Přepis: Jak to vidí David Mareček – 19. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den vám přeji.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr kultury Daniel Herman chtěl do svého úřadu přinést více peněz, jeho rozpočet mu ale chce ministr financí Babiš seškrtat o 1 miliardu. Jaký je, pane Marečku, aktuální stav? Vy máte informace z první ruky.

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, my to úplně nevíme. My jako ředitelé příspěvkových organizací, které jsou zřizované ministerstvem kultury, tak jsme se s panem ministrem sešli i na jiná témata, tedy nejenom na toto téma a pan ministr hovořil v tom smyslu, že jedná s ministerstvem financí a byl přesvědčen, zcela přesvědčen o tom, že ty prostředky kráceny nebudou. A teď žádnou aktuální informaci sice nemám, ale co bych řekl, že je pozitivní, byť je to jednotlivost, ale myslím důležitá, že jsme se na tom jednání sešli všichni. To znamená, že nikdo se nesnažil jenom pro sebe získat nějakou výhodu, ale, že ty organizace, nebo instituce napříč kulturou, ať už je to živá kultura, nebo stálé sbírky, nebo film, nebo cokoliv jiného, takže nejenom, že jsme schopni, ale že chceme spolupracovat a že chápeme i my ten resort jako celek a, a jinak pochopitelně posluchači vědí, že v programovém prohlášení vlády stojí, že se chce přiblížit 1 % a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik je to, promiňte, dnes asi plus minus? Není to to jedno?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Zdaleka ne, zdaleka ne. A ono i kdyby se přiblížili 0,85, tak už by to bylo dobře, už by nám to pomohlo a takže pochopitelně přiblížit se neznamená, že to bude hned, ale přiblížit se rozhodně znamená nějaký nárůst a doufáme, že se ten nárůst nakonec povede, protože koneckonců kultura je odrazem, řekl bych i vyspělosti společnosti, nikoliv té ekonomické, ale té, dejme tomu duchovní a v dobách hojnosti je potřeba si tvořit nějaké zásoby a i když těch peněz není tolik, tak rozhodně to není zbytná věc. Já myslím, že o tom není třeba nějak dlouho diskutovat, nebo polemizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Škrtá se různě i v jiných resortech a také v zahraničí, co se týče kultury. Napadá mě, jestli by nebylo třeba prospěšnější navštívit ministra financí.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak to by možná prospěšné bylo, ale my ctíme tu hierarchii, že s ministrem financí jedná náš resortní ministry. A ty škrty to je otázka, protože jedna věc je škrt jako takový, tedy to, že někde uberete a druhá věc je, jakým způsobem uberete. To znamená, určitá řekněme výlučnost, jestli si ten stát, nebo ten národ chrání ten svůj poklad největší, to znamená to, co má nejcennějšího a může třeba v tom resortu a nemluvím teď jenom o kultuře, ale, ale obecně, můžete někde ubrat, ale nedělat to plošně. Mně vždycky naskakuje husí kůže, když slyším, že se něco udělá plošně, aby to bylo jako všem stejně. A to všem stejně je vždycky ta nejhorší chyba, protože to, co je života schopné, tak se tím tak lehce umrtví a to, co není života schopné, tak stejně života schopné není. To znamená, že je vždycky důležité rozlišovat, jak ten škrt, nebo tu restrikci udělat, aby to, co může prospívat, prospívalo dál a nezničilo a to, co naopak už stejně neprospívá, tak se nesnažíme zachránit za každou cenu a za každou cenu tak, jako když opravujete dům. Vždycky se můžete rozhodnout, jestli ho tedy opravíte, nebo jestli ho zbouráte. A ten, který je jenom tak lehce poškozený, tak samozřejmě má smysl opravovat, protože za relativně malé peníze získáte prakticky novou stavbu a ten, který už je polorozbořený, tak je opravdu lépe zbourat a začít znovu a ne do něho s odpuštěním cpát miliony a vytvoříte to taky, ale ten poměr, jak se dnes s oblibou říká, ten poměr cena výkon tam opravdu není moc dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatujeme v těchto intencích, pane Marečku, co se týče vlastně těch investicí, aby to nebylo plošné, jak říkáte, což není podle vás ta správná cesta.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, já bych šel ještě dál v tom, že někdy, nebo v této době hodně mluvíme o škrtech, o šetření a možná bychom měli mluvit opačně. To znamená, když dostáváme teď mluvím za nás, tedy za instituce, které dostávají veřejné peníze, tak co s těm veřejnými penězi děláme. Samozřejmě každý z nás má nějakou hlavní činnost, nějaké hlavní poslání a obvykle, ať už je to orchestr, operní dům, muzeum, galerie, hrad nebo zámek, tak obvykle za tu činnost vybíráme nějaké peníze i od těch, kteří ji přijímají, to znamená od těch návštěvníků, posluchačů. A než tedy se části těch peněz, myslím teď těch státních, nebo těch obecních vzdát, tak si myslím, že by bylo dobré, kdyby stát raději řekl, jak s nimi naložit. Tím teď myslím přístupnost pro lidi potřebné, pro lidi, kteří si to nemohou dovolit. Je velký rozdíl podle typu společnosti, třeba v Americe, kde je kultura hodně závislá na privátních penězích, kde kulturní instituce často mají ty takzvané /anglický text/, že mají někde uloženo v bance, nebo ve fondu obrovské, ale skutečně obrovské množství peněz a tím, jak ty peníze jsou investované, tak z toho žijí a celkově jsou potom financovány z peněz soukromých dárců. To znamená musí se o ně nějakým způsobem ucházet a ti dárci pochopitelně do značné míry ovlivňují potom, co s těmi penězi bude a mluvíme teď o lidech, kteří jsou buď nějakým způsobem handicapovaní, nebo jsou sociálně natolik slabí, že si nemohou dovolit ani lístek do divadla nebo na koncert, protože je to pro ně de facto luxusní zboží a myslím si tedy, abych se dostal na začátek té myšlenky, že než peníze škrtnout, je lépe přimět tu instituci, vlastně nařídit jí, aby těm lidem, kteří mají takto stížený přístup, tak aby ten přístup umožnila. Já myslím, že to všichni dělají přirozeně, protože každý, kdo je činný ať už v kultuře, anebo v jiných oborech lidské činnosti, myslím tedy sport a tak dále, tak se snaží tu činnost zpřístupňovat, co nejširšímu okruhu lidí a každý, kdo má alespoň elementární sociální cítění, tak když je ve vedení té instituce, nebo i v jejím členem, tak se o to opravdu snaží. Ale ta míra, jestli je to z 10 % vaší činnosti, nebo z 20, nebo z 30, tak to stát může určovat a to si myslím, že je parketa politická, vyloženě politická a je to směr, který potom znamená, že sice ty peníze zůstanou, nesnižují se, ale jsou investovány, nebo jsou použity ve prospěch lidí, kteří to opravdu potřebují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže efektivita, návratnost, ale i dostupnost...

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
I dostupnost, efektivita je jiná věc, to je hrozně tenký led, co se týká kultury, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to měřit...

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Kultura prostě není efektivní měřeno úplně přímo, že na v bodě A peníze dáte a v bodě B ty peníze vyjdou. Tam efektivní není. Ono se to počítá jinak, počítá se to na pracovní místa, která se kolem toho vytvoří, počítá se to přes cestovní ruch, přes to, kolik lidí, tedy kvůli kultuře přijede a kolik peněz utratí a i tak to vychází dobře. Ale do toho bych se netroufl pouštět, protože nemaje tedy ekonomického vzdělání, tak bych zůstal velmi na povrchu, ale ta efektivita taková ta přímá, viditelná, hmatatelná, tak ta přirozeně v kultuře není, ale ani nemůže být a ani nikdy nebyla. Ono, když se podíváte třeba úplně, úplně jinam na výzkum kosmu a spočítáte peníze, které bylo nutné investovat, než vůbec třeba první člověk do toho kosmu vyletěl, tak myslím, že ta efektivita taky není zrovna zázračná a přitom ten moment, když tedy jsme poprvé viděli planetu odjinud, než tedy opravdu jsme ji viděli vcelku, tak, že to byl tak zásadní okamžik v dějinách lidstva a pro poznání, že, že o tom nikdo nepochybuje. A hudba, divadlo, výtvarné umění, podle mě, taky ten určitý jiný druh poznání reprezentuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý obor přináší své, bezesporu i kosmonautika. A například v zahraničí je mnohem častější podle mého názoru než u nás jsou různé akce, vstupy zdarma, ať už se podíváme třeba do Británie, nebo přenosy koncertů, které lze sledovat někde na náměstí, zcela bezplatně. Máme v tom třeba jistý dluh ještě?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Asi ano, máme ho hlavně v tom, že, nemyslím ani dluh jako zpoždění, protože všichni se o tom snaží přemýšlet, ale k realizaci ještě zbývá velký kus cesty. Někdo už to dělá, že třeba zprostředkuje tedy přímý přenos té akce, která se koná někde uvnitř, na prostranství, kde to mohou sledovat lidé, ale nejsme v tom zatím moc daleko a hlavně nevíme, ale to neví ani ti naši buď sousedé, nebo vzdálenější partneři, kteří už zprostředkovávají ty zážitky zdarma, tak nevíme úplně, kde je hranice toho, co je dobře, aby bylo zdarma a co už ne, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto, promiňte, s tím třeba možná otálíme?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, možná, ale hlavně do určité míry věci, které máte zadarmo, tak si jich pochopitelně nevážíte tak úplně, ale říkáte, že s tím...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, myslím si to, protože taková, takový jednoduchý příklad, když dáváte čestné vstupenky někomu, tak pokud je dáte opravdu zadarmo a není to člověk, kterému je to milé, který to opravdu dostane jenom společensky, tak tam velmi často nepřijde, to je obvyklá bolest a právem se rozčilující potom diváci, když sledují přenos z nějaké významné akce, ať už je to koncert, představení, nebo udílení nějakých cen, že je v tom hledišti, které je deklarováno třeba 2 měsíce dopředu jako vyprodané, tak je tam spousta volných míst a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak je to, promiňte, špatný příjemce, pro kterého jste zvolili tu vstupenku.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to, je to, je to špatný, je to špatný příjemce, ale zároveň to říká příjemce dostal vstupenku zdarma, neváží si jí. A na druhé straně co je třeba rozšířené v zahraničí, můžeme jít pro příklad do Londýna, Národní galerie, tak je vstup zdarma do tady těch sbírkových muzeí, některých, ve většině se samozřejmě platí a tam si myslím, že to je v pořádku, protože to je stálá sbírka, která nějakým způsobem patří tomu národu, nebo tomu státu a je správné, aby byla přístupná zdarma. Vedle toho jsou samozřejmě zase časově omezené výstavy a za ty už se platí. Ale tam si myslím, že to logiku má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že u nás i Moravská galerie v Brně jako první v zemi volně zpřístupnila všechny svoje stálé sbírky. Pane Marečku, co myslíte, co lze získat a co ztratit? Možná to jste už částečně odpověděl ve chvíli, když nabízíme, nebo někdo nabízí takovou službu zdarma?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, když...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom, dovolte...

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě citovat z e-mailu pana Petra, který nás vlastně i přivedl trošku na toto téma: V Americe jsou všechny toalety zadarmo a lidé si toho váží, v Anglii jsou všechna státní muzea zadarmo a lidé si toho váží.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, já myslím, že pán na to odpověděl tímhle způsobem, že u muzeí, pochopitelně je to neživá kultura, to znamená, že nejsou tam, není tam tolik těch přímých nákladů, buď taky jsou, ale je třeba i spočítat ekonomiku toho. To znamená, co to udělá, kolik nás to bude stát, když tedy nebudeme vybírat vstupné. Oni, taky vstupné sice nevybírají, ale ve všech těch státních muzeí, muzeích jsou kasičky na dobrovolné příspěvky a ty se plní. My nevíme, když tam přijdeme, jestli tedy ta kasička, která vypadá relativně plná, se naplnila za týden, nebo jestli to trvalo půl roku, ale tam, kde ta návratnost, nebo ten sekundární efekt je v tom, že se třeba návštěvnost zvýší o desítky, nebo dokonce stovky procent, tak to rozhodně smysl má. Tam, kde se jedná o časově omezenou akci, tím myslím tedy koncert, nebo divadelní představení, tak to dost dobře nejde, ale co jde a mělo by jít, tak je posouzení hranice, co ještě je tedy normální cena za vstupenku a co už je luxus, který si opravdu někteří lidé nemohou dovolit, i kdyby, i kdyby nakrásně chtěli. My jsme teď byli s Českou filharmonií v Asii a tam v Číně konkrétně řešili teď tento problém, což je ovšem taky problém, pravda politický trochu, že řada koncertů a představení byla v posledních dvou letech zrušena, protože byla označena za luxus, za vlastně zbytečně luxusní zboží tak, jako když si koupíte drahý šátek, nebo drahou kravatu a je samozřejmě velmi problematické tady tuhle věc porovnávat, protože při způsobu, jak funguje Čína, tak to kdo bude určovat co je a co není luxus, tak to rozhodně demokratické nebude, ale na druhé straně, když se podíváme na vstupenky třeba v České republice, tak ta hranice, myslím, je velmi jasná. V momentě, kdy se dostáváme do těch několika tisícových částek za vstupenku, tak to rozhodně luxusní zboží je a potom zase by mělo být dáno procento lidí, které mohou se k tomu dostat nějakým jinými způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, Česká filharmonie má za sebou turné po Asii. Potvrdil se, pane Marečku, zájem, řekla bych, rostoucí o klasickou hudbu i o naše klasiky?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Potvrdil se, až nás šokoval, protože jak z médií, tak s osobních jednání s partnery víme, že Asie obecně jako kontinent, že má veliký zájem o kulturu tu evropskou, ale to, že ten zájem roste opravdu z roku na rok viditelně, to jsme netušili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to projevuje?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Projevuje se to v několika rovinách, a to je na tom tedy nejvíc potěšující, že to není jenom tím, jak by se dalo předpokládat, že tedy chodí hodně lidí na koncerty a na představení. To je jaksi samozřejmé, ale jedna věc hmatatelná je, množství divadel a koncertních sálů, které vznikají, kde úsloví, nebo přirovnání houby po dešti je opravdu to správné, protože každý rok jich vznikne několik a není to tak, že by vznikaly jenom v nových městech, ale vznikají i v těch městech, kde už nějaký sál stojí a ten sál je špičkový, tak vznikne další, který je ještě lepší a rozhodně se to netýká jenom Číny, kde se o tom hodně mluví, ale týká se to i Jižní Koreje, kde například my jsme hráli v Songnamu, což je takové předměstí Soulu a Soul samotný má výborný koncertní sál, ale další se tam staví a bude příští rok otevřen. Čili to je velmi hmatatelná věc, že ty sály a ty divadelní budovy vznikají a jsou naplňovány nějakým obsahem. Druhá věc, která je ale myslím důležitější, nebo minimálně stejně důležitá je, že o evropskou kulturu projevují zájem ti obyvatelé samotní. A to zase není způsobeno jenom tím, že chodí na koncerty a chodí na představení a přijímají je nějakým způsobem, ale je to, nebo pozná se to na tom, že se aktivně provozování té kultury věnují. Takže třeba náš pan šéfdirigent Jiří Bělohlávek zůstal ještě po tom turné v Číně a kromě toho, že pracoval s místním orchestry, tak pracoval taky s místními mladými lidmi, kteří tam mají orchestr. A je výuka na nástroj je tam vlastně rozšířená, je tam povinná ve škole a podobné je to v Korei, kde také se téměř všichni zabývají hudbou, nějakým způsobem, a to si myslím, že je velmi důležité, protože to přispívá i k výchově publika a to se zase potom zpětně projeví v koncertních sálech, kde je to někdy úsměvné, že podle toho, jak dlouho ten sál stojí, tak, nebo opačně, to, jak dlouho ten sál stojí poznáte podle toho, jak se chová publikum. Takže například v Šanghaji, nebo v Pekingu, kde ty sály už jsou o něco déle, tak se netleská mezi větami, to publikum se chová víceméně standardně tak, jak jsme zvyklí od nás, z Německa, z Francie, zkrátka z evropských zemí a tam, kde ten stál stojí teprve chviličku, což byl třeba případ Cantonu, kde je sál teprve od roku 2010, tak se tleská mezi větami, je tam hluk při tom koncertě, taková malá hladina, ale přece jen, je běžné, že se posluchači dostanou do sálu během produkce a občas i ze sálu se dostanou během produkce, ale tohle všechno byla pravda v těch městech, kde ty sály byly nové třeba před 3 lety a změnilo se to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, vy to můžete srovnat s tím rokem 2011, když jste tam byl s filharmonií poprvé. Co třeba takový ten běžný život? Jak jste měl možnost ho poznat, nebo vypozorovat třeba nějaké změny?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
My máme málo možností ten běžný život sledovat, protože to turné vždycky se řídí rytmem přejezdů a zkoušek, ale snažíme se vždycky jít aspoň projít v tom městě, abychom trošku nasáli tu atmosféru. A to, co je vidět i třeba při přejezdech, tak je samozřejmě velice rychlý stavební rozvoj a s tím tedy související růst těch měst, který je až dech beroucí. To, že přijedete do Šanghaje, kterou jste viděla před 3 lety a vy to město nepoznáte, centrum pochopitelně, ale jinak ten, ta rychlost je pro nás, když jsem dneska ráno jel po dálnici D1 a viděl jsem tam, jak ty úseky postupují ty opravy tak pomalu, že to člověk skoro nezpozoruje, tak je ta rychlost opravdu šílená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jedno téma. Na pražském Klárově byl odhalen pomník československým letcům z druhé světové války, dvoumetrovou sochu okřídleného lva Česku darovalo jako poděkování za hrdinství pilotů zdejší britská komunita. Ale proti instalaci pomníku se ostře ohradili památkáři, lokalitu považují za nevhodnou. Jak vy se na to díváte? Jednak na ten pomník i na vlastně tento spor?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, dívám se na to, jako, že to je neštěstí, protože myslím si, že snad nikdo nemůže zpochybnit to, že ten pomník v Praze má být, že už tady měl být dávno a nevidím do toho natolik, abych mohl říct, jestli je to problém památkářů, že takhle protestují, nebo jestli s nimi příslušné úřady nejednaly včas, ale každopádně je to ostuda a měl by být ten spor co nejrychleji zažehnán a pomník by měl zůstat pochopitelně tam, kde je, protože si myslím, že tam ničemu nevadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono vadí památkářům, abych to jenom doplnila, monumentálnost díla a to, že v tom parčíku už jedna socha umístěna je. A mimochodem stavební úřad Prahy 1 tu instalaci umožnil, takže zatím je to jaksi v procesu. Vybavujete si třeba takhle spontánně, pane Marečku, nějaký jiný památník, který vzbudil tolik emocí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To si úplně nevybavím. Spíš si vybavím přístup, mě v tomhle směru vždycky vytane na mysli Paříž, kde řada velmi odvážných staveb, nebo zásahů i urbanistických proběhla samozřejmě za velkých vášní, ale zkrátka proběhla. A líbí se mi na tom ta odvaha, že když už ten záměr vznikne, takže je skutečně realizován. A že se nestane, že ty vášně, které vyvolá, tak ho smetou a potom řada projektů, které by byly třeba dobré, tak se neuskuteční. A dneska každý návštěvník Paříže, který obdivuje Eiffelovu věž, tak už si opravdu jenom matně vzpomene na vášně, které vyvolávala v době, kdy byla postavena a na vtipy, které říkaly, že nejkrásnější pohled na Paříž je z Eiffelovy věže, protože od tam není Eiffelova věž a to je... Eiffelova věž, to je ta pyramida před, před Louvre, ten nový vchod to jsou ty velké bulváry, které tam vznikly a řada, řada dalších věcí, takže nevybavím si jednu konkrétní, ale ten velkorysý přístup, který musí být osvícený, pokud není, tak je to špatně, je to zvůle, ale pokud je osvícený, tak určitou razanci by mít měl, protože jinak ani nic dobrého vzniknout nemůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud vím, tak socha Freddieho Mercuryho ve švýcarském Montreux žádné emoce nebudil, a to říkám proto, že se i tam chystáte se souborem v létě...

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na konci léta. Co vás tam čeká ještě mimo jiné?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Nás čekají letní festivaly v Rakousku, v Grafeneggu, v Edinburgu a potom BBC Proms a dva koncerty, tedy jeden v Německu a jeden ve Švýcarsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásné léto vám přeji a děkuji za dnešní návštěvu, pane Marečku.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Krásné léto vám i posluchačům. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se Jak to vidí přihlásí v pravidelném čase v půl deváté. Hostem bude spisovatel Pavel Kosatík. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.