Přepis: Jak to vidí David Mareček - 26. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den. Vítejte.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debata kolem příliš bílých Oscarů, je orchestr ryze mužská záležitost? Nejenom na to se budu dnes ptát. Dobrý poslech. Podobně jako loňský, i ten letošní ročník Oscarů, nejznámějších filmových cen vyvolává kvůli převažujícím bělošským nominacím protesty i výzvy k bojkotu. Přibývá umělců, herců, režisérů, kteří po zveřejnění těch nominací oznámili, že se únorového ceremoniálu nezúčastní, protože drtivá většina jsou lidé bílé pleti. Jak se díváte na tento bojkot?

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, on ten konflikt kolem Oscarů má několik rovin. Úplně na začátek mohu říct, že je to pochopitelné, protože ten, ta převaha těch bílých nominací je opravdu drtivá. Na druhé straně je až úsměvné, že jsou tím všichni překvapeni, protože ona ta akademie, těch 6 tisíc tvůrců, kteří to volí, tak je takhle převážně složená. Já jsem se díval na statistiky a 93 % těch hlasujících jsou běloši skutečně a třeba ženy tam mají podíl ani ne čtvrtinový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Čili já si nemyslím, že je to nějaký záměrný rasismus z jejich strany, ale že zkrátka, když je takhle dost jednoznačně složená ta porota, takže podle toho dopadly i ty nominace, no, a pak se tam ukazují jevy, které vidíme ve všech soutěžních kláních, která se nedají změřit, a někdy dokonce i tam je vidíme, a to jsou ti takzvaní křiklouni, to znamená, tvůrci, kteří museli vědět už dopředu, že tu cenu nedostanou, a tak tím, těmi hlasitými protesty se zviditelňují, tím mám na mysli třeba Willa Smithe a jeho ženu a Will Smith je jistě dobrý herec a má důvod se zlobit, protože byl dvakrát na Oscara nominován a nedostal ho, ale teď čekal, že bude mít se svým snímkem Diagnóza: Šampión, že bude mít šanci, ale vypadá to jeho čekání jako dost pokrytecké, protože ho vlastně nenominovala ani jeho profesní asociace, to znamená, Sdružení filmových a televizních herců a recenze toho filmu v Americe byly dost slabé, čili on nemohl čekat, že tu nominaci dostane a samozřejmě tím, že se takhle hodně ozve, no, tak je vidět, aniž by na ten ceremoniál dorazil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britská herečka Charlotte Ramplingová v pátek řekla, že bojkot letošních Oscarů ze strany některých černošských herců, Afroameričanů, filmařů je rasismem vůči bělošským umělcům?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to, myslím, že hodně přehnala na druhou stranu a musela se za to taky omluvit. Má pravdu potud, že v těch opomenutích tím pohledem rasistickým to vypadá, že opravdu to bylo takhle motivováno, že chtěla akademie nominovat víc bělochů. Na druhé straně naprázdno vyšla řada renomovaných tvůrců, vyšel naprázdno Michael Keaton se Spotlightem, Quentin Tarantino nedostal nominaci za scénář k 8 hrozným, Steven Spielberg nedostal nominaci za Most špionů, Aaron Sorkin za scénář k filmu o Steve Jobsovi, čili těch nenominovaných tvůrců, u nichž bychom to čekali, že budou nominovaní, tak bylo daleko, daleko víc a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co argument, pane Marečku, že je to už podruhé vlastně, druhý ročník, kde jsou Afroameričané řekněme v menšině?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já si myslím, že to skutečně, že to skutečně by mělo vést ke změně té komise, což i prezidentka akademie, která shodou okolností je Afroameričanka Cheryl Boone Isaacs, tak má plán, říká, říkají tomu iniciativa A2020 jako rok 2020 a chtějí jednak pomocí série workshopů změnit myšlení těch manažerů, kteří vůbec hledají talenty ve filmovém průmyslu a na druhé straně chtějí i změnit složení té komise, protože, dokud se nezmění, tak zřejmě ani ty nominace se úplně nezmění a takovou legrační korunu tomu nasadil Chris Rock, slavný komik americký, který bude to udílení Oscarů provázet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Provázet tím.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Provázet 28. února, a to už je tedy jeho citát loňský, ale právě, když se taky rozhořela ta debata, tak říkal - no, co se rozčilujete, vždyť film je prostě průmysl bílých stejně jako NBA je průmysl Afroameričanů, což zase je zjednodušující, ale jsem docela zvědavý, jak to Chris Rock při tom komentáři, jak to bude glosovat a jestli z toho opravdu udělá téma toho večera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme. Myslím, 28. února se bude konat ...

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, 28. února.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... vyhlášení Oscarů. O čem vůbec vypovídá to, že si vůbec všímáme, že je někdo Afroameričan?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že vždycky si všímáme něčeho, co třeba není v tom daném oboru úplně běžné. Ono je to stejné naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V NBA je to opačně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
V NBA, když bude, ano, když bude hvězda běloch nebo v jazzu, který je vyloženě doménou Afroameričanů, ale myslím, že to je skutečně tak, že v umění, jak jsem říkal na začátku, je měřítkem hodně náš vkus a že v jiných oborech, kde to měření je exaktnější a lidé se nemohou tolik ozývat, takže je tohle zkrátka daleko atraktivnější a je zvláštní, když se ptáte, jak to, že si všímáme zrovna Američanů, tak je zvláštní opravdu, že si toho všímáme ve filmu, protože ve filmu jsou už mnoho desítek let a tak se mi to zdá jako asi typicky americký problém tady v tomhle případě, který koneckonců i recenzenti, o něm píšou, jako že je celospolečenský a v těch Oscarech se to jenom takhle zhmotnilo, protože je na ně zkrátka vidět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmíněná britská herečka také řekla, že ať bude výběr jakýkoliv, nenajdou se vždy kritici odsuzující příliš malé zastoupení nějaké menšiny, spíše se tedy tázala.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Najdou, vždycky se najde kritik, který něco kritizuje, na druhé straně se dá říct, že někteří herci třeba kalkulují s tím, jak toho Oscara dostat. Tuhle spekulaci jsem četl na adresu Leonarda DiCapria, který už byl nominován mnohokrát, tuším, že šestkrát, a že tak nějak vytušil, že Oscara často dostávají herci za extrémní výkon, že nemusí být nutně herecky geniální, ale že musí být extrémní a ten snímek Zmrtvýchvstání opravdu extrémní je, i byl takhle hodnocen a zároveň těžko budeme podezírat Leonarda DiCapria, že by si potřeboval takhle pomáhat, to je stejné jako u nás Karel Gott, který zakotvil v tom takzvaném mainstreamu, ale přitom je to tak profesionální zpěvák, že vlastně nikdo z těch pravověrných muzikantů o něm neřekne špatného slova, protože to je velké profík, a stejné je to právě i u toho DiCapria.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V polovině devadesátých let měl generální ředitel Vídeňské filharmonie říct: "Je to orchestr bílých mužů, kteří hrají hudbu bílých skladatelů pro bílé posluchače." Pak, když se v roce 1997 dostal pod tlak politiků a hrozil bojkot turné ve Spojených státech, tak orchestr přijal první ženu. A těch žen vlastně u vídeňských filharmoniků dodnes není mnoho, tuším 6.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, mnoho jich není, ale jsou na stále viditelnějších místech. Třeba Albena Danailova, to je bulharská houslistka, která se stala, nevím, jestli korektně mám říct koncertním mistrem nebo koncertní mistryní, ale to je pochopitelně dlouhý proces, protože když se ten mužský orchestr takhle otevře, tak místa jednotlivá se neuvolňují zase tak často, aby se rychle to složení vyrovnalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky Česká filharmonie, pane Marečku, patřila dlouho, řekl bych, k ryze mužským ansámblům.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Patřila, patřila, dokonce první žena, která přišla do filharmonie, paní Zuzana Hájková, tak v ní stále aktivně hraje a těch žen také není mnoho. Na druhé straně musím říct, že byť je to ryze mužský orchestr nebo byl, tak si ty ženy dobrovolně vybírá, což je případ i vídeňských filharmoniků a případ berlínských filharmoniků a dalších orchestrů, protože při konkurzech většinou nevybírá šéfdirigent nebo nějaká malá skupinka lidí, ale vybírá to buď polovina nebo celý dokonce orchestr, takže muži si mezi sebe ženy dobrovolně pouští a tam se hlavně ukazuje, že v orchestru opravdu rozhoduje ta kvalita, protože, když ten spoluhráč je potom s vámi na pódiu, tak vy potřebujete, aby podal co nejlepší výkon, no, a pokud ten nejlepší výkon podá žena, tak není důvod ji nevybrat. Na druhou stranu je to profese, která dlouhodobě patřila mužům, ale to stejné ženy-skladatelky. Třeba naše Vítězslava Kaprálová, která byla v té době úplně exotickým zjevením a chodila ve fraku, aby se přiblížila těm mužům, protože i dirigovala, nebo spisovatelky, na George Sandovou můžeme vzpomenout nebo na Fridu Kahlo, malířku a vlastně vždycky vidíte, že buď ta žena se nějak lehce stylizovala nebo měla nějaké mužské vlastnosti, anebo se prostě musela výrazně odlišit, aby v tom oboru uspěla, a to už dneska naštěstí myslím není tolik pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je větší zájem, řekl byste, pane Marečku, mezi ženami hrát v orchestrech, ucházet se třeba studovat na konzervatoři?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Na konzervatoři určitě a v orchestrech myslím, že ano, že to je dáno i společenským klimatem, kdy, když potom ženy mají děti, tak stejně tak muž může zůstat na mateřské dovolené a žena může pracovat, čili není to omezení tak velké. A je to vidět i u obsazení konkurzů, kde právě často ženy obsazují ta první místa a jsou to absolventky konzervatoří nebo vysokých škol.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik hráček má Česká filharmonie, umělkyň?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Teď jste mě zaskočila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to, je to určitě čtvrtina ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to víc než 6 ve Vídni?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, ne, je to zhruba čtvrtina orchestru, přesný počet neřeknu, ale čtvrtina orchestru asi to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si přece jenom o převaze mužů myslí samotné ženy?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, mně překvapilo, když jsem slyšel vyjádření naši hráček, Petry Brabcové a Barbory Pazourové, které byly tázány na to, a říkaly, že vlastně by si nepřály, aby se ten poměr vyrovnal nebo aby se otočil ve prospěch těch žen. Netuším přesně, co je k tomu vede, ale pokud je to převažující názor, tak se zdá, že ten poměr, řekněme, 25 na 75 nebo 30 na 70, že jim vlastně docela vyhovuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Filharmonie Brno, jiné tělese, to čeká vlastně řekla bych nejmodernější koncertní sál ve střední Evropě v horizontu, tuším, 4 let. Mimochodem ansámbl vede žena v Brně. Zajímalo by mě v této souvislosti, pane Marečku, jaký podle vašeho názoru evropský potenciál mají města, jako je Praha, Brno, Ostrava a další třeba možná i přetáhnout publikum Vídni, Drážďanům, Katovicím, nevím?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, myslím, že mají velký potenciál, nezáleží to tak úplně na nich, protože záleží, jaká bude vybudovaná infrastruktura, konkrétně v případě Brna je otázka dálnice z Vídně, kdy bude dobudovaná. Dneska je tam vynikající vlakové spojení, ale to vám úplně nepomůže, když se chcete dostat v noci z koncertu domů, ať už jedním nebo druhým směrem, ale myslím, že ten potenciál, jak v případě Brna, tak v případě Ostravy je, protože, jak rakouské, tak polské publikum je velmi hudby a kulturymilovné a když to vidím opačně z našeho pohledu, tak myslím, že rádi cestujeme za kulturou, koneckonců i ty zmiňované Drážďany vlastně jsou tak blizounko, teď zvlášť, kdyby se postavil ten tunel, co plánují na železnici, že by se cesta ještě zrychlila, tak je zkrátka příjemné vyjet z toho svého prostředí a vidět něco odlišného, takže potenciál určitě mají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také by mě docela zajímalo, jak to, že se do repertoáru České filharmonie vlastně promítá politická událost nepřímo? Teď mám na mysli nizozemské předsednictví v Radě Evropské unie. Je to náhoda, je to záměr?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to je úplná náhoda. To vzniklo naprostou náhodou, protože my jsme tu sezónu letošní připravovali asi s tříletým předstihem a teprve, když jsme se náhodou potkali s nizozemským panem velvyslancem na jednom z našich koncertů a on se ptal, jací umělci k nám jezdí a já jsem zmiňoval dirigenta, který se jmenuje Jaap Van Zweden, asi teď nejznámější nizozemský dirigent, tak on úplně zajásal, že to je výborné a že by je zajímala spolupráce, no, a když zjistil, že to je blízko právě tomu nizozemskému předsednictví, tak jsme takhle spojili síly a dost často ty umělecko-politické synergie takhle vznikají, čímž neříkám, že se to nemůže dít záměrně, ale často je to takováhle shoda okolností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nad politikou a vůbec i tou současnou situací migrantsko-uprchlickou krizí se také zamýšlel slavný ruský dirigent Semyon Byčkov, pod jehož taktovkou právě hrál váš soubor a řekl, cituji: "V dnešním světě je vážná hudba důležitá stejně jako dřív a já mám pocit, že snad ještě víc, protože kolem nás je tolik násilí, bolesti, nejistoty, nezodpovědných otázek, jak dál společně žít na této planetě. Vážná hudba se k těmto věcem vyslovuje tak, jak to žádné jiné médium nedokáže, a proto má nedocenitelný význam." Tolik citace z rozhovoru s Věrou Drápalovou. Jaký máte vy vůbec z toho pocit a také z té role vážné hudby, jak o tom hovořil pan Byčkov?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že by se to dalo podepsat ta slova, že vážná hudba právě mimo jiné tím, že je hodně abstraktní, že není vázaná na text, pokud to není dílo zkomponované na nějaké literární libreto, takže dává posluchači na jedné straně velkou svobodu a na druhé straně /výpadek signálu/ přímo k emocím a probouzí je a tím dokáže i u laika, který třeba je slyší poprvé nebo podruhé v životě, tak dokáže vyvolat hluboký zážitek a je samozřejmě na odpovědnosti těch umělců, jestli pracují tak, aby ho vyvolali, anebo jestli jdou jenom po povrchu, ale to myslím, že dokáže každý posluchač poměrně dobře odlišit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On se vlastně pan Byčkov sám označil i v tom rozhovoru za uprchlíka, on se narodil v Petrohradu a odešel v sedmdesátých letech.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Emigroval do Rakouska.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je pravda, on odešel do zahraničí. Dneska taky má francouzské a americké občanství a žije ve Francii, ale právě on byl tím typickým příkladem uprchlíka, který vlastně odešel z nějaké tvůrčí nebo životní potřeby, vlastně přišel do společnosti, ve které, nejen, že se integroval, ale vlastně tam dosáhl na úplný vrchol. On sám říkal, že když přišel do Vídně, takže tam viděl plakát Lohengrina, který ve Státní opeře dirigoval Zubin Mehta a on neměl ani na vstupenku a za 30 let, že tam ten plakát visel tentokrát už s ním. Takže u něj to bylo takhle. A zajímavé je, co říká nejenom v tom rozhovoru, ale co mi říkal přitom i při osobním povídání, že on se ale nijak příkře zase nedívá na současné Rusko, protože stejně dostal otázku na Valerije Gergijeva, který je zase zastáncem prezidenta Putina a on na ni trošku diplomaticky, ale vlastně upřímně odpověděl, že on si vybral, jak bude žít a on tedy pan Byčkov si to může vybrat taky a že vlastně fandí Rusku, aby si našlo svoji cestu a že se ji musí najít jenom ono samo, čili ten jeho postoj, přestože opravdu emigroval, tak je vlastně velmi otevřený a velmi tolerantní, a to je to, co si myslím, že je inspirativní. Na druhé straně se nebojí pojmenovat ta nebezpečí, protože říká, že i s těmi uprchlíky zkrátka mohou jít temné síly, které chtějí změnit ten náš svět a bojí se toho, stejně jako ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je podle vás, pane Marečku, stejně nebo možná ještě více významným jevem, než finanční nebo imigrační krize? To je otázka, která vás hodně zajímá, jak jste mi řekl?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to otázka, kterou, pozornost k ní mi vlastně obrátil, obrátila úvaha Pavla Kysilky, kterou jsem teď nedávno četl a on píše, že právě oproti finanční a migrační krizi tady probíhá taková nenápadná revoluce a že vlastně po dvou stoletích průmyslového věku zažíváme takovou dalo by se říct globální migraci z těch fyzických měst a obcí do virtuálního světa, řekli bychom, jedniček a nul a mně to přišlo hodně zajímavé, protože často i v tomto pořadu i v běžném životě se bavíme o tom, jak ta virtuální realita a jak počítače a ten takzvaný kyberprostor zasahuje do našeho života. Chvílemi to bereme jako úplnou samozřejmost, jindy se rozčilujeme, že místo fyzických nosičů lidé stahují hudbu nebo místo, aby šli na stadion nebo do divadla, tak se podívají na YouTube nebo na televizní nějaký přenos, ale myslím, že nám v tom přirozeně, protože tím žijeme, že nám v tom opravdu uniká podstata, že tohle to je ta zásadní změna, kterou svět prochází a že až jí projde dokonale, takže bude opravdu jiný než je teď a bude to i v tom dobrém, bude to i v tom špatném. Nemyslím si, že to přinese nějakou katastrofu ve smyslu, že když všechno budeme mít a že naše potřeby budou naplněny, takže nebudeme vědět, co se svými životy, protože lidé, jak známo, mají takový zástup a takovou zásobu potřeb, že když jsou jedny uspokojeny, tak se objeví další. Ale je zajímavé, i jak to mění svět obchodu. V tom článku se taky píše, že třeba v roce 1920 byla průměrná životnost firmy asi 65 nebo 67 let, dneska, že to je 15 let a že ten vývoj směřuje k jednociferným číslům a s tím souvisí i to, jak moderní technologie dokážou úplně na hlavu postavit různá odvětví, že stalo se to ve světě mobilních telefonů, stává se to teď třeba, aby nejmenoval žádné podniky, tak stává se to třeba ve světě taxi služby, stává se to v dalších oblastech, kde někdo přijde právě s tímhle virtuálním nápadem a ten svět, který si myslel, že takhle jistě bude fungovat, tak se od základu změní. No, a abych došel k podstatě té úvahy nebo toho, o čem pan Kysilka píše, tak je právě otázka bezpečnosti, to je to mnohokrát skloňované téma o bezpečnosti či nebezpečnosti e-mailových schránek a dalších tedy nástrojů počítačem ovládaných a to, že bychom neměli být pohodlní v tom skutečně aktivně se o to svoje bezpečí starat, protože, když ho přenecháme nějakým národním nebo nadnárodním organizacím, tak tím vlastně přijdeme o svoje soukromí a přijdeme o něj možná z pohodlnosti nebo z netečnosti, protože asi úplně nedohlédneme, jak velká ta ztráta může být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když, jak se ukázalo nedávno vlastně u ukradených soukromých e-mailů pana premiéra, tak útoky hackerů jsou maximálně sofistikované. Není to snadné zajistit.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To jsou. Já myslím, že se nikdo nemůže úplně dokonale zajistit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. Máte pocit, že žijeme příliš virtuálně, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že si to každý může vybrat, jestli žije virtuálně nebo skutečně podle mě ta virtuální realita opravdu může spíš pomáhat, když se s ní dobře zachází. A nakonec ta skutečnost nás vždycky vtáhne daleko víc. Já vždycky se snažím přinést nějakou dobrou zprávu tady do toho pořadu a když půjdeme od té virtuální reality k té skutečné, tak včera jsem si přečetl o pánovi z Bratislavy, který se nemohl smířit s tím, jak jeho ulice je špinavá a zaneřáděná a začal ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zcela reálně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Zcela reálně a začal ji zcela reálně opravovat, odstraňovat graffiti, opravovat chodníky, vyznačil autům, že nemají parkovat metr a půl nebo že mají nechat metr a půl, aby se tam dalo projít a projet. A zajímavé je, že celá ta proměna ulice stála asi 7,5 tisíce korun a že se k němu přidávají další lidé a že toho nepořádku ubývá, tak mě to tak potěšilo, že vlastně občanská iniciativa, která trošku supluje to, co by mělo, to, co by měla dělat obec, tak nejen, že není marná, ale že strhne na svoji stranu další lidi a že se ta ulice skutečně proměnila k lepšímu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Já vám děkuji za vaše postřehy, názory a přeji vám hezký den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Hezký den i vám a posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji pěkně. Zítra zcela reálně, nikoliv virtuálně usedne ve studiu Dvojky Pavel Kosatík, spisovatel. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.