Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 22. června 2021

22. červen 2021

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co znamená pro bezpečnost ve světě volba nového íránského prezidenta. Kam povede Izrael nová vláda široké koalice. Jak se měli provinit čeští elitní vojáci v Afghánistánu. A jak by mohlo vypadat město budoucnosti v poušti. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. 62 % hlasů získal v páteční volbě prezident Íránu, ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Pojďme si ho krátce představit, jenom pro zajímavost, slovenská televize ho představila pod jeho jménem a s funkcí, že je z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, tak to asi potěšilo.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, trošku tam prohodili titulky a jména, když jsem ve slovenské televizi k íránskému prezidentovi mluvil, no, Ebráhím Raísí, kdo to je, jemu je 60, takže v době revoluce byl poměrně mladý a tehdy vlastně se stal součástí toho, řekněme, justičního porevolučního íránského establishmentu a s tím je vlastně spojován největší škraloup na jeho, řekněme, reputaci, to znamená, podílel se tehdy v roce 88 na rozsáhlých opravách, soudních procesech velmi rychlých a popravách opozičních činitelů, kteří už přitom jednou odsouzeni byli za podvratnou činnost, za boj proti Íránu. Nutno říci, že často ti lidé byli skutečně teroristé, spolupracovali tehdy třeba se Saddámem Husajnem proti své vlastní zemi, tedy pomáhali iráckému diktátorovi v boji proti Íránu, jehož byli občany. Takže určité opodstatnění ty represe proti nim měly, nicméně samozřejmě, pokud je už někdo jednou odsouzen, aby byl odsouzen znovu a poté popraven, tak to je samozřejmě nepřijatelné. A na tom se Raísí podílel. Poslední jeho funkce, než byl tedy zvolen v pátek prezidentem, byl šéf íránské justice, takže v tom justičním aparátu vlastně zůstal celou svoji kariéru.

Vladimír KROC, moderátor
Marjam Radžavíová, nová šéfka předsednictva exilové íránské Národní rady odporu se sídlem v Paříži ho označila za jednoho z nejohavnějších pachatelů zločinů proti lidskosti od druhé světové války. A izraelské ministerstvo zahraničí ho zase označuje za řezníka z Teheránu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, takže to Izraelci říkají, co jiného mohou Izraelci říkat o íránském činiteli zvoleném, že to říká Marjam Radžavíová, co jiného ona může říkat, ona je právě vůdkyně organizace lidových mudžáhidů, to jsou ti, kteří tehdy pomáhali Saddámu Husajnovi, který házel chemické granáty na Írán a Marjam Radžavíová mu v tom de facto na zemi pomáhala, takže je to pochopitelné, byli to její spolubojovníci, kteří tehdy při těch íránských represích utrpěli. Takže rozhodně íránský nový zvolený prezident není výkvět na poli lidských práv, ale bavíme se tady hlavně o tom, co se dělo v osmdesátých letech v době osmileté irácko-íránské války.

Vladimír KROC, moderátor
Na druhou stranu s gratulacemi ke zvolení mezi prvními přispěchalo RuskoTureckoSýrieHizballáhHamas a Islámský džihád.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, protože Írán se staví do role vůdce, jak oni říkají osy rezistence nebo osy odporu k americké, k izraelské hegemonii na Blízkém východěÍrán je patronem všech těchto sil, které jsi zmínil, takže je logické, že ty gratulace odtamtud přijdou. Samozřejmě v kontextu Blízkého východu Írán si svého vůdce aspoň volí, byť velmi problematicky, není to demokracie, jakou mají třeba ve Skandinávii, nechci porovnávat s Českou republikou, ale zase Írán, alespoň nějaké volby má, skoro každý rok, na rozdíl třeba té Saúdské Arábie, kterou za to nikdo nekritizuje, že tam žádná demokracie neexistuje.

Vladimír KROC, moderátor
Ale volby provázel malý zájem voličů, tedy relativně k urnám jich přišlo necelých 49 %, což je nejméně od založení Islámské republiky v roce 1979. Proč?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, to je hodně zajímavá věc, protože íránský režim si vždy tu svojí, řekněme, pověst a legitimitu stavěl právě na velké podpoře obyvatel. Dokonce v jednu chvíli mohli volit už Íránci od věku 15 let, aby chodilo k volbám ještě více. Teď skutečně, jestliže on dostal 60 %, hlasovalo 50 %, řekněme, lidí, takže zhruba třetina Íránců ho jenom zvolila, což určitě pro reputaci režimu není dobré. Proč tomu tak bylo? No, protože byla z voleb předem diskvalifikována celá řada jiných kandidátů, většinou liberálů, takže vlastně ten, řekněme, progresivnější tábor voličů Íránců neměl koho volit, takže mnohdy volby bojkotovali, bojkotoval je ale mimochodem třeba bývalý velmi kontroverzní prezident Mahmúd Ahmadínežád, kterému jsme také říkali ultrakonzervativec, takže většina Íránců k volbám nešla, nebo ti, co se k tomu vyjádřili prostě s tím, že to stejně nemá smysl, že nemají koho volit, pak tam jsou ta různá opatření koronavirová únava celková, a tak dále samozřejmě.

Vladimír KROC, moderátor
Íránský prezident Ebráhím Raísí řekl, že jaderná dohoda z roku 2015 neomezí íránskou zahraniční politiku. Není to tak, že jenom vlastně řekl nahlas to, co už v podstatě platí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, Raísí v této věci, obecně odpovím, vlastně navazuje na to, co se dělo doteď, to znamená, byť dosud jsme měli Hasana Rúháního, dosavadního prezidenta, řekněme, liberálního z toho opačného tábora, tak ten tu dohodu se světovým společenstvím, včetně Spojených států, dlouho prosazoval, až ji prosadil. Pak víme, že tu dohodu zhatil americký prezident Donald Trump. Teď zase máme v Americe Joe Bidena, který ji chce oživit. A byť nový prezident íránský zvolený Raísí je tedy z opačného tábora, než ten jeho dosluhující předchůdce, tak i on v rámci té kontinuity prostě chce, aby té dohody, aby byla oživena, protože pro Írán to znamená sice omezení jaderného programu, ale zároveň uvolnění mezinárodních sankcí a tedy naději na zlepšení velmi špatné v tuto chvíli íránské ekonomiky.

Vladimír KROC, moderátor
Je to ale historicky první íránský prezident, na kterého se vztahují americké sankce už před nástupem do úřadu. Čili, jaké budou ty vztahy Írán - Spojené státy?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Pořád stejné. Dokud tam nedojde k nějakému zásadnímu průlomu, k zásadní dohodě, Íránci mimochodem diplomatickými kanály nabízeli Američanům už v roce 2003 a tehdy ještě za George Bushe to vlastně bylo smeteno ze stolu, tak dokud nedojde k průlomu, tak ke zlepšení nedojde, jestli je nějaký íránský činitel na sankčním seznamu, on stejně do Ameriky za americkými činiteli nepojede, pokud pojede, tak pojede třeba do Valného shromáždění OSN, kde tedy tam platí jakási imunita, protože není možné, aby na světovém fóru mluvil jenom lidé, které schválí Spojené státy, jo, takže to se vždycky nějak vyřeší tyto věci prakticky.

Vladimír KROC, moderátor
Takže, co to zvolení nového prezidenta znamená pro mezinárodní politiku?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Znamená to kontinuitu, znamená to, že zase je o jeden argument víc pro kritiky Íránu, prostě budeme se vracet k tomu, co Raísí dělal před více než 30 lety. Nicméně z hlediska současného vývoje na Blízkém východě on třeba dál říká, že stojí o urovnávání vztahů se Saúdskou Arábií, a tak dále, takže tam žádný posun není.

Vladimír KROC, moderátor
Izrael má novou vládu. Co může přinést tato široká koalice 8 stran?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Už se to teď ukazuje, bude to velmi složité, jak tato koalice bude fungovat, protože ona byla založena vlastněná na odporu, na únavě z dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. A samozřejmě rozptyl agendy těch koaličních sil, jak říkáš, je jich 8, tak je velmi široký. Máme tam radikální židovské nacionalisty, máme tam sionistickou levici židovskou, máme tam arabskou stranu, takže najít...

Vladimír KROC, moderátor
Což je poprvé v historii.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Což je poprvé v historii, byť ona nemá své ministry, ale je součástí vládní koalice, v parlamentu by s ní měla hlasovat. A teď je tam třeba na stole, zrovna je potřeba prodloužit jistý zákon, který zakazuje vlastně, pokud si izraelský Arab vezme Palestinku z okupovaných území, tak ona se nesmí za ním přistěhovat. Pokud si izraelský Žid vezme Židovku z Prahy, z Ameriky, tak ona se za ním přistěhovat může, ale pokud si vezme Arabku z okupovaných území, tak nesmí, což je evidentně protiarabsky diskriminační. A teď třeba se láme chleba na tom, jak bude ta koalice, zda vládní koalice tento zákon prosadí, protože levicové strany mohou být proti němu, ta arabská strana také, takže teď se brzy třeba uvidí, toto je jeden z mnoha příkladů, kdy uvidíme, jak složité to manévrování bude.

Vladimír KROC, moderátor
Jakým způsobem předal BibiBenjamin Netanjahu vládu Naftali Bennettovi?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, asi se ptáš, protože lze obecně byla celá řada příhod, které ukázaly, že prostě tu porážku neunesl. Já, kdo to sledoval, tak si musí vzpomenout na amerického prezidenta Donalda TrumpaNetanjahu, vlastně to, co, on přebíral funkci od svého předchůdce, řadu dní prostě se seznamovali s tajnými informacemi, s chodem úřadu, on svého nástupce Naftaliho Bennetta vyřídil za půl hodiny. Teď se ukazuje, že nejspíš skartoval nějaké dokumenty v úřadu vlády. Zároveň Bennett mu umožnil Netanjahuovi, aby ještě zůstal v oficiální premiérské rezidenci. A ohromná velkorysost, prostě Netanjahu, ačkoliv věděl, že asi končí, tak přesto najdou říká, že nemá kde bydlet, byť má velké sídlo u moře třeba, a tak dále, tak ho tam Bennett nechal bydlet. A 2 dny poté tam Netanjahu přijal americkou delegaci a vlastně tvářil se, jako kdyby byl stále premiérem, takže ten narcismus a takový určitý kult osobnosti prostě bohužel, jinak velmi významného politika izraelského, dost možná na konci jeho dosavadní kariéry shodil.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké dědictví po sobě tedy zanechává Benjamin Netanjahu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, on byl mistr politického přežití. Kdybychom se ptali, čeho vlastně dosáhl, tak je to velmi rozporuplné, protože on se třeba chlubil, že v posledním roce uzavřel takzvané Abrahámovské dohody s Marokem, se Spojenými arabskými emiráty a s Bahrajnem, což jsou samozřejmě arabské země, je to důležité, že Izrael s nimi dohody má. Nicméně Netanjahu se nijak neposunul jaksi v řešení konfliktu se svým skutečným a primárním rivalem nebo nepřítelem, tedy s Palestinci, jo, on vlastně, než aby řešil složitou problematiku, uspořádání Palestiny, otázky židovských osad na okupovaných územích, tak vlastně úplně odbočil od této složité problematiky, kde by narazil, kde by to vyvolávalo velké vášně v izraelské společnosti a uzavřel smír s někým, s kým ani neválčil. Takže přesně, můžeme se pak bavit, on bude říkat byl jsem dobrý, uzavřel jsem Abrahámovské dohody. Jeho kritici budou říkat, no a co jsi udělal s Palestinci, vůbec nic, takže těžko říci, smíšené dědictví po něm zůstane politické.

Vladimír KROC, moderátor
Nový izraelský ministr zahraničí Ja'ir Lapid příští týden navštíví Spojené arabské emiráty. Jak významná je to návštěva,

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Je to zajímavé gesto. On mimochodem teď je zrovna šéf izraelské armády ve Spojených státech, což je první vůbec vůči Američanům takováto návštěva po té změně, tedy v Izraeli. A samozřejmě pokud Lapid jede do emirátů, tak vlastně to navazuje přesně na tu věc, to znamená, to urovnávání vztahů s těmi takzvaně umírněnými, nebo já bych spíš říkal proamerickými režimy v arabském táboře, takže určitě je to určité gesto, kterými Izrael jak vůči Arabům, tak vůči Američanům ukazuje, teď je tady nová vláda a asi se věci uklidní.

Vladimír KROC, moderátor
Je tam zajímavá věc, že se dohodli na principu rotujícího premiéra, to znamená, že tuším po 2 letech by Naftali Bennett měl vystřídat Ja'ira Lapida a obráceně. Čili vymění si funkce, takto to bude fungovat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ne ne ne, bude to takový kulový blesk. Já teďka, protože dosavadní premiér Bennett, myslím, půjde na ministerstvo vnitraministryně vnitra půjde na ministerstvo spravedlnosti a ministr spravedlnosti půjde na ministerstvu zahraničí, odkud se Lapid přesune do premiérského křesla. Doufám, že jsem něco prohodil, ale takto by to mělo za 2 roky vypadat.

Vladimír KROC, moderátor
A odhad, může to fungovat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Pokud se ta vláda toho dožije, tak dost možná ano. A samozřejmě opozice, včetně zhrzeného Netanjahua, tak sází na to, že tu vládu rozloží mnohem dříve a že tudíž vlastně se Lapid do premiérského křesla nikdy nedostane.

Vladimír KROC, moderátor
Je tu šance, že skutečně ta vláda nějaký čas vydrží. Už jsme o tom mluvili, že teď je vlastně ten prubířský kámen první.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, že určitou naději má, protože velká část izraelské společnosti to od nich čeká. Bennett je třeba velmi protipalestinský premiér, nicméně chápe, že nemůže tuto agendu ryze nacionalistickou prosazovat, protože by to znamenalo pád té jeho vlády. Arabové taky vědí, že nemůžou tlačit na pilu úplně ve všem, co by chtěli, to znamená, vzhledem k očekávání veřejnosti, konečně tady máme vládu, která tu naší zemi uklidní po 12 letech Netanjahua, tak si myslím, že všichni trošku upustí páru a dává to určité vyhlídky na naději.

Vladimír KROC, moderátor
A co znamená to, že mnozí ministři té nové vlády, včetně Naftali Bennetta, tak jsou bývalí blízcí spolupracovníci Benjamina Netanjahua?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, to je zajímavá otázka, je tu spousta, mohli bychom říci přeběhlíků, kteří už prostě z toho Netanjahuova stylu vládnutí, kde opravdu on to postavil tak stát jsem já, on vlastně bojoval za své osobní zájmy, ale ve světě to prezentoval, že bojuje za Izrael. I tady v České republice byli lidé, kteří chodili s transparenty I Support Bibi, podporuji Bibiho Netanjahua, jo, takže to se mu podařilo geniálně vytvořit prostě tu svoji důležitost, ale víme třeba, že v poslední době on čelí závažným soudním procesům prostě kvůli obohacování, rozkrádání, zneužívání moci. A ti jeho spolupracovníci, na které se ptáš, ti prostě už přesně říkali, to není možné jeho osobní zájmy spojovat se zájmy země, je potřeba od něj odejít.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí je dnes hostem Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu. Vojenská policie obvinila 4 vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku, napsal to týdeník Respekt. Stíhanými jsou příslušníci elitní armádní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Čeho se měli dopustit?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, šlo o to, že ten Vahidulláh Chána, Vahidulláh Chána, mladý afghánský voják na společné základně, tehdy na západě Afghánistánu, tak střílel na českou hlídku, 2 vojáky zranil a psovoda Tomáše Procházku tehdy zastřelil. Následně ho vyslýchali Afghánci, pak Češi a AmeričanéAfghánci ho prokazatelně předali Čechům v dobrém stavu, respektive nebyl viditelně zraněný a po výsleších Čechů a Američanů zemřel, byl vlastně umlácen. A problém je samozřejmě v tom, že celou řadu měsíců české úřady se tvářily, jako že se v podstatě nic nestalo a dneska se to řeší a Respekt o tom píše hlavně díky tomu, že vyšetřování toho incidentu se do něj naplno pustili Američané. Tehdy české úřady, třeba ministr obrany, pan Lubomír Metnar, tak ten třeba říkal, že věří jaksi v bezúhonnost, teďka parafrázuji. Náčelník generálního štábu, pan Opata, ten tehdy říkal, že nepochybuje, že se vojáci ničeho nedopustili. Osobně si myslím, že toto je dost skandální. Pokud čeští vysocí představitelé toto říkají, ačkoliv vůbec nemohli tušit, co se stalo a vidíme, že Američané to nevyšetřili dosud. A vypadá to troufám si říci na pořádný průšvih. Umlátit zajatce může být válečný zločin.

Vladimír KROC, moderátor
Podle Respektu je z podílu smrti Chána vyšetřováno také 8 amerických vojáků, kteří ale nebyli zatím obviněni.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Zatím.

Vladimír KROC, moderátor
Češi tvrdí, že Afghánce nebili.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Češi tvrdí, ale Respekt cituje, cituje svědky, cituje mimo jiné tlumočníka Američanů. Cituje i některé americké zdroje, prostě on brutálně mlácen byl, byť to mělo trvat jenom snad 20 minut. A potom další část těch Čechů podle informací Respektu vlastně ho hlídala a on v podstatě umíral. Měli umláceného člověka, který umírala a poté, když ho předali Afgháncům, tak zanedlouho vlastně zemřel. Tam je zajímavý ten prvek, samozřejmě někdo říká, že to mohla být pochopitelná odplata. Ten Afghánec zabil našeho spolubojovníka.

Vladimír KROC, moderátor
Víme proč?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To je třeba právě zajímavá věc, že se neví proč. Já jsem tedy o tom nikde nečetl, on byl sice několikrát vyslýchán, než zemřel, ale nikdo nezjistil, proč to udělal. Takže mě třeba zaráží, že Respekt píše, že to byl teroristický útok na ty české vojáky. Jednak si myslím, že teroristický útok musí být veden na civilisty, nikoliv na vojáky, to za prvé. A za druhé, musí mít ideologické pozadí. A my u tohoto vojáka vůbec nevíme, mohl to být, ano mohl to být islamista, mohl to být bojovník Talibanu, ale mohla to být nějaká osobní msta po nějaké hádce, jak se mimo jiné také psalo, mohla to být z jeho strany odplata, protože třeba ti Američané nebo Češi zabili někoho z jeho rodiny, nesmíme zapomínat, že Afghánistán je velmi silně rodově tribálně nebo kmenově založený, takže prostě jaksi imperativ, nebo ta pohnutka odčinit, pomstít smrt někoho z mé rodiny, ta tam je velmi silná, i když třeba ten afghánský voják momentálně nebyl žádný Talibanec, ale jenom prostě sloužil v afghánské armádě.

Vladimír KROC, moderátor
Co z toho případu vyplývá pro organizaci podobných misí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, že je to zkrátka velmi riskantními. Já sám jsem trošku skeptický k celé té české misi, která tam byla, protože se záhy od humanitární mise posunula k misi politické, kolik českých politiků říkalo, že tam bojujeme za /nesrozumitelné/ pod Hindúkušem, a tak dále. Po 20 letech odcházíme. Američané zaveleli odejdeme, tak Češi říkají, tak my vlastně také odejdeme, nedosáhlo se vůbec ničeho. Taliban je stejně silný, jako když jsme tam přišli. A celá tato historie dvacetiletá je lemována bohužel desítkami a desítkami podobných případů, které vlastně tomu dávají jakousi pachuť tím naším pohnutkám.

Vladimír KROC, moderátor
Předtím si tam ale vylámali zuby, dá-li se to tak říci, i Sověti. Čím to, že Afghánistán tak vzdoruje, nebo jak to nazvat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, prostě, já jsem to zmínil, je to ta, oni skutečně bojují za svou rodinu, oni bojují za svou zemi. A my si můžeme říkat, vždyť jsme jim tam postavili nemocnice, vždyť tam mají dálnice, vždyť jsme jim zavedli svobodné volby pod dozorem OSN, a tak dále, ale holt se bavíme o kraji, kde ne celá společnost, to je nutné říci, ale pořád je tam velmi silná část společnosti, kterou neoslovují tyto novoty, která naopak tyto novoty nebere jako něco pozitivního. Velká část Afghánců má bezpochyby radost, že mají nové silnice, opravené školy a nemocnice, ale bojuje s nimi Taliban, který zase zastupuje jinou část společnosti, která má prostě jiné priority.

Vladimír KROC, moderátor
Co z toho tedy vyplývá, nechat Afghánistán, ať se zařídí po podle svého, to znamená, jinými slovy, nechat je tedy v područí Talibanu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, my jsme je nechtěli nechat v područí Talibanu a stejně odcházíme a vrátíme je do područí Talibanu, takže my jsme nedosáhli bohužel v tomto ničeho. A jednoznačné dobré řešení nevidím, protože my jsme tam tehdy přišli v dobré víře, já jsem tam byl před 20 lety, byl tehdy premiér Špidla, letěli jsme tam podívat na parádní českou polní nemocnici, která tam ošetřovala i civilistyděti, a tak dále, což bylo samozřejmě úžasné, ale zkrátka tyto mise, problém této mise byl, že neměla přesně stanovený konec, nebylo řečeno, my odejdeme, až se stane toto. A teď najednou Američané řekli, my odejdeme k 11. září. 2021, to znamená symbolicky 20 let po útocích z 11. září proti Americe. Takto bylo to datum stanoveno. Ale zrovna tak jsme mohli odcházet o 10 let dřív, anebo o 10 let později, bohužel s velmi podobným výsledkem.

Vladimír KROC, moderátor
Mluvíme s Břetislavem Turečkemexpertem na Blízký východ. Neom, čili projekt nové budoucnosti, to je vize korunního prince Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán. Součástí plánu je město The Line. V čem by bylo převratné, futuristické?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já osobně si toto neumím úplně představit, protože to jsou technologie tak nové, že na můj starý mozek už je to příliš převratné. Má to být město, mimochodem takový městský okrsek snad o velikosti Belgie, prostě obrovské, to není jenom, nepředstavujeme si jedno město, má to být taková aglomerace, zcela postavená, nedá říct na zelené louce, na žluté poušti.

Vladimír KROC, moderátor
Na písku.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, na písku, kde má být podzemní dráha spojující všechny ty komplexy, kde má být energie a voda získávána ze vzduchu, a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor
Vlastně všechny technologie pod zemí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano. To, co je potřeba, tak samozřejmě pod zemí. A má to přitáhnout nejen lidi, má to přitáhnout lidi lačnící po modernitě, po vědění, mají tam mít univerzity, ale také hlavně samozřejmě investory a experty, kteří to postaví.

Vladimír KROC, moderátor
Podle listu Wall Street Journal se megalomanský projekt potýká s řadou problémů. Jakých?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Jestli je megalomanský, to je trošku hodnotící, ale asi, asi na tom něco bude.

Vladimír KROC, moderátor
To citoval Wall Street Journal.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano, s tím přišel Muhammad bin Salmán, ty už jsi to zmiňoval, což je jakýsi saúdskoarabský vizionář, který na jednu stranu je velmi tvrdý až brutální na své oponenty, ale na druhou stranu získává body ve světě právě sliby té modernity, a to město Neom je vlastně, řekněme, základním kamenem toho, té Vize 2030, jak se říká, kterou on buduje. No, je to problém, protože on to vymýšlel, nebo zadal, vymyslete, to těm expertům, v době, kdy Saúdská Arábie měla mnohem vyšší příjmy z ropy, než má dnes. Myslel si, že to přitáhne zahraniční investory, zahraniční firmy, které tam půjdou, akademické instituce. Jenomže těm se do pouště nechce. Navíc mezitím Saúdská Arábie podnikla celou řadu kontroverzních kroků, takže ne každý s ní dnes chce být spojován, leckdo, třeba i někteří architekti, jestli se nepletu, z toho projektu Neomu vycouvali, aby s tím nebyli spojováni, a tak dále, to znamená, dost možná se ukazuje, že to byl skvělý nápad, ale možná až opravdu příliš, příliš odvážný a že na něj nebudou ani lidé, ani peníze, takže to, co měla být exkluzivní záležitost světového významu, tak může být spíše fiasko.

Vladimír KROC, moderátor
Pro lepší představu, to futuristické ekologické město má být, nebo by mělo vypadat tak, že tam nebudou auta, ulice ani uhlíkové emise a lidé budou žít v souladu s přírodou díky vysoce vyspělým technologiím, mluvili jsme o tom, i když je to tady v poušti. Cílem plánu reformy Vize 2030, jak jsi o tom mluvili, je vymanit saúdskoarabskou ekonomiku vlastně z té potřeby ropy. Dá se to, nebo je to reálné?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, že toto je reálnější a bylo by to asi i daleko, ne nerealističtější, ale užitečnější, pokud by Saúdská Arábie šla tímto směrem, to znamená diverzifikovat ekonomiku té země, naučit Saudy pracovat i v jiných odvětvích, otevřít zemi turistice, i o to se saúdskoarabské království samozřejmě snaží, ale dost možná ten projekt Neomu je taková slepá, strašně drahá a slepá ulička, která, kdyby ty peníze nešly tam, tak by možná ta transformace saúdskoarabské, nejen ekonomiky, ale i společnosti, možná byla daleko přínosnější potom.

Vladimír KROC, moderátor
Říkal jsi, že už z toho vychovávají i někteří architekti, i když jistě je to velká výzva, jak se říká, ale je po takovém způsobu bydlení v orientu poptávka, když se o tom mluví, píše?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, jenže problém je, že kdo chce na Blízkém východě takto bydlet, tak už dávno takovéto apartmány má v Dubaji, v Abú Zabí, a tak dále, což jsou zavedené adresy. Víme, že Spojené arabské emiráty jsou poměrně liberálnější ve srovnání se Saúdskou Arábií. Takže se najednou ukazuje, že kdo takovéto pohnutky nebo takovéto nutkání měl takto žít, tak už prostě tak žije a nepotřebuje se stěhovat do nejistého projektu v Saúdské Arábii.

Vladimír KROC, moderátor
Co je hlavním motivem bin Salmána realizovat město budoucnosti. Je to touha nechat vystavět vlastní pyramidy? Já myslím, že někde to řekl, ale nevím jestli v nadsázce.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Věřil bych tomu, ano, prostě to určitě, ta osobní, ta jeho osobní, svým způsobem, řekněme, i narcismus, ale ta ctižádostivost jeho, ta je vidět z mnoha projektů, se kterými Saúdská Arábie přichází. A mimochodem on pak naráží na určitý odpor, byť je v zákulisí, ze strany jiných členů toho vládnoucího rodu Al-Saud.

Vladimír KROC, moderátor
Takže možná to zůstane jenom na papíře ten Neom.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Něco třeba postaveno být může, aby se neřeklo, ale rozhodně ne v tom rozsahu, jak to bylo na tom papíře původně.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuju. Na shledanou.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky. Na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová