Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 22. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, dobrý den.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátí se s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu ekonomické ochranářství? O čem svědčí odliv výnosů a jaké jsou jeho důsledky? Poslechněte si názory dnešního hosta. Jako příspěvek k debatě o udržitelnosti českého hospodářského modelu publikoval úřad vlády rozsáhlou analýzu odlivu zisku. Možná bychom si, paní docentko, nejdříve mohli říct, čemu vůbec vděčí růst české ekonomiky?

Čtěte také

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ten růst české ekonomiky byl už v minulosti analyzován z mnoha různých úhlů pohledu, ale tentokrát poprvé se úřad vlády na to podíval z hlediska vlastnictví a zjistil, že ty dominantní přírůstky byly právě z toho sektoru toho zahraničí, to znamená tam, kde ten zahraniční vlastník dominuje a že naopak ty domácí struktury zaostávají za svým potenciálem. A trošku tahle ta analýza už navazuje na to, co bylo analyzováno minulý rok nebo v minulých obdobích, kde se vlastně poprvé začala věnovat pozornost právě velkým odlivům zisků z ekonomiky a celkově tomu modelu tím pádem, ve kterém se Česká republika nachází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta míra odlivu výnosů z české ekonomiky?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ta míra je velmi vysoká, a to jak ve srovnání s ostatními zeměmi, to znamená, můžeme ji měřit. A koneckonců Eurostat to také dělá v mezinárodním srovnání mezi zeměmi. Tam zjistíme, že jsme na tom dlouhodobě, ne jeden výkyv, ale dlouhodobě, nejhůře spolu se zeměmi, jako je Lucembursko a Irsko, což jsou takové hodně specifické ekonomiky. Já jim trošku říkám, že to je takový průtokový ohřívač, a to my nejsme, my jsme strukturálně jiná, to znamená, není to dobré. Ale stejně tak tam došlo i k porovnání vlastně právě k tomu potenciálu, k té velikosti české ekonomiky jsou ty odlivy rovněž nadměrné. Takže to je nějaké hlášení o té ekonomice, je to nějaké znamení toho, že ten celkový model je minimálně problematický, a proto také ta analýza navrhuje řadu různých kroků, jak se z tohoto nevýhodného modelu vymanit a co je potřeba udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou to sektory, které zaznamenávají ten nejvyšší objem odlivu výnosu?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Těch sektorů je docela hodně. Ono je potřeba potom to posuzovat nejenom v těch, řekněme, absolutních částkách, ale i třeba v poměru, to znamená, kolik je reinvestováno v tom daném sektoru a kolik je potom ten odliv. Celkově se na to můžeme podívat tak, že jsou to sektory infrastrukturní. Energetika hlavně vodárenství, o kterém jsme, myslím, už tady opakovaně hovořili. To je velmi problémový sektor, který má i strategický význam pro každou zemi, ale samozřejmě že ty odlivy najdeme také ve finančnictví. Vzpomeňme na konec devadesátých let, který byl symptomatickým kolapsem naší bankovní soustavy a následně vlastně došlo k tomu, že celá "česká" bankovní soustava je víceméně v zahraničních rukou. Ale vidíme to také u maloobchodu, i zpracovatelského průmyslu. Takže to vlastně postihuje celou, celou šíři ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem svědčí tedy ten odliv výnosů? Čeho je důsledkem?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ten odliv výnosů je jednak důsledkem toho, jak se u nás etablovali právě ti zahraniční vlastníci v různých sektorech, a to dokonce i v těch, které mají charakter přirozeného monopolu, což se, řekněme, nedělá příliš často. To znamená, že v řadě zemí tento sektor je většinou pod nějakou státní kontrolou nebo přímo pod státním vlastnictvím. A pokud ne, tak se nyní provádí reverze tohoto, typicky Francie, snaha opět dostat pod státní obecní kontrolu tu vodovodní infrastrukturu. Ono je možno koneckonců najít i inspiraci. A ta nedostatečná výkonnost toho domácího sektoru je podle mého dána jednak tím, jak se nepovedla ta transformace v devadesátých letech a samozřejmě i tím, že právě ty takzvaně "české" firmy jsou včleněny do té mezinárodní dělby práce sice jakoby zdánlivě samostatně, de jure, ale nikoliv de facto. Velká část jak živnostníků, tak i firem pracuje pro ty zahraniční firmy v nějakém prostě subdodavatelském postavení. Velmi často je to práce ve mzdě, to znamená, něco dovezu, tady s tím něco udělám, přešiju, našiju, smontuju a zase vyvezu zpátky. Ta přidaná hodnota je nízká a tím pádem samozřejmě i ten potenciál pro růst i pro růst mezd je tím významně omezen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Převyšuje tedy ten odliv výnosů příliv zahraničních investic.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, a to dlouhodobě, dlouhodobě. Já už o tom mluvím minimálně, kolik, tak šest let určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké riziko to ani ne představuje, ale vlastně v praxi znamená?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
V praxi to znamená, že jsme se ocitli v modelu, který předtím teda nebyl analyzován nebo se prostě bral jako nějaká samozřejmost. A tento model nám nemůže vyhovovat. Ani teda z hlediska strategického, už jsem zmiňovala tu vodovodní infrastrukturu, to je naprosto absurdní, aby tohle bylo v zahraničních, v zahraničních rukou. Ale především právě z toho hlediska, že ten model takzvaně závislé ekonomiky, to je odborný termín, neumožňuje dlouhodobý nárůst životní úrovně. Není tam prostě prostor pro nějaký dlouhodobý nárůst mezd, protože tam není ta přidaná hodnota. A pokud je tam nějaká prostě technologicky větší přidanější komponenta, tak buď se třeba účetně realizuje jinde, anebo prostě tady je přece jenom dělána jenom malá část z něčeho, co poskytuje tu vyšší přidanou hodnotu. Takže celkově je to model, který mohl posloužit v několika málo letech, dejme tomu, se rychle vyčerpal za nějakých 6 - 7 let, ale už dávno bychom měli hledat nějaký jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká opatřená navrhuje tato konkrétní studie, o které hovoříme?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ta studie se na to dívá velmi široce, což musím říct, že mě potěšilo. Je to skutečně poprvé, kdy se vláda tímto vůbec zabývá. To znamená, zabývá se ne detaily jako dřív, ale skutečně velikánským makroekonomickým tématem, který se dotýká všeho doslova, doslova všeho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A navíc, promiňte. Nakolik by byla ta opatření efektivní?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já si nemyslím, že ta opatření jsou nějakým způsobem jako mimo nebo utopická. Samozřejmě nejsou snadná, ona totiž jako narušují takovou tu dlouhodobou představu, že na vládnutí stačí dobrá operativa, a tohle není operativa. Tohle jsou skutečně strategická rozhodnutí, která mají velmi dlouho dobu dojezdu. To znamená, nehovoříme o jednom volebním období. Bezesporu ne, i když v něm můžeme, můžeme začít. Je potřeba se podívat na to, jakým způsobem vůbec fungují ta infrastrukturní odvětví. To znamená, já bych dala sama ke zvážení, jestli je prostě rozumné tohle to mít v zahraničních rukou. Já si myslím, že ne. Ta vládní analýza hovoří o regulaci, o sektorových daních. To je samozřejmě téma, které už se objevovalo také v minulosti. Zásadní je podpora těch domácích struktur ať už z hlediska technologického, nebo přístupových kapitálů, protože vlastně nemáme tady de facto žádné české banky. A samozřejmě je potřeba si také jako říci, že prostě se nalézáme v nějakém evropském prostoru a že takové ty naivní představy, že tam jde o to, že si jako navzájem ty země pomáhají, jsou skutečně spíše z říše Hajaji, to znamená, že to je prostor, ve kterém fungují nějaké mocenské vazby a že my z těchto mocenských vazeb rozhodně neprofitujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže debata vytvořit rovné prostředí na tom vnitřním trhu Evropské unii?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano. To tam také zaznívá. Myslím si, že je to téma i pro ostatní země. Minimálně Visegrádskou čtyřku. Ale musím říct, že zrovna tenhle bod vidím jako nejméně prosaditelný, protože samozřejmě ostatním zemím to vyhovuje. Když se podíváte na Německo, Švédsko i další země, tak ti jsou znační příjemci těch odlivů. To znamená, teď ty naše odlivy jsou jejich příjmy a nejsou to malé částky. Takže jako jim tohle to mocenské uspořádání velice, velice vyhovuje. Ale je tady spousta věcí, které můžeme udělat my sami naštěstí v těch našich podmínkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Právě jak jsem o tom hovořila, to znamená regulace odvětví sektorové daně, podpora toho domácího, která podle mého názoru není dostatečná. Velká pozornost se věnovala investičním pobídkám a velkým firmám, přitom základ té ekonomiky většinou tvoří malé střední podniky, ty, které myslím, že byly zanedbávány i z hlediska toho, té politické podpory. Takže je možné z té, z té analýzy vyvodit celou řadu opatření. A myslím si, že i docela životaschopný program.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
První den ve své funkci chce budoucí americký prezident Donald Trump odstoupit od Transatlantické pacifické dohody, kterou považuje za nevýhodnou pro Spojené státy. Pakt, který pokrývá asi čtyřicet procent světové ekonomiky, mají podle Trumpa nahradit spravedlivé bilaterální dohody, které by měly navrátit práci a pracovní místa zpět do Spojených států. Překvapuje vás tento první ohlášený krok?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nepřekvapuje. Donald Trump vlastně od začátku kampaně kladl důraz na to, že dohody tohoto typu vedly k deindustrializaci Spojených států. To znamená k odchodu průmyslových míst do zemí, jako je Mexiko a potom také samozřejmě do té asijské oblasti. On se proti té dohodě velmi intenzivně vymezoval. A vlastně i potom pod tlakem i Hillary Clintonová musela částečně z té předchozí její jásavé podpory TPP ustoupit. Takže tento krok byl signalizován už dlouho. Značí změnu, velikou změnu v tom, jak se budou chápat přínosy z volného obchodu, protože samozřejmě Spojené státy jsou velmi, velmi významný hráč na tomto poli. A je logické, že tím pádem asi oslábne i ta pod... nebo bude slábnout ta podpora pro TTIP. Myslím si, že ta dohoda zřejmě tímto způsobem nebude vyjednána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trump slíbil zdvojnásobit ekonomický růst. Jak to chce udělat?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já se trošku musím, musím usmát. On se trošku našel v té politice osmdesátých let. Mně to přišlo, když jsem četla ty jeho návrhy, jako takové Reaganovské déja vu, to znamená politika snižování daní, poměrně razantně pro korporace, je tam také ta opatření deregulační, třeba v energetice, protože Trump opět vrátil do hry to téma energetické soběstačnosti, to znamená, aby Spojené státy vůbec nedovážely ropu a zemní plyn. Zkrátka je to takový jakoby pokus otočit kolem času zpět a vrátit se do osmdesátých let včetně tedy toho, že přivede zpátky místa zpracovatelského průmyslu, což si myslím, že já tu ideu chápu, chápu, proč s ní uspěl politicky, je jasné, že v městech, jako je Detroit, toto prostě muselo nutně velmi silně rezonovat. Ale ten svět už je dneska někde jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nereálné?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ta realita je skutečně, je prostě jinde. Jsme třicet let dál. Zpracovatelský průmysl nám dnes celkově oslabuje všude víceméně. To znamená, je to nějaký globální, globální trend. A hlavně celý ten sektor se začíná nesmírně rychle automatizovat. To, o čem Trump hovoří, už se vlastně děje. Řada amerických firem odchází z Číny a z těchhle oblastí, řekněme, Jihovýchodní Asie a vrací se do Spojených států. Ale ten problém je v tom, že oni najíždějí na plně automatizovanou výrobu. To znamená, tam zase nevzniknou ta pracovní místa. Tam skutečně už je hledat jako, jo, to je před třiceti lety, ale nyní už to možné podle mého názoru není. To už bych si více slibovala od případného infrastrukturního programu investičního, o kterém také malinko něco naznačil, i když to bylo velké téma jeho rivalky Hillary Clintonové. Spojené státy nemají dobrý stav infrastruktury. Tam samozřejmě by bylo třeba obrovských investic. A tam bych spíše viděla potenciál pro nějaký větší nárůst pracovních míst. Ale představa, že prostě donutím ty firmy odešly z Číny a že prostě ta pracovní místa, která mají tam, přesunou do Spojených států a pojede se dál jako v osmdesátých letech, to si myslím, že už je mimo realitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaká nostalgie nazvěme to. Možná tedy podle vás, paní docentko, má větší potenciál Amerika právě při budování, nevím, měst nebo právě té infrastruktury, dálnic, nemocnic?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně, rozhodně. Tam se skutečně do toho neinvestovalo dekády a vlastně všichni ekonomové, i když se neshodnou v mnoha věcech, tak tady ta shoda je celková. Zleva, zprava, že prostě ten infrastrukturní stav je, je skutečně katastrofální a že tady se samozřejmě nabízí velká možnost investic. Otázka je, jestli to budou investice veřejné, nebo jestli to bude nějaký soukromý program, který třeba bude podporován nějakými dotacemi. To v tuhle chvíli nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je tedy špatně v zemi, kde je nezaměstnanost necelých pět procent a kde loni vzrostly platy o necelé tři procenta?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ono kdyby tahle ta čísla byla jediná vypovídající, tak by ten Trump...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou jediná, jistě.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak by on hlavně nikde ty volby nevyhrál samozřejmě s tou poměrně ostrou antiestablishmentovou rétorikou. Ono právě je potřeba se dívat na mnohem víc ukazatelů. Ve Spojených státech, a to co taky bylo osou té kampaně, je obrovská nerovnost, obrovská skutečně. A i když Spojené státy nejsou Evropa a jsou mnohem méně sociálně citlivé, tak prostě ta nerovnost je taková, že nutně vyvolala dva antiestablishmentové kandidáty, Trumpa a Bernieho Sanderse. Musíme se podívat také na to, že i když opticky ta nezaměstnanost vypadá velmi hezky, tak ono když ji upravíme o jaksi další ukazatele, to znamená o nedobrovolné částečné úvazky, o prekarizovanou práci, tak se dostaneme na úplně jiné hodnoty. A samozřejmě máme tady i velké množství lidí, kteří byli naprosto z toho pracovního trhu vyčleněni. To znamená, jsou mimo. Myslím, že mnohem více vypovídající než ta míra nezaměstnanosti, se kterou se dá různě čarovat, a to nejenom ve Spojených státech samozřejmě, je míra participace na trhu práce. A ta tam dlouhodobě klesá. To znamená, ukazuje to ten, že ten trh práce funguje se stále menším množstvím lidí a že prostě řada z nich je mimo a potom tam samozřejmě, jak už jsem říkala, jsou ty další jevy, jako ta prekarizovaná práce. Uvědomme si, že asi 47 milionů Američanů odebírá Food Stamps, to znamená potravinové lístky, de facto potravinové poukázky, protože sice mají práci, ale vydělávají tak málo, že se z ní nemohou uživit. Tohle všechno je samozřejmě to podhoubí, které potom Trump se snažil oslovit právě svými ekonomickými návrhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořili o takzvaných pracujících chudých, tak jenom jsem si vzpomněla, list, německý list Passauer Neue Presse s odvoláním na čísla Eurostatu napsal, že v Německu hrozí čím dál více lidem chudoba, i když mají práci a údajně je ohrožený téměř každý desátý pracující. A jenom pro zajímavost. Mezi lety 2005 až 2015 tato kvóta vzrostla z 5,5 procenta na téměř 10 procent.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, Německo má vysokou pracující chudoby. My si tady často Německo idealizujeme, ale zase když se prostě člověk trošku více zahrabe do těch jednotlivých čísel, tak uvidí, že hlavně ty reformy teda ještě dělal Schröder, jo, to znamená ty Hartz IV reformy a podobně, prostě ta práce Ein-Euro-Job a Minijobs a tyhle ty další opatření skutečně vedly k masivnímu nárůstu pracující chudoby. Já si pamatuju, když jsem před lety vystupovala v Drážďanech na nějaké konferenci, tak jsem právě říkala, že by bylo dobré, aby v Německu rostlo taky něco jiného než jenom sektor pracující chudoby a mělo to ohlas tenkrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Generální ředitel mezinárodní organizace práce vidí ty důvody pro, cituji jeho slova, posilování nacionalistické a populistické politiky v čím dál více prekérní situaci právě na trhu práce a podle něj z toho profitovali i odpůrci Evropské unii ve Velké Británii. Mám na mysli samozřejmě brexit. Co je tedy třeba podle vás řešením? Stáhnout se za ty vlastní hranice v globalizovaném světě?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ona je otázka, do jaké míry ten svět musí být globalizován zrovna touto podobou, která skutečně asi většině lidí neprospívá, a oni potom nutně hledají nějakou politickou alternativu, jak svůj postoj vyjádřit. I ten brexit, jak jste zmínila, skutečně tam lidé hlasovali, je tam hodně to hlasování podle, řekněme, socioekonomických důvodů, to znamená podle zakotvení příjmového. I když ne jenom, ale také. Já si myslím, že potřebujeme určitou mnohem větší balance mezi tím, co se odehrává globálně a národně. Tady je pořád taková představa, že vlastně národní stát nemůže vůbec nic. Ale uvědomme si, že lidé spojují politickou legitimitu právě s tím národním státem. A pokud on bude bezmocný nebo se tak bude tvářit, no, tak logicky samozřejmě budou volit síly, které nabídnou nějaká jiná řešení. To koneckonců možná brzy uvidíme v Itálii nebo i v Rakousku, kde se chystá na začátku prosince velmi důležité hlasování. Takže nutně potřebujeme mnohem větší posílení pravomocí národního státu, který představuje legitimizační jednotku pro většinu lidí, protože ztotožňují se s ním a mají od něj nějaká očekávání a přece jenom ta, ta globalizovaná sféra by podle mého názoru měla ustoupit, respektive být regulována nebo upravena jiným způsobem, než je tomu nyní. Koneckonců i ty dohody o tom volném obchodu, ono dneska tvrdit, že volný obchod jako prospívá všem, to je vlastně už neudržitelná teze, protože je tak v rozporu s tou sociální realitou většiny lidí, že jako těžko ji potom už můžete hájit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně co se týče těch možností, tak sama jste před chvílí řekla, když jsme rozebírali vlastně tu vládní studii o odlivech výnosů, jako národní stát máme především my ty páky na to, co změnit a není to Brusel, ale jsme to my.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Určité jsou samozřejmě. Je tam, jsou tam jakoby i limity. Pokud jste v eurozóně, tak ty limity jsou velmi výrazné teda...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale my nejsme.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ale my naštěstí nejsme. Takže my ještě nějaký manévrovací prostor, i když není nijak velký, máme. Samozřejmě že z tohohle hlediska je lepší být takové Japonsko nebo Čína, kde prostě ten, ten prostor pro tu samostatnou hospodářskou politiku je obrovský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím, jestli se tady pletu, paní docentko, ale mám pocit, že příliš o globalizaci Donald Trump nehovořil.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Donald Trump vlastně měl to heslo America First, to znamená, ze všeho, co se bude dít, musí mít Američané prospěch. A i když globalizace vznikla ve Spojených státech, tam vznikly ty první impulsy k tomuto, tak se ukazuje těch, zhruba těch třicet let poté, že skutečně ti obyčejní Američané z toho příliš velký prospěch neměli, že ten prospěch se koncentroval na té špici, to znamená u toho jednoho procenta a že vlastně nebyly dány žádné redistribuční nebo jiné mechanismy, jak to sdílet. To už dneska není jako žádná revoluční teze, to už dneska najdete dokonce i ve WTO, ve Světové obchodní organizaci, že pokud chceme zachovat volný obchod, tak se musí prostě k těm přínosům stavět jinak. Nicméně Trump na to jde trošku jiným způsobem, proč ne. To znamená, ty dohody jako TTP odmítá a bude se snažit asi více koncentrovat spíše na, na domácí situaci ve Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že uzavře Ameriku za bariéru cel?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
O tak asi uzavře úplně ne. Ono samozřejmě si uvědomme, že prostě ten svět je nějakým způsobem propojený. Když si třeba vezmeme tu Čínu, kterou on asi nemá příliš v lásce, on na ni velmi intenzivně útočil během své volební kampaně, tak sice se může vymezovat proti jako čínskému levnému zboží, ale zase na druhou stranu jako ta Čína je, je jeden z největších zahraničních věřitelů Spojených států. Ona je taková zvláštní symbióza mezi tím, taková parazitická symbióza mezi těmito, těmito zeměmi. Ale je samozřejmě možné prostě upravit ty vztahy, je samozřejmě možné podívat se na kapitálové, jestli je prostě, jestli je nutné mít tak liberalizované kapitálové účty, jestli třeba kapitálové kontroly prostě nemají své opodstatnění minimálně v určitých situacích. Tím tahle ta revize už vlastně nějakou dobu probíhá. Dokonce i v těch oficiálních institucích, jako je Mezinárodní měnový fond, to vlastně Trump to bude víceméně tak nějak politicky legitimizovat a částečně také asi realizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás od pana Baltuse z Brna. "Po léta nám ekonomové tvrdili, že neregulovaným nájmem klesnou nájmy i ceny bytů. Opak je pravdou. Nabízejí se dvě otázky. Proč se to nestalo, když Česká národní banka vidí, co se děje, proč nedoporučí vládě reagovat, vždyť toto je doslova smrtelné pro osamělé starší lidi a samozřejmě začínající mladé dvojice. Jaká je úloha ekonomů komentovat, co se stalo?"

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak, nevím, jestli mají ekonomové jenom komentovat. Já si myslím, že je vždycky úlohou kriticky vnímat to, co se děje a navrhovat také řešení, co samozřejmě nejenom, nejenom komentovat. A taky nejsme všichni stejní, abych tak řekla. Je pravda, že prostě trh, ta představa, jakože trh vyřeší všechno, to je jedna z těch jakoby naivních, velmi naivních pouček z učebnice, která se potom střetává s tou skutečnou ekonomickou realitou, že prostě jako byt není jako běžný statek, to není, jako když si prostě jdu koupit, koupit rohlík. Ta bytová problematika u nás byla dlouhodobě velmi silně podceňována. Bohužel se to odrazilo jednak částečně i v tom, že tady máme 70 tisíc lidí bez domova, a hlavně tady máme také 120 tisíc lidí, kteří jsou bezprostředně ohroženi ztrátou bydlení. Já jsem ráda, že tato vláda si uvědomuje, že prostě bez ucelené koncepce sociálního bydlení ten problém má skutečně potenciál sociální bomby nebo výbuchu a že se snaží v tomto ohledu něco dělat, že ta představa, prostě že se jako tohle všechno tržně srovná. Když se podíváte na západ od nás, tak zjistíte, že ať už to je Vídeň, nebo jiná města, tak ta bytová politika podléhá prostě řadě, řadě regulací a řadě úprav. A skutečně se to nebere tak, jako kdyby to byl nějaký rohlík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jedním z klíčů, řekněme, k prosperitě kvalitní dostupné vzdělání? Když se podíváme do statistiky Českého statického úřadu, tak v Česku rapidně roste úroveň formálního vzdělávání. Počet osob s takzvaným terciálním vzděláváním se zvýšil o více než půl milionu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to je velice, velice významný trend, který je, řekněme, v souladu s tím, co už delší dobu probíhá na západ od nás. Ano, může tomu tak být, že vlastně ta vyšší vzdělanost může přispívat k růstu, ale zase ono na to musí být připravené ty ekonomické struktury, protože třeba ve Francii se potom stalo to, že máte hromady lidí s vysokoškolským vzděláním, kteří ale dělají práci pro středoškoláky, a vlastně a tím vyčleňují je z toho, z toho trhu práce. Takže ono to není automatické a je skutečně potřeba vnímat to, jak ta ekonomika se dynamicky vyvíjí. A ono nejde ale jenom o to vzdělání na trh práce, jo. To je jakoby, to je jedna ta příprava, taková ta, řekněme, složka pragmatická prostě připravení toho člověka, aby se uplatnil. Já si myslím, že v tom vzdělávacím systému, nevím, jestli nutně formálně, ale že by tam každopádně mělo, měl být kladen důraz na nějaké, řekněme, kritické myšlení. Toho je v dnešní době strašně potřeba. Schopnost prostě zpracovávat informace, nenechat se manipulovat. To je podle mě něco, co bude, co bude hrozně důležité nebo je to důležité už teď, ale bude, bude ještě víc, protože já bych jako skutečně se nechtěla moc dožít toho, že budou jako nějaké úřady nám tady určovat, co si občané mají myslet a co je ta správná myšlenka a co je ta špatná myšlenka. To si myslím, že by nás vracelo někam bůhví kam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aby byl ten člověk správně zaplacen podle svého vzdělání, své kvalifikace.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No tak, to k tomu samozřejmě patří. Tam vidíme v té statistice, že to jsou hlavně ženy, kde se zvyšuje...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam roste.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
...to terciální vzdělání, ale samozřejmě se to neodráží nějak zvlášť v těch platech, už jsme o tom mockrát hovořili, protože ženy většinou se nedostanou úplně do těch, do těch nejvyšších pozic. To znamená, i když to formální vzdělání mají stále více, tak vlastně v tom rozložení v ekonomice to není zas tak vidět a v tom platovém vlastně už vůbec ne. Tam ten rozdíl je stále poměrně vysoký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odráží se to tedy i v té oblasti nabídky a poptávky, co se týče té rostoucí vzdělanosti.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ono jsou tam samozřejmě i různé jakoby strukturální nedostatky nebo, nebo nerovnováhy. Hodně se říká, že příliš máme mnoho humanitních oborů a že dochází k úpadku v těch technických profesích. I třeba u toho středního vzdělávání. Tam slyšíme velmi často kritiku řady firem, že prostě nemají, nemají dostatek absolventů, které mohou, které mohou použít. Já jsem nedávno četla i studii v Itálii, která zrovna mluvila úplně o tomtéž. Takže v tomhle asi nejsme sami. Ale skutečně bych se hodně přimlouvala o to, aby to vzdělávání nebylo jenom příprava na pracovní trh, ale aby to taky byla příprava na to, jak být kritický občan.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docentka Ilona Švihlíková. Já vám děkuji za rozhovor, za vaše názory. Na slyšenou.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory profesora Jiřího Hlaváče. Na slyšenou se těší Zita Senková, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.