Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 26. ledna

26. leden 2017

Hostem byl komentátor Bohumil Pečinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je premiérově v Jak to vidí pan Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Dobrý den. Vítejte u nás.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zacelil inaugurační projev Donalda Trumpa rány z předvolební kampaně? Jaká bude nová americká prezidentská administrativa? Jaký trend lze pozorovat v tuzemských politických stranách, které čekají primárky? Výběr otázek pro dnešního hosta. Inspirativní poslech. Zítra uplyne týden od inaugurace 45. amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vraťme se, pane Pečinko, k jeho inauguračnímu projevu. Jak vy hodnotíte obsah i formu?

Čtěte také

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, tak rozhodně co se týče formy, Barack Obama byl nedostižný rétor, tomu se pan Trump nemůže samozřejmě rovnat. Já si nemyslím, že ten inaugurační ..., ten inaugurační projev amerických prezidentů je zvláštní žánr, který se nám Evropanům může zdát patetický, nabubřelý, připomínající doby nedávno minulé, ovšem oni jsou na to zvyklí. Tam to je součástí nějaké hlubší kulturní tradice a já myslím, že ten projev pana Trumpa byl krátký, stručný, že nemohl zacelit to rozdělení té společnosti, které je tam jako dlouhodobé, které se netýká posledních dejme tomu čtyř, osmi let, ani se netýká téhleté volební kampaně. Často my v Česku říkáme takovou frázi novináři - to by se jinde nemohlo stát než jakoby u nás, ale způsob, jakým se například nemohla vyrovnat jedna strana nebo ta poražená strana s vítězstvím té druhé, té vítězné strany, tak na můj vkus byl strašně vlastně destruktivní a myslím, že podemílá tu americkou diplomacii, když vlastně těsně po volbách dochází k tak masivní delegitimizaci nově zvoleného prezidenta. A já myslím, že pro tu demokracii to, pro tu americkou demokracii to není dobré, že ..., nedovedu si představit, že by se to po dalších volbách ještě dál stupňovalo a ten inaugurační projev v tomto kontextu vlastně nic neznamená a vlastně nemůže ty bariéry, ty dva póly, které se vytvořily, nemůže nijak překonat a to musí překonat nějak praktické kroky a já si myslím, že ani vlastně to ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podle vás neoslovil v tom prvním nebo inauguračním projevu své odpůrce, nějak ty hrany neobrousil. Spíše naopak?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já myslím, že ne, že těch šrámů bylo příliš a jeden šestnáctiminutový projev to asi nemohl ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nespací.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Nespasí. Mohl určitě jít dál, mohl té jako druhé poražené straně, mohl jí adresovat vstřícnější gesta, ale já si myslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyla to třeba, pane Pečinko, možná ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ptám se, promarněná příležitost? Využít i těch, byť 16 minut, jak říkáte?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Jasně, jasně, jasně. Kdo sleduje tu americkou politiku, tak ví, že vlastně to rozdělení během té volební noci, které se symbolizuje na ty modré a červené, tak je rok od roku vlastně silnější a samozřejmě my komentátoři jsme si mohli vlastně odškrtnout, že aspoň se o něco pokusil, kdyby tohleto gesto dal. Ale tam bylo uděláno příliš. Tam například způsob, jakým například zasahovala tajná služba v před a hlavně v povolebním období, kdy vlastně zpochybňovala tu vítěznou stranu, tak to bylo něco, nad čím se, nad čím se podivovali mnozí lidé. Například před dvěma dny byl v Právu zajímavý komentář Andora Šándora, bývalého šéfa vojenské tajné služby české, který říká, že je to prostě absolutně nepřijatelné, aby odcházející šéf CIA takto významně vlastně a otevřeně kritizoval prezidenta, který se ... nebo člověka, která se má za pár hodin stát prezidentem. A Šándor tam píše, že si nedovede představit, že by to šéf CIA udělal bez vědomí odcházejícího prezidenta. Takže ta, ty vzájemné nevraživosti v posledních chvílích před předáním moci svědčí vlastně o tom, že ta demokracie je strašně křehká, že vlastně takové ty pravidla, kulturní vzorce často padají a člověk už se vlastně nediví tomu, že v nějaké zemi, která má mělčí tradice, například v Africe nebo někde, volby skončí občanskou válkou, protože vlastně ta nenávistná atmosféra je tak vlastně strašná, že, aspoň jak se to zračí vlastně z těch novin, diskusí a polemik, tak je tak strašná, že já si vlastně nedovedu představit, co by ty příkopy mohlo překlenout, co by je mohlo zasypat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je tedy nebo tak zhoustla ta atmosféra, nejenom teda ve Spojených státech, ale v podstatě asi možná víceméně napříč kontinenty?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Určitě, určitě. To je složitá otázka. V té Americe vlastně to, ono to souvisí s vývojem společnosti a s takovým tím, že ve společnosti stále víc a víc lidí odmítá tradiční vlastně autority. Vznikla taková antiautoritářská mentalita, což posílily hodně vlastně sociální sítě a podobně. A ten trend je tam někdy od roku vlastně říká se 1960, když vstoupila do volebních bojů výrazně americká televize, kdy začaly daleko přímější ty střety těch politiků, kdy vlastně ten volební boj začal být vlastně vyostřován a jak to prostě jde rok od roku, tak je to vlastně stále ostřejší a ostřejší. A jeden takový zlom podle mě, takový jako viditelný zlom, kromě té televize, byl, že stále víc a víc amerických ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Twitterová diplomacie třeba?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Stále víc amerických poslanců nebo poslanců, kongresmanů má v hlavě, že to, čemu se říká impeachment, tedy odvolání toho prezidenta, jo. Vždycky se o to vlastně někdo pokouší, viz. v době vlády prezidenta Clintona, v jeho druhém volebním období byl pokus o jeho odvolání v souvislosti s jeho aférou s paní Lewinskou a už tehdy se mně to zdálo strašně vlastně přehnané, přepjaté a vlastně ono to našlo pak odraz v tom, jak se média hlavního proudu chovala k Bushovi mladšímu. A vlastně ono se to pořád stupňovalo, stupňovalo až do téhleté podoby. Já opravdu nevím, jak ještě dál by se to mohlo stupňovat a fakt jako si někdy říkám, že to je ten nejhorší možný příklad pro všechny ostatní země. A nedivím se tomu, že, jak jsem říkal, že dochází k některým převratům v některých zemích, když někdo není spokojený s volebním výsledkem. Opravdu ta atmosféra není příjemná a já mám pocit, že je to taková ta atmosféra, která může vyústit v to, že někdo vezme pušku a spáchá nějaký atentát, což zase trošku v těch amerických tradicích je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občas se to stává ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... chtěl jste asi říct. Mimochodem, když jste se zmínil o médiích nebo dostali jsme se k médiím, budou ještě vůbec, pane Pečinko, důležité tiskové konference, když se podíváme vlastně ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
To je zajímavé, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Donald Trump snad bezprecedentně přesunul tu komunikaci na twitterové účty, nejenom na ten svůj osobní, ten má snad 19 milionů zájemců, plus ještě připočteme twitterové účty Bílého domu a prezidenta jako takového, takže to je plus dalších, nevím, 15 milionů, kde sděluje ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Jasně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... své kroky, své úmysly.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Je to zajímavý fenomén vlastně, jak to sdělování se přesouvá. Já jsem tady řekl ten rok 60. To tehdy byl v té slavné ..., první významná prezidentská televizní ..., volební střet mezi Nixonem a Johnem Kennedym, tak tehdy vlastně začala hrát televize roli. Potom ... A takové ty důležité zpravodajské pořady. Potom když byly v roce 92 volby, kdy byl zvolen poprvé Bill Clinton, tak tehdy ty média hlavního proudu šly hodně proti němu, protože on měl hodně za sebou různých jako skandálů a pseudoskandálů. A on šel přes hlavy těch hlavních vlastně komentátorů a začal vystupovat v různých zábavných pořadech a snažil se to jako vlastně překonat jinými způsoby komunikace s tou veřejností. No a tohle je zase další vlastně fáze, co představuje Donald Trump, že vsadil vlastně na sociální sítě a komunikuje přes hlavy médií přímo se svými voliči a vůbec s těmi, které zajímají jeho názory. A já myslím, že ty média toho hlavního proudu, CNN, New York Times, Washington Post, se samy strašně oslabují tím vlastně, jak vedly už před volbami a teď takovou jako vlastně že nedají to, čemu se v Americe, v americké tradici říká 100 dní hájemství, že vlastně 100 dní se dívají, jak funguje ten prezident, a pak ho začnou kritizovat, a že vlastně to rozjely od prvního dne po zvolení. Tak vlastně si samy vlastně podemílají tu čtenářskou základnu, protože se ukazuje ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ztrácejí?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ztrácejí určitě, ale ukazuje se, že jde vlastně komunikovat s voliči mimo ně, přes ně a skrze ně. A prostě je to nový způsob prostě komunikace, stejně jako vlastně dneska jenom v Česku má 70 procent lidí chytré mobily, ze kterých jako většinou netelefonuje, ale tahá informace. Takže prostě souvisí to za prvé s technologiemi a druhým způsobem, jakým ty média hlavního proudu komunikují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média, třeba už jste se zmínil o americké CNN, myslím, že tam není příliš vřelý vztah mezi Donaldem Trumpem a touto stanicí. Docela, samozřejmě ne všechna, kritizovaly nebo se zamýšlely kriticky nad tím inauguračním projevem, třeba zrovna CNN ho označila za populistický, za nejradikálnější inaugurační řeč. Bývalé autorce projevu George Bushe mladšího, paní Jordan tam chybělo v tom projevu slovo svoboda a také se nezmínil ani o morálce, ani o hodnotách. Co vám vlastně, pane Pečinko, třeba pokud ano, chybělo v tom projevu nebo co jste očekával, že tam zazní?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Já se přiznám, že ten, že vlastně jsem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako novinář.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
... nikdy moc nepochopil žánr ... Jako novinář se na to vůbec nemůžu vlastně dívat, protože ten žánr těch projevů prezidentských je tak specifický, že vlastně člověk by si musel načíst všechny prezidentské a pochopit ten žánr. Oni tam Američané chtějí slyšet určité apely, určité symboly, určité kulturní kódy, které jsou nám docela vzdálené, a které tou svou patetičností se nám zdají strašně nabubřelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Yes, we can" třeba.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, tak to bylo ještě heslo volební kampaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké heslo.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ale takové vlastně ty apely na svobodu a podobně. Oni je myslí vážně, ale když to dáte přečíst normálnímu Čechovi, tak on to bude brát, jako že všechny projevy amerických prezidentů, takové ty úvodní, jsou jedna velká fráze pro něho, apely na morálku, na Boha a podobně. To jsou všechno věci, za kterými ti Američané si představují vlastně konkrétní postoje. Kdežto pro nás jsou to vlastně, často vlastně slova, za kterými si můžeme něco dosadit, ale ta zkušenost je natolik odlišná, že já vlastně nevím, jaký by měl být vlastně ideální. Asi něco je jako ideální projev, ale pak by řekli vlastně, on komunikoval tentokrát hodně vlastně se svými voliči. Je na druhou stranu dobře, že se ukazuje, jaký je. Tam je jedna zajímavá věc v té volební kampani, že vlastně všude v Evropě, kdyby on kandidoval, Trump, a vystupoval tímto způsobem, tak by řekli třeba, že je sprosťák a zařadili by ho do jiné kategorie a ti voliči to začali brát jinak. Oni vlastně jakoby měli dost tradičních politiků, kteří se nějakým způsobem vyjadřují, používají nějaká myšlenková schémata, nějaké kódy a najednou vlastně taková ta vulgarita byla brána, v tomhle kontextu, na pozadí těch tradičních politiků, jako upřímnost. Čili ono je vždycky vlastně těžké hodnotit, hodnotit určité projevy, protože všechno má vlastně svůj konkrétní kontext, a když neznáte ten kontext, tak vlastně jedna věta se může zdát jako věta sprosťáka a druhá věta jako něco strašně upřímného, protože to zapadá do nějaké situace. Takže tam jsou velmi jako vlastně, je třeba to citlivě porovnávat a říkám, nikdo by neměl hodnotit americkou politiku jenom vlastně z projevů, protože fakt ty projevy se zdají často jako trošku, když to přeženu, jako vlastně z komunistické éry, protože jsou plné vlastně frází. Ale na rozdíl od komunistické éry, kde to mělo zastírat tu realitu, tak tady ty slova mají nějaký prostě obsah a zračí se v nich nějaká zkušenost Američanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V kampani se Donald Trump vymezoval jako odpůrce washingtonského establishmentu. Jak, čím chce podle vás vlastně odlišit svůj kabinet, i tak, jak ho obsadil a obsazuje, od svého předchůdce, od Baracka Obamy?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
On ten kabinet, vlastně teď mu schválili šéfa CIA, schválili mu ministra zahraničí, Kongres, schválili mu ministra obrany. Ten kabinet se vlastně postupně jako tvoří, postupně vytváří a musím tedy říct, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte to složení?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Jo, jo, jo, že jsem byl sám teda zvědavý, jak namixuje, protože samozřejmě ten prezident má takovou dominanci vlastně v americké politice, v ústavním americkém systému, že se jiným státům o tom nezdá, ale současně vlastně rozhoduje jenom o vlastně hodně důležitých věcech a z těch pamětí amerických prezidentů vlastně vždycky vyplývá, že oni rádi si do té vlády dají různé lidi, kteří nemusí mít stejné názory, často vyhrotí ty spory na té vládě mezi dvěma, a pak rozhodne ten prezident. A mě překvapil, mě překvapil teda Donald Trump tím, že, aspoň z těch navrhovaných zatím, tak jsou to všechno jako lidé, kteří za sebou, že jsou to strašně kredibilní osobnosti. Jako já jsem, když si vezmete sestavování české vlády v roce 2013 a další jejich různé rekonstrukce na principu vlastně, že se shání někdo na poslední chvíli, pak se vytahuje jako králík z klobouku, zjistí se, že vlastně neumí řídit ani sebe, natož úřad, natož jako vlastně politickou koncepci tam prosazovat, jde se tam bez politické koncepce, bez jasného názoru. Tak musím tedy říct, že řada vlastně těch politiků, jsou tam tři generálové, jsou tam, je tam ministryně pro vzdělávání, která vydala miliony knih všude ve světě o moderních způsobem vzdělávání, mohl bych jako vlastně jít takto, šéf CIA Mike Pompeo je starý kongresman, který se touhle problematikou vlastně zabýval, který je mimochodem snad nejvíc protiruský, když to tak vezmeme, vlastně z celého toho, z celé té sestavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba ministr zahraničí Tillerson?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ministr zahraničí, pro mě to ... Já jsem ho neznal. Je to podnikatel. Ale pro mě bylo překvapením, že se, jaké osobnosti se vlastně za něj postavily. On byl schválen v Kongresu většinou jednoho hlasu, čili tam ... Mimochodem, ta hlasování v tom Kongresu nejsou republikáni, demokraté, ta byla až v případě právě toho ministra zahraničí. A pro mě jenom bylo zajímavé, kdo se za něho postavil, že se za něho postavila vlastně veřejně bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, že se za něho postavil Henry Kissinger mimochodem. S nikým se Trump v tom povolebním období nesešel tolikrát jako s Henrym Kissingerem. Asi třikrát se spolu sešli a on bude hrát, má hrát jako v tom aktivním poradcovském týmu významnou jako roli, což je pro mě taky jako o něčem signál, že vlastně ta vláda je sestavována nějakým vlastně způsobem, kde jsou, dejme tomu, tři proudy, kde jsou, dejme tomu, ti, kteří by se dali nazvat jako trumpovci, potom nějací republikáni plus experti ze soukromého privátního sektoru. A jsou tam tyhlety tři proudy a teď jako ten americký prezident, aspoň tak to vyplývá z těch pamětí, které píšou pravidelně ti prezidenti, tak se snaží vytvářet určitou konkurenci, napětí mezi těmi vlastně různými proudy, a pak si vybírá nejlepší řešení. Taky tam není ostudou, tam nejsou ostudou rychlé výměny těch lidí, což v tomhletom ten americký systém je skvělý a funguje. Navíc vlastně od, pokud se nepletu, tak od 20. let 20. století neměl žádný americký prezident za republikány to, co má vlastně Trump, že má obě komory parlamentu, má v nich většinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam taky vlastně bude klíčový poměr sil v Kongresu a jak si nakloní republikány.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
No, to je, to je další věc, že on byl zvolen proti vůli nejenom vlastně demokratů, což je přirozené, ale hlavně proti vůli toho republikánského establishmentu. Na to by se nemělo zapomínat, že když ohlásil svou kandidaturu někdy v červnu 2015, tak do jara 2016 vlastně demokraté se jím nezabývali, ale strašně mu po krku šel ten, vlastně to vedení Republikánské strany. Vlastně on byl nepřítel číslo jedna. Takže bude zajímavé, jak to i tenhle moment vybalancuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V prvním kole prezidentských primárek francouzských socialistů porazil bývalého premiéra Manuela Vallse Benoit Hamon, exministr školství. Inspirovaly třeba, pane Pečinko, tuzemské politické strany, francouzské či jiné primárky, protože ty vlastně očekávají také naše formace politické.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ano, ale francouzské primárky se inspirovaly v amerických primárkách, takové ty, jako vlastně je to tam novum, jsou to takové, jako otevřený model. Já jsem zvědav na to vyhodnocení, které budou ty francouzské strany provádět, protože v Americe, přece jenom Amerika je kontinent, kde je přes 300 milionů obyvatel, ale v těch menších zemích je ta možnost vlastně manipulace, že do těch otevřených primárek například za pravici půjdou voliči levice, aby vlastně vyblokovali někoho, tak ta možnost té manipulace je obrovská. A já jsem zvědav, jak si to právě vyhodnotí, protože je to experiment ve Francii. České politické strany mají ty tradiční primárky, že vlastně hlasují na těch konferencích ti členové, ale oproti 90. letům, kdy to vlastně se prosadilo a zdomácnělo jako demokratický prvek, tak to hodně zdegenerovalo a nabylo to hodně autoritativních podob, kdy vlastně v posledních hlavně šesti, osmi letech to vedení stále chce větší a větší moc při vytváření těch kandidátek. Takže já myslím, že my jdeme vlastně opačným směrem, zatímco ty francouzské, jak jste říkala, se vlastně otevírají, někdy možná moc doširoka na můj vkus, ale otevírají se, tak naše se spíš uzavírají. No, a pak je tady ještě specifický fenomén, to jsou ty strany, takové ty rychlostrany, které vlastně na tohle úplně kašlou, a kde vlastně to určuje ten šéf. Mimochodem po republice teď obchází, vlastně jsou tady takové dvě takové nové strany. Jedna staronová, jmenuje se ODA - Občanská demokratická aliance, kterou si koupil jistý miliardář. A pak je tady, vzniká nová strana Realisté. A vlastně to jsou strany, které vlastně vznikají bez členské základny, a které vlastně nabízí místa na těch kandidátkách lidem, kteří mají ruce a nohy a jsou schopni vůbec jít na tu kandidátku. Takže to je úplně nový fenomén, kdy vlastně se tak trochu vlastně kupují ti lidé, kteří by, v tom dobrém slova nebo i špatném slova smyslu, kteří vůbec jsou schopni na tu kandidátku jít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, Realisté už mají předsedu nebo je to záležitost příští týdnů, kdy se to vykrystalizuje?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Ne, ne, oni nemají, ani ustavující sjezd ještě neměli. Oni jsou jako zaregistrovaní u ministerstva vnitra, což je povinnost a teď jakoby dělají před měsícem nebo před šesti týdny ohlásili vlastně svůj vznik, ale neustavili se ještě. A teď vlastně dělají takový jako nábor, a pak musí mít ten ustavující sjezd, a pak musí vlastně říct, kdo jsou a kdo nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik pro dnešek Bohumil Pečinka, komentátor týdeníku Reflex. Já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
--------------------
Díky. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory profesora Jiřího Drahoše. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio