Přepis: Jak to vidí David Storch – 11. října

David Storch

Hostem byl ekolog David Storch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, dobrý den.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme organické zemědělství například a dozvíme se také, jak pokřivené kousky zeleniny souvisejí s emisemi. Dobrý poslech. Evropský parlament potvrdil ratifikaci pařížské klimatické dohody, úmluva o snižování emisí skleníkových plynů tak může začít platit pro celý svět. Dojde tedy, pane profesore, konečně i na skutky?

Čtěte také

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, na skutky určitě nějaké dojde. Problém je samozřejmě v tom, že nikdo neví, do jaké míry ty skutky, to znamená omezování emisí, skutečně povedou k tomu proklamovanému cíli, což je, což je snížení nebo nepřekročení té hranice změny teploty o dva stupně, ideálně o jeden a půl stupně. Tady je potřeba si uvědomit, že opravdu vlastně neumíme vůbec předpovědět, co se stane s teplotou a jaký vliv na to budou mít ty emise. My jsme něco svojí činností rozpoutali, a to svojí činností, která trvala už déle než sto let, nebo hodně poměrně, a teď to snažíme vlastně nějakým způsobem zastavit, ale je to jako velké prostě rozdivočelé zvíře a ta snaha možná jako budoucím generacím bude připadat pošetilá, protože představa, že tohle se zastaví tím, že trošku omezíme emise, může, se může ukázat jako úplný nesmysl, nicméně je to aspoň, jaksi plyne to aspoň z toho, že lidi chtějí aspoň něco udělat, když už tedy to neumějí úplně zastavit, tak aspoň udělat nějaké kroky a já na tom hlavně považuju za zcela zásadní to, že se vůbec lidi domluvili o tom, že je to nějaký zásadní problém a že ho chtějí společně řešit. To je podle mě důležitější než to, kam ta snaha reálně povede, což je věc, kde jsem docela skeptický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kritici tomu dokumentu, té pařížské úmluvě, vyčítají například to, že nestanovuje žádné závazné termíny pro omezování emisí. Vidíte v tom problém?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono to souvisí s tím, co jsem právě řek. Určitě to je problém, ale já nevěřím úplně, že závazné termíny by přímo pomohly. Prostě jde o to, že se dohodli na dobré vůli to řešit, nějaké kroky nastanou, ale co to s tím klimatem udělá, opravdu nikdo nemůže vědět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že postačí ty slíbené závazky jednotlivých zemí k tomu zmíněnému teplotnímu cíli?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To nikdo neví a myslím, že to nikdo nedokáže odhadnout. Ty modely říkají, že spíš ne, že bychom potřebovali mnohem víc se jaksi snažit, na druhou stranu to klima nás může ještě lecčím překvapit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Co byste třeba vy, pokud byste nějak participoval na takové té klimatické dohodě, do ní případně zahrnul?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tady jaksi důležitá věc je, že já si pořád nemyslím, že klimatická změna je ten, ta největší změna, co teď ve světě je, a taky to nepovažuju za největší problém. Ta klimatická změna je spíš taková třešnička na dortu k dalším změnám, které, které jsou mnohem zásadnější a týkající se, týkají se spíš změny hospodaření, změny krajiny, prostupnosti prostředí a tak podobně. Ta klimatická změna tyhle změny může jenom zhoršovat, ale nepovažuji to za zásadní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je tedy tím zásadním problémem nebo které to jsou, které bychom měli ještě řešit?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já považuju za úplně nejzásadnější problém změny biologické rozmanitosti, ale to je spíš jaksi následek, následek toho problému. Ten vlastní problém spočívá v tom, že prostě člověk transformuje přirozená prostředí v mnohem větší míře než kdykoliv jindy, a to způsobuje prostě ty zásadní změny. My jsme tady mluvili docela často o úplně zásadní změně zemědělství, které se vlastně zprůmyslnilo a krajina se obrovs..., nejen naše krajina, ale krajina v celosvětovém měřítku se homogenizuje a jaksi zhrubuje. Ta jemnozrnná mozaika mizí a nastupuje prostě obrovská intenzifikace celých obrovských ploch a regionů a tohle je něco, co změní svět nebo mění svět už teď tak razantně, že klimatická změna s tím může ještě zamávat, ale jaksi nepovažuji to za úplně nejzásadnější problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem nedávno, že Dánsko chce přejít na takzvané organické zemědělství, což je beztak vlastně jeho vlajková loď. Možná osvěžit si paměť, připomenout, co jsou jeho přednosti?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to organické zemědělství je vlastně takový, takový, taková vzpoura proti tomu zprůmyslnění zemědělství, o kterém jsem právě mluvil, to znamená intenzifikace, vlastně změna škály, které se v zemědělství děje, a proti tomu je právě jakási vzpoura spočívající v tom organickém zemědělství, což vlastně není nic jiného než návrat k aspoň trošičku tradičním formám zemědělství, to znamená v menším měřítku bez hnojiv chemických, bez prostě, bez chemických prostředků, bez, bez té další investované energie. Ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přírodní zemědělství.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono je to vlastně, samozřejmě, přírodní, ono je to trošičku, zase ta snaha je vlastně možná trošičku pošetilá už z toho důvodu, že prostě to zemědělství se změnilo celosvětově tak strašlivě, že tohle jsou takové spíš ostrůvky pozitivní deviace, než nějaká úplně globální změna, která by to, která by to vylepšila, nicméně myslím si, že v těch detailech to může pomoct prostě proto, že to tradiční, zánik tradičního zemědělství, o tom jsme tady už taky mockrát mluvili, je vlastně největší změna nejen naší krajiny, ale třeba v celé, týká se to aspoň celé severní polokoule, no a z tohohle hlediska jaksi udržovat aspoň místy to tradiční má nějaký smysl, byť to určitě nezmění zemědělství jako takové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik se, pane profesore, u nás v Česku používají, využívají ty metody přírodního organického zemědělství?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já nevím, jaká, jaké je to procento, v každém případě to tady máme. Ono často ten, ten trend, který tady je, jde ani ne tak proti používání, já nevím, umělých hnojiv a té chemie, ale jde vlastně proti globalizaci toho zemědělství. Ono jsou lidi, kteří tvrdí, že kdyby šlo čistě o ekonomiku, tak Evropa nemusí vůbec vlastně dělat žádné zemědělství, že vlastně ekonomicky, čistě ekonomicky by možná bylo výhodnější všechno dovážet dejme tomu z Brazílie, jo, že dneska už ten dálkový obchod je relativně levný a potom když uvažujeme čistě ekonomicky, tak je opravdu jaksi nejvýhodnější pěstovat ty plodiny tam, kde se jim daří nejlíp a tak dále, kde jsou, kde se nejlíp vyprodukují a tak podobně. Nicméně to organické zemědělství nebo to, co vidíme na úrovni třeba u nás farmářských trhů, je vlastně zase nějaký vzdor proti tomuhle trendu směrem k lokalizaci, to znamená nejde ani už tolik třeba o tu chemii, ta chemie se stejně používá v nějaké míře, ale o to, aby ty plodiny se prostě netransportovaly přes celý svět a vypěstovaly se lokálně. Zase je to vzdor vůči těm obrovským změnám, které vlastně teď v tom období, kterému říkáme antropocén, tady prožíváme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do ekologického zemědělství se u nás alespoň podle zpráv pouští stále více farmářů a utratíme ročně více než dvě miliardy za biopotraviny, ale prý je nový trend, a to jsou lokální potraviny a ne ty se značkou bio.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No to je, to je právě přesně to, o čem jsem mluvil, že nejde ani tak o to, jak se to vypěstuje, ale o to, aby to byly potraviny teda jako z té, z té země, aby se prostě nepřevážely přes celý svět. Je to, u nás je to vlastně čím dál víc, ale týká se to vlastně většiny evropských zemí. Je to samozřejmě podporováno dotacemi. Tady je potřeba si uvědomit, že ty dotace zemědělské jsou tady právě proto, aby jaksi nedošlo k té eko..., totální ekonomizaci zemědělství, která by spočívala v tom, že by vlastně nakonec v Evropě skoro žádné nezbylo, takže proto se platí ty obrovské evropské dotace, aby vlastně nějaké zemědělství tady bylo, což je třeba dobré z hlediska toho, když by se nějak změnila světová situace, abychom si mohli vypěstovat svoje vlastní plodiny. No a samozřejmě když je to dotované, tak se to těm zemědělcům vyplatí. No a navíc bohaté evropské země si to můžou dovolit, ale je to vlastně luxus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postupuje podle vás ekonomizace zemědělství?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, postupuje obrovská změna, já, ekonomizace je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byl nedávno v Bruselu, navštívil jste také Kanadu, Spojené státy, jaké zkušenosti jste třeba v této problematice tam nasbíral?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono ekonomizace, já jsem to použil v trošku specifickém smyslu. Jaksi tradiční zemědělství samozřejmě bylo ryze ekonomické, ty lidi pěstovali to, to, co si, co pak mohli prodat, aby se uživili, to znamená ta ekonomizace má smysl jenom vlastně v kontextu nebo v kontrastu k evropským dotacím, protože ty jdou vlastně proti té ekonomizaci. To znamená to, co dneska probíhá, není ekonomizace, ale je ta industrializace na celosvětové úrovni, proti které jaksi jsou nebo na její jaksi regulaci a jako moderaci, bych řek, jsou vybudovány některé instituce, jako jsou právě ty evropské dotace, to znamená ty evropské dotace vlastně jsou, slouží k tomu, aby to zemědělství nepodléhalo jen ekonomických principům, protože potom by opravdu v Evropě zmizelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kamil Juřík, cituji, preferuje nejzásadnější změnu myšlení lidí a pak už to půjde.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To se tak jako dlouho říkalo nebo vždycky od začátku, když se mluví třeba o ekologické krizi, tak se mluví o tom, že je potřeba změnit myšlení lidí. To je samozřejmě určitě důležité, protože kdyby lidi třeba nezačali kupovat ty lokální výrobky, tak by vlastně ani, ani s těmi dotacemi to, to lokální zemědělství nebo organické zemědělství moc neuspělo, to znamená určitě je to důležité. Na druhou stranu nemyslím si, že je to dostatečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za pár dnů odstartuje filmový festival Ekotopfilm, na osmdesát snímků upozorní na globální místní ekologické problémy. Nakolik se, pane profesore, podle vás vůbec obecně ve společnosti taková témata objevují? Stav přírody, nejnovější technologie, vědecké objevy, objevila se třeba tato témata v kampani před krajskými volbami, které máme za sebou? Nebo vůbec nakolik rezonují ve společnosti?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem, já právě nedokážu posoudit, jestli se objevila v kampani, protože jak jsem poslední měsíc většinu času strávil vlastně i na jiných kontinentech, tak jsem kampaň vůbec nesledoval, nicméně rozhodně jsem si nevšim něčeho nápadného. Já si myslím, že tahle témata se tak jako trvale objevují samozřejmě v programech politických stran, veřejnost se o ně zajímá, ale je to takový jako konstantní, takové konstantní pozadí, že se o těch problémech ví, ale je to taková docela běžná agenda a jenom občas je takový záchvěv, takové vzepětí toho, že se lidi začnou věnovat ekologické problematice, třeba když se něco začne dít na Šumavě, když tam zase prostě přijde kůrovec a tak dál. Ta ekologická témata možná trošičku utrpěla nebo určitě trošičku utrpěla klimatickými změnami, to v tom smyslu, že já si pamatuju ještě dejme tomu prostě z konce 20. století, se mluvilo o spoustě různých témat, ale potom někdy na toho, na začátku tisíciletí vlastně se začlo nej..., tak intenzivně mluvit o klimatické změně, že to ta ostatní témata do značné míry zastínilo. Klimatická změna, to byla samozřejmě agenda prezidenta Obamy, už když vstupoval do těch, do těch voleb, to znamená součást té kampaně, nějaká ta mitigace klimatické změny a tak, to znamená ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Al Gore předtím, že? Si vzpomínám.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Přesně tak. Ten vlastně kandidoval a ten byl vlastně hlavní takový bojovník za zastavení klimatických změn, to znamená to byla, to bylo velké politikum, teď už bych řek, že to trošičku přestalo, ale podle mě je vlastně škoda, že to hlavní, že z těch ekologických problémů, kterých je celá řada, vlastně nejvíc čněla ta klimatická změna, která právě, jak už jsem říkal, zastínila ta ostatní témata. Dneska možná už se, jsme trošku v lepší situaci, protože právě o klimatické změně, ne že by se o ní nemluvilo, ale máme ty dohody a tak, a už to není to největší téma, a mám pocit, že se čím dál víc začíná mluvit o tématu, které mě právě nejvíc vlastně zají..., nebo nejvíc, nemůžu říct, ale eminentně zajímá, a to jsou právě, to je právě vymírání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhů.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Vymírání druhů. Vymírání druhů, ale ono nejen druhů, ono to jsou, to je vymírání vlastně původních typů prostředí. Třeba u nás, jo, u nás je spoustu typů prostředí, které už, které zanikají, takže můžeme mluvit nejen o vymírání druhů, ale vymírání celých, celých habitatů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to zůstává, řekněme, v určitém stínu tato důležitá debata?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono těch důvodů bude asi víc. Prostě jedno téma se vyzdvihne a ta ostatní zůstávají ve stínu. A vzhledem k tomu, že klimatické změny jsou, možná ten důvod je opravdu, že klimatické změny sice nevidíme přímo, ale vidíme jejich následky, to znamená loni jsme měli to velké sucho, jsou nějaké extrémy, máme zimu bez sněhu, pak další zimu zase s hodně sněhem, to znamená to je to, co lidi vidí na první pohled, navíc všichni rádi mluví o počasí, takže se to všech bezprostředně týká, ale důležité taky bylo, že si lidstvo uvědomilo, že opravdu s klimatem se něco děje, no a holt ta ostatní témata přicházejí do pozadí, ale já se domnívám, že opravdu teď se to mění a ty měny biologické rozmanitosti začínají jaksi nabývat na váze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také problematika invazivních, neinvazivních druhů, té se začínáme trošku více věnovat.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono se jí, ano, teď se jí věnujeme na úrovni třeba evropských předpisů, ale není to, zase, není to nic z těch témat vlastně právě kromě klimatické změny, není věc nová, o všech se mluví od 60. letech, od 60. let 20. století. Uvědomme si třeba, že první jaksi autoritativní kniha o invazích biologických je z 50. let, to znamená, koneckonců my jsme tu měli mandelinku bramborovou, to znamená nejsou to nové věci, ale teď se s nima, teď jsou, to, co je nové, je, že vlastně je to součást politiky ve smyslu toho polici, to znamená nějakého veřejného zájmu a že Evropa třeba hodlá s tím něco dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úmluvu, že se vracím k té pařížské dohodě, ratifikovala už i Čína, Spojené státy, Indie a další, řekněme, hlavní znečišťovatelé ovzduší, jak toto téma je důležité, kolik pozornosti mu věnujeme? Světová zdravotnická organizace nedávno měřila situaci ve více než třech tisících místech po celém světě a zjistila, že v naprosté většině z nich je příliš velké množství takzvaného polétavého prachu, který vážně ohrožuje lidské zdraví.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, to je určitě problém, my tady vlastně žijem v zemi, která tyhle problémy do značné míry vyřešila, a to prostě jednoduchým krokem. On totiž odsíření těch tepelných elektráren, to znamená my vlastně jsme v regionu, kde to ovzduší je z hlediska celosvětového velmi dobré, to znamená si neuvědomujem, že ten problém dneska se přesouvá stejně jako řada jiných environmentálních problémů do rozvojových zemí, kde prostě s tím znečištěním jsou mnohem větší problémy. Na druhou stranu uvědomme si jednu věc, že totiž představa, že dřív lidi žili v čistém vzduchu a dneska žijou v znečištěném, tak ta je prostě mylná, protože dřív jaksi zplodiny z otevřených ohnišť, jo, z kamen, byly, byly opravdu velké, bylo to sice lokální, ale na mnoha místech světa a dokonce i v zemích, kde žili lidi vlastně poměrně primitivním způsobem života v přírodě, rozhodně nedýchali čistý vzduch už proto, že měli ta otevřená ohniště. To znamená třeba vím, že na Nové Guiney, kde jsem jednu dobu pobýval, tak tam byla obrovská úmrtnost rakovinou plic prostě proto, že lidi vařili na otevřených ohništích, to znamená čistý vzduch jaksi nepatří nebo jaksi bychom si neměli spojovat s tou, s tím zlatým věkem minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o ovzduší, tak Paříž třeba také bojuje proti vysokému zamoření ovzduší a tamní radnice zakázala autům jezdit podél Seiny v centru metropole a mnozí se ptají, jestli teda má městská dálnice co dělat v centru moderní metropole?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak to je vlastně dneska docela živá, živá debata. Koneckonců části té debaty se týkaly i nějaké teď, teď vlastně ty debaty mezi těmi dvěmi koly tedy senátních voleb, těma dvěma koly senátních voleb, to znamená jaksi tady jsou dvě strany. Jedny tvrdí, že auta do města patří, druzí by je chtěli z města ven. Myslím si, že je to taková, takové standardní městské politikum, které se bude řešit, v každém městě dopadne nějak, nějak jinak. Já se domnívám, že auta, že jo, technologicky vlastně pokročila strašně kupředu. Dneska to znečištění způsobený auty je minimální. Navíc dneska, to jsem si všim třeba teď v Bruselu, už jezdí hrozně moc elektrických aut, to je taky velká změna, to znamená jako možná nakonec se ukáže, že to znečištění ze strany aut není zas tak velký problém ani v těch městech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také ekologickou cenu získala nedávno vesnice Haňovice, která svítí a topí energií z odpadů svých farmářů, a také ocenění získal kutil, který podomácku vyrábí elektromobily. Jsme my lidé čím dál více přemýšlivější přece jenom?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To asi ne, byť se říká, že míra inovativnosti lidstva vlastně souvisí s hustotou populace, to znamená ve velkých městech typicky lidi, protože často nemají co dělat, tak prostě přemejšlí a leccos vymyslí, ale mimochodem s těmi elektromobily, já si nemyslím úplně, že podomácku sestavené elektromobily nějak změní svět, ale to, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může změnit třeba to konkrétní ovzduší v té vesnici?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No tak já myslím, že ovzduší ve vesnici je, tam je vždycky největší problém v zimě s těmi lokálními topeništi, a to nesouvisí s dopravou, jo. Ve vesnicích doprava většinou není nějak intenzivní a opravdu pokud, pokud je tam špatný vzduch, tak to souvisí s tím, čím lidi ve skutečnosti doma topěji, to znamená to bych neviděl jako problém, nicméně jinak si myslím, že třeba ten posun od benzinových nebo naftových aut k elektromobilům je něco, co nás opravdu čeká a je to věc, kterou, o které se mluví taky už co já pamatuju, když jsem byl malý, tak jsem, tak jsem si čet knížky o autech, které říkaly, jak existují elektromobily, ale prostě nevyplatí se tomu, protože ty baterie musejí být obrovské a tak, to se teď změnilo, vlastně přišla revoluce ve výrobě těch baterií a elektromobily jsou už něco úplně reálného. Bohatší lidé ve velkých evropských městech si kupují auta značky Tesla a myslím si, že nás to opravdu čeká a vlastně to, aniž bychom to přímo úplně plánovali, možná vyřeší spoustu problémů s energií a se znečištěním prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte tomu, že vlastně asi někoho teď překvapíme, negativní vliv na životní prostředí má i plýtvání potravinami?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já si myslím, že plýtvání potravinami, ten hlavní negativní vliv souvisí s tou industrializací zemědělství, o kterém jsem mluvil, to znamená ta, to industrializované velkoškálové intenzivní zemědělství v sobě zahrnuje i to, že spousta potravin prostě přijde vniveč, protože se jich vyrobí víc, než je potřeba, ty distribuce nejsou jemně nastavené, to znamená prostě vyplatí se hospodařit ve velkém a pak prostě něco zbyde, to se musí někam odvozit a tak. Je to prostě vedlejší produkt toho industrializovaného velkoškálového zemědělství a v tom smyslu to skutečně jaksi škodí životnímu prostředí, ale moc s tím nenaděláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyhazují se i potraviny, které mají, pouze nevypadají hezky, mají prostě nevzhledný, nevyhovující vzhled a až 20 % produkce takových nehezkých třeba zeleniny nebo ovoce se prostě vyhodí a vyplýtvané potraviny nezužitkované jsou zodpovědné až prý za 8 % celosvětových emisí.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono není divu, když se nad tím zamyslíte. Dřív se prostě potraviny prodávaly na malém lokálním trhu a vlastně nakonec se všechny nějak využily, spotřebovaly a tak dále, zatímco teď se v obrovských množstvích prostě distribuují po supermarketech, no a když vypadají ošklivě, tak si to lidi nekoupí. To znamená zase je to následek té velkoškálovosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle pana Babači, budeme-li podporovat globalizaci, tak žádné změny klimatu k lepšímu nedocílíme. Všechny ty klimatické konference pak ztrácí smysl. Tolik citace z e-mailu.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak jenže za klimatické změny nemůže globalizace, ale pokud za to vůbec člověk může, tak jsou to prostě emise. Emise určitě s globalizací souvisejí, ale jaksi není to tak, že globalizace je příčina emisí. Emise tady koneckonců jsou od, přinejmenším od průmyslové revoluce, to znamená zase je to taková jako zjednodušená představa, že máme konečně toho ďábla, který je za vším, což je globalizace. Globalizace samozřejmě je jaksi jméno pro spoustu změn, z nichž některé jsou pozitivní, některé negativní, ale hlavně s globalizací jako takovou se nedá mnoho dělat, to je prostě stav světa, ale s emisemi už se přece jenom trošičku něco dělat dá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, že se vrátím na úvodu našeho rozhovoru, je dobře, že byla ratifikována pařížská úmluva a můžeme se pustit do práce.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, možná je to, možná ta snaha je pošetilá, ale je dobře, že se lidi aspoň o něco pokusí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme krok správným směrem?

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslí profesor David Storch. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

David STORCH, , ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude mým hostem Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Na slyšenou se těší a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.