Přepis: Jak to vidí David Mareček – 29. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nás může navigovat v přívalu informací, proč používat kritické myšlení a jak si užít tradice a ubránit se diktátu reklamy i tato témata otevřeme v dnešním pořadu. Vítejte u něj. Končící vláda podá demisi na svém posledním řádném zasedání. Prezident Miloš Zeman řekl, že předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem zřejmě ve středu, tedy za týden 6. prosince. Jeho chystanou menšinovou vládu pak v pátek 15. prosince. S čím si vy, pane Marečku, budete spojovat odcházející vládní koalici?

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je pro mě docela těžká otázka, protože se na to dívám přirozeně dvěma pohledy. Tím pohledem profesním, pro kulturu, myslím, to období nebylo špatné, protože sice se nepodařilo to, co vláda slibovala, to znamená dostat se až na 1 procento ze státního rozpočtu na kulturu, ale k určitému přiblížení tam došlo a došlo taky konečně k růstu mezd pro zaměstnance v kultuře. No a ten druhý pohled je přirozeně pohled občana a tam, myslím, všichni bohužel nejvíc vnímali to, jak se ta vláda postupně sžírala vnitřními konflikty v koalici, což nakonec bylo vidět víc než výsledky práce nebo výsledky těch konkrétních věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co očekáváte nebo co byste si přál teď jako ředitel a i jako občan od nastupující vlády, o které svým způsobem zase až tolik nevíme?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, neznáme zatím jména navržených ministrů nebo tedy budoucích členů vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Něco už sice prosakuje na veřejnost.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Samozřejmě, ale oficiálně zatím nic. A hlavně vláda bude muset získat důvěru, to znamená, je otázka, jak moc máme brát vážně tu menšinovou vládu, protože ona bude jmenovaná, pak bude muset požádat o důvěru a to znamená, že bude muset Andrej Babiš buď pro ni získat podporu, pro tu vládu, anebo když podporu nezíská, tak bude muset stejně hledat partnery pro koalici tak, aby mohl postavit vládu, která se bude opírat o parlamentní většinu a bude moci tedy normálně, řádně vládnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V mnoha evropských zemích včetně Česka, ale také třeba Spojených států se v posledním období hovoří o rozdělení společnosti. S jakou realitou se setkáváte vy osobně? Jaká témata podle vás nejvíce polarizují společnost konkrétně u nás v Česku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Zdá se mi, že to rozdělení společnosti je fakt. Vidím ho i ve svém okolí už třeba na tom, že byly doby, kdy jsme se v širší rodině mohli normálně bavit o politických tématech, dneska už se jim třeba radši vyhýbám. A zdá se mi, že to je tím instantním přívalem informací, protože jak přišel internet, jak jsou média a vlastně další informace velmi dostupné na jedné straně a jak na druhé straně do toho veřejného prostoru může informaci dostat skoro každý, tak se v nich ztrácíme, protože dřív jsme si museli koupit, třeba předplatit časopis nebo koupit si nějaké noviny. Dneska si všechno snadno najdeme a těžko rozlišíme, která ta informace je skutečně seriózní, relevantní a kterou někdo jenom tak vyprsknul.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč myslíte, že je to těžké rozlišit? Je to opravdu tak složité?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to otázka. Myslím si, že to tak složité být nemusí, byť je pravda, že i tím, jak třeba na internetu nebo v tom webovém prostředí je jednoduché něco udělat graficky hezky, tak už nepoznáte, kolik je za tím práce, nepoznáte, jestli, kdybych to přirovnal k jídlu, jestli jíte polévku ze sáčku nebo jíte skutečný vývar poctivý. A v tomhle tom směru je to těžké a navíc, když se toho na vás valí tolik, tak nutně se dostaví moment, kdy už vás to unaví, kdy rezignujete a řeknete si, no a všechno je podvod, všichni nám v podstatě lžou a už nevěříme ničemu. A to si myslím, že je situace, která nastává více méně, proto lidé mají tendenci vnímat věci buď jako striktně černé nebo striktně bílé, vytratilo se to všechno mezi tím, no a to nás přirozeně rozděluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co nás spojí, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, spojí, je to jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo zachrání v tom přívalu informací.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Až banální, ale asi nás spojí jedině dialog a právě to kritické myšlení nebo já bych to řekl normálněji, používání selského rozumu. To jsou, myslím, 2 věci, které nás můžou zachránit rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale dospět k dialogu, když vidíme, že třeba dříve se o, řekněme, palčivých otázkách diskutovalo, debatovalo a nyní mnozí lidé striktně odmítají jakýkoliv jiný názor coby jenom vyslechnout. Vlastně myslíte, že jsme ještě schopni nebo spíše ochotni diskutovat?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že víc záleží na té ochotě, schopni určitě jsme. Když jsem tady žehral na internet, tak se musím vrátit i k tomu, že právě diskuse nebo takzvané diskuse na internetu jsou taky škodlivé v tom, že jsou anonymní, vlastně vůbec nevíme, kdo se za tím jménem nebo přezdívkou skrývá. Lidé tam taky potom podle toho píšou. Ale určitě jsme dialogu schopni a když k němu budeme ochotni, tak se můžeme jedině tím k něčemu dobrat, protože pokud má někdo opačný názor, měl by být schopný ho nějak obhájit, vysvětlit. Na druhé straně já, pokud si myslím, že nemá pravdu, tak bych taky měl být schopný ho přesvědčit, ne ho ukřičet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak víme, mnozí tvrdošíjně trvají na své v uvozovkách pravdě. Z čeho podle vás pramení rostoucí nedůvěra jednak k takzvaně tradičním politikům nebo tradičním stranám i zavedeným médiím? Ukazují to neustále i průzkumy veřejného mínění.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že právě z té ztrácející se schopnosti rozlišovat. Když vezmeme třeba nějaký konkrétní problém, tak přirozeně média musí dát prostor politikům, ale pak existujou lidé, kteří tomu doopravdy rozumí, mám na mysli třeba terorismus. V momentě, kdy se objeví jakýkoliv teroristický útok, je to přirozeně živná půdě pro politiky, kteří mohou demonstrovat správnost svého názoru nebo naopak nesprávnost názoru toho protivníka. No a pak si třeba v rozhlase nebo v nějakém komentáři přečtete analýzu člověka, který tomu skutečně rozumí, no a zjistíte, jak ten problém doopravdy vypadá. Tím nemyslím, že je menší nebo že je větší, ale jaký doopravdy je. A my si pleteme tu odbornost právě s politikou. Politika vlastně taky je řemeslo, ale je to obhajování názoru určité části populace a to obhajování toho názoru nebo ta argumentace by ovšem měla být věcí těch odborníků, kteří tomu rozumí. A tím, že tyhle 2 disciplíny, řekněme, máme tendenci zaměňovat, tak to potom vede přirozeně i k nedůvěře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak zajímavý sloupek publikuje dnes v Hospodářských novinách Martin Malý, který se zamýšlí nad tím, co vlastně od stran očekáváme, když v nich nejsme. A má na mysli to, že počty členů tradičních stran dlouhodobě klesají, zatímco za první republiky bylo běžné, že dospělý člověk byl členem nějaké politické strany.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, je to pravda, je to asi průvodním jevem. A řekl bych, že podobně to vypadá i při našem rozhodování u voleb, že je známo, že se lidé rozhodují emocionálně, že málokdo si dělá nějakou opravdu analýzu těch jednotlivých programů. Ale myslím si, že je velmi jednoduché, i když to není pohodlné sledovat toho politika naopak mezi těmi volbami. To znamená, na začátku je něco, co slíbil, na konci volebního období je něco, co vykonal a kdybychom ho sledovali, a nemyslím teď vůbec jenom na celostátní úrovni, ale třeba na komunální úrovni, kde je to mnohem jednodušší, protože si za ním doopravdy můžeme dojít doslova, tak jednak vidíme, jestli to, co říká, jestli taky plní. A když to nedělá, tak máme šanci vidět, kdo třeba z těch jiných stran nebo kdo z těch jiných politiků to třeba naopak dělá a příště si vybrat lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč podle vás hodně lidí žije v takzvané sociální bublině, kdybychom se vrátili možná do virtuální reality, do virtuálního světa, na sociální sítě?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Protože je to pro nás jednodušší, protože když se bavíme s lidmi, kteří mají podobné názory, vychází z podobného prostředí, tak ten dialog je jednodušší. Taky se třeba nesetkáváme právě s odporem nebo s opačným názorem a jakékoliv vykročení z té sociální bubliny, nechci říct přímo, že bolí, ale stojí námahu. Na druhé straně, když tu námahu podstoupíme, tak nás to přirozeně po všech stránkách rozvíjí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blíží se první adventní neděle. Ten letošní advent bude nejkratší za posledních 11 let, trvá jen vlastně 3 týdny, i když má 4 adventní neděle. Je to jasný symbol křesťanských tradic, našich tradic. Ve společnosti si už ale i u nás vydobyly své místo převzaté tradice, ať už Halloween nebo minulý týden černý pátek či spíše celý černý konzumní víkend. Podléháme čím dál více konzumnímu mámení, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, je to otázka. Když se vrátíme na začátek a k vlivu médií nebo někdy i domnělému vlivu, tak bych měl tendenci říct, že ano, protože se o tom takhle všude píše, ale zase věřím docela na takovou zdravou českou skepsi, protože myslím, že to je naše národní vlastnost, že máme tendenci všechno nové trošku shazovat, apriori tomu úplně nevěřit. A to nás někdy poškozuje, někdy mě to děsně štve, ale někdy nás to také chrání. A to je právě tenhle ten případ, protože tak, jako se za minulého režimu nepodařilo importovat k nám dědu Mráze, tak se ani teď nepodařilo importovat Santa Klause a nechali jsme si Ježíška. Je trošku smutné, že zrovna třeba ten černý pátek, který je opravdu přivezený odjinud, tak se tady malinko imituje, je to nějaká honba za slevami. Potom, když jsem si četl zrovna včera analýzu, tak ty slevy vlastně vůbec nebyly veliké. Kdyby člověk normálně sledoval ceny toho zboží, které si chce koupit, tak si ho mohl vlastně koupit i jindy, ale je to, myslím, dobrý příklad k tomu zase, co nám pomáhá, že když se držíme těch vlastních tradic a těch vlastních kořenů, že je nám v tom přirozeně lépe, než když se snažíme přejmout něco odjinud už jenom proto, že jsme tu tradici převzali od svých rodičů nebo prarodičů a je to často spojené s nějakou příjemnou vzpomínkou nebo s něčím, čeho se opravdu můžeme chytit jako takové vnitřní jistoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno proběhla konference o tom, jak se dnes takzvané start-upy, neboli začínající firmy, dostávají k investicím. V čem podle vás, pane Marečku, spočívá úspěch nejslavnějších současných firem? Ostatně možná za takovou firmu bychom mohli považovat i Českou filharmonii svým způsobem, ačkoliv tedy nejde rozhodně o žádného nováčka.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To bych si netroufl říct, ale je pravda, že mě zaujal rozhovor s jedním z účastníků té konference, s profesorem z kalifornské univerzity, který právě ten úspěch připisoval, když jsme mluvili o sociálních bublinách, tak tomu vystoupení ze sociální bubliny. A mně to připomnělo takový už pár let se vlekoucí dialog nebo výzvu, která stojí před vzdělávacím systémem, protože, jak jsme zvyklí nebo byli jsme zvyklí memorovat informace a svět se opravdu pomalinku mění, tak kromě toho vystupování ze sociálních bublin, a to se dostávám i k těm start-upům nebo k těm úspěchům firem, je daleko důležitější i mezioborové propojování. Když to uvedu na konkrétním příkladu, já jsem ještě jako konzervatorista měl profesora nebo měli jsme profesora, který, když učil dějiny hudby, tak nám je propojoval s literaturou, kterou učil taky, a s dějinami kultury. A kromě toho, že to bylo nesmírně zajímavé, tak bylo hrozně těžké najednou, když vám řekl nějakého skladatele nebo nějakou skladbu, uvědomit si, vzpomenout si, co třeba v tom roce bylo napsáno v literatuře nebo jaká vznikla významná stavba. A jasně se na tom ukázalo, že přestože zvlášť ty informace známe, když se ocitneme v tom předmětu, tak umíme říct, co se stalo, ale máme veliký problém si je spojit. A myslím si, že za úspěchem právě těch velmi úspěšných firem je schopnost nějakého většího propojování, protože všimněte si, aniž bychom přirozeně jmenovali, že řada těch opravdu slavných, známých firem a úspěšných, že už dneska vůbec nepoužívá reklamu, že na lidi působí tím, že jsou důvěryhodné, že se vlastně ví, že ta firma je úspěšná a že už nestačí, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co u těch nových, které jsou jenom krátce na trhu, začínají nebo ještě nejsou natolik v povědomí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, ty nové, myslím, musí právě dosáhnout toho propojení, že už dneska nikdo neuspěje tím, že má nápad, který řeší jednu věc, ale řeší třeba ve spojení s něčím jiným, to znamená, používá třeba technologii k něčemu, co pomáhá v sociální oblasti nebo používá internet pro zdravotnické účely nebo dokáže, populární samozřejmě ta sdílená ekonomika, která v něčem může být dobrá, v něčem může být docela nebezpečná. Ale zdá se mi, že společným jmenovatelem těch úspěšných start-upů je právě to, že se dokázaly na něco tradičního podívat neobvykle, pod jiným úhlem, propojit to s něčím, co by nás třeba nenapadlo, no a úspěch se dostavil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak připravit úspěšný edukační program?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Jak připravit úspěšný edukační program, to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože vím, že na jednom pracujete.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je pro mě takové uklidnění, že když tady dlouho už mluvíme o internetu a o technologiích, že stejně všechno začíná a končí u lidí, protože my právě teď připravujeme takový program, který má vytvořit učebnici hudební výchovy ale pro základní školy, která bude zajímat děti. No a my jsme přirozeně začali tím, že postavíme ten tým expertů, který ji vytvoří. No a skončili jsme po roce u toho, že máme skupinu učitelů hudební výchovy, těch, kteří skutečně v těch školách jsou, kteří jsou nadšení pro tu věc a kteří se třeba neznali navzájem, no a teď tvoří takovou komunitu, která se ovlivňuje, která si předává zkušenosti, která se navzájem inspiruje a z její práce asi po 2 nebo po 3 letech nakonec ta učebnice vznikne. Takže, jak jsem říkal, pro mě je to uklidňující, že žádný systém ani žádný stroj opravdu práci člověka, který rozumí svému oboru a který ho má rád, tak ho nenahradí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme se vrátili, pane Marečku, k tomu dialogu, o kterém jsme hovořili v souvislosti s polarizací společnosti. Pojďme k dalšímu tématu. Podle nového žebříčku znalosti angličtiny je Česko 20. na světě, což je ohromný výsledek, když se podíváme na země, které jsou před námi, jako Nizozemsko, Německo, Rakousko nebo také Polsko, Rumunsko či Maďarsko.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Můžeme se na to dívat tak i tak. Myslím, že 20. místo na světě je skutečně výborné a ten vzorek byl docela velký, testovalo se milion lidí a nejméně 400 v každém státě, ale stejně myslím, že bychom se spíš měli inspirovat právě tím vítězným Nizozemskem nebo skandinávskými zeměmi, protože výuka angličtiny je jedna, myslím, z nejlepších investic, kterou pro sebe můžeme udělat a má to kouzlo, že je opravdu dobrá pro každého od vysokoškolsky vzdělaného člověka až po řemeslníka, živnostníka, protože přirozeně národ, jako jsme my, který je malý a ten jazyk náš nikdy nemůže být tak rozšířený, tak se i těžko dostává k těm běžně sdíleným informacím. Když to řeknu polopatě, tak když přeložíte knížku do němčiny nebo do angličtiny, tak si ji může koupit tolik lidí, že ty náklady se snadno zaplatí. Když ji chcete přeložit do češtiny, tak ji musíte dotovat anebo to musí být nějaký bestseller. Na druhé straně, když naučíme Čechy mluvit anglicky, no tak si tu knížku přečtou v angličtině, dostanou se k ní. Řemeslník se dostane k práci v zahraničí, může sdílet zkušenosti s tím svým zahraničním kolegou a přirozeně, když si zase vypomůžu Nizozemskem, kde jsem v létě byl, tak jsem byl opravdu překvapený, jak úplně všude se tam jako turista domluvíte anglicky. I když jdete do supermarketu koupit si potraviny, tak se s prodavačkou nebo s prodavačem domluvíte na tom, co potřebujete, on vám normálně rozumí, normálně vám odpoví a myslím si, že i vzhledem k tomu, co jako Česká republika nabízíme turistům, tak že je to další důvod, proč bychom měli na výuce angličtiny vlastně ještě víc zapracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vidím v tom seznamu zemí před námi Rumunsko, tak jsem si jenom vzpomněla na výbornou znalost u většiny Rumunů, co se týče francouzštiny, jazyk vám rovněž další mateřský.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, tam je to přirozené, že znají dobře francouzštinu. No, ale vidíte, že nakonec v tom žebříčku jsou vpředu právě v angličtině, protože taky pochopili, že je to pro ně důležité a že jim to zásadně pomáhá. Koneckonců, když jsme mluvili o filtrování informací a o selském rozumu, tak angličtina pomůže i k tomu, když si přečtete na internetu něco, co vám evidentně připadá jako hloupost, tak to můžete daleko, s tou jazykovou znalostí to můžete daleko snadněji ověřit z několika zdrojů, srovnat je a pak vidíte, jestli se vás někdo snaží obalamutit nebo jestli je to skutečně pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná nejmladší generace, řekla bych možná kacířsky, lépe rozumí angličtině nebo jazyku Ĺudovíta Štúra nebo Pavla Orságha Hviezdoslava, protože slovenštinu svým způsobem neslyšíme kolem sebe možná tolik, rozhodně ne jako angličtinu. Slovenština v podstatě v Česku zní více méně už jenom ve formě písní slovenských interpretů. Jaký je váš pohled, vaše zkušenost?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, mně to je líto, protože přirozeně jsem z generace, která umí slovensky, rozumí slovensky, mám kamarády na Slovensku. No a je to dáno tím, co říkáte, že se se slovenštinou málo setkáváme. Na druhé straně to může sloužit právě jako dobrý příklad té výuky, že když jsme tím jazykem takhle obklopeni, byť se to nedá srovnávat, protože slovenština zkrátka je podobná, ale když jsme jím takhle obklopeni, tak ho přirozeně nasajeme a když nám zmizí, tak bohužel takhle zmizí i z toho běžného použití.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl to shodou okolností slovenský zpěvák Miro Žbirka, který v roce 1982 dokázal v anketě Zlatý slavík porazit Karla Gotta. Jak se díváte, pane Marečku, na tuto anketu? Kam se posunula za tolik let? Jak víme, hlavní ceny posbírali letos opět Karel Gott, Lucie Bílá a skupina Kabát, která ovšem cenu vrací pořadateli kvůli údajné nekorektnosti, netransparentnímu hlasování.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že letos si u Slavíka ten pořadatel velice naběhl, protože on změnil výsledky, vlastně nepřipsal hlasy skupině Ortel, která asi jich tedy měla víc než Kabát s odůvodněním, že si organizovali to hlasování na sociální síti. Ale on Zlatý slavík není odborná anketa, mě proto ani nebaví tolik jako třeba Český lev nebo ceny Anděl, kde je i více kategorií a je to zajímavější, protože jsou zkrátka různí vítězové. Ale na druhé straně by měl si uvědomit, že Český slavík je anketa popularity a že to opravdu je souboj fanoušků a pokud ta pravidla si nastavili špatně, tak by to měli přiznat a pro příště je změnit a neříkat, no, my jsme to špatně odhadli, tak pojďme s tím teď něco udělat. Ale fakt je, že sama říkáte, že tam vítězí stále titíž zpěváci, byť o Karlu Gottovi u nás určitě nikdo nepochybuje, ani o Lucii Bílé, ale je to skutečně anketa o tom, jak je kdo známý a ne, kdo jako udělal novou píseň nebo natočil novou desku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
David Mareček, generální ředitel České filharmonie, a jeho postřehy. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejšího Jak to vidí bude geolog Václav Cílek. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.