Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 3. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní Jak to vidí vítám Andora Šandora, bezpečnostního poradce. Dobrý den.. k

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptám se vás například na to, co očekávat od summitu Trump, Putin a zda-li opravdu pominula jaderná hrozba ze strany Severní Koree. Dobrý poslech. Zatím největší spor mezi sesterskými stranami CDU kancléřky Angely Merkelové a bavorskou křesťanskosociální unií CSU vedenou spolkovým ministrem vnitra Horstem Seehoferem o tom, jakým způsobem řešit migraci se zdá být zažehnán. Oba aktéři se včera shodli na kompromisu. Angela Merkelová souhlasí se zřízením takzvaných tranzitních center poblíž hranic s Rakouskem, která umožní rychlé vracení migrantů do zemí Evropské unie, přes které přišli do Německa a kde měli povinnost zažádat o azyl. Horst Seehofer, který hrozil demisí ve vládě podle všeho zůstává. Jak vy pane Šándore hodnotíte tento kompromis?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že to co, čeho jsme byli svědky v minulých dnech ukazuje, jak je těžké se dohodnout na společném řešení v rámci migrační otázky v rámci 28 zemí Evropské unie, když velké potíže měly CDU a CSU. Dvě strany, které tvoří vládní koalici v Německu už 70 let. Bylo celkem evidentní, že CSU, která podle posledního průzkumu veřejného mínění v Bavorsku je bavorským problémem sama o sobě a před volbami, které budou, samozřejmě oni velmi dobře si vzpomínají na to, co se dělo v letech 2015 , kdy Merkelová přivítala všechny ty Syřany a nejenom Syřany na svém území a že vlastně ten tranzit vedl právě přes Bavorsko a tady evidentně bavorští politici hrají tu roli bližní košile než kabát a jde jim především o znovuzvolení, byť samozřejmě chápu, že to, co se stalo v těch letech 2015 až 16 už nechtějí, aby se opakoval. Pokud tyto dvě hlavní politické strany jaksi v Německu se nebyly schopny dohodnout a ještě nevíme, zda to skutečně tak bude fungovat, tak jak můžete očekávat, že se 28, která je příliš veliká, má příliš různých zájmů i pokud jde o migraci nebo způsob jejich řešení, jak se mohou dohodnout tak, abychom si v Evropě mohli říct: " Ano, udělali jsme opravdu efektivní opatření. Nejenom, že jsme se na nich dohodli, to je první krok, ale musíme taky realizovat v praxi, což bývá často podstatně složitější, než jenom podepsat nějaké komuniké, memorandum, nějakou dohodu. Počkejme, uvidím. Já osobně příliš velký optimista, pokud jde o Německo, ale i Evropskou unii příliš nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A optimistický není Spiegelonline server renomovaného týdeníku, který má jako hlavní článek pod titulkem Fikce dohody a poukazuje na to, že vlastně ten konflikt mezi Merkelovou a Horstem Seehoferem se pouze jaksi odsunul. Uvidíme, jak to bude dál. Myslíte, že tedy jde o otázku celkově, zda v Evropské unii zůstanou otevřené hranice mezi jednotlivými členskými státy.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že to je jeden z nejviditelnějších výdobytků Evropské unie integračního procesu. Shengenský prostor, to že můžeme cestovat jaksi, aniž bychom byli kdekoliv příliš kýmkoliv jaksi obtěžováni kontrolou cestovních dokladů, ale myslím si, že také si nemůžeme říct, že všechno je vyřešeno a Schenen bude zachován. Prostě ten problém je tu, pokud nezačneme řešit problematiku migrace tam, kde vlastně začíná. Tam, kde jsou její kořeny, ať to jsou ty kořeny v těch zemích nebo v naší zahraničněpolitické a vojenské politiky, kterou jsme předvedli v minulých letech jak na Blízkém východě, tak v severní Africe, tak se nikdy nebudeme jaksi schopni oddychnout a prostě vidíme, že ti lidé sem stále chtějí jít, touží sem jít, ale také sem i musí jít a to bychom měli velmi dobře rozlišovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, pane Šándore, díváte na to, že Bavorsko včera otevřelo v Pasově centrálu vlastní pohraniční policie, ještě více chce zintenzivnit ty přeshraniční kontroly také s Českem. Mimochodem od nás putuje do spolkové republiky značné množství pervitinu, soustředí se teda ta nová pohraniční nebo posílená pohraniční policie zejména na boj s touto kriminalitou. Nejde Mnichov tak trochu už na hranu ústavních kompetencích, protože ochrana mezistátní hranice přísluší celoněmecké spolkové policii.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je pravda, al předpokládám, že by si něco takového dovolili vytvořit, aniž by to mělo nějaký tichý souhlas vlády. V Berlíně, víte, já věřím tomu, že Bavoři už jsou velmi jaksi znepokojeni tím přelivem nebo tím pašováním drog, především pervitinu, který u nás převážně většině vyrábí takzvaně nejlépe integrovaná menšina a to jsou Vietnamci, že z toho ti Němci jsou už opravdu jaksi otráveni a že prostě to řešení hledají. Tomu já úplně rozumím. Uvidíme, kam až všude se ta působnost té nové bavorské centrály na našich hranicích rozšíří. Je to teprv v začátcích. Počkejme. Faktem je, že tam byl i bavorský předseda vlády u otevření. Opět je to takové politické gesto, které a nechci to snižovat, ale je to i politické gesto, které míří do Bavorska do před těmi podzimními volbami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude vítězem celého sporu, celoněmeckého nakonec alternativa pro Německo?

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já doufám, že ne. Já doufám, že vůbec celkového sporu bude vítězem Evropská unie. Že najdeme řešení a Německo je hlavní motor, hlavní země Evropské unie a bohužel v minulosti jsme viděli, že když se Německo rozhodlo, že nebude dodržovat pravidla, která byla jaksi stanovená, to znamená Dublin, kdy jaksi uprchlík či migrant žádá o azyl v první bezpečné zemi, tehdy Angela Merkelová toto pravidlo prostě odsunula, protože se v tu dobu zdálo, že to bylo pro Německo výhodné, tak pokud Německo nebude tím hlavním motorem, tak asi nebudeme vítězi a je potom lhostejno, jestli v Německu vyhraje AFD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak k tomuto společnému řešení, za které se přimlouváte, pane Šandore, přispěje odmítavý postoj Česka a dalších zemí takzvané Visegrádské čtyřky.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že konečně jsme viděli společný postoj V4 tak, jak by bývala měla fungovat i řadě jiných jaksi oblastí. Otázka kvót, otázka kvót byla už jednou provždy z agendy Evropské unie odstraněna. Já bych se, pokud by někdo chtěj kvóty znova jaksi zavést, tak bych se přimlouval proto, aby platily pouze pro Francii a Velkou Británii. Tyto země rozbili-li by v roce 2011 naprosto bezdůvodně a v zásadě umožnili ten obrovský příliv migrantů především nejenom z Libye, ale i z těch zemí, které pod tou Libyí jsou. /nesrozumitelné/ dneska značně nestabilizovaný stát přes to, že se maršál Haftár jakkoliv snaží sjednotit, tak pořád je to všechno, jenom ne země, se kterou by dalo se vyjednávat opravdu kvalitní smlouva o tom, že jim budeme pomáhat, ale že oni i zároveň budou i bránit tomu, aby migranti přes jejich území přicházeli do Evropy, ale zároveň také, abychom je tam mohli posílat zpátky, protože oni je odmítají přijímat zpátky. Ta situace je dneska skoro na úrovni Hlava XXII a velmi obtížně řešitelná. Řekněme si na rovinu, je to vina politiky Velké Británie a Francie. Není potřeba okolo toho kličkovat a není vůbec potřeba poslouchat to, že nás bude patronizovat francouzský prezident Macron za něco, co sice on neudělal sám, ale udělal jeden z jeho předchůdců a to byl Sarkózy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump zamíří v příštích týdnech do Evropy. Na summit Severoatlantické aliance v Bruselu,11. a 12. července, po té by měla navázat návštěva Velké Británie a pak setkání i s ruským prezident Vladimirem Putinem. Zastavme se nejdřív v Evropě, pane Šándore, ty transatlantické vztahy se v posledním období ocitly pod značným tlakem. Donald Trump na nedávné schůzce skupiny G7, tedy 7 nejvyspělejších zemí světa jako jedinný odmítl podeprat společné prohlášení. Unie Trumpovi vyčítá, že bourá základy, na kterých stojí euroatlantické spojenectví.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je to pravda a jestli má Donald Trump oprávněně pocit, že skutečně spojené státy doplácí, jak v obchodní sféře, tak i v té bezpečnostní na Evropu, takhle bych to já úplně neuměl říct, ale faktem je, že ty náklady, především pokud jde o Severoatlantickou alianci, ty jsou na ramenou Spojených států a jejich daňových poplatníků. Jestliže ještě v roce 90 byl poměr příspěvků evropských zemí a Spojených států 50, 50, tak dneska už je to 75 % Spojené státy a 25 % jaksi evropské země a je evidentní, že jaksi budou tlačit, aby Evropa přijala větší díl, ale já si myslím, že už když vidíme z chování Donalda Trumpa, tak bychom nepotřebovali nebo neměli potřebovat jeho varování v tom, abychom dělali. Musíme to přece sami cítit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už poslal upomínku.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Už ale musíme to sami cítit, kam ten tlak je, že ono se sice posledních 20 let mluví o tom, že Spojené státy zaměřuji svojí pozornost do Pacifiku a já nevím co, že ten jejich zájem o tu Evropu už zdaleka není takový, ale teď skutečně vidíme kroky, které tady jdou. Podívejte se na problém, asi o tom budem potom mluvit. Korejskoamerický. To byla krize, která se začala řešit a řeší bez jakékoliv účasti Evropské unie. Jakéhokoliv evropského státu. Spojené státy prostě samostatně, samozřejmě za vydatné pomoci Číny, řeší tenhle ten problém a měli bychom si uvědom, že ten svět už není takový, jaký tu byl. Prostě spojenectví se Spojenými státy nebude tak, jak to bylo za Billa Clintona. Taková je realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že Evropa tedy v něčem zaspala nebo se na to dívá ještě nějakou dřívější optikou nebo..

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Asi měla ten pocit, že stačí hrát tu takzvanou soft power, takovou tu jemnou sílu a že prostě to bude všechno jakoby v pořádku a Spojení státy ponesou ten vojenský náklad. Samozřejmě viďme za tím tlakem Spojených států také to, že by chtěli ty zbraně, které vyrábí a které mají kvalitní také samozřejmě prodávat evropským partnerů. To není jenom samoúčelné, samoúčelný tlak na evropské spojence, aby pro svoji obranu něco dělala, ale jestliže má Evropa ve zbrani asi 2 miliony vojáků a je jich udržitelně na nějakou kratší dobu schopna nasadit 30 až 50 tisíc, tak to mi přijde opravdu velmi málo efektivní vynakládání financí na nějakou společnou evropskou obranu, o které se hovoří už co si já pamatuju, když sleduju tuto politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem německé ministryni obrany vor der Leyen se podle všeho podařilo přimět ministra financí navýšit rozpočet resortům a to v příštím roce na 42, 9 miliard eur, což bude o 4 miliardy eur více ve srovnání s tím letošním rokem a o 670 milionů eur více, než s čím se počítalo pro rok 2019. Jak je na tom Česko s plněním závazku jako členské země NATO.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak Česko je na tom tak, jak je. Patříme mezi ty nejhorší. Mezi ty nejméně vydávající na obranu. Já teď poslední číslo přesně neznám, ale bojuje se okolo jednoho procenta. Ta vyhlídka také není kdoví jak ideální a zároveň víte, když to vezmeme pragmaticky, vidíme novou vládu, která kudy chodí, tudy slibuje komukoliv a dneska je ekonomika v dobré stavu, ale co bude za 5 let a to všechno, co bude naslibováno, ta vláda bude chtít asi také někomu dát a kde si přirozeně vezme. Vezme si v resortu obrany, tak jako si vždycky vzala v resortu obrany. Na druhou stranu resort obrany dlouhodobě není schopen peníze smysluplně jaksi utrácet za akvizice především do nové výzbroje a výstroje a technici a pokud si resort nebude schopen zajistit alokaci těch prostředků na takové programy, jako je přezbrojení na pásové transportéry, bitevní nebo víceúčelové vrtulníky, protiletadlové systémy a podobně, tak jediným logickým zdroje bude to, že si jaksi ministerstvo financí šáhne na ty peníze s tím, že ten náš příslib zvýšit jaksi náš příspěvek HDP na 1, 4 někdy okolo 2020 může výt iluzorní a nemusíme se tam ani dostat a taková je realita a nedělejme si nějaké velké iluze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
2 % by to ale měla být.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No to jsme slibovali, když naši politici ze sociálnědemokratické vlády klečeli u prahu Severoatlantické aliance. Jednomu dokonce, myslím, že to byl premiér Topolánek, mluvil i 2, 2, ale toto číslo se nám podařilo naplnit možná jednou a i dvakrát. Je samozřejmě otázka, kdyby tady byla ta politická vůle ty peníze skutečně alokovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není ta politická vůle.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
/nesrozumitelné/ ta vůle samozřejmě tady není a možná je také ovlivněná i tím, že je evidentní, že resort obrany neumí a není schopen nakupovat i dílem toho, když se podíváte, že policie, státní zastupitelství už 6 nebo 7 let vyšetřuje bývalou ministryni Parkanovou kvůli nákupu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kasáren.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Kasáren. Já nechápu, co na tom tak dlouho vyšetřují a při vší úctě k paní Parkanové, musím vůči ní mít prostě pocit, jak to ta žena zvládá, že tak dlouho je vyšetřována a nejsou tu žádné výsledky. Řada politiků možná vidí a teď mi promiňte ten výraz, jistou parkanizaci při tom, když bude obrana nakupovat a pokud i politice a státní zastupitelství nebude chápat, že transportéry, tanky se nemohou nakupovat stejným způsobem jako housky nebo běžné komodity, tak bude problém. A tady se evidentně vytvořil silný psychický blok v tom, že se prostě nenakupuje a to je celkem evidentní. Politici, řekněme si to na rovinu, se to prostě bojí podepsat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém duchu se podle vás ponese schůzka Donalda Trumpa a Vladimira Putina. O co v ní půjde? Uskuteční se 16. Července v Helsinkách. Oba státníci se už dvakrát krátce sešli loni na okraji dvou summitů a jak přidává agentura Reuters, tak oba prezidenti si minimálně osmkrát telefonovali.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já doufám, že to bude schůzka, která bude víc, než jenom nějakým prohlášením, které jsme viděli v Singapuru s Kim Čong-unem a nějakých záběrů a sdělení toho, co oba měli k jídlu. Doufejme, že ta schůzka konečně prolomí ty ledy, kdy Donald Trump vlastně je velmi svázán svojí politikou vůči Rusku právě aktivitami amerického kongresu, ale zároveň i tím nesmiřitelným protitrumpovským tiskem, který ho neustále bije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, promiňte, to vyšetřování, to americké vyšetřování údajných ruských zásahů do předvolební kampaně.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, přesně tak. Já doufám, že to bude předzvěstí konec této nesmyslné politiky, která k ničemu nevede. Je evidentní, že Rusko nijak neklopí /nesrozumitelné/, které jsme opět prodloužili samozřejmě a že je potřeba Rusko vnímat jako zemi, která je relativně silná, která bude s námi spolupracovat, kdy se jí to bude hodit. Která s náma nebude spolupracovat, když to nebude v jeho zájmu, ale země, která má pořád nějaký vliv v jistých částech světa a bez jejíchž vlivů nebudeme ty problémy schopni řešit. Já pevně věřím, že ta schůzka bude něčím víc, než nějakou mediální zkratkou, která bude píárově zaměřená a že oba státníci a to, že spolu už mluvili osmkrát před tím na rozdíl Kim Čong-una a Trumpa před tím, takže si připraví a jejich týmy připraví přece jenom něco, co povede ke zlepšení vztahů, protože dlouhodobé ostrakizování Ruska za Krym, který samozřejmě sebrali, to je pravda, ale už je nikdy nevrátí, tak nevede k ničemu dobrému. Já vím, že to není příliš jaksi dobré poslouchat, ale buďme pragmatici. Pragmatika to té politiky přece patří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co summit Severoatlantické aliance a Ruska anebo Evropy a Ruska a vztahy na mezi těmito zeměmi.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak je dobře, že nejdřív je summit NATO potom summit prezidenta USA a Ruska. Kdyby to bylo obráceně, tak by to vypadalo, že ti dva se dohodli, co bude na summitu. To je dobře. Doufejme, že ta politika i Severoatlantické aliance bude pokračovat v tom obnovení jednání, vyjednávání, spolupráce. Já říkám, což samozřejmě všechno je, všechno je potřeba. Myslím si, že můžem čekat nějaké mávnutí kouzelného proutku, že se hned po tom summitu 11 - 12 všechno změní, ale myslím si, že je potřeba jít tou cestou obnovené spolupráce a rozhovorů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsou Donaldu Trumpovi, vhledem k jeho stylu politiky, bližší takové ty schůzky, než summity? Schůzky mezi čtyřma očima, než nějaká velká setkání, jako jsme viděli třeba na G7 v Kanadě?

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No tam mu to bylo velmi nepříjemné. Tam to bylo dokonce vidět i z těch fotek, jak on je vlastně obklopenej všemi těmi představiteli zbývající G7 a myslím, že to je člověk, který ze svého naturelu je zvyklý rozhodovat víceméně sám. Člověk, který není příliš zvyklý si nechat do všechno a teď mi promiňte ten výraz, mluvit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvit.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně tak a že to je asi jeho naturel, ale doufejme že, a to co myslím se počítá je ten výsledek. Ani ne tak ten způsob, ale ten výsledek a já doufám, že dojde k nějakému prolomení jaksi těch vztahů, ale že to nebude znamenat, že budeme Rusku ustupovat kamkoliv, jakkoliv, ale že budeme hrát s tím zvednutím hledím a že to bude i boj o ty zájmy, o tu geopolitiku, o kterou především jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Považujete dohodu uzavřenou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem za skutečný průlom, za krok likvidaci těch jaderných zbraní na korejském poloostrově. Když se podíváme třeba do amerických médií, tisku, televize, NBC, CNN a další. Američtí zpravodajci, promiňte, prý nesdílejí názor prezident Trumpa že jaderná hrozba strany KLDR po jeho nedávné schůzce pominula. Třeba televizní stanice s NBS s odvoláním na nejmenované činitele amerických zpravodajských služeb informovala, že Severní Korea údajně v uplynulých měsících zvýšila produkci materiálu pro výrobu jaderných zbraní.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No mně se těžko komentuje to, co přinese nějaké meze, ale faktem je, že se hovořilo o kompletním, nezvratitelném a ověřitelném procesu denuklearizace. To je jednom v tom komuniké. Ty nástroje k tomu nevím, kde jsou a jak budou ustaveny. K celé té dohodě a k té schůzce vlastně došlo úplně opačně. To znamená, že nejdřív se dohodly hlavy státy. Jednou byl Mike Pompeo ještě ve funkci šéfa CIA v Korei a mluvil s Kim Čong-unem. Vlastně všechny jiné dohody, které vidíme, jdou odspoda. Kdyby týmy jaksi vyjednávají a pak se státníci dohodnout. Problém je, že v zemi, kde rozhoduje jeden člověk těžko můžete tenhle proces jaksi nastolit, tudíž ta volba, že se šlo obráceně od hlavy dolů je asi jediná, která tu mohla být tak, aby se k něčemu vůbec došlo. Víte, na tom je paradoxní to, že smlouva s Íránem, kterou podepsalo nejenom Spojené státy, ale i Rusko a další země, je mnohem víc jaksi podrobnější. Mnohem víc zřetelnější. Mnohem víc dává záruky té ověřitelnosti, byť né 100%, ale zároveň a to je to hlavní Írán nemá jaderné zbraně a prezidentu Trumpovi se nelíbí. Korea má jaderné zbraně a nikde nemáme ani náznak těch pojistek, jestli se k tomu vůbec vzdálí. Otázka, jak oba státníci vůbec vnímají to, co se dohodli, že se stane a já příliš nevěřím, že se Severní Korea se vzdá jen tak lehce vzdá jaderných zbraní. Nevěřím, že Spojené státy odejdou zase z Jižní Koree. Ani ne tak kvůli Severní Koree, ale kvůli Číně a podobně. Já prostě nevěřím, že tenhle ten proces se dá ukončil do 2, 5 let, jak řekl už Mike Pompeo ve funkci ministra zahraničních věcí, ale řekněme si, tam samozřejmě velkou roli hraje Čína, která má samozřejmě zájem na mírovém řešení problémů Severní Koree a Jižní Koree. Já nevím, jestli může dojít ke spojení Severní a Jižní Koree. Já bych to celkem vylučoval, že by to mohla jedna země nebo, že by to mohla být jedna země o dvou režimech. Já prostě nevím, co může být cílem. Faktem je, že Kim Čong-un je jistým vítězem, neboť se s ním jedná a dosáhl toho, co jeho děd a otec nikdy nebyli schopni ani pomyslet. Sešel se s Americkým prezidentem. Byl vzat veřejně jakoby v potaz ve vážnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dočkal se uznání toho, že ta jeho země je ta jaderná velmoc?

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, přesně tak. To je otázka pro ty ostatní. Chcete-li něco dosáhnout, chcete-li, aby s vámi někdo jednal, mějte jaderné zbraně, což je příšerné a na druhou stranu Kim Čong-un dobře ví, že když je nemá nebo nebude mít, že dopadne jako Kadáfí, který měl samozřejmě program zbraní hromadného ničení, který se vzdal, dopadne jako Sadám Husain a podobně a nebo už to řekněme úplně lehce, v roce 94 byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností na světe, neboť na jejím území byly jaderné zbraně z doby sovětského svazu. Když se jich vzdala na základě budapešťského memoranda, zbraně se stáhly. Od té doby je Ukrajina země nezajímavá a nikdo negarantuje neměnnost její hranice tak, jak to tam podepsaly Spojené státy, Velká Británie, Rusko, jeho výsledkem byla anexe, anexe Krymu a tohle Kim Čong-un všechno dobře ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je Severní Korea ale zajímavá také z hlediska investic, na které se poukazuje.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě analytici zmiňují tu strategickou polohu v trojúhelníku Čína, Japonsko, Jižní Korea.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě. Tam těch příležitostí je obrovské množství. Otázka je samozřejmě, jak to bude versus pořád tu politiku, kam ten Kim Čong-un tu politiku povede dál. Já si myslím, že tam je ještě řada neznámých a že i ti investoři budou velmi opatrní při těch příležitostech, které se evidentně nabízí, protože v zásadě kromě těžby uhlí a nějakého průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Železná ruda, vzácné kovy.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně, ale myslím nějakého krejčovského nebo jak to říct průmyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Textilní.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Textilního, promiňte, textilního průmyslu, tam toho příliš mnoho není, takže možnost investic je tam obrovská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Levná.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Navíc je to krásná země. Levná pracovní síla, přesně tak. A hlavní národ. Průměrný Korejec je 7 centimetrů nebo 8 centimetrů menší, než Jihokorejec, což je dáno i tím, jak je stravován, jakou má životosprávu, respektive to, co může vlastně dostat k tomu, aby mohl zdravě žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letí nyní ministr zahraničí Pompeo na jakou si kontrolu? Ve čtvrtek odlétá do Severní Koree. Jinak ten je ve svých prohlášeních mnohem zdrženlivější řekla bych, ve srovnání s tím, co prohlásil Donald Trump 12. června v Singapuru.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ta především se tam aspoň ukazuje fakt, že pochází z tajných služeb a že přece jenom ta míra skepse je na místě a že i to třeba má i nějakou koordinovanou jaksi podobu, kdy se korigují některá prohlášení těch politiků, protože někdo něco říct může a někdo něco říct nemůže a po té, co jsme tu viděli ten ping pong velmi nebezpečný mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem před tím, než se dohodli, což by mohli vést k velmi nebezpečné eskalaci napětí. Uvidíme. Velký optimista nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andor Šándor, bezpečnostní poradce a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, mějte se hezky. Na shledanou.

Andor ŠANDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším bude historik Eduard Stehlík. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.