Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 7. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní analytik. Dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je volání po vzniku evropské armády začátkem zániku Severoatlantické aliance? Měla by Evropa převzít odpovědnost za svou obranu a nespoléhat na Spojené státy? Jak čelit džihádistické ideologii? Co vadí Saúdské Arábii na Kataru? Jaké důsledky může mít diplomatická roztržka? Inspirativní poslech. Už toho bylo dost, sdělila britská premiérka Mayová po třetím teroristickém útoku za 3 měsíce. Volá například po regulaci internetu. Předseda největší opoziční strany labouristické Jeremy Corbyn vyzval Mayovou k rezignaci a obvinil ji ze snižování počtu policistů. V době, kdy vedla resort ministerstva vnitra v letech 2010 až 2016, tedy došlo ke škrtům policie, počet se snížil o 20 tisíc mužů. Jak vy to vidíte, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak já, když jsem slyšel Theresu Mayovou říkat, že je potřeba už skončit, tak jsem si řekl no konečně. Akorát mě prostě zaráží, že to tak dlouho trvalo, že Britové tak dlouho váhali s tímto opatřením a vlastně nějaké základní změně postoje k celé problematice džihádistů na vlastním území. Výzvu Jeremyho Corbyna beru jako předvolební prohlášení. Zítra jsou ve Velké Británii volby, tak to jako celkem logicky asi má nějaký předvolební význam. Samozřejmě Theresa Mayová udělala některá opatření jako britská ministryně vnitra, která jsou docela zpochybnitelná s ohledem na stav, který v té Británii byl, byť v té době, kdy ona byla ministryní vnitra, k žádnému závažnému teroristickému útoku na území Velké Británie nedošlo. Uvidíme, co to bude prakticky znamenat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Theresa Mayová měla již v roce 2015, nebo tehdy bylo to zadání ještě od tehdejšího premiéra Camerona vypracovat zprávu o financování a podpoře džihádistických skupin a dodnes se prý tak nestalo.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
No, to je samozřejmě zásadní otázka. Bez těch peněz by ti lidé velmi obtížně fungovali. Odhalit všechny zdroje financování je samozřejmě velmi složité. Víme o velkých státních aktérech, kteří podporují finančně různé teroristické skupiny nebo minimálně ideologie, které jsou tím pomyslným oslím můstkem při té radikalizaci takového člověka k tomu, že se z něj stane sebevražedný útočník či atentátník. To je pravda. Proč ta zpráva ještě za 2 roky nebyla vypracovaná, to já skutečně nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, jak s tím samozřejmě asi těžko se dostaneme do těch detailů, které ani asi ze své podstaty nemohou být zveřejnitelné, ale třeba britská tajná služba nedávno připustila, že v zemi je 23 tisíc potenciálních teroristů, 3 tisíce z nich mají být prý velice nebezpeční. Co s nimi, jak byste třeba, nebo jak vy vidíte ten další postup nebo jak pracovat vlastně nejenom s touto informací, ale vůbec s celou tou situací?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Za prvé je to číslo obrovské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Už jenom to číslo 3 tisíce kdyby měli být všichni 24 hodin permanentně pod kontrolou, MI5, britské kontrarozvědky, jak řekl Andrew Parker, tak to si vyžaduje obrovské finanční prostředky a obrovské množství lidí, to jsou desítky lidí na jednoho člověka, kterej, kteří se musí střídat a podobně. A to číslo ukazuje, že nemůžeme jít cestou, že budeme navyšovat donekonečna počty tajných služeb a počty policie. My musíme, a já tu příčinnou souvislost vidím čím dál tím víc mezi zahraniční a vojenskou politikou, vojenským angažmá některých západních zemí, Británie, Francie, v zemích Blízkého, Středního východu. Pokud tady nezměníme svoji politiku, pokud některými vojenskými akcemi a podporou některých systémů budeme vytvářet pocit v těchto lidech, že Západ je v kontinuální válce s islámem, pokud v nich budeme utvrzovat pocit, že za všechny jejich problémy, za problémy muslimů může Západ, což samozřejmě není pravda, no, tak budeme pořád se snažit řešit nějakým způsobem následky. Ano, je potřeba a ta Británie to začíná snad řešit, se zbavit všech těch imámů, kteří hlásají všechny ty nepřátelské ideologie vyzývají k džihádu a podobně. Myslím si, že Britům se rozváží ruce v rámci brexitu a odchodu z jaksi Evropské unie, protože třeba případ Abu Qatady, toho člověka, který hlásal nepřátelskou ideologii, tak Britové ho 20 let nebyli schopni vyhostit, protože vždycky nějaký soud to prostě zrušil, Abu Qatada prohlásil, že bude v Jordánsku ve vězení mučen a přitom to Brity stálo obrovské peníze tohohle člověka stále hlídat 24 hodin denně. Problém je, že to podhoubí s různých důvodů jak z vnitropolitických, tak zahraničněpolitických je prostě veliké. My jsme zanedbali tu integraci, a teď sklízíme plody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co děláme pro prevenci džihádistické ideologie, pro respektive radikalizace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Podívejte, skoro všichni ti lidé se narodili v těch zemích, ve kterých ty teroristické útoky provedli. Prošli celým vzdělávacím a výchovným procesem té dané země. Ale najednou, mnohdy během několika týdnů se zradikalizují. Ukazuje se, že ti lidé často stojí na okraji společnosti, byť jsou vzdělaní, tak nemohou sehnat práci, nemají finanční prostředky, často se podílí na drobné kriminalitě, berou drogy, jsou často terčem posměchu a šikanování a podobně a pak stačí záběry Al-Džazíry, Al-Arabíja, všech těch televizí, které ukazují všechny ty záběry a teď to říkám hodně zjednodušeně, některých těch vojenských akcí, které vedou k zabití nevinných Arabů, nevinných muslimů a ti lidé prostě najednou mají pocit, že nejsou vlastně Brity, byť se narodili v Británii, nebo nejsou Francouzi, byť se narodili ve Francii, už ani nejsou těmi Pákistánci nebo Alžířany a tu zem, která dala jejich prarodičům, rodičům lepší místo k bytí a k práci než země, odkud přišli, tak najednou považujou za svého nepřátele. No, tohle to je zásadní věc, která musí jednoho člověka prostě překvapit, že vlastně po 20 let, co se narodíte v té zemi, najednou tu zem, byť jste chodila na fotbal na Manchester nebo já nevím, žila jste ve společnosti těch lidí, tak najednou ta zem je vlastně váš nepřítel. To jsou věci, se kterými je potřeba pracovat podstatně lépe a také je to asi dáno i tím, že ty komunity, které se vytvořily nahodile, nikdo je nekontroloval, nikdo do nich nezasahoval, vytvořily si vlastní způsoby života, možná ctí nepsanou britskou ústavu a zákony, ale často se uchylují k nějakým částem šárie a vlastním výkladům té, té společnosti, ve které žijí. A to jsou věci, které se neodstraní během pár měsíců, či roků. Jestli se něco takto vyvíjí 40 let a máme i místa, kam se bojí policie za dne, za dne jít, ve dne jít, no, tak těžko to odstraníme během chvíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem také německá tajná služba koncem loňského roku upozornila na podezření, že několik náboženských organizací ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a Kataru prý financují německou salafistickou scénu, což je ve Spolkové republice obrovský problém. Tím cílem je šíření fundamentalistické verze islámu, vysílání imámů, kteří pak vlastně také přispívají k té radikalizaci svých oveček, řekněme, výstav mešit a tak dále.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Teď jste to řekla. Saúdská Arábie nabídla pro všechny ty migranty, že vystaví dostatečný počet mešit v Německu. Potíž je, že Saúdská Arábie je země, která 3 miliardami dolarů ročně podporuje vahábismus, nejradikálnější odnož islámu, ale když Donald Trump přijede na svoji první zahraniční cestu do Rijádu, tak všichni ti sunnitští šejkové z Perského zálivu a saúdského poloostrova se museli tetelit radostí, protože on, když mluvil o boji s terorismem, tak ukazoval prstem pouze na Írán a mluvil o organizacích šíitských. Ale doména terorismu na Blízkém východě jsou sunnitské organizace bez ohledu na to, kde vznikly, nebo co bylo příčinou jejich vzniku a není to jenom Katar, který podporuje Hamas, Muslimské bratrstvo, ale je to samozřejmě Saúdská Arábie i další ty malé království v ropném, v Perském zálivu, které také podporují různé ty sunnitské bojůvky na území Sýrie a podobně. Takže ale Donald Trump radši prodá obrovské množství amerických zbraní, protože si myslí, že vyrobí nějaké nebo dá dohromady nějaké arabské NATO, které mu pomůže bojovat s terorismem a zapomíná, že na Blízkém východě ta filozofie je podle mě trochu jiná, než si myslí, že to tak půjde jednoduše, jak si to představoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Arabský emirát Katar se dostal do izolace svých arabských sousedů. Saúdská Arábie totiž uzavřela veškerá svá spojení a stáhla diplomaty. Vztahy s Dauhá vypověděly kromě Rijádu také Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, Jemen a východní libyjská vláda, připojily se i Maledivy. Katarské vládce obviňují z financování terorismu, včetně podpory takzvaného Islámského státu. Jsou, pane Šándore, ta závažná obvinění opodstatněná? Čím protikatarská koalice, řekněme, argumentuje?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak já si myslím, že to je položeno na základech, které mají rácio. Prostě Katar se takto dlouhodobě angažuje. Navíc kataru ještě vyčítají jeho vztahy k Íránu, to je celkem nepochybné. Ale Katar není v téhle, v tomto problému poprvé. To už v roce 2014 byl takový problém a podobně. Myslím si, že tato akce vznikla na základě cesty Donalda Trumpa do Rijádu, myslím si, že ale americký prezident je překvapen tou koordinovanou a silnou jaksi akcí. Možná, že nečekal, že to bude až takto, takto silné. V zásadě Katar sousedí pouze se Saúdskou Arábii asi 60 kilometrů, jinak nesousedí se žádným z těch států, které jste jmenovala. Potíž je, že Donald Trump nepotřebuje, aby se ohrozil jeho plán bojem z terorismu, on má v Bahrajnu, což je sousední stát, má velitelství páté námořní flotily, což je největší americká síla jaksi v oblasti, ale i v Kataru má asi 10 tisíc vojáků, především letectvo a zabezpečovací jednotky, které právě slouží k útokům, leteckým útokům na Islámský stát a on potřebuje přece jenom, aby se to nepřehnalo. V tuto chvíli ta reakce těch států je opravdu velmi silná. Dokonce se mluví o tom, že Katar může mít problém se zásobováním potravin, protože on na rozdíl od řady zemí, ve kterých je ropa a zemní plyn, tak on nijak nediverzifikoval svoji ekonomiku, prostě žil, že vyvážel ropu a zemní plyn a prostě všechno kupoval a nic si v zásadě nevyráběl. Já věřím, že to nebude mít dlouhého trvání. Problém je, že jak se vyjádří katarský emír Saní k té krizi, tam tlačí Turecko, aby odložil nějaké vyjádření, aby se ta krize neeskalovala dál, aby se uklidnila a aby tam samozřejmě došlo k tomu, že přece jenom ten podíl na financování a podpoře Muslimského bratrstva, což je problém samozřejmě obrovský Egypta, Hamasu, to je otázka jednoty Palestiny a podobně, aby Katar ubral a samozřejmě ve vztahu, ve vztahu k Íránu. To všechno uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale řekněme si, že v době, kdy jsme věděli přesvědčivě, že Katar podporuje terorismus, tak přesto jsme se rozhodli, že Kataru dáme uspořádání mistrovství světa ve fotbale 2022. To mě už tehdy zaráželo, jak dokážeme prostě některé věci naprosto zvláštním způsobem řešit, když víme, jakou roli ta země sehrála. Ona je to jedna z nejbohatších zemí, to je celkem nepochybné, malá země, asi 300 tisíc obyvatel a její životní úroveň je velká, a Katar je navíc známý tím, že chce být hodně takový nestranný. Nechce, byť je malý, je to taková myška, jak napsal včera Milan Vodička v Mladé frontě, ale je to prostě země, která chce být relativně neutrální, chce si hrát tu svoji politiku. Podle mého soudu chce hrát vyšší ligu, než na kterou svoji především vojenskou a politickou silou má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je problémem právě to, co jste nyní popsal, pane Šándore, to, že Katar jaksi roste a může si dělat a dělá si svým způsobem, co chce, anebo opravdu ten podezření, není nařčení z podpory terorismu, je to zástupný důvod, legitimní důvod?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já si nemyslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč přichází právě nyní? Možná už jste to řekl tím, že ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já si myslím, že to není zástupný problém, bude to tam obojí. Přece jenom ti velcí hráči neradi vidí někoho, kdo jaksi vybočuje příliš z řady, ale oni i Saúdská Arábie vyřadila Katar jako z té koalice protijemenské, kdy vedou ty útoky za blahosklonného přihlížení Spojených států proti jemenským šíitům, na jejich kontě už máme také desetitisíce mrtvých a celkem nás to jako nějak jako jaksi nám to nevadí. To tady určitě ten problém celkem jako je. Uvidíme, jak ta diplomatická jednání, která zcela nepochybně probíhají, jak se podaří vyřešit. A já si nemyslím, že by z toho měla být nějaká velká krize, ale můžu se plést, ale doufám, že se nepletu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíme se tedy, nebo nelze se obávat nějakých zásadní eskalace, vůbec situace v oblasti Perského, potažmo, že by se to přeneslo i na Blízký východ?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
To si nemyslím, že bychom byli v takové situaci, jak jsem říkal, už Katar takovéhle problémy měl vícekrát. Otázka je samozřejmě, že ten tlak ekonomický, tlak na, na katarské aerolinky, které nesmějí lítat do 19 destinací, zemí, které právě jim vypověděly diplomatické vztahy, problémy s potravinami, jak jsem říkal a podobně, to samozřejmě bude tlačit na, na Katar k tomu, aby aspoň udělal nějaká prohlášení, ve kterým skloní hlavu nějakým způsobem a bude blahosklonně vzat zpátky do náruče ropných šejků v Perském zálivu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že by to mohlo ovlivnit i boj s takzvaným Islámským státem? Teď narážím na to, jak už jste řekl, že Katar jako blízký spojenec Spojených států v regionu má na své základně nebo působí tam 10 tisíc amerických vojáků.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já si nemyslím. Katar určitě nepůjde cestou, že by se snažil vypovědět tyto vojska. Vlastně určitě nebude hrát proti Spojeným státům, které teď se snaží tu krizi uklidnit, aby neeskalovala dalšíma nějakýma prohlášeníma, na které by zas někdo reagoval a podobně. Myslím si, že je tu silný zájem Spojených států krizi zklidnit. Ale zároveň Katar srovnat a jaksi aby přece jenom nebyl takovým hráčem, jak se v Rijádu a Abu Dhabi a kdekoli jinde, v Káhiře prostě nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump to rozhodnutí několika zemí přerušit vztahy s Katarem považuje za plod své nedávné cesty do Rijádu a jak včera mimo jiné tvítoval, možná je to začátek konce hororu jménem terorismus. Tak bych se zeptala, jak vy vidíte, v čem pokročily Spojené státy v boji proti terorismu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já se obávám, že prakticky nevidíme nic. Víte, problém Donalda Trumpa je, že on používá slova a věty, nedělá si příliš velkou jaksi hlavu z toho, co tím říká. Za prvních 100 dní v úřadu jenom v 10 dnech neřekl nic, co by byla hloupost, nepravda či záměrná manipulace. Donald Trump je už takový, že prostě hodně mluví a nevidí možná ty dopady, které to může mít na zahraničněpolitickou oblast, ale ano, dneska začala velká ofenziva kurdsko-arabské koalice proti Rakka, to je celkem pravda. Snad už v nějaké dohledné době dojde k dobyté Mosulu, kdy ta poslední čtvrť bude dobyta a otázka je, co se ale stane potom? To je ten problém. Kdo přijde na území sunnitských kmenů Iráku, kam ti lidé, kteří budou poraženi, myslím v Islámském státu, kam se přesídlí? Kam půjdou? Kde znova získají svoje útočiště a samozřejmě, aby tady nebyla i přímá úměra v nějakém dalším nárůstu teroristických útoků především v Evropě, protože to, co vidíme, je opravdu znepokojující trend, kdy skoro není dne, aby se někde něco nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Destabilizovaná bezpečnost starého kontinentu podnítila už před měsíci debatu o možném vzniku evropské armády. Jednat se o tom bude dokonce v pátek v Praze. Zamlouvá se vám tato myšlenka, pane Šándore? Co by znamenalo vůbec, kdybychom tady měli vedle sebe dvě armády, evropskou a severoatlantickou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já jsme vždycky tak trochu smutný z toho, co Evropa vymýšlí, kdykoli Spojené státy cosi udělají nebo neudělají. Základy tomuhle už byly dány na francouzsko-britském summitu v Saint-Malo, kdy si Britové přišli s nějakou jaksi vidinou evropské síly, která by byla komplementární k NATO, nebyla by, nestála by mimo. Od té doby bylo mnoho věcí, které se udělaly, ale nikam jsme se nepohli. Udělali jsme systém takzvaných evropských Battle Groups, které budou zasahovat v konfitech nízké úrovně. Musím podotknout, že zatím žádná Battle Groups, která byla v bojové pohotovosti, nezasahovala, když se něco stalo. Vždycky zasahovala nějaká jiná, vždycky francouzská. A jediná země, Česká republika, ta si zaplatila přepravu ukrajinskými letouny pro případ, že by byla někde nasazená, zaplatila za to 28 milionů korun a nějak se to nevyužilo. Tady je evidentní, že je tenhle ten problém. A teď k tomu základu. Každá armáda slouží nějakému státu k nějaké zahraničněpolitické bezpečnostní orientaci. To je evidentní. Takže je Evropská unie stát? Není. Je Evropská komise vláda? Není. Má Evropa, Evropská unie společnou, ne na papíře, společnou evropskou obranou bezpečnostní a zahraniční politiku? No přece nemá. Kdyby měla, tak bychom neviděli problémy s migrací a podobně. Proti komu teda ta evropská armáda se bude budovat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím argumentují /nesrozumitelné/?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Jako Rusko? Je Rusko skutečně problém, abysme bojovali, budovali evropskou armádu? Víte, největší bojová síla v Evropě Británie odchází z Evropské unie. Bude součástí evropské armády? Já pochybuju. Britové vždycky blokovali vytvoření evropské, evropské armády. Jakým jazykem se bude v té armádě mluvit? Zatím jsme byli zvyklí, že v NATO je hlavní jazyk angličtina a samozřejmě francouzština, ale ve velících strukturách je to angličtina. Bude se mluvit německy nebo francouzsky? Jakým jazykem? To uvidíme, jak to bude vypadat. A potom, vy potřebujeme k evropské armádě potřebujete také nějaké zpravodajství, nějakou rozvědku. Budeme mít evropskou zpravodajskou službu? Věří si státy? Je mezi těmi státy taková důvěra, že něco takového vytvoříme? A já se ptám, koho přispěje, jaký příspěvek do té společné zpravodajské služby bude se stát? Budou to ti nejlepší, anebo to budou ti nejhorší? Budou Francouzi ukazovat to, co umí v otázce segintu odposlech různých sítí a podobně? Nebo nebudou? Já myslím, že tady je spousta otázek, které je potřeba vyřešit. Na jedné straně vidíme, že Evropa velmi váhavě se staví k požadavku Donalda Trumpa zvýšit obranné výdaje. Já si nemyslím, že to je potřeba v nejbližší době cpát na 2 % HDP, ale přesto vidíme, dokonce Němci jsou poměrně hodně razantní, kteří říkají, že prostě v žádném případě. A kdo teda bude financovat tu evropskou armádu? Kde se ty peníze, kde se ty peníze vezmou. Tak do, do podílu v NATO Evropa příliš mnoho jaksi nechce investovat a tady bude?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaniklo by vznikem evropské armády NATO, Severoatlantická aliance?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Já si myslím, že ne. Je potřeba udržovat transatlantické vazby, o tom určitě není pochyb. To, že dneska je NATO, když bych to řekl tak hodně, hodně hrubě, americkým s. r. o., ze 75 % to je prostě pravda, bez amerických kapacit přepravních, zpravodajských, logistických a já nevím, co všechno, ta organizace nemůže fungovat. Kdo tuhle tu kapacitu vytvoří v té evropské armádě? To by mě zajímalo. Kde se ty zdroje na to vezmou tak, aby ta armáda skutečně k něčemu byla? Ona ani, ani Aliance dneska není v kdovíjaké kondici. Já si myslím, že byla velká chyba, nevím, proč to Trump neudělal, ale vojenská aliance, byť má vnitřní problémy, musí vždycky navenek ukazovat jednotu, musí ukazovat, že má odhodlání, že platí článek 5, že opravdu útok proti jednomu znamená útok proti všem, byť je to velmi vágně stanoveno a ale tohle to Donald Trump neudělal. Všichni na to čekali. Důvod, proč to neudělal, proč to neřekl, já skutečně nevím, ale je evidentní, že on chce, aby Evropě, evropští členové Severoatlantické aliance přispívali mnohem víc. Jenom pro zajímavost. V roce 89 to byl poměr příspěvků do Aliance mezi Spojenými státy a Evropou 50 %, 50 %. Dneska je to 75 % Američani a 5 % členské země Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není třeba na čase a také jedním z těch důvodů, že by Evropa měla konečně převzít zodpovědnost sama za sebe a nespoléhat se na ty atlantické partnery?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak určitě by měla mít Evropa větší potenciál. Evropa má 2 miliony vojáků, ale není schopná vyčlenit nějaký velký kontingent, který by skutečně někde fungoval. Ano, Evropa, Evropská unie se prezentuje jako soft power, to znamená otázka vyjednávání a já nevím všech zahraničněpolitických aktivit, ale i také ekonomické pomoci a podobně, to je všechno samozřejmě v pořádku, ale já jsem to možná už v tomto rádiu říkal, když se ptali Friedmana, co si myslí NATO o tom, že Černá Hora se stane členskou zemí, jak už se stala myslím teďka v pondělí nebo kdy, členskou zemí Severoatlantické aliance, tak Friedman řekl já bych radši, aby Německo bylo skutečnou členskou zemí Severoatlantické aliance. Tohle je ten problém, aby Němci, abysme my to byli schopni strávit, ale i Němci byli schopni převzít i tuto roli jako silného, silného hráče v rámci Evropy. Ano, Evropa by měla být schopná, neměla by se jenom spoléhat na Spojené státy, ale bez, já bych byl proti zásadně, aby se zásadně narušily transatlantické vazby a spojenectví se Spojenými státy, aby se přerušilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když tedy ne debata o vzniku evropské armády, o čem by z vašeho pohledu, pane Šándore, měla tedy Evropa, Evropská unie debatovat v souvislosti s bezpečností?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Tak určitě pokud kde o armádu a o své příspěvky, tak by měla posílit. Měla by posílit, zrovna tak jako Česká republika by měla posílit. Máme od roku 2005, pokud se nepletu, profesionální armádu, ale od doby vzniku nám pořád chybí 5 tisíc vojáků, jedna brigáda. Další dva brigády nemáme na 100 % stavech naplněnosti. Měli bychom aspoň ty vlastní jednotky, které máme, abychom je měli dobře nastaveny. Podívejte se, obrovský dluh v české armádě, pokud jde o majetek, zbraně a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního Jak to vidí Andor Šándor. Já vám děkuji a přeji hezký den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní analytik
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zita Senková se přihlásí zítra, mým hostem bude ekonom Richard Hindls. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.