Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 22. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. O svůj pohled se s námi dnes podělí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se zaměříme? Jak vidíte boj proti terorismu po dopadení islámského radikála v Belgii, ruskou misi v Sýrii či dohodu Evropské unie s Tureckem. Dobrý poslech. Belgická policie v pátek dopadla islámského radikála Salaha Abdeslama, spolustrůjce loňských listopadových pařížských atentátů. S vyšetřovateli spolupracuje. Mají jeho informace, pane Šándore, cenu zlata?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já nemyslím, mají cenu zlata. To určitě si takhle nedovolím říct, protože to všecko by záleželo, zda byl součástí nějaké širší skupiny lidí, která plánovala na území západní Evropy něco provést nebo to byla jenom osamělá skupina, která měla možná 10 - 12 osob, a on vlastně zůstal jediným přeživším z těch útoků. To asi dneska spíš vědí už vyšetřovatelé jak francouzští, tak, tak belgičtí. A zcela nepochybně jsou bombardováni svými partnery z Německa, z Velké Británie a podobně, protože ten člověk může samozřejmě v mnohém jaksi poodkrýt, do jaké míry jsou skutečně ti pravděpodobní džihádisti, o kterých se ví, jejich počty se odhadují, do jaké míry jsou skutečně nebezpeční, do jaké míry jsou připraveni něco provést, a také zároveň, zda Abdeslam sám skutečně jaksi spekuluje, měl ještě jaksi v plánu provést něco v Belgii, anebo ne, tak počkejme na to vyšetřování a pak budeme vědět, do jaké míry to zlato mělo kolik karátů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také jestli třeba i těm informacím, nevím, můžeme věřit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak samozřejmě jednu věc, jedna věc bude to, co Abdeslam bude vypovídat. Druhá věc bude, zda ty výpovědi bude možno ověřit, do jaké míry jsou skutečně upřímné nebo jsou jenom účelové, protože on ví dobře, co mu hrozí a bude se samozřejmě snažit i hájit účelově. Z toho může pramenit i takzvaná jeho spolupráce s vyšetřujícími orgány. Ale myslím, že celý proces do jeho odsouzení je spíše na začátku a bude to trvat ještě řadu měsíců, než skutečně ta věc bude uzavřená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukázalo se, že nejhledanější muž Evropy asi v posledních měsících neopustil celou dobu Brusel. Byla to jeho rodina, přátelé a drobní kriminálníci, kdo ho ukrýval nedaleko bytu jeho rodičů. Co z toho lze vyvodit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak já si myslím, že hlavní problém je asi v to, že belgická policie a nejenom belgická policie, francouzská policie v Saint-Denis a podobně nemá dostatečný počet informátorů, které by infiltrovala právě z tohohle prostředí. Oni ti lidé velmi obtížně se získávají ke spolupráci. To je potřeba říct. Jako lacině kritizovat je jedna věc, ale získat skutečně radikální muslimy ke spolupráci není vůbec jednoduché. Ale ukazuje se, že prostě ty čtvrtě nemají pod kontrolou. Dokonce když si vzpomenete na tiskovku belgického ministra vnitra 15. listopadu, to si pamatuju přesně, protože jsem byl v televizi a akorát jsem ji slyšel, kdy říká, že si bude muset na ten Molenbeek posvítit, protože již deset let je to prostě rejdištěm a rodištěm džihádistů. No, tak mě v první chvíli napadla otázka, prokristapána, co ti lidi deset let na belgickém ministerstvu vnitra dělali, když to deset let věděli a teprve teď se rozhodli, že si na nich posvítí, když vidí v Paříži na 130 mrtvých nevinných lidí jako výsledkem toho rejdiště v Molenbeeku. Ale je asi zřejmě evidentní, že jsme si vytvořili v západních metropolích komunity muslimů, do kterých se neumíme dostat. Máme i malý počet muslimů jako policistů, malý počet muslimů v tajných službách, kteří by i té komunitě lépe rozuměli, a měli možná lepší přístup než my s našimi obličeji, když se tam objevíme, tak oni hned vědí, že jsem odjinud. Takže to je věc, která se zaspala. A to není jenom ve vztahu k muslimům. To je ve vztahu k Vietnamcům, Číňanům a všem jiným dalším etnikům, která vytváří komunity právě v těch velkých západních metropolích. A jsou velmi soudržní a obtížně se, a když použiju slovo penetrují, tak abychom měli někdy víc informací, protože pak slyšíme, že Abdeslam se procházel po čtvrti, že ho tam viděli, ale policie...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objednával pizzu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Objednával, ale policie se to nedozvěděla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jeden francouzský poslanec to dopadení komentoval a ostře kritizoval, cituji. "Jsem zhnusen neschopností Belgičanů vyřešit během posledních měsíců a let tento problém." Počínání belgické policie dokonce označil za frašku. Cituji dál. "Za smrt 130 lidí z Paříže mohou Belgičané, konkrétně jejich molenbeecký tým." Tolik slova francouzského poslance, která vlastně částečně jsou podobná jako vaše.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jsou to tvrdá slova zcela nepochybně. Na druhou stranu, jak jsem řekl, jedna věc je jaksi nějaké přání se někam dostat. Druhá věc je realita. Ono opravdu v té zpravodajské a policejně zpravodajské práci není skutečně jednoduché se do těch komunit dostat. Někdy je to i v situaci takové, že byste s nimi museli páchat nějakou trestnou činnost. Vždyť obtížně si představit, že stát organizuje páchání trestné činnosti svými orgány jenom proto, aby se mohl dostat někam. A my jsme prostě v demokratické zemi, máme určitá omezení, určité limity a s těmi prostě musíme pracovat a s těmi musíme žít, byť teda říkám, že mě překvapilo i to prohlášení ministra vnitra, že deset let o tom ví a nic s tím bohužel neudělali. A není přece možné a přípustné, abychom říkali, že máme takzvané no-go zóny, do kterých se policie bojí jít i ve dne. To je prostě opravdu fatální selhání státu. Jedna věc je penetrovat ty skupiny a mít informace. Ale druhá věc je, že ta policie se tam prostě bojí jít. To prostě nelze připustit a nelze akceptovat jako fakt selhání státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom raději slyšeli, pane Šándore, že už se něco děje v tomto směru?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já se obávám, že se toho příliš moc neděje. Paříž, respektive Francie je ve výjimečném stavu od toho 13. nebo 14. listopadu, což dává policii, prokuratuře a armádě větší pravomoci. Ale říct, že dneska máme vyřešeno, nemáme vyřešeno a nemáme vyřešeno právě proto, že neřešíme příčiny, neřešíme příčiny, proč nás lidi, kteří jsou ve třetím pokolení po svých prarodičích, proč nás tito lidé nenávidí, proč nenávidí náš způsob života a proč se nám chtějí mstít způsobem, jaký se nám mstějí, a to je prostě problém. Pokud tady nezačneme, pokud se nezmění fakt, že 75 % vězňů ve francouzských věznicích jsou muslimové, pokud nepochopíme, že věznice jsou ti nejlepším místem k radikalizaci právě těch lidí, nejlepším místem k vytváření džihádistických skupin. Když se podíváte dneska, to, co se děje v Iráku a v Sýrii, tak ty bojůvky, ty různé opoziční skupiny, to jsou vytváření skupiny právě na základě společných vězňů. Lidí, kteří společně ve vězení prostě trávili za nějaké delikty, a potom vlastně, tak jak si tam tu buňku vytvořili nebo tu skupiny, tak ji v tom poli takzvaně přeorganizovali na bojovou skupinu, a to je prostě fakt. Ale s tímhle tím se musí pracovat. Pokud s tím nebudeme pracovat, tak pořád budeme jenom řešit následky, my potřebujeme řešit příčiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by se s tím ale tedy mělo pracovat? Co by se mělo stát? Třeba Francie teď chce otevřít středisko, kde by se převychovávali islámští radikálové, místní z toho vůbec nejsou nadšeni.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je pravda. Já si myslím, že hlavní je to, že musíme nějakým způsobem v té zahraničněpolitické rovině se chovat mnohem odpovědněji, nesmíme rozbíjet státy, které možná nemají demokratický střih vlády, jako máme my. Ale neohrožují nás. A my když potom tu zemi na základě nějaké domněnky, že se tam nachází chemické zbraně a podobně, když tu zemi rozbijeme, zorganizujeme tam demokratické volby, ale vyhrajou a k moci se dostanou ještě horší lidé, než byli předtím, tak jsme překvapeni. Také si musíme říct, že francouzská televize, britská, německá zdaleka nepřenáší obrázky výsledků našeho bombardování v Afghánistánu, v Sýrii tak jako Al-Džazíra, Al-Arabíja, a ti lidé se na to koukají a vidí ty mrtvé děti a podobně, a potom když se dostanou do prostředí lidí, kteří je dokážou radikalizovat, navíc jsou sociálně vyloučeni, nemají šanci na práci, přestože mají i vzdělání a podobně, je to, je to opravdu široké spektrum problémů, které se nevyřeší za půl roku, ale měli bychom už někde začít. Jinak pořád budeme řešit příčiny, následky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale také domácí politika nebo která vlastně, když bychom to dali na tu misku vah, protože za těmi ghetty, která tady rozhodně nejsou ani měsíc, ani rok, ale podstatně déle v různých zemích, tak vlastně jde to právě rukou v ruce třeba s vysokou nezaměstnaností nebo nezaměstnaností jako takovou, s vykořeněním.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Určitě, ale to se zaspalo, v té první generaci to tak nebylo. To byli lidé, kteří přišli pracovat do těch zemí. V Německu Turci, kteří pracovali v automobilovém průmyslu. Ti lidi přišli a dostali práci. Ale bohužel v tom třetím jaksi pokolení už to tak není. A teď oni neví, jestli jsou Maročané nebo Francouzi, jestli jsou Pákistánci nebo Britové. Prostě jsou v takovém ambivalentním postoji v kontextu toho, že tu práci nemají, je tam vysoká nezaměstnanost. I ty problémy v těch školách, které jsou takto namixovány s převážným muslimským obyvatelstvem, to také není žádná idylka. A tam to začíná celý ten problém v tom, že oni neakceptují naši kulturu, neakceptují naše hodnoty a žijí prostě tak, jak žijí. A zároveň mají ten pocit z toho, co jsem říkal, že Západ je v kontinuálním boji s islámem. A to je něco, co bychom měli jasně říct, že to tak není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se tedy nějak zásadně třeba změnilo? Konkrétně ve Francii, tam například vláda schválila zákon proti organizovanému zločinu a terorismu, policie bude moci zadržet podezřelé osoby až na čtyři hodiny, aniž by tedy měla povolení, soudní povolení, může také provádět razie. Je tohle podle vás ta cesta třeba?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je jenom už řešení následků, to není řešení příčin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak teda řešit ty příčiny? Dát...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Trošku jsem se snažil říct, že vlastně musíme s těmi komunitami nějakým způsobem pracovat tak, aby tam nebyla tak obrovská míra nezaměstnanosti, sociální vyloučení a podobně. Ono se to lehce řekne samozřejmě, je potřeba, aby ten stát měl programy, které prostě budou jaksi orientovány, aby se tyto věci snížily. A na druhou stranu si ale řekněme zase na rovinu, očekávat, že tu terorismus vymýtíme, to není pravda. Tak jak tu s námi od nepaměti je kriminalita, tak s námi bude terorismus. Je jenom otázka té míry jaksi, jak se bude projevovat. Ale že bychom ho vymýtili, to určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec víme o tom, jak operuje takzvaný Islámský stát v Evropě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak Islámský stát, my o tom samozřejmě něco víme, musíme si uvědomit, že to je entita, která vznikla v Iráku na základě Al Kajdy v Iráku, kterou vedl jistý Abú Músa Zarkáví, který byl v roce 2008 zabit při americké protiteroristické operace. Ale tento člověk nejdřív začal jaksi sektářské násilí při změně vlády, kdy v Bagdádu nastoupili šíité většinové po Saddámu Husajnovi, který byl sunnita. Takže Abú Músa Zarkáví jednak vedl sektářský boj proti narůstajícímu vlivu šíitů a Íránu, to byla jedna věc. A druhá věc, proti Američanům. Potom do řad toho, té Al Kajdy, která se potom převtělila na Islámský stát, samozřejmě chodili i důstojníci z baastistické irácké armády, z baastické jaksi politické strany a podobně, a vlastně i ten Islámský stát se stal určitou jaksi i ochranou pro sunnitské kmeny v Iráku, které trpěly tou nadvládou šíitů právě, právě z Bagdádu. A je prostě zajímavé, že pro ty sunnity je drakonický Islámský stát, který se brutálně chová vůči každému, kdo projevuje odpor, je pro ně přijatelnější než vláda v Bagdádu nebo, nebo Bašár Asad. To je celkem jaksi nepochybné. A musíme si také říct, že čísla, která uvádíme o Islámském státu, že má 30 tisíc bojovníků, dva roky jej bombardujeme a má pořád 30 tisíc bojovníků, měli bychom si říct, že 30, tisíc bojovníků nemůže spravovat tak velké území, jaké oni mají, někde mezi 6 - 9 miliony obyvatel a že je celkem evidentní, že tam má podporu, má podporu oportunistů, lidí z politiky, kšeftařů, pašeráků, kmenů. Islámský stát pracuje s kombinací drsné brutality, ale velmi jemné techniky diplomatického vyjednávání, kde je schopen části kmenů, s kterými umí dobře pracovat jak iráckých, tak syrských, pracovat a stavět je proti sobě. Takže je pořád schopen je ovládat. To, že má podporu samozřejmě v západní Evropě, že tam ti lidé chodí bojovat, je evidentní, ale největší počet je ze Saúdské Arábie, z Tunisu. Je paradoxní, že na počet obyvatel největší počet zástupců z Evropanů v Islámském státu je právě z Belgie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, dívám se do zpráv. Došlo na bruselském letišti ke dvěma explozím. Několik osob je zraněno a letiště Zaventem je v tuto chvíli zavřeno. Další informace určitě přineseme.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ale nečekáte, že vám řeknu, kdo to udělal, ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě ne, určitě ne. Ještě k Islámskému státu, pane Šándore. Nedávno unikly tajné dokumenty, mnoho jmen, tisíce jmen. Mohlo by to mít zásadní význam právě, co se týče identity rekrutů, o nichž jsme vlastně zatím netušili a jsou to vlastně dobrovolníci odtud z Evropy.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Určitě je to důležitá informace, protože policie těch zemí, ze kterých ti lidé se rekrutovali, se může samozřejmě podívat, kdo další s nimi mohl spolupracovat, může je lépe identifikovat, může je lépe zasadit, pozná to prostředí a podobně. To zcela nepochybně je dobré. Může to být samozřejmě i důkazem pro některá soudní jednání, která se vedou právě s těmi navrátivšími bojovníky z Islámského státu, kteří si tu odbyli tu bojovou část v Sýrii nebo v Iráku, anebo také a také jich není úplně málo, kteří jako poznali, že to přesně není ono to, co si oni mysleli. Víte, někdy ti noví džihádisté se projevují až tak jako naivně, že když komunikují na Twitteru nebo na Facebooku, tak se ptají, jestli se tam také dá koupit Nutella a jestli je tam pomáda na vlasy a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byly dívky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, dobře. Ale, ale i tak je to, prostě je to v kontrastu, když přece jdete někde bojovat za, za Alláha a ve jménu nějakého kalifátu, tak si myslím, že Nutella není až tak rozhodující. Ale tak byly to dívky, to je možná pravda. Ale přesto mi to přijde, že ne všichni plně chápou, kam jdou a že mohou být také rozčarováni z toho, co vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Balkánská cesta je uzavřena, od víkendu platí dohoda Evropské unie a Turecka o vracení migrantů. Je to dohoda, o které se hodně polemizuje, dohoda plná otazníků, rizik, ale i naděje. Jaký je váš pohled, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že to je prostě výsledkem ne příliš podle mého soudu prozíravé politiky Angely Merkelové, která všecko vsadila na dohodu s Tureckem. Podle zřejmě jejího názoru dohoda s Tureckem výrazně tu migraci omezí, velký partner Němců, Rakousko, ústy svého prezidenta říká, že to bude fungovat tak z 30 - 50 %. Jestliže Německo má na svém území od loňského roku dva miliony uprchlíků, no, tak je to obrovské číslo, tím pádem se ten další příliš lidí příliš moc jaksi nesníží. Co se stane, když to nebude fungovat? Navíc tam ty pojistky, které si Turecko žádá, jsou velké. Mám pocit, že Erdogan, turecký prezident, tahá za delší konec provazu. Otázka, jak budou spolupracovat s Řeckem, chci vidět, zda skutečně Turecko uzná Kypr a podobně. Já si myslím, že tam je řada otazníků, které v té dohodě se vzájemně podmiňují, jejichž výsledkem mají být nějaké částky okolo šesti miliard eur do roku 2018 a zároveň také devadesátidenní bezvízový pobyt pro Turky a podobně. Já osobně mám trochu problém takzvaně odměnit Turecko za to, jak dva roky minimálně podporovalo či nečinně přihlíželo aktivitám Islámského státu, jak vesele kšeftovalo s Islámským státem, pokud jde o kradenou ropu, jak se vlastně chová vůči syrským Kurdům, jak se chová proti PKK, byť je to sice organizace na listině teroristů, ale je to prostě čtyřicetiletý boj proti kurdské otázce, na jejímž konci jsou desetitisíce mrtvých a podobně. Já se obávám, že Turecko už není tou sekulární Atatürkovou zemí, ale že je dneska Turecko jako člen Severoatlantické aliance bohužel mnohem blíž Rijádu než Paříži a Londýnu. Pro mě je tam řada...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon. Zároveň se vlastně staralo několik let o 2,5 milionu utečenců.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je, to je pravda. To já jako samozřejmě nezpochybňuju. Mě tady prostě hrozně zaráží, proč Saúdská Arábie, která je schopná postavit pro každoroční pouť do Mekky takzvanou Hadždž, stany velmi luxusní pro tři miliony lidí, proč není ochotná jeden jediný dát Turecku nebo postavit pro utečence, vždyť to jsou vlastně jejich nejbližší, nejbližší bratři, poněvadž to jsou většinou sunnité, které vyhání šíitský alavitský režim Bašára Asada. Takže ano, máte pravdu, ale na druhou stranu Turecko tolerovalo spoustu věcí a myslím si, že velmi nešikovně ingerovalo právě do syrské občanské války, protože hlavní a největší obsese Turecka je otázka Kurdů. Kurdové jsou největší národ v tom regionu a nemají vlastní stát a nachází se na území pěti států. Takže tady vidím problém, který Turecko bude pořád jaksi mít jako, jako červenou kartu před, před očima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou alternativu měla Evropská unie?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Evropská unie měla určitě reagovat podstatně, podstatně dříve na ten, na ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se nemohla dohodnout ani na kvótách, v podstatě na ničem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je právě problém, a to se ukazuje, že Evropská unie prostě ve své osmadvacetičlenné podobě nemá stejný názor na migraci, to je celkem evidentní. Názor Německa je zcela nepochybně odlišný od názoru Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska. A bohužel Němci porušují pravidla. Když se jim to hodilo, tak zrušili Dublinské úmluvy a řekli, Syřané, pojďte k nám. Veškeré pravidla a principy, které měly fungovat právě v otázce přijímání migrantů, Německo porušilo, protože se rozhodlo, a to je něco, co by se stát nemělo, a ukazuje se, že prostě těch společných politik ta Evropská unie má minimálně. A jestliže ustanoví pohraniční stráž, no, tak nemůže do ní dát pouze 1500 příslušníků, to je prostě nebetyčně strašně málo. Každý laik, když se podívá na jižní hranici Evropské unie, tak ví dobře, že ten počet je naprosto nedostatečný a ještě ten její jaksi fungování odloží o půl roku. Tady prostě je evidentní neschopnost to řešit. A pak ty jednotlivé země přijímají vlastní opatření. Nejdřív jsou za to kritizovány a později ti, co je kritizují, to udělají také. A jestli se to nebude řešit skutečně na celoevropské úrovni, tak uzavírání hranic, pokud ty migrační vlny se budou tlačit a hledat jiné cesty, tak ty země k tomu budou přistupovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poukazuje se na to, že ta dohoda neobstojí příliš, řekněme, z morálního hlediska, lidskoprávního hlediska, ale že v tuto chvíli je to jediné možné nebo jediné lepší řešení.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je určitě, myslím si, že ne vždycky máme úplně sto procent...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli lepší špatné než žádné.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ano. Určitě. Ona ta řešení jsou jenom špatná. Je potřeba najít to nejméně, nejméně špatné a neměli bychom si zase způsobit velký migrační problém v Evropě jenom proto, že Turecko se jaksi dívá na svobodná média způsobem, jakým se dívá, byť chápu ožehavost toho, co jsem teďka řekl, na půdě jaksi nezávislého média Českého rozhlasu. Ale jako trochu pragmatismu té politice skutečně neškodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi momentálně má, řekla bych, největší strach, alespoň se to objevuje v různých médiích, Itálie, protože ta balkánská cesta je zavřená. Myslíte si, že by se třeba opět obnovila ta trasa nebo že by ty proudy mohly směřovat přes Libyi do Itálie, což je vlastně mnohem složitější?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě. Tahle ta varianta tady zcela nepochybně je. Pokud bude zájem lidí migrovat do Evropy, tak pašeráci budou mít byznys a budou organizovat jakékoliv cesty, jenom aby prostě vydělali a ty lidi tam dostali. To je prostě realita. Pokud ti lidé budou potřebovat odcházet, tak to tady bude. Pokud se nám nepodaří uklidnit ty konflikty, odkud ty lidé odchází, stabilizovat ty země, tak ti lidé budou odcházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak stabilizovat po pěti letech občanské války, pane Šándore, Sýrii? Ti lidé už jsou vlastně mimo.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je pravda, to je pravda. Ale to si myslím, že je jednodušší, než stabilizovat rozmlácenou Libyi, která má dvě vlády. Ani jedna nemá pořádnou jaksi kontrolu pod těmi územími. Kdežto příměří, které bylo uzavřeno, byť se úplně nedodržuje v Sýrii a začátek mírových rozhovorů, které, řekněme, si brutálně probombardovalo Rusko jak donucením opozice, tak samozřejmě Bašárovi Asadovi vytvořilo podstatně lepší podmínky, no, tak tam určitá naděje, byť nejsem velký optimista, že se toho dočkáme brzy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruský prezident Putin ten intervenci v Sýrii, odkud se většina armády stáhla, hodnotí jako úspěšnou. Podle něj Rusko svou intervencí vytvořilo podmínky pro mírový proces.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak zaprvé, Rusko ukázalo světu, že je schopno vojenskou silou zasahovat mimo své území, ukázalo se, že se s tím o tom nebude s nikým radit. Když se rozhodne, tak to udělá, také to udělalo. Bohužel nachytalo Západ včetně Spojených států s tou razancí a tou rychlostí, jakou tu věc udělalo. Zajistilo si svoji námořní základnu v Tartúsu a leteckou v Latakii. Oni nemilují Bašára Asada, to je sňatek z rozumu, nikoliv z lásky. Ale oni věděli, že pádem Bašára Asada a nástupcem kohokoliv jiného, který by nebyl z toho šíitského alavitského klanu, no, tak by o ty základny přišli. A zbyl by jim zase jenom ukradený Sevastopol Ukrajině. Takže toto udělali. Ale ono se jim také podařilo jaksi si tu moderní taktickou leteckou techniku, ale i strategickou vyzkoušet v praxi. Vždycky je to lepší v praxi než na polygonu. A také tím ukázali potenciálním nákupcům jejich zbraní, že mají kvalitní techniku. Vrtulníky Mi-28, Kamov 52, letadla letouny Su-35 a podobně. Když potenciálnímu zákazníkovi ukážete, že ty prostředky umí nasadit a že jsou operačně schopné ničit nepřítele na zemi, no, tak samozřejmě máte větší, větší pravděpodobnost prodeje než česká armáda, která si zakoupí 72 letounů Alka a pak jich potřebuje podstatně méně a není je schopná pořádně nikde prodat. Takže myslím, že Rusové v tomhle tom hodně, hodně jaksi vyhráli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra ve studiu Jak to vidí přivítám politoložku Vladimíru Dvořákovou. Příjemný den, ideálně při poslechu Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.