Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 5. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Mým dnešním hostem je ekonomka, docentka Ilona Švihlíková, vítejte, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou aktuální trendy ve světové ekonomice? Co ukázalo řecké drama? Potřebujeme vůbec hospodářský růst? Témata, která dnes rozebereme. Česko vstoupilo do nového roku ve skvělé ekonomické kondici, kývete hlavou, pane docentko. Platy rostou rychleji než ceny, takže můžeme i více utrácet nebo spořit, lidí bez práce ubývá. Od čeho se bude odvíjet vlastně tato situace, zda udržíme tento stav?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě od nějakých našich vnitřních faktorů, které tento rok asi už nebudou tak úplně pěkné jako v tom minulém, kdy přece jenom tam bylo pár jednorázových věcí, jako dočerpávání nějakých fondů z Evropské unie a podobně, i když ta pozitivní situace bude zachována, ale zároveň to znamená, že by bylo vhodné tuhle tu pozitivní část využít k možná hlubšímu zamyšlení nad tou českou ekonomikou k tomu, jaké máme dlouhodobé problémy. To, že je nějaký, jsou nějaký konjukturální výkyvy, to je normální, ale přece jenom my když se podíváme na tu úroveň mezd, na životní úroveň i na některé prostě dlouhodobé nepořádky, jako je otázka lichvy, exekucí, sociálního bydlení, tak zjistíme, že právě to pozitivní období, které asi bude trvat tento rok, by bylo dobré využít k vyřešení těchto dlouhotrvajících problémů nebo nerovností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínila jste mzdy, myslíte, že by se situace třeba výrazněji chopily odbory, jak už naznačily v loňské roce ty požadavky na rychlejší růst mezd?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ano. Ta jejich kampaň to naznačila. Ona samozřejmě vychází z poměrně velmi podrobné analýzy, která neukazuje úplně ideální trend, když to řeknu hodně mírně. Jeden z těch propočtů tam uvádí, že pokud by mzdy rostly tím dosavadním tempem, tak ty německé doženeme za více než 100 let, jo, což je horizont, o kterém vůbec nemá žádný smysl uvažovat. To znamená ta konvergence se v těch minulých letech zastavila, teď se zase obnovila, takže se tomu Německu znova jakoby malinko přibližujeme, ale v té mzdové úrovni se moc nepřibližujeme. Ta mzdová úroveň je u nás velice nízká, takže je logické, že odbory s touhle tou kampaní přišly, ale ono to je komplexnější problém, jo, ta mzda je jenom součást toho a je to vlastně otázka celkového modelu toho, jak funguje česká ekonomika, to znamená jestli bude založená, jak nám uvádí i analýzy Českého statistického úřadu, na tom přepracovacím charakteru, na tom, že tady prostě něco opracujeme, ale pak se ty ceny realizují někde jinde, kde je i ta vyšší přidaná hodnota, jo, tohle jsou prostě závažné otázky spolu s tím odlivem zisků, který, jak konstatuji s potěšením, se konečně jako dostává i do nějakého hlavního proudu, že se o něm začínají vážně bavit, protože ono jako v minulém roce, respektive předminulém roce, ještě nemáme údaje, ty odlivy byly někde jako okolo půl bilionu, jo, to je prostě cifra, která je úplně, úplně neuvěřitelná. Takže tyhle ty otázky začínají konečně tak nějak se vzájemně propojovat, ale ono je nelze úplně řešit jednotlivě, jo, to je otázka prostě modelu. A my jsme velmi dlouho na to vůbec nedbali a jeli jsme v modelu levné práce, modelu přepracovacího charakteru produkce a ještě teda úplně katastrofa k tomu ten, ten šílený kurz 27 korun za euro, totálně podhodnocený, ta parita kupní síly je někde kolem 20, jo, podotýkám, a tohle všechno prostě tvoří velmi takový jako balík, který by bylo záhodno začít řešit právě teď, když je relativně pozitivní období.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ty intervence České národní banky by mohly letos skončit.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to už jako víte co, ještě děláte velmi dlouho, tak ono se to v té ekonomice jako usadí, takže nejenom že jste, když to řeknu jako jednoduše, žebrák z hlediska mezd, vy jste ještě žebrák z hlediska tý vnější kupní síly, jo, prostě 27 korun za euro je něco, co vůbec neodpovídá ekonomickému výkonu. Je to politika. Já jako jsem nepochopila absolutně její smysl, nevidím žádný přínos v ní pozitivní, jenom nás to prostě vrátilo zpátky do začátku 90. let, kdy jsme si tady prováděli hluboké devalvace, pak vlastně naší národní práci vyváželi pod cenou, to je, to je šílená politika a já si skutečně myslím, že potřebujeme velmi odlišnou centrální banku a velmi odlišného guvernéra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Česká národní banka prozatím očekává, že v tom roce 2015 rostla domácí ekonomika o 4,7 % a v následujících dvou letech by podle té bankovní prognózy to mělo být těsně pod 3 %. Co tomu říkáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je samozřejmě výkon, který, řekněme, se pozitivně trošku vymyká z rámce Evropské unie, ale zase ono je to do značné míry dáno tím, že my nejsme úplně ta vyspělá ekonomika, že přece jenom ten potenciál pro to dohánění máme, byť jsme ho v minulých letech nejenom že nevyužili, ale ještě jsme ten trend, trend obrátili. Ale ukazuje to zároveň, že prostě ta tempa, která jsme dříve měli okolo 6 %, tak ta podle mě už jako nehrozí a už vůbec ne v tomhle tom globálním prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V první polovině loňského roku jsme skloňovali Řecko, pak se z novin vytratilo, nyní se opět začíná psát o jeho problémech, ty totiž nezmizely, co ukázalo vůbec řecké drama, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jde, hodně se hovoří o těch jednotlivostech, o tom, jak se ten dluh třeba vytvářel, což samozřejmě také je důležité, ale já si myslím, že když se na to podíváme s odstupem a z větší perspektivy, tak myslím, že se dost dobře ukázalo, jak funguje Evropská unie. Ta řecká ekonomika, ať má, jakékoliv problémy má, tak přece jenom je to velmi z hlediska i počtu obyvatel malá země, ale z hlediska ekonomiky je prostě, kolik, 1,6, 1,7 %, to je, je to minoritní záležitost, ale přesto jaksi velmi intenzivně zaměstnala celou Evropskou unii a ono se ukázalo, že ono o to Řecko vlastně ani moc nešlo. Ono šlo prostě o to mocensky ustanovit určitý systém pravidel, který vyhovuje dominantně Německu a ten prostě nanutit ostatním, a to Řecko se stalo prostě tím prvním obětním beránkem, jo, takže dominantně šlo o mocenský vliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho Německo má?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, Německo si, nebo Německo, německý ministr financí se domnívá, že ten německý model je nejlepší a že by bylo vhodné, aby se Evropská unie skládala z takových 27 malých Němecek, které budou dělat všechny stejnou hospodářskou politiku, přestože to pro ně vůbec jako není vhodné, že jo, každá ta země potřebuje nějaký svůj vlastní manévrovací prostor, a Řecko je vlastně první případ, kterému to bylo jaksi nanuceno. Na rovinu řečeno, prostě Řecko dneska není suverénní země, je to protektorát. Když se podíváte na ty, na ty podmínky, oni jsou nejenom iracionální a zároveň jsou i mocenské, jo, to znamená zprivatizovat tu základní infrastrukturu tak, vlastně že těm Řekům nezůstane téměř nic, že nemůžou rozhodovat vůbec o svých věcech a tak dále. Samozřejmě někdo může říct, no dobře, ale oni se jako velmi intenzivně zadlužili a ten jejich dluh prostě nebyl asi úplně ideálním způsobem zpracován v té reálné ekonomice, to je, to je pravda, víte, ale bylo známo, že ta řecká ekonomika má problémy, a vždycky když půjčujete někomu, o kom víte, že prostě není v úplně ideální kondici, odpovědnost má i ten věřitel, jo, ne možná jako úplně stoprocentní, ale má jí také, to znamená to byly hlavně německé a francouzské banky a ta situace přetrvává. Prostě Řecko není schopen, schopno ten dluh splatit a nikdy ho nesplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo Německo, potažmo eurozóna nějakou jinou možnost, jiné řešení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě. Jako už na začátku prostě přiznat si realitu, jo, přiznat si realitu a to Řecko nechat defaultovat a prostě s tím, že by v té eurozóně, já si myslím, že by tam nemělo být, protože mu to hrozně, hrozně ubližuje. A nejenom Řecku teda, upřímně řečeno, obrovský problém má Finsko, o tom se u nás málokdy mluví, to je úplně jiný styl ekonomiky a taky mu to, taky mu to nevyhovuje. Ale Německu se podařil geniální tah, že z problému, který se týkal dominantně Německa a Francie, udělali problém celé eurozóny, jo, to znamená oni do toho zatáhli ostatní aktéři, řekli, ne, to není problém německých bank, to je problém vás všech, jo, a tímhle tím způsobem jaksi do toho zainteresovali ostatní a samozřejmě tam jsou obrovský politický tlaky vlastně z toho Řecka udělat takový ty, jo, už takový ty, ty šovinistický tendence, prostě podívejte se, jak je to hrozný stát a jak my se na ně musíme, na něj dohlížet a podobně, to prostě, to není Evropská unie založená na těch původních hodnotách, o kterých tak ráda mluví, jo, to je prostě čistě mocenská záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pro to zlepšení udělali samotní Řekové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že samotní Řekové pro to udělali to, že odmítli ve volbách ty dosavadní dvě strany, které vlastně dominovaly dekádě a snažily se zvolit někoho, kdo není, nebyl spjat s tou předcházející, řekněme, strukturou té státní správy, jo, to znamená někdo, kdo skutečně do toho mohl zasáhnout a začít ty změny, které tam samozřejmě jsou, reformami, které tam jsou, to je jasný, to jako nelze, nelze neříct, že by jako Řecko bylo v ideálním stavu, to rozhodně ne, ale, jo, ta Syriza mohla mít na začátku prostě možnost do toho takzvaně hrábnout a začít prostě destruktovat ty staré oligarchické struktury, které to tam dlouho ovládaly. Jako dneska můžeme říkat stokrát, že Řecko nikdy nemělo být do eurozóny přijímáno a že prostě hned na počátku těch problémů se mělo jasně říct, to Řecko mělo defaultovat prostě, ten dluh se měl restrukturalizovat, ne až potom s odstupem tím způsobem, jak to bylo uděláno, přiznat realitu, jo, ale k tomu bohužel jako nebyla moc velká ochota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Grexit se nekonal, mám dodat zatím?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já nevím, jestli zatím. Víte, tohle není jenom Řecko, to je ten problém. My se pořád díváme na to Řecko, říkáme si, no, tak ty olivovníky a člověk má takovou představu o prostě méně funkční ekonomice, ale to euro je problematické i pro země, které jaksi netrpí nějakými předsudky vůči jejich pracovní síle nebo struktuře ekonomiky, viz právě to zmíněné Finsko. Ve Finsku je teďko nastartováno i hnutí, které vlastně chce vůbec zpochybnit to euro a případně teda odejít z té, z té eurozóny, i když zatím není dominantní, ale prostě už je to významný politický proud a Finsko jako nikdo nemůže obviňovat z toho, že by mělo oligarchické struktury a vysokou korupci a podobně. To je ekonomika, která dlouhodobě patří ve všech možných žebříčcích na absolutní špičku, přesto to Finsko to euro neunese, prostě mu nevyhovuje, jo, to znamená ten problém je mnohem hlubší. Ta konstrukce eura je tak chybná, tak strašně chybná, že skutečně vyhovuje pouze zemi, která dominuje, což je Německo, a všem ostatním bude v nějaké etapě jejich vývoje jenom škodit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Faktem je, že výroba v Evropské unii ještě pořád nedosáhla úrovně z roku 2008, ty celkové škody způsobené krizí jsou podle expertů horší než to, co se vlastně odehrávalo mezi lety 1929 až 36. V eurozóně, dodám ještě, nadále přes 17 milionů nezaměstnaných a nejhůře jsou na tom mladí lidé.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To jsou, to jsou jednoznačné výsledky, které prostě ukazují nejenom to působení té, řekněme, velké recese 2008, 2009, ale skutečně katastrofální hospodářskou politiku, kde to euro hraje velmi silnou roli, samozřejmě spjato s těmi, s těmi jaksi neustálými škrty, které jako žádnou důvěru a podobně nikdy obnovit nemohly, protože ve chvíli, kdy se vám propadá úroveň mezd, sociální situace, tak jako důvěra finančních trhů, k čemu vám takovéhle věci, jako to jsou, to jsou poučky jak, jak z učebnice, ale to nemá prostě s reálnou ekonomikou vůbec co do činění. Teď si vezměte, jakou politiku dělá Evropská centrální banka, no vidíme tam snad nějaký pokrok v té reálné ekonomice nebo i v té inflaci? No samozřejmě že ne. Ten, ta deflace se nám tady rozprostírá jak, jak černý mrak samozřejmě a zlepšení nikde nevidět. Ale bohužel ti, kteří tu hospodářskou politiku tvoří, si prostě nechtějí přiznat, že je katastrofální. A zároveň samozřejmě je možné, že to i některým skupinám může docela dobře sloužit, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto eurozóna zaznamenala v loňském roce nebo v posledním období mírné oživení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No dobře, to, víte, mírné oživení, vždycky slyším mírné nebo křehké oživení, to už tady máme těch 8 let jako nebo 7 let mírné oživení, to nemá jako žádný reálná podklad, jo, to jsou prostě maličkatý výkyvy, který jsou často v rámci jako téměř statistický chyby, to není nic, čeho se můžete chytit do budoucna. To není žádný potenciál. A co je na tom nejhorší, ono když vám ten ekonomický propad nebo prostě ta stagnace trvá velmi dlouho, tak ona má dlouhodobé následky, to znamená ona vám snižuje celý ten potenciál té ekonomiky, to, co můžete do budoucna vytvořit, to znamená včetně toho samozřejmě, jak to vypadá s pracovní silou, to je to, co jste tady zmínila. To znamená, že jsou postižení nejvíce mladí lidé, kteří se stávají z nezaměstnaných nezaměstnatelnými, tady nám bobtná obrovský prostě sociální problém velké skupiny mladých frustrovaných lidí, kteří nezískají ani, ani žádné pracovní návyky, nebudou moci uplatnit své talenty a schopnosti a budou de facto, jsou, oni jsou odepsaná ztracená generace, jo. A tohle všechno tady máme kvůli naprosto iracionální hospodářský politice, která ale stále v rámci hlavně té eurozóny dominuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dotaz od pana Macháčka: "Před časem jsem četl ve vaší knize, že ceny ropy už delší čas naprosto nezávisí na těžbě ani spotřebě, ale jsou určovány spekulacemi. V poslední době, když ceny ropy klesají, tento pokles komentujete a zabýváte se tím, co tlakem na snižování cen ropy sleduje Saúdská Arábie. Rád bych se proto zeptal, jak je to s těmi cenami ropy, určují je spekulanti nebo Saúdové? Byly závěry obsažené v globalizaci a krizi mylné? Jestliže šlo o omyl, v čem spočíval a co se ukázalo být jinak?"

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Spekulace hraje samozřejmě roli, ale spekulace je něco, co zesiluje trendy, což bych řekla, že i v té knížce mám, i když je teď 5 let stará, nevím přesně jako, jako který odstavec a kde to bylo. Spekulace je něco, co trendy zesiluje, to znamená může zesilovat jak pokles, tak nárůst. Ten současný pokles je dán částečně politikou Saúdské Arábie a která si chce zanechat ten, ten tržní podíl a rozpoutala tu cenovou válku a teď toho možná lituje, ale už je pozdě, a zároveň je tady velký nárůst těžby břidlic ve Spojených státech, které snížily jejich importní požadavky, jo. Tohle jsou, řekněme, ty základní faktory, samozřejmě že i ty finanční v tom budou hrát roli, když ten trh má tendenci být velmi těsný, tak samozřejmě ty finanční faktory hrajou stále dost, dost důležitou roli. Takže ona je to taková kombinace obojího. To, co vidíme dneska, je cena okolo 37 dolarů za barel, i když to napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem může třeba částečně ty ceny trošku zvýšit, tak to rozhodně nebude cena, která by byla přijatelná jak pro ty soukromé těžařské firmy, tak pro státy, které jsou prostě jako v té své bilanci někde úplně jinde, takže je to situace velmi nepříjemná pro všechny a je samozřejmě neudržitelná. A teď je otázka, kdy se na tom trhu něco změní. Některé odhady říkají druhá polovina roku 2016, protože se očekává, že poklesne ta těžba z břidlic ve Spojených státech, ty předpoklady tam už jsou poměrně jednoznačné, protože prostě za tuhle cenu už se těžit vůbec nedá, a ty finanční vlivy tam můžeme najít právě třeba v tom, že ta těžba je kapitálově velice náročná, řada těch firem prostě nebude schopná už to dál financovat, je to i poměrně velké množství špatných úvěrů, takže budou postupně, aspoň ti slabší aktéři, z toho trhu odcházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze tedy, paní docentko, odhadnout, jak by se to eskalující napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem mohlo podepsat právě na cenách ropy, na tom dalším vývoji?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Obecně napětí většinou vede k nárůstu cen, jenže my tady nemáme jenom tenhle faktor, ale i ten další, třeba návrat právě Íránu na ten ropný trh, to znamená možnost, že se bude snažit zvyšovat svojí těžbu po těch letech sankcí, takže tyhle ty faktory můžou jít tak trošku proti sobě. Je to takový sebevražedný boj teďkon mezi Saúdskou Arábií a Íránem, kteří i neměli teda nikdy dobré vztahy, ale teď je navíc ještě diplomaticky přerušili, teda ze strany, ze strany Saúdské Arábie, a ten, ten ropný trh je dneska zmítán hlavně tou geopolitickou nejistotou a tou obrovskou nestabilitou na Blízkém východě, kde i režimy, které byly považovány za pevné, začínají mít obrovské problémy, to je typicky ta Saúdská Arábie, ale samozřejmě i takové ty její satelity, jako je Bahrajn a podobně, a předpovídat to je tím pádem ještě nejasnější. Je to, je to velmi obtížné, protože vy se neřídíte jenom tou poptávkou a nabídkou, ale právě těmahle jakoby citlivými pohyby v téhle oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když změníme kontinent, paní Švihlíková, stává se nové Řecko snad z Brazílie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to úplně ne, protože Brazílie má to jedno velké štěstí, že dominantně dluží sama sobě, to znamená ona nemá zahraniční věřitele, ale doufám, že tam nebude figurovat někde Německo, ale samozřejmě Brazílie má obrovské, obrovské problémy. Ty jsou dány jak tou vnitřní politikou, tak i nějakými vnějšími faktory. Samozřejmě všechny země Latinské Ameriky jsou velice významnými exportéry primárních komodit, ta jejich cena prostě spolu s ropou poklesla, to je pro ně velký úder, ono to globální prostředí vůbec moc jako nesvědčí těmhle těm ekonomikám, které chtějí dohánět a předhánět. Ty, ty jednotlivá, ta jednotlivá pravidla nebo smlouvy, která jsou aplikována i třeba v rámci těch nadnárodních institucí, tak, nebo mezinárodních institucí, tak velmi často vlastně zabraňují těm zemím rozvíjejícím se nějak výrazně se prostě posunout a přiblížit těm zemím vyspělým, jo, takže ona je to kombinace několika jevů, ale ta situace je komplikovaná ještě tím, že tam jsou i nějaké politické aspekty, jo, to znamená je tam obrovský korupční skandál, který se týká státní firmy Petrobras.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to spíš dopad, promítá se do té zhoršující se ekonomiky v Brazílii ta politická situace, korupce?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Všechno dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno dohromady.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
S tím je to, tím je to speciálně závažné, že to není jenom jeden třeba, jo, poklesy ceny ropy, že jo, Petrobras, ale že prostě je to řada vlivů najednou plus ekologické katastrofy, které zasáhly vlastně téměř celou Latinskou Ameriku v minulém roce, takže jakoby se sešlo mnoho špatných zpráv najednou. Dilma Rousseffová nemá úplně to jaksi kouzlo a odhodlání Lula da Silvy, který byl velmi populárním brazilským prezidentem, on samozřejmě nemoh kandidovat potřetí, byl dvakrát prezidentem, jo, takže je tam i takové to napětí z toho politického hlediska, je tam poměrně velká roztříštěnost těch politických subjektů a tohle všechno prostě vytváří mix, kdy ta Brazílie je dneska považována za jednu z nejproblematičtějších částí světové ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děje se tedy něco podobného jako kdysi Venezuela nebo brazilskému soupeři Argentině?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ty problémy jsou částečně podobné. Týkají se těch primárních cen komodit, to samozřejmě ano, ale jsou tam i vnitřní chyby, jako jo, to bezesporu, to bezesporu tak je. Ale jak říkám, jo, ono to je i ten, ten globální systém, který prostě tyhle země přijímají a úplně jim nevyhovuje, on tomu UNCTAD, což je organizace pod OSN, která dělá ekonomické analýzy, věnoval celou tlustou zprávu, právě překážkám, který musí ty rozvíjející se země čelit, když chtějí dohánět, jo, a to prostředí je jim skutečně jako nenakloněné, jo, takže to nejsou jenom jejich chyby, ale také to jsou jejich chyby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které trendy, ať už pozitivní, nebo i ty negativní, budou podle vašeho názoru letos pokračovat v ekonomice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, pozitivní, to budu muset hodně intenzivně přemýšlet. K těm nejpozitivnějším trendům, začnu tím pozitivním, patří asi to, že se stále intenzivněji vynořuje skutečná podoba řady institucí. On to není vždycky úplně hezký pohled, takže ten optimismus má své meze, ale já si myslím, že je potřeba prostě znát realitu, znát pravdu, to znamená to, že řada institucí, která se v minulosti tvářila a spousta lidí tomu věřila, že je neutrální a že jaksi nějak tak jako kolektivně hledá konsensus, ukazuje, že prostě má mocenskou povahu a komu slouží, a to platí u Evropské unie, to platí u Mezinárodního měnového fondu, minule jsme se bavili o tom porušování těch pravidel ad hoc podle toho, jak se to hodí, a to samozřejmě platí celkově o těch mezinárodních institucích, které se propadají z hlediska legitimity a místo nich teda nastupují nějaké nové projekty. Tohle bude bezesporu pokračovat. To znamená ten multilaterární svět, který se často tak jenom tvářil, ten je jednoznačně na ústupu a to, co se začíná vynořovat, jsou projekty velmocí, to znamená jednotlivé velmoce si vytváří své vlastní projekty obchodní, investiční, samozřejmě i v mezinárodních vztazích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude do kolonky pozitivní patřit hospodářský růst, nebo se bez něj obejdeme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, v té globální rovině asi moc ne, dokonce i Mezinárodní měnový fond vydal takovou ne moc pozitivní předpověď. Většina těch analýz se prostě shoduje na tom, že tenhle rok, ohnivá opice, která nám začne asi za měsíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V únoru.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ukazuje, že je dlouhodobě jednak deficit té globální poptávky, to znamená je tady dlouhodobě problém se mzdami, to není jenom náš problém, i když to má specifika, ale celkově globálně prostě vidíme hlavně v těch vyspělých zemích dlouhodobou stagnaci mezd, která je úplně mimo tu produktivitu práce. A to samozřejmě má velký dopad na kupní sílu. Vidíme špatné fungování toho finančního sektoru, kde vlastně řada těch finančních institucí sedí na těch penězích, abych tak řekla, a ta míra investic je celkově hodně nízká, jo, takže ta, ta velká recese vlastně neustále pokračuje a právě proto se objevují i dotazy, které, nebo náměty, které by dříve byly považovány za trošku divné nebo byly někde na okraji toho ekonomického uvažování, jako potřebujeme vůbec ekonomický růst? Co se stane, když prostě ta ekonomika bude dlouhodobě stagnovat? Jako třeba japonská, ta už víceméně 25 let, jo. Je to něco, na co jsou ty vyspělé země připraveny? Jakým způsobem na to zareagují? To byly otázky dříve velice okrajové, ale dneska už se jimi zabývají, řekněme, i ti ekonomové hlavního proudu a kladou si je, protože je vidět, že tohle je prostě velice vážná porucha, jo. Ve chvíli, kdy vám nějaký problém trvá skutečně už tolik let, vlastně od toho roku 2008, 2009, a kdy vyzkoušíte všelijaké různé kejkle, včetně kvantitativního uvolňování a ono to prostě stále nemá ty dopady, tak to samozřejmě, zaplaťpánbůh, řekla bych já, vede k hlubší reflexi té ekonomické vědy a konečně se objevují i takové dost zásadní otázky, bavily jsme se o tom také už, peníze, jo, obrovský téma. Ve Švýcarsku se plánuje referendum, které vlastně ukazuje občanům, jakým způsobem dneska se vytvářejí peníze a jestli by nebylo dobré úplně změnit ten systém, včetně toho bankovního sektoru, jo, to jsou, nemyslím si nutně, že to referendum bude úspěšné, ale už jenom to, že to vyvolalo nějaký zájem v zemi, která je jaksi finančnictvím proslulá, ukazuje, že to začíná jaksi prolínat do, do všech vrstev společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba jsme ještě tedy opravdu nevyzkoušeli všechno.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně ne. Rozhodně ne. My se zbytečně často v té ekonomii i v ekonomice omezujeme, protože ona vždycky jakoby je dominantní nějaká doktrína a spousta lidí uvažuje jenom v tom koridoru a tenhle rok by mohl být právě významný tím, že se dostaneme z toho koridoru myšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme ho sledovat i společně. Docentka Ilona Švihlíková, děkuji za vaše názory, mějte se hezky, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu v tomto čase hovořit s geologem Václavem Cílkem. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.