Přepis: Jak to vidí David Storch – 28. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Dobrý den, pane profesore.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řádící fenomén El Niňo, nová chráněná krajinná oblast i sucho jako srovnatelná hrozba s válkou v Sýrii. Dnešní témata našeho rozhovoru. Dobrý poslech. Sněhová kalamita sužuje východ Spojených států. Bouře zasáhla zhruba 85 milionů lidí. Může za to El Niňo, pane profesore?

Čtěte také

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
To já úplně přesně nevím. Ono žijeme v době výrazných klimatických extrémů. To jsme koneckonců zakusili na vlastní kůži loni, kdy bylo vlastně docela veliká sucho. Taková ta tvrzení, co za co může, který fenomén může za co, jsou v té klimatologii složitá. V každém případě ale platí, že kromě těch velkých extrémů, které zřejmě souvisí s globální změnou, globálním oteplováním, které se právě projevuje hlavně těmi extrémy ani ne tak tím nárůstem teploty jako extrémy, tak kromě toho zároveň žijeme v době toho fenoménu El Niňo, který spočívá v podstatě v tom, že teplé moře je u pobřeží Jižní Ameriky, kde jsou velké srážky, díky tomu, že je tam teplá poklička, tak tam nestoupají vzestupné studené proudy, které mají plno živin, takže je tam pak spoustu ryb a tak. A naopak je sucho relativní, protože to teplé moře je vlastně, není odsunuto směrem na západ, tak je vlastně sucho v těch západnějších oblastech a vede to k tomu suchu třeba v Africe. Nicméně do jaké míry to El Niňo ovlivňuje severní polokouli, je pořád trošičku problematické už proto, že ono ještě nedávno se tvrdilo, že El Niňo je fenomén pouze jižní polokoule, dneska se ukazuje, že je spřaženo s takzvanou severoatlantickou oscilací a asi to nějak ovlivňuje. Nicméně velké zimy občas přichází a přišly by asi i bez toho fenoménu El Niňo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA varoval, že je to teprve začátek.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, to se právě netýká ani tak toho El Niňa jako těch klimatických extrémů, které souvisí s klimatickou změnou. Ty extrémy, ty prostě nás čekají. A nejsou to jenom ta velká sucha, ale můžou to být naopak velké povodně, cokoliv. Na našem území to asi pravděpodobně nikdy nebude pociťováno tak hrozivě, jako třeba v některých aridních oblastech, kde opravdu když je nějaká oblast aridní a ještě víc se vysuší, tak už jde vlastně o přežití. No, a naopak občas na jiných místech budou tedy velké srážky ať už sněhové, nebo dešťové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to výhoda naší polohy tady ve střední Evropě v tomto případě.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Rozhodně zatím to tak vypadá. Naše poloha je z hlediska vůbec celého světa jedna z nejlepších, jakkoliv ta velká sucha nebo naopak povodně prostě hrozit budou. Koneckonců už v 20. století jsme si jich zažili docela dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás bude mimochodem nově se vyhlašovat, byli jsme zvyklí na povodňové stupně, nyní to bude vlastně i situace, co se týče sucha.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
To vlastně docela dává smysl. Ale tady bych jenom upozornil, že dneska se hodně mluví o tom suchu právě proto, že jsme zažili extrémně suchý rok. Ale příští rok to může být klidně opačně. Bude zase extrémně vlhký. Prostě ty extrémy budou a nebude to nutně to sucho, jakkoliv teď to cítíme jako problém, protože ten minulý rok byl extrémní. Další věc ještě, která je dobrá si uvědomit, nehrozí nic takového jako globální sucho. Poslední globální sucho bylo v poslední době ledové, kdy byla voda vázána v těch obrovských ledovcích. Ale teď jde o to, že se změní distribuce vody. To znamená, prostě vody je pořád v biosféře nebo respektive spíš v hydrosféře a atmosféře dost, ale jde o to, kde zrovna tedy bude pršet. A problém současných klimatických změn je, že ta distribuce se mění, a to znamená ty oblasti, které byly zvyklé na ty větší srážky, tak budou sušší a naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letos lze prý v celé řadě zemí očekávat špatnou úrodu, ohroženy budou a zřejmě už tedy i jsou desítky milionů lidí nejenom ve východní a jižní Africe, ale také v Asii, ve Střední Americe. To jsou vlastně ty nejvíce postižené oblasti?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Ano, já bych jenom to možná upřesnil, že co se týče tohohle roku, jsme teprve na začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
To znamená, jaký bude ten rok na severní polokouli, kdy vlastně o té úrodě budou rozhodovat až ty jarní letní měsíce, tak to se opravdu nedá říct. To myslím, že na to ty modely jaksi nejsou dostatečné. Nicméně na jižní polokouli je léto teď a už to, co se tam teď děje, teda rozhodne o tamní úrodě a vypadá opravdu to tak, že to sucho je tam teď veliké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní nevládní organizace Save the Children tvrdí, že sucho ve východní Africe je vlastně srovnatelnou hrozbou s válkou například v Sýrii.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Ono to tak určitě je, ale podstatné je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že tam jsou ty dopady, jako například podle OSN trpí podvýživou 400 tisíc etiopských dětí.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Určitě, ale tady je ještě důležitější to, že to sucho a ta válka jsou prostě věci, které spolu strašně úzce souvisejí. Ono není divu, není náhoda, že ty války probíhají zrovna v té aridní oblasti, že je velmi nestabilní severní Afrika a přední východ. To jsou prostě oblasti nestabilní právě proto, že jsou aridní, to znamená, že vlastně už tam je ta populace, a o tom jsme tady taky několikrát mluvili, už tam je ta populace vlastně mnohem větší, než umožňují ty potravní zdroje, které tam jsou. Ta produktivita prostředí je malá, proto je to i politicky sociálně nestabilní. To znamená, sucho a války jsou podle mě jeden problém. Já bych to skoro ani neodlišoval. A existují dokonce analýzy, které ukazují, jak ty velké války nebo nepokoje jsou korelovány s cenou potravin. A cena potravin zase souvisí se suchem. Takže to nejsou dva odlišné problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme vlastně jako další faktor k tomu zařadit i populační růst?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Ten populační růst bych bral jako takový pozaďový faktor, který nakonec je tou ultimátní příčinou všech těchhle těch problémů prostě populační růst opravdu považuji za největší problém vůbec současného světa, současné zeměkoule. Je to ultimátní příčina v tom smyslu, že to, co řešíme, není přímo populační růst, ale jsou to nějaké následky předchozího populačního růstu. To znamená, i to sucho v Africe, o kterém jste mluvila, ty následky sucha v Africe samozřejmě souvisí s tím, že tam ta populace je už na doraz, že prostě například ty pastviny jsou přepásané, pěstují tam maximum, co tam jde pěstovat za předpokladu, že to klima funguje stabilní. V okamžiku, kdy přestane být stabilní, což se právě teď děje, tak vlastně už ta populace je neudržitelná. To znamená, populační růst způsobil tak velkou populaci, že každá výchylka podmínek, jako třeba teď v době klimatických změn, způsobí lokální nebo i regionální katastrofu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě taky, pane profesore, že vlastně většina těch humanitárních organizací se angažuje momentálně v Sýrii, v Jižním Súdánu, v Jemenu, v zemích, kde je válka. Budou mít ale organizace kapacity na to, aby řešily vlastně další katastrofy, jiné katastrofy jiného rozsahu?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Tak to záleží na tom, říká se, že teď, teď už vlastně té humanitární pomoci je hodně, to znamená, že už ty kapacity jsou omezené na to, aby řešily ještě další průšvihy. Ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jiných lokalitách.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
V jiných lokalitách samozřejmě. Ale těžko říct, já vlastně nevím, jaké jsou ty kapacity. A v každém případě víme z minulosti, koneckonců Somálsko a tak dál, když byla ta velká sucha, hladomory, tak vždycky došlo k nějaké pomoci. Takže jako úplně si nedovedu představit, že by došlo k nějakému velkému hladovění a zůstalo by úplně stranou jenom proto, že se náhodou bojuje v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naruší El Niňo tento fenomén třeba právě ekonomiky, které jsou výrazně závislé na zemědělství?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Samotné El Niňo ne, protože to je pravidelně se opakující fenomén. To jednou za dva až osm let prostě nastane. Ty ekonomiky samozřejmě to trošku rozhoupe, ty úrody se změní a tak, ale El Niňo samotné je opravdu známý fenomén, který tady byl, no, neví se, jak dlouho, ale prostě stovky ne-li tisíce let, to znamená v tomhle ohledu ne. Ale to, co se může stát jakoby bezprecedentního, je právě to, že do toho vstoupí ještě větší extrémy vlivem globálního oteplení, no, a navíc ten růst lidské populace, ten tu situaci pořád mění. To znamená prostě, něco jiného dělá El Niňo, když je lidí na světě, já nevím, šest miliard, pět miliard a něco jiného, když jich bude deset miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ke zlepšení celé situace těch klimatických změn přispěla nebo přispěly závěry klimatické konference, která se konala loni v Paříži?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Ta konference stejně možná byla docela zásadní, možná ne ani tak z toho hlediska, že by lidi teď konečně s tím klimatem něco jaksi udělali, jo. Já jsem trošku skeptický vůči tomu, že s těmi klimatickými změnami se dá záměrně něco dělat. To, že se s nima dá něco dělat nezáměrně, to už jsme si odzkoušeli, protože dneska celkem panuje ten konsensus, že přinejmenším část té současné variability je způsobená člověkem. Ale jestli to, jestli když se lidi rozhodnou, tak s tím můžou něco dělat, to je velká otázka. Na druhou stranu to, co berou všichni pozitivně, a já to také vnímám velmi pozitivně, je to, že se vůbec ty země dohodly na tom, že je potřeba s tím něco dělat. Dokonce se dohodly na nějakém tom cíli, který byl dokonce ještě jaksi takový velkorysejší, než se čekalo, protože se čekalo, že se, že se bude cílit na dva stupně Celsia, teď se nějak dohodli na 1,5, což teda ovšem samozřejmě je taková proklamace, protože co se podaří, to opravdu nelze říct, tomu klimatu pořádně nikdo nerozumí. Na druhou stranu to, že se dohodli a že budou směřovat k tomu, aby se to pokud možno stabilizovalo, považuju za strašně důležité. Neříkám, že se to povede, ale to, že se vůbec budou dělat nějaké kroky a že byly schopné teda si sednout k jednomu stolu, a to země i které mají velmi odlišné zájmy ve smyslu tedy toho, co se vlastně dá dělat, tak to považuji opravdu za zásadní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký máme ve skutečnosti zájem o takzvaná zelená témata, když třeba u nás v Česku preference strany, která na ně poukazuje nebo se tím zabývá, mám na mysli teď samozřejmě Stranu zelených, se pohybují kolem 2 - 3 %, což samozřejmě nemusí ještě znamenat ten zájem, ale přesto.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Zaprvé, záleží na tom, co myslíte zelenými tématy. Já třeba samotnou tu klimatickou změnu za úplně zelené téma nepovažuji, protože to je, v podstatě ty klimatické změny rozhodují o přežití celých velkých lidských populací. To znamená, to není zelené téma...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš politické.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Ano, no, a hlavně i hospodářské, protože prostě to hospodářské, sociální a tak dál, protože my jsme o tom mluvili. Ty sucha způsobují války. To znamená, extrémy budou způsobovat prostě věci, které tady nechceme a nijak to nesouvisí s nějakou ekologií, jo. To znamená, klimatické změny bych vlastně nepovažoval za zelené téma, to je opravdu dnes už zásadní téma demografické, politické, ekonomické. Ale pokud mluvíme o opravdu zelených tématech. Ono jich je vlastně spousta, spousta z nich má taky takovou povahu, že vlastně už je ani nerozlišujeme jako nějaká zelená. A to, že Strana zelených má malé preference, souvisí jednak s tím, že oni nejsou úplně politicky zdatní, když to řeknu mírně, a jednak s tím, že vlastně nějakou zelenou agendu mají skoro všechny strany, pokud vím. A někdy jako třeba v případě ČSSD i docela sofistikovanou. Tady ještě je právě potřeba si uvědomit, co jsou to ta zelená témata, protože jedna věc je ochrana životního prostředí ve smyslu toho, aby byl čistý vzduch a čisté vody a aby prostě lidi neměli rakovinu z nějakých látek, co jsou v prostředí, tak to je ochrana životního prostředí, kterou pořád ještě nepovažuju za úplně zelené téma, protože to je prostě ochrana zdraví a vůbec jako lidského života, jo, to je téměř medicínské téma. Další věc je ochrana zdrojů. Ta už je taková víc zelená, ale pořád se vlastně týká i ekonomiky. A takovéto jako zelené téma v pravém slova smyslu je až ta ochrana přírody. A tam teprv narážíme na to, že vlastně nevíme, jaký je ten veřejný zájem, protože všichni lidi vám řeknou, že mají rádi přírodu, ale pak se ukáže, že tou přírodou myslí vlastně i třeba klidně nějaký velmi ochuzený les nebo parky a že vlastně každý tou přírodou myslí něco jiného. A tam teprv se ukáže, že vlastně to, co jako si představujeme od té ochrany přírody, není tak úplně jednoduché a je to potřeba vysvětlovat a vlastně vést o tom veřejnou diskusi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době se opět více hovoří o palmovém oleji. U nás vznikla dokonce i velká kampaň. Jak se díváte na tento problém?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, to je zrovna takový pěkný příklad zeleného tématu, které se ovšem pozvolna přelívá do tématu i zdraví obyvatelstva. Protože původně tem problém palmového oleje byl jednoznačně spojován především s mizením tropických pralesů a mizení tropických pralesů je skutečně to zelené téma sensu stricto, tedy v tom úzkém slova smyslu, protože na tom nás pálilo to, že mizí tedy oblasti, které jsou charakteristické obrovskou biologickou rozmanitostí a mizí tak celé populace i druhy a opravdu nás to pálilo z hlediska ochrany přírody. V poslední době se to ještě ale posiluje tím, že se ukazuje, že ten palmový olej není zdravý, že prostě ostatní oleje jsou mnohem zdravější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím je mimochodem, pane profesore, ten palmový olej zajímavý nejenom z hlediska ceny? Nízké ceny.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Zajímavý, já myslím, že ono je to opravdu hrozně výhodné pěstovat ten palmový olej, jo. To znamená, pro ty lidi, co jsou tedy v těch tropických oblastech, udělat tu plantáž je opravdu strašlivé terno ekonomické, a ty oblasti jsou docela chudé, takže to je jedna z možností, jak si tedy vydělat, takže z toho hlediska ta palma má obrovskou produkci toho oleje, sice ta než vyroste, tak to trvá, ale je to prostě opravdu ekonomicky výhodné. Na druhou stranu je to tedy ekologicky opravdu závažné a zhoubné a navíc v poslední době se právě mluví i o tom, že obsah těch masných kyselin neodpovídá tomu, co si dneska představujeme od zdravé potravy. Takže dneska je kampaň proti výrobkům z palmového oleje nejen kvůli tomu kácení těch plantáží, ale i kvůli tomu, že není zdravý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen v Indonésii každou hodinu prý kvůli palmovým plantážím je vykácen deštný prales o rozloze tří set fotbalových hřišť.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
To je hezký, jak ty rozlohy se dneska udávaj ve fotbalových hřištích mimochodem. Ale ano, ta rychlost je obrovská, a to si i myslím, že přitom je vlastně pomalejší, než by mohla mít, protože ten tlak mezinárodní komunity byl opravdu nebo pořád je opravdu strašně velký. To znamená, ty lidé velmi dobře vědí, že je s tím problém. A tlaky různých nevládek, a tak tam je, to vím i od lidí, co tam jezdí, ale stejně prostě je to tak ekonomicky výhodné, že bude dost těžké s tím něco dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kácení nebo vypalování pralesů bylo příčinou také rozsáhlých požárů koncem loňského roku v Indonésii.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, já právě si nejsem úplně jist, do jaký míry ty požáry souvisí přímo s tím kácením. Ono tam ten prales hoří docela často sám o sobě. A možná to k tomu přispělo. Ale vlastně nejsem si tím úplně jist. Ale tady je ještě dobré si uvědomit jednu věc, že totiž o kácení tropického pralesa se mluví pořád, jaký je to problém právě proto, že většina biologické rozmanitosti je koncentrovaná v tropických pralesích. Ale ono s těmi tropickými pralesy po tom kácení se dají dělat různé věci. Například se to může přeměnit na pastviny. A přeměna na ty plantáže těch olejných palem je úplně nejhorší, protože tím se vlastně zamezí nějakému pozvolnému zarůstání a nějaké obnově toho pralesa. A zrovna ty plantáže jsou z hlediska biologické rozmanitosti mnohem horší než pastviny. To znamená, když jenom vykácíme prales, tak to nic není proti tomu, když vykácíme prales a založíme tam plantáž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se stane, pane profesore, když se z vojenského prostoru stane chráněná krajinná oblast? Teď narážím na Brdy, které se staly 26. chráněnou krajinou oblastí v Česku.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, na to jsme všichni zvědaví, co se stane, protože ono paradoxně a pro spoustu lidí překvapivě, byť dneska už snad se o tom obecně ví. Ty vojenské prostory, když tam fungovali vojáci, tak chránili přírodu vůbec nejlíp. To znamená, překvapivě po revoluci se ukázalo, že vůbec nejúčinnější ochrana přírody spočívá v tom, že se tam nechají vojáci. Je to trošku paradoxní, ale souvisí to s několika věcma. Zaprvé když jsou tam vojáci, tak tam není to běžné hospodaření hospodářské lesy, takže plantáže vlastně a pole, zároveň tam nejsou lidi skoro, ale hlavně vojáci byli schopni udržovat disturbancemi, to znamená tím pojížděním tanků a jiných pásových vozidel nebo střelbou bezlesí, a to dokonce takovou tu jemnozrnnou mozaiku bezlesou, což je u nás vůbec nejohroženější prostředí, na které jsou vázány mnohé druhy živočichů i rostlin. To znamená, oni vlastně nechtěně udržovali něco jako savanu a když ty vojáci odejdou, tak hrozí, že ta savana zarůstá. Ty vojenské újezdy postupně vojáci opouští, což právě pak hrozí tímhles tím zarůstáním, a teď je otázka, co s tím dělat. A samozřejmě udělat z toho chráněné území je nasnadě. Není to nutná podmínka, ale v každém případě když je něco chráněné, tak aspoň lze vymyslet nějaký management, to znamená nějaký způsob obhospodařování, který bude udržovat právě tu jemnozrnnou mozaiku. Jak moc se to bude dařit v té Chráněné krajinné oblasti Brdy, se uvidí, protože na rozdíl od těch vojáků, který tu mozaiku dělali zadarmo, respektive za svoje peníze, tak tady to bude potřebovat samozřejmě nějaké finance a uvidí se, jak to bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidíte případně největší úskalí?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Největší úskalí může prostě spočívat v tom, že nebudou prostředky na to, aby se tam to bezlesí udržovalo. Ono totiž vidíme z jiných případů, že to není takový problém, když je hlavně ta vůle. Právě klasický příklad jsou Milovice, území, kde byli sovětští vojáci. Já si pamatuju, že v 90. letech jsme tam jezdili s tím, že je to úžasné území, naprosto unikátní tím, co tam žije a vůbec jak to vypadá, protože to opravdu vypadá jako africká savana. Nicméně jezdili jsme tam s tím, že musíme si to užít, protože brzo to zaroste a bude konec. Nebylo to žádné chráněné území, všelijaké zájmové skupiny o to všelijak bojovaly. No, ale kupodivu, a to bych řekl, že je strašně věc, co se nejvíc povedla vlastně vůbec v ochraně přírody, se tam podařilo zavést nějaký způsob managementu tím, že se tam vysadili divocí koně, zubři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pratur.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Takzvaný pratur, zároveň tam jezdí pořád ta pásová technika, tentokrát prostě pro zábavu, že si lidi zaplatí, že chtějí ject tankem, pořádají se tam závody čtyřkolek a tak dál, které zase jako dělají tu jemnozrnnou mozaiku. Když se to hlídá a když to úplně nezničí, ale to se právě děje. To znamená, tady je krásně vidět, že když je vůle, tak se prostě dá udělat něco naprosto úžasného. A celé ty Milovice jsou teď vzorový případ, jak tedy takhle cenný kus krajiny udržovat. Jestli se něco takového podaří v Brdech, to bůh suď. Ale to uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o těch zvířatech, tak v podstatě ta kombinace kopytníků v jedné rezervaci je takový světový unikát.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, je to docela zajímavé. Já jsem se o tom sám bavil s těmi lidmi, co to dělají. Oni teď tedy nekombinují toho takzvaného pratura. Tady je potřeba si uvědomit, že opravdu to není pratur, ten vymřel, že je to jenom plemeno krav, které vypadá docela podobně, jako pratur asi vypadal. Tak oni říkali, že nechtějí kombinovat toho pratura ze zubry, protože to už jsou asi příliš příbuzné druhy a ta konkurence by tam mohla být velká. Ale rozhodně kombinují oba dva tyhle ty druhy kopytníků s koňmi, což jsou zase lichokopytníci, to znamená trošičku jiná skupina. A ty tam žijí opravdu spolu a zatím to vypadá, že to funguje. Takže ano, je to opravdu pozoruhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se asi dařilo v těch mrazech, které byly, a nejspíš asi pominuly, šakalovi?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, to je výborná otázka. To by mě taky zajímalo. A pořád jsem na něj myslel, musím říct, protože o ty lichokopytníky se nelze bát, že jo, to jsou zvířata, která jsou zvyklá na zimu. Koneckonců žijou téměř v severní Evropě. Zatímco šakal je tady z té jižní Evropy. A on určitě byl nějaký důvod, proč žil jenom v té jižní Evropě a nešířil se. To znamená, samozřejmě je klidně možné, že prostě to nepřežil, protože tady je potřeba si uvědomit, že to jak se udržuje areál rozšíření třeba toho šakala, ne tím, že by prostě už za nějakou hranicí jít nemoh, on moh, ale třeba tam šel a vydržel tam jeden rok, dva roky, ale pak přišla krutá zima, která tu populaci prostě skrouhla a tím pádem vlastně pořád zůstal v té jižní Evropě. A není samozřejmě vyloučeno, že se to samé stalo teď, že prostě se ukázalo, že to bylo přehnané, protože občas přijde prostě zima, která je příliš velká na to, aby to zvíře vydrželo. Na druhou stranu ty mrazy byly pár dní a i na tom Balkáně občas přijdou takovéhle mrazy. To znamená, já myslím, že snad to přežil. Ale jak říkám, myslel jsem na něj docela často.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které další oblasti by se teoreticky nebo prakticky jednoho dne mohly stát chráněnou krajinnou oblastí?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
To je otázka. Ono to, že uděláme nějakou chráněnou krajinnou oblast z něčeho vlastně zas tolik neznamená, jo. Samotná chráněná krajinná oblast je docela, znamená docela mírný statut ochrany, to vidíme koneckonců z toho, co se děje, jaké strašlivosti se dějou třeba s rybníky v Třeboňsku, což je chráněná krajinná oblast. To znamená, občas se uvažovalo o nějakých dalších oblastech, třeba Javořické vrchy, to je vlastně taková ta česká Kanada a tak, ale pak se zjistilo, že vlastně když by se, když by tam vznikla chráněná krajinná oblast, tak ono se zas tolik nezmění, protože tam není potřeba, tam to prostě funguje samo o sobě docela dobře. Já si myslím, že možná opravdu se stane ještě, když opustí vojáci nějaké další prostory, jako třeba Boletice, tak to by se nabízelo. Dokonce by se nabízelo, že kdyby třeba vojáci opustili tu oblast Hradiště, to znamená Doupovské vrchy, tak to by skoro mohlo se stát rovnou národním parkem, jo. Prostě jsou některé ty vojenské oblasti, které jsou natolik cenné. Ale já nemám úplně pocit, že by byl velký, mluvilo se o Jeseníkách, v Jeseníkách, v Beskydech, že by něco vzniklo dalšího a tak, ale nemám pocit, že je prostě nějaká tendence zvětšovat ta chráněná území. Ono vlastně ta plocha, kterou pokrývají ty chráněné krajinné oblasti, je docela velké. Problém je spíš v tom, že se nedaří chránit to uvnitř. Takže není úplně důležité, abychom jich měli co nejvíc, ale abychom si ochránili to, co už v nich je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte pocit, pane profesore, že politici, organizace, veřejnost vnímá ty změny, o kterých jsme hovořili, změny klimatu a ty souvislosti, propojenost s populační explozí, s klimatickými změnami?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Určitě je spousta lidí, co si je uvědomuje, jo. Když mluvím s lidma i z jiných oborů a úplně prostě jiných sfér, tak třeba to, že je populace velká, že, že to je opravdu nějaký zásadní ultimátní problém, to spousta lidí s tím souhlasí, ale že by to úplně propojovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím to i tak, že vlastně se neustále hledá řešení krize uprchlické nebo migrantské, jestli to vidíme v kontextu právě těch několika faktorů.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Já myslím, že spoustě lidem dochází, že třeba ta migrační krize opravdu souvisí s tím, co se děje v severní Africe a na předním východě včetně té aridizace, to znamená toho vysoušení. To myslím, že spousta lidí ví. Na druhou stranu, když se hledají ty konkrétní řešení, tak se hledají řešení na úrovni třeba společné emigrační politiky Evropské unie, ochrany hranic a tak dál, protože s tou aridizací a s těmihle věcmi mi nic opravdu neuděláme, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu nic?

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
No, já se domnívám, že nic. Že prostě ty klimatické změny jsou velké, ještě dlouho velké budou nezávisle na tom, na čem se shodla klimatická konference, protože pokud jako začnou ta opatření nějak působit, tak možná za 50 let se to klima trošičku vyrovná, ale možná taky ne. Ale ještě několik desítek let určitě tady budeme žít v době klimatických extrémů. To znamená, to vysoušení tady bude, ten růst populace, pokud nepřijde nějaká epidemie nebo pandemie, taky. To znamená, nemůžeme si dělat iluze, že nebudou uprchlíci z těchhle ohrožených oblastí. A tyhle oblasti jako severní Afrika a přední východ ohrožené jsou a budou. To znamená, s tím se nic nedá dělat a opravdu potom nezbývá, než řešit tedy tu ochranu hranic a imigrační politiku. Samozřejmě dá se dělat něco pomáhat těm konkrétním lidem v těch válkou stižených oblastech, to se taky děje a mělo by se to dít mnohem víc, protože je to mnohem efektivnější způsob pomoci, a určitě to trošičku pomůže a může to zmírnit ten příval uprchlíku. Na druhou stranu nelze namlouvat, že to prostě přestane. Není důvod. Ta populace roste a Evropa je dneska nejpříjemnější, pořád ještě nejpříjemnější vlastně takové nejpokojnější místo k životu na světě, to znamená, není divu, že sem ty lidi chtějí jít. Ono se tohle může změnit, ale pořád to tak je. Tohle je naprosto jaksi přirozený vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Děkuju vám za rozhovor a přeji vám hezký den.

Prof David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Miroslava Dittricha bezpečnostní expert Andor Šándor. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.