Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 8. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V Jak to vidí vítám Andora Šándora, bezpečnostního poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno přeji vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaká témata se zaměříme? Rostoucí napětí mezi Donaldem Trumpem a FBI. Novou americkou jadernou doktrínu, i na situaci v Afghánistánu. Příjemný poslech. Demokratičtí kongresmani smí zveřejnit svou verzi zprávy o činnosti FBI a ministerstva spravedlnosti. Rozhodla o tom komise pro kontrolu tajných služeb Sněmovny reprezentantů, zbývá ještě podpis a souhlas prezidenta Trumpa. Podle republikánské verze zprávy zveřejněné minulý pátek je vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby ve Spojených státech zaujaté vůči Trumpové kampani. Je vůbec správné, že došlo ke zveřejnění této zprávy, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak kdyby došlo ke zveřejnění jedné zprávy, to znamená oficiální zprávy, tak bych sice se možná ošíval a řekl bych, že to není až takový problém. Ale jak je možné, že FBI může být interpretována ve své zprávě jak kongresmany z Republikánské strany, tak z Demokratické strany? Jak je možné, že ji lze interpretovat dvojím způsobem? Jak je možné, že lze z té zprávy vyndavat, aspoň tak to slyšíme, nebo zase přidávat informace, které mají sloužit k tomu, aby buď potvrdily to, co říká Bílý dům, že s tím nemá nic společného, že Rusové na něj nic nemají, že nic neovlivňovali, anebo jak říkají demokraté, že celá věc je takzvaně cinknutá a že v zásadě Kreml dneska řídí kroky, když to úplně přeženu, Bílého domu. To mě na tom zaráží ze všeho nejvíce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to možné tedy? Jaké máte pro to vysvětlení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, protože ve Spojených státech se děje to, co se děje i v jiných zemích, že prostě jistá část politiků a obyvatel, ale i umělců a novinářů nechtějí respektovat to, že je tu demokraticky zvolený prezident a že nelze říkat Donald Trump není můj prezident. Tak jako v České republice říkat Miloš Zeman není můj prezident. Je to můj prezident, byť můžu mít proti němu jakékoli výhrady, ale byl zvolen a já ho musím respektovat, protože žijeme v demokracii. Zdá se mi, že toto v té hysterii, kterou vidíme ve Spojených státech a ta začala už před primárkama, kdy byl jaksi vybrán Donald Trump, nepovedlo se tam dostat někoho jiného a těch kandidátů bylo podstatně víc, po dobu voleb, zasahování tajných služeb různými memorandy a různými zpravodajskými informacemi, které se tvářily, jako že jsou národní, nakonec národní nebyly a podobně, to mně přijde trošku divné a hlavně dneska každý v této zemi má pocit, že Amerika je ovládána Kremlem, že ji ovládá Putin, že Rusové mají obrovskou složku na Trumpa, kde jsou všechny jeho neřesti, které někde mohli nasbírat nebo nenasbírali, že ovlivňovali volby a já nevím, co všechno, ale chybí nám tady to podstatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Důkaz. Chybí nám tu důkaz. My jsme zatím přijali prostě fakt to, že demokrati říkají, že to tak bylo, ale že jim Clapper, bývalý ředitel národních zpravodajských služeb, že Američani mají 17 služeb, Clapper kdysi býval šéf vojenské zpravodajské služby, tak jednou lhal před Kongresem, ale pak připustil, že to není národní zpravodajská informace, která by měla obsahovat stanovisko nemusí být vždy 17 tajných služeb, ale většiny, a pak připustil, že to byla informace, kterou zpracovalo 10 až 15 nebo 20 analytiků CIA a NCA, takže to není zpravodajská informace, pak připustil, že vlastně tam ani příliš mnoho důkazů není a nikdo to nechce slyšet a všichni říkají ano, bylo to tak, protože to takhle chceme slyšet. To mi přijde zoufalé a to vtažení těch tajných služeb do tohohle politického mišmaše mi přijde velmi nebezpečné, protože politizovat tajné služby, je něco, co by neměly žádné země, natož tak velká země jako jsou Spojené státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu, pane Šándore, povede to napětí mezi Donaldem Trumpem a FBI? Mimochodem před pár dny 13 tisíc členů asociace agentů FBI vydalo společné prohlášení, ve kterém viní republikány z kongresového výboru z politických her a píší, že FBI nemůže dělat stranickou politiku.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já s tím souhlasím, ale to bychom tu nesměli mít příklad, já si, promiňte, nepamatuju, nemůžu pamatovat všechna jména, kdy proběhlo na úrovni FBI něco jako debata, ale hlavně činnost v tom, nemůžeme obvinit Hillary Clintonovou v době prezidentských voleb nebo před, v té kampani, že zneužívala jaksi soukromý e-mail k posílání jaksi utajované státní pošty, protože by vyhrál Donald Trump. No to je přece šílený. Někde tahle ta zrůdnost musela začít, a to všechno to, co vidíme, se nabaluje až tak daleko, kdy ředitel FBI Wraye před několika dny, minulý týden veřejně se svým zástupcem přes média jaksi žádá Donalda Trumpa a Bílý dům, aby nezveřejňoval to konzervativní memo o to, co je, ta interpretace té zprávy FBI, to mi přijde bezprecedentní. Já si neumím představit, že jako já jako šéf, bývalý šéf vojenské rozvědky bych v té době přes média vzkazoval cosi ministrovi nebo vládě nebo prezidentovi. To jsou věci, že se to dostalo někam, kam se to dostat v žádném případě vůbec nemělo a to ještě zapomínáme, že tu je jistý člověk, který se jmenuje Steel, to je bývalý prý elitní agent MI6, který na přelomu 80. a 90. let sloužil jako pod krytím na britské ambasádě v Moskvě, který jako soukromník nasbíral velké množství takzvaně usvědčujících informací proti Donaldu Trumpovi, s tím se pracuje jakoby s bernou mincí. Mimochodem Steel byl vyhoštěn z Ruska, protože byl odhalen a byl vyhoštěn za činnost, která se neslučuje s postavením pracovníka, byť všichni víme, jak to pod krytím, pod krytím chodí, a dokonce o té jeho zprávě se bývalý šéf MI6 Richard Dearlove vyhlásil něco na tom je, ale nijak silně bych to nepodpořil. Asi něco v tomto duchu. Ale nikdo to nechce slyšet a pořád se pracuje s bernou mincí ano, Rusové ovlivnili úplně všechno. Já prosím chci říct, že nejsem žádný zastánce Rusů, ale nechci jim nasazovat psí hlavu, že dělají různé akce, fake news, různé internetové stránky, že se snaží různě ovlivňovat veřejné mínění a podobně, to všechno, to všechno jo, jen si nesnažme tady namluvit, že to byli Rusové, kdo vyhráli volby Donaldu Trumpovi, protože pak můžeme přijít k závěru, že vlastně důkazem tvrzení FBI a těch tajných služeb o tom, že to byli Rusové, bylo skutečné zvolení Donalda Trumpa a to si myslím, že by bylo absolutně absurdní, protože tady je obrovské množství Američanů, kteří ho volili a já nevěřím, že všichni byli ovlivněni těmi různými fake news a všemi těmi různými weby, takže by šli a hodili to Trumpovi. A v tom, co vidíme dneska, úplně zaznívá nebo zapadá to, že vlastně jsou i věci, které Donald Trump udělal dobře, byť si o něm můžeme myslet, co chceme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Autor té demokratické verze zprávy Adam Schiff řekl, že pro Bílý dům bude velmi těžké zamítnout její zveřejnění. Donald Trump ho ještě v pondělí ve svém tvitu nazval lhářem a vynašečem tajných informací. Neplatí pravidla pro tajné informace a práci s nimi ve Spojených státech?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No asi ne, asi ne, když prezident obviňuje tohohle člověka, že je vynašeč. Já osobně vůbec ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, kdo to zcela, pane Šándore, nezávisle vyšetří ty možné zásahy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já už nevím, jestli to někdo skutečně vyšetří, protože ten poslední orgán, Kongres, který by se měl, byť je to ten dvoupolární bipartisan, jak se říká, jestli jaksi Kongres, jak by to měl vyšetřit. A vidíme, že dneska ty tábory mají mezi sebou obrovský příkop a nejsou schopny se domluvit, byť jsou zase jiné věci v Senátu, kdy se společně dohodly na obrovském navýšení rozpočtu obranného a já nevím čeho všeho o 300 miliard dolarů, kdy mají obrovské státní zadlužení a podobně, tak tady v této věci se prostě nejsou schopni dohodnout. A nejsem si jist, že někdy z toho, co dneska vidíme, se dozvíme, jak to skutečně bylo, kde byly ty důkazy, když už slyšíme i takové výrazy, že pokud to půjde takhle dále, takže bude snaha po podzimních volbách do Kongresu, kde by mohli vyhrát demokrati, prezidenta Trumpa odvolat, že by celá aféra mohla skončit jako Watergate a za Richarda Nixona a podobně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žalobou vlastně.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně tak. Mně to přijde něco poměrně zoufalého v situaci, kdy svět zdaleka není takový, jaký chceme a kdy potřebujeme, aby prezident Trump řešil s hlavními aktéry problémy, které ovlivňují nejenom samozřejmě Spojené státy, ale i Českou republiku jako součást Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se z vašeho pohledu Donaldu Trumpovi za ten první rok v jeho funkci povedlo? Naznačil jste, že je toho víc, než se prezentuje.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že daňová reforma je něco, co od doby Ronalda Reagana tady nebyla a nakonec prorazil i s tou migrační politikou, byť ze začátku mu to ty soudci blokovali. Myslím si, že i ta jeho snaha dostat zpátky americké firmy, aby nevyráběly auta v Mexiku a já nevím kde všude, anebo že ty vozidla budou zdaněná a podobně, že se snaží vrátit ten byznys, ty peníze do Spojených států, které nakonec by měly skončit u těch obyvatel, že tady zas tak špatný není. Mně osobně nevyhovuje to jeho tvítování, často se mi zdá, že rychlejc reaguje a že pořád zapomíná, že není ve svém Trump Toweru v New Yorku a kde řídí svoje byznysy, ale že sedí v Bílém domě a že ten mechanismus prostě funguje trochu jinak a těch nepřátel má příliš hodně a bohužel po mém soudu mu chybí výrazný zahraniční úspěch a jestli ta politika vnitřní, která mu natolik svazuje ruce, bude pokračovat dále, tak se asi jen tak rychle nedočkáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte pocit, že se Donald Trump soustředí více na tu domácí politiku než na zahraniční nebo obráceně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak America First, jak to bylo předvolební heslo, je to samozřejmě vždycky, každý prezident vyhraje na domácí agendě a nikoli na zahraniční. Také v té zahraniční si může dovolit více ty věci nesplnit než na té domácí. Třeba George Busch starší prohrál na tom známém no new taxes read my lips, žádné nové daně, dívejte, co říkám a nakonec je zvednul a nebyl znovu zvolen. To jsou věci, které se v Americe pamatují víc než ty zahraniční, zahraniční věci, ale prostě uvidíme, ale určitě, určitě to nemá jednoduché. Má to velmi složité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trumpova administrativa vytyčila, co se týče té zahraniční politiky řekněme 3 červené linie vůči Severní Korei, Íránu a Pákistánu. Má Bílý dům promyšlenou strategii v tomto směru?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já se obávám, že ne. Víte, i Barack Obama prohlásil někdy v nějaké své řeči ve West Pointu jako reakci na Wolfowitzovu strategii z roku 92, kde se říkalo, že Spojené státy už nikdy nedopustí, aby na území Sovětského svazu, kdekoli jinde vznikla nějaká mocnost, která by je vojensky ohrožovala, čemuž kontroval Barack Obama, že je lépe jít tou cestou ekonomickou tak jak Čína a podobně. Kritizoval konflikt v Afghánistánu a podobně, nakonec předal Afghánistán ve stavu, který je zoufalý, Baracku Obam..., Donaldu Trumpovi. Donald Trump také se ptal, co vlastně v tom Afghánistánu děláme a dneska je pod tou nepříjemnou situací nucen přehodnotit, přehodnotit postoj k Afghánistánu. Příliš bych ani nebyl optimistický, že Spojené státy kdo ví jak přispěly ke klidu aspoň před olympijskými hrami na Korejském poloostrově. Politika vůči Íránu je přesně proti tomu, co chtějí, co chceme v Evropské unii, mají jediného spojence a to je Izrael, ale jaksi Benjamin Netanjahu je dlouhodobě znám tím, že je to ostrý, prostě nenávidí Írán a jeho politiku a i vůči Číně se nijak moc Američanům nedaří. A Rusko vidíme, v jakém stavu to je. Donald Trump přicházel do úřadu, že chtěl mít mnohem lepší vztahy s Ruskem a dneska dělá řekl bych, že i dost proti jeho vlastnímu přesvědčení, protože je k tmu donucen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čína se připojila ke kritice nové jaderné doktríny Spojených států. Vadí jí, že Pentagon označuje zemi za jaderného protivníka. Za konfrontační a protirusky zaměřený označila materiál Moskva. Jak hodnotíte tu novou doktrínu strategii Spojených států?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ona není úplně nová, on už trošku začal Barack Obama, řekněme, s modernizací jaderných hlavic, které by se měly v rámci té triády umístit na letadlech, na pozemních jaksi odpalovacích zařízeních i na moři. Ta představa, že 7 tisíc skoro jaderných hlavic velké ráže Spojených států už nefunguje jako odstrašení, mi přijde jako poměrně lichá. Nemyslím si a znova říkám, nechci jakkoli vidět v Kremlu boží příznak, tak si nemyslím, že Rusové chtějí cokoli jenom ne válčit s Evropou, prostě to podle poměrů sil a toho všeho vidíme evidentně, že to Rusko nechce a říct, že budeme mít malé jaderné nálože třeba 20 kilotun, které budou schopny, a teď promiňte, v uvozovkách zabít jenom 70 tisíc lidí, jak jsme toho byli svědky na konci 2. světové války v Nagasaki a v Hirošimě, tak mi to přijde takové trochu, trochu, když to řeknu úplně obecně z vinglu. Nemyslím si, že to k čemukoli přispěje, protože nemáme tu žádný signál z Číny, byť Čína zbrojí a modernizuje, ale že by šla cestou jaderné konfrontace, nemáme ten signál z Ruska, máme ten signál samozřejmě z Koreje, ale zase ten poměr sil oproti Spojeným státům je tady naprosto, naprosto jednoznačný. A Írán je samozřejmě podezírán Spojenými státy, že zneužije svůj jaderný program. Je to otázka samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte, že nemáme třeba signál z Ruska, tak proč ten dokument amerického ministerstva obrany hovoří o tom, že cílem je zejména odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě a analýza Pentagonu se odvolává na současnou ruskou aktivitu, která podle Američanů hrozí nekontrolovanou eskalací konfliktů v Evropě.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já se přiznám, že já to takhle nevidím. Tím nechci zpochybňovat jaksi kapacitu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla slova Pentagonu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
... kapacitu Pentagonu, ale ukažte mi, kde teda Rusové skutečně chtějí vést válku v Evropě, proč by napadli Pobaltí, aby riskovali válku se Spojenými státy? Já jenom pro diváky, Spojené státy mají 14 letadlových lodí, ovládají všechny oceány a moře, Rusové mají jenom jednu, Admirál Kuzněcov, a ta se zrovna moc ani nevyznamenala v tom konfliktu v Sýrii. Počet letadel a já nevím čeho všeho, jediná parita mezi Ruskem a Spojenými státy jsou hlavice jaderné. Těch mají Rusové o pár stovek víc. Jinak Rusové jsou v podstatně jiné složité situaci. Tím netvrdím, že nebudou v rámci asymetrického konfliktu se snažit podkopávat, rozmělňovat Evropskou unii, Severoatlantickou alianci, kdy budou útočit na slabší články. Jakmile některá země bude mluvit o czechexitu, polxitu a polexitu, hangexitu a já nevím co, tak se samozřejmě Rusové čím dál tím víc budou na takovéhle země soustředit, protože tohle to jsou jejich přirození nepřátelé a podobně, ale že by, vždyť Rusko chce dodávat plyn, ropu od západní Evropy, nechce přece, nechce přece válčit. Ale to neznamená, že jeho zájmy jsou mírové, ale zároveň se snaží prostě eliminovat to, co oni považují za tu hrozbu, a to je, to jsme viděli v Ukrajině, příklon Ukrajiny do západních struktur, předtím jsme to viděli v letech 2008 v Gruzii a vidíme to i v jiných částech, ale že by Rusko v tuto chvíli šlo do války, vždyť se podívejte jenom ty rozdílný výše rozpočtů, vždyť to je to, co dávají Spojené státy do vojenského rozpočtu a to, co dávají Rusové, to jsou úplně rozdílné částky. Já prostě z hlediska pragmaticky čistě vojenského tady opravdu nevidím, že by ti Rusové se chystali skutečně na válku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří experti, co se týče té nové americké doktríny, se obávají opětovného šíření zbraní hromadného ničení a vyššího rizika jaderného konfliktu. K čemu ta doktrína přispěje? Omezí to nebo naopak zvýší to panětí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už vidíme i tady negativní reakce.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že Rusové se minimálně budou nějakým způsobem bránit. To znamená, že půjdou stejnou cestou. Všechny ostatní země, pokud jde o počet jaderných zbraní, jsou mnohonásobně na tom méně dobře, pokud jde o ty počty, tady počítáme 6, 7 tisíc na obou stranách, Rusko - Spojené státy, kdežto tam už je to v řádu stovek, takže ti asi tou cestou kdo ví jak nepůjdou. Zcela nepochybně jakékoli jaderné aktivity v tomto směru nemohou přispívat k tomu, k tomu, co bysme chtěli. Víte, dneska asi 25 zemí, které nemají jaderné zbraně, ale mají zvládnutou jadernou technologii na výrobu jaderných zbraní a pokud se rozhodnou, tak jsou schopny ty jaderné zbraně vyrobit. Potřebujeme toto jako zem, jako, jako svět? Já myslím, že to nepotřebujeme a že už ta parita, která tu je, to vzájemné odstrašení a ta snaha těch 80., 90. let snížit ty arzenály a být předvídatelní, by tímto svým způsobem mohla utrpět, ale uvidíme, kam se to dostane dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jana Baltuse z Brna, cituji: "Američané jsou hrdí na to, že usvědčili prezidenta Nixona z podvodu. Nezdá se vám, že soupeření stran je zárukou demokratičnosti? A mají dnes Američané věřit nesplnitelným slibům Trumpa jenom proto, aby takzvaně ctili zvoleného prezidenta?" Tolik dotaz pro vás.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No podívejte. Já, to co dělají demokraté a konzervativci, to mi přijde, že je válka, která už s demokracií příliš nemá co společného a odpovídá to tomu, co jsem řekl na začátku. Prostě demokrati neuznali de facto, že je Donald Trump prezidentem Spojených států a on jí je, a má teprve rok za sebou v úřadě, zbývají mu další 3 roky, takže teď tu vystavujeme účet bez hostinského a já bych hodnotil splnění slibů Donalda Trumpa až za 3 roky, kdy skutečně skončí jeho období v Bílém domě a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste mu dal více než obvyklých 100 dní.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ano, ale víte, Donald Trump nezačal dobře, začal špatně, ale vůbec nikde není napsáno, že neskončí dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko vyzvalo k urychleným jednáním mezi afghánskou vládou a Talibanem. Podle moskevského ministerstva zahraničí by afghánská vláda měla s radikálním islamistickým hnutím jednat, aby ukončila vleklou občanskou válku v zemi a Moskva nabídla, že takové rozhovory by se mohly konat právě v Rusku. Jak v tomto kontextu i předchozím vidíte Trumpovu strategii, afghánskou strategii?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, jestli nějakou má, ale v předvolebním boji říkal, proč tam vlastně jsme, co tam v tom Afghánistánu děláme. Správně chápal, že Spojené státy dneska na podzim budou už 17 let ve válce, v žádné válce takhle dlouho nebyly. Když spočteme první i druhou, tak i to Spojené státy stála mírová obnova v Afghánistánu víc než Marschallův plán, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a neměl by mít Donald Trump, americká administrativa strategii ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ale on chtěl se stahovat a najednou rozhodl, že se prostě navýší počet vojáků, kteří budou především cvičit afghánské národní síly, které nejsou stále vycvičené, byť do nich se leje obrovské množství peněz. Spojené státy dávají ročně na afghánskou misi 45 miliard dolarů. Nejsou loajální a nebudou nikdy plně loajální, protože Afghánec bude vždycky loajální svému kmenu, pak zase svému kmenu, pak zase svému kmenu a možná někdy nějakým úřadům, a že ten vliv toho Talibanu za tu dobu roste. Jestliže jsme nebyli schopni vojensky přimět Taliban k tomu, aby šel jednat, když jsme měli, kdy Spojené státy měly v Afghánistánu víc jak 100 tisíc vojáků, jak toho chceme docílit, když tam je 10 nebo 15 tisíc amerických vojáků? To za prvé. Za druhé je evidentní, že Rusko komunikuje s Talibanem, byť dřív podporovalo severní alianci, ale najednou vidí v Talibanu jistou záchranu toho, že Islámský stát, který sice není tak silný jako Taliban, ale velmi dobře se etabluje a říká, že ani vlastně Taliban nejsou ty správní islamisté, správní muslimové, ale tak začínají s nima komunikovat. To samé Írán. Šíitský Írán komunikuje se sunnitským Talibanem, protože zase vidí, vidí problémy Čína s velkou jaksi nevraživostí vidí přesun různých bojovníků a militantů na sever Afghánistánu. Máme tu tradiční spor mezi Pákistánem a Indií, který se odehrává v Afghánistánu a lavírování prezidenta Ghaního, jestli to bude Pákistán nebo Indie. Myslím si, že v tuto chvíli role Spojených států a jejich schopnost ovlivnit klesá, pokud nebudou komunikovat dobře s Ruskem, s Íránem, tak jako nebudou schopni Taliban přesvědčit k tomu, aby opravdu komunikoval s vládou v Kábulu a čím silnější bude Taliban, tím méně bude ochotný vyjednávat, protože proč by vyjednával, když, když mu to, řekněme, když to řeknu úplně tak natvrdo, když mu to jde, tak to tady je prostě, prostě problém a my celou dobu nečteme to hlavní, já to říkám na všech přednáškách - Taliban říká vy máte hodinky, my máme čas. A to se jasně ukazuje, že oni prostě a jejich podmínka je odejděte z našeho území, nechte nám to. Teď je samozřejmě otázka, jak by dominance Talibanu zase regionálně měla problém a já jsem si jist, že Taliban by nevyvážel terorismus mimo území Afghánistánu. Otázka je, co Islámský stát a jak by to dopadlo dál. Po mém soudu v rámci operace Trvalá svoboda, která začala v roce 2001, kdy jsme rozbili Al- Kajdu a všechno, tak měla nějakým způsobem skončit. Dneska nevíme, jak odejít z Afghánistánu, aby to nevypadalo jako prohra, ale abysme nedopadli jako Rusové, či britský expediční sbor v 19. století, který byl pobit do chlapa a přežil jediný člověk, to byl skotský lékař William Braden, který přijel na koni s useknutou lebkou. To byl celý výsledek. A takhle se to klidně může stát, že nebudeme vědět, my nemáme žádnou exitovou strategii, protože pořád říkáme, že musíme, aby afghánské národní síly, aby byla stabilita a podobně, ale vidíme, že ta stabilita se spíš více přimyká k té nestabilitě a máme teroristické útoky, které už nejsou v řádu desítek mrtvých, ale 100 mrtvých a ti lidé dokážou útočit i na místech, kde bychom řekli, že se prostě ani by neměli dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Popsal jste teď patovou situaci, pane Šándore, jaké je z toho řešení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že bez jednání to nepůjde, ale Spojené státy jako samotné, aniž by komunikovaly s Ruskem, s Čínou, Íránem, ale vemte si s Ruskem mají špatné vztahy, s Íránem mají špatné vztahy, s Čínou to taky není žádná sláva, tak jak toho chtějí docílit? Prostě měly by přestat řešit ten spor domácí o tom, kdo zvolil Trumpa a jestli to byl Kreml nebo vlastní občané a měly by se věnovat těmto věcem, protože tady je opravdu problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnostní poradce Andor Šándor a jeho názory. Děkuji vám za ně, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.