Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 18. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V Jak to vidí dnes vítám bezpečnostního poradce Andora Šándora. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem budeme dnes například hovořit? Jak se orientovat v kauze novičok a ve výrocích politiků i zpravodajců? A jak vážně to Severní Korea myslí s koncem jaderných zkoušek? Připojte se k poslechu. Už druhý odpovědný výbor parlamentu se usnesl během několika dní na tom, že prezident Miloš Zeman v souvislosti s výskytem látky typu novičok na našem území prý nemluvil pravdu. Minulý týden tento závěr oznámil zahraniční výbor sněmovny, tuto středu se obdobně vyjádřil i senátní výbor pro bezpečnost, pro zahraniční věci a obranu. Mluvčí pana prezidenta na to usnesení reagoval tweetem cituji: "Senátoři uvedli v praxi pohádku Císařovy nové šaty. Tleskají neexistujícímu oděvu, a proto jim vadí, že pan prezident veřejně řekl pravdu." Jak se v tom máme orientovat, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, bude to asi velmi obtížné samozřejmě. Já bych to řekl asi takto, už ten začátek, kterým pan prezident veřejně úkoloval BIS a Vojenské zpravodajství, aby mu podalo podklady, byl špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá na to právo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pan prezident má právo úkolovat s vědomím vlády, taky je samozřejmě otázka, jestli vláda o tom věděla, nebo jestli tu vládu zastupovala pouze Karla Šlechtová, to já nevím, ale to je věc vlády, to mně celkem jako je jedno, ale mně spíš o to šlo, že se to zveřejnilo. Takovéto věci se po mém soudu nemají dít veřejně. Prezident má právo, jak jsem řekl, s vědomím vlády úkolovat tajné služby, tak to přesně říká zákon 153 a i ty výsledky, které dostal, si měl nechat pro sebe. Já nevím, k čemu je to dobré tady odhalovat existující či neexistující císařovy šaty. Jde přece jenom o bezpečnost této země, o věci, které se v této zemi dějí a řekl bych legálně i legitimně, ale zároveň tím dáváme prostor a nabíjíme komukoliv, kdo chce tyto věci zpochybňovat a asi i to nejhorší, co se mohlo stát, že vlastně Kreml měl velkou radost z toho, že pan prezident evidentně mylně, protože ta dezinterpretace někde musela být, označil Českou republiku jako výrobce novičoku a ta ruská zkratka, která pořád tady existuje, to znamená, jestliže se vyráběl v Česku, tak ho také mohli použít ti, kteří chtěli zavraždit Sergeje Skripala a jeho dceru, ta je tady evidentní a to si myslím, že se na Hradě dalo dohlédnout, že tato interpretace tady může být, proto to považuji za nešťastné. Výroky senátních či parlamentních výborů nemá smysl jaksi komentovat. Faktem je, že pan prezident to komentoval způsobem, který mu samozřejmě tu sílu dává a je mu vlastní, že ho volilo 3 miliony lidí, tím pádem jakékoliv vyjádření volených zástupců zastupitelské demokracie ho příliš nezajímají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si tedy vysvětlujete výroky hlavy státu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak pan prezident už několikrát ve veřejných sdělovacích prostředcích ukázal, že ví ty věci nejlépe. Bylo by samozřejmě s podivem, kdyby prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil byl nejméně a nejhůře informovanou osobností. Já myslím, že je správně, že je nejlépe nebo patří mezi nejlépe informované osobnosti tohoto státu, na druhou stranu bych byl zdrženlivější v tom, že bych se snažil někoho přesvědčit a ukázat, že já jsem opravdu tím nejlépe informovaným. Myslím, že to není potřeba, že takovéto věci prostě mají zůstat v tom režimu utajení, byť nám někdo říká, že ten režim utajení byl co nejnižší, snaží se to jaksi marginalizovat. A já si prostě nemyslím, že to je dobře. Některé věci prostě mají zůstat v režimu utajení a nemají sloužit k široké diskusi lidí, kteří to mají potom i tendenci zneužít jakkoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukazuje i tento případ na to, že ti čelní představitelé spolu vůbec nekoordinují své, svá vyjádření?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Nabízelo by se to samozřejmě. Já nevím, já mezi nimi nejsem. Tak mohu jenom se domnívám z toho, že vidíme rozporná vyjádření pana premiéra, pana prezidenta. Řekl bych, že v tak zásadní věci a v tak lehce, řekněme, interpretovatelné věci by tady ta shoda měla být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec obecně běžný postup, pane Šándore, když se vyskytne, řekněme, bezpečnostní problém?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak ono záleží, jaký je, ale je faktem, že k tomu vláda zasedne, má k tomu Bezpečnostní radu státu, na kterou samozřejmě může být přizván i pan prezident. Pan premiér komunikuje s prezidentem takovéto věci. Dřív se to dělo podstatně více v režimu takovém, jaký si to zaslouží, a tak zásadní věci, jako jsou, jako je i problém novičok, protože on vedl k té velké akci Evropské unie, k vypovězení téměř 160 ruských diplomatů, poměrně zásadní roztržce. Tady si myslím, že by vedení státu, pokud vystupuje již veřejně, mělo mluvit jedním jazykem. Celkem potom se stáváme tak trochu obtížně čitelní a jsou tu potom dohady, jak to vlastně je. Já si nemyslím, že to je problém komunikovat, ale otázka je potom, jak ty věci, na kterých se shodnou nebo neshodnou, se potom interpretují ve veřejném prostoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kauza měla i jeden konkrétní dopad, když v březnu Moskva označila Česko za možného původce novičoku, tak řekl Bohuslav Šafář, ředitel Vojenského výzkumného ústavu, že otravné látky se v Česku vyrábějí výhradně pro laboratorní účely. Na jeho výrok se pak vlastně odvolával pan prezident v souvislosti se svým vyjádřením, že se v Česku novičok vyráběl. Premiér Babiš ho za vyjádření kritizoval. No, a v pondělí pana Šafáře odvolala ministryně obrany Karla Šlechtová. Jak tomu rozumíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já už jsem se k tomu vyjádřil asi před 3 dny v interview s Pavlem Štruncem. Ministři a politici by měli velmi pečlivě zvažovat, než budou odvolávat státní úředníky jakoby určitou, a tady se to tak může nabízet, náhražku toho, že si sami neporozuměli při interpretaci některých věcí. Nechci se dopouštět až takového výroku, že si ho zvolili jako obětního beránka, ale je potřeba vidět, že pan Šafář, ale jako řada jiných úředníků před ním mají nějaký lidský, profesní, rodinný život a že by neměli být jaksi součástí takovýchto věcí. Na druhou stranu já bych řekl, že státní úředníci by se neměli k takto citlivým věcem vyjadřovat. A to bylo obzvlášť patrné před několika lety u Policie České republiky, kdy šéf ÚOOZ a podobně podávali interview, chodili do pořadů s panem Moravcem. To jsou věci, které jsou nebývalé a zvláštní. Prostě za ministerstvo obrany mají mluvit politici nebo náčelník Generálního štábu za Armádu České republiky, pak mají svoje mluvčí, ale aby každý úředník vystupoval v médiích a pronášel nějaké soudy, já jsem trošku v rozpacích, když to vidím, a myslím si, že takové věci by se prostě dít neměly, protože ty výroky potom mohou dojít i do takovýchto konsekvencí, jaké prostě vidíme, že se pan prezident opře o jeho výroky a pak se zase ukazuje, někdo to zpochybňuje. Myslím si, že v tak jednoduše interpretovatelné věci jako je výroba velmi malého množství novičoku v zásadě podle regulí mezinárodních institucí, tak se projevila způsobem, jakým se projevila. To si myslím, že je špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ta česká debata docela odvedla pozornost od pokračování případu bývalého dvojího ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Jaké má vůbec tedy pokračování? Oba jsou, no, zdrávi, respektive přežili tu otravu novičokem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to my nevíme, já to nevím. Mně by samozřejmě zajímalo, kde oba jsou, v jakém stavu je především Sergej Skripal, protože o dceři Julii se hovořilo, že mluvila, jedla a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta byla na tom podstatně lépe.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Podstatně lépe, byť byly nějak spolu po celou dobu. To jsou věci, které někdo samozřejmě ví, ale veřejnosti nesděluje. Otázka je, jaký je záměr dál především Velké Británie s tím případem pokročit nebo nepokročit. Myslím si, že z té velké aféry to takzvaně vyšumělo do situace možná, a to tak nechci předjímat, vyšetřování skončilo zapomeňte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle zjištění Respektu Sergej Skripal byl v minulosti tajně v Praze a s některými vyslanci tuzemských bezpečnostních institucí se měl sejít i na půdě ostrovního království. Co si o tom myslíte, co by to mohlo třeba znamenat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já nevím, o co měla zájem buď ÚZSI nebo Vojenské zpravodajství, nechci předjímat, nevím, kdo z nich se se Sergejem Skripalem potkal, jestli tam byla snaha si něco doprověřit z minulých případů, protože nepředpokládám, že v současnosti by Sergej Skripal disponoval informacemi, které by skutečně někoho mohly zajímat, myslím o současných, o současných kauzách. To, že musel být Skripal pod kontrolou britské kontrarozvědky, to je celkem evidentní, tak jako si ho hlídali Rusové. Dokonce se ví, že chodil i na ruskou ambasádu, která je vedle Kensingtonského paláce, že jo, v té známé Private Road, takže toto jsou věci, které se věděly, ale přesto my nevíme a nikdo nám neřekne, co Sergej Skripal za 10 let od toho, co ho prezident tehdejší Ruské federace Medveděv pardonoval a propustil ho a nechal ho odejít do Velké Británie, až do té doby, než byl na něm pokus vraždy, co vlastně skutečně dělal za těch 8 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nevíme, co dělal, ani proč byl otráven.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
V čem může být i klíč toho, co se mu, co se mu mohlo stát, protože já jsem to řekl několikrát, já osobně nevěřím tomu, že by to bylo, ten pokus vraždy byl s oficiálním požehnáním Kremlu, ale nevylučuji, že to udělali lidé samozřejmě z ruských tajných služeb jako nějakou formu odplatu za jeho zradu, která mohla poškodit jejich kamarády a spolupracovníky, to se samozřejmě nabízí, ale jsem si už téměř skoro jist, že se nikdy tu pravdu nedozvíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se dozvíme v případu dočasně zproštěného výkonu funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiřího Šaška? V úřadu je od roku 2014, dočasně ho zprostil funkce ministr vnitra Lubomír Metnar. Důvodem je podle něj snaha vyšetřit hospodaření této civilní rozvědky, kde měla vzniknout velká škoda.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Když to tak trochu odlehčím, tak vzhledem k tomu, že se tím hodlá zabývat parlament, tak se to určitě dozvíme, protože někdo z poslanců to zcela nepochybně vynese, takže budeme vědět, o čem tam šlo. Z těch informací, které máme z médií, se ukazuje, že tam šlo minimálně o nějaké velmi podivné nakládání se státními prostředky, byť je potřeba říct, že podle zákona 153 tajné služby mohou účtovat a evidovat věci, které nakupují ze státních prostředků v rozdílu se státní správou. To ovšem neznamená, že neprůhledně a samozřejmě, aby v tom bylo podezření na páchání trestné činnosti. Je prostě zvláštní, že samotný ředitel musí být postaven mimo službu, ale by se to mohlo dobře vyšetřit, neboť ten orgán, který to vyšetřuje, a v tuto chvíli je to nějaký policejní orgán, ÚZSI to vyšetřit mohl. To na mě působí velmi podivně, velmi zvláštně a zcela nepochybně a já nevím, jaká role pana Šaška v tom je, ale zcela nepochybně mu to na jaksi dobrém jménu v žádném případě nepřidává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte vůbec, pane Šándore, o krocích, které dělá vláda bez důvěry, vláda v demisi? Ten seznam odvolaných ředitelů významných institucí je čím dál delší, skončilo už 16 vysokých managerů státních institucí, odešlo 26 náměstků z ministerstev. Podle dnešní Mladé fronty DNES se chystá také velká výměna šéfů v policii na postech krajských ředitelů. Na vlastní žádost odchází z čela pražské policie Miloš Trojánek, nadřízený vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo. Spekuluje se i o odchodu policejního prezidenta Tomáše Tuhého na ambasádu naší republiky do Bratislavy, kde by se mohl stát přinejmenším policejním přidělencem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, já nejsem ústavní znalec, ale nejsem si jist, že v ústavu je napsáno něco jako vláda bez důvěry, vláda s důvěrou, jestli může dělat to, nebo nemůže dělat to, dokonce ani ústava snad nezná pojem úřednická vláda, a přesto se s ní ve veřejném prostoru manévruje velmi často. Já osobně si myslím, že vláda je vláda a má spravovat tuto zemi a dělá opatření, jaká dělá. Já s tím nemám žádný problém a nese také za to samozřejmě odpovědnost za ta opatření a je potřeba vidět, a to si řekněme na rovinu, že v některých obměnách lidí na vysokých postech to byl evidentně tlak na jiné menší politické strany, které by se hodily do vytvoření nějaké koaliční menšinové vlády či pro její podporu. Tady je celkem evidentní ta snaha je přesvědčit, aby byli rozumnější, neboť těch jejích zástupců v těch firmách může být ještě míň, tak samozřejmě i na těch, na těch ministerstvech. Já myslím, že to není tak obtížné toto číst, ale osobně nevidím nikde žádné zákonné překážky v tom, aby takto vláda nemohla jednat. Já prostě tak tam nevidím, žádný zákon ani ústava takto nehovoří, ale jak jsem řekl, nejsem žádný ústavní odborník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Severní Korea kvůli vojenskému cvičení Jižní Koreje a Spojených států zrušila ministerská jednání s představiteli sousední země, opakovaně pohrozila, že zruší chystaný summit Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ten se měl uskutečnit 12. června v Singapuru. Co, pane Šándore, touto rétorikou a těmito kroky Pchjongjang sleduje? Je to nějaké riziko, vabank nebo záměrná provokace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak za prvé to není nic nového, kdy severokorejský režim manévruje tímto způsobem, jednak získat si lepší vyjednávací pozici, jednak se ukazuje, že několik jednání Kim Čong-una, on dokonce letěl do Číny letadlem s prezidentem Číny, mu evidentně posílily tu pozici, která má. Pak je třeba vidět, že Korea velmi, Severní velmi vážně bere spojená, nebo spojenecká cvičení Armády Spojených států a Jižní Koreje, kdy ta cvičení připomínají nějaké vylodění na území Severní Koreje a podobně. A pak si myslím, že poměrně tvrdé vyjádření Jamese Boltona, národního bezpečnostního poradce Trumpa, který on už dnes změkčuje. Jaksi tlačí Koreu už dneska k tomu, aby řekla - my se vzdáme jaderných zbraní a ještě se nezačalo ani jednat. Kim Čong-un udělal ten vstřícný krok, že řekl, že zruší tu jadernou střelnici, tvrdilo se, že je rozbitá. Já se domnívám, že ji už nepotřebuje, protože určitý počet jaderných zbraní má, jaderných hlavic, má to odzkoušeno, takže má potenciál, který mu evidentně stačí a možná také nemá ani tolik finančních prostředků, aby v tom dále pokračoval a Kim Čong-un dobře ví, jak to dopadlo v minulosti s lidmi Kaddáfího, který také se jaksi zřekl vývoje zbraní hromadného ničení za to, že budou jaksi sankce proti Libyi jaksi, jaksi zrušeny, což se také stalo a v roce 2011 za vehementní podpory především Britů a Francouzů byl Kaddáfí zabit, takto také dopadl Saddám Husajn a podobně. On dobře ví, že když se vzdá jaderných zbraní a nebude mít skutečné záruky, kterým může věřit, takže nedopadne dobře. Jeden příklad, ten je ukázkovej na Ukrajině. Ukrajina v roce 94 byla třetí největší jaderná mocnost na světě, protože tam zůstaly jaderné zbraně z doby Sovětského svazu. Ukrajinci se jich vzdali a v rámci budapešťského memoranda, kdy Spojené státy, Rusko, promiňte, Spojené státy, Británie a Rusko, správně, garantovaly bezpečnost a neměnnost hranic Ukrajiny. V momentě, kdy Ukrajina se vzdala těch zbraní, tak přestala být zajímavá a neměnnost hranic Ukrajiny se ukázala anexí Krymu. Takže on Kim Čong-un není žádný hlupák, který dobře ví, o čem ta celá hra je, jenom doufejme, že nakonec k tomu jednání dojde a že to jednání bude skutečně ku prospěchu, že ten Korejský poloostrov se zklidní a zároveň se samozřejmě sníží to nebezpečí šíření jaderných zbraní. V momentě, kdy skutečně takto ten trend pokračoval, tak těch zemí, které jsou schopny vyrobit jadernou zbraň, je podstatně více, než se o nich možná běžně mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké má tedy severokorejský lídr a Kim Čong-un záruky, že nedopadne třeba jako Muammar Kaddáfí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to já právě nevím a to bude asi také otázka samozřejmě těch jednání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte i toho summitu například?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak on má záruky v tom, že, a to Čína řekla, když ta krize eskalovala, že pokud první, kdo zaútočí, budou Spojené státy, takže Čína do toho konfliktu půjde. Pokud to bude Kim Čong-un, takže se Čína vzdá tohoto nebo respektive nebude do toho konfliktu zasahovat, ale pro Čínu je Severní Korea v té pozici, v jaké je i s Kim Čong-unem velmi důležitá, protože vytváří nárazníkové pásmo mezi americkou armádou, která je umístěná v Jižní Koreji a mezi čínským územím, to je zcela evidentně. Čína potřebuje takto stabilní režim v uvozovkách. Na druhou stranu se jí příliš také nehodí ty excesy s jadernými zbraněmi a je zřejmé, že Čína tím, že přitáhla kohoutky, že přestala odebírat velké množství uhlí ze Severní Koreje a oděvního, oděvních výrobků, takže vlastně ten režim ještě více dotlačila na kolena té bídy, ve kterých se nachází. Já jenom řeknu pro zajímavost, průměrný Severokorejec je o 8 až 11 centimetrů menší jež Jihokorejec a jsou úplně stejná etnika, je to už dáno tím, jaké mají vlastně potraviny a životní úroveň. Ty dvě země se až od roku 74 diametrálně začaly rozvíjet každá jinde. Vidíme, kde je dneska Jižní Korea, víme, kde je Severní Korea.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Egypt na celý muslimský postní měsíc ramadán, který začal včera, otevře přechod Rafáh na hranici s pásmem Gazy, oznámil to na Twitteru egyptský prezident Fattáh Sísí. Na kolik, pane Šándore, vůbec zajímá arabský svět osud Palestinců?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že k jejich neprospěchu už dnes zdaleka tak jako dříve. Palestinci už dneska nejsou tím svým způsobem jednotícím jaksi bodem té arabské politiky, když to tak nazvu, vůči Západu a především vůči Izraeli a Spojeným státům. Dnes, a já jsem o tom asi v tomhle pořadě také mluvil několikrát, se opět ukazuje to staré pravidlo nebo pořekadlo Blízkého východu, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Takže vidíme změnu politiky Saúdské Arábie, protože největší nepřítel je dneska, je otázka, do jaké míry to skutečně je největší nepřítel, já to nechci úplně zpochybňovat, Írán a tudíž Saúdská Arábie s Izraelem se velmi, velmi sbližují, byť vyjádření saúdskoarabského ministra zahraničních věcí o tom, že vytvořit Jeruzalém jako jedno hlavní město pouze Izraele a podobně, že to je narušení Charty OSN, to je všechno pravda, ale to jsou jenom vyjádření. V praktických krocích myslím, že Palestinci znovu poznají, že ta možnost vytvoření vlastního státu musí začít někde jinde, že to není tím, že bude Hamas, promiňte, jo, Hamas, manipulovat a manévrovat lidi tak, jak se zřejmě ukazuje, že jim říkali - běžte klidně k tomu plotu, Izraelci střílet nebudou. Nakonec tady máme na 60 mrtvých toho 14. května, kdy se otevírala ambasáda a byl ten den Nakba, ten protestů a odplaty Palestinců. Nemyslím si, že z toho vznikne nějaký velký konflikt. Tam se pořád rýsuje ten hlavní konflikt, a to je Izrael - Írán, který se zatím odehrává v Sýrii, doufejme, že to nepřeroste v něco většího, ale do toho budou samozřejmě zasahovat Spojené státy tím, že jaksi už odmítly dál jaksi dodržovat tu dohodu s Íránem o likvidaci nebo přerušení jaderného výzkumu, do proti toho Evropská unie, která chce, aby se ta dohoda dodržovala, cla, ekonomické problémy a podobně. Myslím, že svět se komplikuje, ale nikterak na tom Palestinci nevydělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je tady místo nebo vztah s Evropou Blízkého východu a Evropy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak Evropská unie ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzhledem k tomu přeskupování vlastně těch přátel a nepřátel?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak Evropská unie si nechtěla ponechat, řekněme, více vybalancované postavení, také chtěla jaksi přijmout rezoluci, která by byla proti tomu umístění nebo přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, byť na to mají Američané zákon už od roku 95, akorát ho vždycky odkládali. Je pravda, že Češi, a nejenom Češi, my jsme to jaksi zablokovali přijetí této rezoluce a tím jsme trošku asi narušili to, co Evropská unie chtěla udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by se naše ambasáda také přestěhovat, následovat tu americkou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych řekl, že my jsme asi nejproizraelštější v rámci Evropské unie, o tom není pochyb. Může to mít nějaké konotace v oblasti ohrožení islámským terorismem, o tom by se také nemuselo pochybovat. Myslím si, že bychom nemuseli být v některých věcech, jak se říká, /nesrozumitelné/, běžet jakoby úplně za Spojenými státy, protože si nejsem jist, že za to příliš něco jakoby získáme, už vůbec ne od Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukazuje i ten přesun ambasády Spojených států v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, že vlastně, jak se de facto shodně píše v komentářích, Palestinci nebyli na tom politicky vlastně nikdy tak špatně, jako nyní od toho roku 1948?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím. Fakt prostě je, že v Jeruzalémě žije 300 tisíc Palestinců, že východní Jeruzalém byl anektován Izraelem po té válce s Jordánskem v roce 67 a že si zaslouží mít svoje hlavní město. A že se nám v Jeruzalémě na /nesrozumitelné/ potkávají tři monoteistická světová náboženství, to je prostě fakt a je to třeba respektovat, jinak se toho míru v Izraeli prostě nedočkáme a navíc ta situace vnitřní je problém mezi Gazou a západním břehem Jordánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andor Šándor, bezpečnostní poradce a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.