Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 27. června 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím centra pro studia Blízkého východu budu rozebírat především výsledky parlamentních a prezidentských voleb v Turecku a jejich dopad jak na samotnou zemi, tak i třeba na vztahy s Evropou. Co se změnilo rok od izolace Kataru? Přispěje usednutí saúdskoarabských žen za volant k jejich další emancipaci a co to pro ně vlastně znamená? Inspirativní poslech. Recep Tayyip Erdogan si k dosavadním 15 letům u moci přidá nejméně 5 dalších. Staronový prezident obhájil svou pozici už v prvním kole předčasných voleb, které probíhaly současně s těmi parlamentními. Ve svém povolebním projevu pan Erdogan řekl, že vítězem je všech 81 milionů Turků. Dá se očekávat, pane Turečku, že bude prezidentem všech Turků?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To určitě nebude. Vidíme, že turecká společnost je rozpolcená, že vášně se v Turecku vyhrocují hned na, u několika témat, je to jedna samotný prezident Erdogan a jeho styl vládnutí, je to otázka pokusu o převrat, která před 2 lety, který se před 2 lety stal do značné míry záminkou pro Erdogana a mocenský aparát, aby zúčtoval nejen s pučisty, ale i s velkou částí opozice. Turecká společnost je rozpolcená na otázce, jak se stavět k syrské občanské válce nebo k té válce v Sýrii, abych byl přesný. A jak a nakolik se v tom má Turecko angažovat a s tím souvisí i třeba, řekněme, ekonomicko-sociální otázka, protože zatímco my tady v Evropě považujeme za problém, že sem přišlo několik set tisíc, přes milion běženců v roce 2015, 2016, tak Turecko jich má 3,5 milionu jenom ze Sýrie. Takže to jsou všechno věci, které hýbou společností a ke každé z těchto věcí má Erdogan silný názor a tudíž se nedá čekat, že by sjednotil všechny Turky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že těch 31 % pro opozičního kandidáta Inceho je docela překvapením, přinejmenším se o něm až tolik v té kampani nehovořilo. My dva jsme tady také skloňovali spíše šance paní Aksenerové.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, a tady vidíte, co dokáže PR, ona prostě žena vzdoruje Erdoganovi, mocnému diktátorovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Železná lady.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tak, tak, tak, ale to je přesně tady sami teď jsme dokázali, jak média jsou často mimo. My jsme prostě mluvili o někom, ano, kdo se samozřejmě prezentoval já porazím Erdogana a vidíme, že to prostě byla velká bublina. Zatímco daleko úspěšnější byl jiný kandidát, který nicméně také, jak se ukazuje, prostě měl omezené limity. Zkrátka odpůrci Erdogana tlačili takové věci jako omezení jeho moci, boj proti jeho můžeme říci i kultu osobnosti, což má v Turecku už od dob Kemala Atatürka samozřejmě nějakou tradici. Ale přesto většina tureckých voličů holt považuje za důležité jiné hodnoty, velké silné Turecko, emancipované, které se nepodvolí tlaku a požadavkům a ultimátům Evropy, Ameriky, nikoho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude to právě Recep Erdogan, který zajisté takové Turecko?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tak těžko říci. Samozřejmě my vidíme, že v Turecku, sám jsem tím začal, je ohromné množství problémů, ale otázka je, do jaké míry jsou výsledek Erdoganovi politiky, a do jaké míry by třeba situace byla daleko horší, kdyby byl u moci někdo jiný. On je, jeho jméno je často spojováno s islámem, říká se, že je to islamistický prezident, že chce zemi islamizovat, že chce obnovit, říká se mu sultán a tak dále, to jsou takové zase ty mediální nálepky, ale vidíme, on je vlastně jenom součástí globálního trendu silných vůdců, můžeme říci populistických, kdy něco jako nějaké ty liberální hodnoty a podobně prostě ustupují do, do pozadí. V čem se Erdogan svým stylem liší od Donalda Trumpa? Já si myslím, že je to jenom jeho slabý odvar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně v podobném duchu jsem četla komentář v britském Guardianu, že Erdogan vchází do elitního klubu siláckých lídrů, kam patří třeba již zmíněný Donald Trump.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Vladimir Putin a řada dalších.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Si Ťin-pching, Viktor Orbán nebo egyptský vůdce Sísí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano, Sísí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přinese ten nový prezidentský systém v praxi? Víme, že prezident bude sám jmenovat soudce, ministry, klíčové úředníky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, mizí, mizí funkce premiéra. Řekl bych, že ten systém se zjevně zjednoduší. Já vím, že byly výhrady, četl jsem komentáře, že už jenom to, že prezidentské volby jsou zároveň s parlamentními ukazuje na jakési diktátorské tendence. Já si to nemyslím. Ono, představte si, on ten, on prezident má vlastně do budoucna být předsedou vlády, když to zjednoduším. Má předsedat vládě, má s ní vytvářet. A teď si vezměme, že premiér v uvozovkách by byl zvolený jindy než složení parlamentu. To není úplně logické. Tohle to, o to se pokoušel před lety Izrael a vedlo to k ohromným problémům, kdy zkrátka byl zvolen do parlamentu někdo jiný, než koho si lidé vybrali za předsedu vlády. To pak přináší nové nečekané potíže, takže ono je logické, že v Turecku tyto volby takto sjednotili. Zpřehlední se určitě systém, ale samozřejmě, to je důležité, bude náchylnější, chybí tam některé kontrolní mechanismy, chybí tam některé rozložení těch sil. Prostě už nebude prezidentský úřad vyvažovat funkci premiéra a opačně, všechno to bude, tyto věci budou v jedněch rukou, a to je samozřejmě velice ošidné a je to, pokud by byl politik, který chce tohoto systému využívat, nebo dokonce zneužívat ve svůj prospěch, tak samozřejmě k tomu je tento systém velmi náchylný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erdoganova strana Spravedlnosti a rozvoje AKP v parlamentních volbách získala přes 42 % a spolu s nacionalisty bude mít většinu. Ti mimochodem bodovali s 11 %, o čemž se píše jako o jistém překvapení.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, k tomu jsou zajímavé teorie. Ano, tak především ta strana AKP ztratila, ona už nemá absolutní většinu v parlamentu, má těch 42 %, jak jste říkala. A oni potřebovali nacionalisty jako koaličního partnera. A četl jsem zajímavou věc, že někteří zákulisní hráči naznačují, že pokud AKP nebo ten vládnoucí establishment chtěl nějak zmanipulovat volby, tak někde s odlehlých provinciích nepřihazoval hlasy AKP, ale právě těm nacionalistům, aby to nebylo tak nápadné, protože stejně tato strana bude součástí vládní koalice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze už nyní říct, jakou politiku bude prosazovat tato vládní koalice?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že nelze čekat nějakou změnu. Tato vláda a tento prezident se osvědčili. Tak je to vnímáno, voliči jim dali další mandát k pokračování tam, kam jaksi směřovali dosud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na to geografické rozložení výsledků, asi hlavně u těch parlamentních, ano, parlamentních voleb, tak v centrální Anatolii a do značné míry také v Istanbulu vyhrála AKP, pak byly ale jiné regiony v evropské části Turecka, na pobřeží Egejského moře vyhrála opozice. Co z toho lze vyčíst? Je to ta polarizace společnosti, o které jste hovořil? Asi bychom neměli také zapomenout na prokurdskou Lidovou demokratickou stranu, ta bude v parlamentu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, bude v parlamentu, byť se také spekulovalo, že se tam nedostane, protože ta hranice je 10 % pro vstup do parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podařilo se jí to překonat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Podařilo se jí to a teď se třeba uvažuje, že ten levicově-liberální, řekněme, tábor, že by, že by udělal dobře, kdyby se tato prokurdská strana sjednotila s tou Republikánskou lidovou stranou, že by jejich, že by se otupil nacionalismus republikánů a i nacionalismus Kurdů a vlastně byla by jakási levicově-liberální platforma, která by byla schopná čelit současnému prezidentovi s tím náboženským nátěrem. Ale k té vaší otázce. No, ano, protože ona je velmi silně rozvrstvená turecká společnost nejen geograficky, ale i životním stylem, příjmy, etnicky, takže Kurdové samozřejmě budovali na jihovýchodě země a takže to se v tom odráží bezpochyby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se na zahraniční politiku, jaká asi bude. Bude pokračovat Erdogan ve strategii, kterou prosazoval v minulých letech, tedy v konfrontaci s Evropou a sbližováním se s Ruskem a Íránem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
On se chová velice pragmaticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je čitelný?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že to je čitelné. Jedna věc je, že to nechceme slyšet, že se nám to nelíbí, ale co je na tom nečitelného? Prostě on má problematické vztahy s Evropou a on, to už jsem tady říkal v minulosti, on prostě bojuje za své zájmy. On něco slíbil svým voličům a ne evropskému establishmentu v Bruselu, takže on dělá v tomto bodě, co může, on využívá své moci, on ví, že je důležitým hráčem v řadách Severoatlantické aliance. Včera jsem třeba byl na velmi zajímavé přednášce týkající se Afghánistánu. Turci mají stovky vojáků právě v této zemi v řadách Severoatlantické aliance, řekněme, což mají jich tam daleko více než třeba Česká republika, takže kdo je potom platnějším členem u těchto, v těchto záležitostech? A zároveň samozřejmě Turci vědí, že ano, nechtějí nám dát zbraně ze Západu, koupíme si je z Ruska. Proč ne?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem chce také nesmiřitelně staronový prezident postupovat proti terorismu a separatismu. Co se týče vztahů s Unií, jak se budou tedy asi dál vyvíjet? Možná ještě rozšířím otázku na tureckou diasporu v Evropě. V Německu v neděli hlasovali v tureckých prezidentských volbách pro stávající hlavu státu téměř 2/3 tamních Kurdů ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Turků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, Turků a možná i Kurdů, ještě lépe dopadl Erdogan v Rakousku, tam pro něj hlasovalo 72 % voličů. V Česku podle mých informací získal jenom 11 % hlasů. Více bodoval u nás Ince.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Aha, to je zajímavé. No, ale ten, ten trend v západní Evropě, ten je známý, ten se ukázal už loni, když v dubnu bylo loni to slavné neslavné referendum o posílení prezidentských pravomocí o přestavení tureckého politického systému, tak také ty změny můžeme říci ve prospěch Erdoganova plánu měly mnohem větší nebo měly větší popularitu a větší podporu u voličů žijících v diaspoře v západoevropských státech než v samotném Turecku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se asi tedy mohou dál vyvíjet ty vztahy i s ohledem na tom, že předsednictví v Radě Evropy přebírá Rakousko, kde rezonuje mimo jiné uzavírání, pokud se nepletu, 7 mešit.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. No, celkově vzato vidíme, že Evropa se zachovala tak, jak asi měla, tak jak se mohla zachovat jinak? Vidíme, že přišly zdravice, gratulace Erdoganovi ke znovuzvolení, chystá se německá návštěva vysoká do Turecka, prostě ty vztahy jedou dál. I v Evropě víme, že jsou samozřejmě proudy, které nesou nelibě, co se v Turecku děje, jsou tady dlouhodobě politické tábory, které jsou proti sbližování Turecka s Unií, ale ten mainstreamový tábor prostě má před očima tu pragmatickou záležitost, že zkrátka i my Turecko potřebujeme. Takže stavět se na nohy, že vyhrál prezident. Koneckonců byli tam i zahraniční pozorovatelé, kteří uznali, že ty volby byly férové, byť samozřejmě ta předvolení kampaň, kdy prezident měl k dispozici státní aparát a provládní média, to nelze popřít, to také v těch zprávách bylo, ale samotné volby prostě vypadaly a zejména Blízký východy, bych řekl, velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje Turecko Evropu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Není pro něj tak důležitá jako, jako paradoxně Turecko pro Evropu. Turci mají odbytiště i jinde, těžiště jejich zahraniční politiky se posunulo východním směrem do, na Blízký východ, tam oni mají možnost něco ovlivňovat a než být v Evropě poslední v první lize, když to tak řeknu, tak Turci usoudili, že je lepší být první ve druhé lize Blízkého východu, centrály střední Asie a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynul rok od doby, co Saúdská Arábie spolu se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem zahájila blokádu Kataru. Co vlastně způsobila? Strádali či střádají Katařané, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, takové byly plány. Katařané dostali ultimátum a myslím, že to bylo 3 požadavků, nejsem si jistý, které byly pro tu zemi velmi ponižující a dokonce byly tak ponižující, že se vlastně ze zákulisí víme zase, že se, že ani Saúdové nepředpokládali, že na to Katar přistoupí, že na tyto podmínky, které by vlastně z Kataru udělaly saúdský protektorát, že by na to mohl tento emirát kývnout. No, takže dostali nesplnitelné podmínky, to znamená, že ta blokáda trvá dál. V prvních týdnech a měsících víme, že byly skutečně určité problémy s logistickou, se zásobováním, ale zase byly státy, které toho okamžitě využily nebo se prostě nabídly s humanitárním gestem. Byly země jako Maroko, Írán, Turecko, které okamžitě začaly posílat nákladní letouny plné potravin do Kataru. Katarské aerolinie se musely vyrovnat s tím, že nesmějí létat přes saúdskoarabský vzdušný prostor, takže samozřejmě ztratily určitou, ztratily vůči konkurenci. Ale Katar je bohatá země, vidíme, že se s tím vyrovnal. Možná někdo čekal, ono se uvažovalo, že ta blokáda má ve skutečnosti iniciovat palácový převrat v Kataru a dostat k moci jiné prosaúdské křídlo tamní vládnoucí rodiny, ale to se také nestalo. Naopak vidíme, že katarská veřejnost se semknula za, za tím svým režimem, za tou svojí vládou, to znamená i po roce vidíme, že Katar funguje dál a dokonce si tím pádem vlastně mu to umožnilo hledat jiná odbytiště, jiné trasy, takže možná to ten režim a tu jeho ekonomiku ještě více zocelilo paradoxně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem sledovala třeba zpravodajství televize Al-Džazíra, tak jsem měla pocit, že celý Katar je pokryt portréty nesmírně oblíbeného emíra šejka al-Thaniho. Probudila třeba ta blokáda, až řekla bych, vlastenectví?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano, do určité míry ano. Ono mimochodem vlastenectví je důležitý prvek i v té saúdskoarabské politice, protože současný korunní princ Muhammad bin Salmán, který je hybatelem všech těchto velmi často kontroverzních kroků, tak vidíme, že on se odklání od islámské rétoriky, od islámské symboliky. On říká už budeme mít jenom umírněný islám, ale do popředí se dostává ta saúdskoarabská karta, takže vidíme, že v arabském světě není monolit arabského národa, ale zkrátka ty jednotlivé státy dokáží hrát s nacionalismem menších, řekněme, arabských etnických skupin, takže najednou tady slyšíme o Katařanech, kteří se velmi silně vymiřují vůči saúdským Arabům, ačkoli samozřejmě jsou to všechno Arabové, byť s trošku jinou kulturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale Saúdům určitě leží lidově řečeno v žaludku, to je katarské pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022, tedy to příští.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano. No, to je, fotbal je kapitola sama pro sebe, protože tady se vlastně krásně ukazuje, že naše, ono to trošku uniká asi pozornosti evropských médií, my jsme zahledění, že jo, do toho fotbalu jako fotbalu, ale víme, že sport by se politizovat neměl a přesto se to děje. Třeba ve vztahu k Rusku, jak víme. Děje se to i teď, protože nejen, že Saúdům vadí katarské organizování v roce 2022, například Saúdové se snaží to tak trošku nabourat tím, že FIFA před časem odsouhlasila, že bude počet účastníků zvýšen z 32 týmů na 48 a Saúdové chtějí, aby to platilo už pro to katarské mistrovství v roce 2022, což by ale vedlo k tomu, ano, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním, že evropské fotbalové ligy jsou proti tomu případnému rozšíření, co se týče počtu účastníků, takže je to v podstatě ještě otevřený asi spor.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ale Saúdové to chtěli vlastně přiblížit, aby znemožnili Kataru organizování, aby to Katařané nemohli organizovat sami, aby museli někoho přibrat v regionu. Hned se samozřejmě nabídl Írán, který má velmi napjaté vztahy se Saúdskou Arábií. A ten fotbal vlastně nebo politika ve fotbale se ukázala i teď, protože se na začátku toho ruského mistrovství současného se rozhodovalo, kde bude šampionát světový v roce 2026 a byli dva vlastně kandidáti. Byly Spojené státy spolu s Mexikem a Kanadou a proti nim Maroko. A obvykle to bylo tak, že vždycky arabský blok hlasoval jednotně, tady se přímo nabízelo, že všechny arabské státy budou pro Maroko, ale ejhle, protože Maroko odmítá se přidat k Saúdské Arábii v tom tažení proti Kataru, tak Saúdové řekli my budeme spojenci, naším největším politickým spojencem je Donald Trump a jeho Spojené státy a tudíž Saúdové vlastně zmanipulovali polovinu arabských zemí, že hlasovaly pro Američany. Takže Maroko to prohrálo, takže tady vidíme, ty politické vlivy sahají až, až sem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ženy v Saúdské Arábii poprvé usedly za volant. Přestal totiž platit kontroverzní zákaz řízení vozidel pro ženy. Mění se nějak pouští království? Zapadá to do změn, pane Turečku, který ohlásil korunní princ Muhammad bin Salmán, ohlásil nejenom hospodářské, ale i společenské reformy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. Určitě je to součást těch změn, je to taková ta nejviditelnější, vidíme, kolik mediálního prostoru zase se tomu věnovalo, ty, ty televizní přenosy, jak ty ženy mladé samozřejmě zahalené do určité míry v noci hned minutu po půlnoci, když ten zákaz přestal platit, tak vyrážejí z těch parkovišť, vedle nich sedí zpravidla jejich buďto kamarádky nebo bratři nebo otcové, policisté jim rozdávali květiny, byla to tak trošku zase mediální show, a samozřejmě Muhammad bin Salmán podle mého názoru prostě pochopil, že má-li režim zůstat soudržný, nemají-li se lidé vrtat do velké politiky, tak je potřeba jim rozdat bonbony, a ty bonbony mají tuto jednu, to je jedna z podob. Další je, že ženy třeba mohou chodit na sportovní utkání už, že se zase budou otevírat v zemi nové univerzity západního stylu, byly otevřeny letos biografy, chystají se další a tak dále. To je takové to pozlátko, které podle mého názoru má odvést trošku pozornost od problematických věcí, což je nejistá ekonomická budoucnost země, protože současné ceny ropy už neumožňují saúdskoarabskému režimu udržovat ty standardy, na které byl zvyklý. Vidíme zavádění daně z přidané hodnoty, což je věc, která by nemysl..., byla nemyslitelná donedávna pro tyto bohaté státy a tak dále. To znamená, aby se lidé neptali na tyto věci, aby nepřemýšleli, co se stane, když cena ropy ještě více spadne, tak se pouštějí ven tyto věci, a samozřejmě pro z hlediska okolního světa si myslím, že je to překrytí velmi sporné kontroverzní saúdskoarabské zahraniční politiky. Já se ještě mohu vrátit k tomu Kataru. Takový poslední pokus třeba, jak, jak ten Katar ještě více izolovat, posluchači si asi představí mapu Perského zálivu, takže Katar je vlastně takový palec, který ční z pevniny saúdskoarabské, je to poloostrov v Perském zálivu a Saúdové ho teďka chtějí odkopat kanálem, a chtějí vytvořit z Kataru ostrov, aby byl ještě více izolovaný. To bude stát desítky miliard korun, ale stejně to za to stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračuje tedy neustále ta snaha Saúdské Arábie izolovat ten Katar nebo ho nějakým způsobem srazit na kolena, což teda nebude snadné.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to, to nebude snadné, ale to, to je otázka prestiže. Prostě oni nemohou přeci po roce říci selhali jsme, omlouváme se, Katar má pravdu. Oni musí do určité míry, než někdo přijde s nějakým smírným řešením, které by umožnilo zachovat tvář oběma stranám, to je strašně důležité v Orientu. Mohou to být Američané, kteří mají jak dobré vztahy se Saúdskou Arábií, tak i s Katarem. Na Kataru mají největší blízkovýchodní vojenskou základnu, takže myslím si, že z tohoto jsou nešťastní hlavně Američané, co jejich dva spojenci tam dělají, že si tam mezi sebou doslova kopou příkopy. Takže podobná věc je válka v Jemenu, která trvá už čtvrtý rok, kterou Saúdové rozjeli ve velkém stylu se slibem, že skončí za pár týdnů a vidíme, že z toho roste obrovská humanitární krize, konec války v nedohlednu a Saúdové dál a dál bombardují. Takže ta, ano, reformy jsou jedna část velice komplikované nové saúdskoarabské politiky, kterou Muhammad bin Salmán nastolil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co sleduje v té zahraniční? Je to posilování sféry vlivu nejenom v tom arabském světě, ale vůbec globálně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, je to, já bych nechodil příliš daleko, ale ano, určitě v regionu určitě Saúdové vidí Írán, který má velmi podobné ambice, to znamená také rozšiřovat svoji sféru vlivu. Íránci se také snaží mít ve svém okolí spřátelené režimy, také zbrojí, byť vydávají na zbraně zlomek toho, co saúdští Arabové, zkrátka je tady řevnivost mezi těmito dvěma bloky, z části je podmíněně nebo způsobena i tím, že Saúdská Arábie je sunnitská země, zatímco Írán je země šíitská, ale to není to hlavní, to rozhodně ne, tady jde spíše o strategicko-geopolitický boj zkrátka v regionu, a to je to hlavní, o co Saúdům jde. To znamená na Západ ukazují liberální reformy, to, co chce Západ vidět. Konečně Saúdská Arábie přestala být jedinou zemí světa, kde ženy nesmí řídit automobil, ale jinak třeba na domácí scéně vidíme utahování šroubů, zavírání disidentů, to všechno dál pokračuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jaké mají postavení ženy v saúdskoarabské společnosti, protože teď se ta pozornost opravdu soustředila na rozdávání řidičských průkazů a krásná auta, která řídí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ženy, já jsem dalek tomu říkat, že mají horší postavení než muži. Ony ho prostě mají jiné. Vezměme si to řízení automobilů. Jistě, saúdskoarabské úřady říkají, že už je snad více než 100 tisíc žadatelek o řidičák, ale v zemi, která má nějakých 25 milionů to zase není nějaké ohromující číslo. Každopádně jsou ženy, které by mohly řídit, které mohou mít 10 automobilů nebo 7, každý den v týdnu jiný, ale stejně řídit nebudou. Proč? Protože jejich postavení jim neumožňuje dělat sama sobě služku. Budou mít řidiče. Máme ženy, které už dávno řídí někde v pouštích beduínky, řidičák k tomu nepotřebovaly a úřední povolení také ne. Takže i na tomto vidíme, že ta země je velice jaksi zase rozvrstvená a postavení ženy je rozhodně jiné, z pozice Západu horší, ale ten model, kdy žena nemá určitá práva, na které jsou Evropanky zvyklé, ale zároveň spoustu povinností mají jejich manželé, což v Evropě nefunguje, tak to je holt součást celého Orientu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že my se často na mnohé věci díváme tou naší optikou prostřednictvím skrz našich hodnot.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jistě, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fungování zdejší společnosti. Nevím, co si o tom myslet. Četla jsem, pane Turečku, že vlastně v Saúdské Arábii neexistovala žádná náboženská legislativa, která by ženám zapovídala usedat za volant, ale že to prostě takhle fungovalo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, to, to jsou, přesně, to jsou jakési, jakási nepsaná pravidla. Ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvyklosti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ono to je třeba zajímavé se zahalováním žen. Ono teoreticky také není v Saúdské Arábii povinné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik, a jeho názory. Já vám za to děkuji a těším se opět na příště.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude generální ředitel České filharmonie David Mareček. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.Text z Newtonu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.