Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 1. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. A ve studiu vítám docentku Ilonu Švihlíkovou, ekonomku. Dobrý den.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata rozebereme právě dnes? Jednu britskou volbu, cenovou válku o ropu i skutečné faktory růstu české ekonomiky. Nejsilnější britská opoziční strana má nového lídra, muže jménem Jeremy Corbyn. Je to dobrá volba pro labouristy a pro Británii, paní docentko?

Čtěte také

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já osobně si myslím, že je, ale řekla bych, že to je velmi překvapivá volba. Minimálně z toho, jak se jevilo na začátku toho volebního klání, protože na Corbyna snad byl vypsán kurz 1:500, byl považován za naprostého outsidera, za člověka, který je zkrátka a dobře trošku zvláštní a přesto se a poměrně dosti významnou podporou stal předsedou strany. Takže tam vidíme bezesporu nějaký hodně zajímavý pohyb v Labour Party.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co rozhodlo o tom jeho zvolení?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že tam bylo několik faktorů. Jeden z nich byla taková ta aktivistická podpora, které se mu dostalo. On dokázal oslovit široké segmenty strany včetně odborů. A ta kampaň byla založená prostě na velkém jaksi nadšení z něho o aktivismu, to znamená takové masivní sociální mobilizaci, což se vlastně nikomu z těch ostatních kandidátů nepovedlo. A samozřejmě také tím, že představil nějaké nové programové body a poměrně významně se rozešel s tou politikou, která směřovala spíše ke středu až doprava, takovou blairistickou, kdy se od ní nejenom jednoznačně distancoval a vlastně navrhl i nějaká nová východiska. A to zřejmě v té straně velmi silně zarezonovalo a tedy proto i ten opravdu velký úspěch, s kterým asi na začátku někdy v červnu v červenci málokdo počítal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínila o Tony Blairu, tak vlastně bývalý labouristický premiér považuje zvolení Corbyna za velice špatné pro labouristy a Corbyn na oplátku by rád viděl Tonyho Blaira před soudem a ve vězení za údajné válečné zločiny.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ale jsou to takové hezké partajní vztahy, tak my to známe i u nás, ono se to asi příliš, příliš neliší. Ale zkrátka, protože Corbyn oslovil a skutečně masivně oslovuje veřejnost, od jeho nástupu do předsednictví strany se do Labour Party přidávaly tisíce nových členů. To znamená, on nasává nějaký nový zajímavý voličský segment, to samozřejmě je potřeba brát také v úvahu, takže zdá se, že tu dynamiku má. A co si myslím, že je velmi důležité, že přichází s nějakými novými tématy a novými návrhy. To znamená, že ta Labour Party nejenom že prostě reaguje na něco, co vymyslí někdo jiný, ale prostě stanovuje tu agendu. A tím se, myslím, pozná prostě ta strana, která začíná žít, že prostě je nějaký intelektuální kvas a představuje prostě nová a nová témata, nové návrhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, paní docentko, že Britové nebo členové této Party slyší na snahy Corbyna například znárodnit ekonomiku, zákonem stanovit maximální mzdu, jednostranně odzbrojit zemi, případně vystoupit z NATO, protože to jsou také ty jedny z hlavních programových cílů.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, to jsou, to jsou, ano, některé jeho návrhy, které on sepsal, ty samozřejmě budou muset projít tou vnitrostranickou diskusí. Tam se zase u každého toho jednotlivého bodu uvidí, do jaké míry je tam podpora, nebo ne. Některá témata asi budou poměrně sporná i uvnitř strany, například to jaderné odzbrojení, tam bezesporu bude otázka, v čem kdy jak, časový horizont. Ale myslím, že i řada těch ekonomických témat tam právě Corbyn měl ohlas, ať už je to třeba převzetí železnice, konkrétně on nehovoří o celé ekonomice, ale třeba o něčem, co má povahu veřejného statku, železnice pod státní kontrolu a podobně. Tam si myslím, že samozřejmě ta, ten ohlas mít může. Jednak Britové s tím sami v minulosti měli zkušenost, potom měli i tu privatizovanou zkušenost. Tak to můžou sami dobře porovnat. A samozřejmě je tu i praxe z jiných zemí, kde je poměrně normální, že železnice je státní. Takže tady jako by těch, těch ekonomických návrhů, tam si myslím, že ta debata možná nebude tak vyhrocená u těchto, které jste zmínila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono v těch komentářích zaznívají samozřejmě docela široké spektrum názorů, někteří říkají, že labouristé tímto zajistili konzervativcům příští vítězství, jiní tvrdí, že labouristé do voleb lídra změní nebo se strana rozpadne, další se obávají, že Corbyn bude příštím britským premiérem, možná zase naopak někdo by to uvítal. K čemu vy se třeba přikláníte?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, tohle jsou předpoklady hodně činěné na základě minulosti. A ten stranický systém je dynamický, on se nějak vyvíjí. A už to, že on získal tu značnou podporu a že má, že je schopen vyvolat ten mobilizační potenciál, ono už to prostě něco říká, jo. Kdyby lidé chtěli pokračování politiky Tonyho Blaira, tak by si bezesporu mohli zvolit jiného kandidáta z Labour Party, který, kteří s nimi byli velmi, Liz Kendallovou, kteří prostě s tím byli spjati, a ty naprosto propadli ty kandidáti, ale naprosto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč třeba propadl Ed Miliband?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak tam bezesporu to hlavní byly výsledky voleb, ve kterých, ve kterých neuspěli. Je, tady máme takových spoustu hypotéz, která se potom vždycky testuje na těch volbách. To je nakonec ten test. Ale jedna z těch možných hypotéz je, že prostě Labour byla téměř k nerozeznání od konzervativců. A koneckonců jak já říkám, proč chodit ke kováříčkovi, když můžu ke kováři, jo, to znamená asi nějaké odlišení, pravděpodobně je po něm nějaká poptávka. A jestli bude reálná i za, dejme tomu, ty čtyři nebo kolik let, to už si Britové musí vyzkoušet sami. Ale prostě je tam nějaký pohyb zdola té základny, plus vstup nových členů, který prostě vyžaduje jinou politiku. A samozřejmě nesmíme zapomínat na to, že došlo ke značnému posunu ve Skotsku, kde vlastně dominuje jedna strana, která je poměrně dosti, dosti levicová a asi v programových bodech by se v řadě věcí s Corbynem shodla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste použila termín sociální mobilizace. Je to teda typické pro ten nový styl, řekněme, pod Corbynem?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že rozhodně, rozhodně. On na tohle hodně spoléhá. Taky to umí. Ono je trošku něco jiného prostě chodit v kravatě s oblekem a teď hovořit jako s představiteli byznysu a něco jiného je postavit se na náměstí a mluvit třeba k 50 tisícům lidí. To je kvalita, kterou každý politik nemá. A já teda z české zkušenosti musím říct, že řada politiků se toho i strašně bojí jako jít prostě mezi lidi a normálně s nimi hovořit. A tohle je něco, co Corbyn opravdu umí. On, on to nehraje, on prostě je autentický, dokládají to jeho činy. On je v té politice už hrozně dlouho. Je velmi oblíbený i v tom místě, za které byl opakovaně zvolen. To znamená, jakoby tam ta sociální základna bezesporu je. A mně se líbilo, že když byl vlastně vyzván teď k těm interpelacím, tak on řekl, že bude sbírat podněty od členů a na základě nich, ne že prostě on sám si tam Corbyn bude vykládat a že bude sbírat podněty od členů Labour Party a na základě nich potom bude interpelovat tu současnou konzervativní vládu. A to je skutečně nový přístup tohle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neobáváte se tedy, jak také zaznívají v některých těch kritických ohlasech, že by Británii stáhl do 70., potažmo 80. let?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to upřímně řečeno nejde tohle to stáhnutí. Víte, to se často používá takové to vracení na východ a vracení zpátky. Ty podmínky jsou jiné. Máme jiné technologie, ten ekonomický systém vypadá jinak, geopolitika vypadá jinak, ono se nejde jako vracet v čase, jo. Vy můžete samozřejmě tyhle věci navrhovat nebo můžeme mít nostalgii i potom, jo. Ale jako reálně to uskutečnit je mnohem obtížnější, já říkám téměř nemožné, jo, prostě vrátit se do doby, kdy třeba máte průmyslovou Británii, která dneska není, jo. To jako, to prostě nejde jen tak lusknout a vrátit čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přebytek ropy na světových trzích neustále tlačí cenu této komodity dolů. Pokračuje pokles těžby zejména ve Spojených státech, ten začal už vlastně v květnu letošního roku. Naopak Organizace zemí vyvážejících ropu, OPEC, pokračuje v produkci ropy na úrovni, kterou vlastně udržuje tu nabídku nad vysoce nad poptávkou, vytváří tlak na pokles cen. Jsme tedy svědky vlastně takové bitvy o cenu ropy mezi Spojenými státy, dalšími zeměmi a OPECem?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně jsme. Ta bitva začala už minulý rok a stále trvá a je to krvácení doslova a do písmene na všech stranách. Ono nejde jenom o cenu, protože řada těch zemí OPEC si myslí, že chvíli vydrží ty nižší ceny. A je to hlavně bitva o to vyřadit určité ropné segmenty z trhu a získat zajímavé tržní podíly nebo udržet si tržní podíly. A když vlastně Saúdská Arábie, protože to je dominantní země OPECu, s touhle politikou začala, tak ten hlavní cíl byly právě Spojené státy, to znamená omezit ten sektor té břidličné ropy, což se daří nyní jenom částečně, ne nějak dramaticky, aspoň zatím. Ale toho, koho to postihlo nejvíc a s kým se asi nepočítalo, jsou země, které těží hlavně ty takzvané ropné písky, to je Kanada, a také hlubokomořská ropa, jo, což mimochodem samozřejmě se taky musíme podívat do Norska, Brazílie například, Mexiko a tyhle země. To znamená, tam skutečně řada těch projektů se zastavuje a tam když se to jednou zastaví, tak se to hned tak neobnoví, to jsou obrovské investice. A teď tedy ta bitva se bude pomalinku přesouvat intenzivněji právě ke Spojeným státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je tedy politika Saúdské Arábie? Ropná politika.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ona je hodně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I dalších zemí vlastně v regionu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jsou to hlavně ty, ty země toho, řekněme, Blízkého východu a ne úplně všechny, protože máme samozřejmě v OPEC i země, které jsou trošku v jiné situaci, a tahle politika se jim věru moc nelíbí, což bude bezesporu Írán, anebo Venezuela a taky Libye, i když Libye už ani není moc stát, ale dejme tomu, tak by si to asi představovaly trošku, trošku jinak. Saudové se do toho pustili tedy s tím, že si myslí, že chvíli vydrží ty, ty nízké ceny, a jsou skutečně nízké, jo, jsme pod padesáti dolary za barel. Takže opravdu velmi nízké ceny. A že se jim tedy podaří tyhle ty nepříjemné další alternativy břidličné ropné písky buď úplně zničit, anebo nebo omezit. No, a tyhle země spoléhají na to, že mají velké rezervy, a to mají. Tam skutečně jako mají 700 třeba miliard dolarů. Ale problém je v tom, že ono ty peníze poměrně rychle mizí, jo, to je takový krutý, že můžete akumulovat ty rezervy třeba deset let a potom během dvou let budou pryč, jo, protože ta země samozřejmě má nějaké potřeby, a to je potřeba zdůraznit, většina těch ropných zemí má rozpočty stavěné na sto dolarů za barel a výš, někdy i podstatně výš. To znamená, i když říkají, nám ta cena nevadí, my můžeme těžit třeba i za dvacet dolarů nebo ta ideální krásná ropa třeba v Iráku i třeba za deset dolarů za barel, že to vytěží, jo, ty náklady těžby. Tak to je sice hezký, ale ten rozpočet je někde úplně jinde. To znamená, je to taková bitva o čas, jakoby kdo vydrží déle, jestli vydrží ty země Blízkého východu, které mají nějaké rezervy, a ty jim rapidně ubývají, už teď i těm Saudům rapidně ubývají. Anebo tedy jestli déle vydrží ta břidličná pole ve Spojených státech, ta také potřebují samozřejmě financovat, je to kapitálově velmi náročné odvětví, jo, takže tahle ta jako by časová dimenze teď hraje roli. Prozatím spotřebitel se raduje, protože samozřejmě ty ceny, ceny klesají. Ono to má ale i své negativní stránky. Jednak to přispívá k tomu deflačnímu prostředí, to znamená, máme velmi, velmi nízký růst cen, respektive řadě zemí dokonce i záporný. Teďko nám vyšla třeba čísla z eurozóny. A taky nesmíme zapomínat na to, že tyhle ty země většinou hodně dovážejí a hodně investují. To znamená třeba ty země, které tam mohly něco stavět nebo prodávat, no, tak ty teď zase přijdou zkrátka. Takže vždycky to má jako, ta mince má dvě strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vydrží déle?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To by bylo dobré si, si vsadit. No, já osobně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo, promiňte. Jaké třeba další faktory mohou ovlivnit tuto hru?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak bezesporu geopolitika. Pokud se vám prostě zhroutí nějaký stát a úplně vám vypadne z trhu, tak to bezesporu jako bude mít obrovský vliv. Vliv by asi mělo třeba zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. A velmi důležité bude to financování. To znamená, jakým způsobem se budou financovat ta břidličná pole ve Spojených státech. Ono už teďko ta těžba pravděpodobně začala trošku klesat. Ale je tam ještě jeden faktor, protože víte, ona jako ropa, to je, to je skoro jako obchod se zbraněma, jo, je tam spousta informací, ale nevíte, na co se máte spolehnout a je tam jakoby hodně různých zkreslení a tajností, do jaké míry skutečně ta těžba se obnovuje rychle, protože máme řadu náznaků, že ta pole se zase naopak rychle vyčerpávají, jo. A to by jako byl velice, velice významný faktor. Takže do určité míry tápeme v prostředí, ve kterém nevíme úplně všechno, respektive můžeme dostávat velmi, velmi zkreslené, zkreslené informace. Ale jako nevím, jestli bych si na některou z těch stran vsadila. Ale rozhodně bych si teda nevsadila na ropné písky nebo na cokoliv, co je prostě ropa, která se těží za vysoké náklady. To si myslím, že na určitou dobu tohle bude naprosto ze hry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V této chvíli je to, pokud se nepletu, pod 50 dolarů za barel.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, Brentu, ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítnou se do této cenové politiky do celé situace i válečné konflikty, jako je Sýrie, Jemen?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mohou. Hlavně u toho Jemenu to jsou náklady pro Saúdskou Arábii, že jo, to něco stojí. A oni tam, nejen že tam nevyhrávají a podle mě tam ani nevyhrají a bude to klást tlaky na jejich rozpočet. To znamená, oni buď budou rychleji čerpat ty svoje rezervy, a i když jsou impresivní, tak nejsou nekonečné. No, anebo si budou muset začít půjčovat, což je pro ně velmi nezvyklé, protože oni většinou byli v pozici věřitele a ne v pozici dlužníka. To znamená, jako samozřejmě vedení válek je prostě jako drahej špás, a pokud nedopadnou dobře, no, tak to by mohlo vést k změně politiky OPECu, která je do značné míry určována právě prioritami Saúdské Arábie. A samozřejmě vliv má i to, jak stabilní, nestabilní bude Irák, co bude schopen těžit, o Libyi nemluvě. To znamená, pokud by třeba některé státy začly kolabovat, Nigérie typicky, tak samozřejmě by ta současná nerovnováha na tom trhu mohla být trošku zmírněna, když by vypadli jako by z toho trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak kartami může zamíchat Írán vzhledem teď vlastně k tomu embargu, ropnému embargu Spojených států, výměna za zvolnění sankcí.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak obecně se očekávalo, že Írán vzhledem k tomu půstu minulých let teda jako nasadí tvrdé tempo a bude chtít těžit, co to jde, což by při jeho možnostech mohlo ty ceny dále snížit dolů. Hodně bude záviset na tom, jestli OPEC udělá nějakou akci, vypadá to spíše, že ne. Anebo jestli tedy do té doby, než Írán tu těžbu navýší, jestli třeba opravdu z trhu nevypadnou jiné země, protože jejich projekty prostě budou už neufinancovatelné. Řada těchhle těch právě hlubokomořské těžby a podobně tam potřebujete ceny 80 - 90 dolarů za barel, jo. To znamená, dneska jste v tvrdé ztrátě, a to nelze udržovat donekonečna. Takže říkám, bude to, bude to velmi zajímavé to sledovat. A ono zase není ani v našem zájmu, aby ty ceny ropy byly moc nízké, byť je mi jasné, že motoristé a podobně se se radují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď vyskočili.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ale ono prostě řada těch zemí na té ropě skutečně stojí a padá a kdyby ta cena byla dlouho velmi nízko, tak řada těch států se může úplně hroutit, což může mít velmi značné destabilizační efekty, jo. Tam by bylo dobré, aby ten jejich přechod k té, řekněme, neropné ekonomice byl pokud možno co nejhladší, ale nelze vyloučit a na Blízkém východě už vůbec ne, že by se to odehrávalo poměrně dost dramaticky, a to by jako mohlo být pro nás ještě stokrát horší než vyšší ceny ropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká ekonomika stále roste a daří se jí, jak vyplývá z nejnovější analýzy Českého statistického úřadu, už sedmé čtvrtletí po sobě meziročně roste. Nakolik je toto tempo skutečné, paní docentko?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je dobrá otázka, kterou se teďko zabývá právě i ČSÚ. Já už se těším na podrobnější analýzu těch růstových impulsů. Myslím, že určitý vliv najdeme i v té horší situaci těch minulých let. To znamená, jako by se zvedáme a dostáváme se zpátky, kde jsme byli před nějakými sedmi lety. Ty stagnace byly, byly poměrně dlouhé a opakované. A svoji roli hraje tedy i to, že v některých odvětvích došlo k velkému propadu a teď konečně po mnoha letech oživení, typicky stavebnictví. A zase vidíme třeba u těch domácností, že se trošku kompenzují tu odloženou spotřebu minulých let. Takže tam je otázka, do jaké míry je to udržitelný faktor a do jaké míry jednorázový. Vidíme nárůst mezd, byť ne příliš dynamický nebo příliš velký, ale je tam. A samozřejmě se nám to hnedka odrazí do spotřeby. Takže vidíme tady spoustu pozitivních signálů, ale vždycky je potřeba dívat se na mzdy, protože to je samozřejmě základ té kupní síly, a potom to vnější prostředí, které my neovlivníme, a tam těch rizik a i geopolitických samozřejmě je hrozně moc, no, s tím nic neuděláme, ale je potřeba to alespoň vidět. Takže vnímáme velmi pozitivní tendence i na trhu práce, zaplaťpánbůh za to. Ale přece jenom těch rizik je stále víc než dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která rizika považujete za největší?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jednak pořád tady máme ten, ten deflační příznak. To je otázka téměř všech vyspělých zemí. Ta pozoruhodná devalvační politika České národní banky v tomhle ohledu jako nic pozitivního nepřinesla. Vidíme propad cen u průmyslových výrobců, vidíme celkově ten cenový vývoj, někde 0,7, prostě jako zdaleka nejsme na těch takzvaně normálních číslech. Takže to samozřejmě má svá rizika, protože ona velmi často ta deflace je taky spojená s tím, že nerostou mzdy, nebo rostou velmi pomalu, jo, což je opak toho, co bychom tady po těch všech letech mzdových propadů potřebovali. Samozřejmě pro nás jako zemi, která je exportně orientována, vnímáme rizika teď teda německá samozřejmě, automobilového průmyslu specielně, ale i zase celkového toho, toho prostředí, které se vyznačuje nestabilitou. Je tady obrovské množství konfliktů. To může bránit otevírat nějaké nové zajímavé trhy, jo. Takže jako ta rizika jsou, jsou poměrně velká, bohužel, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jste se zmínila i o vlastně skandálu Volkswagenu, tak česká ekonomika je značně závislá právě na tom automobilovém průmyslu. Loni vlastně tvořil 24,7 % celkové průmyslové produkce, více než 23 % českého exportu a na tvorbě HDP se podílel více než 7 %. Nakolik se může, jak závazné mohou být dopady právě tohoto skandálu s emisemi?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To se v tuhle chvíli asi dá těžko předpovídat, protože bude záležet na tom, do jaké míry ten skandál bude spjat pouze s Volkswagenem, a potom by se nás to intenzivněji dotknout mohlo, protože jsme součástí té skupiny. A do jaké míry, což je můj osobní tip, ale prozatím jenom tip, se ukáže, že to je širší problém celého toho odvětví. A potom by to samozřejmě jakoby zasáhlo plošněji a možná ne tak intenzivněji Českou republiku. Tyhle ty, říct, podvody nebo prostě skandály tohohle typu byly dřív hodně omezeny na ten finanční sektor, tam tak nějak jsme si na ně téměř zvykli, a pořád se objevují teda a nejsou nijak malé, ale jak vidíme, tak nám teda zasahují už i do té reálné ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by z toho vyplynout, co se týče té jisté závislosti, konkrétně v tomto případě naší ekonomiky na tom automobilovém průmyslu, možná nějaké doporučení nebo abychom nebyli v podstatě odkázáni na jeden velký trh?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to Německo, to je, tam je to gravitační pole, které jaksi nás také nasává na tu orbitu. Já si myslím, že ten, ta naše vazba na Německo je hrozně silná, a nemyslím si vůbec, že je dobrá. Ona taky v řadě ohledů je ekonomicky nedůstojná, jo, ohledně třeba toho, jakým způsobem od nás odplouvají ty zisky a jak se vůbec jako rozlišuje mezi zisky a mzdami. A když se podíváte, jak se právě rozděluje ve Volkswagenu a jak ve Škodovce, tak tam budou docela, docela značné rozdíly. Takže ono je to jednak nedůstojné postavení a jednak to samozřejmě má teda i svá rizika, ekonomická i geopolitická koneckonců. Ale ono to není úplně jednoduché. Já si pamatuju, že tyhle ty debaty o tom, že budeme diverzifikovat, jako se vedly, ještě když jsem byla studentka, takže už to nějakou chvíli trvá. Teď tady vidíme nějakou investiční činnost z Číny, byť prozatím menšího charakteru, ale možná s nějakým rozrůstajícím se potenciálem, tak uvidíme. Ale já bych mnohem víc teda dávala důraz na českou ekonomiku ve smyslu českého vlastnictví. No, prostě určité struktury by bylo dobré mít, mít pod kontrolou a pořád se nespoléhat jenom na ten, na ten vnějšek, protože říkám, to jsou prostě rizika, která neovlivníte, jo. To, co máte alespoň trochu pod vlastní kontrolou, tak přece jenom tam nějaký vliv vykonávat můžete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Petr k tomu operativně připsal takový spíše povzdech, bych řekla. Co čekat od země, která je montovnou.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, samozřejmě. Když máte nedůstojné postavení v rámci mezinárodně dělby práce, no, tak jakým způsobem dopadnete. Ale víte, to se teďko dostáváme k tomu, k tomu modelu české ekonomiky. Nejhorší je, že jako ne že máme tenhle ten model, podobný model má i Slovensko, Maďarsko už je trošičku jiné. Ale nejhorší na tom je, že za těch 25 let já jsem tady jako velmi obtížně zaznamenávala něco, co by se dalo nazvat národohospodářskou politikou. On ten model jako vznikl tak nějak jako sám od sebe a nejenže jako většina těch lidí, kteří mají odpovědnost za tuto zemi, to nechápe, ale mám pocit, že jim to jako je docela i jedno, jo. A víte, ekonomika je dynamický systém. To znamená, že vy se musíte měnit v průběhu, abyste přežili nebo abyste zajistili svým občanům nějaký životní standard. To je koneckonců úkol politiků, že, mimo jiné teda. A vy prostě nemůžete věčně být v té pozici té závislé ekonomiky, protože ten potenciál se prostě vyčerpá, jo, logicky. Prostě po nějaké době se vyčerpá. A vy musíte najít nějaký jiný model, jo. A my máme nejvyšší čas, já bych řekla, že je za pět minut dvanáct, začít ten jiný model hledat. Ale nejsem si jistá, jako jestli to vůbec v téhle zemi jako někoho zajímá, protože u nás se pořád řeší taková ta operativa, že jako se spíš hasí to, co se jako někde pokazilo před 5 - 6 lety, a teď jako rychle se tady běhá kolem sociálního bydlení a podobně jako, jo, ale tyhle ty veliký strategický otázky jsou jako by stranou, takový ty základní, jako třeba z čeho budeme žít jako země, co budeme vyrábět nebo budeme mít nějaký úplně jiný ekonomický profil. A ta základní otázka je vždycky, umožní nám to zvyšovat životní úroveň obyvatel, kterým jsme odpovědni, bych řekla politikům, kteří vás volí? A u nás spíš převládá takové to, no, ono se s tím nedá nic dělat, a tak to prostě je, a tak se s tím smiřte. A když vám tohle někdo řekne dneska, tak proč mám jít k volbám a vůbec tyhle lidi volit, když mi prostě řeknou, jako tak se s tím smiřte, jo. Takže to jsou prostě velice vážné otázky, před kterými stojíme, a ten, ten skandál VW by mohl teoreticky přispět k nějaké, k nějaké debatě, jako potřeba je jí jako soli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že nemáme vůbec žádnou vizi, žádnou strategii do budoucnosti?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, my máme na národní úrovni, já mám pocit, asi 150 strategií. Je to na portálu ministerstva pro místní rozvoj, je jich 150, jmenuje se to Strategie, ono to většinou moc strategie není, ale jmenuje se to tak. A teď se prostě jako sepíše dokument, tam se uloží, nikoho už moc nezajímá, jestli to někdo dělá, kdo to implementuje, jak to implementuje, to se jako to se neřeší, na to už nejsou síly ani lidi nejspíš, nebo já nevím. A nejvtipnější na tom je, že ty strategie jsou velmi často v rozporu. Takže oni si jakoby protiřečí, no, takže jako s tímhle tím přístupem se, pravda, jako moc dál nedostaneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Já vám děkuji za rozhovor, přeji vám krásný den a dnes, smím-li ještě dodat, mimořádně hezký, všechno nejlepší k vaším narozeninám.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkuju moc, díky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se krásně, zítra se můžete, milí posluchači, těšit na názory světícího biskupa pražského Václava Malého. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.