Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 16. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patří muslimské šátky hidžáby do českých škol či nemocnic nebo nikoliv, jaké důsledky má jejich zákaz pro samotné dívky, co o nás vypovídá boj se smrtící ebolou a jak ho zvládáme, to je jen zlomek otázek, které položím dnešnímu hostu. Od srpna se debatuje o tom, zda zakázat nošení muslimských šátků ve školách nebo třeba v nemocnicích. Než se vás, pane Turečku, zeptám na váš názor, objasněte nám, prosím, význam muslimského šátku pro muslimskou dívku nebo ženu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Tak ty významy se různí. V zásadě bych řekl, že je to součást jejich identity a teďka to myslím doslova v tom smyslu,že vlastně tak jako u nás si ženy neumí představit, že by vyšly ven v podprsence, přišlo by jim to vulgární, cítily by se velmi nesvé, prostě to nejde v naší kultuře, tak jsou prostě kultury na Blízkém východě, kde nejde vyjít nikoliv se zahaleným obličejem, ale alespoň s něčím, aniž by něco bylo na hlavě. Samozřejmě, že toto se v čase mění, má to různé významy. Je pravda, že v posledních letech nebo v posledních desetiletích se hidžáb stává i zahalení tedy žen se stává určitou politickou deklarací tak jako nezahalení je politickou deklarací. Já to zestručním, ve 30. letech 20. století tehdejší perský šáh zakázal ženám zahalení. Vedlo to k tomu, že byly obrovské bouře, protože ty ženy prostě na zahalení trvaly, takže on ten zákaz musel zrušit. On chtěl zemi modernizovat bez ohledu na její tradice. Zároveň, když vidíme sekulární režimy blízkovýchodní jako třeba Sýrie nebo Egypt, tak tam ty diktatury Západem podporované, vlastně potlačovaly islám a šátek na hlavách těch žen se stal určitým vzdorem tak jako u nás ve své době byly dlouhé vlasy mladých muž vzdorem vůči režimu, tak takový význam to v muslimském světě má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo muslimský šátek považuje v našem prostředí za omezování svobody té ženy.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Může to tak být, to se nedá vyloučit, ale zase je to opravdu jen jedna malá výseč toho problému. Já bych dokonce řekl, že když ženám ten šátek zakazujeme, tak je také můžeme ve svobodě omezovat a já to něčím doložím. Začněme, trochu zeširoka. Já si docela pamatuji, když jsem sám cestoval v Pákistánu, v těch konzervativních oblastech obývaných Paštúny, tak když jsem někde fotografoval polích nebo když jsem pak jezdil tam s ochrankou od místního kmenového vůdce, přijeli jsme do nějakého údolí, přehoupli jsme se přes kopec a tam třeba byly ženy na poli nebo u studny nebo šly do vedlejší vesnice, nebyly zahaleny. Ve chvíli, kdy nás spatřily a to třeba i na vzdálenost stovek metrů, tak si vzaly burku, oni jí měly do té doby na hlavě nahoře vykasanou, ale přehodily si jí, aby cizí muži tu ženu neviděli. A myslím si, že do určité míry, pokud my říkáme: My těm dívkám pomáháme tím, že jim zakazujeme šátek, nemusí to být pravda. Protože jestliže nějaká dívka chce tady u nás chodit na střední školu a má šátek, tak my když jí řekneme: ty tam nebudeš chodit se šátkem, my ti to zakazujeme, my ti pomůžeme, tak k čemu to vede, že prostě ona zůstane doma a my namísto, abychom dali šanci, že ta dívka z konzervativní rodiny třeba čtyři roky byla ovlivňována tím vnější naším liberálním světem. Tak jí prostě zaženeme, že o to nestojíme a zůstaň si dál mezi těmi svými zašátkovanými. Takže to nemusí být pro ni přínos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou pak ty praktické důsledky, o kterých ani třeba nepřemýšlíme, když někdo třeba apeluje na zákaz nošení muslimských šátků. Jaký je váš názor, pane Turečku, patří hidžáby do českých škol, případně nemocnic?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Patří, nepatří, já na to nemám jednoznačný názor, rozhodně bych řekl, nesouhlasím s panem prezidentem Zemanem, který zrovna včera řekl, že začíná to šátkem hidžábem a končí to burkou. To není pravda, to se všechno dá nastavit zákonem, že proč ne šátek, ale nikoliv zahalený obličej. To není tak dogmatické, jak to pan prezident staví. Chápu pana prezidenta, on dlouhodobě vystupuje radikálně proti muslimům obecně a jistě se v této věci trefuje do všeobecného nebo převažujícího vkusu české veřejnosti, prostě čtu debaty lidí, často velmi rozumné, ale někdy velmi rasistické, nenávistné. Jaksi výplody mnoha čtenářů. Myslím si, že tato věc se musí posuzovat racionálně a hledal bych kompromis. Rozhodně si nemyslím, že jestliže dnes nějaká dívka chodí se šátkem na hlavu a je třeba z arabské země, tak najednou za rok bude nosit burku, protože burka patří k Pákistánu a k Afghánistánu a nikoliv k Arabům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle dat ze Sociologického ústavu Akademie věd z května se islámu bojí dvě třetiny Čechů. Rozumíte těmto obavám, z čeho pramení?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Rozumím. Je to samozřejmě z toho, co se děje v muslimském světě, kdy řada lidí se zcela pochopitelně islámu obává, ale přesně, my se tady musíme bavit o tom, jak se bránit a nikoliv páchat tato populistická gesta, kdy prostě Arabové z Kuvajtu rozhazují odpadky po Teplicích, tak tam přijde někdo s nápadem zakažte jim tedy šátky, jak tedy souvisí zahalován žen s odpadky. Buďto nám jde o to, aby bylo čisté město anebo budeme někoho trestat za to, co nosí na hlavě. Takže ano, radikálové islámští mohou být nebezpeční. Ale tady bych upozornil na jednu věc, to mi před lety říkal jeden Arab ve východním Jeruzalémě, on říkal: Ty si myslíš, že vousatí chlapi tady, že musí být automaticky nebezpeční islamisté? Ne, to může být izraelský agent, který je nasazený do muslimského prostředí. A naopak, ten kdo hledá nějaké cíle k teroristickým útokům, tak může být hladce oholený a pohvizduje tady na západní turistky, aby se dobře maskoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to poznat, že.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale přistupovat, pane Turečku, k náboženským symbolům, k jejich prezentaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si myslím, že do určité míry prostě bychom je tolerovat měli, protože tolerujeme i jiné náboženské symboly, nebo zvyklosti. Já třeba připomenu, vrátím se k té vaší první otázce, že zahalené ženy vlastně tím trpí. Ano, já připouštím, některé tím opravdu mohou trpět, ale ne vždy, ale pokud to bereme po této linii, tak pak proč nezakazujeme paruky židovským ženám z ultraortodoxních rodin, kdy víme, že jsou statisíce Židovek, které po svatbě si musí oholit hlavu a nosit paruku. Proč nám nevadí ponižování těchto žen? To je prostě otázka, kdy my si musíme stanovit pravidla obecně platná pro všechny a potom z toho vycházet. Jestliže tolerujeme náboženské symboly u křesťanů a u Židů, tak si myslím, že do určité míry bychom to měli tolerovat i u muslimů a věřme, že u nás jsme na tom mnohem lépe že v řadě západních zemí, kde ten problém a to i bezpečnostní je daleko vyhrocenější, jak víme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak obstojí, pane Turečku argument některých, že my vlastně v zemích, kde lidé vyznávají islám, musíme dodržovat jejich pravidla. Nebo budu zcela konkrétní, kde já, jako žena se musím povinně zahalit, kde musím mít tedy hidžáb, to jste pokrývku hlavy a ramena?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Nějaký šátek. Je pokud vím, tak je jedna jediná země na světě, kde je to povinné a to je Írán. V Íránu musí chodit s nějakým šátkem na hlavě, nikoliv úplně, rozhodně ne se zahaleným obličejem, to v žádném případě, to z kulturních důvodů mají takovou škrabošku přes obličej ženy na jihu Íránu, tak jako třeba v Saúdské Arábii nebo v Ománu, to je kulturní tradice oblasti Perského zálivu. Zákony v Íránu říkají, že žena musí mít něco na hlavě, šátek nebo čádor, což je takový černý hadr, řekněme, a týká se to i místních křesťanek a týká se to i turistek. Takže já, když jsem byl s manželkou před léty v Íránu, tak tři týdny ona musela mít nějaký šátek na hlavě. To je ale jediná země. Dokonce i Saúdská Arábie, tam to není zákonem nařízeno, jestli se nepletu,ale velmi striktně se to doporučuje, prostě, aby ta žena nevyčnívala, a samozřejmě se jím tam může stát, že na ulici ji někdo osloví, že jí někdo i vynadá, že není zahalená, protože z hlediska místní morálky prostě taková žena je považována, pardon a to slovo, ale za couru. Prostě tak to tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s právy křesťanů v muslimském světě. Jinak mohla bych mít třeba řetízek a na něm křížek?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Zase záleží jak kde, Saúdská Arábie je v tomto také vlastně výjimkou, protože v Saúdské Arábii jsou zakázané jakékoliv církevní křesťanské instituce, pokud byste tam byla křesťanskou, tak si myslím, že křížek venku nosit nemůžete. Rozhodně nemáte kam se jít pomodlit, protože tam nejsou ani kostely v Saúdské Arábii, takže ty statisíce křesťanů, kteří tam pracují třeba z Filipín nebo ze Srí Lanky, tak podobně, z Indie, tak ti se musí modlit doma v soukromí svých bytů nebo ubytoven. Když jsem mluvil o Íránu, tak naopak tam jsou desítky kostelů. Tam je křesťané dokonce mají ústavou zaručené zastoupení v parlamentu. Podobně se staví kostely, myslím si, že v drtivé většině muslimských zemí. Nemluvě o Libanonu,kde je velká křesťanská komunita, ale je třeba v Jordánsku. Samozřejmě velmi tragický případ je Irák, kde v důsledku občanské války je velmi tvrdě křesťanská menšina perzekuována. Ale zase spojil bych to s tou radikalizací toho konfliktu posledních let, protože do roku 2003, kdy tam byl u moci diktátor Saddám Husajn, tak svého zástupce měl Tárika Azíze, křesťana, a v zemi žily statisíce křesťanů, kteří bohužel v tuto chvíli musí prchat, aby si zachránili holý život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste ohodnotil toleranci tam vůči křesťanům řekněme v islámském světě obráceně u nás. Někdo by zase tu toleranci považoval za příliš vysokou, co se týče v našem evropském prostředí.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Naše tolerance muslimů je obecně daleko větší, o tom není sporu. Zase, vychází to často z kulturních tradic, prostě tam islámská identita není jenom věc náboženství, zda se chodím nebo nechodím modlit nebo do mešity, ale prostě je to věc kultury a islám v této věci oficiálně samozřejmě náboženství křesťanské i judaismus toleruje, ale ti lidé jsou tam prostě menšinou, takže nemají taková práva jak prostě muslimská většina. O tom není sporu, ale pak se samozřejmě dostáváme k té argumentaci, tak říkáme-li, že v Saúdské Arábii to mají křesťané těžké nebo v Íránu a nesmí tam chodit žena zahalená. Znamená to tedy, že se budeme a že musí chodit zahalená. Znamená, to, že budeme dělat totéž s opačným znaménkem, že to tady těm ženám budeme zakazovat? Budeme najednou argumentovat tím Íránem, tou nesvobodnou zemí, abychom tady ty muslimy potrestali: to mi přijde trošku zvláštní, takže proto říkám, že se neumím rozhodnout tak ani tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak přemýšlet o islámu? Vy už jste říkal, že islám není militantní islamismus.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
No, není jenom, pozor. Já jsem teď četl velmi zajímavý článek v časopise Respekt, snad to mohu zmínit. Byl to přeložený článek od Farída Zakarí, což je americký muslim pocházející z Indie, který napsal, že islám má opravdu velké problémy v posledních dekádách, že ano, ten extremismus nelze popřít a on ho rozhodně nepopírá. Ale upozorňuje na jednu zajímavou věc, že vlastně radikalizace Muslimů v tom politickém a bezpečnostním smyslu je otázkou posledních několika desetiletí a upozorňuje, že do té doby vlastně paradoxně muslimský svět byl třeba pro židovskou komunitu bezpečnější a tolerantnější než byla křesťanská Evropa a on z toho vyvozuje, že tudíž vlastně se podle něj ukazuje, že islám jako takový, ten extremismus v sobě zakořeněný nemá, když po staletí extrémním nebyl. A že vlastně musíme se dívat, co vstoupilo do toho islámu, že se z něj extrémní a často nebezpečné náboženství stal, tedy ve 20. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A víme, co to je?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Můžeme se o to přít. Někdo zdůrazňuje sociální podmínky, chudobu a tak dále, radikalizaci. Když budeme mluvit s Palestinci, tak ti to budou vysvětlovat také poměrně logicky, izraelskou okupací tím, že Židé si ustavili svůj stát v převážně muslimské zemi. Samozřejmě je v tom často i velká demagogie, je v tom alibismus. Palestinci velmi často tíhnou k tomu říkat všechny neduhy jejich společnosti, za všechno mohou Izraelci, což je samozřejmě velký nesmysl a velké zjednodušení, ale myslím si, že od každého něco v tom bude a pak to také nesmíme pomíjet akce Západu, vojenské akce na Blízkém východě. Al Kajda a islámští teroristé v Iráku se začaly objevovat až v roce 2003 poté, sc byl svržen tamní režim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměli by ale ne radikální muslimové být jaksi průbojnější právě vůči těm radikálům?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Měli. To je velká otázka, já jsem tady o tom před časem tady mluvil s jedním kurdským analytikem. On říkal: Podívej se, to je zvláštní. Žádné demonstrace. Když byly karikatury v dánských novinách zesměšňující Proroka Mohammeda, tak v muslimském světě byly statisíce, miliony lidí v ulicích, aby proti tomu protestovaly. Byly desítky mrtvých. Teď Islámský stát v Iráku řeže lidem hlavy a muslimové mlčí. Měl pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč mlčí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Mají strach, nepřijde jim to tak důležité, je to pro ně třeba okrajové téma, ale myslím si, že velkou roli tam hraje strach, že aby i oni nebyli příště na řadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pákistánka Malala Júsufzaiová a indický aktivista Kailáš Satjárthí získali letošní Nobelovu cenu míru, oceněn byl jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a za právo všech dětí na vzdělání. Váš komentář, pane Turečku. Hinduista a muslimka ve společném boje za vzdělání.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Tak to je taková ta konstrukce pozitivní těch lidí, kteří o té ceně rozhodovali, že vzali ženu nebo dívku z Pákistánu a z Indie, což jak víme, jsou po desítky let dvě znepřátelené mocnosti, které spolu dokonce dvakrát válčili, tak to je ta symbolika, kterou Západ rád vidí. Ale v obecné rovině, já sem za to rád, že tu cenu dostali, protože toto je velký problém, řekněme velmi slabé vzdělání lidí v rozvojovém světě obecně. Zase tak jako nemůžeme říci, ež to souvisí s hinduismem v případě Indie, tak to nesouvisí automaticky s islámem v Pákistánu. Často do toho vstupují kulturní aspekty, které prostě spolu s chudobou znemožňují dětem, aby byly vzdělané a tím se vlastně uzavírá ten začarovaný kruh nevzdělanosti,nízkých příjmů, chudoby a další generace totéž a tak dále a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může právě být to vzdělání i ostatně náboženské vzdělání jedním z klíčů v boji proti extremismus, což souvisí vlastně s naším předchozím tématem.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Vy jste spojila dvě věci. Ano, já to rozdělím, tam je třeba jedna velmi zajímavá věc. Já jsem před lety mluvil s pracovnicí UNICEF Dětského fondu OSN právě zase v Péšáváru zmíním v tom severozápadním Pákistánu, která mi říkala: Podívejte se, proč tady děti pracují na ulici, proč vidíš tolik dětí, kteří prostě pomáhají otcům v autodílně mýt auta. Nosit součástky do aut, místo aby seděly ve škole? Ona říká: tady je velmi slabá úroveň školství v Pákistánu. Jsme chudá země a já sám jsem třeba byl ve škole, kde ty děti měli jenom arabštinu a kreslení a to je země, kde se arabštinou nemluví, tam se mluví paštúnsky nebo urdu. A oni sehnali jen učitele na arabštinu, který zase samozřejmě je měl tendenci směrovat k tomu náboženskému vzdělávání. Takže vrátím se k té paní. Ona říká, tady prostě po pěti letech rodiče zjistí, že ty jejich děti umí sotva číst a psát a počítat do sta a pak si řeknou: K čemu to je, tak radši ať zůstanou doma, pomáhají nám budou na tom ekonomicky lépe, anebo je alternativa poslat je do náboženské školy, která se jim postará i o ubytování, o jídlo těm dětem, je to internátní škola na celý týden a která samozřejmě je ale učí jen islám a s tím spojené věci. Neučí je počítače, neučí je rozhled světovým událostem a tak dále, takže v tomto bodě je chudoba velmi nebezpečná, o tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by toto ocenění vlastně obě Nobelovy ceny pomoci třeba právě v regionech,kde nemusí to být jenom ženy a děti, ale vůbec populace se nedostane ke vzdělání?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Ta Malala Júsufzaiová byla před dvěma lety postřelena, vážně zraněna Tálibanci na severu Pákistánu v oblasti Svátu, kde vzdorovala jejich zákazu nikoliv pákistánskému státnímu zákazu, ale zákazu těchto extremistů vzdělávání děvčat. Postřelili ji, když jela v autobuse, přežila to, dnes už žije se svojí rodinou v Británii. Já si nemyslím, že to,že dostala Nobelovu cenu, udělá jakýkoliv dojem na Tálibance, že by zmírnili svoji rétoriku i své násilné akce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale na místní vlády?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Místní vlády to může samozřejmě donutit k tomu, aby třeba usnadňovali přístup dětí do škol, aby tomu věnovali více peněz, a tak dále, problém samozřejmě je, když pak narážejí na ty místní kulturní tradice, které prostě to ignorují. Může osvícená elita v Islámábádu, hlavním městě Pákistánu, vymyslet skvělý školský systém, ale když pak dojdeme do té poslední vesnice, tak tam prostě rodiče řeknou. Ano, naše holka je tady od toho, aby se teďka starala o své mladší sourozence, za pár let se vdá, bude mít své vlastní děti. K čemu potřebuje chodit do školy, když nevíme, kdo bude vedle ní sedět, tam budou muži, tam budou chlapci, je to nebezpečné pro její řádný ctnostný život, takže žádná škola nebude, tak to holt chodí a nejen v Pákistánu, vidíme totéž v Indii, extrémně nízká vzdělanost děvčat nebo gramotnost je i třeba v křesťanské Etiopii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by se tedy museli změnit náhled politiků, vůbec celé společnosti?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Je to běh na dlouhou trať víte, já zmíním ještě jednu věc. Mluvil jsem s lékařem v Afghánistánu, před léty, byl to Brit,který se usadil v odlehlé vesničce stovky kilometrů od Kábulu. Pomáhal místním lidem, široko dalek pro tisíce lidí jediný lékař. On mi říkal, že tady prostě ženy nevědí, že nesmí sahat na novorozence, že musí mít umyté ruce, že nemohou malé dítě vzít bosé a dát ho vyčůrat do sněhu, protože nastydne. A já říkám: "Jak to že to nevědí?" On říká: Budeš se divit, ale i to je věc, kterou my se po staletí postupně učíme ve školách, to není automatické, to máma se sama od sebe nedozví, to není zakódované v našich genech. To je prostě věc, která chodí s výchovou a se vzděláním, takže i takové dopady to má a pak v té jeho vesnici jsem mluvil s paní, které se narodilo 11 dětí a všech těch 11 dětí zemřelo. Právě kvůli extrémní chudobě a špatným hygienickým podmínkám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Smrtonosná ebola už zabila více než polovinu z nejméně osmi tisíc nakažených. Je smrtící vir, pane Turečku, zatěžkávající zkouškou pro naše mezinárodní společenství, pros svět, jak zvládáme ten boj s ebolou?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já o tom přemýšlím. Já o tom tak přemítám, především samozřejmě neznáme ty zdravotnické odborné aspekty, ale je to takový zajímavý rozpor. Vlastně z chudých zemí, řekněme, se ta nemoc, která by normálně zůstala izolovaná, třeba v jednom údolí nebo v jednom městě nebo v jednom státě, tak najednou se z toho stává globální problém i kvůli globalizaci. Tady se mísí dvě věci. Chudá země, která není schopná i kvůli tradicím nebo chabé úrovni vzdělávání, lékařské péče a tak dále, není schopna tomu čelit a kvůli vymoženostem globálního světa jako je vlastně nekonečná možnost, dneska už cestovat po světě, tak se ta nemoc stává problémem Španělska, Spojených států a my se bojíme, že i České republiky. Není to první takový případ, ale zjevně se vlastně ukazuje, jak tyto věci prostě se s postupem, s vývojem civilizace a paradoxně na jednu stranu daří utlumovat, léčit, hledat léky a tak dále a na druhou stranu se stávají nebezpečnějšími. Já se zabývám Blízkým východem, tak vím, že třeba před sto lety, když se konala muslimská pouť hadž velká v Saúdské Arábii v Mekce, tak to poutníkům třeba z Damašku trvalo 40 dní než se tam dostali s velbloudí karavanou. To znamená, dostali se tam opravdu jen ti bohatí, kteří měli čas tam jet a to jejich množství bylo omezené. Nyní létají ročně dva až tři miliony lidí na tu hadž z celého světa. Takže najednou my vidíme, že Saúdská Arábie musí po nich požadovat povinné očkování proti meningitidě, že při takovýchto obrovských shromážděních se samozřejmě prolínají ty dvě věci, prostě chudoba některých poutníků, špatná hygiena. Třeba ze Somálska, kteří na to nejsou zvyklí, mají třeba mnohonásobně nižší spotřebu vody než muslimové z bohatých zemí. Takže najednou tou koncentrací lidí se to může ohromným způsobem šířit a v tom vidím samozřejmě nebezpečí a jak se ptáte, zatěžkávací zkoušku pro ten západní svět, jestli tomuhle dokáže čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to bohužel jako před lety v jednom americkém filmu, kdy jsme zvítězili nebo tedy v tom snímku nad smrtící ebolou, jestli si vzpomenete s Dustinem Hoffmanem.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
To byla ta opice propašovaná do Spojených států. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje podle vašeho názoru dostatečně silná organizace, která zabezpečí tu rychlou, účinnou pomoc? Protože když se podíváme, tak Světová zdravotnická organizace má jisté mantinely, ona může jaksi pouze oslovit ty vlády, aby vyslaly třeba zdravotníky, což většina zemí vlastně není ochotna, posílá peníze.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Ano, já jsem teďka četl, ano, já jsem četl v jednom zase časopise českém anketu, kde odpovídali tři čeští státní zdravotničtí činitelé, řeknu to zjednodušeně, a jede činitel nevládní organizace zaměřené na zdravotnictví. On říkal: Ano, my tam už své lidi máme a jsme připraveni je dál posílat. Ti tři státní činitelé říkali: My s tím vlastně moc tak nepočítáme, ale pošleme peníze, takže ano, je to otázka a samozřejmě, můžeme se pak ptát, pokud tam pošleme lékaře dobrovolníky, to asi nejde nikomu nařídit, budeme pak připraveni, kdyby se nakazil postarat se o něj tady nebo ho tam necháme. To jsou často etické otázky, které jak víme, teď řeší ve Španělsku, ve Spojených státech. Co s těmi lidmi, kteří tam pomáhali a nakazili se, tak potom za obrovské péče a s ohromným nasazením sil a peněz je potřeba se o ně postarat, aby pokud možno, přežili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Lipsku také vlastně předevčírem zemřel 56letý humanitární pracovník, který byl v Libérii. Není, pane Turečku, vlastně také takový ten moment, že lidstvo je v podstatě přesvědčeno, že jakýkoliv boj s jakýmkoliv virem zvládne?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Asi je, ale já si ale myslím, že je oprávněně, protože když se podíváme, tak byly doby, kdy na epidemie umíralo daleko větší množství lidí. Moje babička se narodila v roce 1915, pak se jí narodily dvě mladší sestřičky, obě zemřely jako vlastně novorozeně nebo batole na španělskou chřipku, která tehdy řádila a která zkosila miliony lidí, takže já si myslím, že lidstvo je samozřejmě stále úspěšnější v tom tomu čelit, o tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké mohou být a budou dopady epidemie, především v těch postižených zemích, Libérie, Sierra Leone, Guinea, mám na mysli i dopady ekonomické, protože už se nepracuje vlastně. Podnikatelé mají strach tam pochopitelně jezdit a tak dále.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
To je samozřejmě druhá věc, to jsou ty dopady, o kterých se málokdy mluví, i třeba u řady ozbrojených konfliktů, kdy potom si umím přestavit, že tyto země poté, co snad dostanou i nějakou pomoc ze zahraničí, aby tu epidemii prostě zbrzdily nebo nějak alespoň omezily, tak potom musí, zrovna tak asi budou očekávat, takhle bych to řekl, že přijde i nějaká ekonomická pomoc ze zahraničí a to je otázka, jestli opravdu přijde, jestli se i v této sféře svět solidárně za tyto státy postaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Břetislav Tureček, bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě a zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas, vaše názory a budu se těšit opět za měsíc, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik, Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Díky za pozvání, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.