Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 22. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního pořadu je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a dlouholetý bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše témata - migrace v souvislostech, pohled do zákulisí íránské politiky i jeden odmítnutý míč. Ze Sýrie prý denně utíká až pět tisíc lidí. Počet běženců by mohl dosáhnout až čtyř milionů. Státy sousedící se Sýrií se starají o zhruba tři miliony syrských běženců. Evropa je ochotna přijmout asi 33 tisíc. Co si o tom myslíte, pane Turečku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to vcelku pochopitelné, že ty státy, které sousedí s nějakou krizovou oblastí, tak jsou vždycky první na ráně a i kdyby Syřané odcházeli, i kdyby měli odcházet v daleko větší míře do Evropy, tak stejně by nejprve patrně chodili přes Jordánsko, přes Turecko a kde teprve může být organizován jejich nějaký další přesun. Každopádně tady zkrátka vidíme, že několik věci, že pochopitelně jsou zasažené státy, které už to sotva zvládají, nejen ty, které jsem zmínil, ale také třeba Libanon a Irák. A zároveň vidíme v těch širších souvislostech, že Evropa s tím má stále větší problém kvůli větším sociálním ekonomickým a politickým i bezpečnostním dopadům. Tady na našem kontinentě. Samozřejmě, pak se můžeme i ptát a myslím si, že tato debata možná časem na ní dojde i v samotném arabském světě, proč například nejsou daleko otevřenější přílivu uprchlíků i ty místní bohaté státy jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, řekněme, a tak dále, které sice posílají velké peníze na tyto humanitární účely, ale samy jsou velmi striktní, co se týká migrace cizinců na jejich vlastní území, byť to jsou Arabové nebo muslimové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje už vůbec nějaká velká seriozní debata právě u těchto států, které by mohly třeba více přispět, ať už finančně nebo se postarat o větší počet těch běženců.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Velká debata, nyní tam vidíme, jejich tendence je v podstatě stejná, jako tendence Evropanů, to znamená, raději pošleme peníze Jordánsku a Turecku, ať tam postaví ještě více táborů, ať je více učebnic, více vody a léků pro utečence tam, než těmto lidem, těmto chudákům často pomáhat na našem vlastním území. Do toho se samozřejmě mísí i řada dalších souvislostí na Blízkém východě, protože všimněme si třeba v současné době Saúdská Arábie staví bariéry na jemenské hranici, staví bariéru na své mnohosetkilometrů dlouhé hranici s Irákem a argumentuje bezpečností, aby prostě teroristé z Iráku, ze Sýrie se nepřelévali do Saúdské Arábie a aby ji ještě více nedestabilizovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy bude se syrskými utečenci? Jak už jsem řekla v úvodu, statistiku nebo odhady, ten počet se rozhodně zmenšovat nebude a ten problém, vlastně válka nadále trvá.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že jasné, zcela jednoznačné řešení není. Co se týká debat na Blízkém východě, tak tam je zjevný tlak, že by těmto lidem měl daleko více pomáhat bohatý Západ, Evropa nejen finančně, ale i třeba tím jejich přesunem. Na druhou stranu, kdyby sem ti lidé přišli, tak to přeci nutně neznamená, že tady budou navždy. Vzpomeňme si v 90. letech tady bylo několik tisíc běženců z Bosny. Měli jednoznačně nabýt dočasný status a poté, co v bývalé Jugoslávii skončila občanská válka, tak se tito lidé vrátili. Na Blízkém východě do toho ještě vstupuje jeden zajímavý prvek, o kterém se vlastně u nás příliš nemluví, ale my máme strach dneska z migrace muslimů, Arabů na Západ, že by si tady přetvářely zdejší společnost ke svému obrazu. Arabové mají jinou zhruba 100 let starou vzpomínku v opačném gardu, kdy vlastně do muslimského světa byla řízena velmi silná migrace židovských obyvatel do Palestiny, a ti lidé toto území zcela přetvořili, vytěsnili ten prvek původních muslimských obyvatel a takový poslední trend je, že dneska máme mezi izraelskými politiky řadu těch, kteří dokonce chtějí zrušit status úředního jazyka, oficiálního pro arabštinu. Takže to je pohled na stejnou věc, ovšem z druhé barikády, řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo může vůbec vyřešit nebo jak se ta situace může dále vyvinout. Kdo se postará o běžence a nejen ze Sýrie, ať už jsou to, teď mám na mysli muslimské obyvatelstvo, Evropa nebo arabský svět?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Vidíme, ten trend je vcelku jasný. Držet ty lidi tam, důležité je, myslím si, v této chvíli, aby dobře fungovaly ty nadnárodní nebo mezinárodní organizace jako je OSN. My se tady dohadujeme o příchodu 70 Syřanů, což si myslím, že je naprosto trapné. Buďto jim chceme pomoci anebo jim pomáhat nechceme, tak ať to řekneme, a nedělejme takovéto alibistické kroky. Koneckonců je to válka, v níž ne zrovna Česká republika, ale řada západních států hodně k té válce přispěla podporou opozice. Musel leckdo předpokládat, že to nebude rychlé, že nebude odstraněn režim Bašára Asada a toto jsou prostě důsledky zase nějakých jiných našich intervencí, k jejichž důsledku my se vlastně tedy dnes příliš nehlásíme v té spojitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte politickou vůli Evropy přijímat utečence.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Vidíme, že ta vůle klesá, není divu, co se stalo ve Francii a tak dále. Na druhou stranu ta spojitost prostě je často velmi účelová, vidíme, že terorem páchaným několika jednotlivci podhoubím prostě, které spočívá v několika tisících lidí radikálních extremistů, řekněme, tak vlastně tento argument my používáme i ve věci, kde je potřeba rychle jednat z humanitárních důvodů, řekněme a jak už jsem říkal, myslím si, že není úplně fér tímto terorem argumentovat ve chvíli, kdy je potřeba pomáhat milionům lidí, protože ta řešení jsou, ať už dočasným pobytem nebo zvýšením pomoci jim tam na místě a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také vidíme v poslední době jistý nový trend, jak pašeráci ilegálních přistěhovalců mají novou taktiku. Nechají si samozřejmě velmi dobře zaplatit, pak ty lidi, kteří se snaží dostat do Evropy legálně, naloží na loď a pak prostě tu loď opustí nebo se ztratí mezi pasažéry.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je zkrátka věc, kdy mluvíme o jakési mafii a my víme, že pašeráci narkotik, pašeráci zbraní, pašeráci takzvaného bílého masa, čehokoliv a v tomto případě pašeráci běženců jsou vždy o krok napřed před těmi oficiálními strukturami, které tomu mají bránit, ale tady vidíme jednoznačně, že vlastně ti lidé jsou chudáci mezi dvěma kameny, oni se chtějí dostat z Afriky, to často nejsou ani muslimové, jsou to lidé, kteří prchají z centrální Afriky, přes severní část toho kontinentu. Jsou zkrátka mezi dvěma kameny, dají tisíce dolarů za to, aby se dostaly do lepšího světa. Já jsem k tomu jsem velmi skeptický. Myslím si, že není dobře tuto ekonomickou migraci umožňovat, ale prostě možná by svět měl přijít nebo západní svět přijít s nějakým novým mechanismem, jak tomu bránit a takový, který je samozřejmě velmi nákladný a velmi zdlouhavý. Prostě chceme-li tomuto zabránit a nechceme-li střílet do lidí na moři a odtahovat ty lodě zpátky, když to řeknu brutálně, tak asi musíme dělat něco pro zlepšení života v těch dotyčných zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane Turečku, od pana Podluckého: "Kdo podle vás kupuje ropu od Islámského státu a financuje tak své teroristické aktivity?"

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Podívejme se na mapu. Vidíme, že území Islámského státu je obklopené územím irácké vlády, územím Turecka, územím syrské vlády a dalších povstaleckých frakcí. Ti všichni deklarují boj proti Islámskému státu a přesto je jasné, že právě přes kterékoliv z těchto území těchto nepřátel Islámského státu tato pašovaná ropa musí proudit. Zároveň území Islámského státu musí být i třeba spotřebním zbožím a potravinami zásobováno z těchto čtyř území, která jsem zmínil nebo pěti. Ukazuje se, že jedna věc jsou oficiální deklarace vlád a druhá věc je ekonomická realita, takže spekuluje se o tom, že dokonce i syrská vláda nakupuje ropu od Islámského státu. Spekuluje se o tom, že ta ropa se načerno prodává přes Turecko a tak dále. Ale to se zase dostáváme do sféry organizovaného zločinu, na který i ty jednotlivé vlády prostě mohou být krátké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Jak se Francie vyrovná s následky atentátu," na to se ptá paní Alena.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že především já říkám, že nejsem expert na muslimské komunity v Evropě. Nikdy jsem se tím nezabýval, byť to samozřejmě sleduji. Myslím si, že po tomto útoku byť řada reakcí mi přišla až řekl bych kýčovitých, tak si myslím, že to byl takový zlom psychologický, že Francie už nikdy nebude taková, jako předtím. Prostě změnil se poměr sil, musí se změnit argumentace jak odpůrců migrace, tak i jejich zastánců. Oni nemohou dnes už zavírat oči a tvářit se, že všechno je v pořádku a jeďme dál jakoby se nic nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vám přišlo nejhorší z těch reakcí, nebo jak jste říkal možná extrémní?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Samozřejmě já sám jsem novinář, dvacet let jsem novinář, tak aby někdo vyvraždil redakci, mi přijde šílené. Na druhou stranu stala se z toho taková ikona svobody slova, že Charlie Hebdo nešetřili nikoho a přitom víme, že před pěti lety vyhodili jednoho ze svých redaktorů, který měl velmi kousavý komentář směrem k židovské komunitě a synovi premiéra Sarkozyho, politika, takže myslím si, že tyto některé aspekty, které nezapadaly do toho jednoznačného černobílého obrazu, byly v tuto chvíli zbytečně potlačeny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Shodou okolností včera ředitel Europolu upozornil na vážné bezpečnostní riziko, které pro Evropu představuje asi 5 tisíc evropských džihádistů, kteří bojují v Sýrii a zřejmě se dříve či později vrátí zpět do svých domovských zemí, protože jsou to většinou lidé, kteří se už narodili v Evropě.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano a mají evropské pasy. Bezesporu, to ale já myslím, že o tom jsme už tady loni mluvili. To je přesně ta věc, kdy my se tady jsou demonstrace proti migraci a tak dále a jaksi valí se emoce proti obrovské mase lidí, unblock tady odsuzujeme islám a tak dále a přitom čelit skutečným rizikům je práce pro tajné služby, bezpečnostní aparát, který si myslím, musí pracovat úplně jinak, než prostě na facebookových platformách a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že aparáty tajné služby selhávají?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Netroufám si to posuzovat, ale nevidím důvod si to myslet. Myslím si, že pracují velmi dobře. Víte, jestli dojde k takovému, já to pamatuji z Izraele. Tam občas dojde k teroristickému útoku. Ostatně viděli jsme jeden takový včera. Ale mnohonásobně více útoků tajné služby prostě zmaří, protože mají v těch komunitách infiltrované své informátory a tak dále, takže musíme vždycky tu věc posuzovat vcelku. Ano, došlo k brutálnímu masakru v Paříži ke dvěma, ale myslím si, že kdyby tajné služby nefungovaly, tak ten teror by byl možná daleko rozsáhlejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Íránský prezident Hasan Rúhání ve svém prosincovém televizním projevu upozornil na masivní korupci ve státě. Počátkem ledna zase prohlásil, že se jeho země musí vymanit z mezinárodní izolace. Nepřímo vlastně vyzval k využívání institutu referenda. Testuje meze své moci nebo co se děje? Když se podíváme do vnitropolitické situace.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano a ona není jenom vnitropolitická, ona se týká i mezinárodní scény, o co vlastně jde, že máme v Íránu prezidenta, který je zároveň předsedou vlády. Nicméně nemá veškeré pravomoci k řízení státu. To je v mnoha jiných zemích také. Prostě nějaké pravomoci má parlament, nějaké šéf vlády, některé prezident a tak dále. V tomto není Írán unikátní. Co je ovšem unikátní u Íránu, že se tam vlastně prezident a parlament volí zvlášť. Prezident tedy coby šéf vlády, a dochází tam velmi často k tomu, že lidé v tomto případě zvolili liberálního prezidenta, zatímco o rok dříve zvolili poměrně konzervativní parlament. To znamená, prezident se spojí, řekněme, relativní liberální vládou se nemůže opírat o parlamentní většinu tak jak bychom čekali, tak jak je tomu zvykem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pouze sám o sebe? Pouze sám o sebe se může opírat nebo v jaké situaci.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
A musí využívat různé, jak vidíme, neotřelé nápady. To znamená, on když vidí, že jsou věci, které se mu nedaří prosadit, tak jak jste říkala, on opravdu pohrozil, že vlastně v ústavě máme referendum a proč já bych ho nemohl vyhlásit. To je třeba věc. Hodně se spekuluje a to už se týká i nás, že víme, že se schyluje k nějaké dohodě o íránském jaderném programu, k jakémusi kompromisu mezinárodním společenstvím a Íránem a to má své odpůrce, ať už v americkém Kongresu, kteří dohodu nechtějí, v Izraeli, ti ji také nechtějí, ale také u íránských konzervativců. A Rúhání jim teď v podstatě vzkázal: Jestli nám budete házet klacky pod nohy, tak my se zeptáme lidí. Vychází to z předpokladu, že Íránci chtějí, aby se ten režim se Západem dohodl, aby byly zmírněny hospodářské sankce protiíránské a tak dále, takže on je ve velmi zajímavé a svízelné situaci, kdy ano, musí se spoléhat do velké míry sám na sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ajatolláh Chomeneí?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ajatolláh Chomenení, ano, obecně vůdce, nejvyšší vůdce Íránu, je člověkem, který má ještě větší pravomoci než prezident. On má pravomoci dané ústavou, ale má i takové nepsané, prostě vycházející z toho, že je to opravdu vůdce toho náboženského režimu. Ono to není v principu člověk nějaký ultrakonzervativec. Není to ani žádný liberál. Jeho hlavní role toho vůdce, když se podíváme na těch 30 let Islámské republiky zpět nebo 35, tak vidíme, že vždycky spočívala v jedné věci, vyvažovat ty různé protichůdné tábory. Udržovat stabilitu režimu, aby přežil, aby vnitřní třenice mezi těmi různými křídly establishmentu tu zemi nerozkolísaly tak, a že se ten režim náboženský zhroutí a takže my vidíme, že na jednu stranu Chomeneí dává zelenou k jednáním o jádru Rúhánímu k pramalé radosti těch konzervativců, kteří dohodu nechtějí a zároveň vidíme, že má i kritické třeba výroky k Američanům, kdy vyjadřujeme důvěru k jejich vlastnímu postupu a tak dále. Takže vidíme to balancování být se všemi zadobře a držet ten režim semknutý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedráždí výroky Rúháního Revoluční gardy?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Revoluční gardy, to je další takový institut.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát ve státě.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, stát ve státě. Není to jediná země, je to v Egyptě, je to v Pákistánu, kdy zkrátka ozbrojené síly mají ohromnou moc. Oni vlastní továrny, vlastní penzijní fondy. A tak dále a když Rúhání nedávno řekl, že není opravdu dobré, aby měl někdo ve svých rukou velkou část průmyslu, ozbrojených sil a ještě médií, tak on sice neřekl, že mluví o Revolučních gardách, ale každému bylo jasné, že právě na ně míří. Takže to je další jeho velký nepřítel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba jeho slova nebo návrh, aby se v Íránu rozšířila vysokoškolská výuka v angličtině?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Sám Rúhání studoval v Glasgow. On má doktorát z Velké Británie. Je to člověk, který velmi dobře ví, jak to chodí na Západě. Mimochodem v íránských elitách je obrovské množství lidí, kteří mají špičkové západní univerzity, všichni ti jaderní vyjednavači studovali nukleární vědu nebo fyziku na Západě. Oni vědí, že prostě pokrok jde dál a to jsou lidé velmi pragmatičtí, kteří říkají: Ano, otevřeme zemi tomuto vlivu, západní vědě, výměně studentů, výměně profesorů se zahraničními univerzitami a zase naráží to na odmítavé reakce konzervativců, kteří v podstatě říkají, když to shrnu, abychom se vešli do našeho vysílacího času, oni říkají, nejde jen o angličtinu, s tím sem hned přijde i západní kultura a západní hudba, rozvrat morálky, naši studenti budou venku vystaveni, podívejte se, té obrovské rozvodovosti, promiskuitě na Západě a to chcete, aby tímto nás Západ vlastně destabilizoval zevnitř naší společnost? Takže takováto debata v Íránu probíhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze, pane Turečku, hovořit o uvolňování vztahů Íránu se Západem, že by jednoho dne došlo k tomu, čeho jsme nyní svědky. Mám teď na mysli vztahy nebo konec studené války v Karibiku, uvolňování vztahů mezi Spojenými státy a Kubou?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, to je velmi trefný případ, kdy prostě najednou Obama ze dne na den řekl: S Kubou budeme kamarádit. S tím Íránem je to samozřejmě komplikovanější, ty jejich vztahy vzájemné jsou daleko zatíženější. Obě strany si navzájem velmi škodily v uplynulých dekádách a obě strany to také vědí, takže ten trend nebude takový zlomový. Ale je to jasné. Dojít k tomu může. Je to zájem obou stran, ostatně vidíme najednou, že v Iráku Islámský stát jednou bombardují Američané, druhý den ho bombardují Íránci, takže překreslila se mapa světa, jsou tam nové, jak se říká, výzvy moderně, ale spíš bych řekl nová rizika, nová nebezpečí, která jsou společná jak pro Írán tak pro Američany a oni přinejmenším v zákulisí na tom pracují na potírání těchto rizik a teď je otázka, zda a kdy se to stane i otevřenou politikou obou států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera také mimochodem zajímavý podpis dohody mezi Íránem a Ruskem o vojenské spolupráci.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, to je přesně ta snaha Íránu mít diverzifikované dodavatele. Ovšem není to jediná věc, to souvisí s tím překreslováním mapy. Donedávna byl Egypt desítky let odběratelem amerických zbraní. Za poslední dva roky podepsaly zbrojní kontrakty také s Ruskem za tři miliardy dolarů. Prostě Blízký východ se mění. My vidíme Ukrajinu, vidíme Islámský stát, ale v pozadí se mění daleko zásadnější věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy stačí opravdu jen málo, aby došlo ke konfliktu. Pákistán odmítl ušít rugbyové míče pro naše hráče, protože jim logo, náš dvouocasý lev připomínal v kaligrafii jméno Alláha.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, to je na první pohled kuriózní věc, která, jak jsem sám zažil před léty v Pákistánu, ovšem může mít velmi krvavé dopady. Já jsem se na to logo díval té České rugbyové federace, doufám, že název té organizace teď říkám správně. Je to opravdu dvouocasý lev, o to jde a ty jeho dva ocasy jsou tak propletené, že skutečně tam kde se ten ocas rozdvojuje, tak ten propletenec připomíná arabský název Alláh. A to je pro nás zase směšné. Četl jsem i internetové diskuse k tomu. Podívejte se, co to je za cvoky ti muslimové. Je to pravda. Toto prostě říkají lidé, kteří zkrátka hledají hnidy. A já jsem tohle to a o co tam ještě jde - kopat do alláhova jména. O to jde, to je podstata. Já jsem tohle to zažil vlastně jednou na vlastní kůži v Pákistánu, kdy se tam na tržištích najednou objevily nějaké čínské tenisky, které měly něco podobného. Také to vypadalo jako alláh na podrážkách a vedlo to k tomu, že lidé extremisté začali plenit mimochodem obchody jiných muslimů, kteří prostě nevěděli, nenapadlo je to a najednou byli vydávání za lidi, kteří prodejem těchto bot poškozují proroka a poškozují islám. Byly vypalovány stánky a tak dále. Pak jednou dokonce něco podobného zažila i firma Nike, jestli ji mohou zmínit a u jedněch svých bot měla také logo, které také připomínalo nápis alláh a tato firma čelila bojkotu muslimů po celém světě, tedy alespoň výzvám k bojkotu, takže rychle, pak to logo předělala, aby prostě i ona nebyla nařčena anebo dokonce nečelila nějakým fyzickým útokům vypalování svých obchodů a tak dále, takže se tomuto podřídila, to je prostě riziko v těchto zemích, kdy je to paradox, často s těmito věcmi přicházejí lidé, kteří jsou, nutno říci, negramotní. O islámu neví nic a jakmile něco takového vidí, tak je to prostě pro ně argument, je to možnost zviditelnit se, něco podniknout a ti vzdělanější lidé často koukají s otevřenými ústy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to vůbec, pane Turečku se zobrazováním proroka Mohammeda v islámském světě. Respektive, je vždy zakázáno nebo bylo vždy zakázáno?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Víte co, to se v čase mění řeknu, vám, existuje názor, že třeba vůbec zobrazování živých bytostí nebo lidských bytostí bylo v minulosti zakázané. Hnutí Taliban, když vládlo v Afghánistánu, tak nutilo majitele kamionů, náklaďáků přemalovávat ptáčky, které měli namalované na korbách svých náklaďáků s argumentem, že islám přeci zakazuje zobrazování jakýchkoliv živých bytostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I uctívání, že?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, o to jde, ale aby nebyly uctívány, protože to model služebnictví. Víme také, že se dlouho tradovalo, že zejména ve středověku se nesměly v islámu vůbec ani lidské bytosti zobrazovat, a potom český profesor nebo badatel Alois Musel najednou objevil středověký zámeček Qusajr Amra v dnešním Jordánsku, kde byly z osmého století nádherné nástěnné malby. Takže byly výjimky, že to nebylo tak striktní. Takže názory jsou na to různé, což ale zase samozřejmě vidíme, nahrává extremistům, kteří prostě si vždy vybírají ten nejextrémnější výklad. Zapomínají, že třeba ve středověku se v Íránu nebo v Persii dělaly nádherné miniatury a tak dále. Takže říkat, že islám je striktní, že zakazuje všechno, není to pravda, je to jeden z mnoha výkladů. Stačí si otevřít knihy západních badatelů, kteří se zabývají kulturou středověku na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Liší se to také země od země?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, často to záleží na tom, prostě jaký je tam u moci režim, záleží to na náboženských poměrech, to znamená, třeba šíité, kteří dnes dominují v Íránu, ale také v Iráku, tak mají jiné zvyklosti v těchto věcech než třeba Sunnité a potom vidíme, že v rámci Sunnitů jsou různé proudy, jsou tam ty radikálnější salafi a wahabismus, který je v Saúdské Arábii, které jsou velmi striktní a dogmatické. Wahabisté v minulosti i plenily hroby muslimských světců, protože říkali: Ani k hrobům se jim nesmíme chodit klanět, i to je modloslužebnictví a vidíme, že přesto drtivá většina muslimů normálně samozřejmě hroby a hrobky velké i mausolea svým vůdcům staví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v deníku Washington Poste, významný americký publicista Fareed Zakaria napsal, že korán nepředpisuje na rozdíl od bible žádný trest za rouhání.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to možné, ale zase to je taková, myslím si, to je argument na lidi, kteří koránem argumentují proti muslimům, tam je důležitá jedna věc. Korán není jediným zdrojem islámu, tak jako bible není jediným zdrojem té naší západní civilizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Břetislav Tureček, bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě a zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji a budu se těšit za měsíc na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.