Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 9. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání Jak to vidí přijala ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou cenu zaplatí Angela Merkelová za pokračování velké koalice se sociální demokracií? Ustojí brexit britská premiérka? A co by přinesl czechxit české ekonomice i celé společnosti? Dobrý poslech. V Německu bude zřejmě opět vládnout velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Pokračování staronové vlády v nových obrysech musí ještě odsouhlasit vnitrostranické referendum sociální demokracie SPD. Jak to vidíte, paní docentko?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to je právě ta velká neznámá, protože se staly dvě důležité věci. První, že do sociální demokracie hojně vstupovali noví členové a bylo jasné, že jejich zájmem je zúčastnit se toho hlasování a pokud vstoupili do 6. února, tak tuto možnost také budou mít. Mám pocit, že jich bylo okolo 24 tisíc, takže jako docela slušný počet, není to pár stovek. Je pravda, že sociální demokracie teď má asi 460 tisíc členů, což nám asi připadá hodně, ale je to vlastně polovina z toho, co bylo před nějakými 20 lety, takže i tady došlo k poklesu členské základny. Nicméně tito lidé budou hlasovat i včetně teda velké části těch nových, no a co jsem se tak dívala na takové ty jako ankety, pravda, ne úplně průzkumy, ale anketky, tak přeci jenom mezi tou členskou základnou jako není velké nadšení z velké koalice. Ono už to bylo vidět na tom sjezdu samozřejmě a mladí socialisté Jusos včetně Kevina Kühnerta samozřejmě jaksi velmi apelují na to, aby členská základna řekla ne a řekla nejenom ne té velké koalici, ale právě, a to je to nové téma, také tomu politickému stylu, protože v sociální demokracii jaksi došlo opět k dalším kotrmelcům, tam to skutečně jak větrák se to pořád točí a mění a to taky zrovna asi velkou část té základny nepotěšilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ještě velký otazník nad tím vnitrostranickým referendem, protože není jasné, jestli to hlasování neporuší ústavu, ono totiž podobnou otázku řešil spolkový ústavní soud už v roce 2013 ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ale tehdy to proběhlo normálně, ale je pravda, že tehdy to referendum bylo poměrně jasné, zúčastnila se velká část členské základny, pokud si to správně pamatuju, tak 3/4 hlasovaly pro, což si myslím, že teda to se nezopakuje tenhle výsledek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, verdikt tehdy zdůvodnil tím, že schválení koaliční smlouvy není záležitostí státu, nýbrž jednotlivých politických stran, takže bylo to vnitrostranické hlasování legitimní a legální. Vycházejme nyní, paní docentko, z toho, že opravdu dojde k pokračování velké koalice s pozměněným kabinetem. Bude to lepší varianta než dvě další možnosti předčasné volby nebo menšinová vláda?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to je otázka asi jak pro koho lepší varianta. Je pravda, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro Německo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jak pro koho v Německu. Samozřejmě ta vláda už se očekávala a v Německu není úplně běžné, aby sestavení vlády trvalo takto dlouho a navíc jaksi, aby se vyzkoušelo víc variant. To jako není běžná situace v německém systému, a samozřejmě, že nějaká vláda byla vyčkávána i řadou těch evropských partnerů, takže asi se to bude brát celkově spíš s nějakým jako oddechnutím konečně tady něco je, a jak říkám jak ta základna SPD, tak i teď v CDU samozřejmě jaksi to tak nějak kypí a protože zkrátka a dobře CDU z toho nevyšla úplně nejlépe z toho jednání, když jsem se dívala na ty reakce vrcholných představitelů CDU, tak častý komentář byl - no, tak aspoň že nám zbylo to kancléřství, protože všechna důležitá ministerstva šla, ta ekonomická tedy, i zahraničí, i zahraničí šlo na sociální demokraty a ta silová zase na bavorskou CSU, takže CDU toho moc nezbylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to zahraničí to mělo i nyní ve svých rukou sociální demokracie.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je pravda, ale sociální demokraté k tomu ještě navíc dostali ministerstvo financí, což se očekávalo jaksi takový dvojí zásah a plus ještě ministerstvo vlastně naší variantu práce a sociálních věcí, takže taková ta tři jako dominující ministerstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude znamenat, nebo jakou cenu zaplatila tedy Angela Merkelová za pokračování této velké koalice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak otázka je, jestli zaplatila Angela Merkelové, protože ona bude počtvrté kancléřkou. Já bych spíš se zeptala, co zaplatila CDU. Samozřejmě v CDU je řada lidí roztrpčených, především těch, kteří už se viděli v nějakém tom ministerském úřadě, ale jsou tu i obsahové námitky. Oni prostě říkají, podle mého názoru je na tom hodně pravdy, že CDU se naprosto vyprázdnila, to znamená, že tam úplně vlastně zmizel obsah té strany a CDU vlastně do sebe nasává různé věci jednou od Zelených, teď tedy vlastně přijala z velké části program SPD, a že ta strana vlastně ztrácí svoji identitu a de facto se stala jenom udržovací strukturou pro to, aby Merkelová mohla být teda počtvrté kancléřkou. Když jsem analyzovala tu koaliční smlouvu a dívala jsem se na ty jednotlivé body, tak je patrné, že skutečně velká část z nich je z programu SPD, i když samozřejmě potom bude záležet na konkrétní aplikaci, to taky samozřejmě jedna věc je, co je na papíře, druhá věc je, co je v realitě, ale ten otisk, řekněme, konzervativnější, který by si asi přáli voliči CDU/CSU, tam moc patrný není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká situace bude pokračovat v SPD, která bude mít novou předsedkyni v historii strany, po 153 letech to bude žena, 47letá Andrea Nahles. Co to bude znamenat? Není to naopak pro SPD nyní bude získávat body, nárůst členství, přeci jenom změny ve vedení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak možné to je. Samozřejmě zvláštní je už ten postup, jo. Martin Schulz byl zvolen jako 100 % hlasů, že, to je taky taková jako specialita a vlastně vydržel pouze rok a potom jaksi se odklidil sám na ministerstvo zahraničí a předal to Andree Nahlesové, která asi má lepší image než on. Ono je teda obtížnější mít horší image než, než Schulz, ale přece jenom ona taky jako provedla takové jako obraty docela značné. Vím, že v tom německém tisku si tam dělali legraci, že ona na počátku vlastně velmi tvrdě odmítala tu koalici s CDU ještě víc než Schulz a používala přitom i takové výrazy, že CDU do /nesrozumitelné/, což nebudu radši úplně překládat, ale znamená to jako ne úplně lichotivý výraz a teďko na to CDU zástupci reagovali, že Andrea Nahlesová měla pravdu, že skutečně CDU dostala po čumáku, protože nedostala vůbec žádná klíčová ministerstva. Takže ona skutečně jako Andrea Nahlesová taky jako tam lítala trošku jako ten plášť v poli a je otázka, jestli to členská základna bude akceptovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se vlastně dál nepočítá se Sigmarem Gabrielem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hmm, to je dobrá otázka. Sigmar ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně odcházející ministr zahraničí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, přesně tak, nahradí ho Martin Schulz. Sigmar Gabriel byl podle mého názoru velmi kvalifikovaný ministr zahraničí, člověk, který byl schopen uchopit trendy hned ze začátku, velmi na ně rychle reagovat a taky byl velmi oblíbený. Já si myslím, že tam z hlediska Schulze jaksi bylo zabít několik much najednou. To znamená zbavit se SPD, kterou očividně vést neumí, usadit se na, na pěkné ministerstvo a ještě se zbavit, řekněme si na rovinu, velkého vnitrostranického rivala, který představuje jinou vizi SPD než, než Schulz a který je zároveň u německé veřejnosti velice oblíben. Prostě Sigmar Gabriel se vždycky pohyboval v těch horních patrech oblíbenosti a myslím, že byl i velmi uznávaný mezi svými kolegy ministry zahraničí, protože on skutečně byl schopen řadu věcí pojmenovat na rovinu, což dneska už je skoro vzácná vlastnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, v řadách CDU také sílí kritika, že v tom aktuálním seznamu, který koluje, možné v rozdělení těch ministerských postů vlastně nefiguruje žádný zástupce, řekněme, bývalé NDR, vůbec těch východních nových spolkových zemí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak asi se tam stačí, že tam je kancléřka zřejmě, která to bude zastupovat, zastupovat sama. Jako je, je patrné, že někdo může říkat, že se kancléřka obětovala pro Německo, já si spíš myslím, že obětovala ledasco, aby byla počtvrté kancléřkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K jakým ústupkům došlo na obou stranách?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Takhle, SPD toho vybojovala hrozně moc. V tom programu ty klíčové věci jsou samozřejmě navýšené sociální výdaje, což je klasické téma sociální demokracie, především v otázce podfinancového školství. Najdeme tam navýšení důchodů, to znamená toho, aby zajištění, aby důchody nespadly pod určitou hranici chudoby. Obnova infrastruktury, to byla témata, kde někde byl i určitý překryv, ale třeba to, že ten přebytek rozpočtu, kteří Němci mají, bude právě tímto způsobem využit, to si myslím, že nebylo úplně, úplně v linii CDU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude debata o budoucnosti Evropské unie jedním z pilířů v té agendě nové německé vlády? Navíc bude hovořit podle všeho tedy hlasem Martina Schulze, eurofederalisty. Co to bude znamenat i pro Česko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Za prvé už v té koaliční smlouvě je patrné, že tam SPD prosadila i ty prvky finanční, takže už je tam uvedeno, že Německo je ochotné více přispívat do rozpočtu, především teda v souvislosti s brexitem, to je první věc. A že vlastně je ta koalice otevřená návrhům francouzského prezidenta, i když není jasně předloženo, jaké jsou její návrhy. Spíše řekněme, že je tam větší vstřícnost vůči té takzvané federalizaci nebo minimálně posílení těch federálních prvků. Ale tam bude ještě bitva, protože tohle jako CSU není úplně, úplně to vůbec není její styl, a naopak CSU by chtěla jít úplně na opačnou stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude mít mimochodem podle všeho ministerstvo vnitra, bavorský premiér Horst Seehofer ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně. To je, to je, ano přesně, z toho je, myslím, že přesně Seehofera. Ale co se týče toho Martina Schulze, tak já musím říct, že já to teda nepovažuju za dobrou zprávu hlavně ve srovnání prostě s kvalifikovaným Sigmarem Gabrielem, teda myslím si i z hlediska odborné stránky je to jednoznačně jaksi posun k méně kvalitnímu kandidátovi, ale taky ten styl. Prostě já si jako živě vzpomínám na to, jak tam Martin Schulz před pár měsíci někde, to už prostě mám pocit, že už dosáhl toho nejhoršího výsledku jako v dějinách sociální demokracie, jo, a stál tam a tak nějak tam prušácky hulákal, že kdo prostě nepůjde směrem k federalizaci, tak toho vyrazí, takže musím si říct, že mám pocit, že skutečně s takovýmhle ministrem zahraničí teda mám pocit, že ta nechuť k Evropské unii se spíše zvýší než obráceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale Martin Schulz zkušený diplomat z Evropského parlamentu ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak Evropský parlament, to není moc diplomacie. Evropský parlament je prostě jako, no, jak to říct ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte, že se neorientuje v zahraniční politice dostatečně kvalifikovaně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To není, no myslím, že to je neporovnatelné se Sigmarem Gabrielem a nemá smysl pro míru a má prostě takovej ten jako svůj styl jako kdo nejde s námi, jde proti nám a s ním si to vyřídíme, jo, což je prostě podle mě něco, co skutečně jako nemá moc šanci na úspěch a skutečně si myslím, že to spíš vzbudí odpor. Jemu se to koneckonců povedlo ne i v Německu jako s tímhle tím svým stylem, takže já mám jako velké obavy z jeho zahraniční politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, ptá se Milan Březina: "V posledním Jak to vidí jste říkala, že byste se 10krát podepsala pod požadavek vyhlásit válku dotacím, které prý zamořují ekonomické prostředí. Nebyly ale díky solidárním stovkám miliard dotací z Evropské unie revitalizovány centra měst, postaveny dálnice, železniční koridory, čističky a kanalizace? Nedotujeme mládeži a seniorům dopravu, zdravotnictví a bydlení? Nedotujeme matkám mateřství, invalidům pracovní místa a zemědělcům produkci? Nebyla by naše společnost přes přerozdělování dotacemi společností asociální, studenou a nespravedlivou?" Tolik dotaz pana posluchače.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jedna věc jsou dotace, jedna věc je sociální systém. Máte sociální systém zajištěný třeba na tom pojistném, že jo, na základně nějakých kritérií, kdo má na co nárok. To je, to je samozřejmě správné a já osobně jsem jako velký zastánce sociálním systémů, to je asi koneckonců táhnou až do nějakého 19. století k Bismarckovi. Ale pozor, něco jiného jsou dotační systémy, jo, a tam musím říct, že bych se té svojí kritiky skutečně držela, protože ten, ten systém nejenom v Evropské unii, víte co, tam to zrovna říkal /nesrozumitelné/ a to jako tam byly narážky i na to, co se děje ve Spojených státech, jo, to není jenom jako v rámci EU. Ten, ten systém dotací bohužel jen málokdy má ty pozitivní prvky, jako on je taky někdy má, jo, ale musíte si uvědomit jako, za jakou cenu a co se tam prostě všechno děje a hlavně co se na to dál nabaluje. Jo, to znamená, vám tady prostě vzniká struktura lidí, kteří se skutečně živí tím, že umí správně vyplnit kolonku 4 a, b, a samozřejmě je to systém, který neuvěřitelně povzbuzuje klientelismus, korupci a nepotismus, to znamená já jsem ctitel prostě systémových pravidel a jasných pravidel, jo, a ne takový to, jako kdo to líp vyplní, jak to budete posuzovat, jo, je to strašně subjektivní, hrozně náchylné ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale problém těch, kteří zneužívají dotace.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, to, ne, samozřejmě zneužívání dotací potom je už ten další krok, a to je teda obrovský a zase nejenom u nás, jo, ale vůbec to, že nastavíte ten systém tímhle tím, potřebujete jednoznačná pravidla. Čím ten systém je komplikovanější, tím spíš prostě se vám vytváří třída parazitů, kteří a tady znají tuhle kličku, tady znají tuhle a už prostě mají jaksi speciální know how a pomocí něho prostě potom čerpají ty zdroje. Takže já musím říct, že ten, ta kritika Davosu té války proti dotacím je podle mě zcela na místě a my potřebujeme jednoznačný systém, to neznamená rezignovat na sociální smír, proboha jenom to ne, to taky je ošetřeno jinak, jo, ale jednoznačný, jasná pravidla, velmi snadná a hlavně prostě se zbavit takového toho, že posíláte něco a pak to dostáváte zpátky a pak to třikrát přejde nějakými dalšími zprostředkovateli a každý si z toho něco vezme. To je strašně neefektivní, jak říkám a ta korupce je obrovská v tomhle ohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britská premiérka Theresa Mayová na návštěvě Číny se snažila posílit vzájemnou spolupráci, britský export do Číny vzrostl od roku 2010 o 60 %. Do této asijské velmoci nicméně mířilo loni jen něco málo přes 3 % celkového britského vývozu, zatímco do zemí Evropské unie to bylo 43 %. Odkrývají se další stinné stránky brexitu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Neustále, neustále. Samozřejmě ta návštěva byla vnímána relativně pozitivně, i když Mayová nemá zdaleka tak pozitivní přístup vůči Číně jako měl, jako měl Cameron. Ono se pořád hovoří o té zlaté éře, to je asi reminiscence na ten zlatý kočár, ve kterém se vezl čínský prezident Si Ťin-pching, ale zkrátka a dobře pro Číňany Británie mimo Evropskou unii už není tak atraktivní. Ne že by nebyla vůbec atraktivní, ale prostě není už to taková ta síla, kterou hledali. Oni jí hledali do značné míry i jako takovou tu vstupní bránu třeba z hlediska finančních služeb právě na ten, na ten další trh. Podle mého Mayová tam jako zmiňovala i určité ne úplně jako pěkné vazby mezi oběma zeměmi, které se týkají hlavně Hongkongu samozřejmě, no, tak, takže bych řekla, že sice obchodní dohody pěkné, ale že by ty vztahy mezi oběma zemi byly lepší, to teda bych, to si myslím, že ne, myslím, že jsou spíš horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mayová se zavázala, že vyvede ostrovní monarchii z jednotného unijního trhu a celní unie bez velkých šrámů. Ustojí tu sílící kritiku domácí výzvy k odstoupení, což odmítá?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ona už ji má dlouho. Samozřejmě Mayová je zkušená politička a asi ví, do čeho se vrhla. Ten, ten problém má několik dimenzí. První z nich je, že rozštěpené jsou i jednotlivé strany, to znamená, že my vlastně nemáme britskou stranu, která by, z těch hlavních, která by měla jasný postoj k brexitu, to znamená jak to udělat a jaký je cílový stav. Rozštěpení jsou jak labouristé, tak ale i konzervativci. Ona Mayová je permanentně vlastně pod tlakem toho tvrdého křídla, které zastupuje hlavně Boris Johnson, které vlastně i odmítlo teďko celní unii, že jo, prostě jako nic takového, definitivně velký odchod, že jo, jo a to je první věc. Takže politicky je to velmi chaotické prostředí, ve kterém jako není možné uřídit ani vlastní stranu, natož potom teda jako vůbec nějaký národní plán a to je ten další bod. Britové samozřejmě se legitimně, měli a mají na to právo, rozhodli odejít Evropské unie, ale každým dnem je vidět, jak málo v rámci toho referenda diskutovali o tom, co bude pak, co bude ten další krok, a to se ukazuje být jako naprosto nezbytné. Prostě musíte mít nějakou představu, co bude dál, jak tu ekonomiku, na čem postavíte, co asi ztratíte, samozřejmě Británie je velká ekonomika, beze sporu sází jaksi na své staré dobré koloniální vazby, ale je vidět, že prostě se v tom skutečně, abych tak řekla, plácají. A vlastně nejsou schopni dát nějaké jednotné stanovisko, co vlastně chtějí. Chtějí, aby Británie byl daňový ráj? Bude dál žít z finančních služeb? No, to je obtížnější, když nebude finanční přístup na trh Evropské unie? Mají nějaký jiný plán? Dobře, ale jaký? Jaký? A do toho se samozřejmě otevírají další otázky. Nejde o peníze, o ty samozřejmě taky jo, ale nebezpečné otázky, což je typicky hranice se Severním Irskem. To je, to je skutečně, bych řekla, noční můra řady politiků, že zase tady by jako se tohle mělo otevřít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mayové rozhodně nepomohlo zveřejnění tajné zprávy o dopadech brexitu na ekonomiku, potažmo na celou společnost. Dokument byl určen pouze pro britskou vládu a píše se v něm, jak publikovala agentura Reuters: "Pokud by se Britům podařilo uzavřít s Unií komplexní dohodu o volném obchodu, hospodářský růst by byl prý v následujících 15 letech o 5 % nižší než v případě, že by k brexitu vůbec nedošlo. Kdyby ale Londýn a Brusel k žádnému konsensu nedospěly, obchodovalo by se na základě pravidel Světové obchodní organizace. V tomto případě by ovšem ve stejném období údajně klesl hospodářský růst království dokonce o 8 %. I kdyby Mayová vyjednala přístup na jednotný trh na bázi členství EHS, snížil by se růst asi o 2 %." To tvrdí ta zpráva. Neměla mít Británie a občané, voliči fundovanou analýzu ještě před referendem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ono víte, tyhle analýzy by, vy se snažíte odhadnout něco, co ještě nenastalo samozřejmě a nevíte přesně ty detaily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale hlasujete o tom.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ale to hlasujete, to nemusí být jako referendum, to vy hlasujete, stejně se rozhodujete vždycky. Jako vy se vždycky rozhodnete v podmínkách nejistoty, jo, to platí, ať už vyberete jakýkoli modus prostě toho rozhodování, tak vždycky je tam nejistota ohledně budoucího vývoje a vždycky je tam nějaké riziko. Já skutečně jako zazlívám Britům to, že prostě, když používáte referendum, což podle mě je nejvyšší nástroj legitimity, tak je dobré prostě s ním mít předchozí zkušenost. Jako když už ho používám, tak prostě mít opakovaně zkušenost s tím, jako když používáte volby, tak se taky učíte, že jo, jakým způsobem to funguje, to je, to je první věc. A druhá věc, že skutečně ani v rámci těch stran si nevyjasnily, co vlastně chtějí, co, jak ta Británie bude vypadat, takže se ta prostě zmítají návrhy, od zaměstnanecké participace, což je něco, co já bych vítala, aby tedy jaksi zaměstnanci vlastnili své firmy a nebylo možné to nepřátelské převzetí a byla tam vyšší produktivita a tak dále ale až prostě po to, že Británie se udělá jako daňový ráj a bude jaksi lámat ty bábovičky kontinentální Evropy a naprostá prostě neukotvenost a to je katastrofa. On totiž vlastně David Cameron to, to referendum využil pro vnitrostranické účely, jako jo, což je tak obrovská chyba politická, že já nevím ani, jak to, jak to vlastně nazvat. Samozřejmě, že můžete dělat referenda o závažných otázkách, to, to samozřejmě podle mě je možné a je to i správné, ale jako ne proto, abyste si prostě posloužil jako vnitropoliticky a navíc ještě to udělat takhle špatně teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odchod Britů z Evropské unie ještě poměrně nedávno se zdálo pro mnohé jako něco nepředstavitelného. Nakolik představitelný by bylo vystoupení Česka z Evropské unie? V posledních dnech se opět jaksi ozývá ani ne volání, ale debata na toto téma. Podle mnoha ekonomů, Hospodářské komory či Svazu průmyslu a dopravu by šlo o ekonomickou sebevraždu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mě spíš zajímá, jako proč se to ozývá, jo, to znamená, asi se to trošku objevuje a otázka je proč. Vždycky prostě ty jevy mají nějakou, nějakou příčinu, že jo, stejně jako prostě v Itálii se debatovalo o odchodu z eurozóny, tak je vždycky potřeba jít po těch příčinách. A tady si myslím, že jsou jako dvě, které se spojují a ve kterých jako zdaleka nejsme sami jako ČR. Ta první z nich je rostoucí nechuť k Evropské unii, jo, a ta je dána podle mě mnoha faktory, ale jedním z nich prostě je, že Evropská unie podle občanů dělá to, co by vůbec dělat neměla a zasahuje naprosto nepřiměřeně do jejich životů, to znamená nedbá na tu zásadu subsidiarity, že prostě jednotlivé úrovně se mají starat o to, k čemu jsou příslušné, jo, a tam je skutečně něco, co je prostě vnímáno jako nepřiměřené zasahování a v čem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do například konkrétně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že v tom naše visegrádském prostoru, ale i v Rakousku, teda v Německu také čím dál víc je to samozřejmě ta otázka Dublinu IV., přerozdělování uprchlíků naprosto. To je prostě, to je strašně citlivá otázka, kdy říkáte vlastně, no, vaše národní hranice, to nemá vlastně vůbec žádný význam, my tady určíme, kdo kde bude žít, jo. To je téma, který jako opravdu vyburcuje samo o sobě velké emoce ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale tady nemáme žádné uprchlíky ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, dobře, ale rozhoduje se o tom, jako jestli to tak nebude, jestli nebude nějaký prostě jako mechanismus, který vám určí jako, kdo kde bude bydlet a v tu chvíli jako vaše národní suverenita je jako něco, nad čím můžete jen tak mávnout. Strašně citlivé téma, které vyvolává prostě obrovský odpor a emoce. A další, jo. Oni jsou to někdy jakoby vnímáno jako maličkosti, ale ono to prostě vytváří jako eminentní nechuť u těch lidí. To je, to je první věc. A tak právě i takovej ten styl jednání ala Schulz, bych řekla, že k tomu jako masivně, masivně přispívá. A na druhé straně, a to zase není jenom jev, který se objevuje u nás, čím dál víc se diskutuje o zapojení přímé demokracie, o posílení prvku přímé demokracie. Tohle bylo velmi silné v předvolební debatě v Rakousku třeba, jenom když se podíváme k našim, k našim jižním sousedům. A zase je otázka, proč se to objevuje? Já si myslím, že těch důvodů je řada a jeden z nich bude, že prostě lidé cítí, že ta zastupitelská demokracie je jaksi nezastupuje. Oni prostě mají pocit, že ten jejich hlas není slyšet. No, potom samozřejmě se cítí být znevýhodněni a chtějí co? Chtějí nástroj, který jim ten hlas dá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání docentka Ilona Švihlíková. Děkuji vám za vaše názory. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.