Přepis: Jak to vidí Erik Best – 18. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je novinář a vydavatel pan Erik Best, dobrý den.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krymský parlament vyhlásil nezávislou republiku a požádal o připojení k Rusku. Kyjev ani Západ nesouhlasí s referendem jako takovým. Co vy o něm, pane Beste, soudíte?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je složitá otázka, protože je to vůbec složitá situace. Jako Američan samozřejmě sleduji americké zprávy a občas mám pocit, že sleduji úplně jiné události než to, co vidím buď v České televizi anebo v ruské televizi. Hlavně kvůli tomu, že je to velký boj v rámci americké domácí politiky. Budou volby na podzim a republikáni pochopili, že je to výborná příležitost, aby ukazovali, jak je Obama slabý. Slabým prezidentem a je to zajímavá situace, protože také se v tom svým způsobem angažuje Česká republika a radar, o čem asi budeme mluvit o něco později. Ale když to sleduji, tak mám pocit, že Američané a občas i Evropané nepochopili podstatu věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
A to je, že, já bych souhlasil částečně s panem Klausem, že musíme se dívat na příčiny a pak posloupnost, co se stalo kvůli tomu, co bylo na začátku, ale velká otázka, co je na začátku, jestli máme se dívat do minulosti, do roku 1853, když byla první krymská válka, kdy Rusko očekávalo, že Západ se připojí na stranu Ruska a stal se opak, že vlastně Západ bojoval na straně muslimského světa, což od té doby Rusko má určitý pohled na věci a je to ovlivněn ten pohled ovlivňuje současné události v Krymu. Ale Amerika už asi dvacet let se snaží získávat nové členy do NATO, a už se to podařilo samozřejmě v České republice, Polsku, Maďarsku a baltských zemích. Rusko pochopilo, že také chce blíž k ruským hranicím a tam už je to něco jiného. Když je to Česká republika nebo Estonsko, to je jedna věc, ale když je to Ukrajina, kde je samozřejmě to je sousední země a navíc je tam velká populace ruských a převážně je tam ta flotila. Kdyby se Ukrajina stala součástí a členem NATO, tak NATO těžko může akceptovat, že cizí mocnost bude mít na území člena NATO flotilu. Takže v tomto boji velká část té bitvy je, jestli ta flotila zůstane nebo nezůstane a my jako Američané i Evropané málo o tom chtějí mluvit, al je to klíčová otázka. A jakékoliv uspořádání, které vylučuje tu možnost, aby Rusové měli tu základnu, nebude pro Rusko přijatelné. A to je základ a otázka je, do jaké míry Amerika je ochotna zajít, aby popudila Rusko. Pro mě je zajímavé, že Spojené státy už dneska, včera mluvily, začaly mluvit o sankcích. Myslím si, že teĎ je nejlepší příležitost začít s Ruskem jednat, protože Rusko už má co chtělo, už má Krym a teď může jednat z pozice síly a teĎ by měly začít skutečná jednání a místo toho slyšíme varování slyšíme hrozby, výhrůžky a já už mám trošku pocit, že Amerika nechce stabilitu na Ukrajině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, pane Beste, že ty sankce, o kterých včera rozhodli ministři Evropské unie a Spojených států pro 21 osob z Ruska, Ukrajiny i Krymu budou mít efekt, zasáhnou ty oligarchy napojené na Kreml?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Částečně samozřejmě ano, ale převážně, myslím si, že ten efekt je, že Rusko bude muset přitvrdit, protože včera Rusko vydalo prohlášení, to můžete najít na stránkách ministerstva zahraničních věcí a tam je jasně napsáno, samozřejmě je to Rusko, můžete to považovat za částečnou propagandu, ale tam je jasně napsáno, že když budeme postupovat určitým způsobem, to znamená, že bude referendum na Ukrajině, ruština bude mít určitou pozici jako druhý jazyk a bude federace, tak víceméně Rusko nebude chtít Krym, ale základní podmínka je zpátky k tomu, o čem jsem mluvil k NATO, základní podmínka je, že Ukrajina zůstane neutrálním státem. A Západ by měl převážně začít jednat o tom návrhu a otázka je, jestli Spojené státy, protože Spojené státy víceméně řídí jednání ze strany Západu, jestli chce najít kompromis, anebo opravdu nechce a když nechce, tak už si umím představit, že bude nějaká válka, když komentátoři a politici v Americe už teď začínají mluvit o tom, že by Amerika měla dodávat zbraně Ukrajincům, tak mám pocit, že někdo vidí konflikt, vojenský konflikt jako jeden z potenciálních výsledků toho konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane Beste, zmínil o Severoatlantické alianci, tak ta na rozdíl od Evropské unie hovoří, řekla bych, o něco mírněji, hovoří o tom, že Putin tou invazí nebo vstupem na území Krymu porušil mezinárodní právo. Evropská unie to označuje za agresi, nemělo by být tady jaksi sladění těch postojů, ostatně pro Severoatlantickou alianci, jak uvedl i náš velvyslanec při NATO pan Šedivý, je Rusko pořád, řekněme, není nepřítel?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je zajímavá otázka, ale myslím si, že záleží na tom, jestli akceptujete, že Ukrajina například nebo Moldavsko nebo Gruzie může být součást Evropské unie, aniž by byly členy NATO. A včera jsem se díval, že jsem slyšel, jak mluví pan Drulák, který je náměstek pana Zaorálka, který říkal v televizi včera večer, že Ukrajina by neměla být členem ani Evropské unie ani NATO.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To členství, promiňte, v Evropské unii by mělo být nabídnuto tento pátek, kdy skončí příměří.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Tam je samozřejmě nějaký postup, nebude to hned. Někdo říká, že by to trvalo minimálně tři roky, ale je otázka, jestli to může vůbec přijít a když si přečtete stanovisko Ruska, tak evidentně nevylučuje úplně, že by Ukrajina se stala součástí Evropské unie, ale jen z té politické nebo ekonomické části. Ale NATO, to je rozdílná věc, takže když NATO má jiné stanovisko než Evropská unie, do určité míry to dává smysl. Protože nejsou stejné věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komu připojení Krymu Rusku prospěje? Moskvě nebo Číně, jak se také objevuje v různých komentářích?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já myslím, že Putin zatím to příjemné nechce, z různých důvodů, jeden důvod je, že je tam víc než milion rusky mluvících občanů Ukrajiny, skoro dva miliony a v dalších volbách by ty hlasy chyběly a také by ztratil tím pádem by ztratil vliv na celou Ukrajinu, spíš chce tam vládu, kterou bude moci nějakým způsobem ovlivňovat, ale když posloucháte americkou televizi, tak uslyšíte, že celá Ukrajina se chce stát členem Evropské unie, členem Západu a to je samozřejmě falešná představa. Ale ta argumentace je jasná, že všichni jsou proti Putinovi a jenom Putin je ten, kdo chce, aby část Ukrajiny zůstala na Východě. Myslím si, že pozice české vlády je rozumná v tom smyslu, že říká, že musí to být něco mezi. A občas mám pocit, že pan Zeman ví dopředu, co řekne Kreml nebo ministerstvo zahraničních věcí Ruska, protože jeho pozice je velice podobná. Říká, že by měla být federace a že by Krym měl mít autonomii. A to znamená převážně a tady málokdo to říká, proč autonomii, aby Krym se mohl rozhodnout, že ta flotila tam zůstane, to je klíč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Krym dal, jak píše třeba iDNES.cz příklad, separatisté z Podněstří chtějí se také připojit k Rusku.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, je to další věc, když pan McCain mluví o tom, že by Západ měl podporovat Ukrajinu a že by Západ měl uspíšit to členství, ten proces začleňování Ukrajiny do NATO, do Evropské unie, on mluví stejnou větou o Moldavsku, protože tam je Podněstří a také o Gruzii a když se na to díváte, tak to už jsou tři místa, tři státy nebo část států, kde McCain republikány, protože není to jen McCain, je to také potenciální budoucí prezident Marco Rubio, je to další významný senátor Lindsay Graham, a další, kteří říkají, že by my bychom měli uspíšit ten proces, ale oni mluví o třech zemích, kde právě Rusko zabralo nějaké teritorium a je to zajímavé, protože to víceméně vysvětluje, proč Rusko to teritorium, ta teritoria zabrala, protože pochopilo, že NATO tam má zájmy a když tam budou cizí vojáci, tak samozřejmě součástí NATO se nemůžou stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kreml říká, že mu jde o ochranu etnických Rusů, stejně argumentoval v Gruzii, když si vzpomeneme, myslíte, že se zastaví Rusko na Krymu?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že to není převážný moment. Samozřejmě, to je jen záminka k tomu, ale nechce mluvit nahlas stejně jako Američané nechtějí mluvit o tom, že NATO je klíčový moment v tom sporu. Rusko z nějakého důvodu také to nechce příliš říkat nahlas, a když ministerstvo ruské vydalo to prohlášení, tak tam neřekli samozřejmě, že Krym nebo Ukrajina se nesmí stát členem NATO. Tam jenom napsalo, že musí zůstat neutrálním státem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy už jste se zmiňoval o senátorovi Johnu McCainovi. Ten oživil myšlenku radaru v Česku. Co o tom soudíte?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Je to pro mě zábava, protože začal o tom mluvit asi před dvěma týdny, a hned bylo jasné, že tam je něco, něco není v pořádku, protože pan McCain to vytáhl jako zbraň proti Rusku, přitom když to propagoval před pěti lety, tak vždycky říkal, že samozřejmě to je proti Severní Korei a Íránu a vlastně dementoval McCaina a další republikány, že je to proti Rusku. A tentokrát to vytáhl a aniž by se vůbec styděl, změnil tu rétoriku a je zajímavé, že Čeští politici to právem odsoudili a řekli, že to ne, protože to nemá mít význam pro vztah s Ruskem a jedna už jsme to odmítli. Ale to vůbec nemá žádný vliv na americkou politiku, že pan Hamáček, pan Zeman, pan Zaorálek a další do odmítají. To v Americe nikdo neuslyší. On stále o tom mluví jako kdyby se to realizovalo. Ale je to součást toho vnitřního politického boje a Obama je ve složité situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je slabý prezident, jak jste tady nastolil v podstatě otázku, jak je hodnocen v souvislosti s reakcemi právě na tento konflikt?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Slabý prezident, to je otázka. Jestli očekáváte, že Amerika nadále i nadále bude mít imperium, že i nadále bude chtít ovlivňovat dění v dalších částech zemí, ale když prezident se rozhoduje, že ne, že chce vlastně se stahovat z dalších zemí, tak ten prezident je v choulostivé situaci. On chce hrát roli vůdce světa, přitom každý už chápe, že není. Takže když ale uvalí sankce na Rusko, těžko může přiznat, že my vlastně příliš nesmíme s těmi sankcemi udělat, protože kdybychom třeba vyloučili Rusko z měnového zúčtovacího systému, tak by možná spadl dolar a to my samozřejmě nechceme, protože Rusové jsou velice závislí na dolarech. Takže jeho pozice kvůli tomu, jak se probíhala politika za posledních 20 let, jeho pozice je oslabená a je donucen republikány, aby se tvářil jako silný prezident, přitom ten problém je, že Amerika už není tak silná, takže ten prezident může být silný jen v rámci toho, jak je silný ten stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Milana: "Nezdá se vám, že takzvaný reset vztahů s Ruskem zahájený Bílým domem za éry prezidenta Obamy, dokonale selhal a že selhal proto, že Kreml má dnes opět pohled na svět z let studené války, což Američané zřejmě nestačili postřehnout?"

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já jsem měl podobný pocit, když paní Clintonová to pustila. Když nebyly schopny na ministerstvu najít člověka, který umí rusky a který správně říct rusky reset a místo toho napsali přetížení. Takže od začátku to byla katastrofa malá. Ale samozřejmě otázka je, do jaké míry ten restart pomohl Putinovi. McCain například říká, že jsme oslabili naši americkou pozici a tím pádem jsme pomohli Putinovi, aby začal se chovat jako skutečný vůdce. Ale zároveň Amerika celou tu dobu pokračovala například v tom, jak podporuje revoluci v Rusku, když posílá velvyslance do Moskvy, který napsal nedokončil knihu Nedokončená revoluce v Rusku, a pak když propaguje různé občanské hnutí na Ukrajině, takže trošku to vypadá zpětně jako blaf ze strany Ameriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste mi prozradil, v současnosti Spojené státy nemají v Moskvě velvyslance.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, je to vlastně součást, je to výsledek té americké politiky, protože Amerika jako provokaci poslala do Ruska do Moskvy člověka, který napsal takovou knihu, takže ten člověk nebyl přijat od začátku. Měl minimální vliv a kdyby tam poslali kariérního diplomata, respektovaného, tak oni by měli alespoň, Rusové by měli partnera. Místo toho museli odvolat toho velvyslance hned po olympijských hrách a teĎ, když máme daň nejvyhrocenější vztahy za posledních 20 let, Amerika v Rusku velvyslance nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tendr na dostavbu Temelína bude podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka zřejmě zrušen. Je to nejlepší varianta, očekávaná varianta?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je otázka, co to znamená, jestli bude zrušený. Myslím si, že asi nejpravděpodobnější je, že tendr bude dotažený, ale nakonec nebude vybrán. Firma, která pak postaví Temelín, což není úplně totéž a myslím si, že tak to asi myslel pan Mládek, že nikdo nebude vybrán a pak bude otázka, jak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta výstavba nových dvou bloků jaderné elektrárny nemusí být za každou cenu pod vedením společnosti ČEZ, celého projektu se možná ujme jiný podnik se stoprocentním vlastnictvím státu, to připustil opět ministr Chládek, proč se uvažuje o této variantě?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Převážně problém a to zase nejsem expert na energetiku, i když velice sleduji tu situaci, ten problém samozřejmě je cena energie a je také paradoxní, že ta krize na Ukrajině může ten problém ještě víc zatížit, protože kdyby Amerika snížila nebo dovolila víc vývozu z Ameriky plynu, tak to znamená, že cena v Evropě půjde dolů a ceny energie obecně budou nižší a bude to větší problém pro Temelín. Ten základní problém také je, že Velká Británie chce postavit jadernou elektrárnu a požádala o povolení od Bruselu, aby moli dotovat, mít garantované ceny pro energii z té elektrárny a v předběžném rozhodnutí Evropská komise řekla, že ne. Takže pan Mládek minulý týden myslím, že to bylo minulý týden, řekl, že mluvil s komisařem Oettingerem, který to má na starosti a měl pocit z tohoto rozhovoru, že nakonec komise to povolí. To znamená, že nakonec možná garantovaná cena pro elektřinu bude akceptována. Samozřejmě to je jen politika, pan Mládek je politik a nemusí znamená, že nakonec to rozhodnutí bude opačné, protože to rozhodnutí předběžné bylo velice jasné a odmítavé. Ale kdyby to povolili tu garantovanou cenu v Anglii, tak připadá už v úvahu, že by to mohlo být i tady. A to je klíčové, protože ta energie je levná poměrně a nová elektrárna ani nemusí být jaderná, prostě se nevyplatí a proto stát už uvažuje evidentně o tom, že by ten projekt převzala jiná firma, kde je vlastník stát. Pro mě to také vyvolává obrovskou otázku: A co s tím existujícím Temelínem? To znamená, že ten existující podnik půjde pod novou firmu anebo to bude nová firma jen pro výstavbu a zatím jsem dospěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu jste dospěl? Jak by to mohlo dopadnout?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Zatím jsem neslyšel žádnou odpověď, ale tam vidím riziko, protože stát vytvoří novou firmu, pak bude otázka za kolik by museli vyčlenit existující elektrárnu v Temelíně a pak bude potenciální spor s minoritními akcionáři, protože Temelín, momentálně existující Temelín je velice dobrá věc, ta elektřina je poměrně levná, takže to je zajímavý majetek pro někoho a pak je otázka, jestli to bude firma, kterou vlastní 100 % stát, tak jestli to takhle bude i nadále anebo jestli nějaká finanční skupina, mohu si vymyslet, některé by měly zájem, co kdyby oni koupili součást té státního podniku a co kdyby se pak rozhodlo, že vlastně nakonec Temelín nerozšíříme a my jsme přišli vlastně o Temelín existující anebo část toho, takže tam vidím velké riziko a také jak o tom mluvil dneska pan Bartuška, který má na starosti energetiku. Když člověk začíná mluvit o novém státním podniku, tak vyvolá potenciální problémy, když bude arbitráž, co se týče existující tendr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Erik Best, novinář a vydavatel. Děkuji za rozhovor a přeji vám hezký den. Na shledanou.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.