Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 12. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Vítám vás u pravidelné půlhodiny názorů našich stálých hostů. Dnes budu hovořit s novinářem Ivanem Hoffmanem. Přeji vám hezké pondělí do Zlína.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Také přeji hezký den, vám i posluchačům samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na co se zeptám komentátora Deníku? Jak vítězství hnutí prezidenta Emmanuela Macrona mění francouzskou politiku? A kam se posouvá ta britská a jak pevná je židle premiérky Mayové? Nejenom tyto otázky zaznějí v dnešním vydání. Vítejte. V prvním kole voleb do Národního shromáždění získalo hnutí nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu přes 32 procent hlasů, což by mu mělo zajistit 400 až 440 poslanců. Vykročil tím k nejsilnější většině, jakou kdy měl prezident v parlamentu za posledních 50 let. Jak to hodnotíte, pane Ivane?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Tak je to výsledek samozřejmě zajímavý a určitě je i pro Emmanuela Macrona důležitý, protože bez podpory parlamentu by velmi těžko realizoval sliby, které dal Francouzům v té své prezidentské kampani. Já mám pocit, že asi to, co se nejvíc zdůrazňuje teď ve Francii, je, že Emmanuel Macron je vlastně takovou překvapivou hvězdou, která se najednou tam objevila. V prvním kole prezidentských voleb získal 25 procent, nějakou čtvrtinu hlasů. V tom druhém vyhrál proto, protože vlastně ho podpořili všichni, i ti, kteří ho nevolili v prvním kole, kteří nechtěli, aby se prezidentkou Francie stala Marine Le Penová. Nyní vlastně toto, toto hnutí získává naprosto bezprecedentní podporu. V parlamentu bude mít takovou většinu, že podle opozice tím vlastně skončí diskuse, skončí debata. Může prosadit prakticky cokoliv. No, ale není úplně jasné, co to bude. Jediné, co je asi jasné, je, že to bude teda velká divočina, protože Emmanuel Macron se chystá například reformovat trh práce ve Francii a tam všichni předpokládají, že dojde na obrovský střet s odbory. Ten je pravděpodobnej, pravděpodobný i kvůli tomu, že, že to druhé kolo voleb, které teprve přijde, to ještě nevíme, kolik k němu přijde voličů, ale zřejmě ne víc, než k tomu prvnímu a to byla pouze polovina Francouzů. To znamená polovina jich zůstala doma. A budou to lidé, kteří jsou velmi jasně orientovaní doleva, ale také ti, kteří jsou zklamaní z pravice francouzské, to znamená voliči těch tradičních stran. A je potřeba si uvědomit, že zatímco politická scéna se může změnit prakticky přes noc a Emmanuel Macron říká, že nový parlament ukáže novou tvář Francie, tak pokud jde o Francouze samotné, ti se, ti se přes noc nezmění. To jsou stále stejní lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o tom, že bude, nejspíš dojde k divočině, tak bych se zeptala, jestli potřebuje právě Francie vzhledem k situaci, v jaké se nachází, nejenom v té vnitropolitické, bezpečnostní, ale také ekonomické, co se týče nezaměstnanosti, stagnace a tak dále, takže divočinu nebo řekněme nějakou poklidnou procházku po versailleských zahradách?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Vždy je lepší evoluce. Jakmile prostě se všechno přehází, nezůstane kámen na kameni, zkušenosti s tím málokdy bývají dobré. To znamená bude to těžké, ale musíme si uvědomit, že i ty volby francouzské jsou součástí obecného trendu nedůvěry voličů v tradiční strany. A tady bych řekl, že když se řekne tradiční strana, tak to není žádné sprosté slovo. Je potřeba si uvědomit, že to je strana, která má obrovskou tradici, má něco za sebou, má nějaké své ideové opodstatnění, oslovuje určitý segment voličů, a to dlouhodobě, jenomže každá tradiční strana v jedné chvíli ustrne. Nabízí najednou stará řešení, nabízí staré tváře a potřebuje restart nějaký, nějak znovu ožít, ale ten je možný jenom po porážce a nejlépe zdrcující. Tehdy mohou přijít noví lidé, ne nutně mladí, ale noví, kteří té tradiční straně vrátí ty její původní ideje, vrátí ji ke kořenům. No, a pak může dojít k nějakému comebacku. To znamená to, co se teď stalo ve Francii, není dáno, neznamená to jenom, že najednou se našel někdo, kdo má na všechno recept. To tak není. Emmanuel Macron byl pouze v pravou chvíli na pravém místě a byl to člověk, který neměl špatné, řekl bych, reference, protože neměl skoro žádné a je to takový mix image experta a rebela. To znamená takovíto lidé se objeví, ale vesměs jsou to náhodní hrdinové. To nejsou lidé, kteří by se vypracovali v politice jako dlouhodobou činností a postupně si získali lidi na svou stranu něčím, co konkrétně odvedli. Já si nemyslím, že jeho kariéra bude oslňující, a že bude dlouhá, ale je důležitá, protože jedině krachem, který teď si prožili, především levice, ta dopadla katastrofálně, tak je možný nějaký restart a nějaká obnova normální politiky. Ale bez Macrona by to prostě nešlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba na debakl, který zažívá zejména Socialistická strana. Její šéf Francois Hollande vedl pět let Francii a tato formace skončila až pátá se ziskem něco přes sedm procent. Ale ono asi, Ivane, potrvá, než se jaksi tyto tzv. tradiční strany, ať už socialisté, nebo Republikáni, konkrétně ve Francii nahodí, než se restartují. To bude mít Macronova Republika vpřed! nebo v pohybu, jak se překládá to jeho politické hnutí, ještě asi pár let času. Nevím, jak takový restart politické strany může trvat podle vás?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že je dobré se podívat, plynule přejít z Francie do Británie, protože tam se toto přesně stalo Labour Party, která když prostě prohrála volby, tak bylo potřeba učinit změny, odešel šéf a najednou se do čela dostal Jeremy Corbyn, o kterém prostě by nikdo nepředpokládal, že by mohl Anglii nebo tu Labour Party vést, protože to je starý, říká se, marxista, revolucionář, člověk s mírovou, protiválečnou orientací, člověk, který by zpátky znárodnil to, co Thatcherová zprivatizovala v mnoha případech. To znamená člověk s idejemi, které jako kdyby nepatřily do dnešního světa, a najednou prostě tato strana začíná být zajímavá pro mladé, kteří prostě přišli k britským volbám ze 70 procent, což je nebývalé, navíc celkově volební účast byla vysoká, no a ti mladí si oblíbili tohoto starce Jeremyho Corbyna, protože jim najednou ta levicová témata, levicová řešení přišla zajímavá, v tom, v tom stavu, ve kterém se Británie nachází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posouvá se Británie doleva, protože v těch předčasných parlamentních volbách v království zvítězili sice konzervativci, byť méně, než oni čekali nebo se čekalo, ale volební agendu určují primárně levicová témata.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že jestli se posunula Británie doleva, to je asi těžké říct, ale co je jasné naprosto, je, že se doleva posunula Labour Party, protože ta za Tonyho Blaira vyzrála na konzervativce tím, že celá ta strana se posunula zleva do středu a najednou sbírala i hlasy středových voličů, kteří nebyli s konzervativci úplně spokojeni. A Labour Party se vlastně stala z levicové strany stranou liberální. No a říkalo se tomu moderní levice a stalo se to vlastně vzorem pro mnoho jiných levicových stran v Evropě, které také chtěly být moderní, nové, řekly si, že musí zvýraznit jiná témata a staly se z nich strany sympatizující se stávajícím systémem a strany, které jsou schopny, protože se dostaly hodně blízko politickému středu, najednou utvářet koalice nejen, nejen si rozumět a vzájemně po sobě nepokřikovat, ale dokonce i spolu vládnout se stranami konzervativními. To znamená to kyvadlo pravolevé se najednou jakoby zastavilo, zůstalo ve středu, kde se potkali praví i leví a najednou zjistili, že spolu mohou dlouhá léta pohodlně vládnout, protože nemají žádnou zvláštní opozici. Ta opozice se vlastně objevila, až když ten, ten politický střed začal jakýmsi způsobem stagnovat a ta opozice se začala objevovat úplně jinde, než by ji čekali. Už to nebyla opozice pravá nebo levá, ale byla to opozice národní, národovecká, nacionální, populistická, jak už to každý si nazve podle sebe, jak to vnímá, ale prostě přišlo něco, co vlastně znovu ty partnery v tom středu, ty pravé a levé, začalo rozdělovat a nyní se zdá, že Anglie by mohla být příkladem toho, že vznikne autentická levice, levice orientovaná doopravdy tedy doleva, ne na střed, ale tím pádem samozřejmě na druhé straně znovu ožije i ta pravice. A tak na tu otázku, jak dlouho to bude trvat, jak dlouho, tak asi dlouho, ale to, že jakási změna nazrála, že je ve vzduchu, to je naprosto jasné a je to vlastně pro politiku naprosto dobře, protože ve chvíli, když znovu se začne odehrávat ten spor, jakým způsobem tu společnost vést, jestli doleva, jestli doprava a přestane se předpokládat, že ten nynější stav tak, jak je, je jediný možný a nejlepší, protože na to každý režim vždycky zakrní a to lidi naštve, tak jakmile začne znovu začne tato debata, tak je vlastně politika zachráněna, přestane se nadávat na politiku, protože, protože se zde znovu jakoby vstane z mrtvých, znovu se zde politika objeví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Netrpí podle vás tzv. tradiční zavedené strany i tím, a asi nejenom ony, že začaly v posledním období přebírat témata z tábora svých rivalů, že vlastně se začal stírat rozdíl mezi levicí a pravicí a novými formacemi, že vlastně se v tom volič ani nemohl zorientovat. Levice hlásá pravicovou politiku a obráceně.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak. Tak, jak to říkáte, to se přesně stalo, to se přesně stalo a teď vlastně ty britské volby nejsou jenom volbami o brexitu, jak to původně mělo být, to mělo být referendum, ve kterém konzervativci získají jakýsi mandát k tomu, aby jednali o tom tvrdém brexitu. Když Mayová oznámila volby předčasné, tak měli dvacetiprocentní náskok před, před opozicí. Všechno vypadalo jasně a najednou se ukázalo, že, že to tak prostě úplně není, že to tak není jednoduché a tím se odstartovalo něco úplně jiného. Najednou se to téma voleb změnilo. Ale já k tomu chci říct opět překvapivě, zase nikdo to nečekal, zase to nikdo nevěděl, zase jsme se všichni mýlili, zase předpokládali, že ti konzervativci, i když nevyhrají moc, tak přece jenom je to jasné, ještě já blázen jsem napsal, že se nebude přepřahat před volbami a to jsem si mohl odpustit, protože doopravdy těm Angličanům nikdo nerozumí, nikdo neví, na co nového přijdou, jak znovu všechny analytiky, komentátory zesměšní a je to možná na tom právě pěkné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, abyste neměl, Ivane, výčitky svědomí. Je nutno říct, že analytici ve Francii po vítězství Emmanuela Macrona v prezidentské volbě nedávali jeho hnutí v těch parlamentních volbách příliš velké šance, no a v tom prvním kole tedy výrazně zabodoval, byť ještě bude druhé, tak nepředbíhejme.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Ano, nemá se dneska věštit. Dneska člověk nemá nic říkat předem. Má si počkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nevím, jestli položit další otázku, která zní: Theresa Mayová, britská premiérka dostala od královny Alžběty pověření sestavit novou vládu, ale mě by zajímalo, jak podle vás je pevné křeslo Theresy Mayové?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
No, především se zdá, že není úplně pevné v její vlastní straně. Zachránit ji může paradoxně jenom to, že dopadla tak špatně, že ji teď musí všichni nějakým způsobem podržet, protože dokud nebudou mít jistotu, že mají za ni někoho lepšího, protože toto, toto není situace na nějaké vnitřní rozbroje a tak dál, protože to by doopravdy došlo velmi rychle na, na další předčasné volby, o kterých už opozice hovoří, že by k nim mělo dojít ještě letos. Nicméně opět by tu byly volby, jejichž výsledek by byl krajně nepředvídatelný. To znamená máte pravdu, nemá cenu věštit ani osud Theresy Mayové. Angličanům můžeme jenom přihlížet. Vůbec nemůžeme jim odezírat ze rtů, co se stane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je, také na ni asi v této chvíli nedokážeme zodpovědět, jestli se podaří Mayové sestavit vládu s pomocí severoirské Demokratické unionistické strany. Tam by vznikla velmi křehká většina, myslím dvou hlasů.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Tak oni signalizují, že jsou ochotni konzervativce podpořit, do vlády se zřejmě dostat nechtějí. Ten jejich zisk není tak velký, aby to mělo nějaký smysl. Ale především něco za to budou chtít a podle toho, co čteme, tak to může být pro konzervativce doopravdy bolestivé. Ale otázka je, jestli si můžou dovolit něco jiného, než vzít za vděk tou podporou a jít dál, protože koneckonců vyhráli volby, nesou odpovědnost a v Británii je to tak, že ve volbách vítěz bere vše. Tohleto je zvláštní situace, kdy vítěz bere skoro vše. Na to Britové nejsou zvyklí a je otázka, jak dlouho to vydrží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, konzervativci budou rádi za vše asi ...

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Ano, přesně tak, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... v těchto volbách. V těch komentářích se objevuje i často názor, že ten výsledek britských předčasných voleb je odplata stoupenců setrvání Velké Británie v Evropské unii, že se Mayové vymstilo prosazování tzv. tvrdého brexitu. Jenom připomenu, že přesně před rokem v referendu o brexitu hlasovalo 48 procent voličů proti odchodu z Unie.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Tam je těch faktorů právě že víc. Jedna z nich, jedna z otázek je brexit. Druhá otázka je bezpečnostní situace. Je klidně možné, že se podařilo labouristům a Jeremy Corbynovi především na poslední chvíli přesvědčit Brity, že to byla Theresa Mayová, která v minulosti významně snížila stavy policie a tím pádem jakoby přivolala to nebezpečí na občany teroristických útoků. Také je možné, že se doopravdy, i přesto, že došlo k pumovým atentátům, na poslední chvíli umírali lidé. Ono Britové, i když to zní cynicky, oni už si na to možná trochu zvykli a až natolik to výsledek voleb změnit nemohlo, že tedy doopravdy rozhodla špatná volební kampaň, některé hloupé návrhy daní, necitlivost v sociální politice, a že tedy v těchto volbách rozhodovala už i prostě taková ta typická pravolevá otázka, jak, kudy vlastně tu Francii dále vést. A pak je teda, samozřejmě připadá v úvahu i ta otázka, že ne, že ne všichni Britové jsou přesvědčeni o tom, že je potřeba se co nejvíce rozejít s Evropou, neboť na ně čeká otevřená náruč celého světa a raději by udrželi s Evropou vztahy co nejužší, protože ono to propojení mezi obyčejnými lidmi, mezi tou Británií a Evropou je silné, i když jsou odděleni mořem, tak dnes ten svět je hodně globalizovaný a mnoho lidí od toho brexitu očekává komplikaci svých osobních osudů, kariér a tak dále. To znamená všechna tato tři témata se asi na tom výsledku voleb podepsala nějakou měrou a asi je těžké říct, co, co konkrétně rozhodlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Bohuslav Sobotka řekl, že by se naše sociální demokracie měla inspirovat britskými labouristy a nehledět tolik na předvolební průzkumy. Tak mě napadá, jestli on osobně třeba ještě bude mít prostor, protože například podle slovenské agentury TASR, s odkazem na zdroje blízké vedení ČSSD, napsala, že český premiér prý plánuje odstoupit z čela strany, v pozici předsedy vlády by do voleb ale zůstal. Mluvčí ČSSD věc nechtěl komentovat. Jak to vidíte? Faktem je, že uvnitř sociální demokracie sílí hlasy, které žádají odchod pana Sobotky z čela.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Je to klidně možné, ale pokud hledáme odpověď na to, jestli může sociální demokracie napodobit britskou Labour Party, tak bych řekl, že tady je zásadní problém v tom, že v sociální demokracii nenajdete žádného přesvědčeného marxistu, který by prostě oživil taková ta doopravdy radikální levicová témata. Prostě takového člověka oni nemají. Je to taková ta strana moderní levice, která, která momentálně nezabírá, a která čeká na ten restart, o kterém jsme hovořili. Takže mám pocit, že na takovýto obrat, na to nemají lidi, ale obávám se, že ani čas. A potom to hlavní, nevím, jestli u nás už je po něčem takovém vůbec poptávka, protože ta situace v různých zemích je různá, my si nežijeme až tak špatně. Ta životní úroveň, jakou máme, je životní úrovní, na kterou mnoho lidí je prostě zvyklých. To, že v Německu se mají lépe, to ještě neznamená, že trpíme a stojíme ve frontách na polévku. To znamená, že myslím si, že ne, že Labour Party u nás napodobit nelze. A pokud jde o to, jestli Bohuslav Sobotka je tím správným lídrem pro ČSSD, tak obávám se, že některými prudkými změnami kurzu, které předvedl, asi už ne. Zřejmě, zřejmě to chce nového, nového lídra, nového člověka a myslím si, že spíše takového, který toho ani moc nebude vymýšlet, ale který, který bude věcný, a který lidi nenaštve ještě víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho tam vidíte, pane Ivane? Sociální demokracie má prý v záloze německý scénář, jinými slovy postavit do čela ještě před prázdninami, řekněme, českého Martina Schulze, což je šéf sociálních demokratů, SPD v Německu. Lubomír Zaorálek nebo ...

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Za prvé, v Německu to, nezdá se, že by to úplně vyšlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Schulz efekt moc zatím nefunguje.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
On trochu fungoval ze začátku, a pak jako kdyby vyprchal. Jako do voleb ještě nějaký čas zbývá, ale ty signály z těch regionálních voleb vlastně nejsou, nejsou pro sociální demokraty dobré. Možná, že litují, že se tou cestou vydali. Pokud jde o Lubomíra Zaorálka, jeho šance by byly, mám pocit, o hodně větší, kdyby v průběhu té vládní krize zůstal někde bokem a neříkal nic, jo. On se vlastně zapojil do toho dění dosti sebevražedným způsobem. Ale to je jenom můj pocit z toho. Voliči to možná vyhodnotí jinak a ocení, že byl loajální k předsedovi i v těžké chvíli. Těžko říct. Určitě je to favorit straníků a skalních příznivců sociální demokracie, ale ti sami nerozhodují volby. Volby rozhodují sympatizanti, lidé, kteří, kterým ta strana přijde buďto jako menší zlo, anebo kteří si řeknou, že má dobré myšlenky. To znamená to, co se líbí straníkům a to, co oni si odhlasují, ne vždy zaručuje nějaký slušný volební výsledek. To znamená asi to bude Lubomír Zaorálek, pokud k nějaké změně dojde, ale, ale že by tím automaticky jako se dalo říct, že jsou z kouta ven, a že mají znovu šance, to vůbec tak se nedá brát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte tam případný efekt, řekněme, že by byl, teď dovolte to přirovnání, Lubomír Zaorálek Macronem sociální demokracie?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
To určitě ne. Já mám pocit, že sociální demokraté si trochu uškodili, když se zbavili hejtmana Zimoly, protože s velkou radostí prostě vnímali, že má problém, byl to vnitrostranický oponent a takový rebel, ale byl to současně jediný politik, který v kraji tradičně vyhrával volby, který měl takovou moderní image, a který se lidem líbil, za kterým i ti straníci na jihu Čech stáli. A celá ta jeho aféra byla samozřejmě teda nepříjemná, byla by ho poškodila, ale to byl člověk, který, který představoval nějakou, nějakou, řekl bych, atraktivnější tvář té strany a mnoho víc takových už nemají. To znamená největší problém v politice je, že ani tak nejde o to najít nové talenty, vyhledat někoho, kdo by v budoucnu tu stranu dobře reprezentoval, sbíral pro ni body, získal si občany, ale spíše najít někoho, kdo se vypracuje, kdo je hrozbou pro ty ostatní a dokud to ještě jde, se ho co nejrychleji zbavit, aby ti, kteří u moci jsou, u ní co nejdéle zůstali. Naše tradiční strany si prostě, řečeno tou starou terminologií, nevychovávají nové kádry, nemají, nemají, nepěstují si prostě lidi, kteří je v jedné chvíli nahradí a vlastně i budou prospívat z toho i oni sami. Tady se vede drsný vnitrostranický konkurenční boj a ten samozřejmě té politice vtiskne určitou tvář a nepěknou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministryní školství zatím zůstává Kateřina Valachová. Původně měla skončit v sobotu. Premiér Miloš Zeman ale včera večer odjel na třídenní návštěvu Jihočeského kraje. Paní Valachovou chce podle prezidentova mluvčího pana Ovčáčka odvolat až po svém návratu. Připomenu, že ministryně Valachová se 9. května rozhodla podat demisi kvůli kauze dotací na jejím ministerstvu. Chtěla tím podpořit politickou kulturu tak, jak ji prosazuje sociální demokracie. To jsou její slova. Datum svého odchodu pak stanovila na konec května, měla odejít 10. června a moje otázka je, jestli je její rezignace nezbytná?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
No, já jsem si vždy říkal, že to je taková divná demise, spíše z politických důvodů. Mně se zdá, že je Kateřiny Valachové prostě škoda. Za prvé teda je v politice málo žen, a když už konečně nějakou máme, tak z důvodu loajality ke straně má odstoupit. Taky si myslím, že ta její práce byla spíše dobrá. Vím, že měla hodně kritiků, a že mnoho věcí prostě ve školství se kritizuje, ale to se kritizovalo vždycky. A mně Kateřina Valachová přišla jako po dlouhé době ministryně doopravdy kompetentní a to, že odchází z politických důvodů, kvůli něčemu, co zřejmě nezavinila, ale za co asi, dá se říct, že může vzít na sebe politickou odpovědnost, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může nebo musí?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já bych řekl, že spíše může, jo. Mně přijde na celém nejzvláštnější to, a tím už končím, protože náš čas se chýlí ke konci, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
... že zatímco v případě odvolávání Andreje Babiše byla média přímo posedlá tím, jak se vzpříčil prezident drze ústavě, tak nyní všichni prostě už se tím nezabývají, už to nějak ani moc neřeší nějaké, že by, že by prostě se tady hovořilo o nějaké ústavní krizi, ani náhodou. Mně z toho vychází, že Kateřina Valachová vlastně nikomu nevadí. Když tam zůstane až do voleb, tak si toho nikdo ani nevšimne, zatímco ten Babiš mnoha lidem strašlivě vadil a tím pádem bylo nutné prostě zdůrazňovat tu ústavu. Trochu je to nepříjemné, protože tady se najednou ukazuje, že ani tak nejde o ústavu, jak je napsaná, jestli jasně nebo nejasně, jestli by se měla zjednodušit, zpřesnit, anebo, jak říkají právníci, v žádném případě, protože tím, že je nepřesná, je právě výborná, pro právníky samozřejmě. Tohleto všechno prostě se najednou neřeší, ale to je mi, je mi to, je mi to trochu podezřelé, tak bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor deníku Ivan Hoffman a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Hezký den. Mějte se pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přihlásí se Jak to vidí opět zítra se spisovatelem Ivanem Kosatíkem, promiňte, Pavlem Kosatíkem. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.