Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 22. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se zaměříme, na jednu novou koalici, nestora české orientalistiky i na Vánoce v Betlémě. Dobrý poslech. Saúdská Arábie před několika dny oznámila vytvoření islámské vojenské koalice pro boj proti terorismu. Je to pro vás překvapení, pane Turečku? Co od toho lze očekávat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, to jsou dvě věci, mě to tolik nepřekvapuje, protože Saúdská Arábie často říká, že bojuje proti teroru. Možná může být určitým překvapením, s jak velkou pompou to Saúdové oznámili minulý týden, minulé úterý vytvoření této koalice. A je to o to zajímavější vlastně, jak to jejich vyhlášení, které mimochodem podle mého názoru vzbudilo až zbytečný a nadměrný ohlas v západních médiích, prostě nová koalice k boji proti teroru 34 zemí, tak jak toto všechno kontrastuje s realitou, protože ono už vlastně druhý den, jestli se nepletu, se ozval Pákistán, který také měl být v té koalici, že o tom vůbec neví, že to Pákistáncům nikdo předem neřekl. Ozvala se Indonésie, že také o tom neví, to je nejlidnatější muslimská země, více než 200 milionů muslimů v ní žije a také Saúdové, zdá se, vládu v Jakartě poněkud zaskočili, no, a ozvala se i Malajsie, že samozřejmě také ráda bude bojovat proti teroru, ale že o této koalici rovněž nic neví a i kdyby nakonec skutečně byla její součástí, jak tedy oznámili saúdští Arabové, tak rozhodně se nebude podílet na žádných vojenských akcích. Takže, když toto shrneme, tak mně z toho vychází, že mnohem více než reálný boj proti teroru to připomíná snahu Saúdské Arábie odrazit kritiku, která v posledních měsících přichází ze Západu, že Saúdové ve skutečnosti podporují různé radikální skupiny v Iráku, v Sýrii, Saúdové bombardují Jemen, jsou přitom zabíjeny stovky a možná už i tisíce civilistů a tak dále, takže za této situace na jednou Rijád přijde s tím, že má obrovskou koalici čítající desítky zemí, která bude bojovat proti teroru a ukazuje se, že je to, to řekl jeden komentátor, spíše papírový tygr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem německý vicekancléř Gabriel, ten před pár dny vyzval Saúdskou Arábii, aby přestal podporovat náboženské radikály. Největší světový vývozce ropy podle něj po celém světě financuje mešity, které jsou zdrojem právě nebezpečných islamistů. Myslíte tedy, že je to spíš reakce na podobné výroky?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Určitě. Prostě kolem Saúdské Arábie se vytvořila určitá atmosféra, která poukazuje na to, že politika Rijádu je taková přinejmenším dvojaká, že ano, málokterá země, žádná země neřekne - my podporujeme terorismus. Takže, když se pak díváme na to, nechme stranou teď Islámský stát, který funguje v Sýrii a v Iráku, ale tam jsou i desítky dalších různých radikálních džihádistických skupin, které se od Islámského státu liší opravdu jenom v detailech a nejsou tak známé na Západě, ale právě tyto skupiny jsou podporovány, já netvrdím, že vládou Saúdské Arábie, ale rozhodně občany Saúdské Arábie, patrně různými duchovními, institucemi, možná i některými složkami saúdskoarabských tajných služeb. A za této situace, jestli Rijád říká - my jsme vytvořili takto velikánskou koalici, která proti tomu bude bojovat, tak je to poněkud schizofrenní. Mimochodem mluvíme-li o koalicích, známe na Západě koalici, která má bojovat proti Islámskému státu, ve které jsou Američané, Francouzi, Britové a tak dál, ostatně i Česká republika. Když tato koalice loni vznikala, tak vlastně Američané mluvili o tom, to není jenom západní koalice, tam jsou i arabské země jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Jordánsko, i tyto země bombardují bojovníky nebo teroristy z Islámského státu, ovšem dnes je realita taková, že už několik měsíců se tyto země na těch náletech vůbec nepodílejí, takže, proč Saúdové nebojují v té koalici, která už vlastně více než rok je na světě?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, kdo vůbec bojuje proti takzvanému Islámskému státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, dneska, když se na to podíváme, tak jsou to síly, které na tom mají eminentní životní zájem, jsou to zejména Kurdové, kteří zkrátka bojují o své území, etnicky obsazené zejména Kurdy, ti prostě z jejich pohledu je to sebeobrana. Potom svým způsobem ze sebeobranných důvodů proti Islámskému státu samozřejmě bojuje syrská vláda, syrský režim, bojuje proti němu Írán, bojuje proti němu irácká vláda. Bojuje proti Islámskému státu Západ, který s tím možná docela dlouho váhal až do útoků v Paříži v polovině listopadu a začalo bojovat i Rusko. A samozřejmě každý si do toho ale projektuje své vlastní priority, své vlastní zájmy, takže proto ta koalice není jednotná. Proto Rusové bojují proti Islámskému státu, ale nejsou v koalici s Američany, Írán bojuje, ale není také v koalici a tak dále. No, a do toho nám ještě přichází, aby ten zmatek nebyl malý, koalice tvořená Saúdskou Arábií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla Saúdská Arábie, jak by si představovala tedy fungování této vojenské koalice?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ono to bylo stanoveno, a to bych jim neměl za zlé, velmi vágně. To byla spíše politická deklarace, ale samozřejmě, jestli na to narážíte, ano, kdo by se podílel na čem. Kdo by tam vyslal své letouny? Pákistánci? Těm se do toho asi nebude chtít, aby se nechali vtáhnout do takto ošidné věci, protože se jim to může vymstít. Nezapomeňme, že kdo vytáhne proti Islámskému státu nebo nějakým radikálním skupinám v cizině, tak vzápětí ty skupiny mu to mohou vrátit doma. Jestliže Pákistánci budou zabíjet džihádisty na syrském bojišti, tak džihádisté zkrátka se mohou mstít na civilistech přímo v Pákistánu. A to vůbec není jednoduché a mimochodem je to i věc, je to i postavení, ve kterém je sama Saúdská Arábie. Ten její boj proti teroru také musí být velmi opatrný, pokud vůbec k němu dochází tedy, protože Saúdská Arábie je první na ráně. Islámský stát neříkám, že zruší Írán, že ovládne Írán, ale on říká - my ovládneme Saúdskou Arábii jednou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle německé rozvědky je tato země destabilizačním faktorem svým, abych citovala dál, netolerantním a zpátečnickým výkladem islámu. Je živnou půdou pro terorismus.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Do určité míry, ale zase nemyslím si, že je to jediná pohnutka, protože na druhou stranu on ten konzervativismus může být i určitým stabilizačním prvkem společnosti. Spíš jde o to, že ve chvíli, kdy se někde, a zase mluvíme Sýrii, o Libyi, o dalších rozvrácených státech, kdy se zkrátka vytvoří mocenské vakuum, tak se otvírá cesta pro různé skupiny s nějakými kampaněmi na šíření ať už víry nebo ideologie. Je to úplně jedno, mezi místní obyvatelstvo. No, a v podmínkách občanských válek to jde ruku v ruce s vytvářením různých ozbrojených skupin, milicí, které v tomto případě samozřejmě se opírají o nějakou náboženskou doktrínu, a v tomto ohledu Saúdská Arábie samozřejmě generuje toto riziko, o tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to jde dohromady s tím, pane Turečku, že to je vlastně nejdůležitější partner v regionu Spojených států?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ono měřítko nejdůležitějšího partnera to o sobě si možná myslí každá země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud je to tak.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, je to určitě důležitý partner, to je podstatné. Saúdská Arábie je nesmírně důležitým partnerem už svojí rozlohou, vahou v arabském světě, protože před arabským jarem mohla soupeřit s Egyptem například. Dneska, kde je Egypt? Egypt je závislý, dostává miliardy dolarů právě z těchto arabských monarchií včetně Saúdské Arábie, aby vůbec ekonomicky přežil, takže dnešní dominantní silou arabského světa je Saúdská Arábie, o tom vůbec není sporu, no, ale zároveň je v takovém tom postavení, kdy má být naším partnerem, ale je to partner, na kterého nemůžeme úplně spoléhat. V podobném postavení je Pákistán, kdy vidíme, že Pákistán byl důležitý, když se bojovalo proti Talibanu, Pákistán měl být důležitý při odhalování a likvidaci teroristů z Al Kajdy v četně Usámy bin Ládina, který byl před čtyřmi lety právě v Pákistánu zabit a najednou nám do toho přijde podezření, že dost možná pákistánské tajné služby tam toho Usámu schovávaly, a to i před Američany. Takže je to náš partner nebo je to spíš náš protivník? A dneska, abych to posunul dál, někdo uvažuje o tom, na kolik je naším partnerem Turecko, kde jeho politika, ačkoliv je to člen Severoatlantické aliance, v těchto věcech také není úplně čitelná a srozumitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba to bude jednoho dne další členská země v Evropské unii.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těžko říct, já si to osobně nemyslím, ale víte, myslím si, že to bylo důležité v době, kdy šlo jenom o ekonomické otázky, nebo kdy šlo prioritně o ekonomické otázky. Dneska ale vidíme, že role Turecka spolu s celým Blízkým východem se daleko více posouvá do roviny bezpečnostních úvah, bezpečnostní problematiky a tam potom je daleko důležitější udržet možná Turecko na straně Západu spíše právě v těch strategicko-bezpečnostních otázkách než, jestli tam také se bude kontrolovat, jak mají mít zahnuté banány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak na tom seznamu 34 zemí, z nichž tedy, jak jste říkal, pane Turečku, některé ani o tom nevědí, na seznamu vojenské koalice pro boj proti terorismu, kterou ohlásila Saúdská Arábie, není Írán.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, to je další prvek, který jsem vlastně opomněl, že Saúdská Arábie si vytvořila koalici zemí, na které buďto oprávněně spoléhala, které o tom věděly a které do toho jdou aktivně, anebo zemí, které třeba dostávají od Saúdské Arábie různé formy humanitární nebo rozvojové anebo i třeba náboženské pomoci. Všimněme si, tam jsou, tam je spousta maličkých států v Africe, které mají nulovou váhu v bezpečnostních otázkách, takže tím zase možná chci podpořit to své tvrzení, že jde více o politiku, než o reálný boj proti teroru. No, a máte pravdu, není tam Írán, který je dneska vlastně nejstabilnější zemí Blízkého východu, ale jeho problémem v očích Saúdských Arabů je, že je to země šíitská a že na těch dnešních bojištích od Sýrie přes Irák až po Jemen zkrátka Írán podporuje ten opačný tábor, než za kterým stojí Saúdská Arábie. Zrovna tak nevzali Saúdové do party iráckou vládu, ačkoliv na jejím území Islámský stát dnes operuje, a nevzaly do party ani Sýrii, ani režim Bašára Asada a je to jasné, protože režim Bašára Asada chtějí Saúdové svrhnout, takže i toto je další limit toho jejich boje proti teroru. Tedy, kdo je terorista, kdo je naším partnerem v boji proti těmto teroristům a kdo už jím být nesmí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké vůbec šance, pane Turečku, aby vznikla opravdová mezinárodní koalice pro boj proti terorismu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já se obávám, že nejefektivnější je taková ta ad hoc a nedeklarovaná koalice, protože ve chvíli, kdy bychom nutili a očekávali od státníků, že se veřejně sjednotí, že si veřejně podají ruce a řeknou - jdeme do toho společně, tak to by je zkrátka, tento požadavek by je od toho odradil. Abych vysvětlil, co mám na mysli. Je velmi pravděpodobné a je jasné, že proti Islámskému státu dnes v Iráku bojují Američané, kteří tam mají svá komanda, podporují irácké pozemní jednotky a paralelně k tomu totéž dělají Íránci. Na vojenské úrovni se bezpochyby nějakým způsobem koordinují, aby se náhodou nepustili do sebe, aby nedocházelo k nějakým kolizím, konfliktům nechtěným a tak dále. Ale asi nemůžeme čekat, že by se sešel americký a íránský prezident a toto deklarovali veřejně. V tu chvíli by se toto tiché spojenectví rozpadlo. A ještě si vezměme, že v tom hraje roli Rusko, takže tam také vidíme, že na jednu stranu Obama s Putinem si nemohou téměř přijít na jméno občas, byť diplomatickým jazykem, ale ve skutečnosti jejich vojenské štáby vlastně koordinují ty akce v syrském vojenském vzdušném tedy prostoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy díky tajné dohodě je ta realita a ten boj s terorismem přece jenom o něco lepší, než ho vnímáme my?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano a vlastně státy jednotlivé k tomu byly dotlačeny prostě okolnostmi. Kdo by si myslel, že jednoho dne budou Francouzi se koordinovat s Rusy? To bylo nemyslitelné až do chvíle, kdy Francii, Paříž tedy zasáhly ty listopadové útoky, při kterých zahynulo asi 130 lidí. Do té doby zkrátka syrskou problematiku Francie vnímala jinak, za prioritu měla odstranění Asadova režimu, zatímco Rusko stálo za Asadovým režimem. Ve chvíli, kdy Francie zakusila vlastně tuto hořkou bolestnou zkušenost, tak ty priority evidentně přehodnotila a najednou se stala partnerem v té nepsané koalici s Rusy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letos vyšla kniha o islámu z pera katolického kněze Aloise Musila, jednoho z nejvýznamnějších evropských arabistů a orientalistů. Kniha ze světa islámu měla původně vyjít vlastně už za Protektorátu, nakonec se tak ale stalo až po více než 70 letech od jejího vzniku.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Je to shoda řady náhod, protože ta kniha vlastně museli ji dopisovat tedy ve čtyřicátých letech za Protektorátu. Tehdy vyjít nemohla, nakonec nějakým způsobem mu to úřady nedovolily. Poté Musil, Alois Musil zemřel v roce 1944, po válce tedy už vlastně on sám se nemohl angažovat v jejím vydání a vlastně potom nebyla vůle nebo nebyly zase podmínky i v tom novém systému zkrátka, aby vyšla, takže to byly ty prvotní překážky. Potom se dokonce na nějaký čas ztratil rukopis té knihy a letos vlastně se završilo mnohaleté a musím říci opravdu mravenčí úsilí, protože vím, jak to vznikalo, zejména tedy editora, doktora Pavla Žďárského, ale i celého kolektivu, který spolu s ním se podílel nejen na oživení toho Musilova textu, ale na jeho přiblížení k dnešním čtenářům, kdy tam jsou formou poznámek pod čarou vysvětlovány mnohdy archaické nebo dneska už nesrozumitelné anebo dneska už významově posunuté termíny, které Musil v tom svém rukopise měl, takže v rámci autenticity tam ten termíny často zůstaly, ale jak říkám editorsky Pavlem Žďárským jsou přibližovány modernímu jazyku a modernímu čtenáři. Takže ta kniha je, musím říci, opravdu úžasná a to i třeba, co se týká té výrobní stránky, toho typografického vybavení, toho, jak je vázaná, prostě je to krásná kniha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Alois Musil se snažil co nejdůkladněji poznat prostředí, kde se zrodila všechna tři monoteistická náboženství judaismus, křesťanství, islám. Kdo byl vlastně Alois Musil kromě toho, že stál u zrodu orientálního ústavu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Alois Musil, já doufám, že se nebudu teď nějak rouhat, ale on byl démon. Byl to prostě člověk, byl to svéráz, zarputilý člověk, který, to není nic ošklivého, když řeknu, víme z archivních pramenů, že on byl člověk často až nesnesitelný, prostě on si šel tvrdě za svým. Tím, že byl knězem, tak nebyl nikdy nucen dělat kompromisy ve formě manželského života například, neměl ani potomky, takže byl svérázem, měl k ruce slečnu Blechovou, která po desítky let vlastně byla jeho sekretářkou, tajemnicí, která se dokonce kvůli němu začala učit cizí jazyky, aby mohla zpracovávat pro něj podklady a do určité míry i analyzovat prostě, z čeho on potom psal desítky těch svých knih. Alois Musil nepsal jenom vědecké knihy, byť ty jsou velmi známé dodneška, mezi antropology například, kteří se zabývají světem beduínů na Blízkém východě, ale on napsal i velkou řadu knih pro mládež, dobrodružných knih, kdy převyprávěl a možná i místy vybájel příběhy, které on zažíval na svých cestách. A mluvím-li o jeho cestách, tak Alois Musil vlastně už v posledním desetiletí 19. století přijel poprvé na Blízký východ. On jel studovat, studoval na École Biblique, na katolické univerzitě nebo na katolickém učilišti v Jeruzalémě, potom po čase usoudil, že konkrétně tedy, abych přiblížil, on třeba zjistil, že ho tam učí hebrejštinu učitel, který ji pomalu uměl méně než samotný Musil, tak se Musil zničehonic sebral a odjel studovat na jezuitskou univerzitu do Bejrútu, to všechno tehdy bylo v rámci jednoho státu, tedy Osmanské říše. A mezitím začal dělat své badatelské dobrodružné výpravy do pouště a začal se takto seznamovat se skutečnými tamními lidmi, včetně právě beduínů, různých jejich náčelníků, ale i se zvyky tamní společnosti a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně jako první Evropan objevil a zdokumentoval pouštní palác Amra v dnešním Jordánsku. V čem je, pane Turečku, jeho dílo výjimečné? Co třeba dnes nám řeknou rozsáhlé texty Aloise Musila, když hovoříme o islámu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak ono především, ono, když se na Musila podíváme z globálního pohledu, tak vy jste zmínila odhalení, jeho nález tedy zámečku Kuseir Amra, který je mimochodem dnes velmi pěkně restaurován a v tomto byl jedinečný. Na druhou stranu já osobně bych neřekl, že z celosvětového hlediska to byl až takový unikát to Musilovo dílo, protože byla řada i jiných badatelů, takhle bych to řekl. Ale bezpochyby jeho poznání je velmi velkým kusem kamene do té mozaiky, kterou, mozaiky vědění, kterou tehdy Západ měl o muslimském světě, o islámu a tak dále. On byl prostě terénním antropologem. On neseděl jenom, ačkoliv byl profesorem později, tak on neseděl jenom někde v badatelnách, on opravdu mezi ty lidi jezdil a zažíval to. A to, prosím pěkně, v době, kdy se tam nedalo letět pár hodin letadlem. On tam musel jet lodí mnoho týdnů, potom měsíce někde ve velbloudu ve špíně, v hrozivých podmínkách fungoval a stíhal si dělat zápisy, fotografovat, náčrtky, dělal si slovníky beduínských nářečí různých a tak dále, a tak dále, takže v tomto on byl opravdu fenomenální. A co on nám může dnes říci? Ta kniha Ze světa islámu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On ji psal v době, kdy ještě neexistovala třeba politická korektnost.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To také, ale hlavně neexistovaly ty věci, které dnes považujeme za nebezpečné, za riziko pro naší civilizaci. Islámský terorismus, to prostě tehdy nejen, že to nebylo, ale ani neexistoval takový termín. To prostě tehdy konflikty probíhaly, ale v úplně jiné rovině, což mimochodem dokládá, že teze, že islám vždy měl, že muslimové vždy měli v krvi terorismus a tak dále, to jsou prostě nesmyslné věci. To dokládá Musil ve svých textech, protože je psal v době, kdy takové věci se neděly. Ale on třeba upozorňuje na důležitou věc, některé jeho teze, já teď mohu jenom parafrázovat, nevypisoval jsem si to, ale on třeba říká, že muslimové nebo obyvatelé arabského světa zkrátka vždy budou bojovat za svoji nezávislost, že je pro ně, proti cizím vetřelcům, proti západním kolonizátorům a tak dále, že je pro ně snesitelnější žít třeba, že nevyhledávají svobodu, jak my jsme na to zvyklí, to znamená, demokracii, jo, jak jsme si představovali, že vyvezeme demokracii na Blízký východ a bude všechno fajn, tak Musil vlastně před desítkami let psal, že osobní svoboda pro tyto lidi opravdu není prioritou, a ono se to ukazuje. Varoval před i dobře míněnými intervencemi zvenku před desítkami let, znovu zdůrazňuji, a ono se to znovu ukazuje se všemi těmi válkami v Iráku, v Afghánistánu, takže v tomto možná největší poselství od Musila je, že ho nikdo nečetl a neposlouchal tato varování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně ty jeho texty, myšlenky a zjištění mohou obohatit ty dostupné knihy, jiné knihy o islámu, o islámském světě, arabském světě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bezpochyby a on Musil bývá citován, samozřejmě ne v takových, řekněme, obecných encyklopediích o islámu nebo obecných knihách popularizačních, ale hledáme-li knihy o, znovu říkám, o arabských kmenových společnostech na Blízkém východě, o beduínech a ta kmenová společnost, to je dnes velký fenomén, protože ve chvíli, kdy se rozpadají státy, tak lidé hledají prostě novou identitu, čeho se chytnou. Chytnou se svého kmene, ten jim pomůže, když stát už tady v Sýrii několik let třeba nefunguje na těch povstaleckých územích, takže najednou ty kmeny jsou důležitým prvkem a dneska, když jdeme do knihovny nebo si objednáme knihu o kmenech v arabském světě, ať ji napsal americký nebo německý badatel, tak v podstatě všichni citují Musila, Musilovy knihy 100 let staré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odráží se mimochodem ten zájem v poslední době o islám na pultech českých knihkupectví?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já tak trošku sleduji samozřejmě knižní trh, protože sám občas něco píši, tak mě i zajímá, jaké jsou ještě mezery na trhu a i prostě z profesního hlediska pochopitelně chodím a hledám, co je. Musím říci, že vidím dva trendy, na jednu stranu zájem o blízkovýchodní problematiku. Snad nebudu příliš ošklivý, ale řeknu konečně přivedl řadu českých nakladatelů k tomu, aby překládali kvalitní věci z cizí provenience, ale zároveň s tím se objevuje podle mě prostě brak, smyšlené příběhy o těch trpících ženách, kde, já neříkám, že nikdo netrpí, že žena, která se provdá na Blízký východ netrpí, ale mně by přišlo férové, kdyby někde vyšla nějaká kniha o těch ženách, které si tam naopak žijí nádherně, takových jsou prostě také stovky a tisíce, ale o těch nikdo psát nebude, o těch se nedá napsat kniha s takovým tím, s tou strhanou tváří uslzenou v černém závoji na obálce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To se asi těžko prodá.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně, to by se neprodalo. A já zase vím, že, a to vím z nakladatelských okruhů, že prostě přesně tyto knihy se velmi dobře prodávají a že v podstatě čtenáře ani nezajímá, do jaké míry jsou reálné, ale prostě čte se to dobře, je to trhák, muslimové drží ženy, že je to vychýlené, že je to přehnané, aby se to dobře prodávalo, to už je vedlejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když mám pocit, přiznám se, že v Německu byla tato vlna tohoto druhu literatury tak minimálně před 10 lety.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Pro nás donedávna islám a muslimský svět nebyl velkým tématem a teď se velkým tématem stává, takže hlad po této literatuře je obrovský, takže i ta překladová literatura bezpochyby se vrací k titulům, které, jak říkáte, v německé verzi vyšly už dávno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Advent vrcholí, pozítří máme Štědrý den. Jak vypadají, pane Turečku, Vánoce v historických kulisách Svaté země? Jakou tvář mají Vánoce konkrétně v Betlémě? Kolikrát jste tam vlastně tyto svátky zažil?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, my jsme s manželkou, když jsme žili v Jeruzalémě, tak vlastně třikrát, troje Vánoce jsme prožili v Betlémě. Byli jsme tam v době, kdy tam je vždy ta známá půlnoční mše, kterou slouží latinský patriarcha, nejvyšší římskokatolický hodnostář, který ceremoniálně přijíždí z Jeruzaléma do Betléma. Ta půlnoční mše se z Betléma vysílá do celého světa v přímém televizním přenosu. Ona začíná v půlnoci tam, takže v tu chvíli je u nás tady v Evropě teprve 11 hodin. A ta atmosféra celková je zkrátka úžasná. Je to ostrůvek, který připomíná jenom to hezké z Blízkého východu, pohostinnost, klid, taková ta bodrost. V Betlémě slaví Vánoce i místní muslimové, kteří tam tvoří většinu populace. A věci jako napětí mezi Palestinci a Izraelci, teror a tak dále, tak to v tu chvíli tam naštěstí člověk může nechat jaksi za dveřmi, může zasunout na pár hodin ze svých myšlenek, odsunout a užívat si to opravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže klid panuje o svátcích?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak. Doslova.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Já vám děkuji za vaši reflexi, za vaše názory a přeji vám a všem posluchačům hezké svátky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Děkuji a snad na slyšenou v příštím roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě. Budu se těšit. Zita Senková přeje příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.