Přepis: Jak to vidí Erik Best - 30. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je novinář Erik Best. Dobrý den.

Erik BEST, novinář
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To dnešní Jak to vidí je poslední v tomto roce, protože zítra je 31. 12. poběží na naší stanici silvestrovský program. Erik Best se dnes ohlédne za událostmi končícího roku. Bude mluvit především o válkách roku 2014. Války roku 2014, ty horké, studené a také kybernetické, který ten konflikt, ať už byl horký nebo studený, považujete za nejzávažnější, anebo nejnebezpečnější pro lidi na světě, pane Beste?

Čtěte také

Erik BEST, novinář
--------------------
To je těžká otázka. Možná bych začal tím, že bych jmenoval ty války, protože já jsem se na to podíval z tohoto hlediska, že jsou to nové, nové války v tomto roce a ne pokračující války, které začly předtím, některé samozřejmě maj íkořeny v minulosti, ale víceméně, jestli jsem nebo tak, jak jsem spočítal máme za jeden rok sedm, osm nových válek. Jak jste říkal, některé jsou horké Irák, Sýrie, Ukrajina pro ty lidi, kteří při tom žijí. Pak Ferguson ve Spojených státech, ten střet mezi policisty a občany. Studená válka, samozřejmě máme, někdo o tom takto mluví, s Ruskem. Do toho taky bych dal svým způsobem nová ropní válka s Íránem, s Venezuelou a taky se Sýrií, protože to jsou státy, který jsou ovlivněny tím, že padá cena ropy. Tam bychom možná mohli mluvit o obchodní válce. Pak, jak jste se zmínil, máme tu kybernetickou válku se Severní Koreou a jako poslední válku bych taky, abychom měli dobrou zprávu, jmenoval bych obchodní válku s Kubou, která zřejmě bude ukončená. Takže to je ta dobrá zpráva. A která z nich je nezávažnější nebo představuje největší riziko? Tak samozřejmě, když posloucháme Bílý dům nebo samotného pana premiéra Sobotku, tak bychom museli mluvit o Islámském státu. Chápu jak ti politici to myslí a myslím si, že to představuje určitě riziko, ale trošku mně to nejde do hlavy. V jedné větě pan premiér říká, že je to, představuje to největší hrozbu pro svět, a v další větě říká, že používá metody ze středověku. Myslím si, že z tohoto hlediska bychom měli brát v úvahu možnost, že nám vlády neříkají úplně pravdu, co se týče těch válek, že my máme vlastně zdroje informací skoro převážně nebo skoro jenom od vlád, od zpravodajských služeb, a pro mě je důležité se na to dívat z tohoto hlediska, jak my se díváme na války, jestli my akceptujeme to, co nám vlády říkají a jestli, když to úplně akceptujeme, neznamená to, že budeme vést další války. To znamená, že budeme se snažit zavádět demokracii v dalších státech, zvlášť na Blízkém východě, a proto si myslím, že ta válka s Islámským stádem je dalece důležitá, představuje hrozbu, ale ne tak ohromnou hrozbu, jak o tom mluví politici. Chápu také, že to má význam pro lidi na místě, tak to ano. Ale pro mě je závažnější ta válka obchodní nebo studená s Ruskem, protože je to velké riziko pro nás zde v České republice. Dneska v Hospodářských novinách měli průzkum s manažery a někteří říkali, že ta válka nebo ta situace představuje nebo může mít fatální následky pro určité české firmy. A myslím si, že zase ten problém je, že není úplně jasné, čeho chtějí docílit aktéři těch válek, a když se podíváte na těch sedm, osm válek, tak má jednu věc ve všech případech nebo jestli se nemýlím, ve všech případech a tam figuruje Amerika, Spojené státy tam figurují. A já jsem se divil, když jsem sledoval v ruské televizi sjezd, kde Putin pozval parlament, informoval svět, že hodlá zabrat Krym a že se stane součástí Ruska, a já jsem až do poslední chvíle tomu nevěřil. Já jsem opravdu nečekal, že zajde tak daleko. Tak jsem měl stejný pocit z druhé strany, když představitelé Spojených států začli mluvit o tom, jaká, jaký efekt může mít obchodní válka vůči Rusku, a když mluvil Putin, tak jsem měl strach samozřejmě, co to znamená, co znamená to zabrání Krymu za Evropu, a měl jsem podobný pocit, když mluví američtí představitelé, protože není jasné jaký je cíl. A když víme jaký je cíl, tak můžeme říci, jestli válka má smysl, nebo ne. Když nevíme, tak vždycky se musíme ptát proč to děláme, jak daleko hodláme zajít a je teď už skoro jasné nebo dokonce Václav Bartuška, vyslanec pro energetiku mluvil o tom, že pád ceny ropy, který má možná největší současný efekt na světovou ekonomiku, je součást nějaké ne spiknutí, ale domluvy mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy a že tím chce, chtějí tlačit na Rusko, ale není jenom na Rusko, také na Írán, na Venezuelu, na Sýrii, protože buď mají ropný zdroje, anebo potřebují peníze od ropy, aby pokračovaly v politice, kterou mají. Takže v tom smyslu mám pocit, že jsme v situaci, kde vedeme zároveň několik válek, i když naštěstí tolik obětí tentokrát nemáme. Takže na rozdíl od předcházejících válek máme jich méně, a proto někdo říká, že máme větší klid v roce 2014 než jsme měli dříve. Ale myslím si, že dějiny jsou lineární v tom smyslu, že to, co děláme dneska, má přímý vliv na to, co přijde zítra.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se zastavím u té ropy. Říkalo se, že když ropa klesne pod 80 dolarů za barel, že to je už pro Rusko nevýhodné, a dneska je ropa pod 60 dolarů, to znamená, že ten efekt tam asi je ze strany, a teď z které strany? Vy říkáte Spojené státy a Saúdská Arábie, ale ta nižší cena ropy poškozuje přece i Spojené státy, protože to poškozuje jejich břidlicové, břidlicová ložiska. Tam se nevyplatí těžit ropu za tak nízkou cenu?

Erik BEST, novinář
--------------------
Určitě, s tím bych souhlasil. Myslím si, že je tam jeden rozdíl, že břidlicový plyn není tak důležitý pro Spojené státy, není tak důležitý jak je ropa pro Rusko, ale máte pravdu, že už se nevyplatí to těžit, ale ta ropa tam zůstane. Takže když ne dneska, tak do budoucna se dá k tomu vrátit. Ale je zajímavé, že každý den si přečtete v novinách, jak je katastrofální situace v Rusku, co znamená pokles ceny ropy, co to znamená pro Rusko. Já si přečtu v Financial times, Word Street Journal, The New York Times a málo kdo, skoro nikdy nepíšou, co to bude znamenat pro producenty břidlicového plynu a ropy v Americe. A ten efekt bude taky fatální. Částečně kvůli tomu, že ty vrty mají podstatně nižší kratší životnost, než má vrty Rusko nebo Venezuela a Saúdská Arábie.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že mohou se Spojené státy domnívat, že podobně jako kdysi Spojené státy uzbrojily Sovětský svaz, tedy, že poničily jeho ekonomiku, de facto, nebo ona se poničila sama samozřejmě, že dnes je ta taktika podobná a že může být podobně úspěšná?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já nevím, jestli může být podobně úspěšná, ale určitě zdá se, že to je ta taktika a my jsme o tom už asi tady mluvili, ale stojí zato to opakovat. Mám pocit, že opravdu mají z toho Američané radost a možná poprvé jsem souhlasil s panem Sobotkou, když říkal, že nikdo si nemůže přát ekonomickou krizi v Rusku a myslím si, že skoro každý Čech by s tím souhlasil do určité míry. Ale myslím si, že v Americe se na to právě dívají jinak, že jsou ochotni akceptovat ekonomickou krizi v Rusku, aby mohli zavést svou politiku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Podívat na tu válku přímo ve Spojených státech ve Fergusonu, kde se bouří lidé. Myslíte si, že to jsou jenom ojedinělé případy protestů proti řekněme brutalitě policie nebo to může mít širší kontext?

Erik BEST, novinář
--------------------
To má širší kontext, protože já jsem vlastně vyrůstal ve státě, kde byly problémy mezi národnostní nebo rasové problémy. Jednak ten problém je na straně policistů, že opravdu zákony občas jsou příliš tvrdé, co se týče černošské populace a občas ta brutalita je zřejmá, ale zároveň je problém nedostatek objektivity té situace a rasová situace v Americe je taková, že když jste černoch, tak skoro nesmíte mluvit o tom objektivně. A je to problém, protože jakmile chybí objektivita, tak někdo bere vážně to, co říká soudkyně a různé další experti. Například když se podíváte na video, kde je nějaký potenciální pachatel odzbrojen policií, tak na první pohled ano, může to vypadat jako brutalita, ale když si poslechnete to, co řekne expert, tak musíte uznat, že je tam nějaká pochybnost, A jakmile je ta pochybnost, tak to znamená, že není to úplně černobílé a myslím si, že ten skoro hlavní problém rasový v Americe je, že nelze o tom mluvit objektivně. A ani prezident příliš nesmí, protože je to černošský prezident, má své voliče, někteří černošští voliči už si myslí, že není na jejich straně, je to choulostivá situace. A já očekávám, že bude čím dál větší problém, protože není příliš velký, velká snaha tu situaci vyřešit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme teďka ještě k další zajímavé, s prominutí válce, a to válce kybernetické mezi dá se říci Spojenými státy a Severní Koreou. Tady čtu takový titulek, že hackeři Kim Čong-una si troufnou na filmaře i jaderné elektrárny, ti severokorejští. Co je to vlastně za druh války dnes, kybernetická?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já zdaleka nejsem expert, ale teď čtu jednu zajímavou knihu a stuxnetu, což je počítačový vždycky to říkám špatně virus nebo počítačový program, který ničí jaderné elektrárny. A je jasné, že převážně je to válka mezi státy. Samozřejmě mluvíme o tom, že jsou samostatní aktéři, jsou také piráti, kteří se tím zabývají, ale převážně to je válka mezi státy, mezi agenturami zpravodajskými, které jsou velice schopné, vědí jak fungují počítače, jsou schopný pod, najít podstatu toho počítače a opravdu to napadnout, ale zase, já jsem říkal na začátku, že bychom měli, když někdo mluví o válkách, tak bychom se měli zeptat jaký je cíl. A když si přečtu knihu o stuxnetu a všichni ji už akceptují, i když ne oficiálně, že za tím stála americká vláda a cílem bylo zničit nebo poškodit jaderné schopnosti Íránu, tak se musíme ptát, jestli nám říkají pravdu o dalších kybernetických válkách? Takže když nám říkaj, že za útok na Sony stojí Severní Korea, tak já říkám no tak dobře, tak to je jedna možnost, ale taky bychom měli brát v úvahu možnost, že za tím stojí samotná americká vláda a cílem je rozpoutat nějakou válkou se Severní Koreou. Neříkám, že to je ten případ, ale myslím si, že bychom měli o tom uvažovat, když se na to chceme dívat objektivně a také občas mám pocit, že je to jako v tom filmu Kmotr, že na konci ten kmotr vždycky si vyřizuje účty se všemi svými rivaly a trošku mám pocit, že to dělá taky teď Obama. Kdo jsou jeho hlavní rivalové, co se týče zahraniční politiky? Tak jsou to Sýrie, Rusko, Írán, Venezuela, Kuba a Severní Korea. A momentálně my vedeme svým způsobem válku s každým z těch států. A někde je to horká válka, někde studená válka a taky bychom neměli zapomenout na bezpilotní letadla, které svým způsobem taky, která vedou další války. Ale pan Obama měl na začátku svého mandátu cíle, měl cíl stát se nebo být prezidentem, který končí s válkami, a zatím se mu příliš nedaří a aspoň zatím to vypadá tak, že chce některé sliby splnit a aby si nechal po sobě nějaký odkaz.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře, ale tak zase na druhou stranu řekněme, že války třeba se Severní Koreou, byť kybernetická, není válka s nějakým dobromyslným demokratickým režimem.

Erik BEST, novinář
--------------------
No, to určitě, to neznamená, že bychom měli být na straně Severní Koreje, to vůbec, ale když nám říkají, že někdo zaútočil na Sony, tak asi bychom se měli zeptat kdo má ty schopnosti a analyzovat trošku tu situaci a nejenom ji akceptovat, to, co nám říkají vlády, protože my nevíme, možná to bude záminka příští rok pro to, abychom rozpoutali horkou válku se Severní Koreou, to zatím nemůžeme vědět. Ale jak Spojené státy evidentně reagovaly tak rychle na ten útok proti Sony, tak to znamená, že můžeme asi očekávat, že bude nějaká eskalace té situace.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Beste, vy jste na začátku řekl, že jedna z mála dobrých zpráv ve vztahu k válkám k těm studeným horkým i kybernetickým je vlastně náznak, že by mohla skončit studená válka nebo obchodní válka mezi Spojenými státy a Kubou. Co si myslíte, že se tam stalo, že najednou nebude Kuba ten nejčernější bod vedle Ameriky?

Erik BEST, novinář
--------------------
To je zajímavá otázka. Myslím si, že je to část plánu pana Obamy. Slíbil už myslím v roce 2008, že s tím embargem něco udělá a myslím si, že z tohoto hlediska i z toho obchodního hlediska je to asi správné. Kuba vždycky byla ta poslední, ten poslední stát, kde je komunismus, a kde analytici mohli poukázat a říci: "Tak moment, ta studená válka nebo komunismus není úplně zničený, ještě existuje na Kubě." Dokonce nedávno o tom mluvil pan Miloš Zeman, říkal, že embarga nefungují a příklad je Kuba. A myslím si, že ta změna politiky ukazuje, že vlastně to trošku zafungovalo. Já bych kritizoval pana Obamu jenom z jednoho hlediska. Myslím si, že ta politika otevřených vztahů s Kubou je správná, ale nepochopil jsem, proč byl tak kritický vůči tomu, kdo tu politiku zavedl? To byl J. F. Kennedy, a říká, že ta politika selhávala celé desetiletí, a to jsem nepochopil. Já jsem si myslel, že by klidně mohl říci, že ta politika byla tak úspěšná, že už můžeme tu politiku změnit a možná vysvětlení je, že to není jeho politika, tak on může kritizovat politiku jiného prezident,a ale samozřejmě, když sám říká, že ta politika selhávala tak dlouho, tak každý se ptá, no a co znamená, když ta stejná politika teď platí pro Rusko, není to tak, že to taky selže? Takže to jsem nepochopil, ale pro republikánské strany je to takový oříšek, protože někteří by chtěli tu politiku změnit, ale nechtějí přiznat, že to byl právě Obama, který to udělal.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ono taky kritizovat svého předchůdce je vlastně vždy to nejsnazší, ale nevypovídá to nic dobrého o tom člověku.

Erik BEST, novinář
--------------------
Je to nejsnazší, ale zase já jsem to nepochopil, protože Kennedy je idol Baracka Obamy a hlavně jsem to považoval za zbytečné, že klidně by mohl říci, že ta politika byla veleúspěšná, ale je čas je to změnit, že jsme se domluvili s Kubou, že budou výměny, že lidská práva budou méně potlačená a tak dále a místo toho opravdu odsoudil tu starou politiku a říká, že přes 50 let Spojené státy měly špatnou politiku vůči Kubě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ještě poslední dotaz, poslední taková, ne poslední, ale jedna zvláštní válka, válka vlastně proti ovlivňování svobodných voleb v Hongkongu, což je bývalá britská kolonie. Ty protesty pokračují, i když trošku zeslábly. Myslíte, že mají šanci lidé v Hongkongu se postavit proti velké čínské vládě?

Erik BEST, novinář
--------------------
Myslím si, že šanci mají, a já tomu ale příliš nefandím. Já si myslím, že to je zase snaha ze strany Západu, zavést svou demokracii tam, kde to nepatří, kam to nepatří. A myslím si, že jsme už dokázali, že to příliš neumíme. Možná v České republice, v Bulharsku a tak dále to zafungovalo, ale příliš na Blízkém východě to nefunguje a nemyslím si, že bychom měli být právě ti, kteří říkají, že společenský systém, který funguje velice efektivně a dobře v Hongkongu, možná je to nejlepší příklad, co máme na světě, jestli někdo zná i jiný, tak ať nám, to řekne, a my říkáme, že jenom kvůli tomu, že ta demokracie nefunguje přesně tak, jak to funguje u nás, tak my očekáváme, že bude pozměněn. My vidíme jak to funguje v Americe, jak to funguje tady, když někdo protestuje, my nebo většina populace řekne, dobře, máte právo protestovat, ale my to nebereme vážně, protože s vámi nesouhlasíme a systém funguje. Ale když je to v nějakém jiném státě, tak my automaticky akceptujeme, že ta menšina má pravdu. A já chápu ty, kteří chtějí větší demokracii, v Hongkongu ale příliš s tím nesouhlasím.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Beste, já bych vám rád popřál všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí v novém roce a budu se těšit na setkání s vámi tady i příští rok.

Erik BEST, novinář
--------------------
Děkuji vám taky, a hlavně všechno nejlepší posluchačům, všechno nejlepší do nového roku.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkujeme. Já mám ještě jedno malé upozornění, že tento pořad Jak to vidí, budeme od ledna vysílat také v neděli ve stejném čase, tedy od půl deváté do devíti. Nedělní vydání budou uvádět sestra Angelika ze společenství Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a Jan Bárta, výtvarník, bývalý ředitel humanitární organizace Adra. Hodně zdraví a štěstí v novém roce 2015 přeji všem posluchačům Dvojky také já.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.