Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 28. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo věří v průlom mírových rozhovorů o Sýrii? Co přinese Turecku upevňování Erdoganovy moci? Jen zlomek otázek. Odpovědi uslyšíte právě teď. Čech Petr Jašek, který byl koncem ledna v Súdánu odsouzen k dvaceti letům vězení, se vrátil do vlasti. Přiletěl vládním speciálem s ministrem zahraničí panem Zaorálkem. Pan Jašek byl v Súdánu zadržen v roce 2015. Podle české diplomacie byl na misionářské výpravě a jeho cílem bylo pomáhat místním křesťanům. Súdánské úřady pana Jaška a tři Afričany obvinily z porušení zákonů, mimo jiné z údajné protistátní činnosti, včetně špionáže. Jaký je váš pohled, pane Turečku, na tento příběh s dobrým koncem?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já mám radost, že ten příběh má dobrý konec, že se bezpochyby české diplomacii a předpokládám, že i českým tajným službám podařilo něco takového dojednat. Samozřejmě také víme a bylo to řečeno veřejně, myslím, že i panem ministrem, že Súdán za to chce svoji cenu, to znamená obnovení nějakých komerčních a bezpečnostních kontaktů, vztahů mezi Českou republikou a Súdánem. Na druhou stranu pořád je ve mně zbytek novinářské duše, která mi velí být trochu skeptický k té oficiální verzi. Já například úplně nevěřím, že by Súdán, jakkoliv je to nevypočitatelný a podivný režim, že by Súdán někoho odsoudil na dvacet, podle některých zdrojů dokonce na dvacet čtyři let jenom za to, že tam chtěl pomáhat jakémusi popálenému chlapci, což byla oficiální verze té organizace, která tam pana Jaška vyslala. Musíme také brát v úvahu, že Súdán je obrovská země. Ještě před nějakými šesti, sedmi to byla největší africká země, než se od ní odtrhl Jižní Súdán a tím právě narážím na to, že skutečně existují v zahraničí síly, existují, předpokládám, že i náboženské organizace, které pracují na všem možném, aby byl Súdán jako celistvý stát oslaben. Takže dnes už se třeba ví a píše se o tom i v Izraeli, že když se odtrhl Jižní Súdán, tedy před těmi šesti lety, tak dlouhá léta jihosúdánské rebely podporovali dokonce i Izraelci, shazovali jim zbraně a tak dále. Umím si představit, že podobně ze zahraničí jsou podporováni i separatisté třeba v Dárfúru na západě země. A právě s tím súdánské úřady spojují tedy ta údajná provinění pana Jaška. Takže já netvrdím, že on se těchto věcí dopouštěl, ale na druhou stranu se nedivím súdánským úřadům, že jsou velice obezřetné, možná místy až paranoidní, protože nepřátelů mají celou řadu a bohužel působí i v organizacích, které tam vystupují jako misionáři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan ministr Zaorálek v pondělí zdůraznil, že pan Jašek se ničeho nedopustil. Já jenom připomenu, že na propuštění nebo záchranu našeho občana podepsalo petici na 400 tisíc lidí z celého světa. Když jste se ale, pane Turečku, zmínil o Dárfúru, tak vlastně to klíčové rozhodnutí o propuštění našeho občana udělal nakonec súdánský prezident Umar Bašír. Ten je přitom obžalován u mezinárodního trestního soudu z válečných zločinů ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Z genocidy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... a zločinů proti lidskosti v provincii Dárfúr ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... súdánské, kde armáda od roku 2003 vlastně potlačovala povstání.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, to je přesně ta věc. Jedna věc je podstata, povaha súdánského režimu, který je bezpochyby velmi brutální, na druhou stranu nedělám si iluze ani o povstalcích. Podívejme se, co se dnes děje v Jižním Súdánu, který měl dlouhá léta sympatie v západním světě, a jak už jsem říkal i třeba v Izraeli. Dneska tam v Jižním Súdánu probíhá občanská válka, už v podstatě se to nedá spojovat s islamistickým režimem v Chartúmu, se súdánskou centrální vládou, protože v Jižním Súdánu se mezi sebou bijí milice vedené křesťany samotnými. Takže vidíme, že tam prostě tento konflikt, celá ta oblast má celou řadu vrstev a stupňů šedi a není tam jenom černá a bílá, není tam jenom brutální režim, který čelí prostě po svobodě bažícím občanům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude podobným příběhem se šťastným koncem případ dvou zadržených Čechů v Turecku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, přál bych jim to. Markéta Všelichová, Miroslav Farkas byli zadrženi, nicméně s trochu, myslím si trošku efektivnějším policejním státem, v daleko závažnějších, za daleko závažnějších okolností. Víme, že Turecko je zadrželo s tím, že jsou napojeni na teroristické kurdské organizace. Byla u nich údajně nalezena nějaká propaganda. Oni sami, jak víme, se ukazovali na svých facebookových profilech se zbraněmi a ve vojenských, ve vojenském oblečení, tedy v oblečení kurdských povstalců v Sýrii a tak dále. Takže pokud tam zabere naše diplomacie, a víme, že i tam už ministr Zaorálek v Turecku byl a snažil se, myslím si, hodně v této věci udělat, tak by to byl úspěch. Ale pokud vím, tak je to asi dva týdny, tak prokuratura turecká jaksi shrnula obvinění vůči nim a hrozí jim teoreticky až patnáct let vězení v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Prokurátor navrhuje sedm a půl až patnáct let vězení. A jak už jste vlastně řekl, naše diplomacie usiluje o vyhoštění obou Čechů do vlasti. Když zůstaneme tedy v regionu, tak konflikt v syrském al-Bábu podle komentátorů testuje vztahy Turecka se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Vlastně dva nepřátelé mají společného nepřítele.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, to ukazuje, jak ten uzel toho syrského konfliktu a vůbec blízkovýchodních vztahů složitý. Ano, minulý týden Turecko, turecká armáda podporující některé syrské povstalce skutečně dobyla město al-Báb na severu Sýrie. Vytlačili odtamtaď bojovníky Islámského státu. Syrský režim ve stejné chvíli protestuje, říká, že Turecko porušuje mezinárodní právo, což, myslím si, při striktním výkladu asi je pravda, protože turecká armáda nemá co dělat na syrském území. Do toho vstupuje ta kurdská karta, protože Turci sice bojují proti Islámskému státu, stejně jako syrští Kurdové, nicméně Turecko zároveň vystupuje proti syrským Kurdům, protože je vidí jako nebezpečí pro svůj režim, pro svůj stát, pro celistvost Turecka, protože ti syrští Kurdové jsou inspirací pro turecké Kurdy a víme, že mají i nějaká organizační spojení. Takže je to velmi složité a dostáváme se k tomu, co jste říkala, že vlastně v tuto chvíli Turecko dlouho vystupovalo proti Asadovu režimu, v tuto chvíli ale má společného nepřítele a zároveň společné přátele. Kurdové na jednu stranu dlouho vystupovali proti Asadovu režimu, ale v tuto chvíli zase vidíme, že tiše na mnoha místech s ním spolupracují a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může to ukázat, konkrétně třeba tohleto spojenectví účelové, tahleta mezaliance, vůbec i budoucnost Sýrie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, myslím si, že ano, že se přikláníme od idealismu, od ideálních představ, že padne diktátor Asad a v zemi přijde svoboda a naplní se ambice všech, nejen demokratů, ale i umírněných islamistů a Arabů a sunnitů, ale i třeba Kurdů. Vidíme, že tento cíl už je dávno vlastně zase minulostí. Ale zároveň do toho vstupuje zajímavými způsoby ta kurdská karta, protože my třeba vidíme, že Turecko je velmi dlouholetým spojencem Spojených států, je to druhá nejsilnější země Severoatlantické aliance a zatímco Američané Kurdy v Sýrii podporují, tak, jak už jsem říkal, Turci proti stejným Kurdům vystupují. No a znovu se ukazuje, že Kurdové se stávají velice zajímavým jazýčkem na vahách a nástrojem všech možných hráčů v této věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil právě nebo hovoříte o Kurdech, tak v Ženevě od minulého týdne pokračuje nebo byly obnoveny jednání o Sýrii. Kdo ještě po šesti letech občanské války vůbec věří jaksi v průlom těch mírových rozhovorů, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tam se zatím, v Ženevě se zatím řeší technické věci, kdo vlastně má právo tam vystupovat a kdo se smí účast, s jakým mandátem a tak dále. Tam je třeba zajímavá věc, že vlastně tam byly dvě opoziční delegace. Byla tam jedna syrská, vládní. Vlastně poprvé se zástupci syrského režimu sešli se zástupci té, řekněme, radikální, té ozbrojené opozice, ale do toho Rusové třeba přišli s návrhem, aby a protlačili si víceméně, že tam bude i tzv. moskevská platforma, to znamená umírněná tzv. opozice, která je tolerována i Asadovým režimem, a to se samozřejmě zase nelíbí té radikálnější opozici, kterou podporuje Saúdská Arábie, která si přeje Asadův pád. Takže v rámci toho dokonce třeba Rusové podporují, aby Kurdové měli silnější slovo v těch mírových rozhovorech a mimochodem je to pár dní, kdy Moskva zorganizovala dokonce jakousi kurdskou konferenci, což je velice zajímavé. Pozvali do Ruska zástupce Kurdů nejen ze Sýrie, ale dokonce i z Turecka, z Iráku a tak dále. Takže najednou po Američanech vidíme, že i Rusové se snaží podchytit nějakým způsobem kurdskou otázku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to může fungovat, pokud by tedy se zapojili do těch rozhovorů, jak chce Ruská federace, i Kurdové, protože ti se zatím jednání neúčastnili kvůli Turecku, které je považuje za teroristy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, já si myslím, že samozřejmě je to opodstatněné. Kurdové jsou důležitá složka syrské společnosti a není možné, aby s argumentem, že převaha, převahu Syřanů tvoří sunnitští Arabové, takže by všechny menší skupiny obyvatelstva, že by byly odsunuty. To nejde. Ale zároveň se tím samozřejmě situace zkomplikuje, protože my vidíme, že dlouhodobě syrskou opozici rozkližují různé vnitřní spory, boj o moc, aspirace mocenské jednotlivých vůdců, etnických skupin a tak dále. Jedni jsou podporováni Katarem a Saúdskou Arábií, druzí Tureckem, třetí Íránem a tak podobně a tak podobně. A do toho ještě když vstoupí samozřejmě kurdská karta, tak se to ještě více zkomplikuje. Neříkám, že to není legitimní, ale z hlediska dosažení cíle možná to věci komplikuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, pane Turečku, že se ta situace, co se týče té roztříštěnosti opozic, teď mě napadá kolik jich vlastně je, spíše ještě více rozmělňuje, komplikuje, anebo je tendence to trošku jako stmelovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Vždycky ta tendence byla, zejména Američané se dlouho snažili. To my víme, že Američané se dlouho se snažili, aby syrská opozice byla jednotná a o to silnější. Na druhou stranu nedělejme si iluze, že i třeba Asadův režim se bezpochyby snaží ji nějakým způsobem rozkližovat. Do určité míry roli v tom mohou hrát právě i Rusové tím, že přinášejí další a další a návrhy, kdo by v té opoziční ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skupině.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
... skupině, ano, delegaci, kdo všechno by tam měl být. Takže ať už jeto cílené nebo nechtěný produkt, tak faktem je, že i Rusové tímto vlastně podkopávají jednotnou pozici syrské opozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze vůbec něco za těchhletěch okolností, v tomto kontextu, jak to popisujete, předvídat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak já myslím, že určitý trend už tady je, že zkrátka už se ukázalo, že bez dohody Ruska a Spojených států to nějaké ukončení toho konfliktu nebude možné. V tuto chvíli ještě vidíme po předání moci v Bílém domě Donaldu Trumpovi, tak v Americe se utřásají pro Ameriku zásadnější věci, si myslím, než je syrský konflikt. Ale ve chvíli, kdy na to dojde, tak Donald Trump bude donucen zaujmout nějaké jednoznačné stanovisko, nejen vůči Rusku, ale i vůči Sýrii a tím si myslím, že se otevře cesta k nějakému řešení.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Turecku začíná kampaň za silného prezidenta. Turci budou 16. dubna hlasovat o změně ústavy. Má posílit pravomoci hlavy státu. Změny podporuje vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje a třeba také vnučka posledního sultána. Opozice ústavní reformu označuje za upevňování autoritářského režimu. Podle prezidenta Erdogana jsou všichni odpůrci změn ústavy podporovatelé spiklenců a teroristů. Mě zajímá váš komentář, Břetislave.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já možná pro zjednodušení vysvětlím, o co jde, co je taková podstata. Ano, je to upevnění a koncentrace moci do rukou prezidenta. Je to odklon od, řekněme, parlamentního systému k systému prezidentskému. Má být zrušena funkce premiéra. Šéfem nebo hlavou vlády bude právě prezident, který bude vybírat ministry. Turecko by zdaleka nebylo jedinou zemí, která má takovéto uspořádání. Ani Spojené státy nemají premiéra. Ale je fakt, že v dnešních kulisách tureckých a při vývoji nálad ve společnosti a postupů dnešního prezidenta, dřívějšího premiéra Erdogana je tam řada varovných pochopitelně signálu. A možná začnu tím, co jste zmínila. Ta kampaň, ta má často bizarní podoby. Prostě to referendum, tam mají lidé říci ano, tedy ano těm změnám, které posílí moc prezidenta Erdogana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne je jako kdyby, že vám do toho vstupuji, už zakázané slovo v tomto kontextu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano. Objevují se takové často až bizarní úvahy. Já jsem třeba četl, že musely být staženy nějaké protikuřácké letáky, protože na těch bylo velké NE turecky a byly všude možně vyložené a najednou tedy stát nebo vlády nebo úřady usoudily, ale to může být vykládáno jako podpora tomu ne tomu proprezidentskému referendu. Takže tyto letáky byly staženy, aby nemá nemátly voliče. Takových případů bizarních, možná úsměvných je celá řada. Každopádně tím, že prezident je prezidentem a tím, že má pod kontrolou velkou část nejen politické moci, ale i třeba médií, tak samozřejmě se dá těžko mluvit o úplně otevřené soutěži myšlenek. Navíc on, nejen on, ale i třeba premiér několikrát se vyjádřili v tom smyslu, že kdo bude hlasovat ne, tedy ne těm ústavním změnám, tak podporuje teroristy, v podstatě buďto jste s námi, nebo jste teroristy. Takto je to dnes postaveno. Takže opravdu lidé začínají mít strach nebo prostě, není to prostě férová soutěž dvou proudů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude znamenat, pokud tedy v referendu, nebudeme předjímat to hlasování, dopadne teda pro změnu ústavy? Co bude znamenat? Co by znamenalo pro Turecko, pro společnost, pro veřejnost, pro lidská práva, demokracii?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Mimochodem já bych se dokonce ani nebál předjímat výsledek toho referenda, protože neumím si úplně představit, že by dopadlo výsledkem ne, že by ty Erdoganem navržené změny byly zamítnuty. To asi nebude. Ale jistě, prostě znovu se omezí prostor pro nějakou veřejnou kritiku. Prezident v uplynulých letech učinil řadu chyb. Některé byly jeho vlastní, některé byly vynuceny vnějšími okolnostmi. Turecko se dostalo do víru té syrské války, které mimochodem dlouho samo vyvolávalo. Vidíme, že teror je dneska v Turecku na denním pořádku. Na druhou stranu po loňském letním puči vidíme ohromné zátahy na opozici nebo i domnělou opozici. Stovky tisíc nebo pardon, desítky tisíc lidí přišly o práci, tisíce jsou jich ve vězení a tak dále. Takže za této situace se obávám, že bude-li ještě posílena moc současného establishmentu, tak to nebude dobré pro Turecko do budoucna a je to ohromný paradox, protože byl to právě Erdogan, který třeba přinesl největší svobody Kurdům, kurdské menšině za poslední dekády. On pro ně udělal nejvíc od vzniku Turecké republiky ve 20. letech. A dneska vlastně z řady důvodů, možná i svých vlastních psychických, nevím, těžko říci, geopolitických, tak najednou všechno toto se velmi rychle vrací zpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímavé by byly ale ty důvody, jak je vy vidíte, co je za tím obratem Recepa Erdogana, podle vás?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že může to být prostě určitá, určitý posun osobnosti. On se změnil. On se stal premiérem poprvé někdy před patnácti lety a lidé do něj vkládali ohromné naděje. Ale řeknu to lidově, možná mu ta sláva, moc prostě vlezla do hlavy. Na druhou stranu jeho země se skutečně stala součástí války, je pod obrovským tlakem. Stovky Turků už byly zavražděny. Takže ta hrozba tam je. To není chiméra. Hrozba Tureckému státu existuje. Takže i to může nahrávat jeho touze vládnout silnou rukou a to samozřejmě potom mu pomáhá delegitimizovat jakékoliv odpůrce. Nejsi se mnou, jsi terorista.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké budou ty důsledky, pokud půjde Turecko nebo tato politika tímto směrem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bude to asi stále autoritativnější stát. Je pak ale otázka. Samozřejmě, ono to může napomoci bezpečnosti, protože každý policejní stát má, řekněme, větší předpoklady být státem bezpečným, ale není to, není to nutné, není to nutně propojeno. Tam samozřejmě nevyřeší se tím rozhodně všechny problémy. Naopak řada lidí frustrovaných může se znovu chopit zbraně. Mám na mysli zejména kurdské separatisty, se kterými se ještě před dvěma lety vedly mírové rozhovory a tak dále.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pentagonu končí měsíc, který dal armádě nový americký prezident Donald Trump na vymyšlení strategie, jak porazit tzv. Islámský stát. Co tomu říkáte, pane Turečku? Nově víme, že prezident chce dát na obranu, rezort obrany o 54 miliard dolarů více, což je zhruba deset procent, a mimochodem hlavní body své politiky nebo strategie, hlavně té národní bezpečnosti, chce dnes představit ve svém prvním projevu v Kongresu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je tam pořád ještě celá řada neznámých v celé americké zahraniční politice. Když se podíváme na mapu světa a na, když si promítneme zprávy uplynulých pěti let, šesti let, tak vidíme, že opravdu se ve světě objevilo, objevila celá řada nových ohnisek konfliktů. Není to jenom Blízký východ, o kterém my dva se tady bavíme většinou, válka v Sýrii, problémy v Iráku, problémy v Afghánistánu, nová válka v Jemenu, kde Američané podporují saúdskoarabský režim v jeho bombardovací kampani. Je to problém na východní Ukrajině, na Donbase, na Krymu. Jsou to americké vztahy s Ruskem. Je to otázka i Dálného východu, kde nejsou v tuto chvíli žádné otevřené konflikty, ale vidíme rostoucí mocenské ambice Číny. A to všechno jsou věci, na které musí Spojené státy nějak reagovat. A vždycky, když se změní moc, když se změní prezident v Bílém domě, tak je k tomu optimální příležitost ty vztahy přehodnotit a to přehodnocení spojit s novým prezident. Pro Obamu, pro Baracka Obamu možná z mnoha důvodů bylo asi velmi těžké najednou zcela změnit politiku uprostřed jeho druhého funkčního období. Takže teďka tu příležitost má Donald Trump. My vidíme, že on je v mnoha ohledech neřízená střela. Na druhou stranu vidíme, že ty jeho zdánlivé excesy a podivné názory, často skandální, kdy urážel hlavy jiných států a tak podobně, tak už začínají být korigovány profesionály z ministerstva obrany, z ministerstva zahraničí, z tajných služeb a tak dále. Takže výsledkem pak bude něco, kdy my najednou uvidíme navýšení vojenského rozpočtu - je to namířeno proti Rusku, nebo naopak tam Donald Trump poleví, protože se o tom dlouho spekuluje, že vlastně jsou jakýmisi psychologickými přirozenými spojenci, Donald Trump s Vladimírem Putinem. Nebo naopak uvidíme posílení moci v Pacifiku? Nebo Američané tedy, jak říkáte, dají daleko větší důraz na ukončení válek v Sýrii a na Blízkém východě obecně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou všechno otazníky. Odpovědi se budeme postupně dovídat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ale v tuto chvíli je nikdo nedává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Vidíte, že prostě každou chvíli jsou jiné výroky na tiskových, na tiskových konferencích Bílého domu, pokud jsou tam puštěni novinářů vůbec a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, předsedkyně demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová prohlásila v souvislosti s tím ohlášeným navýšením rozpočtu rezortu obrany, že Donald Trump neplní předvolební sliby, podle nichž chtěl stavět americké pracující rodiny na první místo, neboť nové peníze pro armádu půjdou podle ní na úkor omezení federálních fondů podporujících právě tyto skupiny obyvatel. Takže to bude určitě pokračování americké vnitropolitické debaty. Když jste se, mimochodem, zmínil o Jemenu, tak otec amerického vojáka, který byl zabit při akci elitního komanda proti teroristům v Jemenu, požaduje důsledné prošetření celého incidentu a ptá se, proč musel prezident zrovna v danou chvíli schválit, cituji, "takovou stupidní misi, když nebyl ani týden v úřadu".

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, to byl ten známý ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
William Owens.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, to byl ten známý raketový útok v Jemenu proti tamním předpokládaným teroristům. No, já bych k tomu řekl asi jenom jednu věc. Západ se o to vždycky začne zajímat a dostane se to na titulky, na titulní strany novin, až když je tam zabit Američan. Ale že tam mezi tím zahynuly tisíce dětí, že tam Saúdská Arábie a její spojenci, podporovaní mimochodem nejen Spojenými státy, ale Británií a nepřímo třeba i Českou republikou, která vyzbrojuje Saúdskou Arábii, že tam jsou bombardovány poměrně často i nemocnice, že miliony Jemenců nemají dostatek pitné vody a potravin, tak to zůstává stranou našich zpráv. Musí tam asi být teprve zabit Američan, abychom se tím vážně zabývali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr Jak to vidí Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Já vám děkuji a přeji vám hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na slyšenou zítra. Mým hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.