Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 15. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku. Já vám přeji do Zlína krásný dobrý den, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ode mne také hezký den, hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový předseda nové Evropské komise Jean Claude Juncker oznámil, že portfolia jednotliví komisaři budou mít na starosti jaká portfolia. Eurokomisařka Věra Jourová dostala na starost spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví, což někteří označili za překvapení, jiní za zklamání, dokonce za prohru. Co tomu říkáte, je vůbec takové marginalizování portfolia na místě?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě není. My bychom asi měli začít tím, že minule jsme zde už ohodnotili její portfolio úplně jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dopravu a vesmír.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak a hodně jsme se tomu věnovali. Ale je potřeba říct, že podle některých informací ze zákulisí předseda komise Juncker zvažoval až 50 různých verzí, jak uspořádat jednotlivé komisaře tak, aby nakonec všechno nějak klapalo a fungovalo. Je potřeba si uvědomit, že ten eurokomisař sám tím, že dostane nějaké portfolio, tak to vůbec neznamená, že by mohl v této oblasti lobbovat pro zemi, která ho tam poslala. Je to vlastně takový politický šéf velkého týmu profesionálních úředníků, lidí, kteří velice často té problematice rozumí daleko lépe než on a ta jeho kvalifikace vůbec nemusí být pro ten svěřený resort nějaká extra. Jako příklad slouží člověk, který dostal na starost hlídat unijní finance a to je Francouz, který neuhlídal finance francouzské a přesto prostě předseda komise má pocit, že to je člověk, který je dobrý v koordinaci jiných lidí a bude mít s těmi evropskými financemi větší úspěch, než měl doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem já možná ještě doplním, že my jsme si zpočátku dělali zálusk na regionální rozvoj.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tím se dostáváme vlastně k reakci našich politiků, kteří snili o tom, nebo doufali, že naše komisařka bude v Bruselu sedět na penězích a to nejlépe právě jak říkáte na těch regionálních, jejichž proud směrem k nám vysychá, ale kdyby tam doopravdy seděla a získala toto portfolio, tak pokud by byla tedy spravedlivá a přísná, tak by ten proud vyschnul možná ještě víc, protože o tom, jakým způsobem se u nás hospodaří s evropskými dotacemi, zrovna Eva Jourová toho ví poměrně hodně. To znamená, možná bychom měli být rádi, že to portfolio nedostala. Ale celkově říkám, není úplně normální, že jsou všichni zklamáni, že jsou otráveni, dokonce my přišlo i od ní poněkud neprofesionální, že v první chvíli říkala o tom, že je zklamaná. Ona je tam jako politik od toho, aby prostě zvládla práci, kterou dostala a není to nic zbytečného. Spravedlnost se doopravdy týká, jak už i sama později řekla, každého člověka v Evropské unii a to téma spotřebitelské a rovných příležitostí, tak to jsou témata sice obecná, ale témata, která vlastně rezonují ve společnosti, kterými se lidé neustále průběžně zabývají, to znamená, doopravdy není ta práce zbytečná. Když jí odvede dobře, tak je všechno fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepochopili tedy naši politici vlastně jakou roli hrají eurokomisaři, že jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie, že to nejsou lobbisté státu, který je vysílá?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, nepochopili, ale mys si musíme také uvědomit ještě jednu věc, že to přidělování těch portfolií je řekl bych, taková prestižní událost, politici žijí v jiném světě, než my a v tom jejich světě doopravdy hodně záleží na tom, kdo jaké portfolio dostane, v tom jejich pohledu jsou některá mimořádně důležitá velice prestižní, jiná jsou vlastně skoro za trest. Některé portfolio, když někdo dostane, tak z jejich pohledu politiků je to úplně ponížení a katastrofa. Pak jsou země, mají určitou váhu. Ty velké si velice potrpí na to, aby ta jejich prestiž neutrpěla tím, že se budou zabývat resortem, ve kterém je málo peněz a tak dále. To znamená, že v tom jejich světě je to samozřejmě nesmírně důležité, kdo jaké portfolio získá, kdo čemu bude šéfovat podle toho se tam potom různě předvádějí, natřásají a připadají si strašně důležití, ale náš život prostě to doopravdy vůbec neovlivní, nezmění. Říkám je to taková jejich hra, se kterou my nemáme nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se nepletu, tak to posledně zvažované portfolio doprava a vesmírné technologie, tak ta připadla Rumunsku, ale to portfolio, kterým se bude zabývat pan Jourová, tak například tam spadají pravidla vnitřního trhu. To je přece jedna z nejdůležitějších jaksi agend fungování Evropské unie.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Asi ano, ale jak říkám, je to portfolio, které na ní zbylo. Prostě je to něco, o co zřejmě ti velcí hráči neměli zájem a symbolicky tím, že právě toto portfolio dostala Česká republika, tak tím ti ostatní, kteří to takhle sestavili, dali České republice něco najevo. Že vlastně stále zřejmě doznívá takový pocit, že jsme potížistou a u některých posledních událostech možná jsme to i trochu oživili tím, že jsme nebyli v některých otázkách, které se teď v poslední době projednávali, s ostatním úplně zajedno a trochu jsme se vlastně z toho hlavního proudu vyčlenili, takže jak říkám ono to má nějaké i symbolické funkce, nejde o to, čím se paní Jourová bude zabývat, ale co se jednotlivým zemím vzkazuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě eurokomisařů a jejich agend známe také obsazení nejvyšších unijních postů, předsedou Evropské rady se stal polský premiér Donald Tusk a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Italka Federica Mogheriniová. Známe nová jména, bude i nějaký nový směr, Ivane, podle vás?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ta role toho evropského prezidenta v tom minulém funkčním období nebyla nějaká významná a nebýt dramatických událostí na Ukrajině, tak bychom ani zřejmě nic neslyšeli o ministryni zahraničí evropské, ale ta se vlastně na pozadí těch událostí objevila a nějak, jak se někdy říká, zviditelnila, to znamená, dá se předpokládat, že ten evropský prezident občas se někdy objeví, ale to jeho rozhodování není velké, je to funkce spíše, řekl bych, taková symbolická. Však také se nakonec Evropa shodla, že učiní svým evropským prezidentem člověka, který se teprve doučuje angličtinu, což tedy vypadá jako zvláštní, pokud jde o to, že by měl s ostatními komunikovat a něco domlouvat a teprve se učí řeč, ale říkám, je to funkce, kterou určitě jsou Poláci rádi, že dostali, protože zvyšuje takovou jejich, řekl bych, prestiž v Evropské unii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme Polákům závidět jejich výrazné politiky. Kromě pana Tuska k nim určitě patří pan Sikorski, šéf diplomacie, který, pokud by se Donald Tusk nestal předsedou Evropské rady, tak by byl evropským ministrem zahraničí. Jak to, že mají Poláci tolik výrazných i vlivných osobností?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem zaregistroval i takové komentáře, ve kterých někteří naši publicisté mají pocit, že bychom měli Polákům tyto politiky závidět. Já nevím, jestli četli předpisy ty neoficiální právě pana Sikorského, jak tento člověk mluví, když neví o tom, že je sledován a odposloucháván.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejen on.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak. To byl obrovský skandál. Tam se ukázalo, že to až takový, řekl bych, světový lídři nejsou. Prostě v pravou chvíli jsou schopni pronést řekl bych, vyjádření, názory, která se líbí aneb která se hodí. Ale že by to byli doopravdy politici, které bychom měli Polákům my závidět, to bych neřekl. Já bych skoro řekl, že ani nevím o tom, že by byli někde nějací politici, které by mohl někdo někomu závidět, to je zrovna taková profese, ve které nějaké výrazné cenné lidsky hodnotné osobnosti nenajdeme. Jsou to vesměs lidé, kteří dělají nějakou kariéru a kdysi slovo kariérista bylo pejorativní, dnes asi je pro někoho pozitivní, ale nejsou to cenní lidé vesměs.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom to srovnali vlastně to, že je v čele tak významné funkce polský politik, a když jste říkal, že vlastně na nás ono portfolio spravedlnosti, rovnosti, pohlaví a spotřebitelské politiky jaksi zbylo a ukázalo naši ne nejlepší pozici v Evropské unii.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Můžeme o tom prostě spekulovat, ale mnoho toho nevymyslíme, tak podle některých komentátorů Poláci jsou vděčni za to své postavení, poměrně silné v Evropské unii tím, že jsou takovým tím favoritem Američanů, kteří prostě přes ně si prostě hlídají tu svoji agendu evropskou anebo unijní evropskou. To je jeden z takových pohledů. Možná, že na tom něco pravdy je, ale jak říkám, to je svět, který by nás neměl příliš trápit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právník Pavel Hasenkopf byl nedávno soudem zbaven nařčení prezidenta Zemana, že byl autorem textu amnestie svého předchůdce na Hradě Václava Klause. Ten smír ale vydržel docela krátce, Ivane, protože je tady další vlastně žaloba. Proč je tohle pořád tolik povyku kolem té kontroverzní amnestie?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak předně ta amnestie stále prostě lidem leží v žaludku, stále prostě si připomínají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My neznáme toho autora pořád nebo jak to je.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Je to zvláštní, protože k tomu autorství se neustále hlásí člověk, který tu amnestii vyhlásil, který je pod ní podepsán a to je bývalý prezident Václav Klaus. A je zvláštní, že mu nikdo to jeho autorství nevěří. A já si myslím, že je to hlavně proto, že autorem nějakého zákona u nás podle právníků může být jen právník. To znamená člověk, který dal prostě tu myšlenku do nějakého paragrafovaného znění, do té právnické mluvy, které pak už my nerozumíme, ale ten kdo měl tu ideu, ten nápad, který dal právníkům zadání, tak ten jako kdyby ten zákon pouze inspiroval. To znamená, Václav Klaus neustále usiluje o to, aby byl uznán autorem. Několikrát novinářům už vlastně řekl, že ten, kdo to napsal anebo ten kdo je autorem, je on, jenom mu to prostě stále nikdo nevěří, ale skutečným autorem amnestie samozřejmě je Václav Klaus a on je také jediný, kdo se za celou tu ostudu nestydí. Všimněme si, že ti právníci, ti teď se hádají o to, jaký je jejich podíl viny prostě na té amnestii. Nikoliv, že by prostě se snažili získat na té amnestii nějakou zásluhu pro právníka Pavla Hasenkopfa je urážkou, že se mu připisuje právě ta část amnestie, kdy byly smeteny ze stolu vážné hospodářské kauzy a naopak člověk, kterému se to připisuje v těch právnických kruzích, je právník Koudelka, tuším, který kdysi prostě dokonce kandidoval na ústavního soudce a právě kvůli tomu, že je podezřelý z toho autorství v této části amnestie, ho nakonec Miloš Zeman ani tím ústavním soudcem nenavrhl. Všimněme si, že stále se hovoří o tom, že autorství amnestie je něco tedy vážného, vadného něco, co poškozuje profesionální prestiž toho právníka, a přesto se stále mezi právníky ten autor hledá. Je to zvláštní, je to zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vím, že vás, Ivane, zajímalo, jaký byl dopad té amnestie, protože třeba ministerstvo spravedlností po ní doufalo, že se sníží počet vězňů a tím se výrazně ušetří, třebaže se sníží spotřeba potravin a energií, zavřeny byly také 4 věznice. Jaká je realita?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Pětina recidivistů je zpátky ve vězení a podle posledních zpráv je kapacita naplněna už opět z 89 % našich věznic a odborníci to vlastně předvídali už v okamžiku té amnestie, protože ta historická statistika říká, že už od 70.let minulého století je u nás vězňů stále stejně, mezi 22 až 23 tisíc. Je to zvláštní, protože i když se mění režimy, stoupá nebo klesá životní úroveň, mění se poměry ve společnosti, tak ten počet vězňů jako kdyby byl stále konstantní. To znamená, i když se mění taková ta pokušení, ty nástrahy, kterým čelíme a někdy podléháme, tak těch vězňů je stále stejně, i když zřejmě do toho vězení míří z jiných důvodů za jiné trestné činy. Já se obávám, aby to nebylo náhodou tak, že máme těch vězňů, přesně tolik, kolik si jich můžeme dovolit, že odpovídají kapacitě našich věznic. Tak pak bychom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za zřícení mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku v jeho sutinách zahynuli 4 dělníci, by podle náměstka hejtmana mohla být špatná koordinace stavebních prací. Ten most nebyl v havarijním stavu. Ovšem celkem podle Ředitelství silnic a dálnic ve špatném stavu je přes 3 tisíce mostů. Většina z nich leží na silnicích třetí třídy. Co tomu říkáte, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ten hlavní důvod, proč ty mosty jsou ve špatném stavu, bude zřejmě ten, že byly stavěny v úplně jiné době, byly dimenzovány na úplně jiný provoz. Samozřejmě bylo daleko méně aut a hlavně dnes je situace taková, že po těch mostech jezdí těžké kamiony, protože už podniká se na různých místech republiky i na místech, které nejsou na těch hlavních silničních tazích, to znamená, že k těm různým provozům a novým podnikům se jezdí prostě i přes ty staré mosty. Tak to je asi hlavní důvod, proč jsou v takovém stavu, ale dalším důvodem je určitě i to, že podle posledních informací za tedy ten špatný stav 3 tisíců mostů za něj nesou odpovědnost nedostatečné finance, chybějící inženýři, technici a chybějící kvalifikované firmy, to znamená, zřejmě na nějakou dobu mosty nepředstavovaly nějaký extra kšeft, takže se vlastně používaly ty staré a nemyslelo se na budoucnost, a to se potom samozřejmě těžko spraví ze dne na den navíc, když máme mosty, které jsou šest let staré a už se po nich nedá jezdit a už jsou vadné, to znamená, že nejenže chátrají staré mosty, ale ty nové se mnohdy staví špatně, takže zřejmě, když jsme takoví rozladění z toho, že nám každou chvíli padají nějaké mosty, tak možná bychom měli být rádi, že jich padá tak málo, protože ta hrozba je daleko větší, než je realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to, v jakém jsou stavu vlastně.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by ta tragédie určitě měla vést k přezkoumání stavu všech mostů v republice?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To se asi nějak děje průběžně. Ví se o tom, možná některé nepadají proto, protože kvůli tomu svému stavu je tam snížený provoz anebo zákaz, aby chodili lidé, protože by se s nimi se mohlo utrhnout zrezivělé shnilé zábradlí a tak dále. Samozřejmě ten průběh nebo ten aktuální stav je monitorován. Ne všechny ty mosty v nejhorším stavu se používají. Ale mně na tom spíš přijde zajímavá taková ta symbolická záležitost, jak ty staré mosty vymyšlené ještě pro dobu, která už je pryč, nesou tu tíhu toho dnešního těžkého světa, prostě jak je to vlastně zvláštní, že my asi bychom samozřejmě mohli postavit spoustu nových mostů, které by byly dimenzovány už pro ty dnešní těžké kamiony, kterých stále přibývá, ale možná bychom si také měli spočítat nejen nosnost těch mostů, ale zamyslet se nad tím, kolik vlastně potřebujeme těch kamionů, které křižují republiku, Evropu, svět, protože ty samozřejmě přináší ekologickou zátěž, která je nezanedbatelná, a která možná je proti rozumu, proti logice a asi by se mělo počítat nejen ta nosnost mostu, ale i které doopravdy potřebujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na financích možná vlastně vázne i další problém, dokonce tragédie, která se odehrála koncem srpna na Náchodsku, kdy usmrtila převrácená přenosná fotbalová branka 14-letého kluka, přitom pět let běží v Česku projekt fotbalové asociace s názvem Bezpečná branka, který má snížit riziko smrti při podobných úrazech. Proč se vůbec do toho národního projektu nezapojily všechny kraje? Vázne to opravdu jen na financích?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano, protože ten projekt nakonec projekt vyprojektoval nebo vyšla z něho branka, která doopravdy má tak postavené těžiště a je z takových materiálů, že i když spadne, tak nezabíjí, ale přijde na 20 tisíc. To znamená, když si spočítáme, že u nás máme 3500 fotbalových hřišť, tak je jasné, že kdyby všechny měly být opařené tou bezpečnou brankou, tak to něco stojí a ten Královéhradecký kraj, kde k tomu poslednímu neštěstí došlo, tak tam prostě kraj peníze nakonec nenašel a ten krajský svaz ten vyměnil prostě v celém kraji těch branek 15, což je tedy zvláštní číslo liché, to znamená, že jsou to, na jednom hřišti byla jenom jedna. Ale možná, že to je branka, která je někde kvůli tréninku, ale je to málo. Je to nic. A zvláštní na tom mi přijde ta logika, že než mít branku drahou, bezpečnou anebo žádnou, tak to raději tam se ponechá ta stará, svařená konstrukce, která je nebezpečná, i když se ví, že na těch fotbalových brankách na těch konstrukcích se ty děcka vždycky houpaly, houpou a vždycky se houpat budou. To prostě tomu se nedá zabránit a tak si vlastně většinou řeknou, že je lepší ta nebezpečná branka než žádná,ale já si přitom z dětství pamatuji, že jsme odehráli s mým spolužáky a kamarády spoustu velice dobrých fotbalových utkání, kdy nám místo branky stačily 4 školní aktovky a ty byly naprosto bezpečné. To znamená, já bych řekl, že lepší žádná branka než nebezpečná, ale jak říkám, tady prostě to je mimo logiku. Asi už dneska by ty školní aktovky prostě ty dnešní sportovce mladé nebavily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se na závěr ještě do světa zpět na pár dní. Čtyři zbývají do historického hlasování, ve kterém obyvatelé Skotska rozhodnou o případné nezávislosti. Ty další průzkumy naznačily těsný souboj obou táborů. Co podle vás touha Skotů po samostatnosti ukazuje. Rozumíte jí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Úplně jí rozumím. A líbí se mi na tom referendu to, že Londýn nepochybuje o právu občanů Skotska zvolit si svou budoucnost. To znamená, že v případě, že se Skotové nakonec neosamostatní, tak Londýn už oznámil, že plánuje další posílení skotské autonomie a pokud Skotsko zvolí samostatnost, tak já myslím, že v mnoha ohledech zůstanou ty dosavadní vazby zachovány. To znamená, že v tomto případě se jedná o velmi civilizovanou decentralizaci. Nejde o žádný revoluční chaos a také prostě vidíme, že Skotové aspoň tedy v Británii, nedostali nálepku nějakých separatistů, revizionistů a nepořádá se na ně hon. To znamená, tohle to je atmosféra, která by, myslím si, slušela všem podobným regionům, které řeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba Kataláncům?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Kataláncům, Vlámům, Baskům, Korsičanům, těch regionů je hodně, všude je ta situace trochu jiná, ale já si myslím, že pokud lidé přímo rozhodují o tom, čemu dají přednost, tak je to tak, jak to má být, to je prostě forma přímé demokracie, která má prostě své místo, když se hledá nějaké normální uspořádání světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem názor, zda je to referendum o tom, zda být vlivnou zemí, součástí velkých struktur jako je Evropská unie, Severoatlantická aliance, nebo země klidná, bohatá a bezvýznamná?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Být bezvýznamný, to je dneska sen. Já si myslím, že Skotové mají už určitou zkušenost. Mají svůj parlament, který funguje dobře, který v mnoha ohledech funguje z pohledu Skotů lépe, než ten parlament, ve kterém jsou zastoupeni v Londýně, to znamená, není to rozhodování na zelené louce, není to ani žádný velký risk. Oni zůstanou tam, kde jsou. Zůstanou stejní, jací jsou. To znamená, jaké by byly v případě tedy úspěšného referenda ty další domluvy s Británií, já si myslím, že by byly korektní a že nakonec budou všichni spokojeni ať to dopadne tak nebo tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. My budeme určitě sledovat to dění a když se uslyšíme, pokud se nepletu, za dva týdny, Ivane, tak už budeme znát mimo jiné i výsledky toho referenda.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Dneska jsme si dali pozor a neřekli jsme, jak to dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už to víte? Tušíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechme se překvapit. Ivan Hoffman, děkuji za váš čas, za rozhovor a přeji do Zlína krásný dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.