Přepis: Jak to vidí Erik Best - 22. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem Jak to vidí je Erik Best, americký novinář a vydavatel. Já vás vítám.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes 22.listopadu uplyne 50 let od zavraždění amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Jeho vrah i motiv činu zůstávají půl století nadále předmětem různých spekulací. Proč vlastně?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je různých důvodů. Jeden z důvodů je, že i tehdy byly nejasnosti ohledně toho, co se stalo a politici použili tu situaci před 50 lety, aby dosáhli různých politických záměrů. Například někdo říká, že zatím stáli lidi, kteří nechtěli nového asi občanského nebo právo občanů v Americe, který pak další rok byl odsouhlasen. Další říkali, že zatím stálo to, že Kennedy chtěl uzavřít smír se Sověty, ale to znamená, že celou tu dobu, už 50 let jsou různá domnění a dokonce teď asi 75 % Američanů nevěří té oficiální verzi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na atentát dívají, už asi na to i částečně odpovídáte, dnešní Američané?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to hodně ovlivněno vlastně filmem Olivera Stona, který paradoxně byl přijat velice negativně, když vyšel, tuším v roce 91 a že bylo nějaké spiknutí. Myslím si, že každý Američan má poněkud jiný pohled na věci. Není úplně jasné, nebo nemáme jednu teorii, které věříme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se, promiňte, pane Beste, chtěla právě zeptat, kolik vlastně těch konspiračních teorií je a ke které se možná Američané kloní nejvíce?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já nevím přesně jak je to rozdělený a samozřejmě za tím stáli mafiáni, někdo říká, někdo říká, že to nějak bylo spojený s Marilyn Monrové, někdo říká, že Kennedy chtěl zastavit válku ve Vietnamu a že kvůli tomu obranný průmysl ho zavraždil a je zajímavé, že každý má jinou teorii, ale že to přetrvává a dokonce nedávno před měsícem přibližně myslím John Kerry taky se k tomu přidá, když říká, že jsou důvody přemýšlet o tom, jestli to opravdu takhle bylo, jak nám bylo řečeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Beste, že se někdy dozvíme, kdo byl vrahem?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já nevím. Mně se zdá, že ten problém nebo pointa je v tom, že americký prezident má sice moc a má pravomoce, ale když nějaký prezident chce využít těch mocí nebo pravomocí a má pocit, že má skutečná moc, tak hned má konflikt různými zájmovými skupinami a kdybych musel já říct, proč ho někdo zabil, tak bych spíš se k tomu přiklonil, že Kennedy si myslel, a nejenom John, ale celá ta rodina si myslela, že má skutečnou moc a jakmile to někdo myslí, nejenom v Americe, také v dalších zemích, tak to znamená, že je střet zájmů a že ti, kteří spíš myslí, že oni mají tu moc, budou chtít toho člověka nějak zneškodnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se spekuluje o tom, jestli to byl Harvey Oswald a jestli nakonec z těch všech konspiračních teorií by ten motiv bylo obyčejné v uvozovkách "lidské selhání" jednotlivce nebo šílence?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To je problém z toho oficiální verzí, že to spáchal Lee Harvey Oswald, ale sám. To je ten, to je to klíčový moment je, že to byl prachobyčejný člověk, který asi na to neměl. Když se na to díváte z tohoto hlediska, jak je možné, že jeden člověk s jednou zbraní způsobil takovou škodu, tak to vyvolává dotazy a právě ten film od Olivera Stonea v tomhle smyslu byl velice účinný a proto i dneska vyvolává to spousta spekulací a nejasností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta tragédie vedla mnoho Američanů k tomu, že Johna Fitzgeralda Kennedyho zařadili mezi největší prezidenty, vedle George Washingtona nebo Abrahama Lincolna, ale historici jsou docela, nebo poměrně zdrženlivější v takovém hodnocení.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to pravda. Je to paradox, je to člověk, který nebyl příliš populární, pokud ještě byl prezidentem, ale teprve potom se stal populárním a do dneska je velice populární, ale je to taky spojené s tím, že jeho prezidentství asi bylo to první takový hollywoodský prezidentství v tom smyslu, že byl to mladý člověk, mladý prezident, velice dobře vypadající, měl elegantní manželku, roztomilou rodinu a všechny tyhle věci způsobilo tak, že nakonec on se stal a jeho rodina, vy máte tady šlechtické rody, my v Americe nemáme, ale pro nás Kennedyovi jsou vlastně jedinou aristokracií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho doopravdy Kennedy v úřadě dosáhl jako prezident?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Toho příliš nedosáhl, ale je pravdou, že začal pracovat na tom zákonu, o kterém jsem mluvil, nevím přesně, jak se to překládá do češtiny, zákon o lidských právách nebo spíš občanských právách, to znamená, že to bylo období, kdy černoši ještě neměli volná práva, byla ještě segregace ve školách a na základě toho, že byl zavražděn vlastně ten zákon byl přijat, i když a tom začal pracovat on. Vypadá to tak, že by nebyl přijat, ale pak se toho chopil ten Don Johnson a on byl opravdu velice zkušený člověk, co se týče legislativy a to prosadil přibližně o rok později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by se asi změnily dějiny, kdyby nedošlo k atentátu v Dallasu 22. listopadu 1963?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To já nevím přesně, ale myslím si, že jeho další působení by mělo vliv na válku ve Vietnamu. Ta válka byla velice důležitým momentem, protože kdybychom museli určit nějakou událost, která změnila Spojený státy a trošku obrátila Spojený státy, dřív to byl stát, který řídil svět takzvaný a teď je to spíš impérium v poklesu, tak si myslím, že to bylo ten moment a že válka byla prohraná možná od začátku, poznal to Kennedy, ale další politici a průmyslníci chtěli v tom pokračovat a výsledek je, že Spojený státy ztratily část kredibility a také moci ve světě. My jsme teď v Americe v situaci, kde to, co bylo dáno před tím za pravdu nebo za oficiální verzi něčeho, se zpochybňuje. A nejenom v případě Kennedyho, ale taky třeba Snowden, o kterým možná budeme mluvit později, kde najednou něco, co bylo dlouhodobě podporováno, najednou je viděno jinak a je možné, že někdo přijde s tím, že vlastně za tím stál, nevím nějaká konkrétní firma, nebo nějaká banka, nebo něco takového. Další teorie je, že Kennedy chtěl vzít pravomoc centrální bance tisknout peníze a že to byl důvod, proč ho zavraždit. Ale my jsme v situaci, kde dlouhodobé konstatování už jsou zpochybňovány a to platí obecně v Americe. A je to součást vlastně poklesu toho státu. Takže myslím si, že je možné, že jednoho dne neoficiální verze se stane oficiální verzí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je i cítit ve Spojených státech třeba tlak veřejnosti, politické scény na to, aby se tato vražda objasnila?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Tolik ne z tohoto hlediska, protože není to aktuální v tom smyslu, že by někdo na tom pracoval, vydali o tom samozřejmě zprávu, kdysi dávno a stále je ta zpráva oficiální, oficiální verzí. Ale stále přetrvává ta nejasnost skoro každého Američana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy prý špehovali obyčejné Brity. Upozornil na to list The Guardian a televizní stanice Channel 4 News s odkazem na dokumenty uniklé díky Edwardu Snowdenovi. Ten je nadále v Rusku, kde dostal dočasný azyl. Jaký je vůbec další osud bývalého bezpečnostního technika?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To já nevím. Myslím si, že ani není příliš důležité, co se týče celkového dopadu toho, co se dopustil, nebo toho, co udělal. Je možné, že zůstane v Rusku, je možné, že tam najde, už evidentně má nějakou dobrou práci. Také byly snahy přilákat do Německa. A taky bych nevyloučil úplně, že jednoho dne bude se moci vrátit do Ameriky, protože myslím si, že to je součást taky toho, co se děje, jak jsem o tom mluvil před chvílí, že to, co je odsuzováno, najednou se stane akceptováno a je možné, že on se stane vlastně hrdinou a ne zrádcem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce německá opozice by ho ráda navrhla na Nobelovu cenu za mír.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Ano, myslím si, že je možné, že by byl nominován, ale před nimi jsou různé instituce, který asi jsou spíš na mysli těch členů té poroty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stavu jsou nyní, vzhledem k té špehovací aféře vztahy mezi Spojenými státy a Evropou?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
S Evropou myslím si, že je to zádrhel, samozřejmě, jak sama říká paní Merkelová, ale taky si myslím, že každý premiér nebo prezident chápe, že jeho vláda taky podniká takové odposlechy, dělá, co může, takže si myslím, že je to částečně velká hra. Proto nevíme přesně, jaký vliv to má na skutečné vztahy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A víme, promiňte, o co se hraje?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že my víme, víme víc a více, o co jde. Když Snowden původně přišel s tím, že má nějaký informace, tak reakce byla mírná v tom smyslu, že každý trošku zpochybňoval, co říká, ale dneska je už jasné, že Spojené státy špehují ve velkém a nedávno jsem viděl v televizi jednoho experta, který vysvětloval, že kdyby Spojený státy /nesrozumitelné/ agentura chtěla shromažďovat jenom takzvané metadata, jenom, kdo volá, komu a kdy a tak dále, tak by stačilo víceméně místnost tak velká, jako kde jsme teď a místo toho Spojený státy budují obrovská centra, kde budou superpočítače. Takže ten výsledek je, nebo je to jasné, že shromažďuje více než jenom metadata a víceméně asi ho poslouchává všechno, co se dá odposlouchávat. Myslím si, že asi sedí v místnostech v různých státech, nejenom v Americe, taky v Rusku, Číně, lidi, kteří mají za cíl shromáždit, co nejvíc a že ten, kdo má toho co nejvíc, má vyhraje. A není to vždycky kvůli tomu, že chce něčemu překážet, je to spíš cíl jako takový, shromáždit co nejvíc a když jednoho dne bude to potřeba, tak stát to bude mít k dispozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to něco jako nová zbraň?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Určitě, určitě a je to zajímavé, protože jedna analýza říká, že ty státy by to asi nedělaly vlastním lidem, protože tady je rozdíl, jestli NSA odposlouchává Američany nebo, anebo třeba Egypťany a když odposlouchává je vlastně i občany, tak asi je to kvůli tomu, že mají z nich strach, že ten stát má strach, že jednoho dne občané, že bude nějaké povstání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je americký novinář a vydavatel Erik Best. Novopečený poslanec Andrej Babiš by rád rozšířil svůj vliv v médiích. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že jedná o koupi podílu v Rádiu Impuls. Jeho vize ale sahají až k mediálnímu impériu. Rád by koupil i jednu z velkých televizních stanic. Co říkáte těmto ambicím?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je dobře, že nám říká dopředu, co má v plánu. Taky mluvil o tom, že by chtěl vybudovat impérium a pak tu společnost prodat na burze a že by předal majoritu někomu jinému. To znamená, že by akcionáři by vlastnili většinu a on by se spokojil jenom s minoritním podílem. Já si myslím, že to, co říká, nedává ekonomický smysl, pokud chce vydat akcie, když chce jít na burzu. Myslím si, že nám říká takové věci, abychom příliš nesledovali jeho vlastní záměr. A to je spíš ovlivňovat, aktivně ovlivňovat média a z komerčního hlediska to, co dělá, příliš smysl nedává. Kupuje draze na trhu, který klesá a to udělá jenom člověk, který sleduje něco jiného než komerční zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dva deníky, vydavatelství Mafra, které pan Babiš koupil, mají nové šéfredaktory, také několik redaktorů listy už opustilo. Lze to vnímat jako protest?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Určitě. Asi v 10 případech ano. Protože sami redaktoři to tvrdili, ale v některých případech si myslím spíš, že redaktor se neshodl s panem Babišem, takže nemůžeme paušálně říkat ve všech případech, že dotyčný člověk odešel jako protest. Ale taky bychom měli brát v úvahu, že ti, kteří přijali místo u pana Babiše, taky občas jsou renomovaní novináři, takže neplatí to paušálně, že by všichni dobří a zásadoví novináři utekli od pana Babiše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by měl vlastnit média, pane Beste? Ono, když byla v cizích rukou, řekněme v těch 90. letech nebo i později, tak to bylo předmětem kritiky a obav z nezávislosti médií. Když je vlastníkem český podnikatel, tak to také se příliš nelíbí.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to problém když máme pana Babiše, pana Bakalu a v těch dvou případech si myslím, že nejlepší řešení by bylo, kdyby deníky a další mediální společnosti nebo mediální jednotky vlastnily nezisková nadace, která by získala od těch pánů prvotní kapitál, aby měly schopnost přežívat minimálně, dejme tomu 10, 15 let a taky aby redaktoři měli jistotu, že majitel nesmí do toho zasahovat. Existuje takový model v dalších zemích a myslím si, že kdyby pan Babiš to myslel vážně s tím, že chce jít na burzu, tak by musel přiznat, že to příliš velký smysl nedá, ale vytvořit nějakou nadaci charitativní a přenechat řízení novin nebo rádiové stanici skupině lidí, kteří se v tom vyznají a taky nemají žádné komerční zájmy, tak by to nám prospělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová šéfredaktorka listu Mladá fronta Dnes Sabina Slonková, ta mimochodem přišla ze zpravodajského portálu z vydavatelství Ekonomia, si podle vlastních slov chce zaměřit za investigativní žurnalistiku, ta má být vlajkovou lodí listu. Co si představit vlastně pod tím pojmem investigativní žurnalistika, jak vy ji chápete?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já to chápu tak, že to znamená, že budou mít dost peněz na to, aby člověk, nebo několik lidí se věnovalo určitým kauzám delší dobu. To znamená, že by nemuseli vydat zprávu každý den nebo ob den, měli by více času a taky by měli možnost se ptát svobodně nebo nezávisle a aby redaktor pak neměl pravomoc nějaký článek pohřbít. A je to problematický, kdy rozpočty jsou nízké a bohužel to nejčastěji dopadne v České republice tak, že dotyčný novinář spoléhá na tom, že dostane od někoho něco dodáno, že dostane odposlechy, že dostane nějaké informace a pak se stane investigativním novinářem. A pokud to má na mysli paní Slonková, tak si myslím, že moc velký pokrok to nebude, pokud budou mít nějaký fond na to, aby novináři mohli dlouhodobě pracovat na vlastních projektech, tak si myslím, že to může být pozitivní výsledek toho, že to koupil pan Babiš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na paní Slonkovou si v roce 2002 najal vrahy tehdejší sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba, kterého paní Slonková ve svých článcích spojovala s ovlivňováním zakázek na ministerstvu. Jak se díváte na případ vraždy vlivného člena severočeské sociální demokracie a podnikatele Romana Housky?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to nejasná situace. Já můžu soudit jenom podle toho, co znám, vím z novin. Mně se zdá, že je to svým způsobem pokračování toho přeskupování moci a peněz v České republice. Před několika lety spíš ty malí, menší mafiáni nebo kmotři měli moc, měli sílu vzhledem k určitým událostem. Od té doby například paní Bradáčová začala fungovat, pan Pavel Zeman, tak se ta situace změnila a ty menší, já říkám kmotříčci, mají menší možnosti a peníze se posouvají víc nahoru, a to mají teď spíš na starosti větší kmotři, ti, kteří ovládají finanční skupiny, telekomunikační firmy, banky a potom pro ty menší zbyde míň peněz a oni jsou samozřejmě z toho nešťastný, jestli ta vražda je spojená přímo s tím, já samozřejmě nevím, ale mně se zdá, že to bohužel logický výsledek toho, co se děje za posledních několik let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stavební firma Metrostav přeruší práce na tunelu Blanka. Od Prahy totiž nedostala více než 2 miliardy korun za stavbu. Magistrát zase kontroval tím, že celá smlouva, podle které se ten komplex staví, je od počátku, od roku 2007 neplatná. Zůstane díra mezi pražskými Hradčany, Holešovicemi a Bubenčí prázdná?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je zajímavé, já nevím samozřejmě, jak to dopadne, ale pamatuji si, jak pan Hudeček, primátor na to odpověděl. Říkal, že vlastně to nikomu nepomůže. To nemyslel úplně vážně samozřejmě, protože někomu ten tunel pomůže, co se týče dopravy, ale že celkový výsledek nebude příliš pozitivní a to znamená, že město zaplatilo nebo zaplatí 35 nebo 37 miliard korun skoro zbytečně. Je to taky otázka toho, jak se to mohlo stát? Já si pamatuji, když jsem si všiml poprvé toho tunelu a jsme všichni byli překvapený, že tam ten tunel vůbec byl, protože už /nesrozumitelné/ začali na tom pracovat dřív než vůbec někdo věděl, že to, že ten tunel existuje. Co se týče posledních událostí, je to pro mě varovné. Protože už jsou fámy, že ten skutečný problém toho tunelu je, že propadává. A že budou muset zbourat celej tunel a začít znova. Takže já nevím, jestli to, co teď říká, je jenom záminka pro to, aby mohli to celý, tu stavbu celou zakonzervovat, ale obávám se, že tam jsou ještě větší problémy než nám říkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodnutí Rusnokovy vlády v demisi, koupit dům na Letné za 299 milionů korun pro sídlo úřadu práce. Politici kritizují na vlastnická struktura prodejce není čitelná. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí chce koupit tu kancelářskou budovu bez výběrového řízení.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Mně se zdá, že je to nešťastné z hlediska té vlády. Protože pan Rusnok je slušný člověk, ale jeho vláda opravdu bude mít špatnou reputaci, nejenom kvůli tomu, jak vznikla, ale taky, jak odchází. V tom smyslu, že je evidentní, že určití ministři, zvlášť ti ze SPOZu se snaží na poslední chvíli odsouhlasit různé projekty, které by měli vůbec nechat na další vládě, anebo vůbec se do toho nepustit. Další takový projekt je studie o proveditelnosti toho kanálu, co chce pan Žák. Evropská unie už jasně řekla, že to nebude financovat, že ani tu studii nemůže financovat a přitom pan Žák do toho chce investovat 30 milionů korun, chce to udělat co nejdříve a asi to má cenu, já nevím 5 milionů, takže někde 25 milionů korun půjde do něčí kapsy a nechá to samozřejmě tu pachuť. Ta vláda byla špatná volba od začátku a odchází i odchází špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není vláda v demisi tak trochu vzhledem k tomu, že všichni sledujeme to povolební vyjednávání, ve stínu?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je to ve stínu. Občas mám pocit, pan Rusnok ani neví, co dělá vlastní ministři. Je to škoda, protože taková vláda by mohla odcházet velice důstojně, mohla nám ukázat, jak se dá řídit stát, mohla jít příkladem vlastně pro další vládu, ale místo toho je to spíš opak, že to příkladem toho, co vláda by neměla dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Erik Best, novinář a vydavatel. Děkuji za rozhovor. Na slyšenou.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor bude hostem Jak to vidí i v pondělí. Ve zlínském studiu usedne Ivan Hoffman. Na slyšenou se těší Zita Senková.