Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 21. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček. Zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká budou naše dnešní témata? Krvavá jatka na konci Osmanské říše. Jedno zásadní vítězství před 100 lety. I humanitární krize v Jemenu a postoj světa. Papežovo označení masakrování Arménů v Osmanské říši v roce 1915, označení za genocidu vyvolalo bouřlivé reakce Turecka, které Svatého otce obvinilo ze šíření nenávisti. Turecko úmysl genocidy striktně popírá. Hovoří také o podstatně nižším počtu obětí, než uvádí Arménie. Než se vás zeptám na váš názor, zda tedy šlo, či nešlo o genocidu. Co se vlastně před těmi 100 lety v roce 1915 odehrálo? Co byly příčiny vůbec represe Arménů?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano. Musíme si uvědomit, jaká tehdy byla situace na Blízkém východě. K tomu došlo, k těm, ty masakry vlastně začaly necelý rok poté, co Osmanská říše vstoupila do války na straně Německa a Rakouska-Uherska a jejím protivníkem bylo sousední carské Rusko. A za této situace Arméni nejen na Kavkaze ti, kteří žili už tehdy v Rusku, ale i ti v Osmanské říši vlastně začli z velké části spolupracovat s Ruskem, začali být vyzbrojováni Ruskem a začali bojovat proti Osmanské říši, totiž proti své vlastní zemi. Stali se doslova tou pátou kolonou. Důstojníci třeba arménští, kteří byli v osmanské, v turecké armádě, přebíhali k nepříteli i se svými útvary a začali bojovat proti svým dosavadním druhům. No a za této situace zkrátka turecké vedení nejvyšší se rozhodlo řešit to tak, že nejprve pozatýkalo, řekněme, arménské elity po celé zemi, včetně třeba Konstantinopole nebo Istanbulu, ale následně na východě země vlastně podél můžeme říci dneska ruské hranice bylo rozhodnuto, že tamní arménské obyvatelstvo bude přesídleno, deportováno jinam, do jiných částí Osmanské říše. Dneska můžeme říct na území Sýrie, na Iráku a tak dále a cílem bylo, snížit podít arménského obyvatelstva, podezíraného a často velmi oprávněně z nepřátelských úmyslů a akcí, snížit tento podíl pod 10 %. A na jejich místo byli dosazováni mimochodem muslimové, kteří uprchli z Balkánu při předchozích válkách. A za této situace začlo docházet k masakrům, cílenému vyvražďování ohromného množství Arménů, ale daleko více jich zahynulo při těch přesunech na útrapy, na nemoci, hlady a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se stalo 24. dubna 1915?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
To byl vydán právě, to je symbolické datum, to byl vydán první takový rozkaz k určitým přesunům obyvatelstva, ale hlavně k zatýkání těch arménských elit. Nutno říci, že ty zásadnější potom rozkazy k těm plošným, obrovským deportacím sta tisíců lidí, ty přišly až později. Ale Arméni zvolili právě toto datum 24. duben jako symbolické datum, protože ty etnické čistky, můžeme to také nazvat, Arméni tedy říkají genocida, probíhaly následně potom několik let. To nebylo jenom během jednoho jediného dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě 24 duben si Arméni připomínají...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako výročí genocidy a četla jsem, že stejný den si právě připomíná například i Argentina. Teď nevím, jestli je tam i ta souvislost výroku papeže, který původem pochází z té země.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No je možné, že, je to možné. Já si myslím, že daleko více šlo v případě těch papežových slov, které jste citovala, o to, že on mluvil k Arménům, bylo to arménské tedy shromáždění ve Vatikánu, takže tím to asi bylo motivováno daleko více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu vy se, pane Turečku, přikláníte, nebo k čemu došlo podle vás? Etnická čistka, genocida?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Víte co, etnická čistka bezesporu, ohromné masakry bezesporu, hladomor, vyhánění, vraždění také. Druhá věc je, že také Arméni vraždili muslimy. Turecko upozorňuje, vy jste zmínila čísla, tak jenom pro posluchače, Arméni tvrdí, že bylo 1,5 milionu až 2 miliony a oni říkají vyvražděných, oni nepřipouštějí nějaké jiné formy umírání těch lidí, zatímco Turecko říká 350 tisíc a upozorňuje, že také Arméni vyvraždili desítky tisíc muslimů při svých teroristických nebo protiosmanských akcích. No, co já si myslím? Víte, říkat o něčem, že je genocida, to je věc právního rozboru, to je věc, to musí určit soud. Všimněme si, když se třeba posuzovaly zločiny v Iráku za Saddáma Husajna, tak k tomu zasedal soud, který říkal: byla to genocida nebo nebyla? A tady v tomto případě bohužel je to velmi silně zpolitizované. Státy, které jsou na straně Turecka, Ázerbájdžán třeba ti to striktně popírají, státy, které mají s Tureckem velmi napjaté vztahy, tak ty říkají: ano, ano, byla to genocida. Jenom proto třeba, aby co nejvíce ztížili možnosti nebo vyhlídky přistoupení Turecka, vstoupení do Evropské unie. Oni říkají, dokud Turecko neuzná, že to byla genocida, nevezme odpovědnost, tak nesmí být v unii. Takže on se z toho stal mnohem více politický klacek. A já třeba pochybuji, že politici, kteří s k tomu vyjadřují v Evropě, studovali všechny ty podklady, vědí, co se tam tehdy opravdu dělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Otázkou je, jak vlastně právě definujeme genocidu. Myslím, že to je z roku 1948 pochází ta definice?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano, těch, těch definic je větší množství, ale ano tato, která můžeme brát i za definici OSN, ta mluví o tom, že musí být prokázaný úmysl, úmysl zlikvidovat, ať už celkově nebo z části nějakou skupinu obyvatel. Ať už na etnickém, nebo třeba náboženském, nebo jiném základě. A v této věci Turecko říká, žádný takový úmysl vyhladit z části nebo úplně Armény nebyl, ano, oni hynuli, ale byli to, byla to prostě válečná jatka. A je pravda, že jsou lidé, kteří říkají, že prostě Turci podcenili celou tu věc, že si vůbec neuvědomili, že přesunout někam sta tisíce lidí, žen, dětí, starců, že prostě nezvládnou. Takže my víme, to je prokázané, že tam byli sadisté, kteří ti, ty Armény opravdu cíleně vraždili, třeba v rámci odplaty za předchozí vraždění, nebo prostě z nenávisti ke křesťanům. Ale otázka je, bylo, byla toto politika centrální Osmanské říše, vyvraždit ty lidi, nebo nikoliv? To je spor toho, zda, nebo jádro sporu, zda to byla nebo nebyla genocida. Aniž by se popíralo to, že došlo ke strašlivým věcem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme znát odpověď na tuto otázku? Jinými slovy, co dokládá, že šlo o plánované systematické vyvražďování Arménů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Záleží na archai..., na tom, co se najde v archi..., v archivech. Jednoznačný důkaz, že by třeba tehdejší ministr války vydal rozkaz: Vyvraždíme Armény, to není. Naopak máme ale zase jiné důkazy, které třeba dokládají, že někteří regionální turečtí velitelé, když jim přišel rozkaz: zacházejte s těmi slušně, s těmi lidmi, s těmi Armény slušně, tak oni řekli, nám, mně nebude nikdo poroučet, jak já se mám chovat k Arménům. A právě řada těchto lidí na lokální úrovni se chovala velmi brutálně a nelidsky vůči těmto uprchlíkům, vyhnancům. A je tedy otázka, zda jednání těchto lidí můžeme připsat říši jako celku potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly tehdy reakce na tento masakr, reakce světa?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Západní mocnosti byly samozřejmě vyděšené, ony už tehdy, protože stály proti Turecku i v té válce, takže tyto mocnosti byly velmi kritické k tomu. Nesmíme zapomínat, že v Osmanské říši tehdy působilo velké množství různých křesťanských institucí, misi, misí, misionářů, náboženských škol a tak dále. Takže tito lidé sbírali informace, věděli, co se děje. Mimochodem tito lidé, křesťané dokládali i masakry páchané Armény na Turcích, o kterých se na Západě příliš nemluví. A mnohem zajímavější byla reakce Německa a Rakouska-Uherska, což byly země také křesťanské, jejich lidé na místě viděli ty masakry, ale zároveň byli spojenci Turecka. Takže oni mohli kritizovat velvyslanci tehdy u velké porty v Konstantinopoli jenom do určité míry, ale je pravda, že potom třeba německý velvyslanec Metternich tak ten kritizoval Turky tak tvrdě, že tam nevydržel ani rok, že prostě Turci prosadili odvolání. Říkali, tohle to přeci není velvyslanec spojenecké země, pošlete ho zpátky do Berlína, protože to nechtěli od něj poslouchat, takže on byl velmi kritický. Zatímco jiní Němci, zdá se, velmi sympatizovali s myšlenkou vyvraždění Arménů. Dokonce to vede k takové spojitosti, někdo říká, že to byla tato genocida domnělá tedy, řekněme, že byla předchůdcem genocidy, nacistické genocidy Židů za druhé světové války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ten současný postoj západních zemí, pane Turečku? Tu rezoluci dosud schválilo, nebo vlády přijalo vlády 22 zemí.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano, 22 zemí z 200 zemí světa se kloní k závěru, že to byla genocida. Zase dostáváme se k tomu, že je to prostě politické stanovisko, protože já připomenu, to jsem sledoval zblízka v Izraeli, Izrael třeba víme, že má k otázce genocidy velmi blízko kvůli Šoa, kvůli vyvražďování Židů za druhé světové války, je to klíčové téma prostě izraelské historie. A přitom Izrael neuznal, že šlo o genocidu Arménů v tomto případě. Proč? No protože má dlouhodobě strategické vztahy s Tureckem. Chce je udržet a nechce si Turecko popudit. Takže vidíme, že v tom je politika. Zrovna tak Řecko, které víme, má napjaté vztahy dlouhodobě s Tureckem, tak naopak je jedno z nejhlasitějších kritiků té země. A takže to samozřejmě přijalo stanovisko, že genocida to byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani Německo neuznalo masakrování Arménů. Nebo se pletu? Za genocidu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Je, tak, nejsem si jistý. Vím, že to udělala Francie, myslím si, že Německo také, ale nejsem si opravdu jistý, protože tam pak je, jsou takové hrátky, že to vláda uzná, anebo parlament, ale nikoliv vláda a tak dále. U nás třeba minulý týden, jestli se nepletu, tak zahraniční výbor Poslanecké sněmovny uznal, že to byla genocida. Nicméně to není stanovisko ani celého parlamentu, natož České republiky, která se k tomu nevyjadřuje v podstatě a jinými slovy neuznala to za genocidu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Myslíte, že ten výrok papeže, nebo označení toho masakrování Arménů před 100 lety Turky, otevře nějak nebo posune někam tu debatu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Já si osobně myslím, že Turky neposune v debatě tlak zvenku. Tlak tohoto typu. Ona ta debata v Turecku probíhá, loni nad smrtí, nad těmi masakry vyjádřil i prezident Erdogan turecký, což je velký posun. Ano, můžeme říct, to je málo, on se neomluvil, on nepřijal odpovědnost, on jenom vyjádřil lítost, no ale z hlediska toho tureckého šovinismu a nacionalismu je to velký posun a velký část inteligence v Turecku, prostě se tomuto také postupně otvírá. Víme, že jsou tam autoři, novináři, kteří říkají: Turecko by se k tomu mělo postavit čelem a ne, ne strkat hlavu do písku. Ale samozřejmě ve chvíli, kdy k tomu přijde nějaký drsný tlak zvenku, no tak tito lidé jsou na domácí půdě v defenzívě a ta debata domácí se přerušuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte, pane Turečku, že vlastně z této záležitosti je politikum už mnoho let, možná od počátku, jak se to promítne třeba do té současné politiky? Turecko usiluje o vstup do Evropské unie. Může to nějak ovlivnit ta jednání, nebo pozici vůbec Turecka?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Tak pokud bychom to vzali tak, že opravdu nějaké naděje na jednání, seriózní jednání o vstupu do Turecka ještě jsou, já si myslím, že se tato idea docela vzdaluje v posledních letech, tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná Turecko už příliš o to neusiluje.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Přesně tak. Turecko si našlo jiná odbytiště zboží a nepotřebuje stát na prahu unie poníženě, prostě má nové trhy v muslimském světě, ve střední Asii a tak dále, ale kdyby k tomu došlo, tak víme, že v Evropě je velmi silný, jak už jsem vlastně zmínil, tábor, který říká ano, ale můžeme o tom jednat, ale Turecko musí nejprve uznat arménskou genocidu. Takže jsme v tom začarovaném kruhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Je náhoda, že ta protiarménská nařízení přišla v den, kdy se spojenci chystali na noční invazi na Gallipoli?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No úplná náhoda to není, protože, ano, ten, ty, ten první rozkaz k tomu, co si Arméni tedy připomínají jako genocidu 24. duben, to přišlo pár hodin před tím, než došlo k, k invazi, k vylodění na Gallipolském poloostrově západními spojenci, Australané, Britové, Francouzi a tak dále. A není to náhoda. To vlastně Turecko v té době čelilo tlaku z několika stran. Tady vidíme západní vylodění na, na západě země, ruský tlak na východě z Kavkazu, takže jestli šlo o, přímo o ten samý den, tak to asi byla shoda, ale situace byla taková, mimo jiné, že Arméni si velmi přáli to vylodění, takže zase turečtí Arméni se těšili, až přijde nepřítel a obsadí hlavní město země. Takže v tomto pohledu tam ta spojitost samozřejmě byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně ona dvě výročí zcela rozdílná se překrývají.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Je, je, ano je to tak. Je to tak a letos to vedlo k velmi zajímavé situaci, kdy vlastně jak Arménie, která se snaží přitáhnout světové státníky a politiky na smuteční tryzny, na připomínání 100. výročí té genocidy, tak ve stejné době Turecko se snaží stejné politiky přitáhnout na 100 let připomínek krvavých válečných masakrů na, na Gallipoli, kdy, jak víme, zahynulo asi 150 tisíc lidí během 9 měsíců z poloviny obránců tureckých, z poloviny těch útočících západních mocností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená pro Turecko právě Gallipoli a 100 let od této bitvy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Oni říkají, že se na Gallipoli zrodil jejich nezávislý národ. Musíme si uvědomit, že Turecko prohrálo první světovou válku a bitva o Gallipoli, ta obranná válka, kterou Turci vyhráli, tak byla vlastně jediným velkým jejich vítězstvím v průběhu celých 4 let války, pak ještě bylo jedno vítězství u Kutalamari v Iráku, ale ta Gallipole, to si myslím, že je důležitější. Takže tam oni říkají: tady my jsme setřásli vlastně odkaz Osmanské říše a ukázalo se, že jsme schopni bojovat jako nový, moderní turecký národ. To je taková ta nacionalistická mytologie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo tady několikrát slovo genocida. Za genocidu označil aktuální situaci, dlouhodobě vlastně přetrvávající situaci, ty tragédie na Středozemním moři, které se stalo jaksi hřbitovem těch běženců, italský premiér Renzi. Jak tady vidíte řešení? Co vlastně, jakou, jak by měla Evropa postupovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No mimochodem především termín genocida k tomu, k těm hrozným věcem, které se dějí ve Středozemním moři, utápění se stovek uprchlíků, tam si myslím, že slovo genocida patří také spíš v té symbolické rovině. Jako asi k tomu, co se dělo v Osmanské říši. Právní definice to asi na to nebude to pravé. Ale co si o tom myslím? No je to hrozné. A zase dostáváme se k tomu, o čem už se tady určitě v tomto pořadu mluvilo. Je každý vidí, že se dějí hrozné věci, jak ten příliv uprchlíků zastavit, jak zabránit takovýmto tragédiím. Ale opravdu jak? Jak vybudovat plot na moři? Dlouhodobě prostě je tendence pomáhat těm lidem v místě, odkud prchají, aby neměli důvod, aby tam zůstali. Zároveň zpřísnit imigrační politiku, aby věděli, že se za to, že se to nevyplatí dávat tisíce dolarů převaděčům, že stejně budou vráceni a tak dále. Ale jak můžeme vracet lidi, jak můžeme jim pomáhat v Libyi, která je ve stavu občanské války?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ničení památek ze starověké Asýrie, které nám na videích ukazují bojovníci takzvaného Islámského státu, označilo OSN za válečné zločiny. Otázka, možná vás překvapí, rozbíjejí skutečné památky, nebo jsou to atrapy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Asi platí obě varianty, protože jsou některé videozáznamy, které ukazují, že opravdu oni v některých těch expozicích ničili atrapy, tedy napodobeniny těch starověkých opravdu kusů...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli víte, je lze ověřit pravost těch videí? Možná se to týká i třeba toho nejnovějšího videa, dvou hromadných poprav etiopských křesťanů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No upřímně řečeno, vlastně případů, kdy by se ukázalo, že ta videa byla nějak fingovaná, tak těch se, těch se podle mě moc, moc neukázalo. Já si nevzpomínám, že by oni předvedli nějakou popravu nebo vraždění takové to svých zajatců, nebo ničení památek a pak by se ukázalo, že to bylo jenom někde ve studiu, nebo něco takového. Ale vrátíme-li se k těm památkám, tak je prokázané, že oni opravdu ničí i skutečné památky. Nimrud a tak dále. Není to poprvé. Tohle to vlastně probíhá posledních už několik měsíců. A myslím si, že je to z velké části motivované tím, že oni vědí, jakou nám to působí, řekněme kulturní bolest a újmu a že nás tím provokují. Myslím si, že kdyby se tomu na Západě nevěnovala pozornost, tak ti lidé, kteří jsou, nemohou být tak vzdělaní prostě, tak si myslím, že vy nevybíjeli svou energii na tyto věci, kdyby netušili, že to mohou propagandisticky prodat Západu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně nějakým způsobem nemrzí, nebo ty památky nemají pro ně tedy žádný význam?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No pro lidi, kteří říkají, že svět, nebo skutečný pravý řád, který na světě nastal, tak přišel až se vznikem islámu, tak pro ně samozřejmě předislámské památky žádnou takovouto váhu nemají. Navíc památky připomínající nějaká pohanská božstva například, tak jsou pro islamisty přímo rouhačskou záležitostí. Oni prostě říkají, že oni uznávají i třeba křesťanství, oni uznávají judaismus, až na nějaké extrémy, říkají, že to jsou to monoteistická náboženství, křesťané, Židé jsou spolu s muslimy lidem knihy, to znamená lidem, kteří vyznávají Bibli, zjednodušeně řečeno. A následně Korán, prostě knihu. Ale ty předislámské kulty, nebo buddhismus, hinduismus, to je pro ně pohanství, které je potřeba mýtit z hlediska radikálních islamistů. A já jsem třeba zažil bourání soch Buddhy v Afghánistánu v roce 2001, tehdy vládnoucím hnutím Tálibán, byl jsem tam a to byla přesně ta věc. Oni říkali: prostě to nepatří do islámské země, to jsou nějaké pohanské kulty a tehdy jsem měl možnost ptát se na to ministra zahraničí toho tálibánského režimu pana Mutawakila v Kábulu a on říkal: no vidíte, takže tady jsou mezinárodní sankce proti Afghánistánu, tady trpí ohromné množství lidí, ale vy se o to zajímáte, vy se o naši zemi zajímáte teprve, když tady rozbijeme nějaké dvě sochy. Není tohle to zvrácené náhodou, že vás zajímají nějaké 2 tisíce let staré kameny místo utrpení lidí, které vy způsobujete svými sankcemi? Takhle on to otočil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bychom se mohli zeptat i na to, co jsem se ptala před chvílí a na ty stovky běženců, kteří umírají při ilegálních pokusech dostat se do Evropy. Takže jim jde těm rozbíječům těch památek o to, vymazat ty nemuslimské stopy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Já si myslím, že tím oni zdůrazňují, tím oni upevňují svoji identitu. Oni, když chtějí ukázat, my jsme opravdu drsní, stojíme si za svými ideály, tak to musejí nějak doložit. A jestliže se jim, já to teďka řeknu velmi obrazně, jestliže se jim nedaří v těch provinciích, která, které obsadili, oni ovládají území s 8 miliony obyvatel skoro, tak jestliže se jim tam nedaří zajistit zásobování, no tak, jak si dodají legitimitu nějakou takovouto politicky nabitou věcí, bourání předchozích kultů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Drašar se vás, pane Turečku, ptá: S vašimi zkušenostmi, je pro našince možné nějak pomoci africkým migrantům? Respektive, vidíte nějaké řešení? Dnešní zpráva, že unie uvažuje o potápění prázdných pašeráckých lodí vyvolává rozpaky. Tolik e-mail pana posluchače. Děkuji.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Já si myslím, u mě to takové rozpaky nevyvolává. Může to být jedna z věcí. Na druhou stranu, jestliže budeme těm pašeráckým gangům ničit jejich výrobní prostředky, abych použil to slovo, no tak oni si seženou jiné a o to to pašování bude dražší. Ty lodě jim zase zaplatí ti pašovaní lidé. Niger..., Nigeřan, nebo Nigériec čekající na propašování z Libye dneska musí našetřit řekněme 4, 5 tisíc dolarů, aby byl převezen do Evropy, jestliže pašerákům zničíme tu loď mezi tím, tak to bude stát třeba 7 tisíc. Bohužel se obávám tohoto vývoje. My můžeme pomáhat, je to běh na dlouhou trať. Mně se líbí, co dělá Česká republika, podporovat dlouhodobé nějaké projekty v Africe, tu vybudovat kliniku, tady školský systém posílit a tak dál. Samozřejmě má to i odvrácenou stranu, že ti lidé tam se naučí stát s nataženou rukou. On nám to někdo postaví, my vlastně nemusíme vůbec nic dělat. Bohužel i toto je prostě věc, kterou je nutné si uvědomit, že možná nejdůležitější je ty lidi naučit, že si mají sami svoji společnost budovat. Ale zase, jak to jde, když jsou tam, se neustále střídají různé autokratické, diktátorské režimy a tak dále? Ti lidé nemají k té své zemi, ke státu takový vztah, jaký by měli mít. Ostatně vidíme, že i u nás lidé nemají vztah ke státu, jaký by si třeba zasluhoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před měsícem jsme společně v Jak to vidí hovořili o situaci v Jemenu, kde propukla další bitva sektářské války uvnitř islámu. Čelí nyní Jemen už humanitární katastrofě?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
To je věc, na kterou se snaží velmi silně upozorňovat OSN. A myslím si, že není potřeba hledat moc důkazů. Já připomenu včerejší incident, kdy Saúdská Arábie znovu bombardovala město Saná, které mají pod svou kontrolou ti šíitští rebelové a nejen, že zahynuly desítky lidí, včetně velkého množství civilistů, ale saúdové vybombardovali i skladiště britské humanitární organizace OXFAM, kde byly prostředky chemické na čištění vody pro desítky tisíc Jemenců, kteří prostě přístup k pitné vodě vůbec nemají. Takže tady opravdu dochází, hrotí se velmi silná humanitární krize. Přístup zahraničních humanitárních organizací a konvojů zásobovacích je velmi omezený. Saúdové nejsou v tomto příliš kooperativní. A mě osobně nejvíce na této věci zaráží, jak blahosklonně k tomu Západ přistupuje. Prostě tady se řeklo: bojuje se proti Íránem podporovaným šíitským rebelům a tudíž vlastně nikdo nesleduje, co tam ta Saúdská Arábie a její spojenci dělají. Oni už pozabíjeli stovky civilistů a Západu je to, zdá se, jedno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte na to, že Saúdská Arábie chce poskytnout na humanitární účely právě v Jemenu 274 milionů dolarů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také k humanitární pomoci, respektive k finanční pomoci vyzvala také OSN. Jaké reakce to vyvolává, nebo vyvolalo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No, je to samozřejmě, tak OSN vyzývá, tak to je její práce, něco možná vybere, o tom není sporu. Z hlediska Saúdské, nebo mluvíme-li o tom kroku Saúdské Arábie, to řekl král o víkendu, myslím, král Salmán, že dají tolik peněz, čtvrt miliardy. No je to možné, ale otázka je, opravdu to budou dávat všem? Budou pomáhat i šíitskému obyvatelstvu například? Já jsem slyšel velmi zajímavou věc. Víte, oni Saúdové říkají: tady nejde o válku mezi sunnity, mezi námi a šíity, ale na druhou stranu velmi zajímavý údaj. Oni Saúdové třeba žádali o podporu Pákistánu, aby Pákistán také dodal své vojáky do této akce proti šíitským rebelům. A podmínka byla, že ti vojáci nesmějí být šíité. Takže ať nikdo neříká, že to není i z hlediska Saúdské Arábie řekněme nábožensky podmíněná válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo má zájem na válce v Jemenu, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Myslím si, že všichni, kdo se na ní podílejí. Írán ten tam má své želízko v ohni ty šíity, on k nim má nějaký vztah, drží samozřejmě nad nimi ochrannou ruku a bude velmi zajímavé, jestli se prokáže, že jim dodává i zbraně. Zatím jsme ani za, za ty tři týdny neviděli jeden jediný případ, že by někdo našel konvoj zbraní z Íránu. Saúdská Arábie má také zájem. Vytvořit si tam předpolí jakýsi ochranný pás řekněme před svým územím. A tak dále. A zbrojaři, pro ty je to terno. Další válka, kde je možné dávat v zájmu stability, jak se říká, dodávat obrovské množství zbraní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty důvody?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Důvody?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Války?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
No důvody prostě je to, je to boj o kontrolu nad nějakým územím, které je, jak vidíme, rozvrácené a to co by ještě to, co řekněme před rokem by byla obyčejná klanová válka, tak dneska dostalo nový náboj, protože tam stojí shodou okolností šíité proti sunnitům a to samozřejmě vtahuje celý region.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček - zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Já vám děkuji za vaše názory.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity v Praze, bývalý zpravodaj ČRo
--------------------
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra budu v Jak to vidí hovořit se socioložkou Jiřinou Šiklovou. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.