Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 2. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a šťastný nový rok přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí, který dnes hostí profesora Cyrila Höschla, ředitele Národního ústavu duševního zdraví. Dobrý den, pane profesore, a také vám šťastný a veselý nový rok.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Dobrý den, vám taky i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. O čem si budeme dnes povídat? O zdraví, zejména o tom duševním, ale také například o boji s byrokracií. Na prahu nového roku zaznívají velmi často vlídná slova, přání plná naděje, optimismu, dobré víry něco změnit. S jakými očekávání vy, pane profesore, vstupujete do roku 2015?

Čtěte také

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak navzdory tomu, že jsem celoživotně spíš optimistou, takovým opatrným, abych nebyl permanentně zklamáván, tak nový rok ve mně žádná velká očekávání nikdy nevzbuzuje, protože já jsem se ten předěl roku naučil už od dětství nevnímat jako cokoli zásadního, nýbrž pouze jako takovou lidskou dohodu, arbitrární svátek, dohodu, že se bude bouchat šampaňským a bdít po půlnoci, ale že to je jinak den jako každý jiný a že bychom si takto zrovna tak mohli zvolit jakýkoli jiný předěl. Ostatně jsou kultury, které ho mají jinde a mají úplně jiný rok a také jim nevadí, že ten Silvestr jim tam chybí, takže ta předsevzetí jsou víceméně umělá. Za druhé potom, když jsem vrostl potom do té psychiatrie, tak jsem si také uvědomil, že čím víc jsou jakákoli předsevzetí ritualizována a uměle zavěšována na nějaké umělé datum, tak tím méně jsou potom splnitelná a tím méně na ně dojde. Ve skutečnosti největší nadějí na uskutečnění má to předsevzetí, které uděláte ihned ze dne na den jakýkoli všední a jindy nezapamatovatelný den, a je to přesvědčení, které vychází z hloubky a je spojeno s opravdickým rozhodnutím své chování nebo zvyk nebo cokoli změnit, nikoliv, že je formálně vázáno na nějaké datum, proto také si všimněte, ta novoroční předsevzetí, že budu cvičit, že nebudu kouřit, že nebudu pít, že se budu víc hýbat a tak, tak se většinou nesplní a naopak přes ty Vánoce všichni nakynou a pak jim to dlouho do jara ta medvědí hibernace ještě trvá. Čili Silvestr není žádný kdovíjaký den, který by stál zato, abychom se mu emočně nějak příliš věnovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná už jste i odpověděl otázkou, kterou jsem měla jako další připravenou, čeho se z toho psychologického hlediska možná vyvarovat na prahu nového roku?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Možná, že zajímavější než ta obvyklá triviální předsevzetí, která si většina z nás opakovaně na sebe klade a pak je opakovaně nesplní, tak by se dal ten repertoár inovovat a přejít do takových přesvědčení jako je boj proti lidské blbosti, proti omezenosti, proti stupiditě, proti takzvané blbé náladě a tím bychom se dostali na pole, které je poněkud náročnější, ale možná o to zajímavější a určitě kdybychom se tomu víc věnovali, tak by to pro nás celospolečensky mohlo mít větší efekt. Já se domnívám, že tak jako v 90. letech tady skutečně chyběla iniciativa nebo chybělo úsilí o zabránění různým negativním jevům spojeným s tím divokým úsvitem kapitalismu a úsilím o nějaký řád, o nějaký právní rámec a ošklivě řečeno boj proti korupci, tak teď naopak bych řekl, že jsme přešli do druhého extrému a nedostává se nám zdravého rozumu a nedostává se nám iniciativy omezující byrokracii, která už je tak samožernou, že bych řekl, že páchá úplně stejné škody jako ti kmotři, jo, ti úředníci ti nadělají mnohem větší škody akorát, že na rozdíl od těch kmotrů nejsou za to sankcionováni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste právě předposledně Jak to vidí líčil barvitě vaše zkušenosti při výstavbě v Národním ústavu duševního zdraví právě s byrokracií.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to bych mohl pokračovat tady týdny a týdny. To samozřejmě minule jsme tady mluvili o té magnetické rezonanci, která je ústředním indikátorem celého toho miliardového projektu, a ta tedy byla, přestože už byla v roce 2009 schválena tehdejším ministrem, tak se musela dát žádost o její nákup znovu do přístrojové komise a tam tehdy zprvu říkali ne, ne, těch je tady dost bez ohledu na to, že každý, komu roste nádor v hlavě, tak tři měsíce čeká na vyšetření, když nemá to štěstí, ale potom, když jsme řekli no dobře, ale tím pádem ušetříte pár set tisíc ročně za provoz rezonance, ale budete vracet miliardu do Bruselu, protože to je pod obrovskou sankcí, pod obrovskou pokutou, tak řekli: "Dobře, tak my vám ji tedy schválíme." Opravdu ji schválili, ale jenom pro výzkumné účely, to znamená sežeňte si na to peníze kde chcete, ale nesmíte to nasmlouvat s žádnou pojišťovnou. Tak si představte, že skutečně to bude tak, že v tom baráku bude v tu chvíli nejmodernější magnetická rezonance v zemi, tříteslová, a když našemu pacientovi něco bude, pro co bude indikován k magnetické rezonanci, tak ho budeme vojetým autem vozit do Krče hodinu tam a hodinu zpátky, protože u nás by mu to pojišťovna neproplatila a u nás ten stroj bude stát. A pointa ještě je, že ta pojišťovna za to vyšetření vůbec neušetří, protože ona ho zaplatí, ale zaplatí ho té Krči, zatímco nás budou honit, že nejsme schopni zajistit udržitelnost toho projektu. A takových stupidit ti úředníci a celá ta mašinérie byrokratická vyrobí desítky a desítky a přesahuje to už jakýkoliv, jakoukoliv hranici zdravého rozumu. Notabene do dneška jsme nedostali souhlas od ministerstva zdravotnictví k vypsání výběrového řízení, jednoduchého výběrového řízení, na které ta magnetická rezonance má právo, protože k tomu má všechny posudky, že ten typ, který kupujem, nemá nikde žádného jiného než jediného výrobce. Když se nevypíše, tak se dá tedy do otevřeného řízení, tam se přihlásí ten jediný výrobce, to všechno má svoje zákonné lhůty, to se bude dvakrát opakovat, uplyne rok a v tom roce přijde audit, který usoudí, že indikátor nebyl splněn a bude se platit obrovská pokuta do Bruselu a pak se zase v novinách bude psát, jak se nečerpaj evropské peníze. Ale to není všechno, my jsme povinni najmout desítky zaměstnanců, kteří budou činnost toho projektu tak, jak je naplánována, zajišťovat, ty jsme nabrali, ale díky tomu, že nemají na čem pracovat, tak se tam za ty obrovské peníze, na které si nevyděláte, protože nesmíte, budou dloubat v nose.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidím, že příběh, pane profesore, má několik dílů a vypadá to na nekonečný seriál.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Je nekonečný, je nekonečný jak kafkovský teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, jestli jsou tyto případy, které líčíte, ojedinělé nebo je jich hodně?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, já se bojím, že nejsou ojedinělé, že už se z toho stává systém. Takový systém kolektivní nezodpovědnosti, že všem je všechno jedno s výjimkou jediné věci udržet si svou židli a mít papíry v pořádku, a ten obsah toho, o co jde, ten už nikoho vůbec nezajímá, ten naopak jaksi obtěžuje. Ono ty úředníky, oni ani nechtějí vědět, co chceme dělat, ono je to nezajímá v podstatě. Oni chtějí jenom vědět, jestli máme ten papír v pořádku, onen papír v pořádku a buzerujou, buzerujou, buzerujou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také mají svá nařízení, kterými se řídí.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, dobře, ale pro mě je suprem ale zdravý rozum, a ten úplně vymizel z tohoto byrokratickýho prostoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to by bylo to předsevzetí zdravý rozum třeba do letošního roku?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Když se vracíme k těm předsevzetím, tak pojďme všichni, kterým ještě ta špetka zbývá toho zdravého rozumu, tak se pojďme semknout a proti tý byrokracii začít nějak frontálně bojovat, protože takto už to opravdu dál nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by ten boj ...

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
A ta země strádá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by ten boj měl vypadat?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, ten by měl vypadat tak, že by se precedentně prosadily nějaké ostrůvky pozitivní deviace, nějaké pozitivní příklady, že to na základě logické úvahy a zdravého úsudku jde a že to jde, když každé to rozhodnutí je ve prospěch toho celku. Uvědomme si, že tady o nějakou naši magnetickou rezonanci, tady jde o prospěch daňových poplatníků a těch pacientů. Myslíte, že pro toho pacienta je komfortní čekat na tu rezonanci tři měsíce a nechat se vozit další dvě hodiny ucpanou Prahou autem, když jsem v baráku, kde to můžu mít okamžitě a ihned. Čili to je jedna věc. Druhá věc je, vždyť jde o daňové poplatníky. Víte, co peněz se nečerpá z toho Bruselu, co se jich tam vrací na těch pokutách, které jsou způsobeny touto stupiditou. Čili je to v zájmu všech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A e-mail pro vás, pane profesore, od paní Věry. "Největší bitvy nesvádíme s nepřítelem, ale sami se sebou." Souhlasíte?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, určitě, ovšem ve skutečnosti je to trochu složitější, protože abychom sváděli bitvy sami se sebou a považovali to za bitvu, tak se musíme poznat, Disputationes tusculanae poznat sám sebe, což je takový ten nejvyšší požadavek sebezpytu a vlastně i psychoterapie, a toho není úplně každý schopen. Čili co se týče bitev sami se sebou, tak blahoslavení chudí duchem v tom smyslu, že když se neznáme, tak celkem nemáme s kým válčit, jsme obětí této neznalosti, tak je to pravda jenom do určité míry. Nehledě k tomu, že je to docela hezký filozofický bonmot, ale ve skutečnosti těch vnějších nepřátel je také dost a je těžké posoudit, co je větším nebezpečím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si uchovat, zachovat dušení zdraví, pane profesore?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Jsou situace, kdy to je samozřejmě těžké a ne vždy je na to jednoduchá rada, už proto, že máme každý různé dispozice a ne všichni máme stejnou výbavu emoční, odolnost vůči stresu, zátěži a tomu, co nám přináší život a vnější události ale můžeme to, tu svoji reakci a tu zranitelnost přece jenom trošku modifikovat. Tak začíná to výchovou v dětství, ale tu tak úplně pod kontrolou nemáme, to spíš naši rodiče, ale máme ji pak pod kontrolou, když my vychováváme někoho jiného. No, a sami na sobě můžeme dodržovat několik takových zásad, to znamená ve všem, co děláme, udržovat jistou střídmost. Ekonomové by řekli rozdělovat portfolio, to znamená neexistuje zdravá strava, existuje jenom pestrá a nebo jednotvárná strava, a ta jednotvárná je víceméně škodlivá, a Ať je to co je to, když byste jedla jenom sladký nebo jenom tučný nebo jenom naložený kapie, tak je to vždycky špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyvážená strava.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Takže vyvážená strava. Tak to je první zásada, a ta se týká všeho, ta se týká pohybu, neměl by být jednostranný, pořád jenom jednou rukou dělat jedno a totéž, ale pokud možno zaměstnat celé tělo a různým způsobem. To se týká životního stylu a to se týká i určitého s odpuštěním portfolia lidských mezilidských vztahů, mít přátelé z nejrůznějších kategorií, profesí, zájmů a tím si rozšířit repertoár a zaměstnávat jaksi i tu mysl v co nejširším měřítku tak, aby žádná její část úplně nezahálela. Čili když rozložíme své aktivity tak, že nebudeme v ničem příliš jednostranní například nebudeme jednostranně pít jenom alkohol nebo jednostranně nepít jenom alkohol nebo cokoliv, tak si připravujeme přece jenom lepší výchozí pozici k tomu, abychom odolávali nepřízním osudu a když se sneseme úplně na zem, tak důležité je skutečně mít někoho blízkého, mít mezilidské vztahy, mít vazby, to nemusí být na mnoho lidí, to stačí několik, kterým věřím, na které je spolehnutí, kterým se můžu svěřit a už to je půlka vítězství. Vždyť také většina úspěchu psychoterapie spíš než v domlouvání spočívá v naslouchání, a to není nic jiného než plněné této role.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak slyšíme na tato vaše slova, teď nemám na mysli konkrétně to, co jste pronesl, ale na to chovat se takhle v životě, hledat jiné lidi, mít takhle řekla bych vyvážený život?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak ono to, to, že o tom tady takto mluvíme, znamená, že mnozí si, byť je to triviální, ale ne vždycky si to člověk všechno uvědomuje. Takže mnozí si to uvědomí a mohou se přece jenom snažit na sobě v tom směru trošku pracovat ať už sami nebo s pomocí někoho buď blízkého, anebo i profesionála, to záleží na tom v jaké jsou situaci. Nemůžeme s každou starostí hned běžet k doktorovi, to by pojišťovna nezaplatila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že roste poptávka právě například i po službách psychologů v tomto směru?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Já si myslím, že určitě, a je to jednak můj subjektivní pocit z toho, jak vidím využití těch služeb kolem sebe, jakoukoliv otevřete, tak hned má dost klientely. Tak nakonec o tom svědčí i statistiky počtu návštěv v ambulancích psychiatrických a i vytíženost kapacity psychologických poraden různého typu. Tak ta poptávka roste a souvisí to jednak s tím, že možná opravdu těch problémů v některých oblastech narůstá, ale hlavně s tím, že se ta bariéra mezi našimi životy a těmi veřejnými službami, která působila to, že člověk měl ostych jít s někým támhle do poradny s něčím nebo za psychologem nebo podobně, takže se ta bariéra snižuje, že se celá ta oblast do určité míry odtabuizovává a destigmatizuje, což znamená, že už není tak na pováženou nebo takovou ostudou někam jít a tím se ty služby stávají vlastně dostupnějšími a je po nich větší poptávka, už to není taková ostuda zajít s depresí k psychiatrovi. A pokud jde o spotřebu léků, která se někdy v této souvislosti také používá jako argument, tak tam je to trošku složitější, protože u těch antidepresiv nedošlo k jejich masovému nárůstu za posledních 10 let jenom proto, že by se takto rozhořela epidemie deprese a nebo, že by ti lékaři zavalovali prášky úplně každého, ale proto, že se rozšířily indikace, protože se ukázalo, že antidepresiva jsou vlastně vhodnými léky taky proti úzkosti a té je mnoho, čili to se otevřelo najednou celé křídlo použití té lékové skupiny a tím to dramaticky narostlo a ten nárůst je vlastně optický a druhá věc je, že se ukázalo, že u mnoha poruch nespavosti daleko lépe než se ládovat různými Rohypnoly a Stilnoxy a podobně a hypnotiky jiného druhu, takže je s výhodou umožnit rozvoj svého přirozeného spánku s využitím některých antidepresiv a tím, jak to začne od těch odborníků na spánek potom tyhle ty celkem pozitivní proměny v těch zvyklostech přejímat víc a víc odborníků z jiných profesí, zejména všeobecných lékařů, no, tak pak samozřejmě je vidět obrovský nárůst, ale k tomu je třeba si říct, že to zase někde ubývá, že to je na úkor něčeho, že už se lidi tolik necpou Benzodiazepiny a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak mimochodem pokročily plány ministerstva zdravotnictví přidat psychiatrickým nemocnicím miliony korun právě v reakci na tragédii ve Žďáru nad Sázavou?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to podle mého, zcela podle mého předpokladu vyšumělo zatím do ztracena a samozřejmě tak, že se o tom jenom mluví, nikdo nepřidal nikomu nic a dokonce řada psychiatrických zařízení pod vlivem různých opatření a také toho, že historicky je podfinancovaná akutní péče, a teď zdá se, že už i ta dlouhodobá, tak docela strádají a jsou na tom mnohem, některé jsou na tom hůř než na tom byly předtím. Ohledně ostatně v souvislosti s tou reformu se mluví o nějakých dnes čtyřech miliardách. Nejdřív se mluvilo o šesti, všimněte si, že než se to začne realizovat, tak se to číslo snižuje. Takže ještě musíme počkat až se to sníží na dvě nebo na jednu, ale když uvážíte, že je jenom podinvestovanost bohnické psychiatrické nemocnice, dříve léčebny, je přes jednu miliardu jenom zcela reálný obyčejný odhad, jenom ty rozpadající se budovy, té kuchyně a tohle dát dohromady, tak je to dohromady odhadnuto na něco přes miliardu. No, tak jako do celého systému dát čtyři miliardy, to je jako když dá volovi třešeň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili, pane profesore, o duševním zdraví, jak si ho uchovat, tak duševní svěžest si až do svých posledních dnů zachoval Max Švabinský a přitom vlastně ho postihl takzvaný esenciální tremor, o jaké onemocnění vůbec jde?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
To jsem moc rád, že se na to ptáte, protože to je docela zajímavá otázka z dvou důvodů. Ten jeden proto, že ukazuje vztah mezi neurologií a psychiatrií a také to, že se ty dva obory tak sbližují a mají mnoho společných témat. A pohybové poruchy, protože ty jsou často polékové, po psychiatrických lécích, jsou jedním z takových témat, nemluvě o demencích a podobně. No, a za druhé proto, že to ukazuje zajímavou souvislost mezi jevy, které v laických očích spolu zdánlivě vůbec nemusí souviset, a to je ten vysoký věk, kterého se Max Švabinský a jiní trpící esenciálním tremorem dožili a touto poruchou. Esenciální tremor je třes, který byl dlouho nebo je dodnes do značné míry neznámého původu, prostě není to parkinsonský třes, není to třes jiného vysvětlitelného původu a má tu zvláštní vlastnost, že je zřejmě nějak vázán na genetickou výbavu pro dlouhověkost, takže ti, kdo tím esenciálním tremorem trpí, tak se sice třesou, ale třesou se velmi dlouho, protože se dožívají vysokého věku. Jsou mezi nimi jedinci, kteří se zhusta dožijí devadesáti, sta let a podobně. A pak má ještě jednu zajímavou vlastnost, že všechny třesy, jako neurologické poruchy, se po alkoholu zhorší, a tento jediný ten esenciální tremor se zlepší, takhle se to taky pozná, když bude vaše babička nebo dědeček mít třes, že se jim klepou ruce a cinká jim hrníček, když ho nesou k ústům, tak když jim dáte panáka, tak v případě, že se ten třes na chvíli zklidní, tak víte s největší pravděpodobností, že jde o esenciální tremor a že babička a dědeček s váma budou ještě dlouho. No, a to má jeden takový humorný dopad právě v případě Maxe Švabinského, protože si všimněte, kdož chodíte do galerií nebo byste se zajímali o kresby Maxe Švabinského, že v průběhu toho 20. století, kdy on tvořil vlastně od konce 19. století až do 60. let se jeho podpis s postupujícím se esenciálním tremorem rozpadá. Ještě mezi válkami je to úhledný podpis takový ten typický, charakteristický Max Švabinský, ale ke konci života už je velmi roztřesený, dokonce už se ta písmenka i mezi sebou oddělují a celé se to rozpadá, jako kdyby popraskala mozaika, no, a to má jeden zajímavý důsledek, že v Národní galerie, když visela kresba nebo grafika Maxe Švabinského jím podepsaná a datovaná někde do období už pozdního jeho života 50. let a kolega neurolog si všiml, že to není možné, protože v té době on ten podpis nemohl mít tak úhledný, jak byl na té grafice, a skutečně se přišlo na to, že ta grafika je sice pravá, ale ten podpis je padělaný a že jeho tiskař, který byl jeho výlučným tiskařem jeho grafik, si přivydělával tím, že se naučil jeho podpis a nějaké ty grafiky také prodal o své vlastní újmě, a jinak mistrovi věrně sloužil. A já jsem tohle to někde vykládal, kde seděl Vladimír Suchánek, grafik, a ten říkal: "No, to byl pan ten a ten," a teď říkal jeho jméno, no, to my jsme věděli tohle to, a my jsme jako grafici kamarádi taky napodobovali toho Švabinského a když jsme dávali doktoru v Karlových Varech Švabinskýho grafiky jako dárek kdysi, tak jsme vyrobili ten podpis a ten jeden, když jsme ho chtěli jako z pozdního období, my ten, tak ten jeden drkal stolem, aby ten podpis byl rozstřesenej, a tak jsme simulovali esenciální tremor. Takže až takové jaksi humorně detektivní zápletky mohou vzniknout na základě neurologických postřehů a znalostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle svědectví blízkých si Max Švabinský nikdy nestěžoval na to, že by jej třes nějak trápil.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, nejen, že si nestěžoval, za prvé často vidíte, jak tam je takhle ta sklenice s tím červeným vínem, čili on zřejmě věděl jak ten třes uklidnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to účinkuje.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
A taky si všimněte, že v půli života víceméně přešel z tvrdé tužky na měkkou a udělal z toho třesu z nouze ctnost, takže v těch pozdních grafikách u té měkké tužky nevadí, že ta čára je taková impresionisticky roztřesena, dokonce ještě prstíkem trošku rozmazaná, takže se z toho stal styl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě připomínka pana Jaroslava k našemu předchozímu tématu byrokracii, cituji: "Cílem úředníka je najít tisíc způsobů jak zdůvodnit proč něco nejde místo, aby našel jediný způsob jak by to šlo."

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
A to mi připomíná protinázor citát ze sira Wintona, zachránce ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dětí.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
... set židovských dětí, které odvezl odtud do Anglie a dnes je mu vysoko přes sto let, který říká, že není-li něco nemožné, musí se najít způsob jak to udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste popřál pane profesore, svému oboru, zdravotnictví, medicíně?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, potřeboval bych, aby se co nejvíc těch, kdož o tom rozhodují, řídilo tímto mottem sira Wintona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, host dnešního vydání Jak to vidí. Já vám za to děkuji a těším se na spolupráci v letošním roce.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Taky děkuji a všem přeji hezký a šťastný a hlavně zdravím naplněný nový rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Náš pořad se přihlásí v neděli Jan Bárta přivítá ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka. Zita Senková se těší v pondělí na slyšenou s Ivanem Hoffmanem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.