Přepis: Jak to vidí Erik Best – 23. září

23. září 2015

Hostem byl americký novinář Erik Best.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu vítám amerického novináře Erika Besta, dobrý den vám přeji.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uprchlické kvóty přes odpor Česka prošly. Co tento postoj vypovídá o české politice vůči Evropě a obráceně? Jaká je role Turecka a Spojených států v uprchlické krizi? To je jen zlomek otázek, na které budeme hledat odpověď. Ministři vnitra států Evropské unie včera v Bruselu většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří již dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Budeme muset přijmout tedy 1500 uprchlíků k těm 1100, ke kterým jsem se zavázali, které jsme již slíbili přijmout v červnu. Jak vy to vnímáte to včerejší hlasování?

Čtěte také

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Včerejší hlasování bylo velice důležité, ale dopadlo trošku jinak, než jsem očekával. Já jsem opravdu očekával, že zatím nebudou chtít přehlasovávat další členy EU a nakonec to udělali, s výjimkou, že jak zdůrazňuje pan Sobotka, není to trvalá změna. A souhlasím s ním, že to je klíčové, protože jde o to, jestli Evropská unie bude mít jednotnou imigrační politiku a zatím ještě nemá, ani po včerejším rozhodnutí, ale vypadá to tak, že Německo opravdu tvrdě za tím jde a že nakonec včerejší rozhodnutí bude považováno skoro za precedent a že příště bude o něco lehčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměla by být ale jednotná společná zahraniční a imigrační, azylová politika?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
To je velká otázka. Evidentně Česká republika si myslí, že ne, a myslím si, že tady je velká shoda, je pozoruhodné, do jaké míry politické strany mají stejný názor. Každá strana má svůj názor trošku z jiného důvodu, ale celkově, myslím si, že to odrazuje i postoj české veřejnosti, to znamená, že česká veřejnost, voliči nechtějí, aby byla jednotná imigrační politiku, politika a Německo opravdu to chce, a to je základ toho boje. Nemyslím si, že 300, pardon, 3 tisíc migrantů je klíčový moment. Klíčový moment je, jestli se bude rozhodovat v Bruselu, anebo jestli Česká republika, Maďarsko a tak dále budou moci se rozhodovat, kdo bude donucen žít na svém území.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme do koncepce české zahraniční politiky, do té nové, která prošla opravdu, myslím, důkladnými připomínkami a schvalováním, tak ta koncepce se jmenuje Aktivní a srozumitelná Česká republika v jednotné Evropě. A mimo jiné se tam dočteme - vláda bude usilovat o zachování jednoty Evropské unie navzdory všem odstředivým tendencím. Evropský zájem chápe vláda jako nalezení společného řešení pro společné problémy na úrovni EU. V otázce společné azylové politiky EU je Česká republika pevným zastáncem efektivního společného postupu.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ano, určitě. A to je ta, ten moment, který je trošku záhadný, protože najednou proevropská vláda, Sobotka vláda má jiný postoj ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No právě.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
A myslím si, že budeme muset se dívat na komerční záležitosti, abychom si to vysvětlovali. A nemyslím si, že to je něco, co chce česká veřejnost vůbec prozkoumat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli, právě na to se ptám, ta koncepce naši zahraniční politiky, zejména tedy ta pasáž, co se týče Evropské unie, v souladu s tím, jak třeba jsme proti těm kvótám.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Jednak můžeme říci, že jsme si neuvědomili, co znamená Lisabonská smlouva. Přece nám, nás varoval pan Klaus, ale málokdo si uvědomil, že to znamená opravdu, že budeme moci být přehlasováni. A najednou máme konkrétní příklad, kde se to stalo a najednou politické strany mají stejný postoj, takže z tohoto hlediska, myslím si, že je rozumné, že česká vláda trošku mění tu zahraniční politiku. Můžou říci, my jsme, my jsme byli naivní, jsme to nepochopili a najednou chápeme to a nechceme tady mít jinou imigrační politiku, nechceme mít imigrační politiku diktovaná Bruselem. Ale myslím si, že když se díváte na to, co se děje v Rusku, v Číně a jaké vazby některé české firmy mají na ty země, tak si myslím, že můžeme více vysvětlit tu změnu zahraniční politiky toto, tímto způsobem. A já si myslím, že otázky, jestli oligarchové nediktují víc zahraniční politiků momentálně než Brusel. A myslím si, že tam je ten klíčový moment.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký, jaké by bylo tedy to propojení? Jak by se třeba ta hospodářská politika vůči Rusku promítala do našeho postoje vůči kvótám?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale jsou velké problémy v Rusku, je tam ekonomická krize, firmy mají tam své podniky, je možnost znárodňování v Rusku a když český podnikatel přijde a řekne Putinovi nebo nepřímo, že může pomoci, můžeme pomoci změnit politiku jedné významné evropské země ve prospěch zájmu Ruska, tak si myslím, že to je docela logické. A jestli jedná politická strana v České republice, má obrovského rivala, který má neomezený zdroje, a ta strana potřebuje další zdroje, tak hledat jí u dalšího oligarcha, oligarchy, je docela rozumný postup z tohoto hlediska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, možná vás překvapím, ale v Německu tato zpráva o tom novém přerozdělení uprchlíků není na prvním místě, třeba Der Spiegel, renomovaný magazín, má na titulní straně Angelu Merkelovou coby Matku Terezu a zpráva číslo jedna v Německu je obrovský skandál automobilky Volkswagen a jako zpráva číslo dvě je budování letecké základy pro zhruba 2 tisíce vojáků, což buduje Rusko, Moskva v Sýrii.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že tam je přímá spojitost. Já už léta mluvím o smrti kapitalismu, to znamená, že ta, ten druh kriminálního kapitalismu, které máme nejenom v České republica, republice, ale i evidentně v Německu, kde někdo podvádí soustavně, a nevěřím, že nikdo o tom nevěděl, to znamená, že stovky lidí musely podvádět. A máme situaci, kde, kdy, kde podniky dělají všechno, co musejí, aby vydělávaly peníze. A jestli v České republice to znamená, že určité podniky taky maj nadměrný vliv na politické strany, tak si myslím, že to s tím souvisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem že se vracím k těm kvótám, tak ještě před tím včerejším hlasováním premiér naznačil, že by Česko mohlo přijmout tolik uprchlíků jako v 90. letech za války z Balkánu, tehdy jsme přijali přes 10 tisíc lidí a tuším den před těmito slovy pana Sobotky se ministr pro lidská práva vyjádřil ve smyslu, že bych jich mohlo být, to přijetí, kolem 7 až 15 tisíc lidí, tak jak je to tedy? Na jedné straně deklarujeme, že jsme schopni přijmout třeba 10, 15 tisíc a pak se šprajcnem vůči podstatně nižšímu číslu.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale myslím si zase, že to je otázka toho systému, jestli budou dobrovolné, ne kvóty, ale dobrovolné selekce, tak si myslím, že to neodporuje tomu, co říká pan Sobotka. Pan Sobotka, a já ho v tom podporuji, nechce automatický systém. Důvod, proč to chce, je možný, je možná jinak, jiné, jiný, než jak si to představuji já, ale ten výsledek je, že pan Sobotka pevnou imigrační politiku řízenou z Bruselu nechce, to ani nechce pan Klaus, to nechce pan Fiala, to nechce pan Pospíšil, to nechce, nechtějí komunisté, pokud vím, skoro nikdo kromě novinářů, to chtěj tady v Čechách, ale každá strana má jiný důvod, proč to nechce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebylo by ale vlastně to přerozdělení, i když, dobře, nedobrovolné, klíčem k tomu řešení?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já si myslím, že tady taky je pozoruhodná shoda, co se týče řešení, i když to řešení není fakticky možné, a to je, to je se podívat na zdroj toho konfliktu, to znamená situaci v Sýrie, o tom taky mluví pan Sobotka, tam o tom mluví pan Fiala, o tom mluví pan Klaus, pan Pospíšil, všichni o to mluví. Problém zase je, proč o tom mluví, jestli pan Sobotka o tom mluví, protože mluví najednou skoro stejně jako pan Putin, no tak to by mělo voliče zajímat, ale myslím si, že ten klíč je přesvědčit státy, které destabilizují Blízký východ, aby přestaly. A pokud vím, nebylo včera, aspoň veřejně, ani jedno slovo o tom, jak stabilizovat Blízký východ. Všichni mluvili jenom o kvótách a ano, musíme nějak vyřešit současnou situaci, ale daleko důležitější je se domluvit, co se týče stability na Blízkém východě a pan Sobotka už asi dva týdny o tom, o to mluví. A myslím si, že to pochází také částečně z toho, jak do toho vstupuje nově Rusko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bychom pak třeba musel si nechat zajít chuť na levnou ropu od Islámského státu.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Já nevím, jestli máme ropu od Islámského státu, protože už Amerika, kolik, 13, 14 měsíců údajně bombarduje Islámský stát, tak jestli je stále schopný refinovat ropu, tak je to opravdu pozoruhodné a myslím si, že to je jeden z těch zdrojů problémů, že Spojené státy prohlašují, že bojují proti Islámskému státu a ve skutečnosti ten výsledek je pramalý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem včera se telefonicky spojil Barack Obama s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a řekli si, že by všechny členské země Unie měly přijmout svůj spravedlivý podíl uprchlíků. Kolik přijme Amerika?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale to bylo pro mě velká změna, protože minulý týden, předminulý týden velvyslanec americký prohlásil, že nemá žádnou radu pro Českou republiku, a najednou Obama podporuje jednotnou imigrační politiku Evropské unie, tak pro mě to je obrovská zpráva a myslím si, že tam vidíme opravdu úsilí neřešit základní problém, to je stabilita na Blízkým východě, ale spíš diktovat jednotnou evropskou politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ještě u problematiky, jak vy rozumíte té původní motivaci německé kancléřky, která pozvala uprchlíky a pak tedy nechala dočasně uzavřít hranice?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Myslím si, že jsou dvě způsoby, dva způsoby, jak se nad tím, to dívat. Jeden způsob je, že měla jednu politiku, pak pochopila, že ta politika selhala a musela tu politiku rychle změnit, když přišlo příliš migrantů. Další způsob je, že od začátku počítala s tím, že tak to dopadne, že schválně pozvala imigrantů, uprchlíky, aby přišli, s tím, že bude muset to zastavit a pak bude moci používat ten, ten nával jako páku, jako tlak na další země, který nechtěj ty povinné kvóty a nechtějí změnit tu, tu, nechtějí jednotnou imigrační politiku. Myslím si, že spíš ta, ten druhý, ta druhá možnost převažuje, aspoň v mých očích, to znamená, že paní Merkelová ví velice dobře, co dělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se v této souvislosti poukazuje na to, že Německo stárne a také pro tamní pracovní trh to bude nebo by mohla být vítaná pomoc.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale nemyslím si, že to je, že to je ten skutečný důvod. Člověk může vždycky změnit v klidu imigrační politiku, vždycky může přijímat více lidí a nemusí to dělat pod tlakem, takže si myslím, že to je jenom zpráva nebo prohlášení pro publikum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často zaznívá v souvislosti s kvótami, jak lidi, kteří budou jaksi přiděleni třeba k nám do Česka, jak je tady udržet. Není to ale alibismus? Jak víme, že uprchlíci nebudou akceptovat přidělenou zemi?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
To je těžká otázka. Myslím si, že někdo ano, protože myslím si, že o tom mluvil pan Klaus, že jakmile uprchlík pozná Českou republiku, tak pozná, že tak velký rozdíl mezi, mezi námi a Německem není a nakonec budou chtít tady zůstat. A myslím si, že to je asi správná, ale pokud bude jednotná imigrační politika, tak to znamená, že dávky taky budou asi jednotné a v tom případě nebude ani žádný důvod, proč by někdo chtěl odsud, kromě toho, že ten jazyk je dosti těžký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spikleneckých teorií je několik, pane Beste, mimo jiné třeba jedna, že za tím vším je spojenectví Spojených států a Číny, aby oslabily nejsilnější evropskou ekonomiku, tedy Německo a tím pádem i Evropu.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Nevím, myslím si, že, a to napsal pan Keller, že bychom neměli úplně vyloučit spiklenecké teorie, protože to, co se děje, je tak podivné, že musí být nějaké vysvětlení, ale nemyslím si, že v tom konkrétním případě Čína a Spojené státy mají stejné zájmy. Spíš je otázka, do jaké míry do toho je zapojeno Turecko, Saúdská Arábie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je role právě této země nebo těchto dvou zemí?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Turecko, já se v tom tolik nevyznám, nejsem takový expert, jak je tam pan Tureček, který sem taky chodí, ale myslím, že je to celé přirozené, jestli velké muslimský, velký muslimský stát má nějaké zájmy, chce rozšířit moc a sféru vlivu a islám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by rozšířilo Turecko sféru vlivu do Evropy?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
No, islám je takzvaný, takzvané univerzální nebo /nesrozumitelné/ náboženství, to znamená, že člověk to náboženství může přijmout jako svoje, nemusí se být tím narozen, a to je něco, co jsme prováděli jako křesťané. Velice dlouho jsme chtěli získat nové území, nová území a nemyslím si, že můžeme úplně vyloučit to, tu možnost, že Turecko taky vidí v té krizi možnost stejně jako Saúdská Arábie ovlivnit nebo více ovlivnit vývoj v Evropě. Turecko už vodíme za nos, co se týče členství v Evropské unie, nevím přesně kolik, 10, 20, 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnoho let.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
A chápu, že by možná trošku byli kvůli tomu naštvaní. Dokonce jeden rakouský kamarád mně tvrdil, že, že Turecko pouští do Evropy tolik uprchlíků hlavně kvůli tomu, že to je pomsta a že vy jste nás nepřijali, tak my vám pošleme několik set tisíc uprchlíků nebo milionů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko ale na druhé straně už několik let vlastně se stará o dobrých 2 miliony uprchlíků a pro tu zemi je to obrovská finanční zátěž.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
To ano, a myslím si, že v tom smyslu dělají velkou zásluhu, ale taky to je největší, momentálně největší vstupní bod do Evropské unie a dokonce tento týden se začalo mluvit o tom, že Turecko by mělo dělat více, aby ten proud zastavilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se ohradily státy Perského zálivu, které čelily kritice, že nepomáhají a Spojené arabské emiráty, ty za poslední 4 roky povolily podle jejich údajů pobyt 100 tisícům Syřanů a v Saúdské Arábii, ta měla přijmout od začátku občanské války v Sýrii 2,5 milionu Syřanů.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Nevím. Já nevím, jestli můžeme už věřit číslům, které slyšíme, každý má důvod. Je docela pozoruhodné, když člověk ví přesně, kolik lidí překročilo hranice, když ani nevíme, odkud jsou, ale víme přesně, kolik jich je a jaké mají profese a kvalifikace, přitom nevíme ani, odkud jsou, takže je pozoruhodné, že víme takové věci. A myslím si, že každý stát má vlastní politiku, vlastní zájmy, a to je pochopitelné a myslím si, že tyhle státy jsou lepší v tom, jak prosazují vlastní zájmy, než jsme my. My jsme byli ti, kteří několik set let byli lepší v tom, abychom prosazovali své zájmy, ale najednou nejsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli incidentu na Pražském hradě, kam pronikli o víkendu aktivisté a vyvěsili místo standardy trenýrky, chce prezident odvolat šéfa ochranky. Bílý dům má lepší bezpečnostní zajištění, pane Beste?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Asi ano teď, ale nedávno se stalo něco podobného, kde někdo, nepamatuji si přesně, jaké byly detaily, ale někdo přelezl plot a bylo to víceméně podobnou, podobná situace a taky musel asi někoho odvolat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktéry té sobotní performace, jak se označuje v médiích, policie podezřívá z přečinu výtržnictví a krádeže, ale pojďme se podívat spíš na prezidenta Zemana, který má za sebou první polovinu mandátu. Jaké by měl šance obhájit ho v další volbě?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Evidentně velké, protože byl průzkum na začátku září a 80 %, kteří ho volili v prvním kole, by to opakovali a 70 % v druhém kole, tak si myslím, že pokud bude zdravý a ochoten, tak jeho šance budou dost velké, pokud se nestane mezitím něco zázračného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím je asi příliš mnoho neznámých, co se týče tohoto tématu, ale ...

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale hlavní zdraví, myslím si, že to je klíčové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě, to potřebuje každý. Nezávisí jeho síla nebo vůbec síla kandidáta na vlastně síle těch soupeřů? Kdo se rýsuje jako potenciální rival nebo rivalové?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
A to je těžká otázka, protože opravdu to záleží na tom, jestli bude pan Zeman kandidovat, nebo ne, protože někteří už řekli, pan Škromach například, že by nekandidoval, pokud by kandidoval zase pan Zeman. Myslím si, že by to platilo taky asi pro pana Dlouhého, ale nejsem si úplně jistý, možná i pro pana Babiše, který byl jmenován nedávno jako druhý favorit, co se týče těch, který by lidi chtěli, aby kandidovali, ale by to taky asi zvýšilo pravděpodobnost, že bude kandidovat třeba pan Halík a další kandidáti, kteří by byli vysloveně proti, proti němu. Takový druhý Schwarzenberg.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze očekávat od té příští prezidentské volby, která se bude konat 3 měsíce po sněmovních volbách? To asi ty kampaně budou probíhat vlastně paralelně.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ale to je docela zajímavá situace, protože tento týden, myslím, začlo psát o tom, že je usmíření mezi panem Sobotkou a panem Zemanem a z tohoto hlediska to dává dost velký smysl, protože pan Sobotka nebude chtít, aby, aby pan Zeman mu kladl překážky, když má ještě rok, dva do konce tohoto mandátu. A pan Zeman také bude možná chtít podporu ČSSD, takže to vidím jako užitečné spojenectví, ale otázka je, do jaké míry je to vřelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To usmíření vás nějak překvapilo nebo jste to očekával?

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Ne, neočekával jsem to, ale nepřekvapuje. Já to srovnávám s tím, jak Sobotka, jak se choval vůči voličům, co se týče referenda v rámci ČSSD, protože on s tím referendem přišel v období, kdy byl poměrně slabý, jeho situace byla nestabilní a potřeboval najít nějaký způsob, jak shromáždit, najít podporu v rámci strany a vymyslel referendum. A to velice dobře fungovalo. Prohlašoval neustále, jak každý člen bude mít možnost kandidovat a podporovat, vybírat kandidáty a jak pan Dienstbier velice dobře připomíná, ten výsledek je, že se z toho, co slíbil pan Sobotka, skoro nic není, až možná na kvóty pro ženy a že to referendum dopadlo jako fraška a tak já si umím taky představit, že pan Sobotka nehodlá podporovat pana Zemana, ale potřebuje ho dočasně do parlamentních voleb a pak klidně se může otočit, stejně jako se otočil, co se týče toho referenda a říci ne, náš kandidát je, já nevím, kdo by to byl, ale asi tentokrát ne pan Dienstbier, ale nějaký stranický kandidát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Marie. "Kvóty uprchlíků jsou podle mého soudu správné, pro Česko, si myslím, je smutné spíš to, že k nám skoro nikdo nechce jít. Asi nás, Česko, nepovažují za slušnou, dobře vedenou zemi, s dobrými zákony, sociální politikou. Mrzí mě, že novináři a média věnují takovou pozornost a obdiv americkým vojákům u nás a jejich přesunům po republice. Byli jsme tak rádi, že jsme se zbavili jedněch cizích vojáků, tak proč máme být rádi, že máme zase cizí vojsko u nás?" Tolik citace z e-mailu.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
No já jsem jednou z legrace napsal na internet, že bychom neměli jako Češi přijímat uprchlíky ze zemí, které nemůžeme najít na mapě, takže bychom neměli například přijmout někoho, přijmout někoho z Eritreji, který já ani neumím vyslovit, a myslím si, že to platí obráceně. Oni ani nevědí, že existuje nějaká Česká republika. Já nemyslím si, že to znamená, že vědí, že tady jsou špatné podmínky, jenom vědí, že jsou v Německu dobré podmínky, a to je dost velký rozdíl. A když samotná premiérka zde uprchlíky do své země, tak si myslím, že je docela rozumné a logické, že všichni tam chtějí a nechtějí do země, o který ani nevědí, že existuje Česká republika, co zná, co zná nějakýsi řád o České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, možná bychom se divili.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
No, někteří ano, určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erik Best, novinář. Já vám děkuji za vaše názory, mějte se pěkně, na slyšenou.

Erik BEST, americký novinář
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio