Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 28. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u půlhodiny názorů našich stálých hostů. Dnes se dozvíme, jak některé jevy kolem nás vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Dobrý den posluchačům i vám, Zito.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme vliv extrémistických stran na radikalizaci muslimů v Evropě či otazníky kolem společné evropské obrany. Inspirativní poslech. Česko se spolu s dalšími 22 zeměmi Evropské unie zapojilo do evropské spolupráce na společné obraně. Země unie by tak měly být schopny společně zasáhnout například proti teroristům nebo pašerákům migrantů. Půjde o operace mimo území unie, obranu evropského kontinentu má mít i nadále na starosti Severoatlantická aliance. Nastává nová kapitola evropské obrany, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych byl docela rád, kdyby nastala nebo nastávala. Osobně jsem trochu přece jenom skeptický, protože těch iniciativ k různé společné obraně, kterou především založil britský premiér Toni Blair v 90. letech na tom franku, britském summitu v Saint Malo, tak od té doby už uteklo téměř 20 let a příliš mnoho jsme se od papírové verze nikam nepohnuli. Já stále říkám, že Evropa, Evropská unie má řadu společných politik, zahraniční, bezpečnostní, obrannou, ale jenom na papíře. V zásadě v praxi a migrační krize, krize na Ukrajině a podobně nám ukázaly, že to v praxi prostě nefunguje, že ty politiky jsou ambiciózní, ale není na nich shoda v rámci osmadvacítky a že, teď to trošku s nadsázkou přeženu, že Evropská unie na těchto krizích spíš vykazovala, že má společnou politiku v tom, že je neustále překvapována během věcí a že není schopna adekvátně reagovat. A to, co jsme viděli před 14 dny nebo kdy se odehrál ten summit, na kterém došlo k vytvoření takzvaného Pesco, je, já to vnímám i takový ten, řekněme, impuls k nějakým společným obranným projektům, které by více vedly k tomu, že peníze, které evropští členové vynakládají na obranu, budou efektivně utráceny za techniku. Když si vezmete, že Spojené státy se svojí největší armádou mají 1 typ tanků, tak v Evropské unii jich najdeme možná přes 10, to samé s vrtulníky a já nevím s čím vším. Ta unifikace výzbroje je strašně mizerná, když použiju tento výraz. A to, že Česko se chce zapojit, je asi dobře, protože pro Česko jsou 2 varianty. Buď půjdeme v rámci Visegrádské čtyřky, což když se podíváme na finanční solventnost a ochotu vynakládat peníze na Slovensku či Maďarsku a ambice Polska, které jsou úplně mimo rámec Visegrádské čtyřky, tak nám toho moc z hlediska zeměpisného a sousedského nezbývá. Tady myslím na Německo, se kterým my máme přidruženou spolupráci mezi Brigádou rychlého nasazení a 10. tankovou divizí, řada lidí se mylně domnívá, že to je nějaké podřízené a že vlastně teďka Bundeswehr ovládá českou armádu, není to tak, ale ukazuje se, že my s tím Německem můžeme dobře kooperovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v Evropě máme, jak jsem vyčetla, 178 různých zbraňových systémů ve srovnání s 30 ve Spojených státech a máme 17 typů hlavních bitevních tanků, zatímco Američané jen 1. Takže by mohlo dojít k nějakému sjednocení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To si moc nemyslím. Víte, vždycky když potom přijde na lámání chleba, tak každý ten stát, který něco vyrábí, si bude chtít uchovat tu výrobu, protože když budeme s Polskem kooperovat, tak je to samozřejmě možné v situaci, kdy Poláci to povedou. Když budeme kooperovat s Německem, tak je tu určitá šance, že třeba při zavádění a nákupu, protože jaksi potřebujeme přezbrojit naše pásová bojová vozidla na nový typ techniky. Tady se ukazuje možnost si pořídit od Němců Pumu, byť je velmi drahá, ale je výtečná a je to projekt na 50 let dopředu. Tak s těmi Němci ta spolupráce může být dobrá v tom, že je založen obranný fond jaksi evropský, do kterého velmi Němci přispívají a samozřejmě budou rádi ty peníze mít zpátky doma, ale je tu velký předpoklad, že řada věcí se může u nás vyrábět. To je přece důležité. On ten princip, na kterým jsme třeba koupili nebo, promiňte, pronajali letouny gripen, těch offsetů, kdy se říká, že offsety budou 200, 220 procent ceny, ty stejně jenom zvyšují cenu toho výrobku a pak je velmi obtížně dohledatelné, co vlastně v rámci těch offsetů sem přišlo jakoby při akvizici té techniky a co zde by přišli i bez toho, kdybysme si to koupili. Takže já si myslím, že v tomhle tom Česká republika má unikátní příležitost se dobře zapojit a hlavně podpořit vlastní domácí průmysl obranný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Projekt mimochodem trvalá strukturovaná spolupráce v překladu. Nestane se ale třeba ta společná evropská obrana jakousi konkurencí Severoatlantické aliance?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ono by to tak nemělo být. Problém je ten, že my pořád říkáme, že chceme budovat kapacity, když Spojené státy a možná Kanada, byť ta nehraje žádnou rozhodující roli, se nebudou chtít účastnit jakýchkoliv konfliktů v Evropě. Víte, mně přijde trochu zbytečné budovat námořní kapacitu Evropské unie pro řešení problémů s migrací, když zde je námořní kapacita Severoatlantické aliance především té americké a to, že Američani nemají o to příliš velký zájem, já spíš si myslím, že je to špatnou politikou Evropy, evropských členů, aby v rámci té solidarity a vzájemné pomoci, když Spojené státy mají svoje problémy někde, tak aby i oni potom více slyšeli na problémy té Evropy. Přece budovat něco, když to tu ještě je, duplikovat, mi přijde opravdu, že to není dobrá cesta. A jestliže Donald Trump nás kritizuje a kritizuje nás právem za to, že vynakládáme málo na svoji vlastní obranu, tak pak nemůžeme čekat, že za nás budou tahat kaštany z ohně, když prostě my se vezeme. Vždyť jenom 5 zemí ze Severoatlantické aliance platí ty 2 procenta, Česko se pohybuje dlouhodobě okolo 1 procenta. To je přece strašně málo. Takže já bych byl pro to, abychom samozřejmě budovali vlastní kapacity nikoliv na úkor schopnosti Severoatlantické aliance, ale zároveň hledali ty vzájemné průniky si pomoct už od těch kapacit, které tady jsou. Byť chápu, že ne všechny členské země aliance jsou členskými zeměmi Evropské unie a že tu společnou operaci, myslím tu námořní Severoatlantické aliance dlouho blokovalo Turecko a také se jí nepodařilo rozvinout, dokud si o ní silně neřeklo Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem všechny politické strany se před volbami zavazovaly k posílení bezpečnosti země. Co zcela nezbytné čeká na nového šéfa, možná šéfku ministerstva obrany podle vás, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak je to určitě proces akvizic, který je obrovský. Před armádou, jak jsem řekl, stojí nákup pásových obrněných transportérů, vrtulníků, dokončit radary, modernizace dělostřeleckých systémů. Já dost dobře nechápu, proč modernizujeme 152milimetrové Dany, když průměr Severoatlantické aliance na takovouto techniku je 155 milimetrů. Doufám, že jsem to nepopletl, ale to není podstatné, jenom to ukazuje, že možná kvůli tomu, že máme zásob munice do Dan za 3,5 miliardy, tak jdeme do modernizace, ale modernizujeme systém, který je 40 let starý. Já nevím, jestli to skutečně je ta správná cesta. Ale především musíme usilovat o ten personál, musíme si udržet kvalitní lidi v té armádě, kteří tu nepochybně jsou, ale také navýšit počet armády. Vždyť od začátku profesionalizace nám pořád chybí 1 brigáda. Všichni to vědí a pořád s tím nejsme schopni nic udělat. Prostě ten počet armády, který dneska máme, je prostě nedostatečný. Když jenom se vrátím k té migrační krizi, kdy prezident Zeman správně mluvil o tom, že by armáda sloužila k přikrytí společné hranice s Rakouskem, tak chci jenom říct, že ta hranice je dlouhá 440 kilometrů, má 22 silničních přechodů, ostatní je zelená hranice. Ale generální štáb je na to schopen vyčlenit 3 tisíce vojáků. Na to nepotřebuju kalkulačku, abych si spočítal, jakou hustotou bude tato hranice přikryta. Se ukazuje, že těch sil prostě pro vnitřní ohrožení nebo pro ohrožení země z vnějšku je prostě nedostatečné. A myslím, že v tomhle tom by nejenom ministr obrany, ale celá politická garnitura měla udělat podstatně více. Ostatně všichni v předvolebním boji se tím zaklínali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se největší důvěře z institucí veřejného života těší armáda a policie. Většina lidí věří také soudům, bankám a rozhlasu, naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace. Tolik aktuální informace. Dobrá zpráva asi pro resort, o kterém zrovna mluvíme.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě, ale dovolte mi říct jenom 1 větu. To, že armáda má takovou podporu a důvěru ve společnosti, je fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by se to promítnout.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, přesně tak. Proč nejsme schopni jaksi dosáhnout toho počtu 5 tisíc aktivních záloh, kdy sice z toho dlouhodobého průměru 1500 se nám to podařilo, ale pořád nejsme schopni to zvednout na těch 5 tisíc. Tady mi přijde nějaký zvláštní rozpor mezi tím, jak se společnost na armádu dívá a jakou máme schopnost dostat lidi do aktivních záloh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman dnes odpoledne seznámí se s plány Andreje Babiše na obsazení jednotlivých ministerstev. Poslanci budou mezitím rozhodovat o již 2. žádosti o vydání poslanců, pánů Babiše a Faltýnka policii kvůli kauze Čapí hnízdo. Hodně se teď mluví kolem obsazování zejména bezpečnostního výboru sněmovny, jde především o vedení, kam míří poslanec Radek Koten z hnutí Strany přímé demokracie. Netají se například sympatiemi k Rusku, šíří také dezinformace z konspiračních webů, jak se o něm píše v českých médiích. Jaký je váš pohled, pane Šándore? Jak vůbec je důležitý bezpečnostní výbor parlamentu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já pana Kotka vůbec neznám nebo Kotena, nikdy jsem s ním nepřišel do styku. Ten výbor má svoji váhu, protože on kontroluje činnost vlády v oblasti armády, tajných služeb, policie, ale také energetické a bezpečnostní a podobně, má řadu podvýborů. Také jsme ho měli v různých dobách různě jmenovaný, tak byl částečně rozdělen a podobně, aby to byl výbor pro obranu a bezpečnost, pak to byl jenom pro obranu a bezpečnost a podobně. To jsou vždycky ty politické hádky, aby se uspokojily žádosti jednotlivých poslanců, aby se nestalo, že téměř všichni budou bez nějakých funkcí. Ale to je věc jejich, jak se dohodnou. Samozřejmě ten výbor má i zahraniční přesah a tím, co ti lidé říkají, tím, co ti lidé na těch jednáních prezentují, tak tím svým způsobem utvářejí i obraz u našich partnerů, jak se na některé věci díváme. Já pořád věřím, že rozhodující budou praktické kroky vlády, to znamená ministerstva zahraničí, ministerstva obrany a podobně. Ta poznámka o tom Rusku, víte, já jsem pro udržování dobrých vztahů s Ruskem, ale dá se to dělat také trochu jinak, dá se to dělat tak, aby to nevypadalo a pro některé kritiky to nezavdávalo jaksi důvod si říkat, že někdo někomu někam se snaží dostat, když to použiju takovýmhle výrazem. Jde to prostě dělat. Já si myslím, že bychom měli udržovat slušné vztahy s Ruskem. Na druhou stranu některé extrémní názory, které i ta strana, o které mluvíme, to znamená SPD, měla v předvolebním boji, kdy vlastně zákonodárci, to jsou zákonodárci, kteří mají dohlížet na to, že zákony a ústava této země jsou dodržovány, tak oni mají v předvolebním agitačním plakátě napsáno ne islámu. Přitom ústava této země zaručuje právo na vyznání. Takže tady já vidím velký rozpor mezi tím, že někdo jde s protiústavní jaksi rétorikou a zároveň má být tím, kdo bude dohlížet na to, že ty zákony se tu u nás dodržujou a ještě se to spojí ne proti terorismu. Jako já rozumím, že bojujem proti terorismu, ale opravdu dávat tyto věci do jasného rovnítka, takto pro každého bohužel srozumitelně v tom smyslu, že ho chceme ovlivnit, mi přijde škodlivé a přijde mi to špatné. Uvidíme, jak pan předseda, pokud bude zvolen do bezpečnostního výboru, potom v té praktické rovině bude hájit zájmy této země, nikoliv jenom zájmy SPD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik, pane Šándore, může být kontraproduktivní protimigrantská nebo protimuslimská rétorika? Ptám se zejména proto, že výroční zpráva Vojenského zpravodajství, která se v mnohém překrývá s informacemi Bezpečnostní informační služby BIS, uvádí, že vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize. Podle Vojenského zpravodajství extremistické politické strany v Česku svým islamofobním prohlášením legitimizují ideologii radikálních muslimů, kteří poukazují na diskriminaci ze strany většinové společnosti. Tolik citace z dokumentu. Nakolik to tedy může mít možná až závažné dopady?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych se pod to určitě podepsal, protože já jsem to tady, myslím, z tohoto studia říkal několikrát. My tu máme muslimskou menšinu čítající okolo 20, 30 tisíc lidí, z nich asi jenom 3,5 tisíce praktikuje islám podle toho, jak je to v koránu napsáno a nejsou radikální. Nejsou bezproblémoví, ale nejsou radikální, nevytváří žádné vyloučené sociální komunity ani tím neříkám, že mezi nima nemůže být někdo, kdo je nositelem možná těch ideí, proti kterým skutečně chceme a musíme bojovat. Ale neměli bychom si je antagonizovat jenom tím, že prohlásíme, šátkami to začíná a končí to teroristickým útokem, to jsou přece nesmyslná a hloupá, zkratkovitá prohlášení, která samozřejmě působí na jistý druh voličů, ale i ti lidé to slyší a vnímají to, já to často říkám na svých přednáškách, moje babička nikdy nešla ven bez kašmírového šátku, nepamatuji si, že můj děda by byl nějaký násilník nebo někdo, kdo by jí nutil prostě se zahalovat. Prostě to byla taková věc, která patřila tehdy k té kultuře. Nehledě na to, že v Indii nosí nikoliv muslimské ženy, ale hinduistky nosí šátky a podobně. Myslím si, že to je cesta do pekel, že takto bychom skutečně neměli jít. My bychom měli vyžadovat od těch nových, kteří k nám přichází a bydlí tu, aby tu dodržovali zákony této země a aby se chovali přesně podle zákonů. Pak je mi celkem lhostejné, když budou dodržovat zákony, jaké kulturní odlišnosti si tady budou pěstovat. Ale vytvářet si tu zbytečně něco, co nechceme, radikalizovat si ty lidi, co nechceme, tak je asi velmi špatné. Ono nežijeme v nějakém jaksi vakuu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bublině.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Bublině. Jsou tu média, která sledují, jsou tu zahraniční média a pokud nějaká důležitá arabská média budou přenášet zprávy o tom, že zde muslimové nemají dobré podmínky pro život, obzvlášť taková média, jak jsme se o tom bavili, Al Džazíra a podobně, to je významné médium. Kdyby to nebylo významné médium, tak Saúdská Arábie nebude trvat, aby Katar zastavil její vysílání. Prostě významná, vysílá celoplošně, má velký význam. Tohle všecko kazí obraz naší země ve světě a může přesně vést paradoxně k tomu, čemu se chceme vyhnout, že nám někdo za to uštědří lekci, bez které si myslím, že skutečně můžeme být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za pár dní začíná advent a s ním i zvýšená bezpečnostní opatření, na která jsme si už zvykli, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak zvykli, víte, my na jednu stranu, kdykoliv se něco stane, tak řekneme, že si nenecháme omezit náš způsob života, že hrdě se vztyčenou hlavou budeme ukazovat našim nepřátelům, jak se nebojíme a pak klidně stojíme, a já neříkám, že to je špatně, na letišti a máme /nesrozumitelné/ v ruce před kontrolou. Měli bychom si říct, jak skutečně vážně vnímáme hrozbu islámského teroru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vážně ji vnímáme?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že některá ta opatření, která vidíme, jsou spíš tak jako, abychom lidem ukázali, že něco děláme. Třeba nedávno v médiích byly ukázány ty betonové zátarasy u nějakého plzeňského obchodního střediska. To byla legrace, tam skutečně to nemá žádný smysl proti rychle jedoucímu velkému nákladnímu autu a podobně. Měli bychom to dělat s nějakou rozvahou, s nějakým rozmyslem. Zároveň také, pokud se takzvaně jakoby zabetonujeme, měli bychom dávat pozor, abysme umožnili příjezd těm, kteří by tam měli v případě potřeby přijet, to znamená složky integrovaného záchranného systému, především záchranka a podobně. Měli bychom to dělat rozumně a když děláme ta opatření, tak abysme je udělali pořádně, aby to skutečně hrálo tu svojí roli. Já jsem často kritizoval i ten fakt, že jsem viděl, v případě zvýšeného nasazení vojáků, tam ani ne, ale policistů při ochraně důležitých jak měkkých cílů, ale také státních institucí, že často policisté mají v rukou mobilní telefon a hrají si s ním, kdovíco na něm dělají. To vůbec neukazuje na to, že berou vážně ten problém té hrozby. Já často jezdím do Itálie, naposledy jsem viděl italské vojáky hlídat taková centra, jako je Piazza del Popolo, Piazza Venezia a já nevím, co všechno. Tam ti vojáci jsou nekompromisní, slušní, nekompromisní. Nevidíte, že by měli mobily, že by si hráli. Prostě to jakoby funguje, protože jsou o tom přesvědčeni. Musíme ukazovat také, že tím výkonem, že jsme přesvědčeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám možná právě v tomto světle jeví nový protiteroristický zákon, který podepsal ve Francii prezident Emmanuel Macron. Mimo jiné posílí pravomoci policie a vlastně díky tomu také skončil bezmála po 2 letech ve Francii výjimečný stav, ačkoliv řada těch opatření, která platila, jako kdyby zůstala policie třeba bude moci ve vymezené oblasti provádět domovní prohlídky v případě ohrožení bez povolení soudu, může vytvořit bezpečnostní zóny, omezit tak pohyb lidí, vozidel. Namátkou tolik z nového protiteroristického zákonu ve Francii.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak je to nepochybně velký zásah do svobod těch lidí, o tom není vůbec pochyb. To, že Francie za poslední 3 roky byla skutečně terčem největších útoků v Evropě, to je prostě fakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes 240 lidí zahynulo.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Znova si ale musíme připomenout, že, a to bez konotace, jestli dobře nebo špatně, ale první teroristické útoky proti Francii začaly až tehdy, když se Francie začala vojensky angažovat proti Islámskému státu a proti Středoafrické republice a proti Mali. To je prostě fakt. Takže tady je vidět jasná korelace mezi některými aspekty zahraniční politiky toho státu a reakcí především islamistů uvnitř té země, kterých si tam dlouhou dobu pěstovali příliš velký počet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejhorší teroristický atentát v dějinách Egypta na místní civilisty, ke kterému došlo minulý týden během páteční modlitby v mešitě, si dosud vyžádal přes 300 mrtvých včetně dětí, více než 100 lidí bylo zraněno. Pro teroristické útoky v Egyptě bylo dosud typické, že se zaměřovaly jaksi na turistické cíle, místní křesťany nebo šíity. Nyní se terčem džihádistů stali muslimové, nejspíš sufijští. Tuto formu islámu považují islamisté za kacířství. O čem to svědčí, pane Šándore? Co se vůbec odehrává na Sinajském poloostrově?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Při vší úctě bych si vás dovolil opravit, to není první útok proti těm, co zastávají sufismus, to není první.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nejhorší?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je nejhorší, o tom není pochyb. 305 mrtvých je obrovské číslo. Navíc způsob provedení, to mnohdy byly brutální popravy, dorážení raněných lidí. Oni půl hodiny řádili, než ta armáda vůbec byla schopna se dostavit na místo, samozřejmě v době, kdy už byli pryč. Sinaj a Káhira, letité problémy ve vztazích, což umožňuje svým způsobem Islámskému státu, ale i jiným institucím, neboli organizacím islámských džihádistů volně působit, mají podporu. I když možná tento útok může ukazovat, že to přehnali. Dokonce Al Kajda tento útok Islámského státu odsoudila. Ukazuje se, že vojenskými represemi to prostě jenom nepůjde. Rychlá reakce maršála Sísího, současného prezidenta Egypta, kdy egyptské letectvo bombarduje a já se ptám koho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, přesně. Jestli věděli o těch cílech, tak je měli bombardovat přece před tím a ne, aby ukázali silnou ruku a tak, jak víme, z Egypta se občas nikdy pravdu nedozvíme. Viz naše turistka. Do dneška nevíme, jak to vlastně bylo. Tak vůbec nevíme, jak to tam probíhá, koho vlastně bombardují, jak ten boj s tím terorismem skutečně vypadá. Podkopává to samozřejmě roli maršála Sísího, příští rok budou prezidentské volby. Reminiscence, respektive vzpomínky na uvězněného prezidenta Mursího, představitele muslimského bratrstva. Jenomže ten problém na Sinaji především je velmi složitý s tím, jak to tam celkově dlouhodobě prostě funguje. Ale řekněme si, že sufismus není trnem v oku jenom Islámskému státu, ale také vahábismu, saúdsko-arabské oficiální verzi islámu, na který Saúdská Arábie, a jsem zvědav, jak to bude teďka s tím tažením proti terorismu, který vyhlásil korunní princ, jak to bude s podporou vahábismu ve světě, na který Saúdská Arábie každý rok vynakládala 3 miliardy dolarů. A pro Česko, což je rozhodující a důležité, která má dopady v Bosně a Hercegovině, v zemích, které jsou velmi blízko České republice. Tady by mě zajímaly praktické kroky, které se budou dít v tom jejich boji proti terorismu, protože aspoň věřím, že začínají chápat, že to, co podporovali v Iráku a v Sýrii, všechny ty různé, a teď mi promiňte ten výraz, sunnitské, islámské šmejdy, kteří tam bojovali s těmi režimy, že pochopili, že se to obrací proti islámu. Najednou oni říkají sami, že to, co vidíme, vlastně pokrucuje obraz islámu v očích veřejnosti. Já se ani nedivím, že potom řada Čechů, kteří se o to příliš nezajímají, tak přece mají takový názor na islám, když vidí jenom tyto projevy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se schyluje k nové válce? Spekuluje se o Libyi, někteří předpovídají nový konflikt v Libanonu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak samozřejmě tady vidíme, že kdo na té krizi v Blízkém východě vyhrál a kdo na ní nejvíc profitoval. No, přece Írán, šíitský Írán, který od roku 79 buduje ten svůj vliv k nevoli Saúdské Arábie. Samozřejmě posílil se vliv Ruska, o tom není pochyb. Já jenom doufám, že nedojde k válce jaderné především nějakým omylem mezi Severní Koreou a Spojenými státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andor Šándor, bezpečnostní poradce a jeho názory. Děkuji za ně. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude generální ředitel České filharmonie David Mareček. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.