Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 21. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je pan Bohumil Pečinka, dobrý den. Já vás vítám.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co konkrétně bude komentátor Reflexu dnes glosovat? Předvolební kampaň v Česku, programové vize politických subjektů, roli předvolebních průzkumů, i projev prezidenta republiky v OSN. Připojte se k poslechu. Němci, kteří budou již tuto neděli volit nový Bundestag, spočítali, že programy 6 největších stran, které mají největší šanci získat největší počet mandátů v novém parlamentu, mají dohromady 225 tisíc slov, což je o 85 tisíc slov více než nový zákon. Na přečtení bychom při průměrné rychlosti potřebovali bezmála 19 hodin. Tak by mě docela zajímalo, pokud Bohumil Pečinka třeba spočítal, kolik času mu zabralo přečíst všechny ty předvolební vize všech subjektů? Připomenu, že o křeslo ve sněmovně bude bojovat 7539 lidí a do parlamentních voleb se přihlásilo 31 stran a hnutí, což je nejvíce v historii samostatného Česka.

Čtěte také

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
No, to jste mě překvapila, to jsem nevěděl, že je to nejvíc. Já jsem myslel, že nejvíce bylo právě bylo v tom památném roce 90 nebo 92, kdy každý zakládal politickou stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi to bude od roku 1993, pak bych si tipla teda.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Aha, aha, aha, tak dobře. No, když jste říkala to Německo, tam je zajímavý jeden takový trend, který je podobný i s naším. Když byly ty dvě hlavní debaty dvou hlavních politických stran, tak vlastně člověk neviděl, kdo, nejenom kdo je pravice, levice, a to už jsme si tak trochu zvykli hlavně v Německu, ale nikdo nevěděl, kdo je opozice, kdo je koalice, kdo je vyzyvatel, kdo je obhá..., kdo obhajuje a hlavně čím se ti dva liší, protože jak Angela Merkelová, tak Martin Schulz byli v 90, 95 % úplně stejní. Ten formát novinářský, který je přetažen z Ameriky, tedy, že dva hlavní reprezentanti dvou hlavních proudů nějak spolu soupeří a volič, čtenář, posluchač si vybere, tak tady byl úplně najednou narušen. Tady se ukázalo, že ta německá politika na rozdíl třeba od rakouské a francouzské, jakýchkoli dalších je, je strašně zvláštní. Je zvláštní tím, že Němci tradičně velmi dlouho podporují svého šerifa, když to tak řeknu, tedy svého kancléře. Jenom si vezměte, od 2. světové války, kolik bylo kancléřů, já myslím, že takových 7, kdežto u nás se vystřídalo, odhaduju takových 15 vlád. Čili ta obrovská německá stabilita, to, jak oni jsou mentálně držáci, jak oni nemají takové ty tendence, že, že, že pořád na něco nadávají, fňukají, ale pak tam občas dojde k nějakým zlomům a Němci zešílí, ale tentokrát jsme ještě v té dobré fázi. Však to víte, když jste byla zpravodajkou v Německu, takže tuhle zvláštnost víte. Ale když jste mně položila tu otázku, tak já nemůžu nereagovat nejdříve na to Německo, což, což pro mě byla úplná zvláštnost ta debata, protože já jsem nevěděl, jestli debatu předseda a místopředseda jedné politické strany nebo o co se tam vlastně hraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
SPD, křesťanští demokraté Angely Merkelové, nebo sociální demokraté Martina Schulze. Řekněme, kdybychom, pane Pečinko, když zůstaneme u toho, jak se stírají ty rozdíly mezi programy jednotlivých politických stran, když u nás třeba bych vám zakryla logo, název strany a vy byste si četl ten program, tak byste věděl, jestli je to takzvaná levice nebo pravice. Jak je tomu u nás? Platí to, no, dělení asi ano, ale jestli se ty programové vize, do jaké míry přibližují, stírají se ty rozdíly, co politické strany chtějí, čím oslovují toho voliče?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Tak já jsem trošku zdeformován svou profesí, takže já bych to poznal podle formulací, jak kdo formuluje bych poznal, co jaká je strana, takže podle, dejme tomu, stylistiky, ne podle toho obsahu, ale co se týče toho obsahu, musím říct, že jsem tam taky zaznamenal obrovskou shodu, kterou jsem nezaznamenal vlastně dlouho předtím. Já bych řekl, že existuje takový národní konsensus ve 4 oblastech, které je společný, který je společný všem stranám a z toho národního konsensu oni vychází a jsou tam jenom malé odchylky. Jsou to zhruba 4 body, které jsou společné pro všechny politické strany. Shoda na zvyšování platů, shoda na nepřijetí eura, shoda na tom, že jakákoli větší migrace je nepřípustná a za dru..., za čtvrté, což je takový skrytý moment, ale je tam patrný v těch programech, je, že ano, platy by měly vzrůst, ale stát by se neměl dramaticky současně zadlužovat. Takže trošku možná je to taková konstanta české politiky od roku 1918, možná od roku 1867, kdy vznikla ústavní demokratická politika v Rakousku-Uhersku, že ten stát se programově nezadlužuje, že nedochází k situacím, že ten stát by zbankrotoval, a to je strašně dobře tenhle ten čtvrtý bod, ten tam taky je přítomen. Já myslím, že se dostává do rozporu s některými dalšími body, ale tyhle ty 4 body jsou nějak konsensuální. Samozřejmě od toho se odlišují různé politické strany, takže TOP 09 například chce euro, současně se nebrání větší migraci. Některé politické strany jako komunisté by si to zadlužení větší dovedli představit. Sociální demokraté chtějí progresivní zdanění a víc tlačí na zvyšování platů a tak dále a tak dále. Ale to jsou, to jsou opravdu ty drobné odchylky, jak, jak jsem tady řekl. Merkelová a jeho vyzyvatel Schulz se lišili v 5 % snad názorů, tak tady bych to taky tak viděl. Čili jak, otázka je, jak potom budou volit lidé? Podle čeho si budou vybírat?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Já myslím, že budou si vybírat podle osobnosti vůdců a podle toho, co vyzařují, jestli mají pocit, že dokážou je potenciálně ochránit před něčím, před nějakou nedefinovanou hrozbou. To je první věc. Druhá věc je, že to z velké části to hlavní téma voleb nebudou, nebudou platy, euromigrace a nezadlužovat stát, protože to mají všichni společné a hlavní téma voleb myslím, že bude něco, co bych označil jedním slovem Babiš a přístup k němu a to kladný i záporný. A potom samozřejmě každá strana tak trochu vespod vyzařuje určité hodnoty, anebo je tam takové nostalgické, část voličů dává hlas z nějakýho, z nějaké zvláštní nostalgie, protože v minulosti ta strana jim nějak konvenovala a nesou si tu stranu, jak si někteří nesou klubismus Sparta, Slavia a podobně. Takže myslím, že budou tentokrát rozhodovat než ty programy, o kterých jsme mluvili, tak daleko víc budou rozhodovat mimoprogramové věci. A je tam ještě jeden zvláštní fenomén, že rok od roku, bereme to od roku, dejme tomu, 92 až do současnosti, tak se snižuje počet dní před volbami, kdy se voliči rozhodují, komu dají svůj hlas, ale to je úplně jasná trend. A jestliže minulý, minulé volby to bylo asi 10 dní, 7 dní před volbami, ak teď to bude třeba 3 dny před volbami, že se zvyšuje počet nerozhodnutých, kteří se rozhodnou těsně před volbami. A co bude těsně před volbami, jaká bude atmosféra, jestli něco spadne z vesmíru, nebo bude hurikán nebo do toho vejde nějaká jiná zvláštní nepředvídaná věc, to, o tom dnes vůbec nemůžeme ještě nic říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, že to, co jste teď popsal, pane Pečinko, je fenoménem roku 2017, nebo ten trend už tady byl v těch předchozích volbách?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Určitě, určitě tady byl v těch předchozích. Ta politická scéna se někdy počínaje volbami 2009 rozpadla, rozvolnily se vztahy k tradičním stranám, to je celoevropský a celosvětový trend, kromě Německa, a ty tradiční strany, no ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když v Německu, tam také vidíme nové formace, zejména Alternativu pro Německo, ačkoli ta zase až tak nová není, ta je už ve 13 ze 16 spolkových sněmů.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
To máte pravdu, ale tam dochází k přelévání hlasů u těch marginálnějších stran. Takže ztrácí o něco Zelení, ztrácí Die Linke a získávají naopak jiní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracejí se u nás v Česku voliči k těm takzvaným zavedeným stranám, o kterých jsme v posledních letech hovořili ve smyslu, že vlastně hodně ztratili, voliče zklamali nebo mnohé lidi, že hledali tu alternativu někde jinde. Jak jsou na tom tyto klasické velké strany, řekněme, známé s tradicí?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ty tradiční strany nezareagovaly na tuhle celosvětovou a celoevropskou krizi odlivu od těch tradičních stran dobrým způsobem. Když něco takového přichází, tak vy musíte se tomu přizpůsobit a té výzvě nějak jít vstříc a nějak se modernizovat. Klasický způsob, jak se to má dělat, ukázali němeč..., pardon rakouští lidovci a jejich velmi zvláštní předseda Kurz, který se stal ministrem zahraničí v 27, teď je mu 31, stal se tam předsedou řekl si té straně o velmi silný a neobvykle silný mandát s neobvykle silnými rozhodovacími pravomocemi. Ta strana mu ho dala. On tu stranu shoda modernizoval a podařilo se mu vlastně ten, ten získat na svou stranu i ty nespokojené protestní voliče, takže tam nedošlo k tomu, že jako u nás, že by se ta scéna rozdrobila, rozpadla, vznikly nové strany, ale on tu stranu trošku ve stylu Petra Velikého modernizoval shora a tak trochu jako násilím, ale dostal k tomu demokratický mandát a získal ty voliče zpět a možná teď 25. října, kdy budou v Rakousku volby, možná je vyhraje. A to je metoda, způsob, jak by měly ty tradiční strany reagovat na tu novou situaci, kdy v lidech roste protestní naladění, které má určité kořeny, kdy je tam trošku únava z tradičních demokratických postupů. Já bych nikdy neřekl před těmi 27 lety, když byla revoluce, že ještě vlastně na tu demokracii může se někdo dívat tak, jak se dívá část lidí dnes, jako na systém, který je nepružný, líný, kde byrokracie úplně všechno zahltila, kde postavit veřejnou stavbu je věcí desetiletí a všechno ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mluvíte ale o Česku?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ne, ne, ne. Tyhle ty věci, tyhle ty věci se více či méně promítají i do jiných zemí, demokratických zemí světa. Samozřejmě Němci z toho zase trošku, trošku vyčnívají, protože tam nad vším stojí ta jejich zvláštní, pro nás zvláštní přístup k práci, který vyplývá z nějakých hlubších náboženských a jiných kořenů, ale tenhle ten pohled na tu demokracii jako na takový kolos, který neodpovídá na potřeby lidí a kde se elity uzavřely do určitého, určité bubliny a nereagují, tak ten byl teda velmi silný na konci komunistické éry. Určitě si na to vzpomínáte. A já jsem netušil, že by něco podobného mohlo nastat o 27 let později. A v jiné v té či oné míře od Ameriky až po Evropu tenhle pocit sdílí všichni lidé, nebo ne všichni, podstatná část lidí v různých zemích, a reaguje na to protestem proti těm tradičním stranám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, pane Pečinko, že ta současná demokracie tedy neodpovídá podle vás našim potřebám, potřebám lidí, že se třeba unavila, někdo také hledá různé typy demokracií. Zase je část lidí, která je alergická na to říká demokracie je jenom jedna.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Já myslím, že se zbyrokratizovala. Můžeme mluvit, co byl hlavní důvod, že poskytla nadstandardně práv nad povinnostmi, že tyhle ty dvě věci vždycky by měly být v rovnováze a způsob, jak se u nás například staví některé veřejné stavby a je to opravdu na desetiletí jenom proto, že to někdo blokuje nebo brání tomu, že dala obrovskou moc nikým nevoleným byrokratům, kteří mají z těch svých pozic, vlastně ovládají podstatnou část toho veřejného života, mají z toho skvělé renty, ať už oficiální nebo neoficiální, ale podvazují tu, tu dynamiku té ekonomiky a kapitalismu, tak všechny tyhle ty věci jsem plus do toho, do toho trochu sklerotické orgány a instituce Evropské unie, které vlastně vytváří pravidla na každý, na každý společenský pohyb, který chtějí nějak upravit ve jménu dobrých a nejlepších možností. Tak to všechno z té, z téhle té naší, naší vlastně civilizace dělá trošku kolos na hliněných nohou a myslím, že tu zatáčku můžeme vybrat ještě. Ale musíme si uvědomit, že právě z tohohle pocitu vyrůstají ty pro někoho zdánlivě nepochopitelné volební preference řady našich spoluobčanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte, pane Pečinko, demokracie se třeba vyčerpala nebo podobně, evropské instituce, cítím tam v tom dělení, jako kdyby to bylo něco cizího. Nejsme přece my ta demokracie nebo ty orgány, my, kteří, společnost, kteří chodíme k volbám, kdy volíme ty zástupce, kteří nás pak v těch institucích zastupují, kteří spoluvytvářejí ty zákony, které my v praxi, s nimiž jsme každý den konfrontováni. Takové to dělení, víte, my - oni.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ano, ano, Václav Havel o tom, když napsal ten svůj slavný dopis v roce 1975 Gustávu Husákovi, tak tam řekl, že ve společnosti zavládlo rozdělení na my a oni, a tenhle ten pocit těch voličů, všechny ty protestní volby od Ameriky až po, po Evropu, tak vychází z toho, že lidé skutečně mají pocit, že jsme my tady dole a oni tam nahoře, kteří nereagují na naše výzvy, požadavky, na naše zájmy, že nehájí naše, naše zájmy a proto my na to budeme reagovat tak, jak nám umožňují zákony, tedy, tedy ve volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, čekal byste, pane Pečinko, že za měsíc bude dlouhá fronta před těmi volebními urnami a plentami? Teď narážím na volební účast, protože ve volbách třeba můžeme něco změnit, komu dáme svůj hlas, rozhodnout o tom, jaké bude další směřování?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ta volební účast ale zase není tak tragická, co se týče voleb do Poslanecké sněmovny. Bude kolem 60 %, a to jsme na lepším evropském průměru. Jsou typy voleb v Evropě, například francouzské prezidentské volby a u nás podle mě to budou takové i ty české volby, kdy půjde volit asi více lidí, protože to dává charakter toho dvoukolového systému, kde, ta, to druhé kolo se smrskne na Sparta - Slavie a to vyvolá takový jako soutěživý efekt, takový jako dostihový efekt a vy si chcete vsadit na svého koně, takže tam vstupují ještě jiné momenty, takové psychologické, ale u toho našeho typu voleb, kdy volíme kandidáty politických stran, těch 60 % je velmi slušných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reflektují tedy jednotlivé politické subjekty v té letošní předvolební kampani ve svých vizích, programech přání občana?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Myslím, že ano, ale jsou tak zaměnitelné a ti lídři, až na Andreje Babiše, jsou tak buďto nevýrazní nebo svou minulostí je někdo, kvůli své minulosti je nikdo nebere vážně, že se tam vytráví úplně z toho předvolebního boje dynamika, soutěžení, právě to trošku, co jsem nazval dostihový způsob toho politického boje, který tam prostě musí být, abyste lidi nějak vybudili. A takové to negativní, že se vymezujeme vlastně proti Babišovi a hodně všichni, nebo většina, tak to mu bere tu, tu, tu hlavní dynamiku, a je to škoda. Já si třeba nedovedu představit, kdo by ten souboj, jak jsem říkal v Německu Merkelová - Schulz, tak ten měl opodstatnění, protože jsou to dvě nejsilnější hlavní strany, ale kdyby rozhlas nebo televize dělaly podobný formát, koho by tam vedle Babiše ještě vzaly asi?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsou lídři dalších stran, přece nejsou nevýrazní.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Jsou lídři dalších stran, ale není pocit ve veřejnosti, že by někdo skutečně Andreje Babiše ohrožoval, nebo že by to byl rovnoprávný souboj. Asi by, asi by takový formát musel být, že tam pozvete 6 až 8 lídrů ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zveme všechny lídry všech politických stran.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ano, ano, dobře, dobře, ale k jednomu stolu myslím, že byste ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
... 6 až 8 a že to není na ten formát jeden proti jednomu, protože by vznikla velká hádka, kdo bude ten druhý, rozumíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ale tady jedna asi zásadní odlišnost, protože tam se to vlastně soustřeďuje na otázku, kdo bude kancléřem v Německu, kde je to opravdu trošku jiné.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
No, no, ale ty české volby jsou také o tom, kdo bude premiérem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
... protože ty politické strany je dávají na přední místa na kandidátkách, ale, ale ten, ten politický život je, nebo předvolební boj je strašně zemdlený, nekreativní a asi si můžeme říct, co jaké míry za to může atmosféra, politické strany, ten potenciál v politických stranách, anebo ten nově vzniklý Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman v proslovu před Valným shromážděním OSN kritizoval neúčinný boj proti terorismu. Zaměřil se také na migraci, mimo jiné uvedl, že rozumí lidem, kteří tvrdí, že musíme migranty přijímat, upozornil ale na to, že migrace znamená také odliv mladých lidí v domovských, respektive z domovských zemí. Podle něj je zapotřebí stabilizovat obyvatelstvo právě v těch domovských státech. Jak hodnotíte, pane Pečinko, projev pana prezidenta, ve kterém se opět vyslovoval ke světovému terorismu?

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Já bych chtěl především odlišit, ten den měli na půdě Valného shromáždění OSN projevy dva politici nebo víc politiků, ale jeden z nich byl slovenský prezident a jeden byl český prezident. V českých médiích to bylo hodnoceno, jako že pan Kiska řekl vzorový projev, kdežto Miloš Zeman zase provokoval. Ale když si ty projevy přečtete, tak pochopíte, že k Miloši Zemanovi můžete mít spoustu výhrad, ale ten jeho projev, byl to politický projev politicky myslícího člověka, kdežto pan Kiska to byl projev jako, který, jako kdyby mu ho psal nějaký katolický farář z nějaké zapadlé východoslovenské vesnice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč myslíte? Já jenom upřesním nebo doplním, že pak Kiska připomněl odpovědnost za osud migrantů prchajících před bídou, hrůzami války. On označil sobectví a úzké národní zájmy, abych ho citovala, za hlavní překážku rozvoje lidstva.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ano, rozvoje lidstva. To je tak, to je přesně ten pojem. Rozvoj lidstva, světový mír. Kolosální fráze z hrozně kýčovité myšlenky opravdu jako na, na nedělní proslov někde ve farnosti. Povinností politika je mít politické projevy a úplně nejlépe je, když prosazuje nebo se přidává k nějakému konceptu, vymýšlí nějaký koncept, který je životaschopný. A jeden z těch životaschopných konceptů může být vytvoření speciálního nějakého protiteroristické instituce na půdě Organizace spojených národů, k čemuž se mimochodem přidal Miloš Zeman a tak dále. Co se týče té migrace, tam dlouhodobě, dlouhodobě si myslím, že se řeší úplně špatně, že by se, souhlasím s tím, že dochází, tím, že odchází nejschopnější lidé z těch zemí, dochází k odlivu mozků, to je jednoznačné, ale ten politik by měl říct taky nejenom A, tedy popis situace, ale taky B. A to B já myslím, že západní, hlavně západní státy, ale i vlastně my, my už jsme vlastně také Západ, bychom si měli říct jednu věc. Neměli bychom se bát toho, čemu se dřív říkalo kolonialismus a takové, mít takové ty předsudky, že nemůžeme nějakým způsobem výrazně ingerovat do života těch zemí a měli bychom rozjet něco, co po válce bylo nazýváno tedy Marschallův plán, tedy nějaké koncepty, kdy pomůžeme zemím, kterým byla válka typu Sýrie, Irák, budovat veřejné stavby, veřejné instituce, infrastrukturu a tak zamezíme té obrovské migraci, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do toho se ale už zapojujeme přece. Myslíte, že ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Ale tak směšnými penězi. To je, já, já když jsem to přepočítával, to je jak, to je jak stavba jednoho většího domu v Praze. Já myslím totiž, že voliči by to přijali, kdyby jeden politik, český politik přišel s heslem buďto my přijdeme tam a budeme jim pomáhat budovat ty věci a dáme tam relevantní peníze v řádu 10, 20, 30 miliard, anebo oni přijdou sem. Já myslím, že čeští voliči by to přijali a že by to bylo silné sdělení, které by mohlo, mohli nést politici do těchto voleb a nemuseli by jenom říkat my jsme pro migraci nebo my jsme proti migraci a my si je platíme právě za tyhle ty koncepty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohumil Pečinka a jeho názory, já vám za ně děkuji. Mějte se pěkně, na shledanou.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex
--------------------
Díky za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mým zítřejším hostem bude zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.