčské zvyklosti? Že třeba to sázení se přesouvá hodně na internet.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že oni samozřejmě ti úředníci a, a, a ministr financí samozřejmě k tomu, budou, budou to své stanovisko samozřejmě obhajovat a tak dál. Ale, ale já mám pocit, že ten zákon je samozřejmě nedostatečný. Nic z toho, o čem hovoříme, nevyřeší. To znamená, je to prostě velké zklamání. Ale není první. Já obecně si myslím, že důvěřovat politikům je, je, je naivní, že, že oni prakticky nikdy nesplní, co řeknou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ale teda hodně pesimistické.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No a bude hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude hůř. Co může být ještě horší, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Že už ani nebudou nic slibovat, že si budou dělat úplně, co chtějí a že už je ani nebudeme volit. Prostě ten, ten, ten trend je, prostě demokracie slábne. To, to vidíme a politici jsou sice zvoleni hlasem občanů, ale, ale slouží nikým nevoleným elitám byznysu a už se tím ani netají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto třeba více než 300 tisíc lidí, tuším, k dnešnímu dni se chce stát, nebo žít v takzvaném Liberlandu. Tak nazval vlastní stát jeho zakladatel Čech Vít Jedlička, člen Strany svobodných občanů. Jenom připomenu, že jde o území mezi Srbskem a Chorvatskem. Podle slov pana Jedličky o území nikoho. Co nás vede k tomu, chtít žít v takovémto státě? Jeho motto je: Žít a nechat žít.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No už víc než čtvrt milionu lidí z různých koutů světa požádalo občanství v tomto Liberlandu, nově vyhlášeném státu, což je podle mě úplně nejdůležitější na celé té věci. Protože, když se ptáme odborníků na stát, tak ti nám řeknou, že Liberland státem není, protože jednoduše nemá obyvatelstvo, nesplňuje některé kritéria, která jsou důležitá pro, pro definici státu. Když se tam...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to recese, nebo?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No recese to taky úplně asi, no zeptáme se diplomatů, ti se od toho distancují a zeptáme se ekonomů a ti řeknou, že v Liberlandu spatřují pokus o vytvoření jakéhosi daňového ráje a o, o úniky prostě daňové pro lidi, kteří tam, kde žijí, doopravdy nechtějí platit daně. To znamená, najdeme spoustu kritiků, ale já mám pocit, že ten nápad toho Víta Jedličky má v sobě právě něco, co lidi přitahuje, co se jim líbí. A to je, to je právě to hlásání tolerance, rasové, náboženské, hlásání svobody, mírumilovnosti, liberalismu. Všechno noty, o které je ve většině zemí světa nouze. V mnoha zemích světa prostě se lidé jakmile si přeče..., přečetli tuto zprávu, která zaujala média, dostalo se jí celosvětové publicity, tak si řekli ano, to bych chtěl, tam bych chtěl jít, to jsou idee, které jsou mi blízké. Takže z jedné strany to možná vypadá jako hra anebo recese, ale ta se opírá o, o jakési pocity a o jakousi touhu. To znamená, že já bych v tom Liberlandu viděl spíš touhu po něčem, než, než dosažení čehosi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak spíš z kategorie utopie? Nebo...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No určitě ano. Takových států je údajně na 500 dnes prostě, které by chtěly být státem a vlastně nejsou, nikdo je neuznává. Já si myslím, že Chorvaté a Srbové trochu podcenili tu atraktivitu celé té akce a že vlastně by udělali docela dobré PR a hezky by se ve světě zviditelnili, kdyby prostě to území uznali, protože 7 kilometrů podmáčené půdy v meandru řeky, to doopravdy není území, o které by bylo potřeba se nějak moc bojovat. Myslím, že tam nic nestojí. Nějaká možná lovecká chata, nikdo tam nebydlí. To znamená, kdyby ten stát uznali, navázali s ním diplomatické styky, uzavřeli s ním mezinárodní smlouvy, no tak to by byla, to by teprve byla recese, to by teprve bylo show, to, to by se každému líbilo, o tom by všichni psali, vznikla by zajímavá turistická destinace a tak dál. Takže s tím se dalo samozřejmě pracovat. Ale to bysme chtěli od politiků a diplomatů něco, co jim není vlastní. To je, například chtěli bychom od nich smysl pro, pro humor, nějakou představivost. A to oni nemají. To prostě, to je, tam, tam vlastně šance zřejmě do budoucna není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten Liberland by neměl tedy politiky, politickou reprezentaci, nebo jak by vůbec fungoval?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
To by se ukázalo. Právě vlastně by zřejmě vznikla taková, taková diskuse, protože i ten návrh ústavy, který je na internetu, je pouze návrhem. Je to něco do diskuse, něco o čem si lidé, kteří by se k tomu přihlásili, teprve popovídali. To znamená, i to se mi na tom líbí. To je prostě naděje, a to je snaha znovu vybudovat něco, na čem se lidé shodnou. Nikoliv, co jim je nadiktováno, nebo co zdědili, ale něco, co společně vytvoří. A myslím si, že to je něco, co určitě by nebylo a škodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Politiky a politiků se týká také dotaz pana Březiny. Cituji: "Pane Hoffmane, v posledním Jak to vidí jste žádal, aby se kvůli problému s přílivem uprchlíků do Evropy uspořádaly nové volby, neboť prý žádná politická strana nemá uprchlický problém ve svém programu. Byl byste pro nové volby i v případě živelných pohrom či války, záplavy, zemětřesení? A válku přece taky žádná strana nemá v programu, a přesto se musí řešit neodkladně?"

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No to je dobrá otázka. A i, i hezký postoj. Já jsem citoval Jana Kellera, který je našim bývalým "jaktovidičem", ale dnes je to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Europoslanec.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Poslanec Evropského parlamentu, který mimochodem hlasoval pro ty, pro to, pro tu solidaritu, pro, pro zavedení nějakých kvót, anebo nějakého řešení, ale s těžkým srdcem a říkal, že právě toto, že žádná strana to neměla v programu, to znamená, zde by se podle jeho názoru lidé k tomu měli vyjádřit. To znamená, jsem citoval jeho názor. Ale je pravda, že, že ho sdílím. Toto je, toto je totiž daleko závažnější věc než živelná pohroma. Tady je to něco, co jsme si sami nějakým způsobem zavinili, vykoledovali, k čemu jsme, k čemu, tady jsme vlastně neseme nějakou odpovědnost za tu situaci, která nastala a musíme ji, musíme ji řešit a, a politici k tomu, aby ji řešili, ten mandát mají, řekl bych, velice slabý. A, a to právě proto, že o takto závažné věci se neporadili s voliči před volbami. Takže já, já ten názor Jana Kellera sdílím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se ještě na výsledek parlamentních voleb v Británii i první kolo prezidentské volby v Polsku. O čem svědčí vítězství konzervativců? Nehraje čím dál větší roli u politických stran ve volebním klání právě, řekněme, národní karta?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že ano, že zdánlivě to vypadá, že v Británii lidé mají rádi konzervativce, v Polsku překvapivě v prvním kole voleb zvítězil konzervativní kandidát na prezidenta, ale mám pocit, že doopravdy v pozadí se spíše než, než jakýsi pohyb kyvadla zprava doleva jedná o, o takové soupeření internacionalismu s nacionalismem a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam se vychyluje, pardon, to kyvadlo?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Směrem, směrem k tomu nacionalismu. Mám pocit, že dostávají zapravdu, zapravdu kritici toho ekonomického pojetí Evropské unie tak, jak ho dnes vidíme a mám pocit, že o budoucnosti Evropské unie se v budoucnu nebude rozhodovat ve volbách do Evropského parlamentu, nýbrž právě ve volbách do parlamentů národních. A řekl bych, že to vítězství konzervativců v Británii má stejného jmenovatele jako vítězství radikální levice v Řecku. Lidé volí ty národní projekty právě proto, že ta doba, kdy se Evropané drželi jakéhosi společného lana v podobě míru, ta je pryč. Podobně ovšem je pryč i vidina společné prosperity. To znamená členové tohoto, a dnes už bychom řekli kdysi prestižního klubu, sdílejí společně spíše problémy než výhody. Alespoň je to takto pociťováno. A to je bezpečnostní nestabilita, ekonomická, finanční krize. To znamená, nepřekvapují právě tyto nové iniciativy, jejichž cílem je vyvázat se ze společného maléru a udělat se pro sebe. To znamená, pokud Evropskou unii nebude držet pohromadě společná idea, společný cíl a bude to spíše jenom taková komplikovaná pavučina předpisů, a ta je vesměs vylobbovaná korporacemi na úkor občanů, tak pak ta Evropská unie nebude držet pohromadě. To je, to se už dnes ukazuje a řekl bych, že toto riziko je velmi reálné v rozpadu Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou ale právě ty problémy Evropy důvody, abychom třeba opravdu táhli všichni za jeden provaz? Jaká se nabízí lepší alternativa k současné Evropské unii?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No problém je v tom, že skutečnost, že Evropská unie nemá alternativu, a my doopravdy žádnou nevidíme, tak to ještě jako důvod jejího pokračování nestačí. Prostě zřejmě může se samozřejmě stát a, a, a dokonce bych řekl, že to je i pravděpodobné, že když bude nejhůř, tak se všichni chytí rozumu a, a vlastně tu spolupráci postaví na takový základ, aby to fungovalo i nadále. Ale zatím se zdá, že celý ten projekt menežují ekonomové a ti to vedou do slepé uličky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak vím, že vždy ty průzkumy veřejného mínění bereme s jistou rezervou, ale podle nedávného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Evropské unii důvěřuje 52 % obyvatel České republiky. A je to mírný nárůst. V posledních 4 letech byla ta důvěra v Unii méně než poloviční. Myslíte, Ivane, že je to téma Evropské unie, spíše ta politická karta ve volbách, nebo je to skutečně problém, který musíme řešit?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Je to půl na půl. Ty dva, 2 % nahoru nebo dolů nepopisují vlastně situaci ani optimisticky, ani pesimisticky. Evropská unie je, je projekt, který vznikl jako projekt mírový. To je potřeba si stále připomínat. Vznikl po válce, to společenství úplně první vlastně bylo založeno na tom, že je lépe, aby ty velké národy, Němci, Francouzi mezi sebou spolupracovali, aby prostě ta rivalita ustoupila, protože ta vedla vždy k velkým válkám. No a ve chvíli, kdy se na to zapomíná, kdy si míru nevážíme, když si ho neceníme, dokonce se objevují lidé, kteří touží po válce, protože z nějakého důvodu se jim zdá, že se tady nic neděje, no tak v té chvíli samozřejmě ztrácí Evropská unie tu svoji úplně původní ideu. A já mám pocit ale zase, že žijeme dnes v tak napjatých vztazích a v takových hrozbách, že je klidně možné, že právě k tomuto základu se Evropská unie vrátí. A to je podle mě ale jediný důvod, proč Evropskou unii udržovat pohromadě, protože jinak si myslím, že globalizace byla chybou, slepou cestou ve vývoji a že je potřeba se vrátit znovu k regionální politice, k regionálním vztahům. A, a jaksi...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to reálné vůbec?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Udělat, udělat, udělat krok zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Krok zpátky někdy je dobrým mezikrokem než se zase vykročí vpřed.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsme se mohli té globalizaci vyhnout?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Asi jsme se jí vyhnout nemohli, ale učinili jsme s ní tak špatnou zkušenost, že teď bychom se jí měli co nejrychleji zbavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě jedno téma. Na pracovní oběd přinesl minulý týden v Soči šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov svému americkému kolegovi Johnu Kerrymu košík rajčat a brambor. Před rokem Kerry Lavrova zase obdaroval bramborami ze státu Idaho. Jakou bramboračku spolu uvaří? Respektive není ta politika bramboračkou tak trochu?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ty brambory měly vyjádřit to, že ekonomické sankce přinutily Rusy, aby si vypěstovali brambory sami a tohle to byl takový náznak zase Kerry donesl seznam výroků z ruského tisku, kterými dokumentoval, že ty vztahy by mohly být lepší než jsou. To znamená, to jsou takové signály. Podstatné je, že ta schůzka trvala nějaké 4 hodiny a politici z ní vyšli ve velice přátelském kamarádském rozmaru a ještě vážnější je, že John Kerry na této schůzce, anebo po ní, otevřeně a docela důrazně kritizoval Porošenka, který se chystá zpátky dobýt doněcké letiště. No a řekl, že ho velmi vyzývá, aby si to rozmyslel, protože toto by vážně ohrozilo dohody z Minsku. No a tato věc se dá hodnotit jako docela závažná změna kurzu, kdy prostě ze dne na den najednou slyšíme Američany, jak se hlásí k projektu, který před tím sledovali jenom z dálky, mám na mysli tu dohodu z Minsku a chtěli by, aby se teda stala základem řešení konfliktu, ale tuto dohodu z Minsku na Ukrajině prosadit bude nesmírně náročné. To znamená zřejmě jeden z důvodů, proč o této schůzce Putina a Lavrova s Kerrym se u nás skoro vůbec nepsalo, je, že tady bude chvíli novinářům trvat než si to zpracují, než si to dají v hlavě dohromady, protože tady se buďto teda něco zásadně mění, anebo, anebo to byl jenom takový výkřik prostě do tmy, něco co, něco co zase, zase zanikne. Ale můj pocit z toho je, že se doopravdy Západ vůči Ukrajině začíná chovat trochu jinak. Jako kdyby ztrácel s politiky na Ukrajině trpělivost, protože to si musíme připomínat stále, smyslem toho angažmá Západu na Ukrajině, je vydělat peníze, ne, ne je házet do černé díry a způsob, jakým se dělá na Ukrajině politika, zřejmě už nevyhovuje ani ve Spojených státech. To je asi ten signál z toho setkání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to bude dál vyvíjet? O tom třeba už za týden s Ivanem Hoffmanem. Já vám děkuji za dnešní názory. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí politoložka Vladimíra Dvořáková. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.