Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 29. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Cyril Höschl, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, dobrý den.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč v české diskusi o uprchlících dominují obavy a strach, nakolik jsou opodstatněné? A co dělá strach se společností? Nejenom na to se zeptám dnešního hosta. Pane profesore, v poslední době jste se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že Evropa má podle vašeho názoru poslední vteřiny k sebeobraně. Co tím myslíte a jaká fakta vás přivedla k tak závažnému výroku?

Čtěte také

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak především ten titulek jako všecky novinové titulky je nadsazený, takže je to spíš upoutávka než solidní názor. Tak to si trošku uberme z toho tu emoci. Ale to, že se s Evropou něco děje, je už delší dobu nabíledni. A mohli jsme to pozorovat ještě dávno před tou uprchlickou krizí, které jsme teď svědky, protože se prostě mění, přeskupují hodnoty, na kterých byl tento kontinent vystavěn. K některým se stáváme vlažnějšími. Mnohé se rozmělňují. Také v souvislosti s integrací Evropy se stírají takové ty typicky národní zájmy, které zde byly, řekněme, po druhé světové válce. No, a do toho teď přišlo stěhování národů de facto, které se některým zdá ještě nevýznamné, protože se domnívá, že ta absorpční kapacita Evropy je vysoce dostatečná na to, aby pohltila statisíce a miliony uprchlíků ze zcela jiné části světa a z jiné kultury, což zatím může být pravda a není důvod šířit paniku. Ale z takového toho hlediska trošku nadčasového, které už vlastně předpovídali takoví, jako Hungtington a podobně, o střetu civilizací, lze předpokládat, že se poměr mezi velkými kulturami skutečně přeskupí a že Evropa teď stojí na prahu hluboké proměny, které se možná já ještě zaplaťpánbůh nedožiji, ale mohou se jí dožít jiní. Velice rád bych se mýlil. A to je možná zdroj určitých obav v obyvatelstvu. A já bych rád využil týhle tý příležitosti k tomu, abychom si trošku udělali pořádek v tom, co se teď nazývá xenofobie a rasismem. Samozřejmě že to jsou negativní projevy, které jsou tou situací indukovány. Vždycky takový ten pocit ohrožení a maketa vnějšího nepřítele vyvolá nebo indukuje vznik různých extremistických nálad. A když se k tomu přidá ještě trochu ekonomické krize, tak se najednou dostaví něco, čeho ve 30. letech byla Evropa svědkem při nástupu nacismu a Hitlera, který se ostatně také dostal k moci jako někdo, kdo pevnou rukou zajistí pořádek a prosperitu. A ta určitá dekadence, ke které Evropě dospěla, je určitě výživným podhoubím pro něco takového. A to nebezpečí tady je, a to nebezpečí je možná stejně velké jako nebezpečí invaze islámu. Ale možná by bylo dobré si to trošku rozlišit, protože tohle to vidění je zploštělé. Já se domnívám, že u většiny našich obyvatel vůbec nejde o xenofobii jako takovou. Ta je náš spor s některými kolegy. Ano, Češi trošku xenofobní jsou, ale nijak výrazně a ne víc než ostatní národy po Evropě. A nejde ani tak o rasismus. Všimněte si, jak se chováme celkem tolerantně ke všem možným menšinám, které tu máme, včetně asijských a tak. Trošku problém máme s Romy. Ale nepřekračuje mez, kterou vidíme i v jiných evropských zemích. Co je ale podstatnější, že možná zdroj takové, takové té averze a těch obav není ani tak rasismus a xenofobie, jako spíš skutečně obavy z islámu, který je často v médiích představován prostřednictvím svých extrémních podob. Nemluvě o wahhábismu. Ale je to náboženství, které přináší vlastně na naše obrazovky Taliban a Islámský stát a tak, a to nedorozumění spočívá v tom, do jaké míry tenhle ten obraz je reprezentativní. A o tom může být debata.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když podle některých vlastně nejsou nebo nejsou ty muslimské hodnoty slučitelné s těmi křesťanskými, tak jak to, že tady vlastně v Evropě žijeme společně desítky let?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak to má dva důvody. Samozřejmě že zdálky viděno se mnohovrstevnost různých jevů a fenomenů stírá a zdají se jednotlivé. Prostě v očích mnoha našich spoluobčanů je Arab jako Arab a neuvědomují si, že mnoho těch, kdo jsou vyznavači islámu, vůbec Arabové nejsou a jsou to Peršani a jsou to Asijci a podobně. Druhá věc je, že každá menšina, když se někde usadí, tak má úplně jiný vztah k té většině, když je ještě malá a málo reprezentovaná, a jiný, když už potom tvoří podstatnou proporci té komunity. Prostě její chování, jejich hodnoty a její vztah k vlastní tradici se utváří ruku v ruce s poměrem, který zaujímá vůči té většinové populaci. My to vidíme i v psychiatrii. Například řada poruch duševních, které jsou spojeny nebo které mají vyšší riziko výskytu u národnostních menšin, se mění, když se ta menšina stává větší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se stane menšina, muslimská menšina většinou v mnohasettisícové Evropě, pane profesore?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak zatím samozřejmě se nám zdá, že ne, ale mohou vzniknout ostrůvky, tak jako jsou třeba některé oblasti Marseille nebo předměstí Paříže a podobně, kde už ta atmosféra vzniká, protože to sice není menšina významná oproti, řekněme, celonárodnímu cenzu nebo počtu evropského obyvatelstva, ale v tom regionu, který je relevantní v té malé síti kolem určitého centra nebo určité komunity, už se stává většinou, a to má jednak vlivy příznivé, to znamená, ubývá v ní poruch spojených s izolací a s životem v emigraci a s příslušenstvím k menšině, a přibývá zase sociálních negativních jevů, které si s sebou přinesou z té své bývalé kultury a které jsou neslučitelné s jaksi pravidly hry v té kultuře nové. A tam potom může docházet k negativním jevům, které sice nejsou celoevropské, ale jsou takovými jaksi zápalnými ohnisky a v té místní komunitě problém skutečně představují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale třeba ti, řekněme jim přistěhovalci, oni vlastně nejsou přistěhovalci, když hovoříte o těch předměstích třeba Marseille nebo vidíme to v Berlíně, jsou sídliště. To jsou přece lidé, kteří se už narodili v Německu, ve Francii.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, ano. To je druhý důvod toho, proč vlastně to soužití je možné anebo ukázka toho, proč to soužití je možné. Ale zároveň je to také argument pro ty, kdož zvedají varovný prst, protože řada těch teroristických činů, jichž jsme byli v nedávných letech svědky, ať už to byl bombový útok na madridském nádraží, v londýnském metru a podobně a nakonec i útok na Dvojčata, byla zčásti realizovaná nejenom přistěhovalci z muslimských zemí, ale dokonce příslušníky už té další generace, druhé a třetí generace, u kterých byste právě předpokládala, že se mezitím stali Evropany, ale jak vidno, tak to není nevyhnutelné. A ne všichni se těmi Evropany v tom smyslu, jak si představujeme soužití mezi evropskými národy, stali, a to může být ten problém. Čili tam je otázka toho, do jaké míry ta asimilace zaprvé probíhá, zadruhé do jaké míry je žádoucí, protože v očích mnohých zejména těch, kteří představují tu menšinu, tak žádoucí není. V jejich očích je žádoucí naopak přinést si svou kulturu sem a co nejvíc prosadit její pravidla i do širšího okolí. A nakonec to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak víme, že budou chtít prosazovat...

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Nakonec jim to přikazuje korán, že jo, prosazovat víru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...ta pravidla.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak vidíme to, že jo, vidíme to všude, kde se ta menšina rozrůstá, tak tyhle ty pokusy činí. A zprvu nenápadně a s rostoucím sebevědomím stále důrazněji. Takže takové ty snahy ve Velké Británii podřídit některá pravidla třeba ve školách, šaría a vynutit si práva, která jsou typická pro muslimskou menšinu a zakázat jesličky a zpívat koledy o Vánocích a tak, tak to jsou sice detaily, ale jsou to indicie toho, že ta ochota asimilovat s kulturou, do které jsme přišli, je velmi omezená a je u různých etnik a u různých kultur různá. To jako nemá cenu si zastírat a je dobré to podrobit zodpovědné diskusi. Já bych řekl, že na, na té současné diskusi o uprchlících je nepříjemná ta okamžitá polarizace, kdy i velmi vzdělaní lidé s ušlechtilými úmysly, například ti, kteří upozorňují na to, že nelze všechny házet do jednoho pytle a že je třeba skutečně uprchlíkům pomáhat, protože to máme my mít v našich "kulturních" genech, takže i ti se velice rychle uchylují k poměrně radikálním a útočným tvrzením, jako samozřejmě i druhá strana, která je velmi nevybíravá, a je to škoda, protože jsou prostě věci, o kterých bychom měli v klidu hovořit a položit si je na stůl, například jak je to s tou asimilací, do jaké míry jsme schopni tyhle ty nám ne úplně sourodé hodnoty asimilovat a za jakou cenu, jaké to bude mít dopady kulturní, náboženské, ekonomické, společenské a podobně, a to by mělo být předmětem legitimní debaty a ne vzájemného se osočování, kdo je rasista a kdo je sluníčkář.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy probíhá ta debata, pane profesore, ne tak, jak to cítí ta...

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, protože je takzvaně emotionsbeladen. Prostě je podpořená těmi obavami, těmi obavami z islámu, které jsou do určité míry oprávněné, a kdo tvrdí, že ne, no, tak musí připustit, že přinejmenším vinou sdělovacích prostředcích, prostředků ano, a ty obavy prostě indukují emoci, která vede k tomu rychlému vzedmutí vášní v jakékoli debatě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to tedy podle vašeho názoru média, která šíří strach?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to je zase takové poměrně jednoduché osočení, ale média fungují na principu...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak kdo je zodpovědný za tu polarizaci?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, média fungují na principu vyhledávání senzací, že jo. Čili šířit strach je vedlejší produkt jejich hlavního poslání, poukazovat na to, co lidi zajímá. A lidi zajímají vraždy, požáry, senzace, teroristické útoky. Kdyby...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je otázka.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, kdyby lidi chtěli mít v novinách jenom Götha a jiné by nekupovali, no, tak by tam měli Götha. Ale ten...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, to je ta otázka, co bylo dřív, vejce, nebo slepice? Jestli média reagují na tu poptávku nebo...

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Poptávku nebo jestli ji indikují. Určitě to je oboustranné. Ale asi nelze podsouvat jednotlivým médiím nějaký zlý úmysl šířit strach. Pro ně je to prostě cesta nejsnazšího nebo nejmenšího odporu a nejsnazšího zisku publikovat tak, aby se to kupovalo. No, a co se kupuje? Jak, kde, kdo, s kým támhle zahnul a kdo koho zavraždil a Ivetka Bartošová plnila média prostě na roky přesto, že když se nad tím zamyslíte, tak to za A byla poměrně intimní záležitost té rodiny, za B to je naprosto nezajímavý, a za C to nic dobrého nepřineslo. Čili takhle to je filtr, kterým média pracují. Ale zaplaťpánbůh ve svobodných...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne všechno.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, právě. Ve svobodných médiích je prostor k vyjadřování ledasjakých názorů a i k šíření pozitivních hodnot. Čili já bych to takhle nepaušalizoval a nevyléval s vaničkou i dítě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tedy ale pak role politiků, elit takzvaných, aby vysvětlovali lidem...

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, ale víte, my se můžem vzájemně obviňovat, čí to je role a čí to je úloha. Já jsem tuhle byl někde na nějaké oslavě a tam ke mně přistoupil do té doby mně neznámý, avšak sympatický člověk a říkal, vy jste svědomí národa, řekněte do toho rádia, že držení Mynáře na Hradě je bezpečnostní riziko, ale hlavně je to pohrdání lidem, národem, právem a tak. Já jsem si říkal, jako proč já bych měl být svědomí národa? Je nás tady deset milionů. Mně to do tý doby vůbec nikdy nenapadlo. A my se takhle shlukujem a nálepkujem prostě, kdo je chvíli trochu víc vidět, tak najednou se stane jaksi nechtěně a mimo nadání mluvčím kohosi, kdo sdílí jeho názory a takových mluvčích je víc. No, a teď se kolem sebe shlukují do takových názorových trsů a vzájemně se obviňují z toho, kdo by měl tuhle tu věc zařídit nebo kdo za to může, že šíří paniku nebo že šíří poplašné zprávy a tak. Ale bohužel velkou roli daleko větší, než takhle viditelní jedinci, mám tím na mysli politiky a tak, kteří přece jenom za svoje jednání zodpovídají, jsou neanonymní a jsou nakonec nezvolitelní v dalším termínu, tak daleko nebezpečnější po téhle té stránce je volné šíření různých hoaxů a podvodů a poplašných zpráv po internetu, kde totiž většina těch, kdo tam brouzdají, neumí v té validitě rozlišovat, a musíme se nad sebou zamyslet a sypat si popel, protože se to stane každému z nás, když vidí senzační zprávu, tak má hned chuť to přeposlat kamarádům, kor když je u toho poznámka rychle, než to smažou, což je jeden z nesmyslů, který se takhle šíří, protože nikdo nic nesmaže a když tak k tomu má jiné důvody, než že by to tady cenzuroval. No, a tam se stane, že validní informace nebo pravdivé a podložené informace stojí vedle naprostých nesmyslů osočení konspiračních teorií, a dokonce umělých výrobků nebo producentů špatné nálady, takzvaných trollů. A člověk, který do toho trochu hlouběji nevidí, tak to neumí rozlišit, tak tomu dává všemu zhruba stejnou váhu. A tohle si všimněte, to dřív nebylo, protože ať už byl režim nebo politika sdělovacích prostředků jakákoliv, tak prostě i kdybyste mluvila o Špejblovi a Hurvínkovi, tak dostat se do nich vyžadovalo určitou kvalifikaci a překonání určité iniciační bariéry, prostě kdo plácal od začátku naprosté nesmysly, tak se tam nedostal. Nechme teď stranou politickou cenzuru. A tím byla profiltrovaná určitá validita těch informací, s kterým jste mohla a nemusela souhlasit, mohly být cenzurované. Ale nebyly to naprosté podvody, naprosté fake, naprosté nesmysly, protože ty se přes tu počáteční bariéru nedostaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vidíte v těch aktuálních diskusích, pane profesore, dostatek relevantních prokazatelných argumentů. Jak je používáme vlastně v těch debatách?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak to je problém trošku v tom, že při jakékoli popularizaci, a my, kteří se tu vědu snažíme popularizovat, tak to víme, tak můžeme o něčem přesvědčit širší veřejnost jenom za cenu poměrně dramatického zjednodušení, že jo. Vědci jsou charakterističtí svou nesrozumitelností a takovým tím ano, ale, a ono je to ve skutečnosti ještě zase trošku jinak. Ostatně proto se jejich klub jmenuje Skeptik nebo klub skeptiků, a to je něco, co posluchač, když chce, abychom mu něco vysvětlili, tak nechce slyšet, o to nestojí, on chce vědět, jak to tedy je. A ten vědec ví, že ono to není tak úplně jasný. Takže se volí kompromis mezi hrubým zkreslením a redukcí a pravdivostí. A tam někde je pásmo, které si ten popularizátor vybírá. No, ale podobně je tomu i ve vědách společenských, v politologie a v politice jako takové. To je umění možného, ne umění pravdivého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přejděme k jinému tématu, třeba jak chytrý telefon pozná prý depresi, pane profesore?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to je docela zajímavá oblast, která by se dala shrnout pod takový souhrnný titulek Aplikace informačních technologií v medicíně, v tomto případě v psychiatrii. A je to trend, který se teď rozvíjí, a jsme svědky jeho nástupu na všech možných frontách. A v té psychiatrii to tady začalo tím ITAREPSem Filipa Španiela, o kterém jsme tady už i mluvili, to znamená využití...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro schizofreniky.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
...mobilních telefonů k předvídání znovuvzplanutí schizofrenní epizody, které umožňuje včas zasáhnout a tím zmenšit riziko třeba hospitalizací. A zároveň na jednu stranu ušetřit velké peníze, protože ty hospitalizace, ty hotelové služby jsou na tom to nejdražší. A na druhou stranu i velice prospět těm pacientům, kteří najednou začali mít pocit, že se o ně ti doktoři skutečně zajímají, protože ten signál, ten varovný, to poselství, které ten systém lékaři poslal, vedlo k tomu, že si ho správně ten lékař měl tedy zavolat toho pacienta, aktivně ho vyhledat a probrat to s ním, což by kdyby čekal na nejbližší kontrolu za tři měsíce nebo za půl roku, neudělal. No, a teď k tomu přistupují další zajímavé aplikace informačních technologií, tak jedna z nich poměrně jednoduchá, ale stále ještě u nás ne rozšířená, je takzvaný ActiGraph, kdy nosíte na ruce náramek, jenž registruje vaše pohyby, čili to, jak se hýbete, když večer jdete spát, tak ten náramek ty signály vyšle do takové do kovací stanice, kterou máte doma, a ta to pošle někam do centrály, kde se to zpracovává. A je tudíž někde, třeba u lékaře, který to, který vás do toho zapojil, představa o tom, jak se během těch 24 hodin denně pohybujete. Na první pohled triviální údaj, ale nevěřila byste, kolik informace se z toho dá dostat. Tak například se z toho dá poměrně jednoznačně poznat, kolik toho naspíte a kdy, protože prostě ve spánku, ať chcem, nebo nechcem, se pohybujeme mnohem, mnohem pomaleji, často vůbec nebo tu a tam oproti bdělosti, kdy tou rukou hýbem ani nevíme. To je rozdíl markantní. Takže to vidíte na první pohled, velká pauza, pak zase ... pohyby, pak zase pauza, čili vy si můžete přesně změřit a může vám ten pacient tvrdit tisíckrát, že vůbec nespí, a vy vidíte, že spí samozřejmě, protože to by nevydržel se nehýbat, nebo vám naopak tvrdí, že spí, já nevím, od desíti večer do šesti do rána a vy víte, že to není pravda, že spí od dvou ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně nevíme, kdy spíme.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, no, tak jednak teda si to sami často namlouváme a jednak existuje takový, taková porucha, kdy člověk prostě neví, jak to ve skutečnosti je, a má ten dojmy, ale to je jedno, to je jedna informace. Čili může to sloužit k monitorování cirkadiánních rytmů toho, jestli u vás ten cyklus spánek bdění je v pořádku, jestli je nějak posunutý, narušený, dostatečný, nedostatečný. Ale další věc, která je zajímavá, a tam už se blížím k odpovědi na tu vaši otázku, když si představíte pacienta s bipolární poruchou, který jde do mánie a pak do deprese, tak ve chvíli, kdy se u něj rozjíždí manický stav, tak se ty pohyby zrychlují, je jich víc a jsou rychlejší, čili najednou vidíte, že na tom záznamu, že se začíná zrychlovat v té bělosti, a naopak v depresi je většina lidí zpomalených, až na naprosté výjimky, jako je agitovaná deprese, ale i tam to vypadá jinak, mluví pomaleji, hýbe se, má gestikulaci pomalejší, dokonce když nemusí, tak se, tak ani nevyleze z postele a podobně. A tohle to všechno je tam vidět. Čili vy můžete na dálku, aniž se někoho ptáte, poznat, jestli jde do mánie, jestli jde do deprese, jestli je naopak po stránce nálady v pořádku, jestli má narušený cyklus spánku bdění, který notabene u deprese je narušen, protože bývá spojena s nespavostí a je narušený i u mánie, protože také bývá spojena s nespavostí, i když tam to ten dotyčný dobře snáší, protože má pocit svěžesti navzdory tomu, že nespí. Čili takovéhle informace z toho lze dostat a monitorovat ten stav dokonce tak, že lze s předstihem z těch pohybů usoudit na to, že se něco děje, ještě dřív, než to ten člověk sám subjektivně vnímá a než s tím sám zajde za lékařem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Něco, když to řeknu laicky, že se blíží třeba depresivní onemocnění?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano. Čili jedna z těch možností je, že poznáte příchod deprese, to znamená, že ta informační technologie vám umožní zachytit ještě dřív než ta subjektivní výpověď toho pacienta, a takovým vyšším stupněm téhož je teď aplikace do mobilních telefonů, dá se najít na internetu, bohužel tedy je to v angličtině a bude to chvilku trvat, než to přeložíme do češtiny, kde využívá toho, že ty chytré mobilní telefony mají i cosi jako gyroskop nebo gravimetr, takže když s ním klepete, tak ten telefon to pozná. A také umí určovat polohu, kde je. Takže se využívá takového triku, který kdysi zavedl kdosi v Izraeli, že ve chvíli, kdy mobilní telefony hlásily náhlý hub, jako když ho hodíte na zem, a zjistilo se, že to vysílají vždycky na jednom místě, tak se tam jeli podívat a většinou tam byla díra v silnici, protože to bylo místo, na kterém ta auta vždycky hupla a ten telefon ten hupne leckdy, jenomže je to rozdistribuované naprosto nahodile. Jenže ve chvíli, kdy najednou vám to u stovek telefonů hupe na jednom místě, tak víte, že tam je díra. No, a tohohle, tohle to napadlo ty kolegy psychiatry izraelský zavést pro depresi, protože vycházeli z toho, že když jste depresivní, tak telefonujete míň, mluvíte pomalejc, nevyhledáváte přátele, ty hovory jsou kratší a máte jinou intonaci hlasu. A zavedli na to aplikaci, která tohle to vyhodnocuje, a pozor, není to tak úplně Velký bratr, jak se mnozí bojí, protože je naprosto nezávislá na jazyce, tu aplikaci vůbec nezajímá obsah, je jedno, jestli mluvíte holandsky, španělsky nebo čínsky, oni tu výšku tónu, to tempo, to všechno zadjustují na vaši normu a ve chvíli, kdy se to začne měnit, tak vyšlou signál, pozor, ten jde do deprese, začíná míň telefonovat, začíná být pokleslejší, monotónější a pomalejší, a to všechno ta aplikace pozná. No, a teď ještě ta hlavní obava je, aby tohohle někdo nezneužíval, tak ta aplikace obsahuje takové zásadní pravidlo, že tu informaci smí dostat pouze člověk, kterého vy určíte, a může to být váš příbuzný, nejbližší osoba, manželka, dítě, rodič a může to být lékař a nikdo jiný tu informaci nedostane. A vy se můžete cítit bezpečně s tím, že ten nejbližší pozná, kdy se s vám začíná něco dít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Cyril Höschl, psychiatr. Já vám děkuji za vaše názory, postřehy a přeji vám hezký den, na shledanou.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Taky, na shledanou, hezký den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory ekonoma, profesora Jana Švejnara. Na slyšenou se těší a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.