Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnes premiérově vítám v našem studiu Břetislava Turečka, zahraničněpolitického analytika, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobré ráno.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Jsem moc ráda, že se budeme potkávat v tomto pořadu ...

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně v regionu, který léta sledujete, kam jezdíte, se toho děje tolik. Tolik závažných zásadních věcí. Napadlo vás třeba před 10 lety, kudy se bude vyvíjet, ubírat tato oblast, Irák, Sýrie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ne, tak to se nedá takovýmto způsobem předvídat. Já říkám, že na Blízkém východě se vždy něco děje. Když jsem tam začal před 21 lety jezdit, tak se děly věci, které mi přišly obrovité, ohromující a každému v té době. Podepsala se průlomová dohoda mezi Izraelem a Palestinci, v září, vlastně před 21 lety, přesně v roce 93 a každý si říkal: to je něco. No a kdybyste se tehdy ptala lidí: a myslíte, že jednou všechny ty mírové dohody zkrachují, mezi Izraelem a Palestinci, že mírový proces bude mrtvý, že bude tady nějaká Al Kajda, že Američané obsadí Irák, Afghánistán, to prostě tehdy, nemluvě o Islámském státu, to prostě tehdy nikdo nemohl, nemohl tušit, anebo to mohl jenom vágně, velmi vágně předpovídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínám si, doufám vy také, pane Turečku, jak jsme jeli se skupinou Iráčanů vlastně z Prahy do Berlína. To byly první svobodné volby. 2003 to bylo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To bylo 2003 nikoliv, bylo to v lednu roku 2005.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
5, 5 jasně. To ještě ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
A Iráčané z České republiky tehdy, ano, jeli volit na ambasádu, nebo měli volební centrum v Berlíně, potom jeli do Vídně, teďka naposledy, pokud vím, zase volili v Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo to je, co to je Islámský stát? Jak čtou Spojené státy, pokračují v leteckých úderech na cíle v Sýrii.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, myslím si, že Islámský stát, tedy ta organizace, mimochodem název Islámský stát začíná čím dál více lidem vadit, zejména muslimové říkají, to, že někdo řeže někomu hlavy, není ani islámské a navíc to není ani stát. Oni si tak jenom říkají a operují na řadě území skutečných států. Takže státníci blízkovýchodní se brání té nálepce, kterou si ta skupina uzmula. Ale abych odpověděl na vaši otázku. Islámský stát je takový průnik toho nejhoršího z vývoje na Blízkém východě posledních let. Je to důsledek radikalizace části muslimů. Výrazné radikalizace k teroru, k násilí, islámsky podbarvenému, nebo islámsky zdůvodňovanému. Zároveň je to do určité míry výsledek velmi neblahé politiky Západu na Blízkém východě. Když se podíváme na ten řetězec, jak ty džihádistické skupiny těch radikálů Al Kajda vznikla, nyní se z odštěpil Islámský stát. Svým způsobem do určité míry je to výsledek toho, že Západ tyto skupiny postupně ve své době podporoval, protože je považoval za menší zlo. Víme, že Al Kajda vznikla z bojovníků džihádu islámské svaté války, které v 80. letech Spojené státy a Západ obecně podporovaly proti Sovětskému svazu v Afghánistánu a dnes se nám to prostě vrací jako bumerang a tyto skupiny sotva jakž takž zeliminujeme jednu, tak najednou tady vyskočí jiná, pod jiným názvem a ještě brutálnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho se rekrutují vlastně členové této skupiny? Je horší tedy než Al Kajda, proti které jsme léta bojovali?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
A ono to k tomu svádí, říkat, no v čem může být horší. Ano vyvolávají ještě větší děs, ale možná je to jenom tím, že jim o to jde. Vyvolávat ještě větší děs. To je součást jejich taktiky. Jestliže tito bojovníci, nebo teroristé Islámského státu dnes už zabrali skoro třetinu Iráku, tak museli dosáhnout toho, aby se desítky tisíc iráckých vojáků před nimi v hrůze stáhly. Jak toho dosáhnout? Prostě tím, že řežou hlavy a střílí je jako psy, vojáky, které se jim podařilo zajmout. A to vyvolává hrůzu. Takže ti další vojáci raději prchnou, než aby se jim postavili tváří v tvář. Takže to je součást té jejich kampaně. Já si netroufám říci, jestli to, jak řeže hlavy Islámský stát, je horší než jak je řeže Al Kajda. Je to obojí děsivé, ale nám samozřejmě v tuto chvíli nahání větší hrůzu Islámský stát, protože je to nové nebezpečí, je aktuální a věnuje se mu daleko větší pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou cíle vůbec Islámského státu? Oč mu jde? Pokud tohle víme. Jestli tohle není právě to nebezpečí, že vlastně o jeho jaksi důvodech, nebo o tom, o co usiluje, příliš mnoho nevíme.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Když se podíváme na ty ideologické poučky, které vůdci této skupiny mají, tak oni říkají: očistit zemi, kterou jsme obsadili, od zla, od novodobých vlivů, vrátit se k prapůvodu islámu a samozřejmě paradox je, že my se třeba věnujeme tomu, jak oni, že uřízli hlavu dvěma americkým novinářům a britskému humanitárnímu pracovníkovi teď hrozí útokem na západní občany i jinde ve světě už nikoliv jenom na Blízkém východě, ale oni zabíjejí a vraždí daleko více muslimů. Oni třeba cíleně a explicitně, výslovně útočí také na šíity, šíitské muslimy, o kterých říkají, že vlastně to muslimové vůbec nejsou, že toto je novodobý umělý vliv, který deformuje ten správný islám. Takže to je jedna věc. Ale druhá věc, podívejme se do terénu, na ta území, kde oni vládnou, takže tam oni si vytvářejí paralelní vládní struktury, oni využili toho chaosu toho mocenského vakua v občanské válce v Sýrii a na severu Iráku, odkud se stáhla vládní moc a začali tam vybírat daně, mají tam své úředníky, museli zavést technické služby, komunální služby v těch městech a tak dále. Vybírají daně, to už jsem říkal, vybírají výpalné, jistě mají také z obchodu s drogami třebi, příjmy z pašování a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo všechno se kromě Spojených států podílel na těch, nebo podílí na útocích?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Na Islámský stát?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, tak my víme, že první vlastně nálety na bojovníky, nebo teroristy a objekty Islámského státu v Iráku podnikly Spojené státy, a to už v srpnu. Před pár dny se k nim v Iráku přidali také Francouzi a teď víme, že už Američané ten Islámský stát bombardují také v Sýrii, což je paradox, protože najednou se Spojené státy tak trochu postavily na stranu syrského prezidenta Asada. Toho nepřítele, kterého chce Západ už tři roky marně svrhnout, odstranit od moci, tak najednou vlastně se ukázalo, že pro Spojené státy ten Islámský stát je stejný nepřítel jako pro Asada. Takže dnes vlastně Američané, když bombardují, jak říkáte, i dnes v noci, Islámský stát v Sýrii, tak tím de facto pomáhají Bašáru Asadovi. No a včera ještě připomenu, že americký prezident Obama zmínil, že na těch útocích se podílelo také 5 arabských států, což je důležité, protože tím vlastně Američané ukazují, že to není tažení Západu proti muslimskému světu, ale i muslimských zemí proti extrémistům, kteří, jak se říká, zneužívají náboženství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes mimochodem padne evidentně jedno obrovské tabu. Spolková republika vysílá, tuším, 600 tun zbraní iráckým Kurdům. Co na to říkáte?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já v obecné rovině je to zcela chápu, je potřeba něco dělat, Západ v tuto chvíli považuje za to menší zlo podporu Kurdů, podporu různé takzvané umírněné opozice v Sýrii, podporu irácké vlády. Z dlouhodobého hlediska se ale obávám, že nikdy nevíme, v čích rukou ty zbraně skončí. Podívejme se, dnes Islámský stát jezdí po Iráku a po Sýrii v amerických bojových vozidlech Humvee, které tam v dobré víře Spojené státy dodaly před 5, před 10 lety. Také s jaksi s cílem, aby to sloužilo dobru, stabilizaci. Jenže jak ti iráčtí vojáci utekli, jak už jsem o tom hovořil, tak zanechali na, na místě zbraně i ta vozidla. Myslím si a jsem si skoro jist, že nemáme žádnou jistotu, že ty zbraně, které vy jste zmínila dnes, ty německé, ale i zbraně, které tam posílá také Česká republika ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Že jednoho dne také neskončí v rukou těch, kteří budou bojovat proti našim občanům a řezat jim hlavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Henry Kissinger mimo jiné řekl, že pod Obamovým vedením se ze Spojených států stal příliš pasivní pozorovatel blízkovýchodní politiky. Pane Turečku, v čem vůbec spočívá, existuje-li Obamova strategie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já, pardon, já především se vrátím k Henry Kissingerovi, bývalému americkému ministrovi zahraničí, který toho hodně aktivně podnikal na Blízkém východě, ale když se zeptáme třeba zrovna Kurdů, co oni si myslí o jeho politice, tak se nic hezkého nedozvíte. Ti vám řeknou: On nás v 60., v 70. letech pohnal do války proti Saddámovi a potom, když šlo na lámání chleba, tak nás opustil a nechal nás Saddámovi napospas. Takže to není hrdina, který by mohl poučovat Baracka Obamu, si myslím. Ale obecně. Já mám samozřejmě obavu, že to, co předvádějí Spojené státy na Blízkém východě, je zase jenom volba menšího zla. Je to vytloukání klínu klínem. Já už jsem to zmínil v jiné souvislosti. Prostě v 80. letech, v době bipolárního světa a studené války Američané považovali za správné podporovat mudžáhidy, povstalce proti komunistické vládě v Afghánistánu a proti sovětské moci, okupaci, která tam tehdy byla. O pár let později se to otočilo proti Američanům a dnes tito lidé a jejich děti už další generace těchto džihádistů útočí na západní cíle a pro západní režimy na Blízkém východě. Zaútočili i 11. září na Spojené státy přímo, to víme. No, takže je to taková ta situace, kdy vždy musíme definovat to aktuální zlo. V tuto chvíli je to Islámský stát a bohužel nemáme příliš možností se zabývat tím, jak to bude vypadat za 2, za 3, za 5, za 10 let a jestli náhodou se nám to zase nevymstí. Baracku Obamovi nezávidím, protože on, když tři roky v Sýrii nic podnikal, tak mu bylo vyčítáno, že nic nepodniká i když ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podcenil, promiňte, pane Turečku, podcenil tu situaci vůbec nejenom Obama samozřejmě, tým poradců, kteří sledují tu situaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já nechci klást protiotázku. To není dobré. Ale co mohl dělat? Víte, kdyby zaútočil, podívejme se, když Západ zaútočil na Saddáma Husajna v roce 2003, tak se mu, a já jsem byl jeden z těch kritiků, jsem říkal, nevíme, kam to povede, ale oni prostě v tu chvíli to brali jako volbu menšího zla, že je potřeba takto zasáhnout. Dnes Obama se poučil z toho, že za tuto chybu zaplatili Američané 4 tisíci životů svých vojáků v Iráku, kde žádná Al Kajda v té době za Saddáma nebyla, tak dneska tam má největší vlastně pole působnosti na světě a tak dále. Takže říkat, že Obama váhal, no prostě je to tak. Když zaútočí v zájmu dobra, v uvozovkách, tak je mu vyčítáno bombarduje, útočí na islámský svět, zabíjí nevinné civilisty. Když nezaútočí, tak je mu vytýkáno, že nepomáhá civilistům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl na výběr vůbec v této situaci, nebo se také spekuluje, jestli měl. Ale to jsou vlastně ty otázky, které si teď i my klademe, jestli třeba měl zaútočit mnohem dříve?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak. Ale je to otázka. Podívejme se, jak se mění ta, jak se mění nenápadně ta pozice Západu. Ještě před 3 lety byl za největší zlo označován syrský prezident Bašár Asad, řada západních státníků říkala, že je jenom otázkou času, kdy Asad odejde od moci a v Sýrii budeme mít demokracii a tak dále. Dnes vidíme, že je to mnohem komplikovanější, že v mnohém třeba mělo pravdu Rusko, které říkalo: Zlatý Asad, podívejme se, co může přijít po něm. A dnes se ukazuje, že je to pravda. Podívejme se, co v Sýrii máme a nakonec já už jsem to zmínil, že paradoxně Asad bojuje stejně jako Američané proti společnému zlu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Turečku, že dojde na nasazení amerických vojáků přímo na irácké, syrské půdě?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Na syrské, to si nemyslím. Na irácké bych to nevylučoval. Tam přeci jenom víme, že je tam prozápadní, nebo Západem podporovaná vláda v Iráku, na rozdíl od Sýrie, takže vyloučit se to nedá. Ale v obecnější rovině, Západ teď bude mít problém, protože jedna věc je bombardovat povstalce, ale druhá věc je, že by měly následovat i pozemní operace. Jestliže dnes v noci třeba Američané vybombardovali nějakou základnu Islámského státu, tak ti přeživší se rozprchli. Nejen po okolních vesnicích, ale oni se mohou skrýt i do Libanonu, mohou utéct zpátky do Iráku a tak dále. Jinými slovy nejsou eliminováni. Proto musí pokračovat i pozemní operace a teď se můžeme ptá: Kdo to zařídí v Sýrii? Ta slabá opozice, která se sama třeba strachy před Islámským státem, nebo snad nakonec i ten Bašár Asad nám k tomu bude dobrý?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké důsledky může být vůbec tato situace? Pro celou oblast a nejspíš nejenom pro oblast Blízkého východu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že i kdyby dnes se podařilo eliminovat, zlikvidovat, pozabíjet, nebo pozatýkat ty hlavy toho takzvaného Islámského státu, tak zároveň se nepodaří pozabíjet a eliminovat myšlenku Islámského státu. To znamená zase budou lidé, kteří čekají až Američané zasáhnou, jsou džihádisté, kteří se těší, kteří by chtěli Američany, nejen v Iráku, ale i v Sýrii, aby měli proti komu bojovat, protože jedna věc je, že oni teď utíkají před bombardováním ze vzduchu, ale druhá věc je, že oni by rádi na ty Američany zase stříleli. Tak, jako to dělají v Afghánistánu, tak jako v Iráku. Takže si myslím, že ta, to nebezpečí, i když se podaří pozabíjet ty špičky, tak může zase jenom metastázovat i třeba v jiných zemích, v Jordánsku, v Libanonu a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je pozice Íránu, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Írán to je zase další velmi delikátní otázka, protože i pro Írán je Islámský stát velkým nebezpečím, ohrožuje íránské zájmy v Iráku, ohrožuje šíity, šíitské muslimy, jak už jsem to zmínil a víme, že Írán se deklaruje, nebo snaží se působit jako zastánce šíitů ve světě, protože Írán je šíitská teokracie, šíitský náboženský režim. Zároveň Írán nechce dát najevo: ano, my otevřeně spolupracujeme s Američany, zároveň také Američané říkají: my přeci s Íránem nebudeme spolupracovat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, a spolupracují?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nedivil bych se tomu, že v zákulisí, když ne teď, tak brzy spolupracovat budou, nebylo by to poprvé. Když Američané zaútočili na Tálibán v Íránu, pardon v Afghánistánu v roce 2001, tak také v zákulisí tehdy a v Íránci spolupracovali, nabídli Američanům asistenci třeba pro případ, že by americké letadlo spadlo na íránské území, tak slíbili, že by ho vydali i pilota zpátky, že by z toho nedělali vědu a mezinárodní skandál. Takže přinejmenším tato spolupráce určitě bude i v Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jakou válku se může Obama a další spojenci připravit? Bude to časově neomezená? Četla jsem odhady, že by mohla trvat například 3 roky. Lze to vůbec dnes něco předvídat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je velmi těžké o tom spekulovat, protože ta válka nebyla oficiálně vyhlášená. Jestliže nevíme, kdy začala, tak těžko pak ji někdo oficiálně ukončí, takže pak nemůžeme ani měřit, jak dlouho trvala. U těch politických deklarací, připomenu, když Američané přišli do Iráku v roce 2003, tak už za několik týdnů George Bush, tehdejší prezident říkal, hlavní vojenské operace skončily. Tím řekl, pro nás je ta válka skončená. Jenže ona tehdy teprve začala a trvala dalších 10 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Turecko uzavřelo část hranic se Sýrií. Jakou roli hraje v tomto konfliktu právě tato země, která má nového prezidenta?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Turecko je jednou ze zemí, které od samého počátku v Sýrii vlastně podporovaly opozici. Dlouhá léta se dnešní prezident, tehdejší premiér Recep Tayyip Erdogan snažil působit jako zprostředkovatel. On třeba říkal: Já zprostředkuji mír mezi Sýrií a Izraelem. Pak se to začlo hroutit, nebudeme odbočovat teďka k izraelské otázce a záhy se ukázalo, že Erdogan, nebo Turecko obecně je jednou ze zemí, které, které vlastně aktivně podporují opozici, jednak do Turecka utíkaly už vlastně před 3 lety, před 2 postupně statisíce syrských uprchlíků, jednak ta takzvaně umírněná syrská opozice má dnes základny, má dnes politická, politické štáby právě v Turecku. Jestliže dosud Američané posílali skrytě, neoficiálně zbraně syrským rebelům, těm hodným, těm našim, řekněme, proti Asadovi a měli agenty CIA, kteří ty zbraně distribuovali, tak to bylo právě v Turecku a také v Jordánsku. Takto si vlastně Turci přispěli k tomu, že se velká část té syrské opozice zradikalizovala a dnes vidíme, že i Turci už jsou z toho nešťastný, že jim to prostě přerostlo přes hlavu. Že ti džihádisté mohou zrovna tak ohrožovat zájmy Turecka. Ostatně vidíme, že před pár dny propustil Islámský stát asi 50 tureckých občanů, které drželi na syrském území. Takže i Turecko vlastně musí brát zpátečku, stejně jako řada arabských monarchií, těch prozápadních režimů, jako je Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar, které také přilévaly olej do ohně, podporovaly džihádisty v Sýrii, protože chtěli svrhnout Asada a nejednou se ukazuje, že tito džihádisté by mohli velmi rychle svrhnout samotné tyto arabské režimy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze, pane Turečku, očekávat od prezidenta Erdogana? Spekuluje se o tom, že by mohl tu zemi jaksi islamizovat.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Víte, ano, to je takový kritický argument, který se říkal už za těch 10 let, kdy byl premiérem. On vede, jak, jak můžeme říci islamistickou stranu, ale zase, dostáváme se k jedné věci. Kdyby byl tak zlý, kdyby tak brutálně islamizoval tureckou společnost, jak je možné, že by třikrát po sobě vyhrál parlamentní volby se svojí stranou, jak je možné, že by následně byl zvolen v první přímé volbě prezidentem státu? My v těchto věcech často nasloucháme té liberální, západně orientované opozici, nebo tomu táborů, studentům mladým, kteří jsou ochotni se bavit se západními novináři, kteří jezdí na konference na Západ, ale víte sama, že v těchto zemích je kolikrát velmi poučné se sebrat a jen na venkov, mezi chudší lidi, ty, kteří se nedomluví anglicky a na ty konference nejezdí, nemají facebookové účty, aby nadávali na svoji vládu, ale tito lidé také chodí k volbám a právě proto prostě je Erdogan u moc, ať se nám to líbí nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s Břetislavem Turečkem, zahraničněpolitickým analytikem, bývalým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě. Europoslanci ve Štrasburku a ukrajinský parlament v Kyjevě minulý týden souběžně odhlasovali asociační dohodu s Ukrajinou. Co tomu říkáte? Proč došlo vlastně k ratifikaci uprostřed tak zásadní krize?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Protože Evropská unie musela dostát svým slibům a držet se toho rozjetého vlaku podpory Ukrajiny v jejím sporu s Ruskem. Musíme se vrátit k té krizi na Majdanu loni na podzim, která vlastně vznikla, nebo odvíjela se od toho, že tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, na základě toho vyšli lidi do ulic s argumentem: my ale chceme se připojit k Evropě, my nechcem být nadále navázáni na Rusko. Víme, že potom došlo k tomu, že Rusové obsadili Krym, čemu ovšem předcházelo, že Ukrajina zakázala používat ruštinu jako oficiální jazyk ruskojazyčné menšině na východě Ukrajiny a tak dál. Je to takové to, ten začarovaný kruh, kdy se můžeme dohadovat, kdo si začal. Faktem je, že Ukrajina se stala beranidlem nejen pro Putina k prosazování ruských zájmů, ale také beranidlem pro Západ včetně Evropské unie. Takže Evropa nemohla nechat Ukrajinu na holičkách, musela s tím novým vedením na tu asociační dohodu tedy ji podepsat, přistoupit, samozřejmě musel na to přistoupit i nový ukrajinský prezident Porošenko, otázka je, nakolik to bude pro Ukrajinu přínosné a účelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte vy, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, víte, já nejsem ekonom, ale trochu se obávám těch dopadů. Ukrajina není zemí, která by si mohla dovolit se zcela přeorientovat na Západ, na Evropskou unii. My se pořád, ano, pro nás, když si řekneme, pro..., prosazujeme západní zájmy, tak Ukrajina by měla patřit k nám a nikoliv k Rusku, to je taková ideová poučka, to je deklarace politická. Ale v praxi, logicky vzato, jsou Ukrajinci více navázáni na Evropu, nebo na Rusko? Přeci každý vidí, že na Rusko, z Ruska mají suroviny, s Ruskem mají obrovský ekonomický, ekonomickou výměnu. Je to historicky, je to součást prostě, ať se nám to líbí nebo ne, ruského nebo sovětského geopolitického prostoru. Ve chvíli, kdy my řekneme: ano, ať jdou Ukrajinci s námi, no tak si zároveň bereme na bedra odpovědnost za to, že se dříve nebo později přeruší ukrajinské vazby na Rusko a pak si můžeme ptát, až uvidíme Ukrajinu v ekonomické krizi, do jaké míry jsme to způsobili my, do jaké míry tím, že najednou Ukrajinci mají plnit normy Evropské unie, ztrácejí konkurenceschopnost na trzích, už nemohou dovážet do Ruska, protože jsou příliš drazí a tak dále. Myslím, nejsem si jistý, jestli toto naši politici ve svém zápalu, ve svém tažení proti ruskému vlivu, zcela zohlednili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je naivní domnívat se, že Ukrajina sama rozhodne o svém osudu, kam patří?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ukrajina je mezi dvěma kameny. Vždyť vidíme, že i na Ukrajině už se ozývají hlasy, zda toto připoutání se k Západu je ve všech ohledech žádoucí. A do toho máme ruský tlak. Vidíme, že ta asociační dohoda byla v některých aspektech její platnost poodložena na jasný nátlak Ruska. Rusové řekli: pokud okamžitě začne platit dohoda Ukrajiny s Evropskou unií, no, tak přestanou platit naše dohody s Ukrajinou. To je jasný ruský nátlak. Ovšem svým způsobem nátlak používá i Západ. A tím se dostáváme k tomu, že Ukrajina je vlastně obětí jakéhosi geopolitického střetu a zodpovědnost za to nenese jenom Putin tím, že tu podporuje rebely, povstalce, separatistické, tu anektoval Krym, ale odpovědnost za to nese i Západ, byť my to samozřejmě děláme v rukavičkách a v této fázi bez vojenské síly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak řešení se tady nabízí? Když vlastně ta situace je hodně složitá.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že obě strany budou muset slézt ze stromů a ustoupit té druhé. Prostě Ukrajina je v nevýhodné politické a zeměpisné poloze. Ona je blíže k Rusku, podívejme se na mapu proboha, než ke Spojeným státům. To je prostě fakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To taky nezměníme.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak, to nezměníme, ale někteří politici na Západě se tváří tak, že se to změnit dá. A nejsem si úplně jistý, respektive jsem si jistý, že za 10 let, až se ukáže, nebo za 5 let, že tomu tak není, tak tito lidé už ve svých poslaneckých funkcích, ať už v Bruselu, Štrasburku nebo tady v Praze nebudou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě na závěr dotaz pro vás od pana Václava. "Jak se díváte na možnost, že se někteří radikální muslimové přesunou do Evropy a začnou radikalizovat ty miliony muslimů, kteří již všude v Evropě jsou? V případě, že ano, hrozí v Evropě to, co v Iráku?"

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ne, já bych se nebál toho, že se tady z toho stane bojiště jako v Iráku. To v žádném případě. Ale o to více se bojím toho, že jednotlivci se tady mohou pokusit útočit a mstít se, nebo s odkazem na to, co se v Iráku a v Sýrii děje, tady páchat teror.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik z Metropolitní univerzita Praha, bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. Děkuji vám a budu se těšit na další setkání.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Děkuji. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra Miroslav Dittrich přivítá psychiatra Cyrila Höschla. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.