Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 16. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu usedla ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den. Vítejte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Následující minuty budou patřit analýze ropného trhu i obnovené debatě o daních. Čeká Česko daňová revoluce? Nenechte si ujít názory dnešního hosta. Cena ropy je nejvyšší od léta 2015, vzrostla o 5 %. K nárůstu došlo poté, co se kartel zemí vyvážejících ropu OPEC dohodl s nečlenskými státy na snížení těžby. Tak by mě zajímalo, zda tu dohodu, paní docentko,budou všichni dodržovat?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to samozřejmě nevíme. Kdybychom se podívali do historie, tak ta zkušenost není úplně optimistická, protože OPEC je známý tím, že dohody příliš moc nedodržuje. Nicméně máme tady přece jenom takový nový moment. OPEC se snažil dohodnout už velmi dlouho, vlastně rok probíhala různá jednání a končila většinou neúspěchem. Takže toho 1. prosince už nikdo moc neočekával, že by přece jenom k dohodě došlo a ono se stalo, protože Saúdská Arábie velice významně ustoupila z těch předchozích pozic a vlastně tahle dohoda OPECu byla ještě podpořena následnou schůzkou vlastně minulou sobotu zemí mimo OPEC, které se k tomu také přidaly. Takže by mělo dojít skutečně ke snížení produkce a mělo by tedy dojít také ke zvyšování cen. Dohoda je platná od 1. ledna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Severomořská ropa Brent, ta se obchoduje kolem necelých 57 dolarů za barel, americká lehká ropa se prodává za zhruba 54 dolarů. Je to tedy nakolik vlastně, jaké jsou ty reakce, jaká je spokojenost právě u těch největších hráčů, největších producentů? Saúdská Arábie, Rusko a také jaký je názor a vztah Íránu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě je to pouze začátek, to znamená ano, ty ceny šly samozřejmě nahoru, uvidíme, jak bude právě probíhat ta shoda nad těmi sníženími, která byla dojednána, to zatím nevíme. Máme důvody k velmi opatrnému optimismu, protože skutečně ta shoda je velmi široká a je v tomto ohledu průlomová. Hlavní zátěž ponese Saúdská Arábie, což není překvapivé. Je to hlavní země OPECu, těží nejvíc, takže především ona musí učinit ty škrty a zdá se, že skutečně již k tomu přistoupila, protože snižuje své dodávky, smlouvá nižší dodávky do Evropy, ale zachovává si tu oblast té Jihovýchodní Asie, a právě i to, že se přidalo Rusko, je velice významný signál. A podle toho, co víme, také Rusko bylo i významným činitelem dohody mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Tyhle dvě země se zrovna dvakrát nemusejí a mají mezi sebou spoustu konfliktů, které probíhají v různých rovinách. Nicméně tady se dohoda podařila, Írán je trošičku z té dohody venku, protože přece jenom se uznal ten jeho argument, že v těch minulých letech byl velmi silně postižen těmi ropnými sankcemi, takže nemusí svoji produkci snižovat, dokonce může maličko navýšit a o to tedy se více očekává snížení od těch ostatních zemí OPECu, i od těch nečlenských.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má to ta dohoda nějaká ale?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jedno ale už jsem naznačila. OPEC je kartel, což je samo sebou uskupení velmi nestabilní a bývalý saúdskoarabský ministr energetiky Al Naímí řekl no víte, my máme tak trošku tendenci podvádět, což přesně vystihl to, jak takový kartel funguje nebo spíš nefunguje. Nicméně když ta Saúdská Arábie skutečně začne a dá ten prvotní impuls, což se zatím zdá, že dá, tak ta naděje, že aspoň chvíli by to fungovat mohlo, je poměrně slušná. Nicméně ve hře zůstává Libye a Nigérie, které z té dohody byly dány stranou kvůli politické nestabilitě, že kdyby se jim třeba náhodou podařilo navýšit těžbu, tak by ten efekt mohly poněkud zeslabit, ale to bych asi i vzhledem k té politické situaci tam příliš neočekávala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze tedy očekávat, paní docentko, že ta dohoda se zřejmě teda bude naplňovat? Co by se naopak stalo, kdyby z různých důvodů prostě ztroskotala?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak pokud by ta dohoda ztroskotala, tak skutečně bude viset velikánský otazník nad tím, jestli vůbec OPEC má smysl fungování, má smysl své existence a byl by to velký otřes nejen ekonomický, ale přece jenom ty vztahy mezi státy teď byly nastaveny způsobem, který je poměrně nový. Jak už jsem říkala, i mezi zeměmi, které jinak mají mezi sebou velkou řadu konfliktů, takže by to mělo i ošklivé geopolitické dopady, se obávám. Myslím si, že ta dohoda se minimálně v těch prvních několika měsících víceméně dodržovat bude. I když tam budou samozřejmě nějaké odchylky. Ono je to i proto, že řekněme si na rovinu, spousta zemí dneska těží na svém maximu, třeba právě Rusko, to znamená, že o něco snížení těžby je nezasáhne až zas tak bolestivě. Nemluvě o tom, že země budou vydávat přirozené snížení své produkce prostě z důvodu toho, jak to ropné pole stárne za snížení těžby. Třeba Mexiko. Takže ono jakoby je to možné interpretovat různě, ale přece jen by v těch prvních měsících bych očekávala, že víceméně se podle té linie pojede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohuslav Sobotka se rozhodl změnit českou daňovou soustavu. Jejím základem je už několik let rovná daň. Je podle vás rozumný a opodstatněný návrh návratu daňové progrese, na které by vydělali především lidé s průměrnými a podprůměrnými příjmy? Je důvod měnit, paní Švihlíková, ten dosavadní systém?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že je důvod změnit český daňový mix z mnoha důvodů. Ten první důvod je, že ten mix sám o sobě není úplně vyvážený, není dobře nastavený. Když se na něj podíváme, podíváme se na výtěžnost těch jednotlivých daňových kategorií, tak zjistíme, že ten náš daňový systém táhnout takové dvě dominantní položky. Jedno je DPH a ta daň z přidané hodnoty je prostě degresivní prvek. Když máme již odstupňovanou, tak přece jenom pořád je to daň, která intenzivněji dopadá na ty chudší skupiny, které prostě netvoří úspory, to znamená vydávají celý svůj příjem na spotřebu a tím pádem ta daň na ně dopadá více. Takže to je první prvek, který není kompenzován dostatečně nějakou tou progresivní složkou, takže je tam jistá nevyváženost. Ten druhý prvek je samozřejmě ta obrovská váha toho sociálního pojistného, která zase dopadá dominantně na, na zaměstnance. Takže ten, ten daňový mix není podle mě nastaven úplně, úplně správně a je možné očekávat, že to bude veliké téma a že tedy se bude diskutovat o tom, jak ho změnit. Ale ten daňový mix bychom asi neměli posuzovat jenom sám o sobě, ale vnímat ho také v kontextu toho, kam chce Česká republika směřovat, tedy nějakého širšího makroekonomického pojetí. No, jestli zůstaneme prostě v té fázi, v jaké jsme nyní, nízká střední přidaná hodnota. Víme, že včera vyšel velmi pozoruhodný materiál Českého statistického úřadu o vývoji mezd, který opět ukazuje to, o čem už tady hovořím velmi dlouho, tedy, že mzdová úroveň je velmi silně podhodnocená u nás oproti ekonomické výkonnosti. Na to by ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
38 %, promiňte, že vám do toho vstupuji, unijního průměru je česká mzda.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, ano. Když to, samozřejmě budou tam rozdíly, když to vezmu podle kurzu, podle toho strašného kurzu, který máme, anebo podle parity kupní síly, ale i když to vezmu podle té parity kupní síly, tak prostě ta ekonomická výkonnost je jinde a ten rozdíl je jeden z největších v rámci EU, snad spolu s Litvou, to znamená, že ta mzdová úroveň je skutečně extrémně nízká, neodpovídá té ekonomické výkonnosti, takže i na to by ten daňový mix nějak měl reagovat. Daně se prostě přizpůsobují nejenom tomu, co která politická strana považuje za žádoucí a správné, ale také právě tomu, kam by eventuálně ten daňový mix měl Českou republiku dále směřovat z hlediska její struktury, vývoje přidané hodnoty a podobně. Takže ta debata si myslím, že je skutečně velmi důležitá, je to, je to dobré téma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například podle hnutí ANO problémem nejsou daně, ale nízké mzdy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono to spolu částečně samozřejmě souvisí. Ono to nelze prostě úplně, úplně oddělit, protože právě, jak už jsem říkala ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty souvislosti.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně. Když máme velmi silný důraz na ty degresivní daně, které prostě v tom mixu nejsou kompenzovány tou progresí, která u nás de facto neexistuje, tak se to samozřejmě nějakým způsobem odráží i na těch mzdách. Vezměme si třeba ten návrh progresivního zdanění podniků. To je téma poměrně nové, ne že by neexistovalo, je samozřejmě několik zemí v rámci EU, které mají progresivní zdanění podniků, máme i jiné specialisty, sektorové daně, máme speciální zdanění finančního sektoru, tohle všechno existuje, ale jedna z těch úvah prostě může být, že progresivní zdanění třeba u velikých firem by mohlo vést ke snížení odlivu zisků z ekonomiky, což je bezesporu jeden z faktorů, který ovlivňuje tu naši nízkou mzdovou úroveň, jo, takže všechny tyhle ty věci jsou vzájemně v té makroekonomické sféře provázány a teďko je pečlivě potřeba uvažovat, pokud tohle změním, co tím můžu ovlivnit právě třeba v té sféře mzdové nebo celkově v té sféře struktuře, struktury ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepůjdou ale firmy tam, kde budou platit nižší daně, paní docentko? Například maďarský premiér Orbán, ten slíbil snížil od nového roku korporátní daň na 9 %. Je to třeba důvod k obavám pro firmy sídlící u nás, naše firmy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To, co pozorujeme už delší dobu, je závod ke dnu, to znamená, že v rámci celé Evropské unie, a nejenom tam, se projevuje snižování korporátní daně a my stále intenzivněji vidíme, že firmy, ne že by chtěly platit nízké daně, nechtějí platit žádné daně. I když se podíváme na aktuální žebříček Oxfamu, který zjišťoval, které země jaksi vytváří pozoruhodnou legislativu pro korporace a pomáhají prostě vyhýbat se zdanění, tak tam najdeme snad v tý první desítce mám pocit, že hned polovina států z EU-.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například Švýcarsko ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Lucembursko tam samozřejmě je. Jasně Švýcarsko není v EU, ale bude tam samozřejmě, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Irsko.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, Irsko, samozřejmě Irsko, přes které účetně ovšem pouze, ne reálně, teče velké množství peněz. Je tam to Lucembursko, to je téměř model. Najdeme tam Kypr, ale i třeba Nizozemí, které je víceméně kvazi daňový ráj. Takže celá Evropská unie navzdory všem, řekla bych téměř tlachům o tom, jak bojuje proti daňovým rájům, tak de facto vytváří vzory na to, jak, jak se stávat daňovým rájem. Tahle ta daňová konkurence má bezesporu vliv, ale není to, není to přece jenom všechno. To znamená, jistěže tohle funguje, ale to přesouvání těch jednotlivých poboček se řídí i jinou logikou. Pokud by v tom hrály roli jenom daně, tak skutečně všechny firmy budou sídlit v Bangladéši nebo v nějaké podobné, podobné zemi, kde de facto ani žádná třeba daňová soustava nemusí existovat. A druhá věc je, jestli skutečně chceme tolik podléhat tomu nadnárodnímu tlaku a jestli už dávno nenadešel čas, abychom se starali o podporu vlastních malých a středních firem, které to mají skutečně často velice těžké vzhledem k těm nadnárodním obrům, kteří prostě mají tržby větší, než je HDP České republiky, a jestli tyhle ty zdravé základy jsme prostě nepodcenili, příliš dlouho neignorovali a teď máme tu situaci, kdy máme tu silnou střechu těch velikých firem, většinou zahraničních a ten spodek, ten základ je příliš slabý. Takže možná by tahle ta daňová změna měla vést a podle mého názoru by měla být spojena právě i s podporou toho základu těch českých středních a malých firem, které koneckonců i vytvářejí ten základ té zaměstnanosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam by tedy patřila do toho mixu, řekněme, do nějakého přeformulovaného i ta progresivní daň, progresivní zdanění podle vás

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Podle mého názoru je to určitě úvaha, která stojí za, za hlubokou diskusi, protože právě by mohla souviset i se změnou té velikosti a koneckonců i řekněme toho vlastnictví té ekonomiky jako takové. Myslím si, že to je něco, co už se mělo udělat víceméně dávno podle mého názoru, a rozhodně a vlastně nám to potvrzují každý den nějaká čísla a statistiky, že ten vývoj české ekonomiky potřebuje hlubokou změnu a ty daně by tomu mohly napomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociální demokraté mimochodem trvají také na zálohovaném výživném nebo vyšší minimální mzdě. Když se podíváme teď na návrhy dalších stran, na změny daňových pravidel. Které by podle vás byly přínosem? Třeba u KDU-ČSL ta chce tradičně zvýhodnit rodiny s dětmi a hnutí ANO, o kterém jsem se už zmínila, navrhuje, aby místo daní se snížily povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jak vám to zní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak mě zvýhodňování rodin s dětmi je poměrně logické opatření. Samozřejmě nejsem si jistá, že bude mít ten propopulační efekt, jaký by od toho asi KDU-ČSL očekávalo a protože tam je ještě ve hře spousta dalších faktorů. Když se podíváme třeba na Francii, která jako jedna z mála zemí vlastně nemá ten intenzivní demografický propad, tak tam samozřejmě jsou i jiné vlivy. Prostě pomoc, pomoc ženám při skloubení práce a péče o děti například, takže je tam toho ve hře více, ale to je určitě velice legitimní úvaha. Všechny vlastně strany často hovoří o tom, že by se měl ten systém daňový zjednodušit. To by bezesporu měl, protože je zaplaven obrovským množstvím výjimek a velice obtížně se v tom vlastně orientují lidé, kteří se tomu profesionálně věnují. Je velmi mnoho častých změn v různých detailech, takže to by bezesporu pomohlo, kdyby tam došlo k nějaké stabilizaci právě třeba v rámci výjimek, tvorby daňového základu a podobně. V tom by asi mohlo být nějaká i větší shoda. Ohledně toho snižování těch sociálních nákladů. Vím, že se často říká, že jsou velmi vysoké i v rámci třeba srovnání EU, jenže je tam právě ten problém, že tvoří velmi významný pilíř příjmů, to znamená, jakmile se do tohohle začne hrabat, a to známe z minulosti, tak dojde k výpadku těch příjmů, ne k navýšení rozhodně, ale ke snížení a už jsme si zažili opakovaně, že potom se vlastně používá ten argument podívejte se, není dost peněz na ten sociální systém, musíme jeho části zprivatizovat. To už jsme tady vícekrát měli. Takže to by mohlo být takové déjá vu zase, už nevím kolikáté, tohohle. Nejsem si jistá, jestli to je úplně ten, ten dominantní problém té, té české daňové soustavy. Stejně tak nemůžu souhlasit s tím, abychom zrušili daň z dividend. Já si myslím, že bychom měli jít přesně tím opačným směrem. Ne jako ještě jí zrušit a zapojovat se do toho závodu ke dnu, ale mnohem právě více věnovat těm vlastním ekonomickým strukturám. Koneckonců i ten trend, když se podíváme, a teď tady nebudu úplně jakoby goefikovat Trumpa, ale tenhle ten trend prostě té starosti o ty domácí ekonomické struktury se začíná velmi intenzivně projevovat v úrovni ekonomické i politické a myslím si, že stojí za inspiraci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínila o návrhu zrušit daň z dividend, tak nyní se ty zisky z podnikání nejprve daní 19 % a dividenda pak ještě 15 %. Je to v pořádku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, je to naprosto běžné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to běžné.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to naprosto běžné, většina daní má daň z dividend. Dokonce máme třeba Dánsko, které má progresivní daň z dividend. Takže to není, není nikterak výjimečné. Ale jak říkám, jakoby ta daň by vždycky měla sloužit něčemu. Myslím si, že by daň neměla být jenom ta úvaha fiskální, prostě to něco přinese do té kasy, to je samozřejmě taky důležité, ale bylo by ideální, kdyby ten daňový mix podporoval tu změnu té české ekonomiky, protože my v té, skutečně v té fázi, v jaké jsme, takhle dál pokračovat nemůžeme, jo. Ten včerejší výzkum ČSÚ, který patří skutečně k dalším výborným výstupům, zaplaťpánbůh, že máme Český statistický úřad, dělá spoustu výborné práce, tak nám ukazuje to hluboko, skutečně hlubokou diskrepanci mezi úrovní mezd a mezi HDP. Jednu z největších v Evropě a to je, to je skutečně něco, čím bychom se měli velice vážně zabývat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česku patří podle Českého statistického úřadu v tom žebříčku 19. místo mezi evropskými zeměmi. Otázka pro vás od paní Ivany: "Paní docentko, není to i o tom, že nejen daňový systém ukazuje na vzájemnou propojenost a provázanost složek společnosti a tedy ta teze, že se každý má starat sám o sebe, nemůže vystihnout skutečnost, protože lidé se o sebe mohou starat v nějak nastaveném rámci, který ani nemohou ovlivnit?" Tolik dotaz nebo postřeh, děkuji.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě, já jsem, já jsem tu tezi, že se má každý starat sám o sebe, tak jako jsou samozřejmě země, kde, kde to můžete praktikovat. Třeba takový Afghánistán nebo Súdán tam věřím, že se musíte starat sám o sebe, protože tam jiná možnost není. Ale tak my žijeme v nějaké civilizované společnosti a prostě máme stát a ten stát je naše společenství. Problém je v tom, že mnoho lidí často i z dobrých důvodů ho nevnímá jako naše, ale spíš jako něco, co jim třeba komplikuje život. Ale to je zase už širší otázka, protože ten stát by měl poskytovat to, co si jednotlivec nemůže zajistit. To je to, vlastně ta naše kolektivní ochrana předtím, aby ekonomické zájmy těch nejsilnějších úplně nepřeválcovaly ty slabší členy společnosti. Od toho ten stát máme. Takže ta debata o daních je bezesporu i debatou o podobě státu, jaké chceme mít zdravotnictví, jako chceme mít školství, jaké máme jiné priority, které by ten stát měl zajišťovat. Měla by to být infrastruktura, v jaké míře, jo. Tohle to všechno s tím samozřejmě souvisí, to znamená s podobou těch daní volíme zároveň nebo vybíráme zároveň, jaký stát bychom chtěli mít, jaké funkce by měl plnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to vlastně velmi užitečná debata a konečně rozumná debata na důležité téma.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já jsem za ní, já jsem za ní hrozně ráda, protože často se vedou různé pseudodebaty o nesmyslných věcech. Bohužel je to často ad hominem nějaké osobní prostě invektivy lítají vzduchem a konečně skutečně tohle je téma, které jde na dřeň nejenom tu ekonomickou, ale i tu sociální, jak má vypadat Česká republika, jak k tomu ty daně mohou přispět, co naopak by uškodilo, jaký chceme mít stát. To jsou strašně zásadní témata a pokud tohle by mělo být obsahem volební kampaně, tak zaplaťpánbůh za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail od pana Chvosty z Liberce, který píše: "Výborná myšlenka pro podporu malých a středních firem. Jak by se to dalo provést? Napadá mě i velké zjednodušení administrativy, hlavně dotací. Tím se to i zprůhlednilo."

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Souhlasím, protože ten byrokratický systém u nás je skutečně, vy potřebujete samozřejmě pravidla a podobně, ale já si myslím, že u nás to je extrémně přehnané a že to potom skutečně často prospívá těm velkým firmám, které se v tom prostě jednak dobře orientují, zaplatí si na to lidi, a řekněme si na rovinu, že mají i možnosti, jak ten legislativní proces ovlivnit, což ty malé a střední většinou nemají. Já si myslím, že by bylo i velmi vhodné, kdyby ty malé střední firmy měly lehčí přístup k financování. Tady si myslím, že je velmi problém to, že vlastně ta česká bankovní soustava není moc česká, že vlastně žádná, nemáme tady žádnou třeba rozvojovou banku. Trošku tímhle tím směrem se vydává Českomoravská rozvojová a záruční, ale myslím třeba rozvojová krajská, jo, která by byla blíže těm jednotlivým podnikům. To si myslím, že by byl velice dobrý počin. Bylo by možná i vhodné takové ty různé technologické parky, do kterých se vydávaly peníze z dotací Evropské unie právě třeba přetvořit na technologickou, marketingovou pomoc pro malé a střední firmy. Prostě je, je potřeba si říkat - budu neustále pomáhat těm velkým nadnárodním korporacím, budu jim dávat investiční pobídky a dotace na pracovní místa a budu jim prostě podlézat? Anebo se konečně budu starat o to, co je moje a co patří do České republiky?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozbíhá se vlastně zajímavá debata, možná to s tím také souvisí, o zákonu o registraci zahraničních agentur.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak velké téma, které ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průhlednost financování.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně. Které také rezonuje a nejenom u nás, je otázka prostě toho zahraničního vlivu také na politiku, na to, jakým způsobem se tvoří zákony a pravidla a tady si myslím, že existuje jedna velice zajímavá inspirace už ze Spojených států, kterou nedávno také přijal Izrael, je to už z roku 1938, takže je to skutečně vyzkoušená věc. Ten, ten zákon se jmenuje FARA, což je taková dobrá zkratka na české poměry, ale je to prostě The Foreign Agents Registration Act, je to povinná registrace zahraničních agentů, tedy všech těch, kteří jsou placeni zahraničními vládami a chtěli by ovlivňovat politický nebo kvazi politický proces, jak se říká v té definici, tak musí být registrováni. Já si myslím, že to je velice rozumný přístup, myslím si, že všichni, kteří tak vážně hovoří o rozšiřování propagandy, by měli tento zákon podpořit, tož on je takový padni komu padni, nedívá se na tu či onu stranu. I z tohoto hlediska si myslím, říkám, právě vyzkoušený koneckonců i území, které považujeme za naše hlavní spojence ve Spojených státech a v Izraeli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se aplikuje, abychom si udělali představu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano. Ta aplikace vlastně souvisí s tím, že každý, kdo nějakým způsobem ovlivňuje ten politický proces, to znamená je tam samozřejmě nějaká hranice toho, toho lobbismu a přijímá prostředky od zahraničních vlád, tak se musí registrovat jako takzvaný zahraniční agent. To znamená je velmi dobře vidět jaksi, kdo je kdo, a je to něco, co podle mého názoru zprůhledňuje a vyjasňuje i tu politickou scénu. Samozřejmě tam potom může docházet i k nějakým soudním sporům, tak to je logické, pokud prostě máte právní úpravu, ale myslím si, že to je skutečně něco, co je téměř v zájmu bezpečností strategie ČR, protože pokud se teda hovoří, že tady jsou zahraniční vlivy, které by měly ovlivňovat náš politický proces, tak já nevidím důvod, proč by se to mělo dávat nějakým prapodivným agenturám nebo něčemu, co bude na ministerstvu vnitra nějakých, nějaká zvláštní sbírka jedinců, kteří podle mě by první měli projít tímhle tím zákonem FARA, ale prostě mít na to řádnou zákonnou úpravu, kterou používají jak Spojené státy, tak Izrael, země, které samozřejmě mají velkou zkušenost a zároveň tedy to bezpečnostní riziko pro ně je velmi dobře intenzivně vnímané. A myslím si, že to je vlastně jakoby z těch další z těch prvků vedle těch daní, to, o čem jsme hovořili, něco, co prostě hlídá ty zájmy té České republiky tak, aby skutečně se jasně zjistilo, kdo za koho kope.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje obdoba tohoto zákonu v Evropské unii, v dalších zemích, protože tohle se týká ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že se o tom intenzivně diskutovalo nebo respektive diskutuje u našich visegrádských sousedů, ale prozatím, takhle ono samozřejmě asi budou nějaké prvky přijímány, ale řekněme v té nejčistší podobě to právě aktuálně přijal právě Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, že se ještě vracím zpět k těm daním, tak Evropská komise přišla v listopadu s návrhem zavést jednotná pravidla pro výpočet daně a konsolidovaný výběr. Bylo by to třeba kladivo na daňové ráje?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, víte, já už to poslouchám tolik let, že se tomu, tomu ani nechce věřit. Já si pamatuju ještě, kdy OECD začínala s tou svojí iniciativou, že právě, jak se bude počítat daňový základ, aby se zabránilo zneužívání vnitrofiremních cen, takže to už slýchám tolik let, a ty postupy nebo ten pokrok je velice malý, a je právě malý kvůli tomu, že vlastně nejsou to nutně typicky daňové ráje jako Kajmanské ostrovy nebo Britské Panenské ostrovy, které teda notabene spadají samozřejmě pod britskou jurisdikci, ale jsou to právě i samotné země v rámci Evropské unie, které prostě fungují jako daňové ráje nebo kvazi daňové ráje, takže já už jsem trošku skeptická, i když bych to velice přivítala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docentka Ilona Švihlíková. Já vám děkuji za vaše postřehy a těším se na setkávání v novém roce. Mějte se hezky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezké Vánoce všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno důležité zajímavé budeme analyzovat v příštím roce. Jak to vidí se ale přihlásí jako tradičně v neděli. Hostem Zbigniewa Czendlika bude teolog David Bouma. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.