Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 17. prosince 2015

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u poslechu "Jak to vidí". Zita Senková přeje dobrý den vám i ekonomce Iloně Švihlíkové, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohyb ceny ropy i zranitelnost států Perského zálivu, interpretace pravidel i odliv zisků - to jsou naše hlavní témata. Nenechte si ujít odpovědi. Cena ropy se podle statistik organizace OPEC nyní pohybuje na zhruba 35 dolarech za barel a je na svém minimu od finanční krize. Šest států Perského zálivu se vlastně kvůli neustále klesající ceně ropy dostalo do situace, na kterou nejsou zvyklí. Musí šetřit. Jak v to vidíte, paní docentko?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Musí šetřit, i když, pravda, většina těch zemí má poměrně slušné rezervy a doufají, že jim vydrží ještě nějakou tu dobu, kdy potrvá ta bitva o podíly na trhu a samozřejmě ta doba se liší, ty odhady jsou velmi různé, nicméně ta situace dospěla už tak dramaticky, že dokonce už zvažují i zavedení nějaké nepřímé daně, dejme tomu, něčeho, jako je daň z přidané hodnoty, o tom začly kolektivně diskutovat, aby si nelehly do zelí, takže by eventuelně zavedly koordinovaně. To by byla obrovská změna, protože prozatím se jedná o státy, které skutečně žijí z renty, a to má velmi závažné dopady na to, jak ten stát funguje, například na vazbu mezi tou, řekněme, elitou a mezi občany, protože ta elita ty občany vlastně nepotřebuje. Ono je mnohem jednodušší si z té renty platit represivní orgány, policii, tajní služby, armádu a jako není moc úplně potřeba brát v úvahu, a to je na těch režimech i dobře vidět, jejich potřeby nebo názory, ale jakmile zavedete daně, tak ten stát se velmi, velmi intenzivně mění. Prostě stát založený na daňových příjmech, stát založený na rentě, je opravdu obrovský rozdíl a myslím si, že by to mohlo i spolu s tou nízkou cenou ropy mít vážný dopad na stabilitu těch režimů, pokud tedy hovoříme o tom Perském zálivu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně, ono Rada pro spolupráci arabských států, Saúdské Arábie, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu a Spojených arabských emirátů se víceméně dohodla na zavedení daně z přidané hodnoty, aby to zavedla vlastně ve všech těch státech najednou, aby si nekonkurovaly.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono příjem z prodeje ropy tvoří právě v těchto zemích dominantní část státních příjmů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To bude 90, 90 %, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to už nyní projevuje konkrétně na ekonomice těch zemí? Určitě je to rozdílné, protože jsou to ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to rozdílné, je to rozdílné. Intenzivně je poškozen Bahrajn a Omán, i když Bahrajn je de facto ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejmenší.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
De facto kolonie Saúdské Arábie, takže z tohoto hlediska, řekněme, že doufají, že tam jaksi dostanou nějakou výpomoc, ale samozřejmě i ta Saúdská Arábie už, už má problémy. To znamená to, že už emituje dluhopisy, taky je prostě určitá změna politiky, i když ty rezervy jsou stále vysoké, ale to nejsou rezervy, řekla bych, pro ekonomiku. To jsou prostě rezervy pro tu elitu, která je poměrně rozsáhlá, že, ta, ta královská rodina. Prozatím se to projevuje u Saúdů spíš v tom, že omezují některé projekty investiční, nikoli ovšem, že by omezovali svoje angažmá například v Jemenu, to se zatím neprojevilo a tam už jsou vidět i tlaky uvnitř té královské rodiny, kde koneckonců je několik, několik proudů. To znamená, myslím, že se nám může velmi snadno ukázat, že ty režimy jsou podstatně méně stabilní než my si tady myslíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by mohlo dojít až třeba k nějakým občanským nepokojům?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ony už tam jsou, akorát se o nich moc neinformuje a jsou systematicky potlačovány právě tou represivní složkou, ale já si myslím, že to může zajít ještě mnohem dál i jaksi tím geopolitickým působením v regionu, že ta mapa toho Blízkého východu se nám může úplně během několika málo let překreslit a nebyla by úplně ideální varianta, byť se nedá vyloučit,, že tam prostě budou vznikat další území těch zhroucených států, kde vlastně nevládne nikdo, kde prostě vládne skupina, která používá největší násilí a prostě není žádný nějaký státní systém nebo nějaká organizace, kterou bychom mohli považovat za legitimní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak velké jsou, paní Švihlíková, ty rezervy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Saúdové mají rezervy údajně až na několik let, ovšem pokud budou pokračovat v té politice vůči Jemenu, to znamená ve vojenských intervencích a v řadě dalších podporování a financování vahábismu po celém západním světě, to samozřejmě něco stojí takováhle kratochvíle, takže tam ty limity podle mě nemusí ani trvat těch 5 let obzvláště, pokud by ta cena, dejme tomu, kolem těch 35 dolarů měla držet déle. Je ale pravda, že řada zemí je ještě nervóznější, bylo možno zaznamenat vyjádření nigerijských představitelů, protože tohle už jde skutečně na dřeň, dokonce volání o nějakém předčasném OPEC summit. Země OPEC samozřejmě teď těží mnohem více, než by teoreticky odpovídalo jejich kvótám, ale oni je nedodržují. To znamená, že v tuhle chvíli prostě je ten boj o ten tržní podíl a ta trvající snaha vytlačit hlavně tu americkou břidlici a vlastně ji učinit naprosto nekonkurenceschopnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ta břidlice tím hlavním problémem, nebo co všechno ještě vlastně tlačí ceny ropy dolů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě vypadá to, že na tom trhu je přebytek, což je jednak dáno navýšením těžby ve Spojených státech, i když nejen, ale tam je, řekněme, asi dominantní zdroj a samozřejmě tím, že situace globální ekonomiky není úplně ideální. Řada zemí je v nejlepším případě ve stagnaci a v tom případě ta potřeba ropy není tak vysoká samozřejmě, jako když ta ekonomika expanduje, takže tyhle dva faktory jsou navzájem spojené. Saúdové doufali, že při nějaké ceně 55, 60 dolarů za barel tu břidlici vytlačí. Prozatím je to spíš otázka hlubokomořské ropy a těžby z ropných písků, které jsou naprosto mimo u těchhle cen a ta břidlice se držela, ale ... 35 dolarů za barel už se nebude držet. To znamená, ve Spojených státech už zaznamenáváme pokles těžby a očekávala bych, že bude dál pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta úroveň celkového přebytku se odhaduje mezi 500 tisíci až 2 miliony barelů denně. Jak karty zamíchá zrušení sankcí vůči Íránu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Írán se bude bezesporu snažit tu těžbu postupně navyšovat, ale ono to nejde ze dne na den. Musíme si uvědomit, že Írán je země, která má velký potenciál, ale ta míra podinvestování jak u ropy, tak hlavně u zemního plyn, je obrovská. To znamená, si myslím, že to je otázka několika měsíců, že by to úplně šlo rychle, tak jak si asi iráčtí představitelé myslí, to si myslím, že asi tak rychle ne, že to bude chvilku trvat, i když jejich zájem samozřejmě je tu těžbu navýšit, protože lepší nějaký příjem než žádný příjem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě tedy nehrozí, že by ropa teď zdražovala?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tam je vždycky spousta riskantních faktorů. Já si myslím, že nějakou dobu ještě potrvá ten, ten přebytek na tom trhu. Ono je to hodně otázka ceny, ale především sledovat ten americký trh, jo, který teď může být přece jenom i částečně zasažen tou nízkou cenou a zvyšujícími se náklady na financování, to znamená, zvýšení úrokových sazeb. Tohle všechno bude hrát roli a já si nemyslím, že nás bude čekat nějakých jako 10 let, kdy budou nízké ceny ropy. To, to rozhodně ne. Všichni aktéři budou mít zájem na tom, aby ta cena byla vyšší, protože tohle je prostě ta politika, která je šílená pro všechny, jak pro ty ropné země, tak i pro ty ropné firmy, protože jako 35 dolarů za barel je skutečně hrozně málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prodej ropy pomáhá držet džihádisty z takzvaného Islámského státu nad vodou, ovládají většinu nalezišť v Sýrii, jsou to 3 ropné rafinérie, 20 ropných polí. To jmění takzvaného Islámského státu se odhaduje na téměř půl, dva, dvě, více než dvě miliardy dolarů. Kdo nakupuje roku od Daeš, nebo spíše, kdo ji nenakupuje?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ta otázka, kdo nakupuje, je, myslím, skutečně namístě. Oni ji prodávají za dumpingové ceny, to znamená, jdou ještě pod tu nízkou cenu, okolo 15, 20 dolarů za barel,což zase má ten další vliv jakoby na ten přebytek, i když samozřejmě nejsou to, řekněme, úplně globálně významná množství, ale v rámci toho regionu to podcenit nelze. Tak my bezesporu máme informace o tom, že to je Turecko, že jo, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám informace skutečně prokazatelné, Ankara to popírá.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak to bych ani nečekala, že to přiznají, ale je to poměrně jasné, protože když se podíváte i na tu mapu, tak oni musí tu ropu někam vozit, že a jaksi jediný, kdo se tam nabízí široko daleko, je Turecko a myslím si, že těch informací už máme dost, abychom mohli posoudit, že tomu opravdu tak je a že s největší pravděpodobností do toho budou zapleteni i představitelé prezidentské rodiny. Já, když se dívám na tu roli Turecka v těch, ten současný vývoj na Blízkém východě, tak mě napadá jedno pěkné britské přísloví - "with friends like these who needs enemies" neboli po česku "když má člověk takovéhle přátele, tak, věru, nepotřebuje nepřátele". A to si myslím, že je potřeba brát velice vážně a že by, řekněme, Evropská unie, ale i další měli jaksi realističtěji nahlížet roli Turecka a především vnímat to, že prostě to současné Turecko je jiné, má obrovské ambice, opouští sekulární zaměření a prostě vnímat realitu a ne to, co by možná rádi vidět chtěli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Ankary kupuje ropu od Daeš syrský režim podporovaný Rusy. Prezident Putin vlastně z toho samého obviňuje Turecko.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já si myslím, že ten zájem Turecka a koneckonců i ty důkazy proti Turecku jsou průkazné. K syrskému režimu nejsem schopná říct, do jaké míry tomu tak je. Možná nakonec zjistíme, že ropu od Daeš kupuje kdekdo, i když ono zase to množství jakoby, jo, ta kvantita samozřejmě není úplně tak masivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak pohonné hmoty u nás v Česku klesly na nejnižší ceny za posledních 6 let a podle analytiků tento trend by mohl pokračovat minimálně 2, 3 měsíce, ale asi je tedy těžké předvídat pohyb těch cen, jak už jste vlastně řekla.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je nesmírně obtížné, protože těch faktorů ve hře je hrozně moc a hlavně ta dynamika té situace je velká, jo. My skutečně jako nežijeme v době, kdy se nastavil určitý trend a prostě trval delší dobu, jo. Je tady obrovské množství aktérů a hlavně celý ten svět v té ekonomické oblasti energetické a hlavně v geopolitické se nachází v tak obrovském chaosu, že prostě dělat jeden scénář není možné. Musíte pracovat s několika scénáři, ale představa, že jako budoucnost je jenom jedna a že prostě se pojede po té trajektorii, tak tuhle musíme, tuhle vizi musíme opustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čínský jen se dostal do klubu elitních měn. Překvapilo vás to, nebo se to dalo čekat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nepřekvapilo mě. Upřímně jsem to čekala možná i trochu dříve. Koneckonců Čína už se delší dobu pohybuje mezi zeměmi, které jsou velmi aktivní a úspěšné v oblasti ekonomických vztahů, v mezinárodním obchodě je, je Čína skutečně velmi významnou zemí a měna tohle většinou také odráží. Těch měn, které dnes jsou v těch takzvaných zvláštních právech čerpání, což je takové divné slovo a je to vlastně takové, taková mezinárodní finanční jednotka, mezinárodní finanční aktivum, není mnoho a vlastně Čína tam trošku narušuje tu dominanci toho západního světa. Najdeme tam dolar a euro a libru a jen, takže Čína tam přichází skutečně jako, jako nový prvek a je pravda, že některými zeměmi to bylo kvitováno se značnou nelibostí, například Spojenými státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posílí to třeba reformátory?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně. Ono to, že už ta, ten čínský juan se stal součástí toho oficiálního finančního systému, vytváří určitý tlak na to, aby Čína reagovala i ve svých hospodářských politikách. Není to nic snadného, protože ono být jakoby globálně rezervní měna, má své značné výhody, značná privilegia, když to řeknu úplně jednoduše, tak můžete tisknout peníze a kupovat si za ně reálné statky a služby. To je krásný přece, ale na druhé straně to také představuje určitá omezení toho manévrovacího prostoru, který dříve čínská vláda velmi aktivně využívala. Takže není to úplně, úplně černobílé a bezesporu to bude vytvářet další tlak na reformy v tom finančním sektoru, na kapitálovém účtu a ty nejsou bez rizik. Nelze to považovat za úplně nějaké zářné zítřky. Spíš to je řada dalších úkolů pro čínskou vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že je tam třeba riziko odlivu kapitálu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono se projevuje koneckonců už teď, jo. To rozhodně, to rozhodně vidíme. Spíš je tam riziko, že pokud by ten juan se více začal používat, tak by to mohlo vést k té, posílené té importní stránky, to znamená, Čína by se mohla velmi rychle dostat do záporné obchodní bilance, což by asi moc nechtěla v tuhle chvíli a samozřejmě vzestup poptávky po čínských dluhopisech by ji mohl intenzivněji tlačit do té pozice mezinárodního dlužníka, což si taky nejsem jistá, jestli by se jim úplně takhle líbilo. Ono stačí, že mají poměrně velký ten akumulovaný dluh v těch jednotlivých provinciích. Takže jako ano, je to bezesporu krok, který ukazuje, že Čína patří do toho klubu velmi významných zemí i se svou měnou, ale zároveň to zase před ni klade řad nových úkolů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže důkaz sílícího vlivu v tom světovém hospodářství bezesporu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To bezesporu. A já bych možná i zmínila, že to je důkaz toho, že přeci jenom ten Mezinárodní měnový fond je schopen ještě minimálně reflektovat to, že prostě postupně ztrácí legitimitu. To, že je dneska vnímán skutečně jako ne multilaterální instituce, ale prostě je to klub Západu a přece jenom tímhle tím krokem si alespoň trošičku tu legitimitu napravil. Já bych tady jenom dodala pro kontext, bylo už před nějakými 5 lety zmíněno, že se provede reforma Mezinárodního měnového fondu, ve které ty země rozvíjející se, prostě dostanou hlas, který odpovídá jejich ekonomickému významu. To se do dneška nestalo. Tu reformu blokují Spojené státy a právě i z toho důvodu země, jako Čína třeba zakládají, řekněme, paralelní instituce nebo podobné, jako je třeba ta Asijská investiční a infrastrukturní banka, jo, takže tímhle tím krokem je tam částečné napravené té legitimity, ale samozřejmě ty kvóty jsou důležitější, to je hlasovací systém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, jestli vám správně rozumím, paní docentko, že ty multilaterální instituce procházejí, třeba Mezinárodní měnový fond, potažmo další nějakou krizí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Obrovskou, obrovskou krizí. Ono totiž v té současné situaci se za prvé projevuje, že je obtížné se shodnout a je to hlavně proto, že právě tyhle ty rozvíjející se země, i když mají ekonomické problémy, ale řekněme, že pociťují mnohem větší sebevědomí často oprávněně a prostě chtějí mít větší hlas a chtějí prostě také ukázat své zájmy a ty země, které stály za vytvořením, ať už to je Světová banka nebo Světová obchodní organizace, jako nejsou na tohle zvyklé a nejsou zvyklé dosahovat kompromisů a ustupovat a celou tu dobu prostě jely podle scénáře "a bude to po našem,protože si to prosadíme, že jo ..." Spojené státy mají v MMF právo veta, tak si tam prosadí de facto jako z těch významnějších třeba změn kvót všechno, všechno, co chtějí, takže ta, ta krize je nesporná. Jako Světová obchodní organizace, ta, ta, nechci říct, že je mrtvá, řeknu, že je polomrtvá, ale když se podíváme na to, jak dneska funguje ten svět v rámci obchodu a investic, no, tak vidíme, že velmoci se vytváří vlastní projekty. Jdou absolutně mimo tu strukturu Světové obchodní organizace. Takže Spojené státy vyjednávají o transpacifické dohodě a o transatlantické s Evropskou unií, to se týká přímo i nás, Čína rozvíjí svůj projekt "Hedvábné stezky", Rusko má poněkud skromnější projekt euroasijské unie, jo, no a vytváří se takový ty paralelní struktury, což vždycky ukazuje, že prostě ten mechanismus, který tady byl několik dekád, je nefunkční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesní vlastně každá z těch takzvaně velkých zemí o návratu na výsluní ještě větší, velké národy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, také, ale je to hlavně, myslím, ta reakce na to, že prostě není možné v těch současných institucích, tak jak fungují, dosáhnout shody, která by vyhovovala všem, jo, protože ten svět je skutečně jiný. On se, on se změnil a ta dominance západu, i když se zdá být stále ještě poměrně jako silná nebo převažující, tak prostě postupně oslabuje, jo a ty instituce to nechtějí vzít v úvahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jestli je to ještě tedy vůbec dominance Západu, když tady vidíme silné hráče v Asii?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
V něčem ano, v něčem ano, ale jako těch faktorů, ve kterých prostě, jo, byli silní, taková ta soft, jo, ta atraktivita pro ostatní, nebo prostě náskok samozřejmě ekonomický, to, tohle to postupně odchází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s interpretací pravidel?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je další, další velký problém, který se týká například právě toho Mezinárodního měnového fondu. Možná si posluchači pamatují na Řecko, které bylo velkým tématem, tématem v červnu, v červenci a kdy vlastně to téma pravidla, Řecko musí dodržovat pravidla, musí prostě splácet ten dluh, i když je nesplatitelný a každý, kdo umí elementární počty, ví, že je nesplatitelný samozřejmě, jo, takže bylo donuceno k programu, který to Řecko vlastně dovede za nějaký rok, rok a půl podle mého odhadu k další hluboké krizi, protože prostě ta situace není řešitelná tímhle způsobem a potom před několika málo dny vlastně mezinárodní měnový fond porušil to nadšení dříve, tak jaksi intenzivně trval spolu s Evropskou unií a rozhodl se Ukrajině, která prostě je na hraně defaultu, to znamená na hraně, řekněme, státního bankrotu, odpustit dluhy, 20 % škrtnout a provést to rolování, to znamená, prodloužení splatnosti těch dluhů, přestože Ukrajina avizovala, že svůj dluh vůči Rusku nesplatí a to základní pravidlo je, že vy nemůžete škrtat dluhy, odpouštět někomu, kdo dluží jinému oficiálnímu věřiteli, což je stát, v tomto případě Ruská federace a tady to bylo naprosto svévolně porušeno. Jo, jakoby tím říkali: Tak Západu zaplatí i když míň a jestli zaplatí Rusku, to je nám přeci jedno. Jo a když se pohybujete v takovémhle světě, tak se pak ale nemůžete divit, že se rozpadají multilaterální instituce a že vlastně ty země, ty, které na to mají, to znamená, že země s velmocenským statusem, se prostě snaží zařídit po svém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik či spíše, za kolik je v Česku přímých zahraničních investic, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě jsme v řádech bilionů. Ta investiční aktivita u nás začala zesilovat vlastně počátkem 21. století a potom velmi silně po našem vstupu do Evropské unie. To znamená, dneska jsme někde okolo tři a čtvrt bilionu přímých zahraničních investic, což je, je mnoho a ten hlavní odraz těch přímých zahraničních investic se stává stále více negativním, minimálně od toho roku 2006, což zase se projevuje na obrovských odlivech zisků. Já jsem ráda, že to téma začíná trošku víc rezonovat, protože já už o něm mluvím tak hrozně dlouho a vždycky se to ignorovalo a mávlo se nad tím rukou, jako "no a co, tak jako investovali, tak si berou ty zisky zpátky", ale přeci jenom jako minulý rok 2014, ono to jako bylo skoro půl bilionu, jo, ten odliv těm nerezidentům jako celkově ze země, a to je prostě cifra, která se naprosto vymyká, naprosto vymyká nejenom tomu středoevropskému, ale celkově evropskému kontextu, možná s výjimkou Irska, které je taková ale trošku zvláštní ekonomika, částečně daňový ráj, takže tam ty toky mají jinou podobu a je to, je to skutečně trend, který posiluje. Když jsem se dívala teď do těch statistik, tak vidíme, že vlastně ti zahraniční investoři si už stáhli 60 % toho, co tady nainvestovali a ten trend jako se dynamizuje, jo, ty, ty odlivy jsou stále větší a větší. To znamená, pravděpodobně velmi brzo se dostanou do toho, že si stáhnout celých těch 100 % a budou v tom pokračovat dál. Český statistický úřad k tomu teď vydává úžasné věci, mohu vřele doporučit a končí vždycky tou základní otázkou, tento model růstu založený na lákání zahraničních investic se jednoznačně vyčerpal. On už se teda vyčerpal před léty, ale teď se o tom konečně mluví. A teď je otázka, co bude dál, jo, protože tímhle tím způsobem bychom se velmi rychle, jak naznačuju, dostali do situace, kdy máte prostě čisté odlivy, to znamená, nad rámec těch původních investic a kdy ta země vlastně to, co vyprodukuje, jako živí toho nerezidenta, jo. A to opravdu není ideální pozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to vlastně fakticky česky kapitál přeložený do zemí daňových rájů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jako to, co se vytvoří tady, ta hodnota vytvořená tady nezůstává a prostě nám odplouvá pryč. Mohou to být ty daňové ráje v dalším sledu, ale prostě to jsou země, jako je Nizozemí, Německo, Rakousko, ti, kteří prostě tady tvoří tu, tu hlavní páteř těch investic. Samozřejmě, že v tom roli hrají daňové ráje jako všude po světě bohužel, takže taky jistě Kajmanské ostrovy si přijdou na své, jo, ale tady nejde primárně o ty Kajmanské ostrovy, ale o nás, jo, prostě o tom, že ve chvíli, kdy vám odteče z té ekonomiky jako půl bilionu, 488 miliard, jo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už je docela hodně.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je jako opravdu hodně a to vám prostě potom chybí, to vám hrozně chybí a chybí vám potom to nejen na investice, ale hlavně na mzdy, jo. V poslední době se hovoří o tom, že máme velkou disproporci, velkou nerovnost mezi tím, jaký máme ekonomický výkon a jaká je úroveň mezd. Ta disproporce je enormní a prostě zase je to něco, co se vymyká naprosto z evropského kontextu a já si myslím, že tohle může být jeden důvod, jo. Jako není normální, abychom měli tak velký rozdíl mezi tím hrubým domácím produktem, to znamená tím koláčem, co si tady vyprodukujeme a mezi hrubým národním důchodem, když to řeknu jednoduše, to je to, co nám tady zůstane, když jakoby nám odletí, odletí ty důchody těm nerezidentům a ten rozdíl je opravdu jako masivní, jo. To skutečně není normální situace a myslím, že by to měla být jedna, jedna z priorit vlády, jak toto řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A řeší se to?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já jsem zaznamenala ten materiál Úřadu vlády, o tom už jsi mluvila asi před rokem a musím říct, že možná mě to minulo, ale já jsem si tedy nevšimla, že by tady byla nějaká jako základní, základní strategie. To téma samozřejmě pochopily, uchopily odbory, což je logické, to samozřejmě je jejich povinnost o těchhle, o těchhle věcech mluvit. To znamená, navrhují některá opatření, třeba zvýšení participace účasti zaměstnanců na rozhodování v dozorčích radách firem. To znamená, aby jaksi zadržovali víc těch zdrojů ve formě mezd, což je velmi, velmi logický a myslím si, že i správný postup, ale nejsem si jistá, jestli tohle opatření bude dostačující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás. Pan Martin Chvosta se ptá: "Co když opět někdo vytáhne zpět na povrch auto na vodu? Co se stane s cenami ropy a zemního plynu a co s ekonomikami? Bylo to už v 80. letech, funguje to na principu efektivní změny vody na vodík a kyslík pomocí rezonace."

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
O tomhle tom už se hovoří dlouho, i o dalších alternativách. No, někdo se domnívá, že Saúdská Arábie, protože ona byla ten hybatel na tom trhu, jo, to bylo její rozhodnutí dominantně, se rozhodla právě vydržet chvíli ty nižší ceny, aby ty ostatní technologie byly neatraktivní nebo neufinancovatelné prostě. To je jedna z hypotéz, která dává smysl. Víte, jedna věc je realizovatelnost, řekněme, těchto, těchto vynálezů a druhá věc je zajištění té infrastruktury, jo. Když se podíváte kolem sebe, tak ten náš svět je prostě ropný svět. To není otázka, jestli se nám to líbí, nebo ne, ale když se podíváte na naši dopravu, na to, co všude kolem nás z je z plastu, tak prostě náš svět je, je ropný svět a jistě je možné ho předělat, ho změnit, transformovat, ale to si vyžádá nějaký čas a také si to vyžádá nějaké náklady, jo, protože změny tohodle typu prostě nejsou zadarmo a každá energetická úspora prostě nejprve potřebuje velkou investici a vůbec není jisté, jestli se vrátí, protože energetika je odvětví, kde musíte plánovat na desítky let a ta rizika jsou neuvěřitelná v tom plánování, jo. To znamená, že většina se spíš uchyluje na to držet ten, ten ropný svět, i když v dlouhodobém horizontu se tomu stejně asi nevyhneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková a její názory. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit v "Jak to vidí" od půl deváté s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.