Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 12. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zita Senková vám přeje příjemný poslech prvního Jak to vidí v novém týdnu. Za tím předchozím se ohlédneme s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku. Přeji pěkné pondělí do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na které události se dnes zaměříme? Na Nobelovu cenu míru vonící jasmínem. Jednu blížící se výměnu a její důsledky či exekuce pro exekutory. Tuniský kvartet pro národní dialog získal letošní Nobelovu cenu míru. Podle většiny odborníků jde o velké překvapení, nicméně překvapení v tom kladném slova smyslu. Mohla být snad tato Nobelova cena, Ivane, v lepších rukou?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Těžko říct. Samozřejmě Nobelův výbor má těch kandidátů mnoho, to jednání je zřejmě vždycky těžké, vybrat správného kandidáta vůbec není jednoduché. Navíc právě ta Nobelova cena míru je velice ostře sledovaná, a to nejen kvůli tomu, že si mnoho lidí přeje mír, ale také kvůli filozofii, která vlastně to rozhodování provází. Kdyby ji pokaždé dostával Gándhí nebo Lékaři bez hranic, tak by asi problém nebyl, ale Nobelův výbor, mám takový pocit, se trochu snaží hledat polepšené hříšníky, navrácené syny tak, jak je to prostě v tom starozákonním evangeliu a dává jim často přednost před lidmi, kteří jsou jednoznačně hodní, to znamená, Nobelovu cenu míru v minulosti dostal například Jásir Arafat anebo Henry Kissinger, ten ji dostal za to, že zprostředkoval diplomatická jednání kolem války ve Vietnamu. No, dostal ji Barack Obama, který měl být mírovým prezidentem a nějak se to nepovedlo. Jinými slovy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď to vyvážili?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, já mám pocit, že toto rozhodnutí, zase někdo řekne ano, to jsou lidé, kteří v Tunisku v dramatické situaci zprostředkovali mír, ale zaregistroval jsem v rešerších prostě i jiné názory. Ten tuniský kvartet vlastně začínal celé to Arabské jaro, které ale nedopadlo všude dobře. Tunis je vlastně zemí, kde vlastně to Arabské jaro spáchalo nejmenší škody, kdybych to tak měl říct, a to znamená, kdyby vlastně se to posuzovalo v nějakém širším kontextu, tak bych řekl, že i dnes mohli prostě tu cenu dát někomu lepšímu, ale chápu, že těch, říkám, kandidátů asi bylo mnoho a toto se jim zdálo lepší než udělit cenu nějaké politické celebritě. Připomeňme, že takovým neoficiální kandidátkou byla například Angela Merkelová, a to by společnost hodně rozdělilo, protože vedle lidí, kteří si myslí, že takovou cenu za své politické postoje z poslední doby zasluhuje, je i mnoho takových, kteří by v tom viděli znovu přidělování té ceny nějaké konkrétní politické celebritě a u politikům, tam je strašně těžké, abychom v nich našli nějaké doopravdy mírutvůrce. To jsou lidé, kteří musí dělat politiku pragmatickou, zohledňovat nejrůznější zájmy a většinou toho pro mír udělají velice málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste, snad vás nezaskočím, měl případně nějaký typ nebo koho vy byste rád viděl, že by měl v rukou toto ocenění?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, já si myslím, že kdyby se v tom Nobelovu výboru zamysleli, tak by si mohli říct, že občas jsou roky, kdy nějaký úplně jednoznačný kandidát, který může vstoupit do historie a na kterého nikdo nikdy nic nenajde, když takový není, tak by tu cenu mohli posmrtně věnovat rok co rok tomu Gándhímu, a tím by neudělali žádnou chybu. Anebo by ji mohli dostávat Lékaři bez hranic, letos by se to hodilo, protože poté, co jeden z nobelistů, respektive jeho vojáci vybombardovali nemocnici Lékařů bez hranic, kteří tu cenu dostali 10 let před ním, no, tak by se vlastně hodilo na ně upozornit znovu, že to jsou ti, kteří bez rozdílu toho, kdo v té nemocnici leží, kdo se léčí, pomáhají a je to vlastně ta nejlepší služba míru. Jinými slovy, klidně bych tu cenu dával, když není nikdo jiný úplně ideální, rok co rok Lékařům bez hranic a nestala by se žádná chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem mezi těmi kandidáty, letos jich bylo 276, tak byl favorizován Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN. Když jste se, Ivane, zmínil o německé kancléřce, pokud ano, za co by si případně vysloužila takové ocenění? Mimochodem exprezident Klaus ten v jednom rozhovoru nedávno řekl, že při pohledu na její současnou politiku ve vztahu k migrantům si ťuká na čelo?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ten vztah k migrantům, to je strašně citlivá věc, on má doopravdy více rozměrů a člověk, když vidí ty vášně, tak asi to nejlepší je mírnit a na žádnou stranu nepřilévat prostě olej do ohně. Doopravdy je nutné rozlišit lidi, kteří trpí, kteří utíkají před válkou, před ekonomickými migranty. Teď už není vůle to příliš rozdělovat. Někdo je kritizuje všechny, anebo nikoho, někdo obhajuje i tu ekonomickou migraci jako zcela logickou, a dokonce ekonomicky výhodnou, ale já mám dojem, že Evropská unie směřuje k takovému rozdělení těch, kteří pomoc doopravdy potřebují a těch, kteří jdou, jdou za lepším, ale Evropa nemá prostě kapacity na to, aby prostě přijala celý svět, aby přijala všechny, kteří jsou na tom hůř než my, to znamená, ta debata bude směřovat k tomu, že se opevní hranice Evropské unie a že se budou ti ekonomičtí migranti, anebo ti, kteří jsou z bezpečných zemí, vracet, to znamená, to budou statisíce lidí, a bude to stát teda hodně peněz, budou vypovězeni. A ten jejich sen o lepším životě se rozplyne a budou muset ho realizovat v zemích, ze kterých přišli, to prostě jinak dopadnout nemůže, ale nestane se to ze dne na den. Nikdo nechce ztratit tvář. To znamená, ani ta Angela Merkelová nemůže jeden den říct "všichni jste vítáni" a druhý den "nikoho z vás nechci", to prostě nejde, takhle, takhle se politika nedělá. Ale to, že couvá, že říká dnes už ne, že všichni mají právo na pobyt v Německu, ale že mají všichni právo na azylové řízení. Tak to už je samozřejmě posun, to je posun určitým směrem, bude se zkoumat, bude se to zkoumání zrychlovat. Je otázka, jestli ty dávky, které dostávají, budou tak vysoké, jak jsou, protože svět má i jiné problémy a lidé, a správně jste to zmínila v úvodu, demonstrují i za jiné věci, i v samotném Německu, než je otázka uprchlíků pro anebo proti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem minulý týden, když německá kancléřka společně s francouzským prezidentem Hollandem vystoupili v Evropském parlamentu, tak Angela Merkelová zdůraznila, že se i ona počítá za Východoevropanku a že je smutná také z toho, že právě ti, kteří se mohou považovat za šťastné, že se mohli dožít konce studené války, si nyní myslí, že můžou zůstat mimo globálního vývoje, tím samozřejmě narážela na postoj Středoevropanů.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ne všichni Středoevropané mají pocit, že vývoj, který nastal po roce 89 byl ten úplně ideální. Řekl bych, že dokonce i v těch západních zemích, našich dnešních partnerech v Evropské unii ne všichni lidé si myslí, že vývoj po roce 89 byl pozitivní pro rozvoj společnosti. To je, to je pokaždé, to závisí na tom, kdo se na to dívá, z jaké strany, co se, co se zohledňuje, a naopak co se zamlčí, o čem se nemluví. To znamená, ona to samozřejmě takhle řekne, ale ona patří mezi ty Východoevropany, řekl bych, kteří jsou s tím vývojem spokojeni, kterým vyhovuje ta liberální orientace Evropy, ale ta liberální orientace je současně odklonem od levicových anebo konzervativních hodnot. To znamená, že lidé, kteří vyznávají jiný, jiný směr, tak nemohou být s tím vývojem spokojeni a také nejsou, také ho, také ho ostře kritizují a chtějí, chtějí změnu a mají pocit, že už je doopravdy načase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme se o tom vlastně zmínili nebo naťukli, v Berlíně protestovalo čtvrt milionu lidí proti dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Mimochodem o víkendu také v sobotu se demonstrovalo v Ankaře. Tam za mír, za konec násilí mezi PKK a tureckou vládou, v tom druhém případě v Turecku, které drží třídenní smutek, zahynulo nejméně 97 lidí při dvou pumových útocích. Jaké mají být důsledky, Ivane, těchto událostí?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, když se podíváme na tu tragickou část toho víkendu, to znamená, to, co se stalo v Istanbulu, tak tam si vesměs lidé všímají, že to veřejné mínění se obrací proti prezidentu Erdoganovi a jeho politické strany AKP, která dokonce podle některých je na tom politicky špatně. Nejnovější průzkumy ukazují, že její popularita klesla ještě pod úroveň, na které byla v červenci, to znamená, předčasné volby, které budou 1. ledna, tato situace určitě ovlivní. On Erdogan je kritizován nejenom levicí a lidmi kolem, kolem té kurdské zakázané Strany práce, ale teda řeknu politiku, který s nimi a s Kurdy sympatizují, ale je kritizován vlastně veškerou opozicí, která mu vytýká, že se neučinila dostatečná opatření bezpečnostní, ale hodně lidí také vyčítá, že kdykoliv dojde k takovémuto neštěstí, tak se nedostatečně vyšetřuje, nenajdou se viníci a tak dále. No, a Erdogan, protože podporuje nepřímo islamisty, tak je vlastně podezírán z toho, že někteří z nich se tam vyhodili do vzduchu právě mezi jeho největšími politickými odpůrci a tyto souvislosti pro něj nejsou dobré. V neděli se 10 tisíc lidí v centru Istanbulu sešlo s nápisy "Stát je vrah", "Známe vrahy", prostě to je doopravdy, řekl bych, nešťastná situace pro, pro vývoj, pro vývoj v celém Turecku, protože dá se předpokládat, že to bude další den země, která bude vnitřně rozdělena a destabilizovaná a opět zase je to strašně blízko k nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecká vláda podezírá z toho útoku v Ankaře radikály z Islámského státu. Z čeho vycházíte mimochodem, když tvrdíte, že Erdogan, respektive Turecko podporuje islamisty?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ten jejich největší nepřítel, to jsou Kurdové a jejich sen je prostě rozšíření, obnova prostě Turecka z dob jejich největší slávy a vlastně tím se ani to politické turecké vedení netají. Navíc, když člověk naslouchá Kurdům, kteří vlastně patří za ty, řekl bych, nestatečnější bojovníky s Islámským státem, protože ostatní sice se verbálně vůči němu vymezují, ale mnoho toho dosud neudělali, tak vlastně ti Kurdové mají pocit, že nebojují jenom s Islámským státem, ale především bojují s Tureckem. Teď vyhlásili prostě do voleb příměří, ale to vůbec nezabránilo tomu, aby byli dál bombardováni tureckým letectvem. Tam to nepřátelství je samozřejmě velké a Erdoganovi, který je vlastně jeden z největších kritiků syrského prezidenta Bašára Asada, jsou všichni jeho nepřátelé dobří, takže tam vlastně ta souvislost je dána určitě i tím, je velice pragmatická, to není jenom, jenom, řekl bych, přátelství ideové anebo náboženské. To je to, že vlastně v dnešním světě se lidé velice pragmaticky spojují jedni proti druhým a na prvním místě jsou jejich zájmy a až na druhém jsou ti konkrétní lidé, konkrétní strany a konkrétní hnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karel Schwarzenberg nebude na listopadovém sněmu obhajovat post předsedy TOP 09. V roce 2017 chce nicméně vést pražskou kandidátku do sněmovních voleb. Jak vy vnímáte odcházení Karla Schwarzenberga z politiky?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
"Výpadek signálu/, který toho hodně prožil, hodně udělal, angažoval se v mnoha různých situacích a toto je prostě důsledek špatného zdravotního stavu, velké, ztráty velké části sluchu a myslím si, že toto je příležitost, kdy by i komentátoři se měli držet hodně zpátky a měli o tom, co se děje v TOP 09 s takovým respektem. Pokud jde o to jeho odcházení, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude znamenat pro tu stranu a pro pravici?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, četl jsem takové vyjádření Miroslava Kalouska, a to je důležité, protože on je vnímán jako nástupce ve vedení strany. Těžko se stane předsedou někdo jiný. On říká, že vlastně Karel Schwarzenberg sice odchází, ale vlastně neodchází, protože zůstane i nadále pro to hnutí duchovním vůdcem, ikonou, člověk, kterému se naslouchá a který, když něco řekne, tak všichni tomu naslouchají s velkou úctou až řekl bych s takovou náboženskou bázní prostě. A takže vlastně pro ně se mnoho nezmění, jde o to, jak to udělat, aby se pozornost příliš nesoustředila právě na Miroslava Kalouska, který nepatří prostě mezi ty politiky, kteří přitahují veřejnost, a aby co nejdéle prostě na tom praporu té strany zůstal ten kníže, nejlépe s tím čírem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, co se týče pana Kalouska, protože on často argumentuje tím, že v těch minulých volbách získal obrovské množství preferenčních hlasů?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Jo, je to možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já znám člověka, který se s ním osobně zná, je sympatizantem té strany a jednou mi tak popisoval a je to člověk z rodiny, ještě prozradím, a říkal, že se s ním nechal prostě vyfotografovat, Miroslav Kalousek byl velmi polichocen, že to někoho napadne. A říkal mi: "Tak já nevím, ale nemohu posloužit, že bych viděl, že má Miroslav Kalousek rohy, doopravdy žádné jsem neviděl, jo prostě zblízka, když jsem se díval." Na každého se doopravdy můžete podívat přísně a můžete se podívat vlídně, všechno se dá přehnat, ale současně se dá všechno bagatelizovat. Pro mě Miroslav Kalousek je symbolem politika, kterému se nikdy na nic nepřišlo a tahle ta jeho šikovnost, tahle ta jeho dovednost je sice v politice strašně moc, ale není to kvalita, kvůli které by se měl stát doopravdy nějakým, nějakým v historii zaznamenaným politickým činitelem, na české politické scéně to určitě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste říkal, Ivane, že v případě Karla Schwarzenberga by se komentátoři měli trošičku zdržet, měli by se zdržet nebo čekal byste zdrženlivější tón v těch často emotivních komentářích v případě paní Michalákové, které norská sociálka, krajská komise rozhodla poslat k adopci mladšího syna k jeho současným pěstounům a k tomu staršímu ztrácí matka rodičovská práva, nebude se s ním smět nadále vídat. Vidíte tady obrovské emoce, národní vášně, přestřelky mezi samotnými politiky.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, já jsem už k tomu mluvil i v minulosti, to znamená, dnes bych se držel spíš toho, že pokud jde o politiky, tak mám pocit, že zatímco v minulosti se drželi hodně zpátky, snažili se o diplomatické řešení toho sporu, tak teď už i lidé, kteří byli skeptičtí a upozorňovali na to, že je případ komplikovaný a tak dál, tak se ukazuje, že to říkali z takových řekl bych taktických důvodů, ale dnes mi přijde, že jsou vesměs na straně matky, jsou trochu i rozzlobení, protože politici norští jim slibovali, že některé věci se prostě určitě nestanou, a pak se staly. To znamená, vnímají to trochu i jako podraz od svých partnerů. Ale tam ten zásadní problém je, že musí proběhnout zřejmě v Norsku soudní řízení a když proběhne a situace se dostane do Štrasburku, tak tam už říká i náš člověk, který je expertem na mezinárodní právní ochranu dětí, jestli jsem mu správně rozuměl, tam už má matka šance, protože tam Norové prohrávají. Oni jsou si silní doma, kde mají svoji představu o tom, jak má vypadat ochrana dětí, ale ta jejich představa je svérázná. Věnuje se tomu ústav, teda věnuje se tomu společnost, která je za tím účelem zřízená, nezávislá, které stát dává peníze, ale do které si zakázal svými nějakými vstupy prostě ingerovat, to znamená, jsou to lidé, kteří postupují podle svého přesvědčení co nejlépe v zájmu dětí, ale vlastně často svévolně a my tady často, když hovoříme o těchto věcech, tak člověk svůj názor si tvoří výhradně z toho, co si přečetl na internetu, co viděl ve zprávách, co mu kolegové nabídli reportéři z různých zemí světa. Já v téhle té kauze těch odebraných dětí se mohu spolehnout i na trochu lepší zdroje, protože práci mého zetě moje žena v Norsku několik let bydlela a bydlela tam s dvěma dětmi, o které jsem se teda normálně bál. Ale ona, když mi popisovala, když jsem se jí ptal, aby zjistila, jak se na to lidé dívají, tak její domácí, uvedu, že prostě ten pan domácí, to je pastor, jeho manželka se věnuje hudebním vědám, to jsou prostě příjemní lidé, tak říkají, že sami Norové si nejsou jisti, jestli ten Bernevald, ten, jak se nějak jmenuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Barnevernet.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Barnevernet, jestli dělají vždycky všechno dobře a říkají, že i samotní Norové, když se člověk někam přestěhuje, lidi ho kolem neznají, je, padne na něj udání, těch udání jsou spousty, každý každého prostě sleduje a když má pocit, že se dětem něco špatného děje, tak udává. A to jsou lidé třeba i samotní Norové, ne, že, a ti ještě mají znalost jazyka, takže mohou mluvit, mohou se bránit - tak, pokud sousedé neřeknou: "To je v pořádku, my je známe, to jsou hodní lidé," tak jim prostě to dítě seberou taky. Takže znevýhodněni jsou lidé, kteří jsou jiní, kteří jsou podezřelí. Těch dětí je mnoho, které jsou odebírány. Ty okolnosti jsou často pro nás nepochopitelné. Ty zkušenosti, které máme my, nejsou výjimečné. To je mají i lidé z jiných zemí. To znamená, tohle to je i otevřená otázka i v Norsku a doopravdy není důvod prostě před tím nějak zakrývat, zakrývat oči a tvářit se, že jsme nějací norští nepřátelé, to určitě ne. Jde o to i v jejich zájmy, aby prostě se ta situace diskutovala, řešila a aby těch nespravedlivých případů ubývalo. A tohle to, co se stalo paní Michalákové, to je jeden z těch případů, kdy došlo k nespravedlnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto konkrétním případě by mě opravdu zajímalo, vlastně kdo z těch, kteří pronášejí velmi závažné soudy jako jsou detailně seznámeni s tím spisem, protože máme tady vyjádření i od pana Kapitána, což je ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí, ministryně Marksová, ta také řekla, že paní Michaláková údajně nevyužila veškeré rady. Nicméně norská ambasáda třeba prohlásila, že ten jejich zákon je v souladu s principy úmluvy o právech dítěte, že norské zákony se vztahují na všechny lidi. Když se podíváme na to rozhodnutí, tak je bezesporu velmi tvrdé. Může být špatné. Ale neukazuje i na to, po čem my tady v Česku voláme, a to je nezávislost soudů, státních úřadů,

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Víte co, s těmi Nory je problém. Já bych k tomu už jenom řekla, že našel jsem takovou zprávu, že loni usmrtili dalších 720 velryb už někdy v srpnu, to znamená, je to země, která na rozdíl od jiných zabíjí velryby a k tomu říká, že norský lov velryb je založen na ochraně a trvale udržitelném využití mořských zdrojů. Říkají, že pravidla lovu jsou ošetřena tak, aby mořští savci byli vystavováni co možná nejmenší bolesti a stresu. Co chcete od lidí, kteří zabíjejí velryby? Já prostě už k tomu nechci nic víc říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bych asi nesrovnávala v téhle té ...

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
To říkám, to říkám pro zjednodušení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě snad jenom dovětek, když právě v souvislosti s tou uprchlickou krizí voláme tolik potom, aby ti lidé dodržovali naše zákony, tak neměli bychom i my, když se rozhodneme žít někde jinde, také respektovat zákony, byť můžeme o nich polemizovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Asi ano, určitě, určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slíbili jsme ale ještě jedno, abychom to nezamluvili, a to je exekuce, která by snad mohla hrozit exekutorům?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, v tomto týdnu Exekutorská komora zveřejnila velmi zvláštní statistiku, podle které 40 % práce exekutorů je, je prostě zdarma, nezaplacené. Došlo k tomu, že těch exekučních řízení je strašně moc a exekutoři jsou povinni ze zákona vymáhat navrácení peněz anebo, anebo majetku a tak dál, od lidí, kteří už vlastně nejsou schopni nic zaplatit, nic vrátit, protože, kde nic není, tam ani čert nebere. No, a zajímavé je, že exekutoři si stěžují na věřitele, kteří podávají stále nová a nová exekuční, nové exekuční příkazy přes soud samozřejmě, oni to musí řešit, ale přitom je jasné, že nic nevyřeší, to znamená, chtěli by, aby ten věřitel ve chvíli, když žádá exekuci, tak, aby tomu exekutorovi zaplatil nějakou zálohu, nebo aby to udělal tak, jako, jak to běží v některých jiných zemích, že za to vymožení dostane poplatek, aby tedy exekutor nebyl placen pouze z toho, co vymůže. A to je nesmírně zajímavá situace. Místo toho, abysme řešili rostoucí zadlužení domácností, které neustále teda roste, abychom řešili samotné, samotný princip, kvůli kterému vznikají ty dluhy, tak místo toho řešíme, jak vymoct peníze od těch, kteří je nemají, aniž bychom zabránili tomu, aby se půjčovalo těm, kteří nebudou moct vrátit. Je to celé prostě strašně složité a já mám pocit, že to je přesně ta situace, kdyby se velmi komplikovaný systém měl vyřešit nějak velmi jednoduše, nějakým, nějakým jednoduchým řešením, například že by se zakázalo půjčovat lidem peníze na úrok, tím pádem by všichni přestali půjčovat, tím pádem by lidi nebyli v nouzi, museli by žít z toho, co si našetří anebo z toho, co mají a nebylo by to teda tak, že jak je to dneska strašně populární, že se prosazuje právo, aby každý měl všechno, na co nemá, aby potom přišel na závěr o všechno, co má. To žijeme v takovém světě, kde věci jsou prostě vzhůru nahoru a někdy by neškodilo na to dát je zase zpátky na nohy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Deníku a náš spolupracovník Ivan Hoffman. Já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Také. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí psychiatr Cyril Höschl. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.