Přepis: Jak to vidí Eduard Stehlík – 25. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijal plukovník Eduard Stehlík, vojenský historik. Dobrý den.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je sestřelení cizího válečného letounu, který narušil vzdušný prostor jiného státu, standardní postup? Jaký je stav naší armády? A co znamená změna japonské obranné politiky? Nejenom na to se budu dnes ptát. Dobrý poslech. Turecko včera sestřelilo u hranic se Sýrií ruský letoun, který měl narušit jeho vzdušný prostor. To Moskva popírá a chystá podle slov Vladimira Putina tvrdou reakci. Mohla by to být například blokáda tureckého zboží nebo zastavení ruských investic v Turecku. Co tomu říkáte, pane plukovníku, je sestřelení cizího válečného letounu, který měl narušit vzdušný prostor nebo naruší prostor jiného státu, standardním postupem?

Čtěte také

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Rozhodně to standardní postup, takhle, je a není. Tady chci zdůraznit, že hovořím teďka sám za sebe a jako vojenský historik spíš, než jako, jako důstojník armády. Já se domnívám, že ano, děje se to, i když v tomto případě jde o naprosto výjimečnou situaci. Musíme si uvědomit, že jde vlastně o první sestřel, který provedla armáda NATO ruského letounu od, vůbec od svého vzniku, pokud si dobře pamatuji, takže jde o výjimečnou situaci, jde o věc, která se opravdu běžně nestává. A na druhou stranu, pokud nějaké letoun, nějaký letoun vstoupí do vzdušného prostoru druhé země a jestliže došlo k tomu, že byl ten letoun, jak tvrdí turecká strana, více než 10krát upozorněn, aby ten prostor opustil a přesto se v něm zdržoval, tak se dalo předpokládat, že k něčemu takovému může dojít. Druhá věc je, shodou okolností já jsem se o tom sestřelu dozvěděl včera od vás, když jsme se telefonicky domlouvali na našem dnešním setkání, a já jsem, první moje reakce byla, když jste říkala piloti se katapultovali, já jsem říkal zaplaťpánbůh, že přežili. Bohužel se ukazuje, že minimálně jeden z nich je pravděpodobně po smrti, ne-li oba, a to myslím, že tu situaci ještě dále zkomplikuje, protože říkám, jde o zbytečnou ztrátu dvou lidských životů a to samozřejmě bude problém. V té souvislosti bych ale chtěl zdůraznit, že aspoň pokud zazněla jedna reakce z ruské strany, tak ono to možná malinko zapadlo, ale myslím si, že to je hrozně důležité jak prezident Putin, tak i další víceméně nevztahovali, takhle, nezaznívá v té odpovědi, že jde o sestřel ze strany NATO, ale hovoří o sestřelu ze strany Turecka. Já myslím, že to je dost podstatná věc v celé té záležitosti, že určitě dojde k nějakému ochlazení vztahů, jak vy jste říkala, může dojít k nějakým krokům Ruska vůči Turecku, už tady nějaká výzva, aby ruští turisté nejezdili do Turecka, a dnes se měla uskutečnit shodou okolností návštěva ministra Lavrova v Turecku. Ta byla odvolána. Ale zdá se mi, že Rusko i NATO, právě NATO zdůraznilo, že by mělo být vše řešeno diplomaticky, si uvědomují, že v současné velice složité bezpečnostní situaci, kdy zejména na území Sýrie při operacích proti Islámskému státu je Rusko naším spojencem, tak je potřeba k tomu přistupovat velice obezřetně a nikdo asi nemá v tuhle chvíli zájem na nějaké roztržce. Z toho důvodu si myslím, že přestože cizí vojenský letoun, který se vám pohybuje ve vaše vzdušném prostoru a je vyzýván k jeho opuštění a neučiní tak, tak si myslím, že v tomto případě za této situace mohli mít Turci trošku větší benevolenci k Rusům, i když si myslím, že to letadlo tam náhodou nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Analytik Tomáš Kaválek už včera pro Lidovky.cz hovořil o tom, že ten incident vnímá jako provokaci, kterou oba geopolitičtí vůdci jak Vladimir Putin, tak Recep Erdogan testují, jak daleko si mohou dovolit zajít. Váš názor?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já samozřejmě, já samozřejmě ani jednomu z těch pánů do hlavy nevidím, nicméně domnívám se, že pokud, a pokud se prokáže, že ten letoun byl varován, tak si kladu otázku, proč v tom letu pokračoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k naší armádě. Velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jiří Šedivý se domnívá, že Česko by mělo přestat snižovat výdaje na armádu. Ten počet vojáků je jeden z nejnižších v poměru k aktivnímu obyvatelstvu, tvrdí diplomat. Jaký je váš pohled, pane plukovníku?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já to možná mohu na to nahlédnout ze své vlastní zkušenosti. Já samozřejmě v armádě sloužím už řadu let a domnívám se, a to není jenom můj názor, to myslím, že jsou i čísla a informace, které zveřejňovalo nejvyšší velení armády v posledních letech, že jsme se skutečně dostali na úroveň, která už je neudržitelná a že jsme s tím počtem něco málo přes 22 tisíc vojáků na počtu, kdy si musíme položit otázku, co od té armády čekáme a jestli ta armáda v případě, že by bylo zapotřebí, je schopna efektivně bránit tuhlenctu zemi, protože celá řada zkušených vojáků tu armádu opouští z nejrůznějších důvodů. Pro celou řadu z nich to můžou být neustálé organizační změny, neustálé změny hodností, mnoho vojáků bylo v uplynulých letech opakovaně degradováno. A já vím, že pro civilního občana České republiky je to takové mávnutí nad těmi různými hvězdičkami a peckami a tak dále, ale pokud nastoupíte do armády, předpokládáte, že ta vaše kariéra nejenom funkční, ale třeba i hodnostně bude nějakým způsobem růst, a pokud vás během třeba 10 let degradují o několik stupňů a vy jste v armádě začínal třeba jako praporčík a najednou je z vás rotný nebo dokonce četař, tak je to demotivující. Nehledě na to, došlo k určitým změnám finančním, celá řada lidí v několika uplynulých obdobích opakovaně propadla s platy. To znamená došlo k reorganizacím, k přesunu posádek. Já v téhle souvislosti si vzpomínám na jednoho svého přítele, který sloužil v Pardubicích a vždycky se říkalo, že v Pardubicích budou dělostřelci navždy a on si tam samozřejmě koupil byt, začal splácet hypotéku a najednou se útvar zrušil, přesunul se do Jinců a v Jincích nebyla ani práce pro jeho ženu, ani ubytování pro něj, takže bydlel na ubytovně v Ruzyni, takže když si platit, vlastně splácel hypotéku, platil ubytovnu v Ruzyni a ještě se skládali s kamarády, aby z té Ruzyni každý den dojížděli do těch Jinců do Brd. Takže to jsou věci, které samozřejmě ti vojáci cítí. Teďka to vypadá, že se začíná blýskat na lepší časy, navýšení rozpočtu armády v těch následujících letech by především mělo být využito, jak jste říkala, i vedení armády, vedení resortu k navýšení početních stavů armády přibližně o 5 tisíc osob, a tím by se nám mohlo podařit možná už od toho příštího roku to, aby počet vojáků, kteří do armády, z armády odcházejí, už byl převýšen těmi, kteří do armády přicházejí. Nutno přiznat, že ten zájem o službu bych řekl, že v současné době narůstá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím je ale, pane plukovníku, chcete armáda motivovat? Vlastně udržet ten stávající počet a také, jak jste řekl, posílit řady armády během 3 let o 5 tisíc vojáků?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Myslím si, že je to složitý úkol, není to jednoduché. Ale pamatuju si na, na samozřejmě roli sehrává určitá motivace možná finanční nebo motivace toho, i když platy v armádě možná by celá řada lidí byla překvapená, že nejsou nijak vysoké ve srovnání s civilním sektorem, ale je to možná bych řekl pro celou řadu lidí služba své zemi a já znám celou řadu lidí, kteří ať už do armády nebo do aktivních záloh přicházejí právě z toho důvodu, že se domnívají, že třeba i současná bezpečnostní situace není dobrá a že jejich síly jsou zapotřebí. A jsou to často lidé na manažerských pozicích, lidé třeba vysoce postavení v rámci svého civilního zaměstnání a přesto pociťují potřebu v případě potřeb, aby byli připraveni v případě potřeby téhle zemi sloužit i v tomto, řekněme, vojenském, na tomto vojenském poli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou ale 3 roky přece jenom příliš dlouhá doba, když se podíváme vlastně na aktuální situaci nejenom v souvislosti po teroristických útocích v Paříži, ale ta vlna imigrantů, která, která vůbec neutichá?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Víte, i když se podívám do historie, tak často byly situace, kdy ti političtí představitelé, protože často je to o politicích, protože ti musí třeba uvolnil finanční prostředky a vydat politické zadání, aby pak vojáci ho splnili, často si neuvědomovali, co, co se děje, anebo si to začali uvědomovat velice pozdě. Navíc ta reakční doba se strašně zkracuje. Dřív jsme měli to varování, vemte si třeba 30. léta, tak se dostal Hitler k moci a trvalo několik let, než si svět uvědomil, o koho se jedná, ale aby tady čas několik let se připravovat. Komu před 2 lety v tomhle státě něco říkal Islámský stát? Já si troufám tvrdit, že několika málo jednotlivcům. A najednou to bereme jako obecné, jako ohrožení. Stejně tak několikrát jsme si tady spolu povídali o situaci na Ukrajině. Vznikla z ničeho nic. Pár měsíců po, po ukončení zimní olympiády v Soči najednou se stala tahle věc, takže my najednou jakoby z ničeho nic. 13. listopad útok v Paříži. Takže myslím si, že musíme být připraveni a že sice ty 3 roky můžou vypadat jako doba příliš dlouhá, ale já věřím tomu, že kdyby to ohrožení ještě rychleji narůstalo, že najdeme způsob, jak to urychlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jestli opravdu z ničeho nic v souvislosti s Islámským státem, dobře, třeba ho neskloňujeme 10 let, nicméně válka v Sýrii už tu bude pátým rokem.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
To rozhodně, ale myslím si, já si ještě vzpomínám na dobu, kdy vznikla nebo vypukla občanská válka v Sýrii proti režimu Bašára Asada a objevovaly se hlasy, aby se hromadně všem jeho odpůrcům začaly dodávat zbraně a aby je podporovalo mezinárodní společenství. A tehdy někteří z politiků, ale i našich, kteří říkali prosím vás, rozlišujte, je tady podstatný rozdíl mezi tím, kdo proti tomu Bašáru Asadovi stojí a nejsou tam jenom, řekněme, takové demokratické síly, ale jsou tam taky islamisté, kteří mohou představovat ohrožení pro celý svět. A mnoho lidí se tehdy těmto našim, kteří zvedli ten prst, vysmívalo. A jak se ukazuje, tak měli pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřehlíželi jsme, nebo přehlíželi jsme naopak vlastně hrozící nebezpečí?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Vždycky se v historii velice špatně se chce uvěřit tomu, i v minulosti se špatně chce uvěřit tomu, že to nebezpečí, které přichází, je opravdu tak hrozné a může znamenat opravdu ohrožení nejenom pro lidi vzdálené a žijící tisíce kilometrů od nás, ale i pro nás samé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane plukovníku, že budeme mít dostatek zájemců o službu v armádě?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já si myslím, že ten zájem je a narůstá. Samozřejmě pohybujeme se pořád v číslech armády profesionální. Není to armáda, která je složena z branců, to znamená, když se podíváme na ty početní stavy třeba armády československé nebo ještě Armády České republiky z počátku našeho státu před 20 lety, tak jsme teďka na úplně jiných počtech. Ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jenom do toho vstupuji, jak se vyvíjel vůbec počet našich vojáků?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já si vzpomínám, že ještě před nějakými 10 lety jsme se, nebo 13 lety jsme byli na počtech prakticky dvojnásobných. A svoji roli na tom mělo skutečně snižování rozpočtu na armádu, který klesl skutečně k hanebnému číslu, jestliže my jsme se při vstupu do NATO zavázali, že budeme na výdaje na armádu dávat jako stát 2 % HDP a v současné době jsme na polovině, tak to samozřejmě znamená nejenom, že jsme a může na nás být právem nahlíženo jako na černé pasažéry, kteří se jenom vezou a využívají, řekněme, těch pozitivních věcí, které nám členství v Alianci nabízí, to znamená teda, řekněme, určité spolehnutí se na naše spojence, kteří by v případě potřeby nám mohli pomoci, ale znamená to i to, že ta armáda byla nutně ořezána a že se dostala do situace, kdy velkou část těch výdajů vlastně spotřebuje na platy a nemá čas, nemá prostředky na svůj rozvoj. Teď s velkou slávou já říkám zaplaťpánbůh se hovoří o tom, že vláda přislíbila navýšení finančních prostředků velice výrazné, ale stále i ta nejvyšší čísla, která jsem slyšel, hovoří o 1,4 % HDP, to znamená pořád ještě nejsme na těch 2 % a myslím si, že to by bylo věc, kterou bychom měli opravdu plnit, protože takové to tvrzení, které občas slyším od některých lidí, vždyť tu armádu vlastně nepotřebujeme, vždyť jsme v NATO. No ale právě my jsme to NATO. A pokud by všichni členové NATO přistupovali výdajům na obranu stejným způsobem jako my, tak by to NATO nebylo vůbec k ničemu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý říká, že armádu nelze hodnotit podle vstupů, ale takzvaných výstupů, které jsou v tom našem případě mimořádné. Určitě jeden z nich z těch výstupů je účast na zahraničních misích. Jak vy to vnímáte, pane plukovníku?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já bych, ta, ta slova jsou jednoznačná. To je potřeba si uvědomit, že česká armáda, nebo ta Armáda České republiky a český voják to už není zdaleka to, co jsme znali z Haškova románu česka fojak dobra fojak, ale my máme opravdu nesmírně kvalitní vojáky, kteří prošli misemi. Já shodou okolností na svém odboru vedu evidenci novodobých válečných veteránů, kterých je v současné době na 13 tisíc, já osobně si myslím, že to číslo je ještě vyšší, protože někteří, kteří sloužili v 90. letech na Balkáně, se ještě o ten certifikát nebo to osvědčení válečného veterána nepožádali, ale mně se často stává, že ten, na tom certifikátu jsou vypsány i mise, kterých se ten člověk zúčastnil. A opakovaně už jsem narazil na případy, kdy ti lidé mají za sebou 8, 9 misí, mně se to přestává na ten dekret vejít, takže jsou to lidé zkušení, kteří mají za sebou mise na Balkáně, mise v Afghánistánu, jsou mezi nimi lidé, kteří odvedli obrovský kus práce nejenom při, řekněme, mírových misích, ale skutečně už při bojovém nasazení a ať už jde o Afghánistán nebo o působení naší jednotky v Mali, kde mimochodem od, ten páteční útok zase z minulého týdne na, na hotel Radisson Blu v Bamaku se odehrál opravdu jenom několik set metrů od budovy velitelství k operace v Mali, kterou právě střeží naši vojáci, to znamená, ale jak jste správně řekla ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odjedou další naši vojáci do Mali?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
I pan ministr zmiňoval variantu, že by mohlo, mohlo dojít k navýšení počtu. Shodou okolností včera se právě odehrálo na, v zasedacím sále ministerstva obrany Na Valech velké velitelské shromáždění, kterému byl přítomen i prezident republiky a celé velení armády a kde pochopitelně tyto otázky zaznívaly a velení armády se mu věnuje už teďka. Možná pro někoho je to překvapivé, že právě Mali je po Afghánistánu destinací, kde máme nejvyšší počet našich vojáků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně byl aktivován článek Lisabonské smlouvy o i této, řekněme, výpomoci. Vy už jste se zmínil, pane plukovníku, o válečných veteránech. Jsou v rozpočtu ministerstva obrany a naší armády prostředky na péči o hroby válečných veteránů?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Takhle, já bych rozdělil dvě věci. Péče o válečné veterány ty živé, a tam myslím, že současné vedení resortu této otázce věnuje mimořádnou pozornost a to nejenom z hlediska určitých zdravotních programů pro veterány, kteří, kteří prošli misemi, ale i z hlediska možnosti zaměstnávání i určitých benefitů, které by při jednání s některými firmami velení resortu vlastně nebo vedení resortu získalo určitý příslib, že některé firmy tak, jak je to třeba běžné v zahraničí, jsou připraveny pro válečné veterány poskytovat určité benefity, slevy na, na produkty a u některých firem musím říct tady zmínit třeba firmu Ford, já vím, že se o reklamách nemá mluvit, ale jestliže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aspoň tři.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
... tahle firma, ano, takže tahle určitě firma Ford a potom i někteří další, kteří se do toho pustili a přiznám se, že teďka bych nevyjmenoval, ale tady je ten, ta spolupráce přesahuje, řekněme, obchodní věci, ale, ale některé ty firmy mají třeba navázané s nějakými ski areály spolupráci, jsou ochotni nám vlastně třeba ty benefity, které jsou nějak poskytovány pouze jejím zákazníkům, převést vlastně na válečné veterány při těch jednáních a podobně, takže musím říci, že z toho mám dobrý pocit. Ale vy jste zmínila tu druhou věc. Jestliže už ten voják přijde o život a my máme, náš odbor vede v databázi válečných hrobů, která je přístupná i na stránkách valecnehroby.army.cz, kde je možné vyhledávat vojáky, tady hovořím ale o té 1. a 2. světové válce, kteří padli za hranicemi nebo mají i hrob na území naší republiky, a je tam velice podrobná databáze, je možnost vyhledávat skutečně podle jmen, podle lokalit, je to doplňováno i celou řadou dalších údajů. Vedle této, řekněme, databáze se snažíme na území zemí, která, kde ti vojáci přišli o život, buď vybudovat, anebo obnovit důstojné památníky buď na místech, kde jsou ti vojáci pochováni, nebo jsou v těch lokalitách, kde přišli o život, daří se nám to se střídavými úspěchy a musím říci, že třeba na území Ruské federace přes nejrůznější problémy, které jsou, se nám podařilo obnovit několik památníků. Minulý měsíc jsme odhalovali památníky v Uljanovsku, v bývalém Simbirsku, v Syzrani a v Penze. Někde se to setkává samozřejmě s takovým, řekněme, mírně řečeno odstupem, někde naopak místní jsou nadšení a přiznám se, že, protože jsem osobně při těch odhalováních památníků byl, nikdy bych nečekal jako obvykle slýcháme od některých ruských představitelů, že ti legionáři, Běločeši takhle, tady bojovali proti našim, tak nikdy bych nečekal, že od ruského generála současného sloužícího uslyším větu, jak proti našim. Teď tady byli spojenci naší regulérní ruské vlády proti bolševikům, takže to bylo pro mě docela zajímavé zjištění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Institut pro ekonomii a mít, který každoročně sestavuje takzvaný světový index míru, zařadil Česko mezi 10 nejmírumilovnějších zemí světa. Co na to říká vojenský historik a plukovník?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Takhle je to, je to pěkné už jenom z toho důvodu, když zjistíte, že vlastně Česká republika je jediným státem z bývalého východní Evropy, který se do, mezi těch prvních 10 dostal. A samozřejmě je potřeba říci, jaká kritéria k tomu vedla. A jedno z kritérií, které vlastně tato organizace vlastně započítává, je i výše výdajů na obranu, takže to bychom se možná trošku dostali zpátky k tomu, co jsem říkal, že není dobře, ale nicméně to svědčí o, posuzují se jiné věci, je to dodržování lidských práv, je to vymahatelnost práva v některých věcech, je to, řekněme, objektivita v jednání nebo informování médií, stupeň, řekněme, schopnosti asimilace třeba právě lidí přicházejících odjinud. Stupeň nějakých negativních projevů a tohle. A pokud v těch celé řadě kritérií vychází Česká republika při zkoumání na mezinárodním poli takto dobře, protože celkem se hodnotí 162 zemí, tak si myslím, že už na tom něco musí být a že to je věc, na kterou můžeme být hrdi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na příčce osmé se umístilo Japonsko, které vlastně zásadně změnilo nedávno nebo mění obrannou politiku. Dolní komora parlamentu schválila zákony, které umožní japonskou armádu nasadit v zahraničí, což je poprvé v poválečné historii. Co to znamená?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
A musím, musím přiznat, tohlencto jsem sledoval, protože mě to zajímalo i v případě Německa, protože i Německo bylo součástí ústavy to, že Bundeswehr nesmí být nasazen mimo, mimo hranice Spolkové republiky Německo, a Japonsko ale druhé navíc neprošlo to jednoduše. Tam to vyvolalo velké bouře protestů v Japonsku právě tato změna. Pro mě, říkám, je to, je to překvapující, protože vezmeme-li skutečně politiku císařského Japonska v první polovině 20. století, tak to byla politika nesmírně expanzivní, agresivní. My často posuzujeme teď ten vývoj válek a toho teroru v souvislosti s nacistickým Německem, ale toho, čeho se dopouštěli Japonci za 2. Světové války nebo i v předvečer při akcích v Číně, při agresi vůči Číně, to jsou věci nesmírně obludné a myslím si, že to, co tehdy se Japonci snažili udělat po 2. světové válce, po podepsání kapitulace 2. září 1945, že je potřeba to jejich, ta jejich deklarace, že bylo třeba vytvořit nové Japonsko, takže to se jim do značné míry podařilo, protože Japonsko není vnímáno jako, jako hrozba pro, pro mezinárodní prostor nebo vůbec pro svět. Je to skutečně země, která je maximálně mírumilovná, nicméně to neznamená, že nemá kvalitní armádu. Tu kvalitní armádu má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Juřík má na vás dotaz: "Neměli bysme už konečně přestat používat označení Islámský stát? Vždyť Islámský stát právně neexistuje. Nepřistupujeme na jejich pravidla hry? Daiš, Islámský stát v Iráku a Sýrii, přeloženo do angličtiny ISIS nebo ISIL, oba akronymy jsou používané proto, aby se skupina nemusela nazývat jejich pravým jménem."

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já do značné míry s pánem souhlasím, protože často se nám stává, že přistupujeme na propagandu, anebo na deklaraci té druhé strany. Nicméně já mám dojem, že tady ten důvod, proč se ten název začal používat, není ani to, že bychom chtěli přistupovat na to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přistupovat na to.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
... ale, ale je to krátké, jasné a všichni víme, o co se jedná. A používá se navíc i ta zkrácená varianta Islámský stát a ne Islámský stát v Sýrii a Levantě a tak dále, ISIL. Používá se často zkratka, ale abychom všichni věděli, o co jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jinak bychom mohli říkat takzvanému Islámskému státu?

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Nenávistné teroristické skupiny na území Sýrie a Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to už je asi kratší, nechci to zlehčovat. Paní Marie říká, vrací se ještě k tématu letadla. Podle ní je jasné, že ruské letadlo bylo sestřeleno až nad Sýrií.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Já tyhle informace nemám. Pochopitelně to letadlo podle informací, které byly zveřejněny, se pohybovalo přibližně 6 tisíc kilometrů vysoko a v tu chvíli si dovedu i představit, že bez radarů vlastně není možné zjistit, kde to letadlo vlastně v tu chvíli bylo. A v tomhle smyslu se vyjadřovali i vojenští experti obou dvou stran. Takže počkejme si na výsledky vyšetřování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí plukovník Eduard Stehlík, vojenský historik. Já vám děkuji za vaše názory a budu se těšit na příští rozhovor.

plk. Eduard STEHLÍK, vojenský historik
--------------------
Tak zatím na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se, milí posluchači, můžete těšit na to, jak bude události kolem nás, řekla bych zejména v Česku glosovat politoložka profesorka Vladimíra Dvořáková. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.