Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 29. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohled hosta na letošní lavinu atentátů v Turecku i na jeho usmíření s Izraelem i omluvu Rusku. Především o tom bude dnešní vydání. Dobrý poslech. Atatürkovým letištěm v Istanbulu otřásly včera večer tři exploze, při nichž zahynulo podle nejnovějších informací nejméně 36 lidí, nejméně 150 dalších bylo zraněno. Podle tureckého premiéra Yildirima za útokem stojí Islámský stát, byť se k útoku v tento moment nebo do této chvíle zatím nikdo nepřihlásil. Jak se díváte vy, pane Turečku, na tu nejnovější situaci? Je to už sedmý v pořadí letošní atentát v Turecku.

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že zároveň je to atentát, který může mít na Turecko největší dopady, protože zatím terčem byly místní ozbrojené složky nebo to byla politická shromáždění. Vlastně od loňského léta, kdy se Turecko nějakým způsobem začalo otevřeně angažovat v té kampani proti Islámskému státu, nebo to alespoň začalo tvrdit, tak tehdy ta vlna se spustila. Je to necelý rok. A víme ale také, že došlo už i k útokům v Istanbulu, v Ankaře mezi civilisty, mezi turisty, to je všechno pravda, ovšem myslím si, že toto je úplně jiná kategorie, když bylo napadeno mezinárodní letiště, protože tam už nejsou jenom lidé, kteří cíleně jedou do Turecka, týká se to i lidí, kteří přes istanbulské letiště, které je jedno z největších v Evropě, tranzitně prolétají úplně jinam, aniž by se chtěli v Turecku zastavit. A to si myslím, že může mít velké dopady nejen psychologické na Turecko, ale také ekonomické, protože nesmíme zapomínat, že turecké aerolinie Turkish Airlines jsou jedny z nejoblíbenějších vůbec v Evropě, v posledních letech vyhrávaly soutěže, co se týká kvality a oblíbenosti u cestujících, protože ony jsou levné a zároveň vysoce kvalitní, to víme. A ostatně myslím si, že se o tom dříve nebo později bude mluvit, že i hodně Čechů létá na Dálný východ, do Asie, ale i třeba na Blízký východ právě s tureckými aeroliniemi. A to všechno vlastně v tuto chvíli se nad tím začíná viset jeden veliký otazník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte tady případně nějakou další souvislost? Ono totiž právě včera došlo k usmíření Izraele a Turecka po 6 letech.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No já myslím, že zpětně by to tak někdo mohl třeba spojovat, že je to odplata turecké vládě za to, že se usmířila s Izraelem. Na druhou stranu ten útok musí, ta jeho příprava určitě zabrala nějaký čas a mimochodem to, že ta smlouva, že ta dohoda byla včera slavnostně oznámena v Římě, tak ještě v pondělí, tuším, se v izraelských novinách psalo, že nejspíš ta dohoda bude oznámena až ve středu, to znamená dnes, takže ti atentátníci opravdu, pokud to bude někdo spojovat, tak až ex post, to znamená, až využijí tuto příležitost k získání nějaké další argumentace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To napětí mezi oběma zeměmi, mezi Tureckem a Izraelem, panovalo od zásahu izraelské armády na lodi s propalestinskými aktivisty, ta chtěla prolomit blokádu Pásma Gazy. Tehdy zemřelo 10 tureckých aktivistů. Jaký je význam tedy té dohody a proč k ní dochází právě nyní? Je za tím ekonomika?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, to je, to je velmi zajímavá věc, protože docela takový trefný a střízlivý komentář k tomu byl v izraelských novinách předvčírem také vlastně, kdy se psalo, že ty parametry té dohody, respektive všechno už je známo nějakých 5 let. To znamená ta dohoda klidně mohla být uzavřena před 5 lety, aniž by se na ní, na její podstatě cokoliv změnilo. Zkrátka Turecko trvalo na tom, že se Izrael musí omluvit, že musí odškodnit lidi pozabíjené tím izraelským komandem, a to se s prodlevou několika let stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale došlo ke zrušení blokády? Nedošlo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nedošlo ke zrušení blokády, jak tehdy Turecko požadovalo, ale zároveň zase Izrael říkal, že se nikdy neomluví a že nebude vyplácet odškodné, což také musel v této věci ustoupit. Samozřejmě obě strany musely ustoupit na kompromis. Teď se řeší, jsou různé výklady, že zkrátka Turecko je v mezinárodní izolaci, tak si potřebovalo jaksi získat zpět svého někdejšího strategického partnera, tedy Izrael, zároveň ale máme hlasy i přímo z Izraele, že holt už i Izrael musel slézt z toho stromu, protože i Izrael je v izolaci a potřebuje daleko více Turky, než Turci potřebují Izrael, což je fakt, protože zejména z těch strategických ohledů Turecko je velmi důležité pro Izrael nejen jako odbytiště zbraní třeba, ale i jako prostor pro cvičení izraelského letectva, zatímco opačně asi Turci Izrael takto nepotřebují, takže zkrátka i Izraelci museli nějakým způsobem přehodnotit tu svojí vzpupnou nebo odměřenou politiku vůči Turecku a jaksi na ten kompromis s pětiletým zpožděním přistoupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč tedy to trvalo tolik let? Teď se ta situace natolik tedy vyhrotila, že ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ono se o tom, že je ta dohoda na spadnutí, se mluvilo už řadu let a vždy v tom byly nějaké překážky ať už na izraelské nebo na turecké straně, často spíše vnitropolitické překážky, protože obě strany byly dlouhodobě zejména Američany tlačeny do té dohody, ostatně byl to John Kerry, který vlastně se stal patronem toho včerejšího uzavření té, té dohody. Ale proč ta prodleva. Kvůli egu vůdců na obou stranách, izraelského premiéra Netanjahua, tureckého tehdy premiéra, dnes prezidenta Erdogana, plus samozřejmě obě země si připadají jako důležitější a významnější než ta druhá a tudíž čekaly na ústupky té druhé strany, takže v tuto chvíli asi byly obě strany nějak přiměny k rozumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napravuje, upravuje Erdogan, turecký premiér, nějak své kroky? Protože se omluvil také v dopise Moskvě, a to za sestřelení ruského letadla Su-24 loni na syrsko-turecké hranici.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, tam v tom vidím spíše než na té linii Turecko-Izrael, tak spíše tady na linii Turecko-Moskva. Tam spíš vidím kalkul nebo nějaký prostě pragmatismus, kdy si v tuto chvíli Turci uvědomili, že jsou to oni, kdo tahá za kratší konec provazu, protože my víme, že ten incident se sestřelením ruského letadla byl, vedl k velkému zhoršení vztahů mezi oběma státy a tady je vcelku jasné, že Rusko je velmi významným partnerem pro Turecko, zdaleka ne tak důležitým jako Izrael, nejen co se týká třeba turistiky, protože jsou tu statisíce Rusů, kteří jezdí do Turecka každý rok, přivážejí obrovské množství peněz, ale je tam, jsou tam i velké obchodní vazby oběma státy, takže tady si myslím, že nějaké, můžeme říci obchodní kruhy nebo někdo prostě pragmaticky, střízlivě uvažující v tureckém establishmentu rozhodl, že je potřeba udělat toto vstřícné gesto vůči Kremlu a vyjádřit lítost nad tím sestřelením letadla a říci, že to nebyl úmysl, což přesně Erdogan v tom dopise poslaném do Kremlu udělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se tedy měnit postupně vztahy Turecka jak tedy k Rusku, tak i k Izraeli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já myslím, že vrátí do starých kolejí, protože dlouhodobě ty vztahy byly dobré. Turecko, ano, dnes o něm slyšíme v souvislosti se samými katastrofami a kontroverzemi v jeho zahraniční politice, zejména co se týká Sýrie, podpory různých tamních džihádistických skupin a tak dále, ale když si odmyslíme tuto epizodu posledních několika let, tak dobrých 15 let Turecko hrálo velmi otevřenou, velmi zároveň expanzivní a sebevědomou politiku v oblasti Středního východu, ale i Ruska, takže zatímco my jsme koukali na Turecko skrz prsty, tak si tato země vybudovala velmi dobré vztahy v celém regionu. Byly to vztahy, můžeme říci, odideologizované, to znamená Turci byli schopní jednat, jak vidíme, i s Izraelem, ale i třeba s hnutím Hamas v Gaze, s různými regionálními hráči, takže v tomto ohledu se Turecko evidentně vrací do nebo rádo by se alespoň vrátilo do této své éry, kdy bylo schopné docela účinně operovat na Blízkém východě. Než se to pokazilo jeho sporným angažmá po arabském jaru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je vlastně za tím, řekněme, ústupem nebo odklonem od té tradiční nebo dosavadní zahraniční politiky Turecka? Ještě předtím, než vlastně došlo ke zhoršení vztahů ať už s Ruskem, s Izraelem a s dalšími zeměmi, kdo je vůbec v současnosti, pane Turečku, spojencem Ankary?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, Ankara, jak říkám, se snaží hrát to na všechny strany. Po arabském jaru například bylo velkým vítězstvím turecké diplomacie, že se v Egyptě dostalo k moci Muslimské bratrstvo demokratickými volbami, včetně tehdejšího prezidenta Mursího, který pak byl sesazen, Muslimské bratrstvo bylo postaveno mimo zákon současným polovojenským režimem, takže se to zase zvrátilo, ale Turecko si vlastně budovalo spojenecké vztahy kombinací takové, řekl bych, pragmatické politiky, kdy nikoho nic moc nekritizovalo, co se týká zejména Blízkého východu, velmi expanzivních ekonomických vztahů, kdy ta jeho ohromná ekonomika, na to nesmíme zapomínat, byla schopná pomáhat v řadě zemí, regionů, ať už obchodní výměnou nebo investicemi, podporou různých humanitárních projektů a tak dále, takže díky tomu Turci mimochodem měli i velmi dobré a mají dobré vztahy ve středoasijských republikách, což nám přijde možná jako marginálie, ale my tady mluvíme o zemích, jako je Turkmenistán, Kazachstán, to znamená země s ohromným nerostným bohatstvím, a to všechno je pro Turecko velmi důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také s africkými zeměmi.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano. Jistě, i zejména na východě Afriky, i v tom Egyptě, jak už jsem říkal, na severu Afriky, tam všude se Turecko snaží angažovat, a to vlastně tím způsobem, že nevstupuje do místní politiky, alespoň ne viditelně, a snaží se prostě tam působit jako seriózní bohatý investor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je za tou změnou tedy turecké politiky? Je to, zahraniční politiky, je to politika Erdogana?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, politika Erdogana, Erdogan prostě využil situace, kdy se okolní arabský svět dostal do nesnází po arabském jaru a on, a to nemůžeme personifikovat, to není jenom Erdogan, za ním je prostě nějaká velká mocenská skupina v Turecku a on se snažil tohoto vakua využít k ještě většímu posílení tureckého vlivu, nicméně dnes už víme, že si spálil prsty, přinejmenším v otázce Sýrie, kde tak dlouho krmila ta turecká ruka různé povstalecké protiasadovské skupiny, až ta ruka byla pořádně kousnutá. A jestliže před dvěma lety vlastně Turecko běžně, jak dnes už víme, podporovalo různé povstalce, tak dneska už se mnohých z nich může vcelku oprávněně obávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom v současnosti turecká ekonomika?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těžko říci. Upřímně řečeno, neznám přesná čísla, ale faktem, faktem je, že například problémy v různých zemích arabských, zejména v Iráku a v Sýrii, hodně omezily exportní možnosti Turecka. Když si představíme mapu, tak vidíme, že vlastně tím, že ze Sýrie se stalo jedno velké bojiště, tak najednou Turecko ztratilo poměrně důležitou pozemní cestu k exportu do celého arabského světa. Najednou tam, kde běžně projížděly kolony tureckých kamionů, tak jsou bojiště, jsou tam check-pointy, kontrolní stanoviště, ať už Islámského státu nebo syrské vlády, proti které Turecko otevřeně vystupuje, takže to všechno Turecku tu situaci samozřejmě ztížilo. Na druhou stranu nedělejme si iluze. Ona i třeba vlna uprchlíků, kteří přišli do země, to jsou ohromné peníze pro tureckou ekonomiku. Jestliže si vezmeme, že statisíce lidí přicházejí do země, utrácejí tam za, dávají peníze pašerákům, nakupují tam materiál k cestě do Evropy, ty peníze tam zůstávají, ti pašeráci je dávají do tureckých bank, nakupují za ně své vily bezpochyby, to všechno je paradoxně vzpruha turecké ekonomice. Na druhou stranu, abychom nezapomněli, v Turecku máme asi 2,5 milionu uprchlíků, což je zase pro zemi enormní zátěž, takže abych uzavřel tu svojí dlouhou odpověď, Turecko je prostě, ať už kladně, nebo záporně, velmi zasaženo tím, co se děje v jeho bezprostředním okolí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se dál bude promítat nebo co vyvodí, by mělo možná vyvodit Turecko ze série, z té laviny atentátů, ke které dochází v posledních měsících? Co čekáte, jaká reakce by měla být?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si, Turecko je teďka pod, turecký establishment, turecká vláda, armáda jsou pod silným tlakem samozřejmě veřejnosti něco s tím dělat, to znamená, já osobně bych čekal ještě silnější, efektivnější posílení bezpečnostních opatření, více razií, více zásahů nejen proti islamistům, ale i proti Kurdům, kteří rovněž se podílejí na různých guerillových a teroristických útocích a umím si představit, že v zákulisí i Turecko znovu přehodnotí, začne být zdrženlivější, co se týká té syrské krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silná je podle vás teď nyní tedy pozice prezidenta Erdogana?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těžko říci, ono vždycky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V těchto souvislostech.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ono vždycky záleží, jak to využije, jak se k tomu postaví, co řekne, jaká opatření přijme. Musíme mluvit obecně, protože on se k tomu ještě nevyjádřil. Zatím mluvil jenom premiér Yildirim a myslím si, že ve chvíli, kdy veřejnost usoudí, že prezident Erdogan reaguje příliš shovívavě, měkce, slabošsky, tak může hodně ztrácet. Ve chvíli, kdy turecká veřejnost usoudí, že se zachoval jako pravý státník a zatočí s teroristy, tak mu může popularita paradoxně ještě strmě vyrůst, ale to je běžné. Země, které mají bezpečnostní problémy, tak tam vždycky přinejmenším silácká gesta na veřejnost hodně zabírají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stavu je, pane Turečku, podle vás takzvaný Islámský stát? V Iráku prohlásil nebo Irák prohlásil Fallúdžu za osvobozené město, není to jen vítězství v jedné bitvě nebo je to opravdu triumf?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Je to, je to, pokud Fallúdža je opravdu a dlouhodobě, to musíme říci, osvobozená takříkajíc od Islámského státu, tak je to samozřejmě vítězství irácké vlády a je to ztráta pro Islámský stát a důležitá, protože Fallúdža je velké město, bylo v rukou Islámského státu přes dva roky vlastně a v tomto bodě Islámský stát by hodně ztratil. Na druhou stranu pořád bych byl opatrný ohledně hodnocení, jestli je to součást nějakého dlouhodobého trendu, protože ztráta jednoho města neznamená, že se Islámský stát o to lépe opevní v městech jiných, že někde jinde naopak nezíská a tak dále. Další věc, o které už řadu měsíců mluví různí stratégové, ta se týká toho, že eventuální ztráty, územní ztráty, ať už v Sýrii nebo v Iráku, Islámský stát může kompenzovat právě teroristickými útoky úplně mimo toto své území a pokud dnes došlo, včera došlo v Istanbulu k tomuto útoku a skutečně má spojitost s Islámským státem, tak by to tento trend jedině potvrzovalo. Jinými slovy, Islámský stát možná ztratil Fallúdžu, možná ztratí v budoucnu jiná města, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mosul třeba.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
... mluví se o dlouho odkládané invazi nebo osvobození severoiráckého Mosulu, což je dvoumilionové město pod kontrolou Islámského státu, takže Islámský stát si může tyto ztráty přinejmenším psychologicky a politicky kompenzovat útoky v zápolí, řekněme, západu třeba, ať už ve Francii, v Belgii nebo v tuto chvíli v Turecku, což můžeme také považovat svým způsobem za západní cíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ztráty takzvaného Islámského státu v Sýrii, o které se téměř nemluví?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, mimochodem teď jste narazila na zajímavou věc. My dneska jsme zahlceni brexitem, takže Blízký východ je trochu v ústraní, teď ho trošku dostalo do popředí mediální pozornost útok v Turecku, ale máte pravdu, ono jak v Sýrii, tak v Iráku ta ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O uprchlících se vůbec nemluví.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak, a přitom pořád tyto věci jsou v pohybu, pořád se dějí, takže vrátíme-li se v tuto chvíli na chvilku k Sýrii, tak tam vlastně můžeme říci, že situace je setrvalá, to znamená Islámský stát tu ztrácí v oblasti provincie Rakka, jinde získává, v oblasti Aleppa na úkor jiných povstaleckých sil a tak dále. Z dlouhodobého hlediska platí, že Islámský stát bude fatálně zraněn, když to tak řeknu nadneseně, ve chvíli, kdy ztratí buďto Mosul nebo město Rakka, které je v Sýrii. Pokud ztratí obě tato města, tato svá centra obchodně-politická v Sýrii a v Iráku, tak je s touto organizací konec, ale znovu se vracím k tomu, co si myslím už dlouhodobě, že zkrátka i kdyby Islámský stát tímto způsobem vojensky byl poražen, tak to vůbec neznamená, že zmizí problém radikálního džihádismu, protože Islámský stát má své bojovníky, má miliony svých podporovatelů na Blízkém východě, pro které Islámský stát se všemi kontroverzemi, s tím, jak represivní režim to je, tak pořád je pro ohromné množství tamních lidí tou nejlepší alternativou ve srovnání s různými Západem podporovanými diktátory, ve srovnání třeba se šíitskou vládou v Bagdádu, tak pro sunnity v Iráku, v Sýrii, toto pořád může být to nejlepší řešení. Ve chvíli, kdy Islámský stát bude vojensky poražen, tak tito lidé, myslím si, jsou připraveni přesunout své sympatie, peníze i fyzickou vojenskou podporu zase k někomu jinému, kdo v tomto, řekněme, programu bude pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jsou to dvě linie boje. Jedna je teď přímá proti teda Daeš a druhá je vlastně porazit džihádismus jako takový.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak, a to je velmi složité, protože v tomto ohledu nejen Západ, ale i ty regionální vlády zkrátka využívají možná ty nejlepší prostředky, které mají k dispozici, ale jsou to prostředky nedostatečné, jestli zkrátka dnes Fallúdža je osvobozována a byla osvobozena, řekněme, od Islámského státu, tak se musíme podívat, kdo ji osvobozoval a co si o tom mohou myslet místní lidé. Včera americký ministr zahraničí John Kerry připustil, že velkou roli v boji proti Islámskému státu v Iráku hraje Írán, že slyšeli jsme do amerických činitelů, že velkou roli hrají šíitské milice, které jsou rovněž svým způsobem napojené na Írán, a ve chvíli, kdy sunnitské obyvatelstvo Fallúdže je od sunnitského Islámského státu osvobozeno šíitskými milicemi, tak nemůžeme čekat, že by všichni ti místní lidé toto brali jako žádoucí stav a jako skutečně osvobození, které vítali a na které se těšili. A to má samozřejmě nějaké implikace, dopady i do budoucna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme, pane Turečku, hovořili o námořním incidentu z května 2010, Turecko-Izrael, jaké snímky z Palestiny a Izraele najdeme na vaší výstavě v České Skalici? Ačkoliv je to nejenom tyto dvě země, ale Svatá země s velký S.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No ano, je to výstava nazvaná Svatá země objektivem a slovy Břetislava Turečka. Fotografická výstava nemá skutečný, není omezená jenom na Izrael a na Palestinu, protože Svatá země je vlastně historický název, který zasahuje i třeba části Jordánska, Libanonu, Egypta, Sinajský poloostrov, vlastně všude tam, kde se odehrávaly blízkovýchodní biblické dějiny. A já jsem tudíž se nesoustředil zase ani těmi fotografiemi jenom, jenom na Izrael a Palestinu, ale chtěl jsem možná tím zdůraznit, že Svatá země, že si jí nemůžou, nemohou uzurpovat ani Izraelci, ale ani Palestinci, že když se podíváme na tyto souvislosti, tak není možné říkat, že Betlém je izraelské město, jak činí různé české cestovní kanceláře z neznámého důvodu, protože leží v Palestině, a tak dále. A když si odmyslíme ty dnešní politické, novodobé politické hranice těch uměle vytvořených států, tak najednou zjistíme, že vlastně Svatá země je do určité míry monolitické území, kde například stojí za zmínku a stojí za pohled tím objektivem příroda, úžasná příroda, vodopády v Jordánsku jsou velmi podobné vodopádům v Izraeli nebo v Palestině. Pouštní údolí Vádí a tak dále. Jinými slovy, já na té výstavě jsem nechtěl mluvit jenom o politice, o náboženství, ale i o obyčejném životě lidí a také třeba o přírodě, která často bývá opomíjena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už trošku vlastně jsme se dostali i do cestovatelského formátu, který Jak to vidí nabídne tradičně od pondělí, kdy začínají oficiálně letní prázdniny, tak zůstaneme trošku u té přírody, pane Turečku, jaká je?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, mě fascinuje. Vždy mě fascinovalo například jarní cesty, když se člověk ve Svaté zemi, ať je to kdekoliv, říkám, Jordánsko, Izrael, Západní břeh Jordánu, když tu chytnete takové ty dva, tři týdny, kdy je ještě dostatek vláhy a ještě není to horko, tak to, co je po 10 měsíců roku poušť žlutá, hnědá, černá, tak najednou ožije miliony květin barevných. V době tahu ptactva najednou nad sebou se vám zatmí obloha a vy zvednete oči a vidíte tam tisíce čápů, jak nad vámi kroutí, protože jste na nějakém skalním ostrohu, kde se vytváří jakýsi vzdušný vír a teplý vzduch vynáší ty čápy, jaksi nadnáší je, takže oni nemusí vyvíjet žádnou aktivitu a jenom odpočívají na cestě z Afriky do Evropy, anebo potom zase na podzim zpátky, a to jsou opravdu úžasné věci, na které možná při hodnocení Blízkého východu velmi často zapomínáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která oblast konkrétně je vaše taková oblíbená, nejoblíbenější, kam se rád vracíte do Svaté země?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Pouštní kaňony nad Mrtvým moře. Jsou tam takové, které jsou, řekl bych, profláklé turisticky, kam prostě, co jsou národní parky, kam chodí tisíce lidí, platí se tam vstupné, což je dobře, tím se to reguluje a udržuje se tam nějaký režim, ale zároveň jsou tam vádí, která jsou trochu stranou zájmu, kde není žádná infrastruktura a kde vlastně také můžete zažít ohromná dobrodružství, zejména ve chvíli, kdy tam vyjdete a během dne začne kilometry od vás někde v poušti pršet a tam, kde najednou jste šli suchou nohou nějakým vysušeným dnem kaňonu, tak najednou se tam začne valit ohromné množství vody, což jsou fantastické samozřejmě přírodní úkazy a mohou být i nebezpečné, takže to chce určitou připravenost a znalost toho terénu, ale tohle to mě tam vždycky fascinovalo ze všeho nejvíce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pro obyvatele Svaté země ta země svatá? Jaký mají vztah? Co to pro ně znamená?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že čím méně pro ně bude svatá v tom dogmatickém významu, tak tím lépe bude pro Svatou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, byl dnešním hostem. Já vám za to děkuji, děkuji za vaše postřehy a možná i tip na výlet. Mějte se hezky, přeji vám hezké léto.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání. Vám také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A těším se opět v září na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra nabídnu názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.